Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Právnická fakulta bude letos hospodařit s částkou přes 104 miliony korun, oproti loňskému roku je to o 4,7 milionu korun více. K tomu bude možné přičíst mimořádně 3,25 milionu korun z úrokových fondů a ve hře je i další mimořádný zdroj – fond Koheze ministerstva školství – z něhož by fakulta mohla získat více než 6 milionů korun. Díky tomu rozpočet mohl být navržen vedením fakulty jako vyrovnaný a mohl být schválen Akademickým senátem PF UP.

Schvalování rozpočtu bylo jedním z bodů červnového zasedání fakultního senátu. Ekonomická data a výhledy pro další roky senátorům představil děkan fakulty Václav Stehlík spolu s tajemníkem Petrem Bačíkem. „Pouze díky letošním jednorázovým mimořádným zdrojům, kdy rektor spolu s děkany rozhodl o dělení částky z úrokových fondů univerzity, a připravovanému ministerskému fondu Koheze, tento zdroj ale zatím není potvrzený, se nám podaří pokrýt rámcový deficit deset milionů korun,“ řekl senátorům děkan Václav Stehlík. Současně připomněl problematiku podfinancování vysokých škol a iniciativy, do kterých se fakulta v této souvislosti zapojuje, a také snahu vedení fakulty o úpravu metodiky dělení příspěvků a dotací směrem dovnitř univerzity. „Pro následující roky se chystá univerzitní rozvojový fond DKRVO, ale ne na provoz, pouze na nové, prorůstově orientované aktivity. Na přidělení prostředků z fondu nebude nárok a fakulta bude muset uspět v rámci posuzování záměrů ostatních fakult,“ naznačil děkan.

V předloženém rozpočtu nejvyšší nárůst zaznamenala položka mzdové náklady. Z loňských reálně utracených 84,9 milionu korun je plán letos čerpat 95,2 milionu. Předpokládaný dopad do letošního rozpočtu je tak 10,3 milionu korun. Nárůst mzdových nákladů je dán především zvýšením tarifů akademických i neakademických pracovníků v průběhu loňského roku. V současné době má univerzita jednotný mzdový tarif pro všechny součásti. Pro schválení předloženého rozpočtu zvedlo ruku všech 9 přítomných senátorů.

Senátoři dále schválili zpracovanou Výroční zprávu o činnosti a o hospodaření PF UP za rok 2023, podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2024/2025 a složení fakultní disciplinární komise. Spolu se třemi stávajícími akademiky Zdeňkem Červínkem z ústavního práva, Filipem Ščerbou z katedry trestního práva a Renátou Šínovou z katedry soukromého práva a civilního procesu nově v komisi zasednou tři studenti: Jan Šafář, student doktorského programu, Daniela Uramová a Jakub Záhora, posluchači magisterského programu Právo a právní věda.

Zápis ze zasedání, které se uskutečnilo 3. června, bude zveřejněn na webu Akademického senátu PF UP.

Nejlepší podnikatelské nápady přihlášené do letošního ročníku Podnikavé hlavy se během jejího finále představily odborné porotě. Vítězným projektem se stala aplikace StitchItOn, která za pomoci umělé inteligence vytváří vzory pro vyšívání, druhé místo získal tým projektu Pozemkov s online vyhledávačem pozemků v České republice a třetí příčku obsadila webová aplikace Atocks.cz pro prodej limitovaných edic investičního alkoholu. Soutěž pořádaná Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého (VTP UP) už patnáctým rokem pomáhá začínajícím i zkušeným podnikatelům nastartovat vlastní byznys.

Letos se do soutěže Podnikavá hlava přihlásilo přes třicet podnikatelských nápadů z celého Olomouckého kraje, což opět potvrdilo potřebu podporovat začínající podnikatele nejen v kraji, ale také v rámci Univerzity Palackého. Více než třetinu z celkového počtu přihlášených soutěžících totiž představovali studenti a studentky olomoucké univerzity. „Soutěží Podnikavá hlava přispíváme k rozvoji podnikavosti a podnikání v Olomouckém kraji a ke vzniku infrastruktury příznivé pro sturtupy a začínající firmy. Letošní ročník opět překvapil kvalitou přihlášených podnikatelských nápadů, z nichž opravdu každý má potenciál dříve nebo později uspět,“ okomentoval finále Podnikavé hlavy ředitel VTP UP Petr Kubečka.

Do finále soutěže se probojovalo několik podnikatelských nápadů studentů UP a jedním z nich byl právě vítězný projekt StitchItOn Anny Chesnokové, studentky Experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě UP. Speciální ocenění Podnikatel UP si odnesl Vít Bareš z Fakulty tělesné kultury UP se svým projektem CAPTURESS, který nabízí vizualizační řešení nemovitostí pro developery s přesahem do moderních technologií. Dalším studentským příspěvkem ve finále byl projekt ADHD Academy studentky FTK UP Karolíny Tomáškové zaměřující se na osvětu a podporu dospělých s ADHD nebo nápad na inovativní cvičební pás Core Rehab Supporter studentky Fakulty zdravotnických věd UP Lucie Orlové. Autorky obou projektů, stejně jako vítězka Anna Chesnokova, absolvovaly předmět Úvod do podnikání pravidelně pořádaný VTP UP ve spolupráci s katedrou ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty UP.

Slavnostní finále soutěže zahájil prorektor pro strategii a vnější vztahy Univerzity Palackého Michal Malacka, který vyzdvihl důležitost akcí na podporu podnikavosti pořádaných Vědeckotechnickým parkem UP. Následovaly krátké prezentace jednotlivých projektů před odbornou porotou tvořenou ředitelem VTP UP Petrem Kubečkou, regionální manažerkou agentury CzechInvest pro Olomoucký kraj Pavlínou Slepičkovou, mentorkou Vladislavou Závrskou z Inovačního centra Olomouckého kraje, inovační manažerkou ČSOB Janou Aubrechtovou a Patrikem Hužvou, CEO ve společnosti T.S.Bohemia.

Vyhlášení vítězů a předání hodnotných cen proběhlo za přítomnosti náměstka hejtmana Olomouckého kraje Jana Šafaříka a náměstka primátora statutárního města Olomouce Miloslava Tichého. Vítězný projekt získal finanční odměnu 50 000 Kč, roční pronájem místa v Element Coworkingu, možnost konzultací a mentoringu a také ceny od partnerů soutěže T.S.Bohemia a univerzitního obchodu UPoint.

Na soutěž Podnikavá hlava budou v průběhu celého roku navazovat další akce Vědeckotechnického parku UP, které podpoří podnikatelského ducha mezi studenty i ve společnosti. Jednou z nich je také každoroční konference UP Business Camp, jejíž 12. ročník se uskuteční 22. listopadu 2024.

Soutěž Podnikavá hlava proběhla v tomto roce pod záštitou rektora UP Martina Procházky, primátora statutárního města Olomouce Miroslava Žbánka a náměstka hejtmana Olomouckého kraje Jana Šafaříka. Finanční podporu poskytli hlavní partneři Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Inovační centrum Olomouckého kraje. Online marketingovou propagaci soutěže zajistila Marketingová agentura Arrow Marketing. Soutěž byla realizována v rámci projektu č. 2422000002, Podpora podnikavosti, který je součástí Národního plánu obnovy, komponenty 1.4. Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie, financovaného z EU – Nástroje pro oživení a odolnost.

Směr rakouské a italské Alpy již za několik dní pod hlavičkou Expedice PřesBar naberou studenti katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP a spolu s nimi i devítka lidí s postižením, pro které je připraven program plný sportovních a cestovatelských zážitků.

Itinerář expedice, jejímž organizováním studenti získávají praktické zkušenosti pro své budoucí uplatnění, počítá s ubytováním v kempech, cyklovýlety, turistikou, sjížděním řeky nebo zdoláváním ferrat v okolí rakouského Villachu a Schladmingu a italského Toblachu. „Konkrétní místa jsme vybírali s ohledem na plánované aktivity a po konzultaci s našimi vyučujícími, navíc naše programová vedoucí má také leccos procestované, takže vycházíme i z jejích zkušeností. Pro naše hosty máme připravené i překvapení, které nebudeme dopředu prozrazovat,“ uvedl jeden z organizátorů Lukáš Zmeškal.

