Novinky: Univerzita - Aktuality UP (duplicitní, vypnuto)

Studentka zdravotnického záchranářství na Fakultě zdravotnických věd UP Barbora Šimečková se letos rozhodla poprvé absolvovat závod Czechman, o kterém jeho organizátoři prohlašují, že patří k nejtěžším triatlonům na světě. Jen pro představu – po téměř dvoukilometrovém plaveckém úseku nasednete na kolo a šlapete devadesát kilometrů, abyste poté sesedli a běželi dalších jednadvacet kilometrů.

Barbora celý závod zvládla zdolat ve vysněném čase a příští rok si chce troufnout rovnou na Ironmana. Tréninky bude ale muset skloubit s přípravou na státnice.

Jak dlouho už se triatlonu věnujete a která ze tří disciplín je vaší nejsilnější?
Triatlon mě zaujal až tak dva roky zpátky, když jsem začala na silničce. Závody v silniční cyklistice mě ale vůbec nelákají, je to hrozně nebezpečný sport. V dlouhém triatlonu je zakázaný drafting (jízda těsně za jiným jezdcem nebo skupinou jezdců, pozn. red.), takže je to kolo klidnější a o něco bezpečnější. Na gymplu jsem se hodně věnovala plavání, tak jsem si naivně myslela, že mi to v triatlonu získá výhodu. Po Czechmanovi už si to nemyslím, to se s bazénem nedá srovnávat. Je to spíš taková mela o místo nad hladinou, všude samá ruka, noha... A ta orientace na otevřené vodě je taky docela náročná. Mou silnou stránkou je spíše kolo. A i tou nejzábavnější.

Co vás přimělo přihlásit se ke studiu záchranářství na olomoucké fakultě?
Po maturitě jsem se hlásila na fakultu zdravotnických věd a lékařskou fakultu. Dostala jsem se na obě školy, ale dala přednost medicíně. Vydržela jsem tam tři roky. Každý semestr byl ale boj, pořád jsem váhala, jestli je to to, co chci opravdu dělat. Během studia jsem se stala členkou studentského spolku Life Saving Support, to mě hodně chytlo. A pak se to nějak sešlo, částečně i z rodinných důvodů, že jsem s medinou sekla a přešla na záchranáře. A nikdy jsem té změny nelitovala, spíš naopak.

Co jsou podle vás základní předpoklady pro to stát se dobrým záchranářem? Jak důležitou roli hraje fyzička?
Když se kouknu na náš ročník, každý se sportu věnuje, ale v různé podobě. Takže spíš než o fyzičku jde podle mě o nějakou lásku a motivaci k pohybu, ty praktické dovednosti se pak naučíme na odborných soustředěních a dalších akcích. Kromě fyzické stránky jsou ale určitě zásadní i kvality jako rozhodnost, vytrvalost a pohotovost. A ty se snoubí u sportu i u mé budoucí profese.

Jak zvládáte zkombinovat učení s tréninky a přípravou na závod?
Nevím, jestli se tomu dá říkat, že zvládám... Začátkem roku jsem si sepsala tréninkový plán a snažila se ho dodržovat, jak moc to šlo skloubit se školou a prací. Už nebydlím u rodičů, takže jsem si ke studiu a sportům přidala práci v porodnici a dojíždění z Brna. Náročnější je to hlavně v období praxí. Někdy se mi po dvanácti hodinách na záchrance už opravdu nechce na bazén, ale řeknu si – nadrobila sis to sama, tak si to taky sněz. Čím líp se připravím, tím víc si potom užiju samotný závod. Dlouhé běhy a kolo zvládám o víkendu, protože to jsem v práci kratší dobu. Hodně mi pomáhá můj přítel. Navaří, uklidí, opraví mi kolo a ještě strpí moje unavené nálady. No, nezávidím mu.

Kolik triatlonových startů už máte za sebou?
Já se považuju spíš za takové triatlonové miminko. Na Czechmanovi jsem byla poprvé minulý rok, ale to šlo o štafetu. Domluvili jsme se s kamarády a byla to skvělá atmosféra. Tenkrát jsem jela kolo, ale v hlavě už jsem si říkala, jak to chci příště zvládnout komplet. Letos už se ke mně naše štafetová skvadra nepřipojila, jen přítel se mnou zase jel a dělal mi support, chudák. Kromě Czechmana jsem se akorát kdysi zúčastnila místního triatlonu kousek od naší chalupy, Šutr Triatlon se to jmenuje. Tam jsem tehdy skončila druhá, ale to už je rok dva zpátky.

Jaký byl z vašeho pohledu letošní ročník Czechman?
Letos nás trochu potrápil déšť, už od rána lilo jako z konve a přestalo až v půlce trati kola. Docela to ovlivnilo i obezřetnost závodníků na trati, bylo pár pádů. Potom už se ale vyčasilo a díky předchozímu dešti ani nebylo extrémní horko, takže nakonec ideál. Mě to hrozně bavilo celou dobu, navzdory křečím a bolestem, které mě trochu dohnaly na běhu.

Dala jste si nějaký časový limit, vysněné umístění?
Můj vysněný cíl byl splnit závod pod pět hodin a třicet minut, ale ve skutečnosti jsem počítala spíš s časem pod šest hodin. Přece jen to byl můj první dlouhý triatlon, cokoli se může pokazit i u zkušených, natož u takového holátka. Když jsem ale končila kolo s celkem solidním časem, svitla mi naděje, že by to přece jen mohlo vyjít. Na běhu mě potrápily žaludeční trable, ale nakonec jsem to nějakým zázrakem ustála a ono to vyšlo – 5:29:45. Taková sladká tečka za parádním dnem.

Chystáte se letos ještě na nějaký další závod?
V říjnu se s kamarády chystáme na maraton v Košicích, jinak už toho letos moc neplánuju. Přece jen je to i dost finančně náročné – vybavení, výživa, tréninky, startovné… Takže se radši poctivě připravím na příští rok. Přes zimu se hodlám oddat tréninku na celého Ironmana a v příštím roce ho zkusit zdolat – 3,8 kilometru plavání, 180 kilometrů kolo a 42 kilometrů běh. Takže dvojnásobek toho, co jsem absolvovala na Czechmanovi. Uvidím, jak to všechno dopadne. Přece jen nesmím zapomínat, že příští rok mám i státnice!

To nejzajímavější ze světa přírodních věd nabídne žákům základních škol, středoškolákům i další veřejnosti Přírodovědný jarmark s podtitulem Dotkni se vědy, který se v prostorách přírodovědecké fakulty uskuteční 21. června od 9:00 do 14:00. Akci doplní přednáška Ivany Fellnerové a Kristiny Nešporové nazvaná Na vlastní kůži.

„Hlavním cílem Přírodovědného jarmarku je ukázat, že věda je pro žáky i studenty velmi zajímavá. Díky tomu, že se každý rok do této akce zapojují různé katedry, je jarmark pokaždé jiný, rozmanitější. Pořádáme ho před koncem školního roku kvůli tomu, že školy mají uzavřenou klasifikaci a mohou tak využít volnějších dní k návštěvám různých vzdělávacích akcí,“ uvedl proděkan přírodovědecké fakulty pro vnější vztahy Ota Blahoušek.

Ve všech šesti podlažích přírodovědecké fakulty na tř. 17 listopadu i na prostranství za budovou budou na více než dvaceti stanovištích připraveny zábavné interaktivní experimenty, soutěže i prezentace zajímavých vědeckých témat. Návštěvníci budou moci pozorovat rychlost hoření nitrocelulózy, raketky poháněné vitamíny, činnost částicové kamery, zrcadla teleskopu, sferifikaci čili přípravu kuliček do bubble tea, želvušky pod mikroskopem, pasti masožravých rostlin či výrobu žížal z pektinu.

„Účastníci si také budou moci vyzkoušet optické experimenty, jazykové hlavolamy, tajné písmo, luštění šifer, roli programátorů, práci geologů, geografů i geoinformatiků nebo se pomocí her naučí obstarávat potravu živočichům,“ doplnil Ota Blahoušek.

Na stánku ZŠ Zeyerova Olomouc bude připraveno zajímavé vyprávění o dobrodružné cestě do stratosféry doplněné fotografiemi a komiksovým příběhem. Na stánku Fakulty zdravotnických věd UP si návštěvníci pomocí speciální UV lampy ověří správnost čištění rukou. Zpestření programu přinese ukázka činnosti Celní správy ČR.

Součástí jarmarku bude v 9:30 přednáška Kristiny Nešporové ze společnosti Contipro a Ivany Fellnerové z katedry zoologie nazvaná Na vlastní kůži. Nejdříve účastníci uslyší o stavbě a základní funkci kůže, jejích regeneračních schopnostech, příčinách stárnutí nebo paměti kůže, druhá část přednášky odhalí tajemství komunikace kůže s mozkem.

Podrobný program najdete zde.

Šířit principy udržitelnosti na jednotlivých fakultách Univerzity Palackého pomáhá nově osm ambasadorů udržitelného rozvoje. Jsou nejen spojkou mezi centrálním referátem udržitelného rozvoje UP (čili Udržitelnou univerzitou), ale také kontaktními osobami pro studující a pracující na jednotlivých součástech.

