Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Přední české univerzity, vysoké školy a výzkumné instituce se sešly v Karolinu na historicky prvním pracovním setkání k institucionální odolnosti vysokých škol. Cílem bylo hledání společného postupu v oblasti bezpečnosti výzkumu, která se stává klíčovým tématem nejen v České republice, ale i v evropském akademickém prostoru.

Setkání navázalo na mezinárodní diskuze o ochraně akademického prostředí a reflektovalo rostoucí požadavky Evropské unie i ministerstva školství na zajištění bezpečnostních standardů ve vědecké práci. Účastníci, mezi kterými byla i řada prorektorů českých veřejných a státních univerzit a vysokých škol, jednali o možnostech spolupráce a koordinace při posilování bezpečnosti výzkumu proti nelegitimnímu ovlivňování a ochraně dobrého jména akademických pracovišť.

Jednání zahájila prorektorka pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie Univerzity Karlovy Věra Jourová, která promluvila o důležitosti spolupráce při obraně institucí proti zahraničnímu vměšování.

„Naším cílem je vytvořit platformu, kde budou moci vysoké školy a výzkumné instituce sdílet osvědčené postupy při implementaci protivlivových opatření. Nastavení systematické spolupráce je důležitým krokem na cestě posilování institucionální odolnosti v akademickém prostředí v České republice. I vysoká účast na dnešním setkání potvrzuje, že toto téma získává čím dál větší pozornost,“ popsala prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová.

S příspěvky věnovanými institucionální odolnosti i konkrétním příkladům z praxe vystoupili také manažerka protivlivové bezpečnosti na UK Valérie Hůrská, profesor David Honys, zodpovědný v AV ČR za koordinaci aktivit v oblasti bezpečnosti výzkumu, nebo vedoucí bezpečnostního oddělení Univerzity Palackého v Olomouci Jitka Langová.

„Je důležité se zabývat nelegitimním ovlivňováním na univerzitách, protože akademické instituce představují atraktivní cíl zahraničních aktérů, kteří mohou zneužít otevřenosti akademického prostředí k získávání citlivých informací a technologií. Jednotný postup univerzit v této otázce umožňuje efektivněji sdílet informace o hrozbách, koordinovat preventivní opatření a posilovat celkovou odolnost akademického prostředí. Společný postup univerzit navíc vysílá jasný signál směrem k veřejnosti i potenciálním aktérům, že akademická sféra bere tuto problematiku vážně a aktivně chrání své hodnoty a integritu,“ uvedla Jitka Langová.

Součástí programu bylo i představení memoranda o spolupráci, které v listopadu loňského roku uzavřely Univerzita Karlova, Akademie věd ČR a Univerzita Palackého. Další instituce nyní mají možnost se k této iniciativě připojit. Krátce před vznikem memoranda proběhla ve Vlasteneckém sále Karolina konference Institucionální odolnost jako nástroj k zajištění akademických svobod za účasti domácích i zahraničních odborníků.

U molekulárního biologa Karla Koberny vedla cesta k vědě poměrně přímo. Už během studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy mu učarovala elektronová mikroskopie, která mu ukázala zcela nový a do té doby těžko představitelný pohled do buněčného mikrosvěta. Postupně se více zaměřil na biomedicínský výzkum a vývoj nových přístupů, které mohou zrychlit a zjednodušit různé biomedicínské aplikace. V CATRIN – ÚMTM se dnes věnuje výzkumu v oblasti buněčné biologie a medicíny.

„Mým současným hlavním vědeckým tématem je výzkum vlivu metabolických drah cytidinu na cytarabinovou terapii hematologických nádorových onemocnění a vývoj nových metod pro jejich analýzu. Zajímají mě zejména replikace DNA, struktura chromatinu nebo transport bioaktivních molekul. Kromě toho se podílím na vývoji technologií uplatnitelných v biomedicínském výzkumu,“ uvedl vědec, který pracoval také v laboratořích v Německu a Španělsku.

Ohromení moderními technologiemi u elektronové mikroskopie neskončilo, ale přetrvává. „Pokud bych měl mluvit o fascinaci v souvislosti s vědou, musím zmínit současný ohromný rozmach možností, které dříve nebyly myslitelné. Například využití počítačových technologií v biologii nám umožňuje provést během několika minut analýzy, které byly ještě před několika lety proveditelné v řádu dnů až týdnů,“ vysvětluje muž, který se podílel na popisu uspořádání replikonu v savčích buňkách pomocí elektronové tomografie nebo přispěl k vývoji nové metody pro rychlé, levné a jednoduché testování účinku různých látek například vůči rakovinovým buňkám.