Hostů, tedy členů výpravy s postižením, kterým budou studenti na expedici průvodci a asistenty, bude devět. Je mezi nimi například účastnice na vozíku se vzácným autoimunitním onemocněním Myasthenia gravis, které se projevuje slabostí a rychlou únavou svalů. Dále se cesty za zážitky v tzv. alpském trojúhelníku zúčastní lidé s mentálním, zrakovým a sluchovým postižením. „Oproti expedicím v předchozích letech s námi jedou vesměs hosté mladší, mezi účastníky jsou i letošní maturanti,“ dodal Lukáš Zmeškal s tím, že ze zájemců o účast vybírali především ty, kteří dosud na Expedici PřesBar nebyli.

V rámci příprav na cestu se studenti již s některými svými spolucestovateli měli možnost seznámit, a sice během předexpedičního programu v Litovelském Pomoraví. „Myslím, že i díky věku vybraných účastníků jsme si sedli a máme podobné zájmy. V Pomoraví jsme společně absolvovali cyklovyjížďky a pluli na vodě,“ doplnila Jana Hrubá, další členka pořadatelského týmu, která již dříve expedici zažila. Ovšem z druhé strany – sama je totiž na vozíku.

„Vzpomínám na to v dobrém, byla to skvělá zkušenost. Nyní je to něco jiného, když prožívám expedici z té organizační stránky a vidím všechno to, co je potřeba zařídit předtím, než se spolužáky vůbec vyjedeme na cestu. I přes svůj handicap se budu snažit, aby si naši hosté expedici co nejvíc užili,“ uvedla Jana Hrubá.

Přípravy na odjezd nyní vrcholí, plánují se jídelníčky a kdo s kým bude spát ve stanu, dolaďují se detaily chystaných aktivit a kontrolují se kola, handbiky a další pomůcky, které budou na expedici potřeba. Autobus s více než čtyřicítkou účastníků včetně pedagogického vedení odjede z areálu FTK UP v Neředíně v sobotu 15. června, zpět se vrátí za týden v neděli.

„Chceme, aby Expedice PřesBar byla pro naše hosty jakýmsi odrazem do života. Chceme, aby si začali věřit, že mohou překonat překážky, které jim jejich okolí připraví, že to zvládnou,“ uzavřeli organizátoři cesty do Alp.

Expedice PřesBar je vzdělávací projekt katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP, jehož prostřednictvím studenti navazujícího magisterského studia pomáhají osobám s postižením překonávat bariéry a posouvat své vlastní hranice. Zároveň tak pro výkon svého budoucího povolání získávají praktické zkušenosti z realizace akcí pro osoby se zdravotním postižením. V minulosti již studenti uspořádali expedice ve Skandinávii nebo v Dolomitech, zavítali také do Švýcarska, Lichtenštejnska, na Slovensko nebo na Korsiku. Více o expedici na Facebooku zde.

Akademický senát Pedagogické fakulty UP se během svého červnového jednání věnoval nominaci kandidáta do Etické komise UP, reflexi písemného přijímacího řízení pro nadcházející akademický rok i podmínkám příjímacího řízení PdF UP pro akademický rok 2025/2026. Seznámil se se stavem příprav chystané rekonstrukce budovy na Žižkově náměstí a s tím související organizací nového akademického roku.  

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého se připravuje na komplikovaný život, který jejím zaměstnancům i studentům přinese chystaná rekonstrukce objektu na Žižkově náměstí. Stavět se začne už zkraje listopadu. S důležitými termíny, které se dotknou již nadcházejícího zimního semestru, seznámil senátory Ondřej Kolář, tajemník fakulty, i Jan Michalík, proděkan pro legislativu, organizaci a rozvoj PdF UP.

„Půjde o velmi náročný zásah do života fakulty. Se zásadními termíny, které mimo jiné souvisejí i se stěhováním pracovišť do náhradních prostor, jsou v tuto chvíli již seznámeni vedoucí kateder i rozvrháři fakulty, nyní informace obdrží zaměstnanci. Všechny na fakultě prosíme o maximální součinnost a pochopení,“ uvedl proděkan Jan Michalík který před senátory zdůraznil, že půjde o stavebně velmi náročnou akci. Její termín ukončení je stanoven na 26. září 2025. Akademický senát PdF UP vzal informace o přípravě stavebního projektu na vědomí. Včetně toho, že řada termínů závisí na průběhu výběrového řízení a stavby samé, tj. nejsou přímo ovlivnitelné ze strany fakulty. Poté přijal i harmonogram akademického roku 2024/2025 a harmonogram zápisu předmětů na PdF UP do IS STAG v akademickém roce 2024/2025, které již plánovanou rekonstrukci zohledňují.

Během jednání se senátoři věnovali také nominaci fakultního zástupce do Etické komise Univerzity Palackého. Shodli se na tom, že do konce funkčního období rektora UP, tedy do 30. dubna, bude tuto pozici zastávat profesor Milan Valenta z Ústavu speciálněpedagogických studií.

AS PdF UP přijal i usnesení, kterým schválil novelu č. 5 Statutu PdF UP, změnil tak organizační zařazení Centra celoživotního vzdělávání, které nově bude působit jako fakultní účelové zařízení. Přijal i novelu č. 3 Organizačního řádu PdF UP. V ní jde o úpravu řídicí struktury děkanátu fakulty, přičemž se ve většině de facto jedná o formální a jazykové změny, nově je zřizováno oddělení projektové podpory. Ve znění pozměňovacího návrhu pak schválil i dokument s názvem Podmínky přijímacího řízení PdF UP pro akademický rok 2025/2026.

Jedním z diskutovaných témat červnového jednání bylo i písemné přijímací řízení pro akademický rok 2024/2025, v němž fakulta nově spolupracovala se společností SCIO. Děkan fakulty Vojtech Regec i proděkanka pro studium Radka Dofková v této souvislosti představili analýzu dostupných informací a dat. Ta obsahuje zmínku o silných i slabých stránkách proběhlého řízení. Dostupné údaje potvrdily adekvátnost tohoto modelu přijímacího řízení. Počítá se ovšem s jeho dalším sledováním – je potřeba delšího časového úseku. Po krátké debatě vzal AS PdF UP předloženou reflexi na vědomí.

Psal se 23. srpen 1989, když se přibližně dva miliony lidí ze tří pobaltských států okupovaných Sovětským svazem spojily, a to doslova. Vytvořily lidský řetěz dlouhý 675,5 kilometru s cílem ukázat soudržnost pobaltských národů a podtrhnout jejich snahu o obnovení suverenity. Tento protest nyní připomíná výstava fotografií v Knihovně UP ve Zbrojnici.

Výstava pěti desítek černobílých fotografií je umístěná v časopisecké studovně a potrvá po celý červen. Je součástí projektu Remember Bacha, který na právnické fakultě realizuje Ondrej Hamuľák z katedry mezinárodního a evropského práva. „Členství v projektovém konsorciu, které připomíná takzvanou Baltskou cestu, považuji za součást poslání a genetického kódu naší fakulty. Obnovení fakulty bylo jedním z výsledků demokratizačního procesu po listopadu 1989. Hodnoty jako je demokracie, právní stát, občanská společnost a základní práva fakulta propaguje, podporuje a rozvíjí v mnoha ze svých aktivit. Aktivní postoj a podpora Ukrajiny a ukrajinských kolegů a studentů po zahájení ruské agrese je příkladem, že je fakulta věrna svému poslání a ctí hodnoty, které symbolizuje i fenomén Baltské cesty,“ řekl Ondrej Hamuľák s tím, že věří, že si studenti a pracovníci univerzity, stejně jako hosté, najdou chvilku zastavit se u výstavy a připomenou si zmiňované hodnoty.

Do projektu je zapojeno osm dalších partnerů: Tallinská technická univerzita, Univerzita ve Vigu, Univerzita v Boloni, nezisková organizace EESTI Poliitiliste Liit MTU, litevská Univerzita Vytautas Magnus, Universita v Bialystoku, nevládní organizace Creative Ideas a Univerzita Komenského v Bratislavě.

