Feed aggregator

Analýza medu, včely pod mikroskopem i v podobě nadrozměrných modelů, dějiny včelařství a osvěta v oblasti ochrany včel. O víkendu 7. a 8. září to v Olomouci bude bzučet. Pevnost poznání – Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP ve spolupráci s katedrami PřF UP a Českým svazem včelařů pořádá speciální podzimní edici akce Odpudiví nebo kouzelní.

Návštěvníci všech generací budou mít šanci seznámit se nejen s důležitostí tohoto unikátního živočišného druhu pro celou naši planetu, ale také s péčí o včelstva, včelími produkty a výzkumem včel.

„V médiích se pravidelně objevují zprávy o velkých úhynech včelstev, o jejichž příčinách diskutují nejen včelaři, ale i vědci. Objevy z univerzitních laboratoří pomáhají pochopit komplikovaný svět včel a ukazují, jak lépe pečovat o včely i krajinu,“ říká Jiří Danihlík z katedry biochemie PřF UP. Společně se svými kolegy nabídne workshopy mikroskopování včelích preparátů nebo laboratorní analýzy medu. Se zástupci katedry geoinformatiky PřF UP navíc připravili unikátní mapové výstupy z projektu Coloss, týkající se zavčelení republiky a úhynu včelstev.

V rámci sobotního programu se uskuteční popularizační přednáška pro veřejnost Jak a proč vlastně pomáhat volně žijícím opylovačům?. Monika Mazalová z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP osvětlí příčiny mizení hmyzu a možná opatření, na kterých se může podílet každý.

Návštěvníci se mohou dále těšit na nadrozměrné anatomické modely hmyzu, ochutnávku včelích produktů nebo naučnou stezku Fascinující příběh medu, která bude ve formátu 12 ilustrovaných panelů v Pevnosti poznání umístěna až do konce září.

Součástí tematického víkendu Odpudiví nebo kouzelní bude také výstava představující momenty z historie přerovského včelaření; odhalí nejen fascinující život včel, ale i posun ve včelařském oboru. K vidění budou také historické včelařské pomůcky, jako jsou včelí úly, medomety nebo dýmáky.

Celé září bude navíc program v kreativní dílně Pevnosti poznání věnován medu; návštěvníci si budou moci vyrobit a odnést zvláčňující balzám na rty se včelím voskem. V chemické laboratoři mají navíc možnost prozkoumat vlastnosti včelích produktů, jako je med, vosk nebo jed, a naučí se rozpoznat pravý med od falšovaného.

Olomouc v tomto týdnu bude žít Dny evropského dědictví, které jsou jedinečnou příležitostí dozvědět se o městě spoustu zajímavostí, užít si řadu kulturních akcí a navštívit i běžně nepřístupná místa. Do programu se jako tradičně zapojuje i Univerzita Palackého, jejíž pracoviště připravila komentované prohlídky historických i moderních prostor, zajímavé výstavy, ale také třeba přednášku o nanotechnologiích.  

Na návštěvníky se o víkendu 7. a 8. září těší mimo jiné v ústřední univerzitní knihovně na Zbrojnici, v Uměleckém centru UP nebo na přírodovědecké a lékařské fakultě.

„Po historické budově Teoretických ústavů a jejich moderní dostavbě provede v sobotu od 10 hodin sám děkan lékařské fakulty Milan Kolář. Kromě toho zájemci budou moci nahlédnout do světa neuropatologie, a sice prostřednictvím fotografické výstavy, která představuje mozek z pohledu patologa, který pomocí mikroskopu odhaluje složitost jeho uspořádání jak ve zdraví, tak v nemoci. Autorem výstavy je Dominik Hraboš z Ústavu klinické a molekulární patologie,“ přiblížila Kateřina Čapková z děkanátu LF UP.

Víte, že přehled zajímavých míst na UP nabízí web Uni t(r)ips? 

Přírodovědecká fakulta láká během sobotního odpoledne především na komentované prohlídky hlavní budovy na Envelopě, vybraných odborných pracovišť včetně Experimentálního pivovaru UP, botanické zahrady nebo herbária a skleníků v Holici. Připraveny jsou ale také ukázky optických experimentů nebo přednáška o nanotechnologiích a klimatické krizi, která se koná ve 13 hodin v aule fakulty a je třeba se na ni dopředu přihlásit zde, podobně jako na některé z prohlídek. Otevřené budou i terasy s výhledem na město. V Pevnosti poznání jsou pak přichystány speciální divadelní prohlídky expozice Do historie!.

S komentářem si zájemci mohou v sobotu prohlédnout i barokní prostory Uměleckého centra UP, v neděli průvodci z filozofické fakulty a spolku Studium Artium představí zajímavosti fakultních budov v Křížkovského ulici a připomenou zdejší zaniklý kostel sv. Petra.

Po oba víkendové dny pak návštěvníky přivítá Knihovna UP na Zbrojnici, kde budou k prohlédnutí nejen nejzajímavější kusy z knižního fondu. Přichystána je také prohlídka zaměřená na historii původně vojenského objektu, sraz je v sobotu i v neděli ve 13 hodin u recepce. Brány budou mít otevřené i parkánové zahrady za rektorátem a filozofickou fakultou.

Během víkendu bude přístupný i dřívější univerzitní kostel Panny Marie Sněžné nebo krypta dómu sv. Václava, v níž lze navštívit výstavu věnovanou Karlu II. z Lichtensteinu-Castelcorna, na jejíž přípravě se podíleli odborníci z teologické fakulty. Právnická fakulta UP je zase zapojena do mezinárodní projektu Remember Bacha, jehož součástí je výstava o tzv. Baltské cestě, kterou můžete zhlédnout při návštěvě budovy Českého rozhlasu Olomouc v Pavelčákově ulici (psali jsme zde).  

Dny evropského dědictví v Olomouci toho nicméně nabízí mnohem více. Začínají již dnes, kdy se můžete například vydat na první z komentovaných procházek po vojenských stopách ve městě. Během týdne se pak můžete také podívat do Jihoslovanského mauzolea v Bezručových sadech nebo s komentářem projít neředínský Ústřední hřbitov. Na programu jsou také nejrůznější koncerty, mj. zpěváka a absolventa LF UP Marcella, antikvariátní trhy, jízdy historickou tramvají, Rakouský den nebo festival Řeka má duši, který se odehraje na nábřeží Josefa Jařaba. Jako tradičně nebude chybět ani divadelní open air představení, Moravské divadlo tentokrát v pátek 6. září na Horním náměstí uvede poetické drama Manon Lescaut.

Kompletní program letošních olomouckých Dnů evropského dědictví je k dispozici na ded.olomouc.eu.