Úkolem ambasadorů je předávat informace mezi referátem udržitelnosti Rektorátu UP a součástmi ve všech aspektech udržitelnosti tak, aby se univerzitě dařilo naplňovat cíle Strategie udržitelného rozvoje UP a jejích akčních plánů. „Hlavní motivací pro spuštění systému ambasadorů udržitelnosti byl pocit, že se naše strategie, akční plány a činnosti, které v otázkách udržitelného rozvoje na centrální úrovni děláme, dostatečně nepropisují také na další součásti univerzity,“ vysvětluje Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje UP.

Ambasadoři budou rovněž předávat informace uvnitř dané součásti UP, spolupracovat se všemi pracovišti a vedením na naplňování vytyčených cílů udržitelného rozvoje nebo se podílet na realizaci popularizačních akcí směrem k udržitelnému rozvoji. Dále se budou účastnit jednání vedení součásti či kateder/jednotek při řešení záležitostí spojených s udržitelným rozvojem a především pracovat na vytvoření akčního plánu udržitelného rozvoje, který bude po vzoru celouniverzitního plánu specifikován na několik cílů, které chce fakulta naplnit.

Tým ambasadorů a centrální Udržitelná univerzita se již pravidelně setkávají. „Věříme, že díky ambasadorům zdůrazníme důležitost udržitelného rozvoje na UP a podaří se nám naplnit více cílů na všech jednotkách UP. Zároveň máme ambici ještě lépe sbírat informace o akcích, přednáškách, ale i realizaci opatření týkajících se udržitelného rozvoje a informovat o nich na jednom místě, kterým je web udrzitelna.upol.cz. Doufáme, že navrhované změny a opatření v oblasti udržitelnosti budou v budoucnu na fakultách více rezonovat,“ dodává referentka udržitelného rozvoje UP Miroslava Zavadil.

Scenárista a režisér Václav Kadrnka připravuje v koprodukci se Slováky a Francouzi dílo, které v Česku nemá obdoby: záměrem tvůrců je ve vizuálně silném duchovním filmu představit málo známou, ale zásadní událost ze života mladého Jana Amose Komenského. Jedná se o jeho setkání se šestnáctiletou vizionářkou Kristinou Poniatowskou v době třicetileté války. Na scénáři snímku spolupracuje Eduard Fiedler z katedry filozofie a patrologie CMTF UP. Téma filmu, vizuály i interiéry představili autoři během 64. Zlín Film Festivalu. Nyní probíhá casting, natáčet se začne v roce 2025.

Před několika lety oslovil filmový režisér Václav Kadrnka akademika z CMTF UP Eduarda Fiedlera, že by chtěl natočit film o J. A. Komenském s duchovním přesahem. „Na filmu od počátku spolupracuji jako odborný konzultant a spolutvůrce námětu i scénáře. Svým tématem se film přímo týká mého filozofického a teologického výzkumu v oblasti trinitární ontologie a Komenského pansofické trinitární metafyziky, kterým se na olomoucké teologické fakultě v současnosti věnuji v rámci svého juniorského projektu Trinitarian Ontologies: A New Philosophical Investigation into Trinitarian Relationality,“ uvedl.

V podhůří Krkonoš se v roce 1627 uprostřed náboženských válek skrývá před pronásledováním kněz a pozdější biskup Jednoty bratrské J. A. Komenský. Právě připravuje blížící se odchod bratří do exilu. Jako kněz je ale náhle přivolán k nemocné dívce Kristině, která prožívá řadu po sobě jdoucích mystických vidění, aby ji duchovně doprovázel a posoudil teologický obsah a význam jejích vidění. Jan Amos si ke Kristině postupně najde cestu a dívčiny vize se stávají nečekaným zdrojem jeho vlastních úvah. Film se zabývá mystickými prameny Komenského teologického a filozofického myšlení. Kristininy vize ukazují cestu k moudrosti sjednocující protiklady malého a velkého, slabosti a síly či konečného a nekonečného, a svou paradoxní povahou tak tvoří kontrast k všudypřítomným obrazům násilí, války a rozdělení.

„Odborná spolupráce na filmu není pouze překvapující a atraktivní formou popularizace trinitární ontologie a Komenského myšlení, ale především přijetím duchovní umělecké tvorby jako součásti samotného procesu studia trinitární a vztahové racionality, která odpovídá na problematické dualistické a antagonisticky dialektické tendence některých proudů moderní či postmoderní filozofie. Zároveň se tímto způsobem ukazuje, že trinitární ontologie či křesťanské metafyzické myšlení nejsou nějakou životu a kultuře vzdálenou spekulací, nýbrž mohou představovat vnitřní moment tvůrčího procesu, kterým vznikají duchovní umělecká díla vyvádějící diváky z reduktivních forem racionality k plnějšímu chápání skutečnosti ve světle Boží moudrosti,“ dodal Eduard Fiedler.

Mezi díla filmového režiséra Václava Kadrnky patří např. Osmdesát dopisů (2011), Zpráva o záchraně mrtvého (2021) nebo Křižáček (2017), jenž vyhrál hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Státní fond kinematografie podpořil plánovaný snímek o J. A. Komenském částkou 12 milionů korun. Hlavními autory scénáře filmu Panna Sofia jsou Lenka Horňáková-Civade a Václav Kadrnka.

Blíží se první letní den. Ale už dnes s předstihem vyšlo letní číslo univerzitního Žurnálu UP. Najdete v něm velkou porci čtení i pár velmi užitečných rad a doporučení k příjemnému a inspirativnímu prožití nadcházejících týdnů.

Pokud nevíte, co obnáší záchrana historické knihovny kláštera Želiv a co s ní má společného Univerzita Palackého, začtěte se hned do úvodního tématu. Zjistíte, že terénní praxe našich studentů může být i docela velká dřina. „Do želivského kláštera jezdíme od roku 2018 vždy se skupinkou patnácti až dvaceti studentů. Práce tady byla opravdu těžká. Knihovnu jsme za tu dobu museli dvakrát vystěhovat, každá z těch knih nám prošla rukama minimálně třikrát. Když vezmeme v potaz jejich váhu, je to, jako bychom přestěhovali tři a půl slona,“ říká mj. v textu Jana Oppeltová z katedry historie FF UP.

Umění a také historie (v různých podobách) jsou stěžejní témata tohoto čísla univerzitního magazínu. Víte například, že jeden z rektorů UP ani neměl vysokoškolské vzdělání? „Takový Eduard Manďák, to je pravděpodobně jediný rektor v dějinách českého vysokého školství, který neabsolvoval vysokou školu. On sice nedostudoval práva, ale za to byl celoživotní stranický a státní funkcionář… Vedl univerzitu v letech 1963 až 1966 a stal se rektorem v době, kdy na škole docházelo k velmi ostrým sporům a on to jako zkušený „bafuňář“ uklidnil,“ říká mimo jiné historik a ředitel Archivu UP Pavel Urbášek. V novém čísle magazínu s ním najdete velký rozhovor. Řeč je samozřejmě o univerzitě a o tom, k čemu je takové instituci paměť.

Umění jinak a znovu a znovu na stránkách Žurnálu UP. Třeba v podobě básní studentů z literární soutěže nebo v rubrice Portrét, kde představujeme zpěváka a doktoranda PdF UP Michala Horáka (kouká na vás už z titulní fotografie) či v textu o velmi špatných pohádkách z pera studentky CMTF UP Marty Sýkorové. To samozřejmě není vše. Dozvíte se, že Daniel Kunz z Audiovizuální produkce UP má koníčka nejen zajímavého, ale i hodně užitečného. Jako zdravotní klaun rozdává humor tam, kde je ho nejvíce třeba.

V Žurnále UP je toho na čtyřiceti stránkách mnohem, mnohem víc. Stejně tak, jak je pestrá univerzita a její osobnosti, je pestré i toto vydání.

A ještě malý tip na závěr, než sáhnete po papírovém vydání magazínu nebo po jeho elektronické podobě. Pokud chcete pár dobrých rad, jak ve zdraví přežít prázdniny, připravili jsme malého rádce. A není ledajaký. Odborné rady dává záchranářka Marinella Danosová z FZV UP. Takže si je určitě přečtěte.

Hezké léto s univerzitním magazínem přeje redakce.

Dojetí, radost a také patřičná dávka hrdosti na to, co člověk i ve zralém věku dokáže. Přesně taková směsice pocitů vládla v aule filozofické fakulty, kde se uskutečnila slavnostní promoce absolventů a absolventek Univerzity třetího věku.

Když zazní na univerzitní půdě první tóny skladby Gaudeamus igitur, je hned jasné, že jde o událost slavnostní a mimořádnou. Přesně tak tomu bylo i v případě absolventů dvouletých a tříletých specializovaných běhů Univerzity třetího věku, kteří svá studia dotáhli do úspěšného závěru a dočkali se slavnostního promočního aktu. Osvědčení o absolvování si přišlo převzít více než sedm desítek absolventů. Mnozí dorazili v doprovodu svých blízkých, kteří na ně byli patřičně pyšní. 

„Ačkoli byla aula FF plně zaplněna, zdaleka se nejednalo o všechny letošní absolventy  specializovaných běhů U3V – mnozí se slavnostního předávání nemohou zúčastnit ze zdravotních, rodinných či jiných důvodů,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP. 

