Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Vodík jako palivo budoucnosti, využití umělé inteligence v umění, soudní rozhodování, kouzla fyziky a chemie, ale také bližší pohled na dílo Franze Kafky, od jehož úmrtí letos uplynulo 100 let. Kafkovskou Proměnou inspirovaná Noc vědců v pátek 27. září po 17. hodině otevře dveře nejen vědecko-výzkumných pracovišť všem zájemcům o vědecká témata z Olomouce a okolí. Na program plný poznání a zábavy láká zejména Univerzita Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, aktivity přichystala i přerovská Vysoká škola logistiky, spolek Geniátor v Hlubočkách nebo hvězdárna v Prostějově.

„Letošní Noc vědců je pro Olomoucko v mnoha ohledech speciální. Podařilo se nám akci rozšířit do dalších tří měst v regionu a zároveň připravit pro návštěvníky rekordní program. Olomoucká Noc vědců tak i letos nabídne třetí nejbohatší program v Česku,“ pozval k návštěvě Ondřej Martínek, koordinátor akce z oddělení marketingu UP.

Digitální gramotnost a hvězdy

Vůbec poprvé se do Noci vědců na Olomoucku zapojí Logiscool Olomouc, která se zaměřuje na rozvoj digitální gramotnosti u dětí a zábavně pojatou výuku programování. Na pobočce ve Vídeňské ulici mohou zájemci zhlédnout ukázkové lekce. Do programu nově přibyl také Prostějov – tamní hvězdárna v Kolářových sadech láká nejen na pozorování hvězd, ale také pokusy se světlem nebo tvoření s vesmírnou tematikou.

„Za vědou mohou zájemci vyrazit také do Přerova.Ve firmě Olympus Medical Products Czech nahlédnou do výroby resekčních elektrod a sond využívaných při lékařských zákrocích, Vysoká škola logistiky zase uvede do tajů distribuce zboží od výrobce k zákazníkovi a k prohlídkám zve i Inovační Hub Přerov,“ vypočítala z programu Gabriela Sýkorová Dvorníková z organizačního týmu. Nejen o možnostech 3D tisku pak bude Noc vědců se spolkem Geniátor v Hlubočkách, částečnou proměnu přísně utajovaného vojenského objektu pro civilní využití zase představí průvodci v Bunkru Přáslavice.

Kafka, proměny zdraví i taje přírodovědných oborů

Bohatý program o 150 bodech na návštěvníky čeká na pracovištích Univerzity Palackého. Do svých oborů dají nahlédnout všechny fakulty i vysokoškolský ústav CATRIN, Pevnost poznání, Vědeckotechnický park UP nebo Knihovna UP.

Zájemci si mimo jiné na teologické fakultě budou moci prohlédnout výstavu studentských fotografií na téma Proměna, na právnické fakultě si zase vyzkoušejí rozhodování u soudu. Na filozofické fakultě se seznámí s pohledem nederlandistů na dílo Franze Kafky nebo s možnostmi využití umělé inteligence v audiovizuálním umění. O moderních technologiích se bude mluvit také například na pedagogické fakultě nebo na fakultě tělesné kultury, kde návštěvníci budou moci nahlédnout do práce fyzioterapeutů i odborníků zabývajících se lidským pohybem.

Na lékařské fakultě si návštěvníci vyzkoušejí techniky chirurgického šití a endoskopické vyšetření žaludku nebo se prostřednictvím výstavy blíže podívají na proměny mozkové tkáně. Jak se vyvíjí plod i člověk v pubertě a ve stáří, přiblíží fakulta zdravotnických věd. Otevřené dveře zájemci najdou také například na oddělení rehabilitace a klinické biochemie Fakultní nemocnice Olomouc.

Už tradičně budou během Noci vědců silně zastoupeny přírodovědné obory. V laboratořích vysokoškolského ústavu CATRIN na příchozí čekají pokusy s kapalným dusíkem nebo ukázky tisku senzorů nanomateriálovými inkousty, hovořit se bude mimo jiné i o proměně vodíku v energii a jeho využití jako paliva budoucnosti. K vidění bude výstava vědeckých komiksů, žáci a studenti se budou moci i zapojit do komiksové soutěže. Nespočet aktivit pak připravila přírodovědecká fakulta. Nebudou chybět nejrůznější fyzikální a chemické pokusy, deskové hry, nebo pozorování noční oblohy. Probírat se mimo jiné budou proměny Země i vesmíru a také to, jak se matematické výpočty promítají do reálného světa.

Relax zóna v pevnosti a autobus zdarma

Otevřeno bude i centrum popularizace Pevnost poznání, do jejíchž expozic a dílen se zájemci mohou podívat za zvýhodněné vstupné. Před centrem v areálu Korunní pevnůstky bude pro všechny noční poutníky za vědou připraveno občerstvení a relax zóna se členy umělecké skupiny Chaos Company.

Veškerý program Noci vědců je přístupný zdarma, na některé prohlídky či aktivity je však nutné se dopředu registrovat. K přepravě mezi pracovišti Univerzity Palackého bude možné využít zdarma speciální autobusovou linku, která bude po celou dobu konání akce křižovat Olomouc.

Kompletní program a další informace k Noci vědců na Olomoucku najdete na nocvedcu.cz.

Popularizační událost Noc vědců vznikla z podnětu Evropské komise v roce 2005 s cílem ukázat široké veřejnosti, že věda není nudná, ale naopak – že odborníci na vědeckých pracovištích dělají práci přínosnou všem. Koná se ve 23 evropských zemích, česká Noc vědců patří co do rozsahu k těm největším – letos mohou fanoušci vědy vyrazit za programem v padesátce měst a obcí. V Olomouci se Noc vědců poprvé konala v roce 2011, od té doby patří s návštěvností kolem 6 000 lidí k nejoblíbenějším akcím, které pro veřejnost pořádá Univerzita Palackého. Ta je společně s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze od letošního roku národním koordinátorem akce. Uspořádání Noci vědců je podpořeno programem Marie Skłodowska Curie Actions s projektem METAMORPHOSIS v rámci výzvy HORIZON-MSCA-2023-CITIZENS-01.

Milé studentky, milí studenti, vážené kolegyně, vážení kolegové,

naplno dnes začíná nový akademický rok, v němž bych vás chtěl přivítat a popřát vám, ať vás neopouští dobrá nálada a chuť zvládat každodenní výzvy při studiu i práci na Univerzitě Palackého. Olomouc po letních prázdninách a dovolených znovu ožívá coby univerzitní město, čeká nás spousta každodenních povinností, ale také příjemných a inspirativních setkání.

Chci vás zároveň požádat, abyste mysleli na své spolužáky a kolegy, které před několika dny zasáhly ničivé povodně. Přejme jim společně hodně sil a energie, podpořme je v jejich úsilí, aby složitou osobní situaci zvládli co nejlépe a mohli se brzy vrátit do naší univerzitní komunity. Zároveň také děkuji našim studentům i zaměstnancům za jejich odhodlání pomáhat prostřednictvím Dobrovolnického centra UP. Ať už jste se zapojili do odklízení škod přímo v postižených oblastech, nebo poskytujete finanční či materiální podporu lidem zasaženým povodní, každá pomoc je nyní vítaná a potřebná.

Začátek akademického roku je rovněž příležitostí přivítat u nás nové studentky a studenty z prvních ročníků. Přeji jim ze srdce, aby se na Univerzitě Palackého cítili co nejlépe, aby se v našem prostředí brzy rozkoukali a naplno se zapojili do univerzitního života. Všem studentům i zaměstnancům pak přeji, ať je jejich vstup do nového akademického roku co nejlepší.

Těším se na všechna setkání s vámi a pevně věřím, že nové síly, které jste nabrali během léta, dobře zúročíte během nadcházejících měsíců.

 Martin Procházka

 rektor Univerzity Palackého

Týden plný aktivit zaměřených na podporu udržitelného rozvoje, zlepšení prostředí, v němž žijeme, nebo upcycling. To je Evropský týden udržitelného rozvoje, k němuž se opět připojuje i Univerzita Palackého. Od 23. do 27. září je na programu například bazar, den bez aut, rozšířená nabídka bezmasých jídel v univerzitních menzách nebo workshopy, na které se už lze registrovat.

„Co znamená ‚žít udržitelně‘? Chovat se tak, abychom dovedli uspokojit své potřeby, ale zároveň se snažili omezovat negativní dopady na budoucnost a příští generace. Není to tedy nic nového ani cizího, spousta z nás jen neví, že vlastně už udržitelné věci dělá,“ říká Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje na UP. Seznámit se s některými aspekty udržitelnosti a získat inspiraci pro každodenní život proto mohou všichni z UP během Evropského týdne udržitelného rozvoje, který pořádá Udržitelná univerzita.

Například univerzitní bazar je jedinečnou příležitostí, jak dát nepotřebným věcem druhou šanci a zároveň ušetřit přírodní zdroje. Proběhne jako součást festivalu MEET UP v úterý 24. září. Přinést nebo odnést lze oblečení, knihy a studijní materiály či domácí potřeby.

