Velmi špatné pohádky, knihu pro příliš hodné a nerozhodné lidi, představí její autorka, doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP Marta Sýkorová po Olomouci také na dalších třech místech. Již v příštím týdnu mohou zájemci zažít nevšední křty v Praze a Brně, v únoru pak publikaci vydanou díky podpoře Nadačního fondu UP studentka uvedena také ve Zlíně.
Marta Sýkorová se na Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP věnuje výzkumu vysoké citlivosti a embodimentu. Kromě toho je také hudebnicí a divadelní improvizátorkou, což se odráží ve všem, co dělá. Její knižní prvotina na pomezí odborné a umělecké tvorby obsahuje osm originálních příběhů, které pohádkově přibližují důsledky sebedestruktivního chování, jako je potlačování vlastních potřeb, people-pleasing nebo neschopnost stanovovat si hranice. Každý z příběhů má přitom dva konce – jeden špatný a jeden dobrý – a vedle minimalistických ilustrací je doprovázejí i koučovací otázky, které inspirují ke změně. Součástí jsou také tzv. embodiment tipy, které pomáhají přečtené myšlenky přenést do těla a tím i do života.
„Pohádky začaly vznikat, když jsem zažila velký neúspěch – neudělala jsem napoprvé bakalářské státnice. Tehdy jsem se ptala sama sebe, proč jsem tomu svému důležitému úkolu nedala prioritu a proč se vlastně pořád někomu snažím zavděčit,“ prozradila již dříve Marta Sýkorová. „Od té doby jsem si dovolila mnohem víc životně improvizovat a dělat ‚divné věci‘, od těch drobných jako zpívat si v šalině po hraní na ulici. A právě na té cestě k jinakosti mohly být dokončeny i moje pohádky.“
Kniha právě vychází u nakladatelství Malvern, přičemž už před Vánocemi ji autorka pokřtila s bezmála stovkou účastníků včetně rodiny, přátel a podporovatelů a za doprovodu hudebníků a mimů na olomouckém Olodvorku, viz zde.
Podobný program slibuje i pro uvedení knihy v dalších městech. V Praze se křest uskuteční v pondělí 13. ledna od 19 hodin v prostoru Božská Lahvice na Josefově za hudební improvizace v podání Anny Romanovské, Petra Tichého, Michala Wrobleskiho, Pavlíny Mari a Alžběty Tiché. Ve čtvrtek 16. ledna pak Marta Sýkorová představí Velmi špatné pohádky v kavárně Trojka v Brně, kde studovala molekulární biologii a genetiku. Křest ve Zlíně, kde má rodinu, se chystá na neděli 9. února v kavárně Továrna.
„Návštěvníky čeká, myslím, dost nevšední a inspirativní zážitek. S hudebním a pohybovým doprovodem budou moci prožít příběh jedné z pohádek, těšit se mohou také na hudební vystoupení, pantomimu nebo autorské básně mých přátel. Dozvědí se také o workshopech, které v návaznosti na pohádky připravuji, a budou si moci nejen knihu na místě pořídit,“ přiblížila Marta Sýkorová.
Více o Velmi špatných pohádkách a její autorce najdete na webu, případně na Facebooku.
Poté, co kandidáti na rektora Univerzity Palackého zveřejnili své teze, se nyní její akademické obci představují v krátkých videomedailonech. Zhruba tříminutové nahrávky, které vznikly v Audiovizuální produkci UP, můžete zhlédnout na speciálním volebním webu.
Univerzita Palackého se připravuje na volbu nového rektora. O tuto pozici se uchází šest osobností, z nichž nového vrcholného představitele druhého nejstaršího učení v zemi vybere Akademický senát UP ve středu 22. ledna 2025. Podle stanovených pravidel se ve zmiňovaný den uskuteční první, případně druhé a třetí kolo voleb. Kandidát na rektora potřebuje získat ve volbě minimálně třináct hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech čtyřiadvaceti členů AS UP.