Lidský řetěz spojil 23. srpna 1989 hlavní města pobaltských republik — Vilnius, Rigu a Tallinn. Z Vilniusu vedl po dálnicích a hlavních silnicích přes Ukmergė, Panevėžys, Pasvalys a Bausku do Rigy a dále přes Ainaži a Pärnu do Tallinnu. V 19 hodin místního času rozmístění účastníci na čtvrt hodiny spojili ruce a vytvořili tak nepřerušený řetěz po celé délce. Po rozpuštění řetězu se na mnoha místech konala lidová shromáždění, na nichž si lidé připomínali minulé události a vyjadřovali vůli po obnovení národní suverenity.

Výstava The Baltic Way se uskutečnila již vloni na podzim na právnické fakultě. V plánu je letos ještě jedna její zastávka, místo je zatím v jednání.

Projekt Remember Bacha má svou webovou stránku.

Jak žije francouzština a frankofonní kultura napříč světadíly v různých částech světa? Právě o tom se snaží informovat oblíbený pořad Destination Francophonie frankofonní televize TV5 Monde. Její moderátor a tvůrce uvedeného pořadu Ivan Kabacoff  natáčel zkraje června také na Univerzitě Palackého. 

Úsporný televizní štáb, který kromě Ivana Kabacoffa tvořil už jen kameraman a zručný navigátor dronu Cédric Fouré, strávil v České republice týden. Natáčel v Praze, Brně a Olomouci, přičemž do Olomouce se TV5 vydala na výslovné doporučení nového atašé pro jazykovou spolupráci Bruna Girardeaua. Ten do města zavítal v březnu na festival francouzské kultury Bonjour Olomouc a okouzlil jej jak jeho bohatý program, tak atmosféra města. 

„Jako jinde ve světě i v České republice televizi zajímaly zejména frankofonní stopy jednotlivých destinací. V Olomouci se natáčelo v hlavních centrech frankofonie, v česko-francouzské sekci Slovanského gymnázia a ve Francouzském centru Univerzity Palackého, kde francouzští filmaři zachytili atmosféru motivačního workshopu pro středoškoláky," uvedl Jan Zatloukal, ředitel Francouzského centra UP, jehož domovským pracovištěm je katedra romanistiky FF UP.

I když natáčení exteriéru značně komplikovalo deštivé počasí, podle něj se filmařům nakonec podařilo zachytit četné francouzské stopy v centru Olomouce: přítomnost nejslavnějšího Francouze v Olomouci generála La Fayetta; Arionovu kašnu vytvořenou sochařem Ivanem Theimerem, dlouhodobě žijícím v Paříži; radnici s orlojem Karla Svolinského spolu s připomínkou více než třicetiletého partnerství s francouzským městem Antony; Denisovu ulici nesoucí jméno jednoho z prvních významných čechofilů, historika Ernesta Denise; Ostružnickou ulici, v níž se koncentruje řada ‚francouzských‘ podniků, jako jsou vinotéka Galský kohout, paštikárna u p. Ragueneaua či kavárnička Café La Fée atd.

Tvůrce pořadu zaujal i osud Jana Čepa, českého spisovatele a překladatele zejména z francouzštiny, který po únorových událostech roku 1948 emigroval do Francie, kde působil až do své smrti, a který tak svým životem i dílem výstižně propojuje Hanou a Francii. Natáčelo se v jeho rodných Myslechovicích i na poutním místě v sousední Cholině.

Příjemným zakončením náročného prvního natáčecího dne byl večer francouzského šansonu v klubu Variace, kde zazpívala Jarmila Beková se svou formací Baguette Bohème, kterou už frankofilní olomoucké publikum dobře zná z letošního zahájení festivalu Bonjour Olomouc.

„Za natáčením v Olomouci stojí činnost Francouzského centra UP, díky jehož aktivitám na francouzském velvyslanectví dobře vědí, že frankofonie v Olomouci a celém regionu žije a vyvíjí bohatou činnost. Vnímám to tedy také jako ocenění naší práce. Rád bych tímto poděkoval všem, kteří se na aktivitách Francouzského centra podílejí a s nadšením vynakládají velké množství energie daleko nad rámec běžných pracovních povinností, včetně mateřské katedry romanistiky. Především to však znamená úžasnou reklamu pro město Olomouc, s jehož krásami se nyní bude moci seznámit celý frankofonní svět,“ uzavřel Jan Zatloukal, který s natáčecím štábem strávil dva dny. Do vysílání půjde pořad v prosinci, již v listopadu se však chystá jeho předpremiéra v Praze, Brně i Olomouci.

Plénum České konference rektorů (ČKR) přijalo na svém 176. zasedání následující usnesení:

1. ČKR podporuje požadavek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na navýšení výdajů státního rozpočtu na vzdělávací činnost pro oblast vysokých škol pro rok 2025 o 6 miliard Kč. Navržené finanční prostředky považuje za nepodkročitelné minimum pro udržení kvality a rozsahu aktuálně realizované vzdělávací činnosti. ČKR konstatuje, že tato částka pouze kompenzuje inflační vývoj a pouze částečně reflektuje podíl financování veřejného vysokého školství obvyklý v zemích EU. Připomíná zároveň nutnost udržitelného prorůstového rozpočtu vysokého školství ve střednědobém i dlouhodobém horizontu, bez kterého veřejné a státní vysoké školy nebudou schopny efektivně plánovat a zabezpečit kvalitní vzdělávání, které je klíčové pro jejich konkurenceschopnost v mezinárodním kontextu.

2. ČKR vyzývá MŠMT k pokračování v diskusi o ministerstvem avizovaném komplexním řešení ukazatele A a K. Základem další diskuse musí být konkrétně formulované priority pro následující období jak v oblasti společenské poptávky, tak v dalších navrhovaných ukazatelích/oblastech. Případná úprava parametrů financování je možná jen v případě prorůstového rozpočtu.

3. ČKR je připravena vést dialog v úzké spolupráci s MŠMT a Radou vysokých škol o vhodných úpravách zákona o vysokých školách směřujících k nastavení vyváženého rozdělení pravomocí a odpovědností vedení vysokých škol a dalších samosprávných vysokoškolských orgánů.

V Brně dne 6. června 2024

Za Českou konferenci rektorů

prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.

předsedkyně

Stěžejním bodem posledního zasedání Akademického senátu Lékařské fakulty UP v letním semestru bylo projednání akreditace studijních programů Všeobecné lékařství a General Medicine. Kromě toho si senátoři zvolili nového studentského místopředsedu a schválili rozpočet fakulty a dělení finančních prostředků na jednotlivá pracoviště pro letošní rok.

V úvodu jednání předseda senátu Tomáš Papajík představil přítomným tři nové senátory, náhradníky za čerstvé absolventy, kterým s úspěšným zakončením studia skončil i senátorský mandát. Zároveň bylo nutné zvolit nového studentského místopředsedu, kterým se stal Michal Kropáček ze 3. ročníku Všeobecného lékařství.

Předseda Tomáš Papajík také připomněl, že děkan Milan Kolář obdržel Cenu města Olomouce (psali jsme zde), a jménem senátu mu pogratuloval. Děkan se pak ujal slova a představil senátorům předloženou Výroční zprávu LF UP za rok 2023 i návrh rozpočtu fakulty pro letošní rok a dělení finančních prostředků na pracoviště. Co se týče přidělených prostředků, fakulta si oproti loňsku o 13 milionů polepšila, a jak děkan podotkl, mezi jednotlivá pracoviště se letos rozdělí nejvíce peněz od roku 2020. Rozpočet fakulty pak počítá s náklady ve výši 489 milionů korun.

Návrh rozpočtu, dělení prostředků a výroční zprávu senátoři schválili. Stejně tak i podmínky přijímacího řízení pro akademický rok 2025/2026 a akreditaci doktorského programu Bioinformatika a výpočetní biologie.