Novinkou v letošním programu týdne udržitelnosti jsou workshopy. Věnovat se budou péči o pokojové rostliny nebo úklidu domácnosti pomocí přírodních čisticích prostředků. Zájemci si mohou vyzkoušet techniky mindfulness nebo si vyzkoušet lokální výrobu piva v experimentálním univerzitním pivovaru Eureka. Na všechny workshopy je potřeba se předem zaregistrovat.

Mezinárodní den bez aut, který se bude konat ve středu 25. září, upozorňuje na stále rostoucí problém znečištění ovzduší, emisí skleníkových plynů a hluku způsobených automobilovou dopravou. V tento den je pro všechny, kteří na univerzitu dorazí veřejnou dopravu, na kole nebo pěšky a zastaví se na Zbrojnici nebo u hlavní budovy přírodovědecké fakulty, připraveno občerstvení nebo soutěže. Cyklisté mohou využít bezplatný servis kola nebo vyzkoušet, jak se jezdí s nákladním cargo kolem.

Po celý týden bude v menzách UP rozšířená nabídka bezmasých jídel – každý den budou bezmasé polévky a v nabídce jedno jídlo bezmasé a jedno rostlinné. „Tato iniciativa má za cíl ukázat, že i bezmasá strava může být chutnou a výživnou alternativou k masu, jehož produkce je často spojena s výraznými dopady na životní prostředí. Navazujeme tak na dva workshopy přípravy rostlinné stravy, které jsme nedávno uspořádali pro Správu kolejí a menz UP,“ doplňuje Miroslava Zavadil.

Díky dlouhodobé spolupráci univerzity se společností nextbike, která v Olomouci provozuje sdílená kola, je možné využít výhodnou nabídku předplatného nebo získat kredit zdarma a vyzkoušet tak jízdy na sdílených kolech například mezi jednotlivými budovami univerzity. 

Kompletní program Evropského týdne udržitelného rozvoje na UP i možnost registrace na workshopy najdete na webu Udržitelné univerzity.

Propojit experty z přírodovědných i humanitárních oborů bylo cílem třetího ročníku Školy archeometrie 2024, kterou pro osmdesát vědeckých pracovníků uspořádaly katedry analytické chemie a geologie ve spolupráci s Archeologickým centrem Olomouc a Národním památkovým ústavem. Účastníci měli příležitost sdílet své nejnovější poznatky, diskutovat o inovativních metodách a přístupech v tomto oboru a navazovat nové kontakty.

„Letošní ročník Školy archeometrie hodnotím velmi pozitivně. Vedle zajímavých přednášek, poskytl také nové možnosti spolupráce napříč chemickými fakultami. Z dosavadní zpětné vazby již vím, že přednášky a navazující workshop měly velký ohlas, což mě utvrzuje v přesvědčení, že je nutné tento typ vzdělávací konference udržet a začít s plánováním dalšího ročníku, který proběhne v únoru 2026,“ uvedl organizátor akce Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Na programu letošní školy archeometrie zazněly přednášky pojednávající například o izotopové analýze kovů, chemické analýze jantaru, traseologických stopách na jantarových artefaktech, problematice odhalování věku skeletu a zubů, využití laserů v archeologii,  analýze povrchu a struktury keramických materiálů či o povrchových úpravách československého nábytku v 1. polovině 20. století.

„Akce nabídla prostor pro prohlubování poznatků, dlouhodobou spolupráci prestižních vědeckých institucí a možnost formulace odborných zadání, jejichž výstupy jsou přínosné pro poznání a péči o hmotné kulturní dědictví,“ doplnila Jana Michalčáková, náměstkyně pro památkovou péči Národního památkového ústavu.

Pro účastníky konference byl připraven také workshop o zpracování jantaru do finálního produktu a společenský večer, který byl zahájen naražením tří sudů piva připravených experimentálním pivovarem EUREKA. „Tato neformální akce nabídla všem zúčastněným další prostor pro navázání nových spoluprací. Po ukončení konference celá akce pokračovala kurzem Analytická chemie pro kulturní dědictví a archeologii,“ dodal Lukáš Kučera.

Nádvoří Zbrojnice oživí v úterý 24. září festival MEET UP, který pořádá Univerzita Palackého k zahájení nového akademického roku. Od 14 do 21 hodin nabídne hudební vystoupení, prezentace a workshopy studentských spolků a univerzitních pracovišť a nebude chybět ani gastrozóna či předání cen rektora dobrovolníkům. Hlavními hudebními taháky budou cimbálovka Hejčíňan a ansámbl Circus Problem, který návštěvníky strhne balkánskými beaty a ska rytmy. Vstup na akci je volný, na místě bude možné přispět na podporu oblastí zasažených povodněmi prostřednictvím kasiček Českého červeného kříže. 

„Návrat našich studujících do Olomouce přináší každý rok oživení celého města. Oslavu začátku akademického roku jsme skrz povodňovou situaci preventivně přesunuli z prostoru olomoucké náplavky na nádvoří univerzitní knihovny. Těším se na setkání a přeji všem studujícím, aby se vám nový akademický rok líbil a povedl podle představ,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

MEET UP odstartuje ve 14 hodin, kdy se na nádvoří představí univerzitní pracoviště a studentské spolky. Prezentace potrvají do 19. hodiny. „Zájemci si mohou vyzvednout na infopointu MEET UP index a po splnění deseti úkolů u stanovišť se zapojit do soutěže o hodnotné ceny,“ prozradil koordinátor akce Ondřej Martínek z oddělení marketingu s tím, že prvních sto příchozích studujících na akci dostane pivo zdarma.

O hudební program se postarají písničkářka Pája Macečková, punk-rocková kapela Byt číslo 4, cimbálovka Hejčíňan a kapela Circus Problem. Před Zbrojnici vystoupí také buskeři: Moře Kuřat, Anet Schiffnederová, Erik Veverka a duo Kláva.

V 17 hodin rektor UP tradičně slavnostně předá ocenění laureátům cen za dobrovolnickou činnost. Organizátoři zvou i na Bazar UP, který se uskuteční od 12 do 18 hodin v areálu kolejí Envelopa před kolejí Bedřicha Václavka. „Věci, zejména oblečení, knihy, studijní materiály či domácí potřeby, budeme vybírat ve čtvrtek 19. září v časech 8:00–10:00 a 13:00–15:00 ve Studentském klubu UP na Zbrojnici. Je možné je přinést i v úterý přímo na místo konání bazaru,“ upřesnila Miroslava Zavadil z Udržitelné univerzity s tím, že při bazaru bude ochutnávka univerzitního piva Eureka zdarma.

Po skončení programu na nádvoří Zbrojnice se návštěvníci a návštěvnice mohou přesunout na afterparty do olomouckých klubů R6 (dříve Varna) a Hellpaso (dříve 15 Minut Music Club).

A to není vše. Hned další den ve středu 25. září se bude od 14 do 18 hodin konat ještě MEET UP (After)After Party: Art & Chill na terase Muzea umění Olomouc v Denisově ulici, kde budou mít studující a zaměstnanci UP vstup zdarma a zájemci mohou zajít na komentované prohlídky výstav Trienále SEFO 2024. Případně se od 7 do 12 hodin koná na nádvoří Zbrojnice a v parku za přírodovědeckou fakultou Mezinárodní den bez aut na UP.

Na všechny akce festivalu MEET UP je vstup volný. Podrobnosti najdete na webu meetup.upol.cz nebo na Facebook události.

Od pondělí 23. září poběží výuka na všech osmi fakultách Univerzity Palackého (UP) a Olomouc se tak na několik týdnů zase stane pulzujícím studentským městem. Dramatické záplavy, které prošly Českem v předchozích dnech, chod olomoucké univerzity, narozdíl od řady jiných škol a institucí, téměř nezasáhly a vše poběží standardně. Fakulty se těší z návratu svých studujících i z nováčků, koleje ubytovávají a menzy vaří bez omezení. Pozornost všech na UP se tak upíná k možnostem dobrovolnické či jiné pomoci vodou zasaženým oblastem či svým studujícím a pracujícím.

Po lékařské, pedagogické a fakultě zdravotnických věd, které již výuku zahájily, odstartuje v pondělí prezenční výuku zbývajících pět fakult Univerzity Palackého. Všichni vyučující přistupují v těchto nelehkých dnech k absencím svých studentek a studentů odůvodněných přímým zasažením jejich domácností povodněmi s odpovídající mírou benevolence.

Pokud studující či pracující na UP zasáhly události předchozích dní více, než dokážou zvládnout, lze využít psychologické a psychoterapeutické poradenství přímo na univerzitě.

Již od prvních dní semestru nebudou chybět také společenské a poznávací akce pro všechny, první z nich bude v úterý 24. září MEET UP, kterého se dotklo jediné logistické opatření z důvodu povodní, a to přesunutí z původně plánovaného místa konání na náplavce do prostor Zbrojnice. Hned v pátek 27. 9. pak proběhne na desítkách míst univerzity všem volně přístupná Noc vědců.

Nabídka dalších univerzitních a fakultních akcí je k dispozici na webu v kalendáři, důležité termíny zimního semestru, resp. celého akademického roku pak v jeho harmonogramu.