Dny evropského dědictví na UP

sobota 7. září

Lékařská fakulta UP

• 9:00–13:00 otevřeno pro návštěvníky, vstup Dostavbou Teoretických ústavů
• 10:00 komentovaná prohlídka s děkanem Milanem Kolářem, sraz u recepce
• výstava Svět neuropatologie
• prezentace fotografií z historie LF UP ve Velké posluchárně

Umělecké centrum UP

• 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00 komentované prohlídky bývalého jezuitského konviktu
• 10:00–14:30 průběžné komentované prohlídky Kaple Božího Těla
• animační program – barokní vystřihovánky, puzzle s fotografiemi Kaple Božího Těla, kostky barokních obrazů

Přírodovědecká fakulta UP

• 13:00–18:00 otevřeno pro návštěvníky
• komentované prohlídky hlavní budovy na tř. 17. listopadu 12 a zdejších vybraných odborných pracovišť
• přístupné terasy hlavní budovy s výhledem na Olomouc
• 13:00 přednáška pro veřejnost Nanotechnologie a klimatická krize
• 14:00 a 15:00 Foucaultovo kyvadlo a jeho zajímavosti
• ukázka optických experimentů
• 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00 komentované prohlídky herbária a skleníků v areálu Holice
• 14:00 komentovaná prohlídka Botanické zahrady PřF UP u Smetanových sadů
• podrobnosti a rezervace zde

Pevnost poznání

• 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00 komentované prohlídky
• divadelní prohlídky expozice Do historie!

neděle 8. září

Filozofická fakulta UP

• 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00 komentované prohlídky historických budov FF Křížkovského 10, 12, a 14 vč. parkánových zahrad
• základy zaniklého kostela sv. Petra na nádvoří Křížkovského 10
• animační program – barokní vystřihovánky, kostky barokních obrazů

sobota 7. i neděle 8. září

Knihovna UP na Zbrojnici

• 9:00–16:00 otevřeno pro návštěvníky
• 13:00 komentovaná prohlídka o historii Zbrojnice, sraz u recepce
• volné prohlídky prostor knihovny
• prezentace vzácných a zajímavých knih z fondu
• výstavy Studuj v přírodě, Mrakodrapy v New Yorku
• site-specific projekt Návrat do nového světa
• podrobnosti zde

Parkánové zahrady

• 7:00–19:00 otevřeno pro návštěvníky
• vchod z Křížkovského ul. nebo Bezručových sadů

Olomouc v tomto týdnu bude žít Dny evropského dědictví, které jsou jedinečnou příležitostí dozvědět se o městě spoustu zajímavostí, užít si řadu kulturních akcí a navštívit i běžně nepřístupná místa. Do programu se jako tradičně zapojuje i Univerzita Palackého, jejíž pracoviště připravila komentované prohlídky historických i moderních prostor, zajímavé výstavy, ale také třeba přednášku o nanotechnologiích.  

Na návštěvníky se o víkendu 7. a 8. září těší mimo jiné v ústřední univerzitní knihovně na Zbrojnici, v Uměleckém centru UP nebo na přírodovědecké a lékařské fakultě.

„Po historické budově Teoretických ústavů a jejich moderní dostavbě provede v sobotu od 10 hodin sám děkan lékařské fakulty Milan Kolář. Kromě toho zájemci budou moci nahlédnout do světa neuropatologie, a sice prostřednictvím fotografické výstavy, která představuje mozek z pohledu patologa, který pomocí mikroskopu odhaluje složitost jeho uspořádání jak ve zdraví, tak v nemoci. Autorem výstavy je Dominik Hraboš z Ústavu klinické a molekulární patologie,“ přiblížila Kateřina Čapková z děkanátu LF UP.

Víte, že přehled zajímavých míst na UP nabízí web Uni t(r)ips? 

Přírodovědecká fakulta láká během sobotního odpoledne především na komentované prohlídky hlavní budovy na Envelopě, vybraných odborných pracovišť včetně Experimentálního pivovaru UP, botanické zahrady nebo herbária a skleníků v Holici. Připraveny jsou ale také ukázky optických experimentů nebo přednáška o nanotechnologiích a klimatické krizi, která se koná ve 13 hodin v aule fakulty a je třeba se na ni dopředu přihlásit zde, podobně jako na některé z prohlídek. Otevřené budou i terasy s výhledem na město. V Pevnosti poznání jsou pak přichystány speciální divadelní prohlídky expozice Do historie!.

S komentářem si zájemci mohou v sobotu prohlédnout i barokní prostory Uměleckého centra UP, v neděli průvodci z filozofické fakulty a spolku Studium Artium představí zajímavosti fakultních budov v Křížkovského ulici a připomenou zdejší zaniklý kostel sv. Petra.

Po oba víkendové dny pak návštěvníky přivítá Knihovna UP na Zbrojnici, kde budou k prohlédnutí nejen nejzajímavější kusy z knižního fondu. Přichystána je také prohlídka zaměřená na historii původně vojenského objektu, sraz je v sobotu i v neděli ve 13 hodin u recepce. Brány budou mít otevřené i parkánové zahrady za rektorátem a filozofickou fakultou.

Během víkendu bude přístupný i dřívější univerzitní kostel Panny Marie Sněžné nebo krypta dómu sv. Václava, v níž lze navštívit výstavu věnovanou Karlu II. z Lichtensteinu-Castelcorna, na jejíž přípravě se podíleli odborníci z teologické fakulty. Právnická fakulta UP je zase zapojena do mezinárodní projektu Remember Bacha, jehož součástí je výstava o tzv. Baltské cestě, kterou můžete zhlédnout při návštěvě budovy Českého rozhlasu Olomouc v Pavelčákově ulici (psali jsme zde).  

Dny evropského dědictví v Olomouci toho nicméně nabízí mnohem více. Začínají již dnes, kdy se můžete například vydat na první z komentovaných procházek po vojenských stopách ve městě. Během týdne se pak můžete také podívat do Jihoslovanského mauzolea v Bezručových sadech nebo s komentářem projít neředínský Ústřední hřbitov. Na programu jsou také nejrůznější koncerty, mj. zpěváka a absolventa LF UP Marcella, antikvariátní trhy, jízdy historickou tramvají, Rakouský den nebo festival Řeka má duši, který se odehraje na nábřeží Josefa Jařaba. Jako tradičně nebude chybět ani divadelní open air představení, Moravské divadlo tentokrát v pátek 6. září na Horním náměstí uvede poetické drama Manon Lescaut.

Kompletní program letošních olomouckých Dnů evropského dědictví je k dispozici na ded.olomouc.eu.