K další akreditaci, která je pro fakultu zásadní, neboť se týká stěžejního programu Všeobecné lékařství a anglického programu General Medicine, se během zasedání dlouze diskutovalo. Svůj názor vyjádřili nejen akademici, ale i studenti a přítomní čerství absolventi. Už v předchozích týdnech přitom měli členové akademické obce fakulty i zástupci Fakultní nemocnice Olomouc příležitost se k chystané akreditaci vyjádřit na několika setkáních. Stávající akreditace končí v květnu příštího roku.

Hlavním cílem nové akreditace a nutných změn ve studijních plánech je zabezpečení dostatečného rozsahu klinické výuky v souladu s vyhláškou 280/2018 Sb., stanovení činností, které může lékař vykonávat bez odborného dohledu a bez odborného dozoru na základě odborné způsobilosti. „Myslím si, že to bude opravdu moderní kurikulum odpovídající současným požadavkům na výuku na lékařské fakultě,“ uvedl děkan Milan Kolář s tím, že při přípravě vzali v potaz i doporučení z nedávného hodnocení Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a Světové federace pro lékařské vzdělávání (psali jsme zde).

Po více než hodinovém projednávání senátoři doporučili předložení akreditačních spisů Vědecké radě LF UP.

Odhlasovali také, že se budou zabývat možnými změnami Jednacího řádu a Volebního řádu AS LF UP. Na závěr zasedání vyslechli ještě další stručné informace z vedení fakulty, mimo jiné že byla zkolaudována hrubá stavba nové budovy. V ní bude celé jedno patro vyhrazeno simulátorovému centru, které je nezbytné pro výše zmíněnou rozšířenou praktickou výuku budoucích lékařů.

K příštímu jednání se AS LF UP sejde 1. října.  

Nejúspěšnější výpravou na letošním akademickém mistrovství světa v cyklistice, které se konalo v Kostarice, se stala s celkovým počtem sedmi medailí ta česká. Zásluhu na tom mají i dva studenti Univerzity Palackého – Daniel Mráz z přírodovědecké fakulty a Jakub Ťoupalík z fakulty tělesné kultury, oba oblékající závodní dres týmu Elkov Kasper.

Daniel Mráz, který na PřF UP studuje Ekologii a ochranu životního prostředí, si vyjel titul akademického mistra světa v deštivém silničním závodě na 112 km. Jakub Ťoupalík, student programu Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců na FTK UP, měl ve stejném závodě poněkud smůlu, když musel měnit kolo. V dalších závodech ale štěstí stálo při něm, když v kritériu na 45 km obsadil stříbrnou pozici a o den později vyhrál časovku na 20 km.

„Jsme spokojení, povedlo se nám vyhrát tři medaile, s tím jsme sem jeli. Sice nebyla až tak vysoká konkurence, ale výsledek se počítá,“ uvedl Jakub Ťoupalík pro web roadcycling.cz s tím, že účast na mistrovství i přes náročnější aklimatizaci byla příjemným zpestřením sezony.

Kromě silničních závodů bodovala česká výprava na akademickém mistrovství i v krosu. Dvě zlaté medaile získala Patricie Srnská z České zemědělské univerzity, bronz přidala Aneta Novotná ze stejné školy. Titul akademického mistra světa si vyjel také Jan Zatloukal z Moravské vysoké školy Olomouc.

Akademické mistrovství světa v cyklistice se konalo na přelomu května a června v Kostarice. Zúčastnili se jej studentky a studenti z dvacítky zemí, přičemž medailovému žebříčku dominují evropské výpravy. První místo obsadila Česká republika, druhé skončilo se čtyřmi medailemi Maďarsko a třetí Německo. Více o mistrovství zde.

Jak bude vypadat evropská společnost i vzdělávání v budoucnu? Bude možné bez komplikací studovat na více univerzitách současně, sdílet své jedinečné odborné znalosti, navzájem využívat výzkumná pracoviště či navazovat spolupráci s komerční sférou, která bude mít pozitivní dopad na společnost? Ano, a právě teď se nacházíme uprostřed těchto změn – takové bylo poselství setkání členů evropské univerzitní sítě Aurora, které proběhlo na konci května v Neapoli. Co ještě – kromě zvolení Martina Procházky do funkce jejího prezidenta – toto setkání přineslo?

Setkání Aurora Spring Biannual Naples 2024 hostila Neapolská univerzita Fridricha II., která v letošním roce slaví 800 let od založení. Mezi dalšími členy Aurory je – vedle Univerzity Palackého – zároveň hned několik univerzit, které začaly psát své dějiny až ve druhé polovině 20. století. Vzájemná spolupráce díky tomu umožňuje kombinovat tradici evropského školství s aktuálními trendy a inovacemi, rozšiřováním digitálních kompetencí a využíváním možností online prostoru.

Každá z institucí v síti Aurora nabízí ostatním inspiraci v tom, na co se zaměřuje a v čem je nejlepší. Studující si už nyní například mohou zapsat online či hybridní kurzy z nabídky jiných univerzit či kontaktovat zahraničního školitele pro vedení disertační práce. K bezproblémové spolupráci je nutné propojit vzdělávací systémy a navzájem uznávat obdržené kredity či mikrocertifikáty – a právě na tuto problematiku se zaměřil jeden z hlavních diskuzních bloků proběhlého setkání. Příkladem úspěšné spolupráce je projekt Euridice, jehož výstupem bude i díky zapojení UP nový mezinárodní studijní program. „Aurora se již dlouho věnuje digitální společnosti. Původně začínala s obecným vzdělávacím modulem, projekt se následně rozvinul v přípravu komplexního společného magisterského studijního programu. Využili jsme zde program Digitální Evropa Evropské komise k získání financí na projekt, přípravu i realizaci studijního programu,“ řekl prorektor UP pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka, který je řešitelem projektu za UP.

Činnost univerzit se neobejde bez převodu výsledků výzkumu do praxe a spolupráce s komerční i veřejnou sférou či samosprávami. Michal Malacka byl proto coby garant strategie hostem kulatého stolu Stakeholder Engagement and Social Entrepreneurship in European Alliances: „Univerzity v alianci budou vytvářet strategický rámec spolupráce se samosprávami měst a regionů, zástupci průmyslu, zdravotnictví, obchodními komorami, nevládními organizacemi a s inkubátory sociálních změn, zejména na aktivitách souvisejících s udržitelností, změnou klimatu, digitální společností, zdravím a kulturou.“ Peter Fenici ze společnosti AstraZeneca dále v případové studii ukázal, jak funguje jejich partnerství s neapolskou univerzitou, s níž společně připravují vzdělávací program o genové terapii.

Jednou z priorit Aurory je už od jejího počátku udržitelnost a řešení klimatické změny. Několikaletá práce pracovního balíčku Udržitelný kampus, který vede Univerzita Palackého a Innsbrucká univerzita, vyvrcholila vznikem Společného plánu snižování ekologické stopy (Common footprint reduction plan). Během biannualu jej koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková a její kolega Lorenzo Rieg krátce představili, načež jej rektoři a rektorky univerzit Aurory slavnostně podepsali. „Dokument, jehož vznik provázelo mnoho diskuzí a kompromisů, byl také jedním ze závazků směrem k Evropské komisi. Věřím, že se nám společně podaří cíle naplnit – přestože jednotliví členové Aurory mají často dost odlišné podmínky a výchozí pozici – a svým příkladem na poli udržitelnosti inspirovat ostatní instituce i veřejnost,“ uvedla Zuzana Huňková.

Vrcholným okamžikem dne byl slavnostní ceremoniál předání prezidenství sítě Aurora. Jen chvíli předtím totiž Aurora General Council zvolil novým prezidentem rektora UP Martina Procházku (psali jsme podrobněji zde). Od září tak nahradí současného prezidenta, rektora Islandské univerzity Jóna Atliho Benediktssona, kterému jako poděkování za jeho působení věnoval vázu z českého křišťálu. „S Martinem Procházkou mám tu čest spolupracovat už několik let, a tak můžu s jistotou říct, že Aurora bude v dobrých rukou,“ uvedl končící prezident.