Cyrilometodějská teologická fakulta (CMTF)

Na olomoucké teologické fakultě začíná semestr podle plánu. Proděkan pro zahraničí Dominik Opatrný dokonce osobně přivítal dvě studentky z The Catholic University of Eastern Africa. Někteří ze zaměstnanců fakulty poskytují v těchto dnech ve spolupráci s Dobrovolnickým centrem UP krizovou intervenci potřebným.

Fakulta průběžně informuje své studující a pracující na svém webu, Facebooku i Instagramu, k dispozici mají také schránku důvěry.

Lékařská fakulta (LF)

Své studující v případě zasažení povodňovou situací aktuálně omlouvá lékařská fakulta, která zahájila výuku v pondělí minulého týdne.

Fakulta průběžně informuje své studující a pracující na svém webu, Facebooku i Instagramu. Pro případ obtíží nabízí také psychologickou poradnu.

Filozofická fakulta (FF)

Filozofická fakulta zahájí zimní semestr dle harmonogramu v pondělí 23. září, děkan fakulty vydal směrem ke svým studujícím a pracujícím prohlášení v souvislosti s povodněmi v ČR v pondělí 16. září a ve středu 18. 9. jej vzhledem k poklesu vodních toků v kraji aktualizoval. Odůvodněné absence způsobené problémy souvisejícími s povodní budou z rozhodnutí děkana omluveny. Výuka kombinovaného studia na FF UP ve dnech 20. a 21. září 2024 je kvůli komplikacím v mnoha lokalitách mimo Olomouc převedena do on-line režimu, případně budou konkrétní předměty časově přesunuty. O detailech jsou studující informováni.

Fakulta průběžně informuje své studující a pracující na svém webu, Facebooku, ve facebookové skupině i na Instagramu.

Přírodovědecká fakulta (PřF)

Bez újmy přečkala úterní kulminaci řeky Moravy jedna z vodou nejohroženějších, přírodovědecká fakulta, a těší se tak na pondělní začátek semestru dle platného harmonogramu. Fakulta na kritických místech s předstihem instalovala protipovodňové zábrany, které měly budovu ochránit před případným rozlitím řeky Moravy. K žádným komplikacím nedošlo ani v prostorách areálu v Olomouci-Holici. Přírodovědecká fakulta také disponuje technickým zázemím pro hybridní formu výuky a v případě požadavků studentů mohou vyučující ve většině teoretických předmětů tyto možnosti využít.

Fakulta průběžně informuje své studující a pracující na svém webu, Facebooku i Instagramu, a také v pravidelném Zpravodaji PřF.

Pedagogická fakulta (PdF)

Pedagogická fakulta zahájila výuku v pondělí tohoto týdne, kdy většina jejích studujících již byla přistěhována na kolejích. Děkan fakulty však ve svém nedělním prohlášení zároveň vyzval všechny zasažené povodněmi, aby zůstali v bezpečí a domluvili se s vyučujícím individuálně na možnosti bezpečného příjezdu.

Fakulta průběžně informuje své studující a pracující na svém webu, Facebooku, Instagramu i sociální síti X či v pravidelném Newsletteru PdF. Na webu má shrnuty také praktické informace pro první ročníky, důležité pro všechny jsou pak informace k rekonstrukci prostor budovy na Žižkově náměstí 5, která započne již v tomto semestru.

Fakulta tělesné kultury (FTK)

V pondělí 23. září začne dle platného harmonogramu prezenční výuka také na fakultě tělesné kultury. Z blokové výuky, která na FTK probíhá již tento týden, jsou studující nacházející se kvůli záplavám v komplikované situaci omluveni, o čemž byli informováni v neděli odpoledne e-mailem. Další změnou, kterou povodně zapříčinily, je zrušení úvodního soustředění na Pastvinách, o jehož náhradě bude fakulta informovat na této stránce. V předchozích dnech nabídla FTK zasaženým povodní „azyl“ v budovách FTK v Neředíně.

Fakulta průběžně informuje své studující a pracující na svém webu, Facebooku i Instagramu. Studujícím je na webu dostupný také průvodce studiem na FTK.

Právnická fakulta (PF)

Aktuální sdělení vedení k povodňové situaci vydala právnická fakulta v úterý 17. září, se zahájením výuky počítá dle harmonogramu akademického roku, tedy v pondělí 23. září. Studenti, kteří se do Olomouce nebudou moci dostat z objektivních důvodů, se mohou výuky v hybridní formě po předchozí domluvě s vyučujícím zúčastnit online. Již o víkendu zveřejnila fakulta pokyny k podzimnímu termínu státních závěrečných zkoušek v souvislosti se záplavami.

Od pondělí 30. září se otevře Studentská právní poradna při PF UP. Bezplatnou právní pomoc nabídne i lidem zasaženým povodní. Objednávat se lze od 23. září telefonicky nebo e-mailem.

Fakulta průběžně informuje své studující a zaměstnance na svém webu, Facebooku i Instagramu, využívá také elektronickou nástěnku a příští středu vyjde její zPRÁVOdaj.

Fakulta zdravotnických věd (FZV)

O dva dny odložila vzhledem k rozsahu mimořádné situace, která zasáhla nejen její studující, ale i akademiky a akademičky, výuku fakulta zdravotnických věd, od středy 18. září běží výuka podle harmonogramu.

Fakulta průběžně informuje své studující a pracující na svém webu, Facebooku i Instagramu, pro začínající studující je k dispozici průvodce studiem.

Koleje a menzy Univerzity Palackého

Ubytovávání na žádné z kolejí Univerzity Palackého není událostmi předchozích dní nijak omezeno a probíhá standardně dle platného rozpisu míst a termínů pro vyzvednutí klíčů. Posledním dnem pro řádné ubytování je neděle 22. září od 14:00 do 17:00. V opodstatněných případech, které se nyní dají ve vyšší míře předpokládat, se lze na pozdějším nástupu na kolej individuálně domluvit s referentkou nebo vedoucí příslušné koleje, kontakty jsou na webu.

V pondělí 23. září končí také prázdninový provoz menz a bister Univerzity Palackého a budou studujícím i pracujícím plně k dispozici v běžné otevírací době.

Veškeré aktuality, změny či upozornění k provozu kolejí a menz jsou zveřejňovány na webu Správy kolejí a menz UP, a také na jejich Instagramu a Facebooku.

Pomozte zasaženým, staňte se dobrovolníkem!

Navzdory tomu, anebo právě proto, že sama Univerzita Palackého nebyla aktuálními dramatickými povodněmi nijak významně zasažena, téměř veškerou svou energii věnuje v těchto dnech zprostředkovávání dobrovolníků do oblastí, které tolik štěstí neměly.

Dobrovolnické centrum UP ve spolupráci s Olomouckým krajem a Českým červeným křížem shromažďuje 24 hodin denně zájemce o pomoc v postižených oblastech a každý den tam s desítkami z nich vysílá autobusy.

Potřeba je krizová intervence, manuální práce i zjišťování konkrétních potřeb domácnost od domácnosti.

Svou pomoc mohou nabídnout dobrovolníci a dobrovolnice z řad široké veřejnosti, studujícím, kteří se rozhodnou pomoci, vycházejí všechny fakulty Univerzity Palackého vstříc omluvením z výuky.

Skvělé třetí místo získala studentka přírodovědecké fakulty Eliška Zgarbová v národním finále mezinárodní soutěže FameLab, které se konalo v Míčovně Pražského hradu. Porotu zaujala svou prací Farmers' Market: Freshly Grown Human Intestine zaměřenou na technologii organoidů, pomocí kterých lze zkoumat střevní záněty. Organoid je miniaturizovaná a zjednodušená verze orgánu vyráběná in vitro, která vykazuje realistickou mikroanatomii.

„Pocity, které teď prožívám, jsou především šok, překvapení a nadšení. Vůbec jsem nečekala, že bych se mohla umístit na třetím místě. Velmi si vážím toho, že porota ocenila právě můj příspěvek. Je to pro mě obrovská čest. Nejtěžší pro mě bylo připravit se na to, že budu hovořit o svém výzkumu na Pražském hradě před 300 lidmi. Přichystat výstup tak, aby obsáhl všechny důležité informace, ale přitom nenudil publikum. Měli jsme časový limit tři minuty,“ uvedla Eliška Zgarbová.

Doktorandka z katedry buněčné biologie a genetiky a zároveň stipendistka Nadačního fondu UP vystoupila s prezentací nazvanou Farmářské trhy: Čerstvé lidské střevo. „Pravděpodobně každý už slyšel o Crohnově chorobě, která dokáže pacientům obrátit život vzhůru nohama. My vědci stále nevíme, jak přesně tato nemoc vzniká. Jak ale můžeme studovat mechanismus tak komplexního onemocnění, jako je zánět odehrávající se uvnitř lidského těla? Jednoduše – díky organoidům si vypěstujeme model lidského střeva přímo v laboratoři. To nám umožňuje zkoumat mechanismus nemocí a nové léčebné postupy v laboratoři bez přítomnosti živého pacienta. Svým způsobem lze tedy říct, že si ‚pěstujeme‘ miniaturní verze lidských orgánů,“ dodala Eliška Zgarbová.