V aule se setkali ti, kdo se během dvou či tří let vzdělávali například v oblasti ochrany práv jednotlivce, péče o zdraví, v psychosociálních studiích, archeologii regionu či v dějinách raného novověku. Do Olomouce dorazili i ti, kteří navštěvovali přednášky ve specializovaném běhu U3V na obchodní akademii v Uherském Hradišti.

„Nesmírně si vážím toho, že jste se navzdory celoživotním zkušenostem a všemu, co vás obklopuje, vrhli do dalšího studia, abyste rozšířili své poznání. Mám z toho opravdu radost. Zároveň tím, jak jste aktivní a máte zájem, dodáváte energii nám všem, kteří vás můžeme učit. Mnohokrát vám za to děkuji,“ poděkoval absolventům při slavnostním aktu prorektor pro studium Vít Zouhar. 

Osvědčení o absolvování U3V si převzala mimo jiné Zdenka Dominiková, která program navštěvovala v Uherském Hradišti. „Univerzita třetího věku nám v jistém smyslu slova umožnila návrat do bezstarostného mládí. Naskytla se nám možnost rozšířit si obzory, nenechat mozek zahálet, ověřit si svoje dosavadní znalosti a získat mnoho dalších poznatků. Rovněž se setkávat s řadou zajímavých osobností z řad přednášejících i spolužáků. Získali jsme nový náboj do života, šanci věnovat se svým zálibám a věcem, na které v době zaměstnání nezbýval čas. Je báječné udělat něco pro sebe a dokázat si, že ještě nepatříme do starého železa. Všem seniorům bych U3V doporučila,“ prozradila.

„Mám velkou radost, že mnozí čerství absolventi si již v průběhu dnešní promoce vyplňovali přihlášku na další semestr vzdělávání na naší U3V,“ dodala Klára Tesaříková Čermáková.

Univerzita třetího věku při UP je nejstarší univerzitou svého druhu v České republice, vznikla jako první v tehdejším Československu v roce 1986. Postupně se stala nedílnou součástí vzdělávacích, vědecko-výzkumných a společensko-kulturních aktivit UP. Aktuální nabídku vzdělávacích programů a další informace o U3V najdete zde.

Perspektivní materiál pro využití v zařízeních pro ukládání elektrické energie, takzvaných superkondenzátorech, představili zástupci CATRIN Univerzity Palackého Jiří Navrátil a Tomáš Zedníček na veletrhu PCIM v Norimberku s cílem posunout jej blíže ke komerčnímu využití.

Dusíkem dopovaný grafenový materiál vyvinuli vědci v Olomouci. Tento materiál se nyní testuje a připravují se z něj prototypy kondenzátorů v rámci prestižního projektu Evropské inovační rady Trans2DChem. Odborníci mohou již nyní potvrdit jeho unikátní vlastnosti a na veletrhu s nimi seznámili výrobce superkondenzátorů.

Zástupci CATRIN absolvovali během dvou dní 17 schůzek a zpět se vrátili s velmi pozitivním hodnocením mise. „Věnuju se valorizaci výstupů výzkumu už pěknou řádku let, ale tak skvělou zpětnou vazbu jako na tento projekt CATRIN jsem ještě neviděl,“ přiznal Navrátil.

Na projektu spolupracují vědci z CATRIN s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italské firmy ITELCOND. Cílem je vyvinout superkondenzátor, který bude v porovnání s bateriemi bezpečnější, šetrnější k životnímu prostředí, levnější a především bude mít vysokou kapacitu a dlouhou životnost.

PCIM Europe (Power Conversion and Intelligent Motion) je mezinárodní veletrh a konference zaměřená na výkonovou elektroniku, inteligentní pohony, obnovitelné energie a řízení energií. Je významným místem setkání odborníků z průmyslu, vědy a výzkumu, kteří se zde mohou seznámit s nejnovějšími technologiemi, produkty a inovacemi v oblasti výkonové elektroniky. V německém Norimberku se konal od 11. do 13. června.

Olomoucké ulice v sobotu již počtrnácté ovládl půlmaraton v rámci akce Mattoni Olomouc Running festival a mezi jeho účastníky na 21 km trati nechyběli ani běžci a běžkyně z Univerzity Palackého, kteří mohli poměřit síly v Běhu o pohár rektora UP.

Z rukou rektora Martina Procházky převzali cenu pro nejlepší Ivana Vávrů, která v ženské kategorii doběhla do cíle v čase 1:35:51, a nejrychlejší muž, student FTK Patrik Radek s časem 1:20:27. Oběma byly předány na zakázku vyrobené univerzitní poháry. Rektor UP absolvoval ve čtyřčlenném týmu štafetový běh, který obsadil 65. místo.

Univerzita měla na náměstí i relax zónu, kde si zájemci mohli odpočinout, dozvědět se třeba o možnostech studia na UP či si pořídit univerzitní merch. Do cíle závodu doběhlo 3590 běžců, vítězem se stal Ital Daniele D’Onforio s časem 1:04:56, nejrychlejší ženou byla Maďarka Nora Szabó (1:12:44).

Rozpočet pro letošní rok schválil na svém posledním zasedání před létem Akademický senát Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Kromě toho se senátoři také zabývali záměrem děkana jmenovat vedoucí tří kateder a také změnou v jeho proděkanském týmu.

Podstatná část jednání se týkala hospodaření fakulty. Vedle návrhu letošního rozpočtu totiž děkan Vít Hušek předložil senátu ke schválení i výroční zprávu o hospodaření v roce 2023. Během obsáhlé diskuze senátory zajímaly především významnější odchylky reálných výsledků od původního plánu nákladů a výnosů, do nichž se promítlo mimo jiné zdražení energií, ale také zájem o fakultní nabídku celoživotního vzdělávání.

Výroční zpráva byla senátem schválena a stejně tak rozpočet pro letošní rok. Aktuální plán počítá s celkovými náklady a výnosy ve výši přes 114 milionů korun. Přidělený příspěvek a dotace ze státního rozpočtu činí téměř 101 milionů korun (o 3 miliony více než v roce předcházejícím), přičemž 12 miliony korun se fakulta bude podílet na celouniverzitních aktivitách.

Senátoři také schválili podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2025/2026 a bez připomínek projednali záměr děkana jmenovat staronové vedoucí kateder na nadcházející tři roky. Konkrétně jde o Jitku Jonovou jako vedoucí katedry církevních dějin a církevního umění, Petru Potměšilovou na katedře křesťanské výchovy a Jaroslava France jako vedoucího na katedře komunikace.

Zatímco na zmíněných katedrách tak nedojde k viditelné změně, proděkanský tým děkana Víta Huška se zúží. „Dosavadní proděkan pro studium a další vzdělávání Jiří Pospíšil se rozhodl ukončit své akademické působení na fakultě a na univerzitě. Pracoval tu dvacet let, udělal spoustu práce, kromě hladkého chodu studijního oddělení a zavádění některých novinek se zasloužil i o bezproblémovou spolupráci se studijním oddělením rektorátu. Za to všechno mu velmi děkuji,“ informoval senátory děkan Vít Hušek s tím, že od 1. července chce pověřit studijní agendou Tomáše Parmu, který již má jako proděkan na starost oblast strategie a kvality.

„Žádal o úpravu množství výuky, ale agendu strategie a kvality si chce zatím ponechat, orientuje se v ní a dělá ji s lehkostí,“ dodal děkan v souvislosti s dotazem na proděkanovu vytíženost. Změnu ve vedení fakulty jinak senátoři přijali bez připomínek.

Příště by se Akademický senát CMTF UP měl sejít 25. září.  

Děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jan Stejskal předal Ceny za nejlepší pedagogický výkon roku 2023 inspirativním vyučujícím fakulty. Stalo se tak při tradičním Setkání v zahradách, jehož se zúčastnili zaměstnanci i studenti a studentky doktorských studijních programů. Program doprovázela živá hudba i charitativní prodej drobných dárkových předmětů.

Slavnostní fanfáry v podání vyučujících a žáků ZUŠ Žerotín Olomouc zahájily na Filozofické fakultě UP letošní program Setkání v zahradách. Na základě výsledku evaluací studentů této fakulty při něm děkan FF UP každoročně oceňuje inspirativní pedagogy. Letos obdrželo Ceny šest pedagogů.

„Cena mě samozřejmě potěšila, ale moc ji nepřeceňuji. Za rok může být vše jinak a určitě by se nemělo usínat na vavřínech. Přednášet na univerzitě jsem začal teprve před sedmi lety a velmi dobře si pamatuji, že začátky nebyly zrovna snadné. Hledání optimálního pojetí bylo docela dlouhé. Dnes vím, že každá přednáška je svým způsobem herecký výstup, divadelní představení, samozřejmě v dobrém slova smyslu. Pochopitelně ne vždy vše dopadne ideálně, ostatně přednášející zpravidla sám nejlépe zpětně ví, když se mu něco nepovede. Snad ale cesta, po níž jsem se vydal, není úplně nejhorší,“ uvedl jeden z oceněných pedagogů Miloš Hlava z katedry historie.

Společně s ním ji převzal také David Jirsa z katedry bohemistiky, Darina Hradilová z katedry bohemistiky, Pavel Hobza z katedry filozofie, Jana Spáčilová z katedry muzikologie a Šárka Dvořáková, doktorandka katedry anglistiky a amerikanistiky.