Středeční program byl potom věnován jednáním prorektorů, výkonných výborů a jednotlivých pracovních skupin. Proběhl také kulatý stůl členů Aurora Student Council, jemuž předsedal jeho prezident Hanuš Patera, student psychologie na FF UP. Během něj představili svou dlouhodobou strategii a cíle, kterých by chtěli v dlouhodobém horizontu dosáhnout. Důraz kladou například na diverzitu a inkluzi na jednotlivých univerzitách a na silnou roli studujících při prosazování těchto principů. V plenární diskuzi pak otevřeli otázku intenzivnějšího a aktivnějšího zapojování studentek a studentů do činnosti Aurory a jednotlivých pracovních balíčků nebo odměňování za jejich práci.

Podrobnější program Aurora Spring Biannual Naples 2024 je k dispozici na webu Aurory spolu s videozáznamy jeho průběhu. Příští fyzické setkání Aurora Biannual se bude odehrávat v květnu 2025 v Paříži, kde ostatní členy sítě přivítá její nejmladší člen – Université Paris-Est Créteil (UPEC).

V loňském roce byla při České konferenci rektorů (ČKR) zřízena Pracovní skupina pro třetí roli vysokých škol (VŠ), která připravila iniciativu s názvem Vysoké školy pro společnost.

Třetí role spočívá v úzkém propojení VŠ se společností v nejširším smyslu slova. Jedná se o činnosti VŠ, které napomáhají k řešení výzev na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Děje se tak prostřednictvím nejen prezentace významných výsledků vědeckých poznatků a hodnot s celospolečenským dopadem, ale i přenosu poznatků a technologií, které mají podobu studií, analýz, patentů či licencí, zakládání spin-off společností, poskytování odborných služeb, konzultací a výzkumů v klíčových oblastech. Pozitivní dopad se týká také kvality služeb (sociální, zdravotnické, kulturní atp.).

České VŠ vzdělávají přes 300 tisíc studujících a zaměstnávají téměř 60 tisíc lidí. Nejsou to však jen vzdělávací centra. Společnosti prospívají i výzkumem a službami, které mají pozitivní společenský vliv ve všech sférách života. Série příspěvků ukáže širokou škálu českých VŠ a různé způsoby, jakými přispívají k rozvoji české společnosti. V příštích měsících se každý týden představí jedna z více než čtyřiceti VŠ, veřejných i soukromých, od uměleckých až po technické. Cílem iniciativy je přiblížit širší veřejnosti aktivity VŠ, které představují přínos pro společnost. Ten může být někdy méně nápadný a kvantifikovatelný, vždy však směřuje k prosperitě, bezpečnosti a soudržnosti celé společnosti.

Počínaje 12. červnem 2024 bude každý týden na sociálních sítích ČKR (X a Facebook) zveřejňován jeden příspěvek, který bude prezentovat konkrétní projekt či aktivitu, jež obohacuje českou společnost v rozličných oblastech života. Jedná se o unikátní iniciativu v rámci ČR, která představí vysokoškolský sektor jako celek.

V Praze dne 5. června 2024

Za Českou konferenci rektorů

Prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.
předsedkyně

Do Ruska zavedla posluchače druhá univerzitní Procházka s… Hostem debatního cyklu, jehož moderátorem a hostitelem je rektor UP Martin Procházka, byla totiž novinářka Petra Procházková.

Rusko, Ukrajina, Afghánistán, Gruzie… To jsou země, kde se něco dělo nebo děje. A jsou to proto také země, které jsou v centru zájmu respektované reportérky Petry Procházkové. Její reportáže z Ruska a postsovětských zemí mohli v minulosti číst čtenáři Lidových novin. Právě ty ji totiž na počátku devadesátých let do Moskvy jako svou zpravodajku vyslaly.

„Devadesátá léta byla v Rusku tak turbulentní, že si novinář nemohl nic lepšího přát,“ vzpomínala na dobu, kdy ona mířila na Východ, zatímco mnozí kolegové se vydali směr Brusel. Její volba se ukázala jako novinářsky mnohem atraktivnější. Proměna politiky, Boris Jelcin, role EU, Vladimír Putin, použití jaderných zbraní, svoboda a její rozdílné vnímání v různých částech světa, o tom všem byla na debatě řeč. Petra Procházková rekapitulovala ruskou politiku, připomínala své zkušenosti a zážitky a dávala je do kontextu s dnešní situací v Pobaltí nebo v Gruzii.

Mluvila i o několika letech, která prožila v Afghánistánu. Na Martina Procházku zapůsobil její román Frišta, příběh ženy napůl Rusky, napůl Tádžičky provdané do Afghánistánu. „Když pracujete pro noviny, musíte psát holou pravdu,“ vysvětlovala základní pravidlo novinářské práce dodat čtenářům potřebná fakta, aby si názor mohli udělali sami. Když ale chce autor vytvořit mix postav a příběhů, přidat emoce a dojmy, dodat kus sebe, pak už je potřeba dát se na beletrii. I proto Petra Procházková napsala román.

Řeč byla i o její zatím poslední knize rozhovorů Cesta Rusů k válce, která vyšla před pár dny. Rektor UP a posléze i příchozí v publiku se zajímali, jak vlastně máme dnes vnímat Rusko. Jak a jestli vůbec s ním vést dialog? Podle Procházkové bude dialog určitě potřeba vést, současně nesmíme zapomínat, kdo je v nynějším konfliktu agresor. A jestli se učit ruštinu? „Myslím si, že ruština je hrozně důležitá pro novináře proto, aby si přečetli v originále informační zdroje,“ uvedla Petra Procházková s tím, že informační válka, která nyní probíhá, je změtí lží, pravd a polopravd. „Je strašně těžké se tím pralesem informací probírat a odhadovat, co je pravda – to je máloco –, co je aspoň trochu, co vůbec. A je dobré se vždy dostat k původnímu zdroji, který právě může být v ruštině. Dneska se válka na Ukrajině odehrává do značné míry na sociální síti Telegram. Tam se dozvíte bezprostředně téměř online postoj nejen těch, kteří jsou vám sympatičtí, ale i Kremlu a různých podivných blogerů a najednou získáte trošku obrázek o rozprostraněnosti těch názorových proudů,“ řekla mj. Petra Procházková, redaktorka Deníku N.

Setkání Petry Procházkové s Martinem Procházkou pak v podvečer v aule PdF skončilo autogramiádou knížek, které si návštěvníci přinesli.

Procházka s… je nový debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. První pozvanou osobností byl v únoru teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha. Záznam debaty najdete zde. Druhou pozvanou osobností byla nyní Petra Procházková. Záznam si můžete přehrát níže.

Novou didaktickou hmatovou hru, která pomůže nevidomým a slabozrakým dětem pochopit geometrické tvary a také proniknout do tajů abecedy, vytvořili odborníci z katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Úkolem hráče je  pomocí několika modulů ve tvaru rovinných geometrických obrazců sestavit velká písmena abecedy. Jedná se o třetí hmatovou hru, kterou odborníci z katedry experimentální fyziky zkonstruovali. Skládačka je vyráběna pomocí 3D tiskáren.

Herní sada se skládá z 12 modulů, které mají tvar rovnoramenného lichoběžníku, kosodélníku, kosočtverce, rovnostranného trojúhelníku a nekonvexního šestiúhelníku. Modul ve tvaru kosodélníku pak slouží jako hrací plocha. Hrací prvky mají základní barvy spektra – od jasně červené po klidnou modrou a tajemnou fialovou. Na jedné straně jsou opatřeny povrchem, který může hráč díky reliéfní struktuře cítit a pomocí hmatu prozkoumat. „Naše hra je skvělá tím, že spojuje zábavu s učením. Rozvíjí znalosti českého jazyka, přírodních věd i matematiky, a to včetně geometrie. Podporuje rozvoj matematické, jazykové a čtenářské gramotnosti,“ uvedla Jana Slezáková z katedry experimentální fyziky, která se na tvorbě hry podílela.

Děti pomocí hry mohou rozvíjet své zrakové vnímání a zrakovou paměť, což je podle Jany Slezákové ideální způsob, jak posílit jejich mentální schopnosti. „Hra také podporuje jazykové a řečové dovednosti. Barevné moduly pomáhají hráčům pojmenovat geometrické útvary, porozumět abecedě, uvědomit si pojmy hladký a drsný či třídit, řadit a počítat předměty.“

Všechny barevné moduly se vkládají vždy do šablony šedé barvy, která je opatřena vystouplou trojúhelníkovou sítí. Na druhé straně šablony jsou uvedeny názvy barev spektra v Braillově písmu doplněné o hmatové reliéfní znaky, což napomáhá nevidomým a slabozrakým dětem vytvořit si lepší představu a orientaci při skládání do trojúhelníkové sítě.