K účasti do soutěže Elišku inspiroval Nadační fond UP, který v roce 2023 podpořil její studentský projekt. „Jednalo se o zahraniční stáž v Cedars-Sinai Medical Center v Los Angeles, v němž mi bylo umožněno pracovat po boku předních světových vědců a zdokonalit své znalosti v oblasti technologie organoidů. Díky Nadačnímu fondu jsem se pak zúčastnila několika přednášek a workshopů, na kterých jsem výsledky svého projektu prezentovala,“ doplnila doktorandka.

Nadační fond UP finančně podporuje realizace projektů stipendistů, Kariérní centrum UP cílí na podporu seberozvoje, kariérní směřování či popularizaci vědy. „Studenti mohou využít kariérní poradenství, koučing nebo se účastnit workshopů ušitých přímo na míru potřebám stipendistů. Jsem moc ráda, že Eliška přijala tuto výzvu a mohla jsem ji provázet přípravou na soutěž. Ráda bych připomenula, že podpora projektu Talentovaný Palacký je otevřená všem studentům univerzity a ti, kteří touží popularizovat vědu, se na mne mohou kdykoli obrátit,“ řekla Katrin Stark z Nadačního fondu UP.

FameLab je stand-upová vědecká soutěž, kterou v České republice od roku 2011 pořádá organizace British Council. Soutěžní klání má kořeny v Anglii a má za cíl najít nové talenty v oblasti popularizace vědy. Do letošního národního finále postoupilo devět soutěžících. Měli tři minuty na to, aby porotě i obecenstvu vysvětlili své vědecké téma bez použití audiovizuální techniky.

Historicky poprvé mohou studenti a studentky Univerzity Palackého rozhodnout o tom, koho považují za nejlepšího učitele. Nominace oblíbených pedagogů a pedagožek, kteří mohou získat Teaching Awards UP, jsou otevřeny do 31. 10. 2024.

I když některé fakulty již různým způsobem pedagogy oceňují, naše škola podobnou celouniverzitní soutěž s jednotnými kritérii zatím neměla. „Věřím, že si studenti nenechají ujít příležitost nominovat svého oblíbeného učitele a i touto formou mu poděkovat za jeho práci,“ uvedl prorektor pro studium UP Vít Zouhar.

Studentské evaluace předmětů za uplynulý semestr již skončily, ale k hlasování o nejlepší učitele na UP studenti mohou využít právě univerzitní systém na evaluace. „Každý student může nominovat jednoho vyučujícího. Nominovaní budou rozděleni podle délky praxe na kandidáty pro Teaching Junior Award, která je určena pedagogům s praxí do pěti let, a Teaching Senior Award pro ty, kteří již učí déle,“ řekla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP, které je garantem soutěže.

Jen nominační hlasy od studentů pedagogům na vítězství v soutěži nestačí. Jsou ale důležitým krokem k tomu, aby se vyučující dostal do užšího výběru. Pětice nominovaných s nejvyšším počtem hlasů z obou kategorií se pak představí před pedagogickou komisí. Ta na základě prezentace své výukové praxe a portfolia zvolí vítěze. Nejlepší vyučující z každé kategorie získá ocenění a finanční odměnu z rukou rektora během Akademického týdne UP. Podrobně jsme o soutěži psali zde.

Zavedení každoročního procesu oceňování vynikající vzdělávací činnosti je součástí Programu na podporu strategického řízení vysokých škol pro roky 2022–2025. Průběh soutěže mohou zájemci sledovat na webových stránkách oddělení dalšího vzdělávání a informovat o soutěži budou i univerzitní média.

Ani deštivé počasí nezkazilo náladu absolventům přírodovědecké fakulty, kteří si po dvaceti pěti letech zopakovali promoční slib. Bývalé studenty v prostorách auly přivítali hodnostáři fakulty a univerzity v čele s prorektorkou Lucií Plíhalovou a děkanem Martinem Kubalou.

Stříbrnou promoci si nenechalo ujít třicet čtyři bývalých studentů přírodovědecké fakulty. Mezi nimi i ředitel Základní školy a Mateřské školy Bílá Třemešná Emil Kudrnovský. „Do Olomouce se vždy rád vracím, protože jsem zde pobýval přes jedenáct let. Nejprve jsem studoval obor Matematika – zeměpis a poté obor Geoinformatika. Chtěl jsem se vidět spolužáky, protože jsme se během těch pětadvaceti let neviděli,“ uvedl Emil Kudrnovský.

Podle něj je pro současné studenty velkým přínosem, že budova přírodovědecké fakulta nyní stojí v blízkosti menzy a kolejí. „My jsme museli chodit na fakultu do Olomouce-Hejčína, což bylo půl hodiny chůze tam i zpátky,“ podotkl Emil Kudrnovský. Na přírodovědeckou fakultu dorazila také jeho spolužačka Gabriela Reslerová z Lanškrouna. „Stříbrnou promoci beru jako vzpomínkovou akci. Ráda jsem se zde potkala se svými spolužáky a prohlédla jsem si novou budovu.“

Mezi letošními pozvanými absolventy nechyběli ani současní akademičtí pracovníci přírodovědecké fakulty – Marie Chodorová z katedry algebry a geometrie, Petr Cankař z katedry organické chemie a Vladan Ondřej z katedry botaniky. „Stříbrná promoce pro mě znamená setkání se spolužačkami a spolužáky. To byl důvod, proč jsem šel,“ uvedl vedoucí katedry.

Slavnostním aktem, při kterém absolventi převzali čestné diplomy, provázeli prorektorka Lucie Plíhalová, děkan Martin Kubala a proděkan Miloslav Dušek. Moderátorem stříbrné promoce se stal Jan Hlaváč, role pedelů se ujali Josef Horák a Filip Kovařík. Po slavnostním slibu v aule a společném fotografování následovala prohlídka fakulty, přípitek s hodnostáři a oběd.

Stříbrná promoce se na přírodovědecké fakultě koná už od roku 2009. Absolventi, kteří mají 50 a 60 let po promoci, se slavnostní zlaté a diamantové promoce mohou zúčastnit 18. října 2024.

Souboj, ve kterém je vítězem každý - to je Vyhrň rukáv, akce, v níž studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého darují krev a přispívají tak k záchraně lidských životů. Čtvrtý ročník celouniverzitního klání se propojí s další tradiční akcí Daruj krev s rektorem. Vše odstartuje v pondělí 30. září v 7:30 hodin v prostorách Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc.

„Do týden trvající výzvy Daruj krev s rektorem se mohou zapojit jak studující ze všech fakult, tak zaměstnanci univerzity. Stačí se registrovat do 26. září na e-mailu daruj@upol.cz, kde se s vámi domluvíme na termínu, který vám k odběru vyhovuje. Kompletní informace najdou zájemci o darování krve nebo plazmy na webu daruj.upol.cz,“ zve Ondřej Martínek z oddělení marketingu.

Cíl týdenní výzvy i akce Vyhrň rukáv je jasný – darovat během podzimu krev či krevní plazmu a pomoci tak své fakultě k zisku trofeje. Novinkou letošního ročníku je přidání jedné soutěžní kategorie. Plaketu ze sklárny v Bělé pod Pradědem získá fakulta s největším objemem krve darovaném studenty a zaměstnanci, dále fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením z řad studentů a nově také fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením z řad zaměstnanců. „Naším záměrem je inspirovat celou komunitu Univerzity Palackého k účasti na darování krve. Tato iniciativa je zaměřena nejen na studenty a akademické pracovníky, ale také na ostatní zaměstnance a další členy univerzitního prostředí. Obzvlášť rádi bychom přivítali nové dárce, kteří by se k této akci připojili vůbec poprvé," uvedla Hana Mrnuštíková, zástupkyně Studentského spolku FZV UP, který spolu s oddělením marketingu UP akci organizuje.

Podmínky pro darování krve si můžete přečíst ZDE.

Do souboje fakult se lze zapojit vyplněním formuláře, který si účastníci nechají po darování krve na vybraném odběrovém místě potvrdit a následně jej vhodí do sběrného boxu přímo na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc nebo na vyhrazeném místě v budově fakulty. Ve formuláři je třeba uvést fakultu, kterou dárce z řad studentů či zaměstnanců reprezentuje, a rovněž objem darované krve či krevní plazmy. „Každý účastník souboje má šanci získat některou z lákavých cen. Budeme losovat z desítek voucherů, například na volné vstupy do divadla, laser game či do sportovního a lanového centra. Všem partnerům, kteří se rozhodli naši akci podpořit, velmi děkujeme,“ zdůraznila za organizátory Markéta Gregorová.

Start akce Vyhrň rukáv a Daruj krev s rektorem se odehraje v pondělí 30. září v 7:30 hodin v prostorách Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Zahájení se zúčastní rektor Univerzity Palackého Martin Procházka společně s děkanem fakulty zdravotnických věd Jiřím Vévodou, primářkou transfuzního oddělení Danou Galuszkovou a prezidentem Českého červeného kříže Markem Juklem. Zatímco akce Daruj krev s rektorem potrvá tradičně týden, do pomyslného souboje fakult můžete svou troškou krve přispět až do pátku 6. prosince. Výsledky budou vyhlášeny v úterý 17. prosince 2024, zástupci fakult si trofeje převezmou na nádvoří Zbrojnice v rámci tradičního předvánočního Punče s rektorem. Vítězství v celkovém objemu darované krve bude chtít obhájit přírodovědecká fakulta. Co se týče procentuálního zastoupení studentů, zvítězila vloni fakulta tělesné kultury.