„Z ocenění mám obrovskou radost a bude pro mě motivací jak při další výuce, tak při dokončování doktorátu. Studující projevili ve mně osobně velkou důvěru a jsem jim za to vděčná. Nejdůležitější je ale pro mě to, aby své studium na anglistice hodnotili jako přínosné, v budoucnu z něj ve svém životě těžili a rádi na něj vzpomínali,“ uvedla. Ve svém doktorském výzkumu se věnuje anglofonní detektivní literatuře 21. století zasazené na skotské ostrovy. Zajímá se o zobrazení místa a kulturně-historického kontextu. „Ráda bych učila i v budoucnu. Doufám, že dokážu plně docenit, jak zodpovědná je to práce. Velmi mi záleží na vzdělávání jako takovém, domnívám se, že zejména citlivé a trpělivé vedení mladých lidí je dnes důležitější než kdy dřív, že jeho prostřednictvím budujeme lepší budoucnost,“ dodala.

Během Setkání v zahradách se s fakultou rozloučila Bronislava Macháčková, která řadu let pracovala pro její studijní oddělení. Všem zúčastněným pak Zahradní slavnost nabídla živý koncert kapely No Barriers i hudební improvizované překvapení čtyř fakultních akademiků. Během celé akce hrál v zahradách také DJ, akce nabídla také fotokoutek s rekvizitami, dětský koutek, jenž organizovali studenti Pedagogické fakulty UP i charitativní prodej drobných dárkových předmětů na podporu organizace Camino Vsetín.

Cenu za nejlepší pedagogický výkon převzali:

Mgr. Šárka Dvořáková, doktorandka z katedry anglistiky a amerikanistiky, Mgr. David Jirsa, Ph.D. z katedry bohemistiky, Mgr. Darina Hradilová, Ph.D. z katedry bohemistiky, Mgr. Miloš Hlava, Ph.D. z katedry historie, Mgr. Pavel Hobza, Ph.D. z katedry filozofie a doc. Mgr. Jana Spáčilová, Ph.D. z katedry muzikologie.

Více než osm stovek odborníků z České republiky a Slovenska se setkalo v Karlových Varech na prestižním čtyřdenním kongresu České gynekologicko-porodnické společnosti a České společnosti porodních asistentek. Představili zde nejnovější poznatky a trendy v péči o ženské zdraví. Mezi stovkou porodních asistentek, které se akce zúčastnily, byly také zástupkyně Ústavu porodní asistence Fakulty zdravotnických věd UP Kateřina Janoušková, Daniela Javornická, Věra Dostalíková spolu s přednostkou ústavu Štěpánkou Bubeníkovou. Na kongresu vystoupil i rektor UP Martin Procházka.

Jeden z celodenních programových bloků byl vyhrazený pro porodní asistentky. „Workshopů a kazuistik z praxe se zúčastnily jak porodní asistentky z lůžkových zdravotnických zařízení, tak z gynekologických ambulancí a komunitní sféry. Po teoretické přednášce, která byla zaměřena na základní teorii kardiopulmonální resuscitace těhotné ženy a novorozence podle nejnovějších doporučení, následoval praktický nácvik na modelech pod dohledem instruktora. Účastníci si tak mohli prakticky vyzkoušet jednotlivé kroky resuscitace těhotné ženy i novorozence, které jsou v jejich kompetencích,“ přiblížila zástupkyně přednostky Ústavu porodní asistence FZV UP Kateřina Janoušková.

V rámci společné sekce lékařů a porodních asistentek vystoupila na kongresu členka Ústavu porodní asistence Daniela Javornická s odborným příspěvkem na téma Problematika zavádění simulací na pracovišti. Hostem kongresu byl také někdejší děkan Fakulty zdravotnických věd UP a současný rektor univerzity Martin Procházka. „Tento kongres je odborně na velmi vysoké úrovni a mě moc potěšilo, že se tady velmi dobře prezentovaly právě kolegyně z našeho Ústavu porodní asistence. Já sám se celý svůj profesní život věnuji porodnictví a gynekologii, jako lékař tedy úzce spolupracuji s porodními asistentkami a vím, jak skvělou práci odvádějí. Mám radost, že právě v této prestižní sekci dostaly příležitost předvést, proč jsou nepostradatelnou součástí týmů, které o ženy a děti v porodnicích pečují,“ popsal rektor Martin Procházka.

Podle přednostky Ústavu porodní asistence Štěpánky Bubeníkové bylo hlavním cílem kongresu situovaného do hotelu Thermal kultivování vztahů mezi ambulantními specialisty, lékaři pracujícími u lůžka ve zdravotnických zařízeních a porodními asistentkami. „Organizace kongresu byla výborná. A věřím, že pro všechny přítomné byl workshop přínosný. Přece jen se porodní asistentka nesetkává s akutními stavy každý den, a je proto důležité zůstat v obraze a pravidelně se takového nácviku účastnit. Pro náš ústav znamená velkou prestiž, že se mohl této významné mezinárodní akce zúčastnit,“ shrnula Štěpánka Bubeníková.

Bezmála 80 let lze v univerzitní Olomouci studovat dějiny umění, architektury a památkové péče. Překotnou historii i moderní éru uměleckohistorického vzdělávání na Univerzitě Palackého nově mapuje výpravná publikace Opakované začátky. Dějiny umění a jejich výuka na Univerzitě Palackého v Olomouci od roku 1946 po současnost. Obrazově bohatá osobitá kronika nabízí komplexní sondu do života katedry, která se v průběhu let stala almou mater desítek renomovaných odborníků a specialistů.

Název knihy Opakované začátky přitom není náhodný. Výuka dějin umění v Olomouci má své počátky už v roce 1946, kdy došlo k obnovení olomoucké univerzity a postupnému vzniku prvních kateder a ústavů. V průběhu času, především pak za minulého režimu, se však musely dějiny umění potýkat s nevyzpytatelnými cestami osudu a o své místo v rámci univerzity několikrát bojovat.

„Dějiny umění to měly zvláště po roce 1948 a poté i po osmašedesátém opravdu komplikované. Jako řada jiných humanitních oborů vždy velmi citlivě pociťovaly turbulentní společenské a politické poměry, o které nebyla ve druhé polovině 20. století nouze. Přes opakované zanikání i komplikování práce (až perzekuci) svých pracovníků se univerzitní dějiny umění v Olomouci přesto vždy znovu jako fénix obrozovaly,“ říká Ondřej Jakubec, editor kolektivní monografie. Současná katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého byla založena krátce po revoluci v roce 1992.

Odborná publikace nabízí nejen kritické zpracování dějin od roku 1946 založené zejména na studiu archivních dokumentů, ale je obohacena také o osobité reflexe či rozhovory s pamětníky. Kniha byla rovněž vybavena rozsáhlou fotografickou dokumentací a medailony významných osobností, které se o etablování a rozvoj uměleckohistorického bádání v Olomouci zasloužily. Opakované začátky tak odhalují unikátní svědectví doby o vědecké a pedagogické činnosti katedry dějin umění a přinášejí rovněž cenný přesah k dalším univerzitním pracovištím. 

„Příprava publikace, na níž jsme pod vedením profesora Ondřeje Jakubce pracovali několik let, nám pomohla lépe porozumět vlastní historii a kořenům, a umožnila tak hlubší reflexi pro další směřování, snad již bez opakovaných začátků,“ doplňuje Jana Zapletalová, současná vedoucí katedry.

Publikace Opakované začátky byla slavnostně uvedena v pondělí 3. června přímo na „místě činu“ – na katedře dějin umění v Konviktu za účasti současných vyučujících, studentů i absolventů a pamětníků. Pro zájemce je kniha dostupná v e-shopu Vydavatelství UP.

Prezident ČR Petr Pavel a ministr školství Mikuláš Bek v pražském Karolinu předali jmenovací dekrety sedmi desítkám nových profesorek a profesorů. Mezi osobnostmi, které dosáhly nejvyššího vědecko-pedagogického titulu, přitom nechybějí ani členové akademické obce Univerzity Palackého: trojice lékařů Dušan Klos, Tomáš Skála a Milan Sova, Jan Soubusta a Zhivorad Tomovski z přírodovědecké fakulty a Alla Arkhanhelska, Ludmila Veselovská a Ondřej Jakubec z fakulty filozofické.

Během krátkých proslovů, které před samotným předáváním dekretů zazněly, se ministr i prezident dotkli v poslední době často skloňovaných témat – kvality a financování vysokých škol.

Podle ministra by si české vysoké školství zasloužilo, aby se jedna či dvě školy objevily v první stovce v mezinárodních žebříčcích, zároveň ocenil roli škol na národní i regionální úrovni. Uvedl však také, že podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel zaostává za vyspělými státy a školy se musí připravit na příchod populačně silnějších ročníků. „Další rozšiřování přístupu k vysokoškolskému vzdělávání budou muset zajistit především profesně zaměřené bakalářské, případně i kratší programy se silnou orientací na praxi, uskutečňované ideálně v těsné součinnosti s konkrétními zaměstnavateli,“ uvedl Mikuláš Bek. Celý jeho projev je ke stažení zde.