Dny evropského dědictví na UP

sobota 7. září

Lékařská fakulta UP

• 9:00–13:00 otevřeno pro návštěvníky, vstup Dostavbou Teoretických ústavů
• 10:00 komentovaná prohlídka s děkanem Milanem Kolářem, sraz u recepce
• výstava Svět neuropatologie
• prezentace fotografií z historie LF UP ve Velké posluchárně

Umělecké centrum UP

• 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00 komentované prohlídky bývalého jezuitského konviktu
• 10:00–14:30 průběžné komentované prohlídky Kaple Božího Těla
• animační program – barokní vystřihovánky, puzzle s fotografiemi Kaple Božího Těla, kostky barokních obrazů

Přírodovědecká fakulta UP

• 13:00–18:00 otevřeno pro návštěvníky
• komentované prohlídky hlavní budovy na tř. 17. listopadu 12 a zdejších vybraných odborných pracovišť
• přístupné terasy hlavní budovy s výhledem na Olomouc
• 13:00 přednáška pro veřejnost Nanotechnologie a klimatická krize
• 14:00 a 15:00 Foucaultovo kyvadlo a jeho zajímavosti
• ukázka optických experimentů
• 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00 komentované prohlídky herbária a skleníků v areálu Holice
• 14:00 komentovaná prohlídka Botanické zahrady PřF UP u Smetanových sadů
• podrobnosti a rezervace zde

Pevnost poznání

• 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00 komentované prohlídky
• divadelní prohlídky expozice Do historie!

neděle 8. září

Filozofická fakulta UP

• 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00 komentované prohlídky historických budov FF Křížkovského 10, 12, a 14 vč. parkánových zahrad
• základy zaniklého kostela sv. Petra na nádvoří Křížkovského 10
• animační program – barokní vystřihovánky, kostky barokních obrazů

sobota 7. i neděle 8. září

Knihovna UP na Zbrojnici

• 9:00–16:00 otevřeno pro návštěvníky
• 13:00 komentovaná prohlídka o historii Zbrojnice, sraz u recepce
• volné prohlídky prostor knihovny
• prezentace vzácných a zajímavých knih z fondu
• výstavy Studuj v přírodě, Mrakodrapy v New Yorku
• site-specific projekt Návrat do nového světa
• podrobnosti zde

Parkánové zahrady

• 7:00–19:00 otevřeno pro návštěvníky
• vchod z Křížkovského ul. nebo Bezručových sadů

A friendly environment, help, service, empathy, professionalism. Any of these words could be used to describe a certain building in Olomouc’s Vodární Street. Just a few dozen metres from the city centre down a side street at no. 6 is a university building – the home of the UP Welcome Office (WO).

Officially speaking, it is the UP contact and information point, providing help to international students, employees, and other visitors in the areas of administration, studies, accommodation, visas, health insurance, and more. Less officially, it is a place where foreigners can find all the services they need so as not to feel lost at the university and in the city. “One of our key tasks is active support in the field of visas and residency permits. As the head of the office, I am the contact person between the Asylum, Migration, and Integration Department of the Ministry of the Interior, and the university. We provide comprehensive assistance in filling out application forms, preparing and checking documents, and everything that entails,” said Alena Vyskočilová, the head of WO.

To illustrate what sort of agenda such a university office has, where a thousand foreign nationals visit yearly, let us take a look at a few numbers: last year, our team had 567 personal appointments with international students and employees regarding visas and residency permits, more than 250 international students came to the office for information, and another 50 received assistance outside the office. This year, they took interested parties on some three dozen town tours. And who are “they”? “In the office, we have a team of four experienced and trained assistants who are prepared to provide personal assistance in the field,” added Vyskočilová.

The basic principle behind this type of office is having the ability to communicate. The number of languages spoken at WO is impressive: in addition to Czech, they speak English, German, Chinese, Russian, Spanish, Polish, Italian, and Slovak. Another important emphasis is communicating on social media and the internet. “During 2023, we completed a redesign of our web page, which contains extensive information for both academic and personal life for the international community, all fully accessible in English. We also maintain a presence on a wide variety of social media, thanks to which we can quickly and dynamically react to happening events and at the same time support information transfer between the members of the university’s international community,” said the head of the Welcome Office.

And if it seems that the WO would have no time for anything else, far from it: “We try to actively contribute to creating an internationally friendly environment at the university, which is why we prepare various events for international students and staff during the year. Important ones are for example orientation days for newly arriving students of degree programmes and for new employees. Another example was at the request of students and faculties – in the spring semester we prepared a series of lectures called “Welcome to Wellbeing: A Journey to Your Mental Harmony”, added Vyskočilová.

Zázemí, pomoc, servis, vstřícnost, empatie, profesionalita. Kterékoliv z těchto slov by mohlo stát na ceduli jednoho domu v olomoucké Vodární ulici. Doslova jen pár desítek metrů od středu města v boční uličce stojí univerzitní budova s číslem 6, v níž našla své místo Welcome Office (WO).

Úředním jazykem řečeno je to oficiální kontaktní a informační místo UP, které poskytuje pomoc zahraničním studentům, zaměstnancům a dalším návštěvníkům v oblasti administrativy, studia, ubytování, víz, pojištění atd. Méně úředně to znamená, že zrovna tady cizinci najdou veškerý servis, který potřebují k tomu, aby se na univerzitě a ve městě necítili ztraceni. „Jedním z našich klíčových úkolů je aktivní podpora při řešení vízových otázek a povolení k pobytu. Já jako vedoucí kanceláře jsem hlavním kontaktem pro Odbor azylové a migrační politiky. Poskytujeme komplexní pomoc při vyplňování formulářů žádostí, přípravě a kontrole dokumentů a všeho, co s tím souvisí,“ vypočítává Alena Vyskočilová, která WO vede.

Pro ilustraci, co obnáší taková agenda kanceláře na univerzitě, na kterou přijíždí během roku tisíce cizinců z celého světa, pár čísel: Loni dokázal tým mj. zařídit cizincům 567 termínů na osobní schůzky kvůli vízům a všemu, co souvisí s pobytem. Do kanceláře pro informace osobně dorazilo více než 250 zahraničních studentů, dalším více než padesáti lidem se věnovali mimo kancelář. Loni se třeba vypravili se zájemci i na téměř tři desítky prohlídek města a univerzity. A kdo jsou oni? „V kanceláři se střídá tým čtyř zkušených a vyškolených asistentů, kteří jsou také připraveni poskytnout osobní asistenci v terénu,“ dodává Alena Vyskočilová.

Základním principem tohoto typu kanceláře je schopnost komunikovat. Výčet jazyků, jimiž se komunikuje ve WO, je úctyhodný: Kromě mateřštiny je to angličtina, němčina, čínština, ruština, španělština, polština, italština, slovenština. Veledůležitá je i komunikace na sociálních sítích a internetu. „V průběhu roku 2023 byl dokončen kompletní redesign webových stránek, jež obsahují rozsáhlé informace pro akademický i osobní život zahraniční komunity a jsou plně dostupné v anglickém jazyce. Samozřejmostí jsou sociální sítě, díky nimž můžeme rychle a dynamicky reagovat na aktuální události a zároveň podporovat vzájemnou výměnu informací mezi zahraničními členy univerzitní komunity,“ říká vedoucí kanceláře.

A i když to vypadá, že pro samé zařizování nemají čas na nic jiného, není to pravda. „Snažíme se aktivně přispívat k vytváření mezinárodně přívětivého prostředí na univerzitě, připravujeme proto pro zahraniční studenty a zaměstnance během roku různé akce. Důležité jsou například tzv. orientační dny pro nově přijíždějící studenty degree programů nebo pro nové zaměstnance. Na přání studentů a fakult jsme v letním semestru vytvořili sérii přednášek s názvem Welcome to Well-being,“ dodává Alena Vyskočilová.

Text přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP.

Zázemí, pomoc, servis, vstřícnost, empatie, profesionalita. Kterékoliv z těchto slov by mohlo stát na ceduli jednoho domu v olomoucké Vodární ulici. Doslova jen pár desítek metrů od středu města v boční uličce stojí univerzitní budova s číslem 6, v níž našla své místo Welcome Office (WO).