Na vývoji léčebných metod, které by mohly pomoci pacientům s rakovinou, se chce podílet nadále. Spíše než o vědeckých snech ale hovoří o touze neustále se učit a objevovat nové věci. „A samozřejmě byl bych rád, aby věda byla ještě více dostupná a srozumitelná široké veřejnosti. Zvláště abychom si všichni uvědomili, jak zásadně ovlivňuje náš každodenní život a jak nám otevírá nové možnosti,“ doplnil.

Hledáte práci, která vás bude bavit? Chcete odstartovat svou profesní kariéru ještě před ukončením studia? Studenti Univerzity Palackého mají jedinečnou příležitost navázat kontakty a setkat se s potenciálními zaměstnavateli na veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe. Akce se uskuteční 8. dubna od 10:00 do 15:00 v hlavní budově Přírodovědecké fakulty UP.

Již 18. ročník veletrhu, který pořádá přírodovědecká fakulta společně s Kariérním centrem UP, nabídne studentům ucelený profesní vhled do trhu práce. Vystavovatelé představí nejen možnosti dlouhodobého pracovního uplatnění, ale také brigády, stáže a trainee programy. Kromě přímých pracovních příležitostí mohou návštěvníci využít odborné kariérní poradenství, absolvovat pohovory nanečisto, zapojit se do networkingových aktivit a odpočinout si v připravené relaxační zóně s občerstvením.

Součástí veletrhu budou také tři odborné přednášky. V první z nich Vladislava Závrská poradí, jak efektivně zvládat pracovní stres, nastavit si zdravé hranice a udržet psychickou pohodu. Přednáška Jak v práci neshořet aneb Work-life balance začíná v 10:30 v místnosti LP 2.005. Vzdělávací blok Co všechno se může stát u pohovoru aneb Omyly a chyby nás posunuly vpřed nabídne lektorka Jitka Janečková Moťková ve 12:00 v učebně LP 3.005. „O tom, jak ze svého profesního i soukromého života vymýtit nezdravé odkládání povinností, uvědomit si osobní vizi a jak pracovat s vůlí bude od 13:30 v aule přírodovědecké fakulty přednášet Barbora Vacková svoji prezentaci Konec prokrastinace aneb Jak zvýšit osobní produktivitu a efektivitu. Z důvodu očekávaného velkého zájmu doporučujeme studentům rezervaci místa,“ uvedla koordinátorka akce Dagmar Petrželová, vedoucí Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF.

Na veletrhu pracovních příležitostí se budou prezentovat Meopta, Teva Czech Industries, Honeywell Aerospace Olomouc, Zentiva, Farmak, Agel, Contipro, Miele technika, Edhouse, Synthon, Proton Therapy Center Czech, Elekt Labs, Armáda České republiky, Kooperativa pojišťovna, Oltis Group, Celní správa, Lázně Slatinice, Tesco SW, Monet+, Behaim ITS, Prodware Czech Republic, SSLD3, ConfigAir, AŽD, AGROFERT, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Tapi Czech Indrustries, Pixacom Technology, Vědeckotechnický park UP, Státní zemědělský intervenční fond, Macco Organiques, Zlínský kraj, OLYMPUS Medical, Raiffeisenbank a další.

Událost nabídne také řadu soutěží s cenami či fotokoutek. Za poskytnutou zpětnou vazbu bude návštěvníky čekat malé občerstvení. Více zde.

Proč lidé věří konspiračním teoriím? Touto otázkou se zabývají výzkumníci z Cyrilometodějské teologické fakulty UP v rámci projektu Zprostředkovaná společnost, který reflektuje prudký rozvoj technologií a jejich vliv na každodenní život. Na čtyřletém projektu Psychologického ústavu Akademie věd ČR se podílejí i odborníci z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně.

Řešitelé projektu Zprostředkovaná společnost (anglicky Mediated Society, zkráceně MediS:On) chtějí prohloubit porozumění procesům, které souvisejí s prací s informacemi na individuální, sociální a societální úrovni, a to z pohledu společenskovědních a humanitních oborů, jako je psychologie, politologie, pedagogika nebo teologie, a ve spolupráci s počítačovými vědami.