Prezident republiky k tomu zdůraznil, že ke zlepšení kvality nestačí jen navýšit rozpočty vysokých škol, ale také zavést systém řízení a hodnocení kvality vzdělávání, aby prostředky byly vynakládány maximálně efektivně. „Za nejdůležitější však považuji vést studentky a studenty k tomu, aby později během života sami efektivně a s chutí získávali nové znalosti a dovednosti. Zítřejší svět to bude vyžadovat ještě více než ten dnešní. Jinými slovy, učte své studenty učit se po celý život. V tom jim všichni můžete být skvělým příkladem,“ řekl také prezident Petr Pavel v proslovu, který je k přečtení zde.

Jmenovací dekret v Karolinu osobně převzalo 72 profesorek a profesorů. Níže prostřednictvím krátkých medailonů představujeme jmenované osobnosti působící na Univerzitě Palackého a také jednoho profesora, který byl jmenován na návrh Vědecké rady UP, avšak na UP nepůsobí.

DUŠAN KLOS
I. chirurgická klinika LF UP a FNOL

Prvním ze tří nových profesorů lékařské fakulty je Dušan Klos, chirurg působící od absolvování olomoucké medicíny v roce 2001 na I. chirurgické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kterou vede jako její přednosta. V současnosti je též proděkanem LF UP pro legislativu, vnitřní organizaci a vnější vztahy a statutárním zástupcem děkana. „Dosažení profesorského titulu vnímám jako velkou zodpovědnost vůči fakultě, mým studentům a kolegům a jako obrovský závazek pro další rozvoj. Obrovské poděkování patří celému týmu zaměstnanců naší kliniky, se kterými spolupracuji, a také mým učitelům, od kterých jsem měl možnost se chirurgické dovednosti učit,“ uvedl.

Dušan Klos se ve své odborné práci intenzivně věnuje náročné chirurgické léčbě peritoneální karcinomatózy. Za svůj největší úspěch považuje zavedení metody léčby tohoto pokročilého nádorového onemocnění v dutině břišní v podobě cytoredukční chirurgie a intraperitoneálního podávání chemoterapie do praxe na olomoucké klinice. „V průběhu osmi let jsme standardizovali postup indikace pacientů k této léčbě i léčebné protokoly pro vzácné nádory dutiny břišní na základě evaluace vlastních výsledků a doplnili jsme spektrum léčebných modalit pro zajištěné vyléčení či dlouhodobé přežívání nemocných s tímto typem nádorů,“ přiblížil s tím, že v dalším rozvoji onkochirurgie a s tím souvisejícím prohlubováním mezioborové spolupráce vidí hlavní cíl své další práce.

„Stejné ambice mám i jako pedagog. V rámci nového kurikula Všeobecného lékařství jsme významně posílili výuku klinické a radiační onkologie, také preventivní onkologie a paliativní péče. Současně bude posilována výuka onkochirurgie v rámci všeobecné chirurgie,“ dodal.

TOMÁŠ SKÁLA
I. interní klinika – kardiologická LF UP a FNOL

Intervenční léčbou poruch srdečního rytmu, tzv. katetrizačními ablacemi, se zabývá Tomáš Skála, který byl jmenován profesorem v oboru Kardiologie. Medicínu vystudoval na Lékařské fakultě UP a v současnosti je vedoucím lékařem elektrofyziologie a implantologie na I. interní klinice – kardiologické LF UP a FNOL, členem jejíhož týmu je již od roku 2004. Zkušenosti přitom nabýval také v zahraničí, mj. během stáží v Herzzentru v německém Lipsku. Profesorský titul vnímá mimo jiné jako příležitost přispět k rozvoji vědy a vzdělávání a pomoci v profesním růstu generaci mladých kardiologů, zároveň i jako uznání dlouhodobého úsilí a výsledků práce své a jeho kolegů.

Podílel se například na vývoji zcela nové možnosti monitorace EKG pacientů v domácím prostředí, včetně rozvoje nově vytvořené umělé inteligence pro automatické hodnocení srdečního rytmu. „Tento námi od základů vytvořený inovativní zdravotnický prostředek již využívá více než 1000 pacientů v ČR a u více než 20 % z nich odhalil závažné poruchy rytmu, u kterých lze včasnou diagnostikou a léčbou předejít závažným zdravotním komplikacím. V roce 2023 jsme za jeho vývoj dostali hlavní cenu Czech DIGI@MED Award 2023 pro nejlepší inovativní digitální prostředek v medicíně v ČR. Chceme s ním proniknout dále do světa a přinést možnost dlouhodobé, snadné, levné a efektivní monitorace srdečního rytmu při jakékoliv aktivitě pacientům po celém světě,“ prozradil Tomáš Skála.

Současně se chce dále věnovat rozvoji programu komplexních katetrizačních ablací s využitím nejnovějších technologií tak, aby olomoucké pracoviště, které nyní patří díky podpoře přednosty kliniky Miloše Táborského a díky počtu a rozsahu spektra intervenčních výkonů mezi nejlepší v ČR, mělo v arytmologii nadále výbornou pověst.

MILAN SOVA
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FNOL

Absolventem Lékařské fakulty UP je také pneumolog Milan Sova, jmenovaný profesorem v oboru Vnitřní nemoci. Po promoci v roce 2011 se stal členem týmu Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FNOL, kde se později stal primářem a působil i jako vedoucí spánkové laboratoře. Jako lékař a pedagog je s Olomoucí stále spojen, nicméně od roku 2021 je přednostou Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Ve stejném roce byl také jmenován docentem.

Odborně se zaměřuje na syndrom obstrukční spánkové apnoe, bronchologii či nové technologie pro sledování pacientů s alergickou rýmou, také se věnuje postcovidovému syndromu a pacientům s nádory plic a průdušek. „Za největší úspěch považuji kombinaci vědecko-pedagogické činnosti, klinické medicíny a managementu pacientů s jednotlivými nemocemi. V České republice máme často tendence tyto sféry oddělovat, právě jejich propojení, o které se v celé své profesní kariéře maximálně snažím, však posouvá péči o pacienty a jejich choroby dopředu,“ řekl s tím, že dosažení profesorského titulu je pro něj velká čest a zároveň odpovědnost.

„Byl bych moc rád, kdyby nám dařilo dále českou pneumologii pozvednout. Čelíme sice celé řadě výzev, ať už to je personální nedostatek, finance a celé nastavení našeho zdravotnictví. Pevně však věřím, že každý problém se dá řešit a rád bych uvedl své oblíbené motto ‚Kde je vůle, tam je cesta‘,“ dodal Milan Sova.

JAN SOUBUSTA
Společná laboratoř optiky PřF UP a FZÚ AV ČR

V oboru Optika a optoelektronika byl profesorem jmenován Jan Soubusta ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kde působí již od roku 1999. Optiku a optoelektroniku vystudoval na Univerzitě Karlově, kde také absolvoval doktorské studium.

Jan Soubusta během své vědecké kariéry postupně pracoval v oblasti optoelektroniky, klasické optiky a v současné době v oblasti kvantové optiky na úrovni interakce jednotlivých fotonů. „Práce v oblasti fyziky jako vědy je celoživotním studiem stále nových fyzikálních objevů. Ty pak posouvají naše znalosti o fungování zákonů přírody, které platí pro všechno, co nás obklopuje. Díky skvělému vybavení našich laboratoří a výbornému týmu jsme však schopni uskutečňovat i velmi náročné experimenty. Týmová spolupráce je pro mě základem úspěchu, a proto děkuji všem, kteří mě při mém bádání doprovázejí,“ uvedl.

V profesním životě vědce provázely desítky vynikajících vědeckých i lidských osobností a pedagogů, kteří ho svým výkladem fyziky dokázali nadchnout. „Mnozí z nich již bohužel nejsou mezi námi. Mám proto pocit, že jsem jim něco dlužen, a že mám tuto fyzikální štafetu předat zase o generaci dál. Beru tedy získaný titul jako závazek a mým cílem je přenést nadšení z hloubání, bádání a někdy též radost z objevování nového na své studenty,“ doplnil Jan Soubusta.

ZHIVORAD TOMOVSKI
katedra matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP

Zhivorad Tomovski, jmenovaný profesorem pro obor Aplikovaná matematika, je novou vědeckou posilou katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty UP. Zabývá se mimo jiné diferenciálními a integrálními rovnicemi, teorií pravděpodobnosti či komplexní analýzou. Jako autor či spoluautor je podepsán pod více než stovkou článků v odborných periodicích a třemi monografiemi. 

Matematiku vystudoval na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje v severomakedonské Skopji, tady také začal svoji profesní dráhu a v letech 2007–2011 byl vedoucím katedry analýzy Matematického institutu. Zkušenosti získal také na řadě stáží, mimo jiné v Rusku, Německu či Nizozemsku, spjat je také s univerzitou v chorvatském Záhřebu. Donedávna pak působil na Ostravské univerzitě, kde byl v roce 2022 jmenován docentem a nyní zde úspěšně završil profesuru.

ALLA ARKHANHELSKA
katedra slavistiky FF UP

Profesorský diplom převzala také Alla Arkhanhelska z katedry slavistiky FF UP. Vystudovala slavistiku na Ukrajině, kde pak pokračovala v doktorském i postdoktorském studiu. Habilitovala se na Národní akademii věd Ukrajiny. Svou profesionální dráhu zahájila na ukrajinských univerzitách v roce 1983, na katedře slavistiky FF UP působí od 2010. Profesorkou v oboru Obecná jazykověda a slavistika byla jmenována již na Ukrajině, a to v roce 2008.