Úředním jazykem řečeno je to oficiální kontaktní a informační místo UP, které poskytuje pomoc zahraničním studentům, zaměstnancům a dalším návštěvníkům v oblasti administrativy, studia, ubytování, víz, pojištění atd. Méně úředně to znamená, že zrovna tady cizinci najdou veškerý servis, který potřebují k tomu, aby se na univerzitě a ve městě necítili ztraceni. „Jedním z našich klíčových úkolů je aktivní podpora při řešení vízových otázek a povolení k pobytu. Já jako vedoucí kanceláře jsem hlavním kontaktem pro Odbor azylové a migrační politiky. Poskytujeme komplexní pomoc při vyplňování formulářů žádostí, přípravě a kontrole dokumentů a všeho, co s tím souvisí,“ vypočítává Alena Vyskočilová, která WO vede.

Pro ilustraci, co obnáší taková agenda kanceláře na univerzitě, na kterou přijíždí během roku tisíce cizinců z celého světa, pár čísel: Loni dokázal tým mj. zařídit cizincům 567 termínů na osobní schůzky kvůli vízům a všemu, co souvisí s pobytem. Do kanceláře pro informace osobně dorazilo více než 250 zahraničních studentů, dalším více než padesáti lidem se věnovali mimo kancelář. Loni se třeba vypravili se zájemci i na téměř tři desítky prohlídek města a univerzity. A kdo jsou oni? „V kanceláři se střídá tým čtyř zkušených a vyškolených asistentů, kteří jsou také připraveni poskytnout osobní asistenci v terénu,“ dodává Alena Vyskočilová.

Základním principem tohoto typu kanceláře je schopnost komunikovat. Výčet jazyků, jimiž se komunikuje ve WO, je úctyhodný: Kromě mateřštiny je to angličtina, němčina, čínština, ruština, španělština, polština, italština, slovenština. Veledůležitá je i komunikace na sociálních sítích a internetu. „V průběhu roku 2023 byl dokončen kompletní redesign webových stránek, jež obsahují rozsáhlé informace pro akademický i osobní život zahraniční komunity a jsou plně dostupné v anglickém jazyce. Samozřejmostí jsou sociální sítě, díky nimž můžeme rychle a dynamicky reagovat na aktuální události a zároveň podporovat vzájemnou výměnu informací mezi zahraničními členy univerzitní komunity,“ říká vedoucí kanceláře.

A i když to vypadá, že pro samé zařizování nemají čas na nic jiného, není to pravda. „Snažíme se aktivně přispívat k vytváření mezinárodně přívětivého prostředí na univerzitě, připravujeme proto pro zahraniční studenty a zaměstnance během roku různé akce. Důležité jsou například tzv. orientační dny pro nově přijíždějící studenty degree programů nebo pro nové zaměstnance. Na přání studentů a fakult jsme v letním semestru vytvořili sérii přednášek s názvem Welcome to Well-being,“ dodává Alena Vyskočilová.

Text přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP.

Potkat ho můžete v bílém lékařském plášti, ovšem není to jen tak nějaký doktor. Když kráčí se svým nepřehlédnutelným červeným nosem nemocničními chodbami na vizitu, někdy až tíživou atmosféru léčí smíchem. Občas stačí, aby se jen představil. Herbert Káně. Nováček v olomouckém týmu zdravotních klaunů, který nápadně připomíná Daniela Kunze, produkčního Audiovizuální produkce Univerzity Palackého a člena olomouckého improvizačního souboru Olivy.

Podobnost to není náhodná, za červeným klaunským nosem se opravdu Daniel Kunz ukrývá. „Herbert je mladý začínající lékař, který se snaží nejen dětským pa­cientům rozdávat radost. Je trošku plašan, ale snaží se být opatrný. Všechno dělá zapáleně, občas trošku rychle a moc, někdy víc mluví, než by měl, ale věřím, že ho mají rádi. I když se mu už třeba podařilo nabourat stůl a shodit z něj sestřičce fotky,“ představuje své alter ego.

„V Olomouci máme ‚ptačí‘ tým, který tvoří ještě doktoři Husina a Hrdlička, já nahradil doktora Krkavce. Káně je krátké stejně jako Kunz, Herbert zase učí děti R a také je krásně variabilní – mohou mi říkat Herbe, Herbí, Bertíku nebo třeba Berte,“ vysvětluje ke klaunskému jménu.

Tento text původně vyšel v aktuálním čísle magazínu Žurnál.

Jako zdravotní klaun navštěvuje nemocnice zejména na střední Moravě od února. K nové roli ho přivedli kolegové improvizátoři. „Kamarádi Saša Dvořák a Víťa Piskala mě asi tři roky tlačili, ať to zkusím. Že to je práce, která má smysl a přesah, a že se organizace o své klauny královsky stará, zabezpečuje vzdělávání v různých oblastech. Nakonec jsem se přihlásil,“ říká s tím, že během tříkolového výběrového řízení se zjišťovalo, jestli adepti mají základní herecké a klaunské dovednosti a zároveň zda zvládnou fungovat v nemocničním prostředí, kde personál často pracuje pod velkým tlakem.

Z přihlášených 110 lidí z celé republiky byla vybrána pětice, která poté ve spolupráci s uměleckým vedením vytvořila své postavy včetně výběru kostýmů a absolvovala náslechy s již zavedenými dvojicemi klaunů přímo v nemocnicích. Nejprve v civilu, pak i v kostýmu. „Náš kouč Ondra Klíč z JAMU mi při návštěvách komentoval, co klaunky dělají, co je jejich cíl, jak se jim to daří nebo nedaří. To bylo pro rozkoukání skvělé. Po třech násleších v civilu jsem šel třikrát jako třetí klaun a pak už jsem byl hozený do vody.“

Misí zdravotního klauna je provést vizitu. Klauni chodí ve dvojici, jeden vizitu vede, druhý mu bezmezně důvěřuje a plní úkoly, často dříve, než je vůbec vyřčen požadavek, někdy slepě a nesmyslně, tak vznikají komické situace. Dokonce se i hraje na hudební nástroje a zpívá. Návštěva zdravotních klaunů ale není jen o ordinování radosti.

„Svým způsobem v prostředí, kde je nějaký režim a léčba má své postupy, vracíme nemocným důstojnost a možnost volby. Když přicházíme na pokoj, zaklepeme, pozdravíme a zeptáme se, jestli vůbec můžeme dál. Pokud ano, vcházíme jako někdo, kdo vypadá jako lékař, vzápětí ale v těch situacích postupně ztrácí svoji důstojnost. Mimochodem podle uměleckého vedení má být klaun tak chytrý, aby zvládl nastoupit do tramvaje, ale už pak třeba neví, jak si cvaknout lístek,“ říká Daniel Kunz.