Východiskem je poznání, že psychické procesy člověka jsou od narození řízeny a utvářeny v interakci s druhými lidmi, kteří zprostředkovávají svět a společnost. Stále více se ale součástí života stávají interakce v digitálním prostředí. Odborníci se tak mimo jiné zaměří na zkoumání dopadů umělé inteligence a změny v kognitivních, sociálních či afektivních kompetencích jedinců a skupin, které mohou z pohodlně dostupných interakcí s automatizovanými systémy plynout.

Výzkumníci z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP se v rámci jednoho z výzkumných záměrů projektu soustředí na zkoumání konspiračních teorií v kontextu religiozity a spirituality. „Cílem je získat hlubší pochopení dynamiky veřejného diskurzu a identifikovat faktory přispívající k víře v konspirační teorie. Plánujeme využít kombinaci výzkumu kvantitativního, tedy dotazníkového šetření, a kvalitativního, tedy rozhovorů, včetně využití metod, jako je textová analýza mediálního prostoru. Výstupem budou články v impaktovaných časopisech,“ uvedl vedoucí OUSHI a výzkumného záměru Peter Tavel.

„Výzkumný záměr navazuje na naši dlouhodobou aktivitu v této oblasti. V době pandemie covidu-19 jsme uskutečnili několik sběrů dat, které postupně vyhodnocujeme a závěry publikujeme. Zabýváme se ale nejen konspiracemi, které se zaměřují na očkování a původ viru, ale také na další aktuální témata, jako jsou moderní technologie nebo politické narativy týkající se války na Ukrajině,“ dodal.

Kromě Petera Tavela je klíčovou osobou výzkumu Radka Žídková, vedoucí laboratoře OUSHI, zapojeni jsou také juniorní výzkumní pracovníci institutu a studenti doktorského programu Sociální a spirituální determinanty zdraví. Z celkového rozpočtu projektu 150 milionů činí podíl CMTF UP 20 milionů korun.

Projekt Zprostředkovaná společnost (MediS:On) je financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský v rámci výzvy Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti. Hlavní řešitelkou projektu je sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR, vedle jejího pracoviště se jako partneři na výzkumných aktivitách podílejí odborníci z Fakulty sociálních studií, Filozofické fakulty a CEITEC Masarykovy univerzity, Cyrilometodějské teologické fakulty UP a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Výzkum bude probíhat do konce roku 2028.

O tom, že demokracie není samozřejmostí, se v rychle se měnícím světě přesvědčujeme každý den. Jak bránit naše svobody, jak čelit tlaku populistů a dezinformací? Odpovědi na tyto a další otázky hledá druhý ročník akce Unesené svobody 2.0, který se koná v Olomouci.

„Klíčovým tématem dvoudenní akce je proměna svobody v Evropě – od hrozeb ruské propagandy až po oslabení demokratických institucí v některých členských státech EU. Cílem je prostřednictvím odborných diskuzí a networkingu inspirovat veřejnost k lepší ochraně svobody a efektivnímu boji proti dezinformacím, populismu a autoritářství,“ uvedl Antonín Nenutil, student FF UP a koordinátor projektu Euforka.

Pondělní program zahrnoval mj. workshopy pro studenty a debatu s hosty, kterou moderoval Viktor Daněk z Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM. Zúčastnili se jí Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, Ivo Zelinka, velitel 91. skupiny informačního boje Armády ČR, Hynek Melichar z katedry politologie a evropských studií filozofické fakulty a Otakar Foltýn, bezpečnostní analytik a vládní koordinátor strategické komunikace.

Diskuzi pořádalo Eurocentrum EUROPE DIRECT Olomouc ve spolupráci s Univerzitou Palackého, Euforkou, Centrem pro informovanou společnost, EUROPEEM, Domem zahraniční spolupráce a Kanceláří Evropského parlamentu v ČR.

Dnešní program nabízí filmy. Jsou to dva snímky, které se dostaly do užší nominace na evropskou filmovou Cenu diváků LUX za rok 2025. Udílejí ji Evropský parlament a Evropská filmová akademie ve spolupráci s programem Creative Europe MEDIA a sítí Europa Cinemas. Cena je výrazem závazku Evropského parlamentu k podpoře kultury a vzdělávání, evropské kinematografie a kulturní rozmanitosti. V olomouckém kině Metropol bude projekce dvou nominovaných snímků. Prvním filmem v 17.30 je Intercepted (Odposlechy). Je to dokument režisérky Oksany Karpovych, který se zaměřuje na telefonní hovory ruských vojáků během invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ukrajinské bezpečnostní složky zachytily a zveřejnily tisíce těchto telefonátů, které odhalují sílu propagandy, dezinformací, válečných zločinů a traumatu. Film kombinuje zvukové záznamy s vizuálními obrazy zničených ukrajinských měst a vesnic.