„Nynější profesura pro mě znamená vrchol vědecké kariéry a působení v České republice. Beru ji jako ocenění své dlouhodobé práce a přínos oboru Slavistika na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, který se tímto snažím podpořit a posílit. Zvláště v dnešní bouřlivé době, kdy se diskutuje o užitečnosti humanitních věd, filologie jako takové, zejména i slovanské,“ uvedla.

Alla Arkhanhelska se dlouhodobě zabývá onomaziologií a teorii nominace, lexikologií a frazeologií, lingvokulturologií, pragmalingvistikou, textovou lingvistikou, lingvistickou genderologií, a v poslední době i lingvoekologií. Na poli institucionálním stále navazuje a prohlubuje vztahy s ukrajinskými univerzitami a Národní akademii věd Ukrajiny. Snaží se o podporu ukrajinistiky jako nedílné součásti olomoucké slavistiky.

LUDMILA VESELOVSKÁ
katedra anglistiky a amerikanistiky FF UP

Ludmila Veselovská vystudovala obor Angličtina – čeština a překladatelství na Univerzitě Palackého. V roce 1990 nastoupila na katedru anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty UP a ve stejné době zde zahájila doktorské studium v programu Anglický jazyk. Doktorský titul obhájila v roce 1995 v oboru Anglický jazyk. Ve své rozsáhlé, přes 400 stran dlouhé, disertační práci, vedené profesorem Jaroslavem Macháčkem, s názvem Phrasal Movement and X-Morphology: Word Order Parallels in Czech and English Nominal and Verbal Projections analyzovala množství příkladů morfologické realizace syntaktických vztahů v češtině a angličtině. V roce 2005 se na Univerzitě Palackého úspěšně habilitovala, a to v oboru Obecná lingvistika. V habilitační práci s názvem Elements of a System se soustředila na charakteristiku gramatických primitivů. Profesorkou v oboru Obecná a diachronní lingvistika byla jmenována na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity.

Od počátku své odborné činnosti se zaměřuje na morfo-syntaktickou analýzu anglických a českých jazykových dat v rámci obecného transformačně-generativního jazykového modelu, který zejména v 60.–70. letech minulého století budoval argumentaci především na slovosledných kontrastech. Je autorkou tří samostatných monografií v angličtině, které shrnují její odbornou činnost. Další studie a odborné texty publikovala v respektovaných zahraničních časopisech. Bohatou konferenční aktivitu Ludmily Veselovské pak dokazuje i patnáct studií publikovaných ve sbornících.

Ludmila Veselovská se řadí k respektovaným lingvistům v mezinárodním měřítku. Její odborná činnost je součástí mezinárodního výzkumu a svou odbornou a organizační činností přispěla k profilaci svého olomouckého pracoviště jako mezinárodního centra anglosasky orientované obecné lingvistiky v České republice.

ONDŘEJ JAKUBEC 
katedra dějin umění FF UP

Ondřej Jakubec vystudoval dějiny umění na Univerzitě Palackého, v letech 2005–2011 působil v Muzeu umění Olomouc, od roku 2008 v Semináři dějin umění Masarykovy univerzity, jehož byl v letech 2012–2019 vedoucím. Na Masarykově univerzitě se v roce 2016 také habilitoval a nyní byl jmenován profesorem v oboru Dějiny umění.

„Dosažení profesorského titulu vnímám jako důležitý zisk především pro obor dějiny umění, jeho stabilizaci do budoucna a chápu jej jako východisko pro jeho další rozvoj v akademickém prostředí, ale i mimo něj. Vnímám jej snad i jako projev jistého uznání dosavadních aktivit, v nichž jsem se snažil propojovat různé oborové perspektivy a otevírat dějiny umění různým interpretačním možnostem,“ uvedl Ondřej Jakubec. Specializuje se na architekturu a vizuální kulturu raného novověku a umělecký mecenát téhož období. Zabývá se i problematikou konfesijní identity v umění 16.–17. století a raněnovověkou sepulkrální kulturou, tedy uměleckými projevy souvisejícími se smrtí a vzpomínáním.

„Svůj největší úspěch si upřímně netroufám hodnotit, to raději nechám na jiných, už jen proto, že ‚mé úspěchy‘ nebyly nikdy mým vlastnictvím, ale spíše výsledkem spolupráce s mnoha jinými. Za úspěch pokládám víc to, že většina projektů, knih či výstav, na kterých jsem se mohl podílet, mohla vznikat v sepětí s řadou mých vzácných kolegů. Právě tato kolegiální vzájemnost a důvěra, kterou jsem získával, je něčím, čeho si nesmírně vážím,“ dodal s tím, že cílů a plánů má celou řadu.

Vedle několika knih, které by rád jako autor i editor brzy dokončil, by chtěl také ověřovat nové možnosti, jak dějiny umění otevírat jiným disciplinárním perspektivám a také veřejnosti, zvláště prostřednictvím výstav. „Za důležitý závazek pokládám především přípravu další generace historiček a historiků umění, kterým budeme moci náš fascinující obor za nějaký čas předávat,“ doplnil.

Na návrh Vědecké rady UP byl profesorem, a sice v oboru Kinantropologie, jmenován také Daniel Jandačka, děkan Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a člen tamní katedry studií lidského pohybu. Daniel Jandačka vystudoval Učitelství tělesné výchovy a fyziky, této aprobaci se několik let jako učitel také věnoval, působil také na Institutu fyziky VŠB-TU Ostrava. S Olomoucí je spjat od doktorského studia Kinantropologie, které absolvoval na Fakultě tělesné kultury UP, později zde také habilitoval a nyní úspěšně prošel profesorským řízením. Je členem Vědecké rady FTK UP. Svou vědeckou činnost zaměřuje na souvislosti mezi pohybem člověka a jeho zdravím u různých populačních skupin, je zakladatelem a odborným garantem výzkumného Centra diagnostiky lidského pohybu na PdF OU.

Dnes oslavujeme Světový den dárců krve, svátek všech, kteří se rozhodli dobrovolně darovat nejvzácnější tekutinu a přispět tak k záchraně lidských životů. Ke zvýšení povědomí o bezpříspěvkových dárcích krve a podpory této významné dobrovolnické činnosti přispívá každý rok i Univerzita Palackého v Olomouci. Se začátkem nového akademického roku odstartují v pondělí 30. září akce Daruj krev s rektorem a celouniverzitní souboj s příznačným názvem Vyhrň rukáv. Kromě dobrého skutku je ve hře také možnost získat některou ze zajímavých cen.

Za organizací akce Vyhrň rukáv stojí Studentský spolek Fakulty zdravotnických věd UP. Novinkou čtvrtého ročníku je přidání jedné soutěžní kategorie. „Pohár získá fakulta s největším celkovým objemem krve darovaném studenty a zaměstnanci, dále fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad studentů a poprvé také fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad zaměstnanců,“ uvedl za spolupořadatele akce Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu. Darovat je možné krev i krevní plazmu. Každý účastník souboje má šanci vyhrát některou z lákavých cen.

Pomyslný startovní výstřel zazní v pondělí 30. září v 7:30 hodin na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc za účasti rektora Univerzity Palackého Martina Procházky, který také zahájí podzimní týdenní akci Daruj krev s rektorem. Ta doposud probíhala jen jednou ročně během únorového Akademického týdne UP. Dárkyně a dárce na místě podpoří také děkan fakulty zdravotnických věd Jiří Vévoda, prezident Českého červeného kříže Marek Jukl a primářka Transfuzního oddělení FNOL Dana Galuszková.

Soutěž Vyhrň rukáv potrvá do pátku 6. prosince, vyhlášení vítězů se uskuteční v úterý 17. prosince v rámci tradičního předvánočního Punče s rektorem na nádvoří Zbrojnice.

Univerzitě Palackého se daří úspěšně plnit cíle udržitelného rozvoje. Patří v této oblasti mezi nejlepší české univerzity a prosazuje se i v mezinárodním srovnání. Potvrdilo to aktuální vydání žebříčku Times Higher Education Impact Rankings 2024, který se zaměřuje na cíle udržitelného rozvoje definované OSN. Univerzita Palackého se v hodnocených oblastech umístila jednou v TOP 100 a pětkrát se dostala do TOP 200 z téměř dvou tisíc univerzit celého světa.

Žebříček Times Higher Education Impact Rankings orientovaný na cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) byl poprvé zveřejněn v roce 2019. Na počátku byla zapojena pouze necelá pětistovka univerzit, v letošním roce jich je do žebříčku zařazeno téměř dva tisíce.

„Problematiku udržitelného rozvoje považujeme za velmi důležitou. I proto jsme se již v roce 2019 zapojili do sběru dat pro tento žebříček a jsme velmi rádi, že se nám – i přes narůstající počet hodnocených univerzit – daří ve velké mezinárodní i české konkurenci obstát. Osvědčil se tak koncept spolupráce Udržitelné univerzity a kolegyň a kolegů, kteří se zaměřují na zpracování a analýzu mezinárodních žebříčků. Přínosnou v této oblasti je i spolupráce na Reportu udržitelné univerzity, který shrnuje veškeré aktivity směrem k naplňování SDGs,“ uvedla Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje na UP.