Pevnost poznání PřF UP se spolu s dalšími tuzemskými science centry zapojila do celoroční soutěže televizní stanice Déčko Uka dobro, která na obrazovce začala 16. září. Hra pro zvídavé diváky i jejich rodiče a prarodiče chce motivovat k vnímání potřeb druhých, nabádat k empatii, naslouchání a bojovat s nejrůznějšími šotky – záškodníky. A to prostřednictvím televizního vysílání, ale i zábavných aktivit v jednotlivých centrech.

Dětem skončily prázdniny, ale v déčkosvětě se stále děje něco nového a zajímavého. „Déčko si letos připravilo téma týkající se mezilidských a mezigeneračních vztahů, které se prolíná s naším vysíláním i touto soutěží. S myšlenkou Dobrouky se ztotožnili naši dlouholetí partneři – science centra – a přidali se k naší výzvě Uka dobro. Letos poprvé se zapojila nová centra v Praze a Pardubicích a já jsem velmi rád, že Déčko má znovu tu čest ‚vycestovat‘ z obrazovky a být tak dětem ještě blíže. Vážím si naší spolupráce a jsem rád, že obě strany vnímají stejnou potřebu přinášet dětem poznání zábavnou formou,“ řekl ředitel Déčka Petr Koliha.

V každém českém science centru, zapojeném do celoroční hry, děti najdou hrací karty a několik exponátů, na kterých se mohou poprat se svými šotky. Objeví je v centru VIDA! v Brně, v Pevnosti poznání v Olomouci, ve Světě techniky v Ostravě, v iQLANDII v Liberci, v Techmanii v Plzni, ve Sféře v Pardubicích i v Didaktikonu v Praze. Z míst si odnesou nejen zážitky, ale také papírové stínové divadlo, které si mohou zahrát doma s celou rodinou.

„Rádi bychom děti motivovali k budování dobrých vztahů. Povzbudili je k tomu, aby se učily vnímat potřeby druhých, uměly naslouchat, všímaly si lidí kolem sebe. Zároveň jim chceme ukázat, jak se mohou vypořádat s tím, co jim v této cestě stojí. V tom jim může napovědět minipořad, který poskytne inspirativní návod, jak si poradit se záškodníky, jako je například závist, lhostejnost, stud, strach či pomluvy,“ doplnila projektová manažerka ČT :D Monika Mrázová.

Ve Světě techniky si účastníci soutěže např. poslechnou příběhy handicapovaných a zamyslí se nad tím, zda se někdy na někoho nepovyšovali. V centru VIDA! budou bojovat s předsudky u exponátu Zmrzlé stíny a v Pevnosti poznání zase navštíví maketu mozku a zjistí, kde sídlí láska. Nebo si v iQLANDII vyzkouší exponát Parabola a uslyší, jak se šíří pomluva. V Techmanii vyzvou parťáka na souboj na digitálním hřišti, v Didaktikonu se vydají po stopách zločinu a ve Sféře si zahrají tichou poštu v sále Science on a Sphere.

„Každý jsme jedinečný a každý věci kolem sebe vnímáme po svém, se svou zvědavostí a svou snahou je poznat a pochopit. Někdy však narazíme na nesoulad, předsudky i na závist. Ale našli jsme způsob, jak se s nimi vypořádat,“ řekla Ivana Češková, ředitelka České asociace science center (ČASC).

Mise Uka dobro není prvním projektem, na kterém ČASC spolupracuje s televizní stanicí pro děti. Od roku 2017 se asociace zapojila do projektů s názvy Do světa, Planeta Prga, Mise Špuntix, Superjá! a Úžasné umění. Aktivity se navzájem prolínají a navazují na sebe, takže malí návštěvníci poznávají, hrají si a tvoří doma u televizních obrazovek i v jednotlivých popularizačních centrech. Kromě toho jsou v Plzni, Ostravě, Liberci a Brně expozice věnovaná právě ČT :D. Nechybí v nich obrazovky s online hrami z webu Déčka, skládačky, hlavolamy, ale také televizní studio, ve kterém si návštěvníci mohou zahrát na moderátory a vybrat si klíčovací pozadí.

Více informací o probíhajících soutěžích najdete na webu decko.ceskatelevize.cz/souteze a na stránkách www.sciencecentra.cz.

Fakulta zdravotnických věd rozšíří nabídku předmětů s tematikou paliativní péče. Projekt implementace dětské paliativní péče do výuky, na němž se podílí Ústav ošetřovatelství a Ústav porodní asistence, uspěl v grantové výzvě Nadace rodiny Vlčkových. Se zahájením projektu se počítá v průběhu září 2024.

Hlavním cílem otevřené výzvy Škola základ péče je prohloubit vzdělávání akademických pracovníků v oblasti dětské paliativní péče (DPP) a podpořit její implementaci do vzdělávacích programů a výuky na vyšších odborných a vysokých školách napříč obory. Oba ústavy se rozhodly zapojit do této výzvy, protože si uvědomují důležitost DPP a její zapojení do vzdělávacích programů. „Naši studenti se v praxi setkávají s dlouhodobě nemocným dítětem a jeho rodinou. Proto je nezbytné, aby naši studenti věděli, jaké potřeby tyto děti a jejich rodiny mají. Zároveň jak v této situaci správně komunikovat a jak pečovat o pacienta a jeho rodinu,“ uvedla koordinátorka projektu Lenka Štureková.

V současnosti má fakulta zdravotnických věd v nabídce předmětů jen jeden, který se zabývá problematikou DPP, a dva předměty, které se týkají paliativní péče pro dospělé. „Schválený projekt se primárně zaměřuje na zvýšení kompetence akademických pracovníků v oblasti dětské paliativní péče absolvováním několika vzdělávacích kurzů. Následně budou tyto poznatky implementovány do již probíhajících tří předmětů na Ústavu ošetřovatelství a také do nových předmětů, z nichž dva vzniknou na Ústavu porodní asistence a jeden na Ústavu ošetřovatelství. Zároveň je naším cílem zvýšit dostupnost literatury o této problematice,“ přiblížila Lenka Štureková. Studenti, kteří dané předměty absolvují, získají cenné a potřebné informace, které jim následně pomohou v klinické praxi při zvyšování kvality života rodin s dlouhodobě nemocným dítětem.  

Univerzita Palackého pokračuje v organizaci dobrovolnické pomoci pro oblasti postižené povodněmi. Prostřednictvím univerzitního dobrovolnického centra se snaží zajistit stovky ochotných lidí z řad studentů i zaměstnanců univerzity a také z řad veřejnosti, kteří by mohli být už zítra a v následujících dnech vysláni na Jesenicko a Šumpersko. Pomáhat by měli jak s odklízením škod způsobených velkou vodou, tak i s mapováním potřeb rodin a domácností zasažených ničivými povodněmi.

„V tuto chvíli potřebujeme zhruba stovku lidí na každý den a požadavky mohou narůstat. Jsme ve spojení s krizovým štábem Olomouckého kraje a složkami IZS i dalšími pomáhajícími organizacemi. Snažíme se zajistit dostatek dobrovolníků, jejichž pomoc na místě budou koordinovat složky IZS a také lidé z Českého červeného kříže. Přes víkend už na naše dosavadní výzvy reagovalo asi 240 lidí, pro hasičský záchranný sbor jsme tak mohli poskytnout 35 krizových interventů a pro Olomoucký kraj 10 tlumočníků do polštiny. Potřebujeme ale určitě další, přihlásit se může kdokoliv, kdo je ochoten pomáhat. Registrace a další informace jsou k dispozici na webových stránkách univerzity," popisuje Vladimíra Sedláčková, manažerka Dobrovolnického centra UP.

Dobrovolníci by měli myslet na to, že musí být adekvátně oblečeni a vybaveni jídlem, na místo je dopraví svozové autobusy a dále vozidla, která zvládnou pohyb v těžko přístupném terénu. „Na Jesenicku bude vzhledem ke vzdálenosti regionu od Olomouce a složité dopravě na severu regionu nutné i přespávat, budou tedy potřebovat i vlastní spacáky a karimatky. Předpokládáme, že budou následovat i další výzvy, protože pomoc bude potřebovat i Litovelsko a podobně. Stále tedy bude třeba velké množství dobrovolníků, a to nejen v nejbližších dnech,“ doplňuje manažerka univerzitního dobrovolnického centra.

„Za každého dobrovolníka, který se zapojí, jsme vděční. Univerzity mají pomáhat společnosti v těžkých chvílích, to je zcela jistě také naše role. Máme zkušenosti z minulých let, ať už se jednalo o covid, válku na Ukrajině nebo třeba tornádo na jižní Moravě,“ doplňuje Martin Procházka, rektor UP.

Podrobnosti i registrační formulář je možné najít na webu centra ZDE. 

Vážené kolegyně a kolegové, studentky a studenti,

chci vám poskytnout několik informací k aktuální situaci související s povodněmi, které v těchto dnech postihly Českou republiku.