„Cílem hry je tvorba velkých tiskacích písmen abecedy. Hru mohou využít učitelé přírodovědných předmětů, ale i českého jazyka. Hrací šablona šedé barvy je ve svých rozích opatřena neviditelnými magnety, takže lze vytvořit řetězec několika hracích ploch za sebou. Dítě či hráč tak může například sestavit z více písmen jednoslabičná slova, jako je krk, brk, les, dub, buk, ves, pes či zub," řekla Jana Slezáková. Děti se touto hravou formou také naučí správně rozlišovat předpony a předložky či si osvojí některé větné spojky.

Hra je zaměřena především na děti mladšího školního věku, může však sloužit dětem různé znalostní úrovně a věkové kategorie. Hra díky manipulaci s drobnými geometrickými útvary rozvíjí jemnou motoriku. Děti tak mohou trénovat správné úchopy a hmatové vnímání. Tyto dovednosti jsou velmi důležité u nevidomých dětí při prostorové orientaci a získávání informací o okolním světě.

Podle předsedkyně Asociace zrakových terapeutů Veroniky Růžičkové z Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP Olomouc je trojúhelníková hra díky své multifunkčnosti vhodná nejen pro rozvoj hmatových dovedností, ale i prostorových a matematických představ u dětí s těžkým zrakovým postižením a osob později osleplých. Velkou výhodou této pomůcky je podle Veroniky Růžkové její promyšlenost a komplexnost, která hráče učí používat hmat jak v rámci matematických či jazykových představ, tak i představ ohledně barev. Hru je možné využít v prostředí školy, při terapiích i v rámci volnočasových aktivit.

Hmatovou hru také posoudila vedoucí Centra podpory studentů se specifickými pořebami UP Lucie Flekačová. „Paní doktorka hru vnímá jako záležitost, která může posloužit osobám se zrakovým postižením pro rozvoj kognitivních funkcí i hmatového vnímání. Uvádí, že hru lze považovat jako možnou didaktickou pomůcku či obecně pomůcku, která rozvíjí jednak hmatové vnímání, primárně však spojené s rozvojem ostatních vyšších kompenzačních činitelů," dodala Jana Slezáková.

Didaktická hmatová hra je vyráběna na několika 3D tiskárnách. „Do hrací desky se v průběhu tisku vkládá hmatová část, která je na spodní straně desky. Tato část je předtištěna a hráčům umožňuje pomocí hmatu identifikovat strukturu s přiřazeným popiskem v Braillově písmu. Následují magnety, které dovolují spojované hrací desky zafixovat k sobě. Díky tomu, že je vše zatisknuté do jednoho kusu, je hrací deska kompaktní a odolná. Následně se tisknou jednotlivé elementy," popsal výrobu hmatové hry Petr Novák z katedry experimentální fyziky.

Třídenní školení pro projektové manažery ve vědě, na němž v roli školitelů vystoupili odborníci z respektované maďarské společnosti Europa Media, uspořádala v závěru květnu CATRIN UP. Přizvala na ně i kolegyně a kolegy z ostatních součástí Univerzity Palackého. Akci pro zhruba 25 účastníků finančně podpořily dva twinningové projekty řešené v CATRIN – Nano4Tarmed a SAN4Fuel.

„Školení bylo koncipováno tak, aby odpovídalo zejména potřebám takzvaných ,post-award' projektových manažerů pracujících ve výzkumu. Účastníci získali řadu informací a absolvovali i praktická cvičení zaměřená na management projektů, a to zejména na finanční management. Společně s lektory jsme se věnovali problematice uznatelných nákladů, vykazování v periodických či závěrečných zprávách i výpočtu uznatelných osobních nákladů. Na své si přišli ale i,pre-award' manažeři, kteří získali cenné informace týkající se přípravy grantových návrhů,“ uvedla organizátorka akce Monika Klimparová z CATRIN.

K získávání nových informací i sdílení dosavadních zkušeností CATRIN pozvala i kolegyně a kolegy z oblasti projektového řízení na UP.

„Seminář byl informačně velmi hodnotný, interaktivní a plný praktických informací. Líbilo se mi, že se nejednalo pouze o teoretické, ale o praktické informace od zkušených lektorů, kteří se v dané oblasti pohybují a sami projekty vedou. Velmi přínosný byl finální workshop zaměřený na kalkulaci osobních nákladů, což je jedno z palčivých témat výkaznictví projektů financovaných z rámcových programů Evropské komise,“ uvedla Pavla Tresterová z Projektového servisu UP.

Pozitivně akci hodnotila i její kolegyně z Projektového servisu UP Eva Richterová. „Seminář byl pro mě velkým přínosem, a to především díky úžasné profesionalitě a prezentačním schopnostem obou řečníků, komplexnímu, detailnímu pohledu na problematiku řešení projektů H2020/HE a zejména pohledu z pozice těch, kdo tyto projekty řeší v praxi. Praktické vhledy a závěrečný workshop považuji za velmi cenné. Všechny poskytnuté materiály a šablony budu jistě využívat a vracet se k nim,“ sdělila.

Europa Media se zaměřuje na podporu různých typů organizací, včetně univerzit, výzkumných institucí, neziskových organizací a malých a středních podniků, aby mohly efektivně využívat dostupné evropské fondy a granty. Jejich hostování v CATRIN umožnila podpora evropských projektů, jejichž cílem je vedle vědeckých úkolů také podporovat zvyšování kompetencí projektových manažerů díky výměně znalostí v mezinárodním prostředí.

Stovku kostelů, kaplí a modliteben mohou v pátek 7. června zájemci navštívit v Olomouckém kraji a užít si v nich programu připraveného v rámci oblíbené Noci kostelů. Tradičně mezi zapojenými místy nechybějí ani ta spojená s Univerzitou Palackého – a nejde jen o kapli Božího Těla v někdejším jezuitském konviktu.  

Tématem letošní Noci kostelů je srdce spojované s city a pocity, v biblickém pojetí chápané jako sídlo vnitřního života člověka se vším všudy. „Noc kostelů je příležitostí svá srdce otevřít, zpřístupnit, možná dokonce vylít a nechat proměnit. Bez ohledu na to, jak to s vírou máme a zda patříme do nějaké konkrétní tradice. Kostely budou pro každého otevřeny,“ uvedla pro web akce velkomeziříčská farářka Markéta Slámová.

Pozdrav k Noci kostelů poslal vídeňský arcibiskup Christoph kardinál Schönborn, který v loňském roce převzal na návrh Vědecké rady Cyrilometodějské teologické fakulty UP čestný doktorát UP. Zmiňuje mimo jiné, že při nedávných návštěvnách Česka se mu dostalo vřelého přijetí, které odhalilo laskavost a hlubokou víru lidí. „Přeji všem návštěvníkům, aby zažili při vstupu do otevřených kostelů také tuto srdečnost. (…) Kéž všichni načerpáte novou sílu prožitkem ticha a rozhovoru, abyste mohli společně s ostatními čelit výzvám budoucnosti.“

Na Univerzitě Palackého mohou zájemci během páteční Noci kostelů zavítat do kaple Božího těla v Uměleckém centru UP a na nádvoří filozofické fakulty v Křížkovského ulici.

Komentované prohlídky barokní kaple Božího Těla připravil studentský spolek Studium Artium, probíhat budou po dvaceti minutách od 18:00 do 21:40. „Součástí programu bude také animační program nejen pro děti tematicky zaměřený na baroko. Návštěvníci se mohou těšit také na dva koncerty v podání Michala Smutného a studentů Michaely Dvořákové na ZUŠ Campanella – Dany Kylarové a  Františka Zapletala. Ty proběhnou v 19:00 a 20:30,“ dodali organizátoři ze spolku.