Pro umístění v celkovém žebříčku bylo zapotřebí aktivně se zapojit alespoň do čtyř definovaných cílů. Celkové umístění se počítá ze tří nejsilnějších – v případě Univerzity Palackého se jedná o SDG 3 (zdraví a kvalitní život), 4 (kvalitní vzdělání), 5 (rovnost mužů a žen) – a je doplněné o hodnocení z povinného cíle 17, což je partnerství instituce v oblasti udržitelnosti. Právě v této oblasti se UP daří, v jednom z indikátorů (Relationships to support the goals) získala v letošním roce dokonce nejvyšší možné skóre.

Celkově se Univerzita Palackého v letošním srovnání umístila na 401.–600. příčce a obsadila tak společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze a Masarykovou univerzitou dělenou 2. příčku. Z celkových 8 vyplňovaných SDG je UP jednou v TOP 100, kde obsadila 95. příčku v oblasti kvalitního vzdělávání. Pětkrát je UP v TOP 200, jednou v TOP 400 a jednou v TOP 600.  Dohromady si tak škola šestkrát vylepšila oproti loňsku umístění a dvakrát zůstala na stejných pozicích. V některých oblastech je UP v rámci České republiky dle níže uvedeného přehledu na špici. Hned třikrát se umístila na pozici jedničky v alianci AURORA.

„Umístění v jednotlivých SDGs nás zavazuje. Zařadit se hned pětkrát do TOP 200 univerzit na světě je pro nás důkazem, že je směřování univerzity nejen v oblasti udržitelné agendy nastaveno správným směrem. Nejvíce si ceníme umístění v nejlepší stovce (95. místo) v oblasti kvalitního vzdělávání, které je jednou z hlavních rolí Univerzity Palackého a univerzit obecně,“ dodal prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka.

Světovou jedničkou v oblasti naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN se pro rok 2024 stala opět australská Western Sydney University. Kompletní výsledky jsou k dispozici zde.

Prestižní start-up grant Nadace Experientia získal mladý vědec Athanasios Markos, který díky této podpoře založí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého od ledna 2025 novou výzkumnou skupinu. Ta se zaměří na vývoj chemických nástrojů pro studium biomolekul přímo v živých systémech i cílené ovlivňování biologických procesů. Grant v celkové hodnotě šest milionů korun podpoří práci tohoto vědeckého týmu v příštích třech letech.

„Chceme, aby naše metody bylo možné využívat v rostlinách, živočiších i bakteriích, tedy prakticky v jakémkoliv živém systému. Naším cílem je vytvořit nástroje, které pomohou nalézt odpověď ne na jednu, ale na celou řadu biologických otázek,“ komentoval Athanasios Markos práci chystané výzkumné skupiny.

Absolvent oboru organická chemie na přírodovědecké fakultě nyní působí na Spolkové vysoké technické škole (ETH) ve švýcarském Curychu, což je jedna z nejprestižnějších univerzit na světě. Do Curychu vycestoval před třemi lety díky stipendiu Nadace Experientia. „Těším se, že společně s Ondřejem Kováčem využijeme své kontakty ze zahraničí a zasadíme se o to, aby se Olomouc ještě více dostala na mapu světové organické chemie,“ doplnil oceněný chemik.

Ondřej Kováč z katedry organické chemie PřF UP, který získal finanční podporu svého výzkumného týmu od Nadace Experientia v loňském roce, se už naplno věnuje výzkumu přírodních látek využitelných při vývoji nových a účinnějších antibiotik. Výsledky práce tohoto týmu by mohly lékařům pomoci bojovat s rostoucí odolností životu nebezpečných bakterií a zefektivnit antibiotickou léčbu.

Úspěchy mladých vědců ocenil i děkan Přírodovědecké fakulty UP Martin Kubala. „Máme radost z toho, že se podařilo přilákat zpět našeho absolventa, který navíc přichází z tak prestižního pracoviště, jako je ETH v Curychu. Věříme, že vědecké týmy Athanasiose Markose i Ondřeje Kováče přispějí k dalšímu rozvoji fakulty. Současně je potřeba ocenit model podpory Nadace Experientia, který umožňuje našim pracovníkům nejen získávat zkušenosti ve světě, ale posléze se i vrátit zpět.“

Nadace Experientia v letošním roce ocenila i Zuzanu Osifovou a Václava Chmelu z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kteří získali stipendium na roční zahraniční stáž pro rok 2024. Od svého vzniku v roce 2013 nadace podpořila již 23 nadějných mladých chemiků. Díky programu start-up grantů si mohli další čtyři mladí vědci založit po návratu ze zahraničí vlastní výzkumnou skupinu v ČR. Celkem už Nadace Experientia na podporu mladých vědkyň a vědců vyčlenila více než 50 milionů korun.

Na Univerzitu v Oxfordu nastupuje v těchto dnech na pozici postdoka Benjamin Mallada Faes, který již během svého magisterského i doktorského studia působil v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů a následně v CATRIN a podílel se na převratných vědeckých objevech. Na prestižní univerzitě ve Velké Británii bude působit jako výzkumný pracovník v oboru biochemie a biofyzika.

„Rozhodl jsem se přihlásit na tuto pozici kvůli mé dosavadní spolupráci se skupinou Stephana Rauschenbacha, kde jsem absolvoval výzkumný pobyt v listopadu a prosinci 2021. Máme několik společných projektů zaměřených na vizualizaci glykanů (sacharidů) s atomovou přesností. Nabídli mi v této práci pokračovat s využití podobného mikroskopu se skenující sondou, jaký máme v CATRIN-RCPTM,“ uvedl Mallada, který bude na Univerzitě v Oxfordu působit v Kavli Institute for Nanoscience Discovery ve skupině Westona Struwea a spolupracovat bude i s týmem Stephana Rauschenbacha, jenž se zabývá interdisciplinárním výzkumem spojujícím fyziku, chemii a biochemii pro pochopení a využití nanosystémů na molekulární úrovni.

„Budu se podílet na vývoji špičkového zařízení pro depozici iontového paprsku pomocí elektrospreje v kombinaci s nedávno instalovaným mikroskopem se skenující sondou. Naším cílem je depozice křehkých glykanů, proteinů a molekul, které je obtížné zvládnout jinými metodami,“ objasnil Mallada Faes.

Na svém kontě již má velké úspěchy při měření rozložení náboje jednotlivých atomů a molekul se subatomárním a submolekulárním rozlišením i publikace v nejprestižnějších časopisech včetně Science a Nature Communications. Spolu s kolegy experimentálně potvrdili existenci nerovnoměrného rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu, takzvanou sigma-díru. To jim mimo jiné vyneslo i Cenu Wernera von Siemense za rok 2021. Možnosti zobrazovacích technik posunuli rovněž při potvrzení existence takzvané pí-díry.

„Dále jsem se podílel na syntéze nových uhlíkových sloučenin na povrchu, jako jsou polymery s kovovými a magnetickými vlastnostmi. V současné době mě velmi zajímá použití nové techniky nazvané depozice iontového paprsku pomocí elektrospreje k depozici molekul v ultravysokém vakuu. Tato metoda nám umožňuje pracovat s molekulami, které mohou existovat pouze v kapalných rozpouštědlech nebo jsou příliš křehké na sublimaci z pevného stavu,“ uzavřel Mallada, který věří, že s CATRIN bude spolupracovat i nadále.

V CATRIN se jedná o další úspěch mladých vědců, kteří v Olomouci získali vědecké ostruhy a pokračují ve svém rozvoji na špičkových zahraničních univerzitách. V minulosti již čerství doktorandi přešli například na Univerzitu v Cambridge nebo na Institut Karolinska ve Švédsku.

Odborníci, studenti i laická veřejnost budou mít na přelomu let 2025/26 k dispozici nástroj, který jim umožní efektivnější výzkum rozsáhlého korpusu cestopisných textů z nově utvořené digitální knihovny. Prostřednictvím zadávání strukturovaných dotazů budou moci efektivně získat informace o v cestopisech přítomných reprezentacích mezikulturních kontaktů. DIGEOCAT & Lib. bude využívat i umělé inteligence. Na jeho vzniku pracují vědci z Univerzity Palackého ve spolupráci s týmy tří zahraničních univerzit a dalšími partnery. 

Odborníci z katedry bohemistiky Filozofické fakulty UP ve spolupráci s vědci z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP a dále odborníky několika partnerských zahraničních univerzit vyvíjejí unikátní multitematický atlas DIGEOCAT & Lib. Ten obsáhne cestopisy české provenience, jejichž autoři putovali v období od 15. století do roku 1918 do středomořské oblasti. Nově vznikající program má usnadnit práci vědcům i studentům, zajímavý může být i pro cestovatele a turisty. 

„Jde o projekt výrazně interdisciplinární a internacionální, přestože je zaměřen na české písemné kulturní dědictví. Jeho hlavním cílem je vývoj a realizace prototypické softwarové aplikace pro zefektivnění výzkumu českých cestopisných textů z oblasti Středomoří od 15. století do roku 1918. Tento digitální nástroj umožní badatelům zaznamenávat trasy cestovatelů/cestopisů do digitálních map a současně jednotlivé lokace propojit s vytvořenou digitální knihovnou cestopisných textů prostřednictvím matrice klíčových témat zaměřených na mapování mezikulturního kontaktu. Online aplikaci bude provozovat Moravská zemská knihovna v Brně jako součást svých digitálních fondů. Její uživatelé budou moci velmi rychle získat z cestopisných textů informace o mezikulturním kontaktu prostřednictvím strukturovaných otázek a mapových vizualizací,“ uvedl Jiří Hrabal, hlavní řešitel projektu z katedry bohemistiky FF UP. Shrnul tak práci, v níž jeho tým využívá i staré mapy, neboť některá místa ze zaznamenaných tras jsou na těch současných už těžko dohledatelná.