Asi nejpodstatnější je, že se ve vztahu k městu Olomouci a jejím obyvatelům prozatím nenaplnily pesimističtější verze scénářů. Podle dostupných informací se v Olomouci čeká takzvaná dvacetiletá voda. Další informace jsou průběžně aktualizovány zejména na internetových stránkách města, najdete tam i základní rady, jak zachovat především vlastní bezpečí. Nepostačují-li tyto informace, je možné telefonicky získat další na kontaktní lince města na telefonním čísle 800 606 800.

Jsem si vědom toho, že na některých našich fakultách už začíná výuka v novém akademickém roce. Od děkanů mám v tuto chvíli informaci, že začátek semestru bude zatím probíhat podle původního harmonogramu akademického roku. Výjimkou je pouze Fakulta zdravotnických věd UP, která výuku v pondělí a úterý 16. a 17. září ruší s ohledem na komplikace, které povodeň přináší, a organizace výuky by vzhledem k situaci některých studentů i pedagogů byla v prvních dnech značně složitá.

Samozřejmě všichni chápeme, že pro některé naše studenty může být v nejbližších dnech s ohledem na události v jejich regionu a na související opatření problematické dostat se do Olomouce a zahájit prezenční výuku. Mohu tedy slíbit, že k omluvám pro absence z těchto či podobných důvodů budeme shovívavější. Student, který se objektivně nemůže výuky účastnit, se rovněž může spojit e-mailem se sekretariátem své katedry nebo případně se svým vyučujícím, kontaktní e-mailové adresy jsou k dispozici standardně na stránce dané katedry.

Těm z vás, které povodeň postihla či postihne významněji, přeji mnoho sil k překonání a zvládnutí celé situace. Jsem přesvědčený, že naše univerzitní komunita vám poskytne mnohem víc než jen slova útěchy.

Dovoluje-li to naopak vaše situace, můžete spolu s univerzitním dobrovolnickým centrem pomoci všem, kteří neměli či nemají takové štěstí. Dobrovolnické centrum UP v součinnosti s Integrovaným záchranným systémem Olomouckého kraje a také Českým červeným křížem hledá dobrovolníky do týmu krizových interventů, do evakuačních center i na pomoc při odklízení škod. Výzvy a odkazy pro registraci dobrovolníků najdete na Facebooku DC UP zde.

Jistě je třeba, abychom všichni mysleli primárně na své bezpečí. Prosím však také vás všechny, při vzpomínce na zkušenosti z povodní z roku 1997, abychom respektovali zájmy a potřeby jiných lidí a nenechávali se zlákat k návštěvě postižených oblastí, tedy k nechvalně proslulé „povodňové turistice“. Nejenom, že tato aktivita není bezpečná, ale navíc komplikuje práci a život těm, kteří ze všeho nejméně potřebují další komplikace.

Děkuji za vaše pochopení a spolupráci. Věřím, že společně vše zvládneme.

Martin Procházka, rektor UP

Třetí místo a zároveň Cenu publika v letošním českém finále mezinárodní soutěže Falling Walls Lab 2024, které se uskutečnilo v prostorách Národní technické knihovny v Praze, získala studentka Přírodovědecké fakulty UP Marie Pražáková s projektem Breaking the Wall of Manganese, Medicine & MRI. Mezi deset nejlepších účastníků se zařadil také Riccardo Fusco, student Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP, který působí ve výzkumné skupině Inovativní chemie v CATRIN UP.

Prezentace soutěžících probíhala v anglickém jazyce ve formátu „pitch-talk“, který je dlouhý maximálně tři minuty. Marie Pražáková je studentkou doktorského studijního programu Anorganická chemie na katedře anorganické chemie a stipendistkou Nadačního fondu UP, který její projekty podpořil již potřetí. Ve svém výzkumu se Marie Pražáková zaměřila zejména na přípravu nových koordinačních sloučenin s manganem a jejich využití v medicíně, zejména v oblasti tomografie, magnetické rezonance a pozitronové emisní tomografie. Nově zkoumá i možnost jejich využití na poli tzv. theragnostiky, která zahrnuje terapii a diagnostiku.

„Jsem moc ráda, že jsem mohla svoji vědeckou práci prezentovat ve finále a veřejnosti velice stručně představit jeden z novějších projektů, na kterém pracuji. Je zaměřen na theranostické sloučeniny obsahující mangan, kdy kombinuji potenciální kontrastní látku (jednotku obsahující mangan) a cytostatikum obsahující jiný kov, např. platinu (jednotku, která má léčit / ničit rakovinné buňky). Pořád nevěřím tomu, že se prezentace porotě i publiku líbila natolik, že jsem získala třetí místo a zároveň Cenu publika. Rozhodně mě to těší a motivuje dále pokračovat v tom, co dělám, ať už je to věda nebo její popularizace,“ uvedla Marie Pražáková.

Na téma Breaking the Wall of Accelerated Nano-droplet Cancer Therapeutics pak v soutěži hovořil doktorand Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP Riccardo Fusco, který působí ve výzkumné skupině Inovativní chemie v CATRIN. Pod vedením profesora Alexandera Dömlinga přispívá k vývoji průlomové technologie AMADEUS pro rychlejší, levnější a udržitelnější vývoj léčiv. „Prezentovat výzkum bylo fajn. Není to má první zkušenost, ale poprvé jsem byl nucen projekt vysvětlit během tak krátkého času. Kvalitní komunikaci vědy považuji za velmi důležitou,“ uvedl jeden z finalistů národního kola.

Mezinárodní soutěž Falling Walls Lab se pod záštitou Německé akademické výměnné služby (DAAD), Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v ČR a Národní technické knihovny konala v letošním roce podeváté. Soutěž je určená pro studenty, mladé vědce či inovátory, kteří na soutěži prezentují anglicky svůj výzkumný záměr, byznys plán nebo občanskou iniciativu publiku a odborné porotě.

Začátek nového akademického roku na Fakultě tělesné kultury UP zpestří beseda s účastníky letošních olympijských her v Paříži. Jak si sportovci z fakulty, kteří se probojovali mezi světovou elitu, hry užili a jak jim Paříž změnila životy a kariéry – nejen na to se jich budete moci zeptat ve čtvrtek 26. září od 13 hodin v Aplikačním centru BALUO v Kampusu Neředín.

Do soutěží letošních letních olympijských her v Paříži zasáhli čtyři studenti FTK UP. Nejvýrazněji se zapsal do povědomí veřejnosti šermíř Jakub Jurka, který s týmem kordistů vybojoval bronzovou medaili. Pro veslaře Miroslava Vraštila, který před několika dny úspěšně zakončil studium programu Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců, šlo o již čtvrtou olympijskou účast. Naopak judistka Renata Zachová a lukostřelec Adam Li okusili atmosféry největší sportovní světové události poprvé.

„Využijte příležitosti nahlédnout pod pokličku olympijských her a položit úspěšným sportovcům z naší fakulty záludné dotazy, u kterých se zapotí více než při vlastním soutěžení,“ zve na besedu děkan FTK UP Michal Šafář.

Vzhledem k omezené kapacitě je však nutné, aby se zájemci o setkání s olympioniky dopředu zaregistrovali prostřednictvím tohoto formuláře.

Kromě sportovců z FTK UP se olympijských her zúčastnila ještě veslařka Radka Novotníková z filozofické fakulty. O výsledcích pětice olomouckých studentů v Paříži jsme psali zde.

Cenné zkušenosti nejen pro současné studium, ale možná i pro své budoucí vysokoškolské směřování získává během dvoutýdenní stáže v CATRIN Univerzity Palackého student čtvrtého ročníku Střední školy logistiky a chemie v Olomouci Adam Indra. Pod dohledem vědců se seznamuje například s přípravou grafenových derivátů a jejich uplatněním v praxi. 

Ke stáži ve vysokoškolském ústavu jej motivovala exkurze v CATRIN, kam vloni zamířil se školním chemickým kroužkem. Když proto přemýšlel, kam jít na povinnou praxi ve čtvrtém ročníku studia, napadlo ho právě výzkumné centrum.

„Zkusil jsem napsat do CATRIN a profesor Otyepka mi odpověděl, že bych tu stáž mohl absolvovat. Během prvního týdne jsem si potvrdil, že se tady dělá velmi zajímavý výzkum. Řada věcí, na kterých zde vědci pracují, je velmi potřebná pro současný svět. To je příklad nových typů baterií a superkondenzátorů nebo biosenzorů, s nimiž jsem se během prvního týdne seznámil. Naučil jsem se nové analytické metody a dostal jsem poměrně dobrý základ ohledně těchto zařízení pro ukládání energie nebo senzing. Je hezké vidět konečně chemii takhle zblízka ve výzkumu,“ řekl student, který získané znalosti hodlá uplatnit nejen při maturitě. Zvažuje totiž studium nanomateriálové chemie a jak potvrzuje, stáž v CATRIN by mohla být i v tomto rozhodování velkým přínosem.

„Adam si během praxe již vyzkoušel charakterizaci superkondenzátorů a seznámil se s biosenzory, dále pozná zblízka charakterizaci materiálů pomocí elektronové mikroskopie nebo výpočetní chemii. Těší mě, že má zájem o to, jak věci fungují. Práce mu jde dobře od ruky nejen díky jeho entuziasmu i velmi dobré průpravě ze střední školy. Věřím, že pobyt pro něj bude přínosný a třeba jej některá z poznaných oblastí osloví při rozhodování o jeho profesním směřování,“ uvedl Vojtěch Kupka z CATRIN.