O pozici rektora UP se uchází Ivo Jirásek z FTK, Michael Kohajda z PF, Jakub Navařík z Catrin, Tomáš Opatrný z PřF, Martin Procházka, současný rektor, a Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně).
Pro ty, kteří se o jednotlivých osobnostech rozhodnutých ucházet se o pozici rektora, chtějí dozvědět víc, se připravuje setkání v aule Pedagogické fakulty UP. Uskuteční se již příští středu, tedy 15. ledna 2025 od 13 hodin a bude i streamováno na univerzitním YouTube.
Akademický senát UP bude volit kandidáta na rektora UP pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029. O volbě více zde.
Vzdělávání a osobní rozvoj hrají v oblasti udržitelnosti a společenské odpovědnosti zásadní roli. Pro zájemce o předměty týkající se nejen ochrany přírody či environmentální výchovy, ale také rozvojové spolupráce, migrace či etiky a mnoha dalších oblastí proto Udržitelná univerzita připravila Databázi předmětů o udržitelnosti. Každý z vybraných předmětů zároveň naplňuje jeden či více ze sedmnácti Cílů udržitelného rozvoje.
Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals – SDGs), které v roce 2015 navázaly na Udržitelné cíle tisíciletí, jsou definovány pro sedmnáct oblastí propojujících sociální, environmentální a ekonomické aspekty. Na jejich podobě se dohodly jak všechny členské státy OSN, tak i univerzity, podnikatelská sféra či zástupci občanské společnosti. Do roku 2030 by tak měly být naplněny cíle jako konec chudoby, odpovědná výroba a spotřeba či ochrana a udržitelné využívání suchozemských a vodních zdrojů.
„Pro vzdělávání má hlavní význam čtvrtý cíl. Ten má vedle kvalitního, dostupného a rovnoprávného vzdělávání také zajistit, aby do roku 2030 získali všichni studenti znalosti a dovednosti potřebné k podpoře udržitelného rozvoje,“ doplňuje referentka udržitelného rozvoje UP Miroslava Zavadil.
SDGs využívají ke strukturování svého rozvojového a environmentálního úsilí státy i firmy a vychází z nich také Strategie udržitelného rozvoje UP, obsahující patnáct prioritních oblastí života na univerzitě. Jednou z nich je právě vzdělávání k udržitelnosti. Databáze proto nabízí přehled předmětů souvisejících s udržitelným rozvojem, které jsou rozděleny podle příslušných SDGs. Kromě jednotlivých cílů lze k filtrování a přehlednému vyhledávání předmětů využít také kategorie fakulty, jazyka, v němž je předmět vyučován, a formy studia.
Nejvíce předmětů pokrývajících oblast udržitelnosti nabízí přírodovědecká a pedagogická fakulta, vybírat je ale možné i z nabídky dalších fakult (FF, FTK, PF). Pokud student předměty nemá přímo ve svém studijním plánu, může si většinu z nich zapsat také jako předmět kategorie C. Předměty mimo studijní plán z vlastní fakulty lze zapisovat neomezeně, zápis předmětů z jiné fakulty omezuje kreditová banka.
„Budeme rádi, pokud databáze studentům pomůže najít zajímavé předměty, přinese nové poznatky a inspiruje je k zařazení principů udržitelnosti nejen do studia, ale i do každodenního života,“ dodává Miroslava Zavadil.
Databáze předmětů o udržitelnosti je součástí webu Udržitelné univerzity, na kterém najdete také například záznamy z proběhlých přednášek, tipy pro udržitelný život, výsledky energetického auditu, metodiky či strategické dokumenty. Pravidelně se zde objevují pozvánky na akce či příležitosti k zapojení do výzev a projektů, jako je Do práce na kole, Evropský týden udržitelného rozvoje či Den bez aut.
Vedoucí kineziologické laboratoře Oddělení rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc a členka Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP Barbora Kolářová obhájila před nedávnem na Fakultě tělesné kultury UP svou habilitační práci a získala titul docentky. Ten ji řadí mezi hrstku žen v tomto oboru v České republice s tak vysokým stupněm akademické hodnosti.