Ve 20 hodin začne promítání filmu Animal, což je drama, které diváky zavede pod slunečné řecké nebe, kde se skupina animátorů v turistickém rezortu připravuje na start další náročné sezony. Skupinu vede dívka jménem Kalia. Programu dominují dekorace, zářivé kostýmy a taneční vystoupení. Léto je v plném proudu a pracovní zátěž stoupá…

Informace o Ceně diváků LUX najdete zde

Přednášky, workshopy, besedy, filmy, prohlídky i divadelní představení. Během letošního výzkumně-vzdělávacího týdne Czech-in to Literary Culture III přivítala Filozofická fakulta Univerzity Palackého třicet tři studentů bohemistiky z Polska, Chorvatska a Itálie. Program pro ně připravilo 25 badatelů z šesti českých a sedmi zahraničních institucí. Společným tématem všech aktivit byla česká literatura a literární kultura v zahraničním hraném a dokumentárním filmu.

Nové přístupy ke studiu adaptací napříč médii a kulturami, Franz Kafka ve světové popkultuře, Čapkova Emilie Marty na plátně sovětských kin, filmové adaptace děl Karla Čapka v zahraničí, postava Švejka v polském televizním dramatickém cyklu Teatr Telewizji, srovnání chorvatské a české filmové adaptace Kunderovy povídky Nikdo se nebude smát či retrospektivní pohled na filmovou adaptaci jeho románu Nesnesitelná lehkost bytí od Philipa Kaufmana jsou jen některá z témat, o nichž na FF UP debatovali bohemisté během třetího ročníku výzkumně-vzdělávacího týdne. Na olomouckou katedru bohemistiky dorazili odborníci z Krakova, Katovic, Záhřebu či Udine.

„První ročník výzkumně-vzdělávacího týdne byl zaměřen především na zahraniční reflexi utváření českého národního příběhu v 19. století a roli literární kultury v něm, v následujícím roce jsme se zaměřili na ‚slepé skvrny‘, resp. místa nepřeložitelnosti v překladech z a do češtiny. Tento rok byl v centru našeho zájmu transfer děl české literatury do zahraničního fikčního i dokumentárního filmového vyprávění a referování, a to napříč dvacátým stoletím a první čtvrtinou století jednadvacátého. Zajímalo nás, která díla české literatury byla převedena do filmové podoby, v jakém mezinárodním kontextu, z jakého důvodu a jakým způsobem. Přitom nám nešlo jen o filmové adaptace literárních děl, ale i o jiné vztahy zahraničních filmů k české literatuře, například o návaznost na specifickou poetiku konkrétních děl české literatury či o inspiraci zahraniční filmové tvorby českými literárními postavami či fikčními prostory atd. Neméně pozornosti jsme věnovali i zahraniční dokumentární tvorbě o české literární kultuře. Jsem přesvědčen, že externí pohled na českou literaturu a její multiperspektivní reflexe může přinést řadu impulsů jak pro promýšlení proměňující se pozice české literární kultury v rámci mezinárodního kontextu, tak pro sebereflexi české literární kultury samé,“ shrnul Jiří Hrabal z katedry bohemistiky FF UP, který stojí za ideou celého projektu a již tři roky jej organizačně zaštiťuje.

Mezi přednášejícími byli například profesor Petr A. Bílek z Univerzity Karlovy, docentka Joanna Królak z Varšavské univerzity, profesor Michal Bauer z Jihočeské univerzity, profesorka Matija Ivačić ze Záhřebské univerzity, docent Martin Nodl z Filozofického ústavu AV ČR nebo docent Petr Bubeníček z Masarykovy univerzity. Události se zúčastnili i kolegové z FF UP, například David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky, který se ve svém zhruba dvacetiminutovém příspěvku s názvem Patří k slabým: filmová verze Nesnesitelná lehkost bytí po třiceti pěti letech zabýval vlastní reflexí filmu s odstupem šestatřiceti let i tím, jak se jeho pohled na snímek měnil v čase.

„Skvělého projektu s učiteli a studenty z Polska, Chorvatska či Itálie jsem se zúčastnil velmi rád. Je důležité rozvíjet mezioborovou a interdisciplinární spolupráci,“ uvedl David Livingstone, jenž se zabývá britskou literaturou, americkým folkem či literaturou pro děti a pro nějž tato a podobná setkání vždy znamenají další možnost, jak se něco naučit.