Občas to nicméně bývá fuška, když přes dvě hodiny obchází nemocnici a snaží se povzbudit a rozesmát pacienty, také personál a čekající před ambulancemi. V autě cestou domů pak spíše mlčí. Zdravotní stav navštěvovaných pacientů si ale nepřipouští. „Kdybych nad nemocemi a zraněními začal přemýšlet, asi bych tam nemohl vstoupit. Já chci přinášet radost. Naštěstí se můžu schovat za ten červený nos, kdy ta tíha pomyslně steče po Káněti a nemusí ji přebírat Kunz,“ dodává s tím, že zdravotní klaun je pro něj vedle divadelní improvizace či slam poetry a práce pro Audiovizuální produkci UP nový umělecký impulz.

A kde na všechna natáčení, vystoupení, vizity či kurzy improvizace bere čas? „Mám chápající, milující a milovanou ženu,“ uzavírá Daniel Kunz.

Daniel Kunz (* 1988)

Pochází ze severních Čech, na Filozofické fakultě UP vystudoval žurnalistiku a sociologii – andragogiku. Během studia začal natáčet pro Studentskou televizi UP, což mu otevřelo dveře k zaměstnání v Audiovizuální produkci UP, kde působí již téměř osm let. Také se stal členem olomouckého spolku divadelní improvizace Olivy, který v současnosti vede a mj. organizuje výcvik v improvizaci. Věnuje se také slam poetry, v níž se dostal několikrát do republikového finále. Do budoucna přemýšlí o stand-upu. Od února 2024 je členem olomouckého týmu organizace Zdravotní klaun, který navštěvuje zdravotnická zařízení především na střední Moravě.

Potkat ho můžete v bílém lékařském plášti, ovšem není to jen tak nějaký doktor. Když kráčí se svým nepřehlédnutelným červeným nosem nemocničními chodbami na vizitu, někdy až tíživou atmosféru léčí smíchem. Občas stačí, aby se jen představil. Herbert Káně. Nováček v olomouckém týmu zdravotních klaunů, který nápadně připomíná Daniela Kunze, produkčního Audiovizuální produkce Univerzity Palackého a člena olomouckého improvizačního souboru Olivy.

Podobnost to není náhodná, za červeným klaunským nosem se opravdu Daniel Kunz ukrývá. „Herbert je mladý začínající lékař, který se snaží nejen dětským pa­cientům rozdávat radost. Je trošku plašan, ale snaží se být opatrný. Všechno dělá zapáleně, občas trošku rychle a moc, někdy víc mluví, než by měl, ale věřím, že ho mají rádi. I když se mu už třeba podařilo nabourat stůl a shodit z něj sestřičce fotky,“ představuje své alter ego.

„V Olomouci máme ‚ptačí‘ tým, který tvoří ještě doktoři Husina a Hrdlička, já nahradil doktora Krkavce. Káně je krátké stejně jako Kunz, Herbert zase učí děti R a také je krásně variabilní – mohou mi říkat Herbe, Herbí, Bertíku nebo třeba Berte,“ vysvětluje ke klaunskému jménu.

Tento text původně vyšel v aktuálním čísle magazínu Žurnál.

Jako zdravotní klaun navštěvuje nemocnice zejména na střední Moravě od února. K nové roli ho přivedli kolegové improvizátoři. „Kamarádi Saša Dvořák a Víťa Piskala mě asi tři roky tlačili, ať to zkusím. Že to je práce, která má smysl a přesah, a že se organizace o své klauny královsky stará, zabezpečuje vzdělávání v různých oblastech. Nakonec jsem se přihlásil,“ říká s tím, že během tříkolového výběrového řízení se zjišťovalo, jestli adepti mají základní herecké a klaunské dovednosti a zároveň zda zvládnou fungovat v nemocničním prostředí, kde personál často pracuje pod velkým tlakem.

Z přihlášených 110 lidí z celé republiky byla vybrána pětice, která poté ve spolupráci s uměleckým vedením vytvořila své postavy včetně výběru kostýmů a absolvovala náslechy s již zavedenými dvojicemi klaunů přímo v nemocnicích. Nejprve v civilu, pak i v kostýmu. „Náš kouč Ondra Klíč z JAMU mi při návštěvách komentoval, co klaunky dělají, co je jejich cíl, jak se jim to daří nebo nedaří. To bylo pro rozkoukání skvělé. Po třech násleších v civilu jsem šel třikrát jako třetí klaun a pak už jsem byl hozený do vody.“

Misí zdravotního klauna je provést vizitu. Klauni chodí ve dvojici, jeden vizitu vede, druhý mu bezmezně důvěřuje a plní úkoly, často dříve, než je vůbec vyřčen požadavek, někdy slepě a nesmyslně, tak vznikají komické situace. Dokonce se i hraje na hudební nástroje a zpívá. Návštěva zdravotních klaunů ale není jen o ordinování radosti.

„Svým způsobem v prostředí, kde je nějaký režim a léčba má své postupy, vracíme nemocným důstojnost a možnost volby. Když přicházíme na pokoj, zaklepeme, pozdravíme a zeptáme se, jestli vůbec můžeme dál. Pokud ano, vcházíme jako někdo, kdo vypadá jako lékař, vzápětí ale v těch situacích postupně ztrácí svoji důstojnost. Mimochodem podle uměleckého vedení má být klaun tak chytrý, aby zvládl nastoupit do tramvaje, ale už pak třeba neví, jak si cvaknout lístek,“ říká Daniel Kunz.

Občas to nicméně bývá fuška, když přes dvě hodiny obchází nemocnici a snaží se povzbudit a rozesmát pacienty, také personál a čekající před ambulancemi. V autě cestou domů pak spíše mlčí. Zdravotní stav navštěvovaných pacientů si ale nepřipouští. „Kdybych nad nemocemi a zraněními začal přemýšlet, asi bych tam nemohl vstoupit. Já chci přinášet radost. Naštěstí se můžu schovat za ten červený nos, kdy ta tíha pomyslně steče po Káněti a nemusí ji přebírat Kunz,“ dodává s tím, že zdravotní klaun je pro něj vedle divadelní improvizace či slam poetry a práce pro Audiovizuální produkci UP nový umělecký impulz.

A kde na všechna natáčení, vystoupení, vizity či kurzy improvizace bere čas? „Mám chápající, milující a milovanou ženu,“ uzavírá Daniel Kunz.

Daniel Kunz (* 1988)

Pochází ze severních Čech, na Filozofické fakultě UP vystudoval žurnalistiku a sociologii – andragogiku. Během studia začal natáčet pro Studentskou televizi UP, což mu otevřelo dveře k zaměstnání v Audiovizuální produkci UP, kde působí již téměř osm let. Také se stal členem olomouckého spolku divadelní improvizace Olivy, který v současnosti vede a mj. organizuje výcvik v improvizaci. Věnuje se také slam poetry, v níž se dostal několikrát do republikového finále. Do budoucna přemýšlí o stand-upu. Od února 2024 je členem olomouckého týmu organizace Zdravotní klaun, který navštěvuje zdravotnická zařízení především na střední Moravě.

Univerzita Palackého pravidelně oceňuje Cenou Františka Palackého osobnosti, které dosáhly vynikajících výsledků tvůrčí činnosti na poli vědy nebo kultury, čímž přispívají k prestiži České republiky a univerzity. Cena byla zřízena k příležitosti dvoustého výročí narození Františka Palackého (14. 6. 1998) a uděluje ji jménem univerzity rektor zpravidla jednou za dva roky. Na tom, kdo ji v letošním roce dostane, můžete mít svůj podíl i vy, studující či pracující na UP.