Habilitační práce Barbory Kolářové se zaměřuje na adaptaci pohybových strategií, zejména u pacientů po amputaci dolní končetiny, a rozvíjí téma motorického učení prostřednictvím mentálních představ pohybu. „Stěžejní myšlenkou mé práce je, že provedení pohybu závisí nejen na biomechanických předpokladech, ale také na vnímání vlastního těla v prostoru. Pacienti s pohybovými deficity při tvorbě pohybových strategií často vycházejí ze zkreslených senzorických informací, což ovlivňuje jejich schopnost plánovat a realizovat pohyb,“ vysvětluje docentka Kolářová, která své zkušenosti předává také studentům oboru Fyzioterapie na FZV UP.
Přístup, který kombinuje poznatky z neurověd s každodenní praxí fyzioterapeutů, má potenciál výrazně zkvalitnit rehabilitační péči. „Jedním z cílů fyzioterapeuta je ukotvit pacienta v časoprostoru a navést ho k vědomému zpracování vjemů ze svého těla. Mentální představa pohybu přitom může sloužit jako nástroj k tréninku a přípravě na pohyb, což je klíčové pro proces motorického učení,“ dodává Barbora Kolářová.
Cesta k habilitaci
Na habilitační práci pracovala intenzivně více než rok, přičemž čerpala z výzkumů realizovaných od roku 2007 v kineziologické laboratoři FN Olomouc, kde od počátku působí. „Práce s pacienty a touha více porozumět mechanismům řízení pohybu byly jednoznačně určující pro koncepci habilitace. Dlouhodobé zkušenosti z laboratoře mi umožnily propojit teorii s klinickou praxí,“ říká.
Oddělení rehabilitace, jehož součástí je i kineziologická laboratoř, vyniká svým unikátním propojením péče o pacienty, vzdělávání studentů a využívání špičkových technologií pro terapii i výzkum. „Máme zde nyní ideální podhoubí pro vědecko-výzkumné aktivity, které bych si přála dále rozvíjet,“ zdůrazňuje docentka Kolářová.
Zásadní novinkou v této souvislosti je, že Oddělení rehabilitace se má v budoucnosti stát samostatnou klinikou. Tento krok posílí postavení rehabilitace v rámci nemocnice a umožní ještě intenzivnější zaměření na výzkum, výuku a zvyšování kvality péče o pacienty. „Věřím, že status kliniky přinese nové možnosti pro realizaci našich odborných a vědeckých vizí,“ dodává Barbora Kolářová.
Přínos pro pacienty i odbornou komunitu
Habilitace docentky Kolářové je nejen jejím osobním úspěchem, ale přináší také příležitost k dalšímu rozvoji české rehabilitační praxe. Její práce ukazuje, jak důležité je propojení vědy a praxe, a staví do popředí otázku, jak využít moderní poznatky neurověd pro zlepšení pohybových schopností pacientů. „Vnímám to nejen jako ocenění dlouholetého úsilí Barbory Kolářové, ale jako povzbuzení pro celý tým našeho oddělení, který se může těšit na nové výzvy a možnosti rozvoje,“ hodnotí vedoucí fyzioterapeut Oddělení rehabilitace FN Olomouc Marek Tomsa.
Univerzita Palackého se připravuje na volbu nového rektora. O uvedenou pozici se uchází šest kandidátů, kteří v souladu s harmonogramem přijatým Akademickým senátem UP zveřejnili své volební teze.
Kandidáta na funkci rektora Univerzity Palackého pro funkční období od 1. května 2025 do 30. dubna 2029 budou senátoři a senátorky volit na svém zasedání 22. ledna. V ten den se uskuteční první, případně druhé a třetí kolo voleb. Podle stanovených pravidel potřebuje kandidát na rektora získat ve volbě minimálně třináct hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech čtyřiadvaceti členů AS UP.
Ještě před uvedeným datem se uskuteční veřejná prezentace kandidátů společně s diskuzí s akademickou obcí. Shromáždí se v aule Pedagogické fakulty UP 15. ledna ve 13 hodin.