„Dotazy, které budou moci uživatelé v aplikaci zadávat, by mohly znít modelově například takto: Co napsali cestopisci o vztahu místních k cizincům v Istanbulu mezi 15. a 17. stoletím? Nebo: Co napsali o vztahu místních k institucím v Dalmácii v letech 1815–1848? Nebo: Kudy vedly trasy cest českých cestopisců do Říma v 18. a 19. století? Jak se dopravovali z Čech do Terstu v letech 1800–1860? A podobně,“ dodal Jiří Hrabal.

Multimediální online atlas má být hotov na sklonku roku 2025. Půjde o digitální knihovnu cestopisných textů dostupnou online, interaktivně propojenou s digitálním multitematickým atlasem prostřednictvím témat zaměřených na mezikulturní kontakt. Jeho tvůrci věří, že bude dobrým pomocníkem jak pro vědce, tak pro studenty. Stačí, když badatel v online atlasu zaklikne místo, poté potřebnou kategorii, o níž se chce dozvědět víc, a program mu z velkého množství dat vyextrahuje úryvky z cestopisů, v nichž cestovatelé popisují oblast či téma, které ho zajímá. Na jeho vzniku se podílí i Moravská zemská knihovna v Brně, která poskytuje tým odborníků na digitalizaci literárních památek včetně technické podpory a odborníků na digitální mapování. Důležitými partnery jsou také vědci tří zahraničních univerzit, Universita degli Studi di Udine, Universidad de Granada a Sveučilište u Zagrebu.

Naprosto zásadním partnerem je však katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, jejíž odborníci pracují na programovém zabezpečením atlasu.

„Spolupráce s kolegy z filozofické fakulty byla pro nás velkou výzvou. Pomáháme překlenout propast mezi tradičními tištěnými cestopisy a moderními prostorovými databázemi a snažíme se tak zlepšit dostupnost a použitelnost historických cestovních dat. Nyní již máme plně funkční webovou aplikaci pro převod nestrukturovaných narativních dat do strukturovaného a dále zpracovatelného formátu. V další části našeho vývoje se zabýváme vizualizací zaznamenaných dat, tedy vlastním multitematickým online atlasem. Máme za sebou řadu atlasových projektů, ale tento je svým zaměřením unikátní. Věříme, že se stane předlohou obdobným kartografickým produktům“ shrnul Vít Voženílek, koordinátor unikátního projektu, jehož domovským pracovištěm je katedra geoinformatiky PřF UP.

Projekt s názvem Výzkum reprezentací mezikulturních kontaktů v českých cestopisných textech ze Středomoří do roku 1918 s využitím nástrojů digital humanities (DIGEOCAT& Lib.) je financován z programu EU Cooperation partnership in higher education Erasmus+. Doba trvání projektu 12/2022 – 12/2025. Více o projektu zde.

Pozn. redakce: Fotogalerie nabízí printscreeny, které ilustrují prostředí, v němž vědci vytvářejí data, jde o tzv. digitální mapování a tagování úryvků.  

Studenti programu Sociální práce s dětmi a mládeží na Cyrilometodějské teologické fakultě UP zvou zájemce z akademické obce i širokou veřejnost na benefiční koncert Podané ruce dětem. Uskuteční se 13. června 2024 v 17 hodin v Arcibiskupském paláci v Olomouci. Na koncertě se představí mladé české hudební naděje a jako hostka vystoupí Sára Medková a Teneramente quartet. V jejich podání zazní díla českých i světových velikánů (např. A. Dvořáka, B. Martinů, B. Smetany, N. Paganiniho či J. S. Bacha). Vstupné je dobrovolné. Výtěžek z koncertu bude věnován na podporu nízkoprahového zařízení Společnosti Podané ruce v Olomouci.

Myšlenka uspořádat charitativní koncert se na katedře křesťanské sociální práce CMTF UP objevila poprvé před dvěma lety. „Chtěli jsme tenkrát pomoct dětem, které musely utéct před válkou na Ukrajině. S nápadem přišla malá houslistka Anička, která se od své učitelky dozvěděla o dvou nadaných dětech z Ukrajiny, které nemají prostředky na uhrazení školného na umělecké škole. Tehdy se uspořádal koncert Děti dětem, který považuji za velmi úspěšný,“ uvedl proděkan fakulty a tehdejší vedoucí katedry křesťanské sociální práce Jiří Pospíšil. O koncertu jsme psali zde.

V letošním roce teologická fakulta navázala spolupráci se Společností Podané ruce. Výtěžek z chystaného hudebního večera bude věnován na podporu nízkoprahového zařízení v Olomouci. „Poskytuje zázemí, podporu a odbornou pomoc dospívajícím v obtížných životních situacích a pomáhá jim smysluplně trávit volný čas. Jeho posláním je motivovat děti a mládež k aktivnímu přístupu k životu, k řešení osobních problémů. Nabízí škálu volnočasových aktivit, poskytuje informační servis, individuální poradenství, situační intervence a pomoc v krizi,“ přiblížila cíle zařízení garantka koncertu Ivana Olecká z katedry křesťanské sociální práce.

Své hudební nadání během koncertu v Arcibiskupském paláci předvedou čtyři mladí nadějní umělci: Anna Olecká, Hana Graffová, Viola Lukášová a Matthew Hockaday. Jako host zahraje Teneramente quartet. Pozvání přijala také česká pianistka, skladatelka a performerka oceňovaná zejména za brilantní techniku, strhující temperament a nevšední muzikalitu Sára Medková, jejíž kompozice zazněly v řadě evropských zemí a také v USA. Jako vyhledávaná interpretka soudobé hudby je často zvána k uvádění světových premiér, kterých má na kontě více než sto.

Novinkou letošní organizace je doprovodný program pro děti – v parkánových zahradách budou od 15 hodin připraveny pestré aktivity pro děti (výroba upomínkových předmětů, hra na hudební nástroj, kvízy o přírodě apod.).

Koncert se koná pod záštitou rektora UP Martina Procházky, děkana CMTF UP Víta Huška a olomouckého arcibiskupa Mons. Josefa Nuzíka.

Celkem 42 421 km ujelo či ušlo 187 pracujících a studujících z UP, kteří využili podpory Udržitelné univerzity a přihlásili se do celorepublikové květnové výzvy Do práce na kole. V 67 týmech ušetřili přes 7 tun CO2, čímž prospěli nejen své kondici, ale také okolí a životnímu prostředí. V Univerzitním souboji fakult a součástí zvítězila s nejvyšší průměrnou pravidelností neautomobilových cest lékařská fakulta.

V celé republice se do výzvy zapojilo 25 355 účastníků a účastnic, z toho jich na Olomoucku bylo 1 430. Ti všichni si během celého května zapisovali cesty do práce, u nichž uváděli, zda je absolvovali autem, nebo jiným způsobem – ideálně pěšky, na kole, koloběžce, kolečkových bruslích nebo skateboardu, využít však mohli coby ekologicky stále příznivou variantu i MHD. Z těchto statistik následně vzešli vítězové jednotlivých kategorií, kteří byli vyhlášeni na slavnostním zakončení v olomouckém letním kině.

Celkem 187 univerzitních účastníků a účastnic tvořilo 14 % všech přihlášených na Olomoucku, UP se tak stala jedním z největších zaměstnavatelů, který podpořil své pracující i studující v účasti ve výzvě. Jejich celková průměrná pravidelnost (tedy podíl „neautomobilových“ cest vůči všem květnovým cestám do práce) činila 74,8 %.

Do finále soutěže nejlepších univerzitních týmů se dostaly týmy s pravidelností 66 % a více. O třech vítězných týmech už potom rozhodlo losování. Ceny si nakonec převzaly týmy Goa'uldi z Lékařské fakulty UP, Running seeds z Přírodovědecké fakulty UP a Žblabuňky taktéž z PřF.

Univerzitní souboj, v němž se hodnotí průměrná nejvyšší pravidelnost dojíždění všech týmů v rámci jednotlivých fakult či součástí, již potřetí v řadě získala Lékařská fakulta UP. Celkem 41 soutěžících z 11 týmů dosáhlo průměrné pravidelnosti 90,4 % neautomobilových cest do práce, díky čemuž překonali zbytek univerzity.

Ačkoliv ve výzvě Do práce na kole nejde primárně o kilometry, ale o pravidelnost, ocenili organizátoři i dvojici rekordmanů. Petr Dvořák (z týmu Nimbus2022, PřF) urazil během května na kole či pěšky 1 991 km, Lucie Kobrlová (z týmu Žblabuňky, PřF) ujela a ušla 1 495,6 km.

Kompletní informace o výzvě jsou na webu Do práce na kole, podívat se můžete také na statistiky pro Olomouc a pomocí filtru i pro Univerzitu Palackého.
Výsledky předchozích ročníků Univerzitního souboje fakult a součástí najdete na webu Udržitelné univerzity.