Stáž je jednou z dalších aktivit, jimiž se vědci snaží podnítit zájem o vědu u talentovaných středoškoláků. Díky spolupráci s výzkumníky z CATRIN již někteří studenti středních škol dosáhli úspěchů například ve Středoškolské odborné činnosti nebo chemických či fyzikálních olympiádách, případně je spolupráce motivovala k vysokoškolskému studiu přírodních věd. „Rádi nabízíme pomocnou ruku všem zájemcům o poznávání krás světa velmi malých rozměrů, který u nás studujeme. Zájem a nadšení podporujeme a společně se pak radujeme z úspěchů našich hostů, stážistů a studentů,“ dodal vedoucí CATRIN-RCPTM Michal Otyepka.

Díky projektu na podporu doktorských studií modernizuje Univerzita Palackého svá odborná pracoviště, aby odpovídala aktuálním požadavkům konkrétních oborů a nadále umožňovala kvalitně rozvíjet odborné a praktické kompetence doktorandek a doktorandů. Příkladem může být Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP, jehož toxikologickou laboratoř doplnil nový plynový chromatograf s hmotnostním spektrometrem – přístroj využívaný například k analýze jedovatých látek v těle nebo identifikaci drog.

Plynový chromatograf s hmotnostním spektrometrem (zkráceně GC-MS, z anglického gas chromatography – mass spectrometry) umožňuje na základě odlišných fyzikálně chemických vlastností identifikovat i kvantifikovat množství látek obsažených v analyzovaných vzorcích. Je tak nezbytný v laboratořích řady vědeckých odvětví.

Pokud nakreslíte barevnými fixy čáry na papír a ten ponoříte do vody, barvy se začnou rozplývat do různých pruhů podle svých vlastností. Podobně funguje plynový chromatograf, avšak s látkami, které převádí do těkavých forem. Analyzovaný vzorek se v něm rychle zahřeje a přemění na plyn, který je následně přes úzkou trubici (tzv. chromatografickou kolonu) unášen nosným plynem, často heliem či dusíkem. Různé látky ve vzorku se na základě svých vlastností pohybují kolonou odlišnou rychlostí, čímž dojde k jejich rozdělení. Jakmile dosáhnou konce kolony, přecházejí do detektoru, ve kterém je zjišťována jejich identita, případně množství. Tímto detektorem nejčastěji bývá právě hmotnostní spektrometr, který jednotlivé látky identifikuje na základě jejich většinou nezaměnitelných hmotnostních spekter.

„Metodu GC-MS naše studentky a studenti doktorských programů aktivně využívají. Pomáhá nám například při analýze biologických vzorků odebraných z těl zemřelých osob nebo při toxikologických studiích nových syntetických a polosyntetických drog,“ uvedl přednosta Ústavu soudního lékařství a medicínského práva Peter Ondra, který má s využitím přístroje bohaté zkušenosti.

„Nový moderní přístroj vítám, protože projekt, ze kterého byl pořízen, takto rozvíjí praktické analytické zkušenosti studentů, a těší mne, že UP i touto formou podporuje doktorská studia a jejich zázemí,“ dodal přednosta s tím, že ústav poskytuje v nepřetržitém režimu soudně lékařskou a toxikologickou službu pro státní zdravotní správu i pro účely forenzně-medicínské, a to nejen pro Fakultní nemocnici Olomouc, ale i širší spádovou oblast.

Moderní přístrojové vybavení do univerzitních laboratoří je pořizováno díky projektu Podpora doktorských studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci, reg. č. CZ.02.01.01/00/22_012/0006440 spolufinancovanému Evropským strukturálním a investičním fondem a státním rozpočtem ČR.

Cílem projektu, do kterého jsou zapojeny všechny fakulty UP a jehož přípravu i vedení zajišťuje Projektový servis UP, je maximálně podpořit rozvoj zázemí pro realizaci a zvýšení kvality doktorských studijních programů, ať už rekonstrukcí prostor nebo investicemi do nového laboratorního vybavení či do zlepšování infrastruktury pro hybridní a online formy výuky. Vychází se přitom z požadavků stanovených ve Strategickém záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti UP na období 2021+. Rozpočet projektu činí téměř 188,5 milionu korun.

Po dvou letech uzavřel mezinárodní řešitelský tým práci na projektu The Liechtensteins in Czechoslovakia and Central European Legal Science, jehož cílem byla příprava dvou svazků česko-německé edice posudků týkajících se právního postavení Lichtenštejnů v Československu. Jeho hlavním řešitelem byl Ondřej Horák z katedry teorie práva a právních dějin Právnické fakulty UP.

V rozhovoru přibližuje, v čem byla práce jeho mezinárodního týmu specifická nebo jaké objevy se jim podařily.

Pane docente, liší se nějak původní záměr projektu a výsledek?

Původní koncepce se nezměnila – první svazek je věnovaný období po roce 1918, druhý svazek období po roce 1945; základem je edice posudků a memorand, uvozená odbornými studiemi a doplněná o medailony významných osobností středoevropské právní a historické vědy, které posudky na popud státních orgánů nebo knížecí rodiny připravovaly. Podařilo se nám však objevit prameny považované za ztracené i prameny dosud neznámé, například originály posudků Josefa Pekaře a Leo Strisowera známé jen z opisů, nebo posudky Jana B. Nováka, Miloslava Stiebera a Jana Kaprase. Z třinácti textů plánovaných pro 1. díl jejich počet nakonec narostl na dvacet, ve 2. dílu jsme naopak museli jejich počet snížit a z více než dvaceti jsme vybrali patnáct. Vydání obou svazků se ujalo nakladatelství Wolters Kluwer, velkou péči nám věnovala zejména šéfredaktorka Marie Novotná. Dvouletá výzkumná činnost završená vydáním dvousvazkové publikace byla možná díky finanční podpoře projektu z Fondu pro bilaterální vztahy v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021.

Museli jste stavět na „zelené louce“ nebo jste mohli na nějaké projekty navázat?

Při přípravě publikace jsme se nechali inspirovat edičními projekty institucí Historischer Verein für das Fürstentum Liechtenstein a Liechtensteinisches Landesarchiv. Důvodem byla jak autorská a tematická provázanost, tak možnost zařazení některých textů do publikační platformy e-archiv.li, kde materiály z českých archivů dosud chybí. Vycházeli jsme samozřejmě také z publikační činnosti provázané s Česko-lichtenštejnskou komisí historiků, zejména jejího bývalého spolupředsedy Petera Geigera a spolupracovníků Václava Horčičky, Susanne Keller-Giger a Ruperta Quaderera.

V čem byl váš projekt jiný?

V porovnání s uvedenými projekty k lichtenštejnským dějinám, které se vyznačují širokým časovým i tematickým záběrem, jsme se zaměřili na úzce vymezený problém, což nám umožnilo jít do větší hloubky. Při přípravě obou svazků byly využity prameny z deseti zemí a více než dvaceti archivů – ze zahraničních to jsou zejména Liechtensteinisches Landesarchiv ve Vaduzu a Hausarchiv der Regierenden Fürsten von und zu Liechtenstein ve Vídni, z domácích především Archiv Poslanecké sněmovny, Národní archiv a Moravský zemský archiv.

Kdo se na publikacích spolu s vámi podílel?

Řešitelský tým měl patnáct členů, deset z českých univerzit (Olomouc, Brno, Praha), pět ze zahraničí. Stěžejní byla spolupráce s Česko-lichtenštejnskou komisí historiků. Hlavními řešiteli jsme se stali spolu s právníkem a diplomatem Ferdinandem Trauttmansdorffem, bývalým rakouským velvyslancem v ČR a aktuálně také členem Česko-lichtenštejnské komise historiků.

K přípravě úvodních studií jsme oslovili také historiky, kteří většinou navazovali na své starší publikace – pro 1. díl spolupředsedu Česko-lichtenštejnské komise historiků Tomáše Knoze z brněnské filozofické fakulty (Lichtenštejnové a fenomén „odčiňování Bílé hory“ na prahu 20. století), pro 2. díl Tomáše Dvořáka z téže instituce (Lichtenštejnové a třetí republika mezi právem, ideologií a politickou praxí) a Václava Horčičku z pražské filozofické fakulty (Konfiskace majetku Lichtenštejnů v Československu po 2. světové válce). Jako hlavní řešitelé jsme přispěli studiemi do obou svazků.

Zahraniční autoři většinou připravili medailony právníků a právních vědců působících v Rakousku či Švýcarsku (Arthur Brunhart, Ágoston Frank, Arthur Stögmann), případně se přímo podíleli na editování posudků (Stefan Frey), pomáhali nám však také se zajišťováním materiálů. Bez jejich přispění by byl projekt jen obtížně realizovatelný. Z naší fakulty se projektu účastnili Lukáš Ryšavý a Petr Osina, z pražské právnické fakulty Marek Starý, který přispěl poznámkami k posudkům týkajících se 17. století. Velký kus práce odvedli zejména naši pomvědi a doktorandi Jan Marčík a David Marhold. V neposlední řadě nám pomáhali s překlady Thomas Krzenck, Tomáš Kříž, David Marhold a Lukáš Ryšavý.