Navrhněte kandidáta či kandidátku – mělo by jít o významnou českou či zahraniční osobnost z kterékoli vědní oblasti či kultury.

Návrhy posílejte do 15. října 2024 na e-mail prorektorkaVaV@upol.cz, součástí návrhu musí být jeho krátké odůvodnění. Navrhnout kandidáta může kdokoliv studující či pracující na UP. K výběru se následně vyslovuje příslušná univerzitní komise, Vědecká rada UP a konečné rozhodnutí činí rektor UP. Udělení ceny je spojeno s finanční odměnou, na niž přispívá také obec Hodslavice, rodiště Františka Palackého, a město Neratovice, ve kterém pobýval a které je také místem jeho posledního odpočinku.

Laureáti Ceny Františka Palackého

• 19. června 2023 - Jan Peřina
• 13. června 2018 - Rostislav Švácha
• 8. června 2016 - Pavel Rychetský
• 18. června 2014 - Libuše Hrabová
• 13. června 2012 - Josef Jařab
• 23. června 2010 - Tomáš Josef Špidlík
• 16. června 2008 - Milan Kamínek
• 15. června 2006 - Eduard Petrů
• 14. června 2004 - František Šmahel
• 14. června 2002 - Stanislav Kratochvíl
• 14. června 2000 - Oldřich Nečas
• 12. června 1998 - Josef Polišenský 

Univerzita Palackého pravidelně oceňuje Cenou Františka Palackého osobnosti, které dosáhly vynikajících výsledků tvůrčí činnosti na poli vědy nebo kultury, čímž přispívají k prestiži České republiky a univerzity. Cena byla zřízena k příležitosti dvoustého výročí narození Františka Palackého (14. 6. 1998) a uděluje ji jménem univerzity rektor zpravidla jednou za dva roky. Na tom, kdo ji v letošním roce dostane, můžete mít svůj podíl i vy, studující či pracující na UP.

Navrhněte kandidáta či kandidátku – mělo by jít o významnou českou či zahraniční osobnost z kterékoli vědní oblasti či kultury.

Návrhy posílejte do 15. října 2024 na e-mail prorektorkaVaV@upol.cz, součástí návrhu musí být jeho krátké odůvodnění. Navrhnout kandidáta může kdokoliv studující či pracující na UP. K výběru se následně vyslovuje příslušná univerzitní komise, Vědecká rada UP a konečné rozhodnutí činí rektor UP. Udělení ceny je spojeno s finanční odměnou, na niž přispívá také obec Hodslavice, rodiště Františka Palackého, a město Neratovice, ve kterém pobýval a které je také místem jeho posledního odpočinku.

Laureáti Ceny Františka Palackého

• 19. června 2023 - Jan Peřina
• 13. června 2018 - Rostislav Švácha
• 8. června 2016 - Pavel Rychetský
• 18. června 2014 - Libuše Hrabová
• 13. června 2012 - Josef Jařab
• 23. června 2010 - Tomáš Josef Špidlík
• 16. června 2008 - Milan Kamínek
• 15. června 2006 - Eduard Petrů
• 14. června 2004 - František Šmahel
• 14. června 2002 - Stanislav Kratochvíl
• 14. června 2000 - Oldřich Nečas
• 12. června 1998 - Josef Polišenský 

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého hostila Stipendijní akademii uměleckého vzdělávání MenART! Díky spolupráci, kterou fakulta s akademií navázala zkraje letošního roku, se úvodní setkání jejího již sedmého ročníku uskutečnilo v Uměleckém centru UP.

Umělecké centrum UP se stalo místem, kde svůj sedmý ročník zahájila Stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART! Jejím cílem je rozvíjet a podporovat mladé talenty v hudebních, výtvarných, literárně-dramatických a tanečních oborech, zároveň inspirovat jejich pedagogy, kteří se programu po celou dobu účastní společně se svými žáky. Dvě výjimečné učitelky Hanu Švajdovou ze ZUŠ Žerotín Olomouc a Marii Karenovou ze ZUŠ Králíky během úvodního setkání i ocenila. Cenu MenART pro výjimečného pedagoga ZUŠ získaly za mimořádný přístup a dlouholetou a inspirativní práci s mladými talenty. Převzaly ji z rukou patrona akademie Libora Winklera, Ondřeje Chrásta, náměstka ministra kultury ČR a proděkanky Pedagogické fakulty UP Petry Šobáňové.

„Z navázané spolupráce s MenARTem máme velkou radost, těší nás zejména možnost propojit oborové didaktiky a náš výzkum s příklady dobré praxe v oblasti práce s talenty a podpory expresivní činnosti mladých lidí. Radost mám nyní i z toho, že jsme mohli v Konviktu hostit třídenní setkání, jenž zahájilo již sedmý ročník uvedené stipendijní podpory, založené na spolupráci pedagoga, žáka a mentora z řad těch nejvýznamnějších uměleckých osobností. Konvikt ožil tvůrčím setkáním dvou stovek nadšenců. Jsem velmi ráda, že se mladé talenty daří podporovat,“ uvedla Petra Šobáňová z PdF UP, která se pregraduální přípravě učitelů výtvarné a hudební výchovy pro základní umělecké školy věnuje.

V rámci stipendijní akademie MenART! bude ve školním roce 2024/2025 otevřeno osmnáct mentorských skupin. V roli mentorů se angažuje osmnáct osobností české umělecké scény, které se chystají předat své cenné zkušenosti více než dvě stě šedesáti stipendistům ze sedmdesáti devíti základních uměleckých škol všech krajů České republiky.

Sedmý ročník stipendijního programu MenART! vyvrcholí na jaře 2025 veřejnou prezentací výsledků společné práce. Stane se tak na renomovaných festivalech jako MHF Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a Smetanova výtvarná Litomyšl. Více zde a zde.

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého hostila Stipendijní akademii uměleckého vzdělávání MenART! Díky spolupráci, kterou fakulta s akademií navázala zkraje letošního roku, se úvodní setkání jejího již sedmého ročníku uskutečnilo v Uměleckém centru UP.

Umělecké centrum UP se stalo místem, kde svůj sedmý ročník zahájila Stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART! Jejím cílem je rozvíjet a podporovat mladé talenty v hudebních, výtvarných, literárně-dramatických a tanečních oborech, zároveň inspirovat jejich pedagogy, kteří se programu po celou dobu účastní společně se svými žáky. Dvě výjimečné učitelky Hanu Švajdovou ze ZUŠ Žerotín Olomouc a Marii Karenovou ze ZUŠ Králíky během úvodního setkání i ocenila. Cenu MenART pro výjimečného pedagoga ZUŠ získaly za mimořádný přístup a dlouholetou a inspirativní práci s mladými talenty. Převzaly ji z rukou patrona akademie Libora Winklera, Ondřeje Chrásta, náměstka ministra kultury ČR a proděkanky Pedagogické fakulty UP Petry Šobáňové.