Na nádvoří budovy FF UP Křížkovského 10, taktéž v době od 18:00 do 22:00, mohou připomenout zaniklý kostel sv. Petra, jehož půdorys je vyznačen v dlažbě. I tady jsou připraveny komentované prohlídky, a sice v 19:00, 19:20 a 19:40.

Otevřený bude i někdejší univerzitní kostel Panny Marie Sněžné, místo pravidelných studentských mší. Už od 16 hodin tu jsou vítány děti, v 18:30 začne koncert sboru Salve. Později bude možné se podívat na běžně nepřístupný kůr k varhanám, jejichž obnovu Akademická farnost v současnosti připravuje, viz zde. Prohlídky kůru probíhají po půlhodině, první v 19:30, poslední ve 22:30.

Stejně jako vloni bude Noc kostelů jedinečnou možností podívat se do prostor někdejší kaple Sodality Panny Marie, královny andělů v budově bývalé jezuitské koleje, součásti staré olomoucké univerzity, kterou nyní využívá Správní archiv Armády ČR. Komentované prohlídky s absolventem Pedagogické fakulty UP a mj. autorem projektu Bastionka Olomouc Petrem Hofmanem se konají od 16:00 do 20:00.

V Olomouci bude možné dále navštívit mj. biskupskou kapli Narození páně v Arcibiskupském paláci, Červený kostel Vědecké knihovny Olomouc, kostel Českobratrské církve evangelické tyčící se nad náplavkou – nábřežím Josefa Jařaba nebo kapli Ducha Svatého v hospici na Svatém Kopečku. Přehled všech otevřených olomouckých kostelů a kaplí a jejich program najdete na www.nockostelu.cz.  

Víte, že zajímavá místa na Univerzitě Palackého včetně výše zmíněné kaple Božího Těla připomíná web Unit(r)ips? Najdete jej zde.

Přijít studovat do nového města, na novou školu, mezi nové lidi může být složité. Může to být ale i velká příležitost. Třeba když se studenti zapojí a angažují v organizaci AIESEC, tak získají během studia podpůrnou komunitu, která jim nabídne i zajímavé příležitosti rozvoje.

Olomouckou pobočku vede Anna Martykánová, která studuje na Filozofické fakultě UP Angličtinu se zaměřením na komunitní tlumočení a překlad.

Představte nám AIESEC. Co je to za organizaci?

AIESEC je celosvětová platforma pro mladé lidi k objevení a rozvíjení jejich leadershipu. Jsme nepolitická, nezávislá, not-for-profit organizace, vedená mladými lidmi, kteří se zajímají o světové problémy, leadership a management. AIESEC nediskriminuje na základě barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, náboženství nebo sociálního původu. Od roku 1948, kdy jsme byli založeni, se do naší organizace zapojilo více než milion mladých lidí, kteří se díky AIESEC mohli podílet na smysluplných projektech, získat tak praktické zkušenosti a pracovat na svém seberozvoji.

Jak funguje AIESEC v Olomouci?

Tady je specifický jak svou kulturou, tak projekty, které organizuje. Olomoucká pobočka je nejmenší v ČR, a proto je již několik let charakteristická svou rodinnou atmosférou. Sleduje olomoucký trend i v zastoupení pohlaví v týmu – většinu tvoří ženy. V Olomouci se zaměřujeme primárně na dvě oblasti: univerzitní akce (Orientation Days) a dobrovolnické stáže. I přes toto úzké zaměření nabízí naše pobočka mnoho rolí a možností pro růst. Můžete vyzkoušet práci jak v týmu dobrovolnických stáží a Orientation Days, tak i v oblastech marketingu, financí, právních záležitostí nebo HR. Během dvou let je možné postoupit z nováčka až na prezidenta pobočky.

S čím konkrétně studentům pomáháte a jak?

Pomocí stáží rozšiřujeme povědomí a porozumění o různých kulturách a poskytujeme zahraničním studentům příležitost vystoupit z komfortní zóny a zapojit se do smysluplných projektů v Olomouckém, Moravskoslezském, Pardubickém nebo Královéhradeckém kraji. Díky členství rozvíjíme studenty Univerzity Palackého v oblastech leadershipu, týmového managementu, krizového managementu, strategického myšlení, prodeje, marketingu a dalších dovedností potřebných v klasické firmě.

AIESEC je taková práce nanečisto, kde je dovoleno, a dokonce i podporováno dělat chyby a sbírat zkušenosti. Členství není procházka růžovým sadem, a právě proto se studenti naučí, jak důležitý je správný time management, efektivní komunikace a význam zpětné vazby. AIESEC dává všem možnost vyzkoušet si jakoukoli roli nebo pozici – stačí jen ukázat odhodlání, ochotu se učit a vytrvalost. To, že se členství vyplatí, dokazují naši alumni (bývalí členové), kteří se později v životě neztratí. Ať už zakládají vlastní podniky, budují politickou kariéru, dosahují vrcholných manažerských pozic nebo úspěšně pracují na běžných pozicích. AIESEC je především investicí do budoucího života studentů.

Univerzita Palackého bude oceňovat nejlepší vyučující. Studenti a studentky mohou letos poprvé nominovat své oblíbené pedagogy a pedagožky do soutěže Teaching Awards UP. Podobná celouniverzitní soutěž s jednotnými kritérii zatím UP chyběla. Ceny vítězům dvou kategorií – seniorní a juniorní – budou předány slavnostně v Akademickém týdnu UP na začátku příštího roku.

V současné době probíhají na UP soutěže, v nichž se oceňují vyučující, pouze na některých fakultách. Každá má přitom vlastní pravidla, kritéria, předmět a způsoby nominace i hodnocení. „Univerzita Palackého dlouhodobě pracuje na zkvalitňování edukačního procesu podporou dalšího vzdělávání akademických i ostatních pracovníků a definováním své strategie kvality vzdělávání. Celouniverzitní volba nejlepšího učitele může být pro univerzitu důležitá z hlediska zapojení do národních a mezinárodních soutěží a spolupráce a zároveň může podpořit vývoj a inovace ve výuce, resp. šíření dobré praxe,“ uvedl Vít Zouhar, prorektor pro studium.

Soutěž, která se bude konat každý akademický rok, je rozdělena do několika kol. První a nejdůležitější právě odstartovalo a potrvá až do října, dokdy mohou studenti hlasovat pro nejlepšího učitele. Prakticky to znamená, že vyberou ze seznamu všech vyučujících na UP jméno příslušného pedagoga nebo pedagožky, kterého chtějí nominovat. Každý může vybrat jen jednoho. K hlasování využijí univerzitní systém na evaluace. Tam také najdou pět kritérií, podle kterých se mohou rozhodovat. Patří mezi ně např. to, jestli je učitel expertem ve svém oboru, zvládá nové technologie a pomůcky a využívá je ve výuce nebo dává studentům zpětnou vazbu, která jim pomáhá v jejich odborném růstu.

Nominovaní budou rozděleni podle délky praxe na kandidáty pro Teaching Junior Award (vyučující s praxí do 5 let) a Teaching Senior Award (s praxí nad 5 let). „Pro každou kategorii bude vybráno maximálně 5 navržených s nejvyšším počtem hlasů. Na konci letošního roku tito finalisté vystoupí na zasedání Pedagogické komise UP, kde se představí krátkou prezentací a předtočeným videem z výuky. Porota složená z akademiků a studentů UP pak vybere jednoho vítěze za každou kategorii,“ vysvětlila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP, které je garantem soutěže.

Vyhlášení vítězů se uskuteční během Akademického týdne UP jako součást slavnostního předávání Cen rektora UP. Nejlepší vyučující z každé kategorie získá finanční odměnu 20 tisíc korun.

Zavedení každoročního procesu oceňování vynikající vzdělávací činnosti je součástí Programu na podporu strategického řízení vysokých škol pro roky 2022–2025. Průběh soutěže mohou zájemci sledovat na webových stránkách oddělení dalšího vzdělávání a informovat o soutěži budou i univerzitní média.

Dvacet sedm let. Tak dlouho již Petr Šebesta patří k nezbytným podporám provozu fakulty tělesné kultury a vedle údržbářských montérek obléká pravidelně i talár pedela při slavnostních aktech. Mimo univerzitu je však znám především jako modelář, který staví do nejmenších detailů propracované makety nejen historických plachetnic.