V chystané volbě se o pozici rektora Univerzity Palackého bude ucházet Ivo Jirásek z FTK, Michael Kohajda z PF, Jakub Navařík z Catrin, Tomáš Opatrný z PřF, Martin Procházka, současný rektor, a Peter Tavel z CMTF (řazeno abecedně). Více o volbách rektora UP zde.
Tak popisuje svoji práci evoluční biolog Dominik Kusý, který působí v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Přestože teprve loni ukončil doktorské studium, je vědeckou oporou výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce a stihl významně přispět k hlubšímu porozumění evoluce brouků.
Právě brouci (Coleoptera), fascinující skupina hmyzu s více než 400 tisíci popsanými druhy, jsou jeho hlavním předmětem zájmu. Jejich neobyčejná rozmanitost a schopnost přizpůsobit se různým prostředím z nich činí ideální modelovou skupinu pro studium evoluce. Mladému vědci přitom učarovaly dva pozoruhodné evoluční fenomény – neotenie, což je zachování juvenilních znaků v dospělosti, a bioluminiscence – schopnost organismů produkovat světlo.
„Má práce spočívá v kombinaci moderních metod sekvenování genomu a bioinformatických analýz s klasickou systematikou hmyzu a jeho morfologickou analýzou. To vše je doplněné o pozorování v terénu. Právě díky tomuto komplexnímu přístupu jsme schopni zkoumat evoluční procesy velmi důkladně. Mým cílem je přispět k hlubšímu pochopení evolučních mechanismů a procesů, které formují biodiverzitu na naší planetě,“ objasňuje vědec, kterého příroda, ale i moderní technologie fascinovaly od dětství.
Nutno říct, že do bádání se už během studia na Univerzitě Palackého pustil s velkou vervou. Na svém kontě má zhruba 30 publikací v prestižních časopisech s přibližně 400 citacemi i několik ocenění. Spolu s kolegy například s využitím nejnovějších fylogenomických metod odhalili dosud neznámé příbuzenské vztahy mezi liniemi brouků. Aplikací nejmodernějších sekvenovacích technologií zase významně přispěli k identifikaci center biodiverzity brouků v tropických oblastech, což má zásadní význam pro účinnou ochranu těchto unikátních a druhově bohatých lokalit v době probíhající krize biodiverzity.
Za klíčový moment vlastní vědecké dráhy označuje setkání se školitelem Ladislavem Bocákem již během bakalářského studia na přírodovědecké fakultě. „Dal mi svobodu, prostor i zdroje pro rozvíjení mých současných dovedností a poskytl mi cenné zkušenosti v systematice brouků a základních molekulárních metodách. Neméně cenné byly terénní expedice do tropických oblastí jako Papua Nová Guinea či Ekvádor. Tyto cesty mi poskytly nejen nenahraditelný materiál pro výzkum, ale také inspiraci pro nové výzkumné otázky. Jak říkal můj školitel, mnoho nápadů vzniká právě z pozorování v přírodě. A měl pravdu. Během expedic jsem byl svědkem fascinujících jevů, které výrazně ovlivnily směr mého bádání,“ doplňuje. Vděčný je i za příležitost absolvovat během doktorátu zahraniční stáže v Německu či Norsku. I tyto zkušenosti významně formovaly jeho výzkum, v němž chce i nadále potvrzovat slavné rčení, že v biologii nic nedává smysl jinak než ve světle evoluce.
Na vědě ho nejvíce přitahuje možnost provádět základní výzkum, který může vést k objevu nových poznatků. Každý den navíc přináší něco nového. „Nesmírně si cením volnosti, kterou věda poskytuje. Moct zkoumat vlastní výzkumné otázky, navrhovat experimenty a interpretovat výsledky je nesmírně stimulující. Baví mě kombinovat práci v laboratoři a u počítače s terénním výzkumem. Navíc mě těší, že mohu své nadšení pro vědu sdílet s veřejností, zejména s mladými lidmi, prostřednictvím různých popularizačních aktivit. Věřím, že věda nekončí v laboratoři, je důležité ji sdílet s veřejností,“ dodává.