„Z navázané spolupráce s MenARTem máme velkou radost, těší nás zejména možnost propojit oborové didaktiky a náš výzkum s příklady dobré praxe v oblasti práce s talenty a podpory expresivní činnosti mladých lidí. Radost mám nyní i z toho, že jsme mohli v Konviktu hostit třídenní setkání, jenž zahájilo již sedmý ročník uvedené stipendijní podpory, založené na spolupráci pedagoga, žáka a mentora z řad těch nejvýznamnějších uměleckých osobností. Konvikt ožil tvůrčím setkáním dvou stovek nadšenců. Jsem velmi ráda, že se mladé talenty daří podporovat,“ uvedla Petra Šobáňová z PdF UP, která se pregraduální přípravě učitelů výtvarné a hudební výchovy pro základní umělecké školy věnuje.

V rámci stipendijní akademie MenART! bude ve školním roce 2024/2025 otevřeno osmnáct mentorských skupin. V roli mentorů se angažuje osmnáct osobností české umělecké scény, které se chystají předat své cenné zkušenosti více než dvě stě šedesáti stipendistům ze sedmdesáti devíti základních uměleckých škol všech krajů České republiky.

Sedmý ročník stipendijního programu MenART! vyvrcholí na jaře 2025 veřejnou prezentací výsledků společné práce. Stane se tak na renomovaných festivalech jako MHF Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a Smetanova výtvarná Litomyšl. Více zde a zde.

Nekupujte, vyměňujte! Udělejte si před začátkem semestru doma pořádek a přineste na univerzitu oblečení, knihy a studijní materiály a domácí potřeby, které již nevyužijete, ale jsou stále funkční a nepoškozené. Někomu dalšímu tak můžete ušetřit cestu do obchodu a peníze, zároveň prospějete i životnímu prostředí.

Vybírat věci bude Udržitelná univerzita v pondělí 16. 9. a ve čtvrtek 19. 9. v čase 8:00–10:00 a 13:00–15:00 ve Studentském klubu na Zbrojnici. Samotný bazar či swap se pak bude konat během festivalu MEET UP 24. září před kolej Bedřicha Václavka. Tam si můžete na oplátku vybrat a odnést to, co se bude hodit vám. Součástí programu bude také ochutnávka univerzitního piva Eureka. 

Přinést věci můžete i v daný den přímo na místo, do Freeshopu během jeho otevírací doby nebo můžete kontaktovat Mirku Zavadil z Udržitelné univerzity (miroslava.zavadil@upol.cz) a domluvit se na předání v jiný čas na rektorátu UP. Bazar se koná se ve spolupráci s Technickými službami města Olomouce a Charitou.

Nekupujte, vyměňujte! Udělejte si před začátkem semestru doma pořádek a přineste na univerzitu oblečení, knihy a studijní materiály a domácí potřeby, které již nevyužijete, ale jsou stále funkční a nepoškozené. Někomu dalšímu tak můžete ušetřit cestu do obchodu a peníze, zároveň prospějete i životnímu prostředí.

Vybírat věci bude Udržitelná univerzita v pondělí 16. 9. a ve čtvrtek 19. 9. v čase 8:00–10:00 a 13:00–15:00 ve Studentském klubu na Zbrojnici. Samotný bazar či swap se pak bude konat během festivalu MEET UP 24. září před kolej Bedřicha Václavka. Tam si můžete na oplátku vybrat a odnést to, co se bude hodit vám. Součástí programu bude také ochutnávka univerzitního piva Eureka. 

Přinést věci můžete i v daný den přímo na místo, do Freeshopu během jeho otevírací doby nebo můžete kontaktovat Mirku Zavadil z Udržitelné univerzity (miroslava.zavadil@upol.cz) a domluvit se na předání v jiný čas na rektorátu UP. Bazar se koná se ve spolupráci s Technickými službami města Olomouce a Charitou.

V blízkosti Teoretických ústavů Lékařské fakulty UP roste nová, i díky neobvyklému tvaru nepřehlédnutelná budova, ve které se budou vzdělávat budoucí lékaři a zdravotníci. Stavba jde podle stanoveného harmonogramu, hrubá konstrukce čtyřpodlažního objektu je hotová a do konce letošního roku bude opláštěna. Charakteristickou červenou fasádu pak dostane v příštím roce.

S výstavbou budovy, v níž mimo jiné lékařská fakulta získá tolik potřebnou aulu pro bezmála 400 posluchačů, se na okraji areálu Fakultní nemocnice Olomouc při Hněvotínské ulici začalo vloni v létě. Symbolického poklepání základního kamene před historickými Teoretickými ústavy se zúčastnili představitelé univerzity, obou fakult, nemocnice i regionu, jak jsme psali zde.

„Aktuálně je hotová monolitická konstrukce stavby, také veškeré vyzdívky, dokončují se omítky a intenzivně se již pracuje na opláštění budovy tak, abychom ji do zimy měli uzavřenou, mohli temperovat a pokračovat v mokrých procesech, jako je lití podlah,“ uvedl Luděk Prudký z Oddělení rozvoje a výstavby UP.

Z důvodu časových a finančních úspor přitom došlo oproti původnímu návrhu k úpravě pláště budovy. „V nové variantě poskládáme celý obvodový plášť z jednotlivých obdélníkových skel a teprve před něj bude na lanech předsazen stínicí systém s perforovanými plechy ve fakultní červené barvě, který vytvoří tu vnější plasticitu,“ dodal Luděk Prudký.

Podle stavbyvedoucího Stanislava Chvatíka z firmy GEMO, která je dodavatelem stavby, budou práce na opláštění budovy postupovat tempem jedno podlaží za měsíc. „Co se týče pláště, pracujeme na kotvení, takže zatím je pro kolemjdoucí vidět málo. Nicméně do konce září by mělo být uzavřeno první nadzemní podlaží, do konce roku pak celý objekt,“ přiblížil s tím, že zároveň se pokračuje v pracích na potřebných rozvodech a technických instalacích, jako je například teplovodní přípojka nebo strojovna vzduchotechniky.

Kromě samotné stavby probíhají se zástupci obou fakult, které budovu budou využívat, jednání týkající se uživatelského interiérového vybavení a přípravy na vypsání nezbytných výběrových řízení.

Novostavba, jejíž nepřehlédnutelnou podobu navrhl brněnský Ateliér Velehradský, by měla po dokončení stavebních prací a vybavení začít sloužit studentům a vyučujícím Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP v průběhu roku 2026. Prostory budou využity především pro výuku na moderních simulátorech, lékařská fakulta však získá také novou aulu s kapacitou bezmála 400 posluchačů. Jak při zahájení stavby uvedl děkan LF UP Milan Kolář, nové prostory jsou pro další rozvoj medicínského vzdělávání na fakultě nezbytné. V podobném duchu hovořil i děkan FZV UP Jiří Vévoda. Vedle výukových prostor pak bude součástí také menza, která denně zvládne obsloužit až 2000 strávníků.

Náklady na výstavbu budovy a úpravu nejbližšího okolí, kde vznikne i parčík, přesáhnou 640 milionů korun. Dvě třetiny z toho pokryje dotace ze státního rozpočtu, zbývající třetinu uhradí Univerzita Palackého z vlastních zdrojů.