Racci vysoko nad palubou, funkční děla střílející kuličky z ubrousku nebo močící námořník, to je jen velmi stručná ukázka drobností, kterými Petr Šebesta své lodě vyšperkovává a na modelářských akcích za ně oprávněně sklízí slova obdivu. Nejrůznějších plavidel postavil přes pětadvacet, většinu z nich mu uskladnil jeden fanoušek, doma by se s nimi totiž jen těžko vešel.

„Nejpyšnější jsem asi na královskou jach­tu Royal Caroline, kvůli ní za mnou byla i televize. Ale teď mám model ještě větší, plachetnici Royal William, která má 102 děl a říkám jí ‚dvouchlapová‘, protože ji na vodu musíme nést dva, jak je obrovská, má 32 kilo,“ říká. „Stavba jedné plachetnice zabere přes 3000 pracovních hodin a jen materiál vychází při dnešních cenách na nějakých 21 tisíc. Nestavím ze stavebnic, většinu dílů si sám vyrábím. Některé prvky, jako třeba okénka kajut, si ale nechávám vyřezat laserem,“ dodává.

Staví i lodě současné. Zejména u dětí je oblíbená stříkající loď hasičská, letos dokončil rybářské plavidlo, které umí pokládat sítě, a rozpracovaný má další kousek, servisní loď větrných elektráren v Baltském moři. Bude mít i heliport pro vrtulník.

Mimochodem s letadly Petr Šebesta v dětství začínal a před nástupem na FTK se jimi i živil, když stavěl modely letounů pro zahraniční zájemce. Lodím se začal více věnovat až na fakultě, kde je i dvakrát vystavoval. „Baví mě více, protože je na nich více práce a já potřebuju zaměstnat prsty. Takže pořád něco vymýšlím, hraju si a zdokonaluju se. Modelařina mě nabíjí a věnuju jí všechen svůj volný čas.“

Ani na dovolenou prý jet nemusí. Ale co když si přece jen potřebuje od lodí i letadel odpočinout? Dá se na tvorbu betlémů! Předseda Klubu lodních modelářů ho jednou vzal s sebou na kurz betlémářů, ze kterého si přivezl prvního andílka vyřezaného z lipového dřeva. „Pak jsem zkoušel sám doma, nějak mi to šlo, a když už jsem měl Marii a Josefa, tak jsem chtěl i Tři krále, ovečku… A během loňských Vánoc už fakultu zdobily dva mé betlémy. Jeden tradičnější, v druhém vezou Ježíška v kočárku městem paní starostová se starostou. Betlémářem bych se ale nenazýval,“ ohrazuje se skromně.

Šikovnost a modelářský důvtip samozřejmě uplatňuje i v práci na fakultě. Ostatně když jsme spolu v dílně mluvili, měl na stole nejen židli s rozbitým pultíkem na opravu, ale i rozdělanou učební pomůcku, skládačku životních hodnot pro katedru rekreologie. „Práce je to pestrá, baví mě a určitě bych neměnil. Navíc tím, že každý rok přicházejí stejně mladí studenti, ani necítím, že stárnu, udržují mě mladého. Jako pedel při promocích jim ale musím připomínat, že se slibuje děkanovi, ne školníkovi, který jen drží žezlo,“ uzavírá Petr Šebesta.

Tento text jste si mohli přečíst již v magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi najdete zde.

Podobně jako ostatní univerzity a vysoké školy činí i vedení Univerzity Palackého to, k čemu je v posledních dvou letech neustále nabádáno: hledá vnitřní úspory, sahá k reorganizacím, prosazuje moderní trendy v akreditacích. Vyhovujeme tak opakovaným poukazům ministerstva na možné rezervy ve vnitřních zdrojích při vědomí, že se oblast vzdělávání velmi dynamicky proměňuje a je třeba na situaci reagovat.

Aktivně působíme i při projednávání lepšího systému institucionálního financování na fórech České konference rektorů i Rady vysokých škol. Konstatujeme, že u debatních stolů zaznívají opakované přísliby financování vzdělávací činnosti. Už pro rok 2024 máme významný příslib kompenzace podfinancovaných fakult a oborů, další meziroční navyšování je plánováno i na léta 2025 a následující. To jsou určitě pozitivní signály, které podporujeme a chceme trvat na jejich realizaci.

Přesto cítíme potřebu naslouchat hlasům, které ve veřejném prostoru znovu upozorňují na fakt, že ani v polovině roku slíbené finance zatím na vysoké školy nedorazily a že frustrace akademické obce narůstá. Jsme připraveni pokračovat v jednáních, argumentovat ve prospěch navýšení institucionálních financování, spolupracovat.

Spolu s porozuměním a pochopením těchto aktivit apelujeme na Vládu České republiky, aby situaci na univerzitách a vysokých školách vzala na vědomí s nejvyšší vážností a plánované navyšování financování vzdělávací činnosti na českých veřejných školách podpořila.

Za vedení Univerzity Palackého rektor prof. Martin Procházka

Sto deset odborníků na nizozemský jazyk a literaturu, osmdesát dva přednášek a tři programově nabité dny se stěžejním tématem Nizozemský jazyk a kultura v kontrastu. Na Univerzitě Palackého začalo 15. středoevropské kolokvium nederlandistů.

V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého začalo 15. středoevropské kolokvium nederlandistů. Vedle prorektora pro internacionalizaci Jiřího Stavovčíka, proděkanky Filozofické fakulty UP Kristýny Solomon, předsedkyně Asociace Comenius Agaty Kowalské-Szubert, přívítal nederlandisty středoevropského regionu i vedoucí katedry nederlandistiky na FF UP Wilken Engelbrecht. Nabitý třídenní přednáškový program zahájil svým příspěvkem emeritní profesor Vídeňské univerzity Herbert van Uffelen, který hovořil o úloze umělé inteligence při studiu literatury v překladu.

„Kromě umělé inteligence, a toho, nakolik může být užitečná pro univerzitní učitele, a kromě zkušeností s její aplikací v Nizozemí a Belgii, se v dalších konferenčních příspěvcích budeme věnovat například porovnání jazyků, nizozemštiny s polštinou, češtinou a podobně. Budeme se zabývat i tím, jak fungují předložkové vazby v nizozemštině v porovnání s češtinou a hovořit se chystáme i o nových perspektivách v nizozemské literatuře, o pozici nizozemštiny s vlámským dialektem ve Francii či o úloze Nizozemského institutu při poskytování zdrojů pro překladatele,“ uvedl Wilken Engelbrecht ve zkratce k bohatému programu kolokvia. Velmi si považuje, že vedle profesora Herberta van Uffelena z Vídeňské univerzity přijel do Olomouce i profesor filozofické fakulty pařížské Sorbonny, na niž se habilitoval Jan Pekelder, který zároveň působí na Univerzitě Karlově v Praze.  

„Odborníci jistě přivítají i přednášku profesorky Friedy Steurs z Lovaně, která je od roku 2016 vedoucí výzkumu INT, Nizozemského jazykového institutu v Leidenu či profesora Tona van Kalmthouta z Leidenské univerzity,“ doplnil. 

Kolokvium nederlandistů se koná pravidelně jednou za dva roky vždy na jiné univerzitě a v jiné středoevropské zemi. Minulý ročník se uskutečnil v maďarském Debrecinu, nynější a zároveň v historii uvedeného kolokvia největší setkání hostí olomoucká nederlandistika v pořadí již počtvrté. Přednášky, které na kolokviu zazní, budou publikovány ve čtyřech časopisech.

Pořadatelem tohoto významného konferenčního setkání je Asociace Comenius. Vereniging voor neerlandici van Centraal-Europa. Od jejího založení v roce 1995 tehdejším olomouckým lektorátem nederlandistiky a dále i vídeňskou, wroclavskou a budapešťskou nederlandistikou, se počet členů mnohonásobně rozšířil. Nynější členská základna Asociace čítá asi dvě stě padesát členů, její součástí jsou všechny katedry, sekce a lektoráty středoevropského regionu.