„Když jsem studoval na univerzitě a bylo mi kolem dvaceti, udělaly na mě velký dojem jak zmíněná Kunderova kniha, tak i poté film. Při opětovném čtení knihy v češtině a také i zhlédnutí filmu přibližně po třiceti pěti letech jsem si u filmu už všiml několika problémů,“ uvedl před bohemisty David Livingstone a zdůraznil přitom, že jej v knize zaujala zejména ta pasáž, v níž se Tereza rozhodne vrátit z exilu ve Švýcarsku do Československa, přestože věděla, že bude žít v nesvobodné zemi.  

„Kundera o jejích úvahách píše ve třetí osobě takto: ‚Uvědomovala si, že patří k slabým, do země slabých, a že jim má být věrna právě proto, že jsou slabí a lapají po dechu‘. Právě tato konkrétní pasáž znamenala pro mě hodně, stala se i důležitou pro mé rozhodnutí zůstat tehdy v Československu. Dnes vím, že slabí jsou ve skutečnosti všechny národy, jen některé slabost maskují. Tehdejší Československo nic nemaskovalo, a to mě přitahovalo. I když se země i lidé od té doby hodně změnili, výše uvedená myšlenka mě oslovuje i dnes. Je i jedním z důvodů, proč jsem v současné době motivován udělat vše, co je v mých silách, abych pomohl lidem na Ukrajině. Milan Kundera sice zůstal až do své smrti v exilu ve Francii, jeho nejznámější kniha a filmová verze mě však přitáhly do jeho rodiště,“ dodal rodilý Američan.

Výzkumně-vzdělávací týden s tématem Česká literatura a literární kultura v zahraničním hraném a dokumentárním filmu se uskutečnil v týdnu od 24. do 29. března. Vedle Filozofické fakulty UP se na něm podílely také Filozofická fakulta UK v Praze, Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu, Univerzita v Udine, Jagellonská univerzita v Krakově, Slezská univerzita v Katovicích. Prezenčně konanému týdnu předcházel čtyřhodinový online workshop nazvaný Možnosti adaptace aneb Jak vyprávět filmem, který 7. března vedla profesorka Kateřina Svatoňová (FF UK).

Na vývoj nových analytických technik umožňujících pokročilou charakterizaci nanočástic a nanoklastrů je zaměřen projekt vědců z Přírodovědecké fakulty UP. Nanočástice totiž nacházejí stále větší uplatnění v řadě oborů, avšak jejich chování v různých prostředích dosud není zcela pochopeno. Odborníkům chybí vhodné analytické techniky a postupy pro jejich studium. Cílem nového projektu olomouckých vědců, který podpořila Grantová agentura České republiky, je tyto nástroje vyvinout a aplikovat na modelové vzorky různých typů nanočástic.

S nanočásticemi, hlavním objektem zájmu vědců z přírodovědecké fakulty, se dnes setkáváme všude kolem nás. V kosmetice zlepšují účinnost opalovacích krémů, v elektronice slouží k výrobě výkonnějších zařízení a v medicíně se používají pro dopravu léčivých látek do organismů. Vědci se nyní zaměří na stříbrné nanočástice, protože mohou ve fyziologických podmínkách uvolňovat stříbrné ionty, které jsou mnohonásobně toxičtější. „Naším cílem je vyvinout metodu, která v jednom kroku umožní jak separaci nanočástic a jejich vlastních iontů, tak i určení jejich koncentrací a v neposlední řadě i velikosti nanočástic. To vše navíc přímo ve fyziologických podmínkách, aby bylo možné uvolňování iontů z nanočástic sledovat,“ uvedl řešitel projektu z katedry analytické chemie Jan Petr.

Vědecký projekt je zaměřen i na další typy nanočástic a nanoklastrů. „Pro úvodní úkoly využijeme naše unikátní spojení kapilární elektroforézy a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). V rámci projektu chceme rozšířit portfolio analytických metod tak, aby bylo možné sledovat i nanočástice, které nejsou detekovatelné pomocí ICP-MS,“ podotkl Tomáš Pluháček, člen řešitelského týmu projektu. Vědci chtějí pro svoji práci využít další detekční techniky jako jsou například Ramanova spektrometrie nebo molekulová hmotnostní spektrometrie.

V rámci projektu chemici úzce spolupracují se skupinou Karolíny Šiškové z katedry experimentální fyziky, která se věnuje syntéze nanočástic a nanoklastrů a jejich charakterizaci. Vědkyně věří, že ambiciózní cíle projektu otvírají nové možnosti v pochopení chování nanočástic s velkým dopadem na celou oblast nanomateriálového výzkumu.