V blízkosti Teoretických ústavů Lékařské fakulty UP roste nová, i díky neobvyklému tvaru nepřehlédnutelná budova, ve které se budou vzdělávat budoucí lékaři a zdravotníci. Stavba jde podle stanoveného harmonogramu, hrubá konstrukce čtyřpodlažního objektu je hotová a do konce letošního roku bude opláštěna. Charakteristickou červenou fasádu pak dostane v příštím roce.

S výstavbou budovy, v níž mimo jiné lékařská fakulta získá tolik potřebnou aulu pro bezmála 400 posluchačů, se na okraji areálu Fakultní nemocnice Olomouc při Hněvotínské ulici začalo vloni v létě. Symbolického poklepání základního kamene před historickými Teoretickými ústavy se zúčastnili představitelé univerzity, obou fakult, nemocnice i regionu, jak jsme psali zde.

„Aktuálně je hotová monolitická konstrukce stavby, také veškeré vyzdívky, dokončují se omítky a intenzivně se již pracuje na opláštění budovy tak, abychom ji do zimy měli uzavřenou, mohli temperovat a pokračovat v mokrých procesech, jako je lití podlah,“ uvedl Luděk Prudký z Oddělení rozvoje a výstavby UP.

Z důvodu časových a finančních úspor přitom došlo oproti původnímu návrhu k úpravě pláště budovy. „V nové variantě poskládáme celý obvodový plášť z jednotlivých obdélníkových skel a teprve před něj bude na lanech předsazen stínicí systém s perforovanými plechy ve fakultní červené barvě, který vytvoří tu vnější plasticitu,“ dodal Luděk Prudký.

Podle stavbyvedoucího Stanislava Chvatíka z firmy GEMO, která je dodavatelem stavby, budou práce na opláštění budovy postupovat tempem jedno podlaží za měsíc. „Co se týče pláště, pracujeme na kotvení, takže zatím je pro kolemjdoucí vidět málo. Nicméně do konce září by mělo být uzavřeno první nadzemní podlaží, do konce roku pak celý objekt,“ přiblížil s tím, že zároveň se pokračuje v pracích na potřebných rozvodech a technických instalacích, jako je například teplovodní přípojka nebo strojovna vzduchotechniky.

Kromě samotné stavby probíhají se zástupci obou fakult, které budovu budou využívat, jednání týkající se uživatelského interiérového vybavení a přípravy na vypsání nezbytných výběrových řízení.

Novostavba, jejíž nepřehlédnutelnou podobu navrhl brněnský Ateliér Velehradský, by měla po dokončení stavebních prací a vybavení začít sloužit studentům a vyučujícím Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP v průběhu roku 2026. Prostory budou využity především pro výuku na moderních simulátorech, lékařská fakulta však získá také novou aulu s kapacitou bezmála 400 posluchačů. Jak při zahájení stavby uvedl děkan LF UP Milan Kolář, nové prostory jsou pro další rozvoj medicínského vzdělávání na fakultě nezbytné. V podobném duchu hovořil i děkan FZV UP Jiří Vévoda. Vedle výukových prostor pak bude součástí také menza, která denně zvládne obsloužit až 2000 strávníků.

Náklady na výstavbu budovy a úpravu nejbližšího okolí, kde vznikne i parčík, přesáhnou 640 milionů korun. Dvě třetiny z toho pokryje dotace ze státního rozpočtu, zbývající třetinu uhradí Univerzita Palackého z vlastních zdrojů.

Přes 100 zaměstnanců se ve středu, 21. srpna, potkalo na každoročním grilování pořádaném sekcí Optiky. Díky neformálnímu charakteru akce měly vědecké i administrativní týmy příležitost vyjít z kanceláří ven, potkat se u dobrého jídla a ohlédnout se společně za uplynulými měsíci.  Obrázek Zobrazit všech 7 fotografií

S cílem aktualizovat, rozšířit a zkvalitnit lingvistické a literárněvědné poznatky v oboru Česká filologie začal devátý ročník Letní školy bohemistiky. Bohatý program přivítal na Filozofické fakultě Univerzity Palackého především učitele středních škol.

Franz Kafka, slovní druhy, český naturalismus, česká nářečí, současné české a slovenské prozaičky i například česká detektivka. To jsou některá témata, která ve svém programu nabízí letošní ročník Letní školy bohemistiky. Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého potrvá do 29. srpna.

„Při přípravě programu je pro mě základní orientační signál, jestli bych se té či oné přednášky chtěl sám účastnit, a jsem velmi spokojen, že to letos platí ze sta procent. Velmi si vážím toho, že stále nacházím kolegyně a kolegy ochotné věnovat část svého prázdninového času této akci, a přestože bych jen velmi nerad nějakou přednášku nebo seminář vyzvedával na úkor jiných, myslím si, že ani letos nezklame profesorka Ingeborg Fialová s přednáškou Kafkovské století,“ uvedl za organizaci školy Lubomír Machala z katedry bohemistiky FF UP.

Během tří programově nabitých dnů, jejichž cílem je aktualizovat lingvistické a literárněvědné poznatky s přihlédnutím k nezbytné orientaci v mezinárodním i mezioborovém kontextu, bude vedle germanistky Ingeborg Fialové přednášet například lingvista, bohemista a novinář Karel Komárek. V souhrnném tématu Literatura a náboženství se chystá věnovat náboženské dimenzi v české literatuře od 19. století do současnosti, vybraným dílům světové literatury spirituální orientace či křesťanství v uměleckých textech. O možnostech, které nabízí český jazyk pro využití tzv. bezrodovosti, se chystá během letní olomoucké školy ve své přednášce s názvem Nebinární čeština v praxi hovořit bohemistka Soňa Schneiderová, s tématem Česká detektivka po druhé světové válce přispěje do programu školy i autor několika románů Michal Sýkora. Pozoruhodný seminář o řečových dovednostech ve výuce mateřského a druhého jazyka s názvem Jak je to správně? povede vedoucí jazykovědné sekce olomoucké katedry bohemistiky FF UP Darina Hradilová, její kolegyně Božena Bednaříková prosloví přednášku s názvem Jaký je to slovní druh. Letní kurz má i letos společný jmenovatel, a to praktickou aplikovatelnost získaných vědomostí a dovedností při profesním působení.

„Rád bych připomněl, že Letní školu bohemistiky pořádáme na FF UP už od roku 2014, výpadky způsobila pandemie covidu-19 a její následky. Přibližně stejný počet ročníků však mělo i naše předešlé další vzdělávání učitelů češtiny. Dříve i nyní se snažíme účastníkům našich kurzů, jimiž jsou především učitelé středních škol a učilišť, občas i vyučující ze základních škol, popřípadě knihovníci a redaktoři, zprostředkovat nové poznatky z české filologie, lingvistické i literárněvědné, a to s ohledem na jejich praktickou aplikaci především v samotné výuce českého jazyka a české literatury. Novinkami jsou tedy všechny položky našeho programu,“ uzavřel Lubomír Machala. Program letošního ročníku Letní školy bohemistiky ukončí 29. srpna závěrečná evaluace.