K čemu jste dospěli? Jaký je výsledný obraz?

Předně je nutné zdůraznit, že ten obraz má charakter mozaiky. Torzovité dochování pramenů, z nichž chybí mimojiné většina zápisů z jednání subkomitétu pro náhradu výboru pro pozemkovou reformu Národního shromáždění, nám sice ztížilo představení pozadí vzniku většiny posudků, ale kombinací materiálů z různých fondů se nám podařilo představit nejen základní obrysy, ale také řadu zajímavých detailů. Ale k otázce – editované posudky nastavují zrcadlo našim novějším dějinám, zejména zlomovým událostem po roce 1918 a po roce 1945. Je to příběh revoluce, „odčiňování“ Bílé hory a zásahů do vlastnictví, diskuze o tom, co stát může a co by již dělat neměl. Posudky poměrně dobře odrážejí také mentalitu svých autorů i jejich pozdější směřování (např. opatrného a přemýšlivého Jana Krčmáře na straně jedné, či jednostranného a konfliktního Antonína Hobzu na straně druhé) a ve svém celku přinášejí reflexi role a odpovědnosti akademických elit ve zlomových dobách.

Zmiňoval jste nové posudky, podařily se ještě nějaké další objevy?

Těch drobných nových zjištění jsou v každém dílu desítky či spíše stovky – pocházejí jak z přípravných prací k posudkům, korespondence či zápisů z jednání komisí a subkomisí, tak zejména z pramenů biografického charakteru. Z velké části nám to umožnila digitalizace některých archiválií, zejména matrik.  Ale to by samo o sobě samozřejmě nestačilo. Za řadou údajů či několikařádkových poznámek pod čarou se skrývají desítky hodin hledání, propojování a dotazování na různých místech celého středoevropského regionu. Často to byla také otázka štěstí. A některá zjištění žila své vlastní příběhy, které by vydaly možná na samostatné publikace.

A co plánujete dál? Bude se to opět týkat Lichtenštejnů? Nebo právní vědy?

Díky rozsáhlému archivnímu výzkumu máme tolik materiálů, že bychom se jim mohli věnovat několik dalších let, přičemž se Lichtenenštejnů týkají jen zčásti. Naštěstí na to nejsme sami. Máme s řadou kolegů z různých fakult přátelské vztahy a vzájemně se na archiválie upozorňujeme nebo je sdílíme. Když otevřu inventář nějakého osobního fondu, často objednávám i to, co se aktuálního tématu netýká, ale může se hodit jiným. Řešení to sice prodlužuje, ale pro rozvoj našeho oboru to považuji za důležité. Na začátku letošního roku byla díky fakultní podpoře zřízena výzkumná skupina pro dějiny středoevropské právní vědy, jejímž cílem je pořádání konferencí, workshopů a příprava kolektivních publikací. V tomto roce ještě plánujeme vydat bibliografii německojazyčné právní vědy v českých zemích a v následujících letech dvousvazkovou monografii Osobnosti středoevropské civilistiky (se vztahem k českým zemím), zahrnující přibližně čtyřicet osobností věnujících se občanskému, římskému a kanonickému právu.  

The Liechtensteins in Czechoslovakia and Central EuropeanLegal Science
(č. iniciativy: EHP-BFNU-PDINKM-3-083-2022)
Projekt byl financován z Fondu pro bilaterální vztahy v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021.

Významný objev, který může v budoucnu výrazně zlepšit léčbu některých typů rakoviny, oznámili vědci z Laboratoře integrity genomu Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého (ÚMTM LF UP), který je součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR). Ve své práci, již na konci srpna otiskl prestižní mezinárodní odborný časopis Nature Communications, odhalili nový molekulární cíl pro protinádorovou léčbu u některých dědičných forem rakoviny, typicky prsu a vaječníku.

Publikovaný výzkum byl zaměřený na proces kopírování DNA v normálních a nádorových buňkách. Než se jakákoli buňka, tedy i ta zdravá, rozdělí, musí replikovat („zdvojit“) veškerou svou genetickou informaci uloženou v DNA. Během replikace vznikají dvě úplně stejné molekuly DNA, což umožňuje kopírovat genetickou informaci a předávat ji do dceřiných buněk.

Co se děje při kopírování DNA

„DNA je v buňce uložena v podobě dvouvláknové šroubovice, během replikace DNA se tato vlákna rozplétají a oddělují – vzniká tzv. replikační vidlice ve tvaru písmene Y. Každé z oddělených vláken poté slouží jako základ pro vytvoření kopie původní DNA. Pokud během tohoto procesu dojde k chybě v přepisu informace, nastupují různé enzymy, které poškozené místo rozeznají a opraví,“ přibližuje problematiku korespondující autor publikace Pavel Moudrý z Laboratoře integrity genomu ÚMTM LF UP, součásti NÚVR.

Jedním z těchto enzymů je PARP, který má na starosti jednoduché základní opravy chyb při replikaci DNA. Léky používané u některých forem rakoviny, které blokují aktivitu PARP, například léčiva obsahující účinnou látku olaparib, opravě těchto jednoduchých poškození brání. Zapojit se tak musí jiné buněčné opravné mechanismy, mezi nimi i enzymy BRCA1 a BRCA2. U řady nádorů však nemusejí být v důsledku mutace příslušných genů funkční. „Pokud má nádorová buňka gen BRCA1/2 nefunkční, znamená to, že po nasazení léků, které utlumí aktivitu PARP, již nemá k dispozici žádné záložní mechanismy, které by poškozenou DNA opravily. Ve většině případů pak taková nádorová buňka umírá,“ dodává Pavel Moudrý.

Proces replikace DNA, hlídání její rychlosti a také opravné mechanismy lze podle odborníků pro snazší představu přirovnat ke stavbě zdi. „Představme si proces replikace, jako když zedník staví zeď. PARP je při stavbě pomocník, který hlídá zedníkovu práci a říká mu, kdy má zpomalit, kdy zeď přestává být rovná, kdy je třeba řadu cihel shodit a opravit. Pokud tam najednou ten pomocník není – je ‚inhibován‘ –, zedník sice dál pracuje a práce mu jde pěkně rychle od ruky, zeď je ale přitom čím dál tím více nakřivo. U normálních buněk je tam naštěstí ještě stavbyvedoucí – BRCA1/2 –, který stavbu občas zkontroluje, a když vidí problém, tak se do toho vloží a věc zavčas vyřeší. Jenže nádorové buňky s mutací takového stavbyvedoucího na place nemají, a tak zedník staví bez kontroly dál a dál, až zeď nakonec spadne. V našem případě to znamená, že buňka umírá,“ vysvětluje Martin Mistrík, vedoucí Laboratoře integrity genomu ÚMTM LF UP, součásti NÚVR.

Čím rychleji a hektičtěji, tím pro rakovinu hůře

„Naše nová práce je založena na předchozím výzkumu doktora Moudrého z naší laboratoře, který zjistil, že zablokováním aktivity PARP dochází v buňce ke zrychlení replikace její DNA. Vysoká rychlost replikace nádorové DNA je důležitým faktorem pro eliminaci nádorových buněk. Zajímalo nás, co konkrétně je zodpovědné za toto zrychlení, a podařilo se nám identifikovat jeden z faktorů, kterým je DNA polymeráza alfa,“ vysvětluje první autorka publikace Zuzana Machačová z Laboratoře integrity genomu ÚMTM LF UP, součásti NÚVR. „Principem působení inhibitorů PARP je tedy hromadění dalších a dalších přerušení a mezer na replikovaném vláknu DNA, které však musí být nějak opraveny. To pak představuje zásadní výzvu pro nádorové buňky, protože alternativní opravné dráhy jsou u nich velmi často defektní,“ dodává Zuzana Machačová.

Když autoři při svém dalším výzkumu systematicky vypínali jednotlivé enzymy, které se teoreticky na zrychlení replikace DNA při působení PARP inhibitorů mohou podílet, identifikovali takzvanou DNA polymerázu alfa.

Nový objev jako důkaz celospolečenského významu základního onkologického výzkumu

„Publikovaná práce přináší důležitý vhled do nesmírně komplikovaného procesu kopírování DNA. Díky tomuto výzkumu se DNA polymeráza alfa stává novým potenciálně významným terapeutickým cílem, hlavně pro léčbu nádorů s mutacemi v genech BRCA1/2 – typicky rakoviny prsu, vaječníků a dalších. V navazujícím výzkumu se proto naše týmy zaměří na studium protinádorových látek inhibujících tento enzymatický komplex,“ vysvětluje Marián Hajdúch, ředitel ÚMTM LF UP a lékařský ředitel NÚVR. „Tato práce je i názorným příkladem toho, že základní onkologický výzkum přináší objevy, které mají široký společenský význam a mohou najít rychle uplatnění v léčbě pacientů, jimž medicína dosud uměla pomoci jen částečně, a významně tak změnit jejich osud k lepšímu,“ doplňuje Marián Hajdúch.

Článek publikovaný v Nature Communications najdete zde.