„Děkuji Grantové agentuře za podporu. Osobně bych byl velmi spokojen, pokud bychom na konci řešení projektu měli sadu pokročilých analytických nástrojů, které budou schopny poskytnout zásadní informace o složení a chování nanoobjektů jak například v životním prostředí, tak v buňkách. Bez ohledu, jestli studovaným nanoobjektem budou kvantové tečky z elektroodpadu nebo liposomální nosiče léčiv z vakcín. Tak bychom posunuli dál jak naši analytickou chemii, tak i další oblasti, kde se s nanočásticemi setkáváme,“ dodal Jan Petr.

Bojovku v knihovně, kreativní dílny, vzdělávací kvízy, sportovní hry i prohlídku science centra připravila Univerzita Palackého pro děti svých zaměstnanců na prázdninový Zelený čtvrtek. Malí návštěvníci si při této příležitosti mohou zároveň prohlédnout pracoviště svých rodičů a dát si v menze oběd.

Pro děti od 6 do 12 let, které mají 17. dubna velikonoční prázdniny, je v rámci akce Dětem vstup povolen! připraven volnočasový program v Pevnosti poznání, Aplikačním centru BALUO i v Knihovně Univerzity Palackého.

„Jde o vstřícný krok pro rodiče z řad našich zaměstnaných, aby nemuseli na jeden prázdninový den složitě shánět hlídání. Slaďováním soukromého a pracovního života se na Univerzitě Palackého zabýváme dlouhodobě, v předchozích dnech podepsal k této problematice rektor univerzity podpůrnou deklaraci,“ uvedla vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů Markéta Šupplerová s tím, že po dopoledním programu a obědě mohou po předchozí domluvě s nadřízeným odejít rodiče s dětmi domů a po zbytek dne pracovat formou práce na dálku, pokud to náplň jejich práce dovoluje.

Program v knihovně

Univerzitní knihovna na Zbrojnici připravila pro děti ve věku 9 až 12 let program zaměřený na umělou inteligenci. Účastníci budou společně objevovat fascinující svět umělé inteligence s hravým průvodcem – AI Nezbezdníčkem!, naučí se ale také rozeznávat fake news a zjistí, jak umělou inteligenci používat chytře a bezpečně. Program v angličtině nabídne Britské centrum, ať už jde o hledání pokladů a velikonočních vajíček či čtení.

Science centrum

Tvrdou dobu kamennou poznají v Pevnosti poznání mladší děti, starší zase odhalí tajemství šifer. V kreativní dílně si vyrobí vlastní šifrovací schránku a nahlédnou pod pokličku kryptografie. Před polednem bude na programu prohlídka expozic muzea vědy přírodovědecké fakulty.

Sportovní centrum BALUO

Kdo dá přednost pohybu, může si v prostorách aplikačního centra fakulty tělesné kultury zahrát míčové hry, zacvičit gymnastiku nebo vyzkoušet parkour, nerf i další netradiční hry.

Podrobný program akce Dětem vstup povolen! najdete zde.

Právnická fakulta se opět po roce stala spoluorganizátorem Mezinárodní konference obecních policií, největšího setkání obecních a městských policií ve střední Evropě. V prostorách fakulty se po dva dny diskutovala aktuální bezpečnostní témata, vyměňovaly zkušenosti a sdílela dobrá praxe. Součástí akce byl i doprovodný program, před fakultou se uskutečnil nábor do registru dárců krvetvorných buněk.

„Velmi si vážíme, že se tato konference už tradičně koná v prostorách naší fakulty. Je to příležitost pro kolegy a naše studenty, jak se dozvědět něco nového a zajímavého z této oblasti, která je s právem velmi úzce spojená. Doufáme, že se vám bude u nás líbit. Snažili jsme se vytvořit ty nejlepší podmínky pro vaše konferenční jednání,“ řekl v rámci slavnostního zahájení Maxim Tomoszek, proděkan pro studijní záležitosti PF UP.

O devátý ročník konference byl enormní zájem. Organizátoři pozastavili registraci z důvodu naplnění kapacity již několik týdnů před konáním. „Svědčí to o stále větší oblibě naší akce mezi obecními a městskými policiemi. Samozřejmě nás tato důvěra těší, na druhou stranu to byl pro nás určitý závazek, abychom naplnili očekávaní dvě stě padesáti hostů,“ podotkl Daniel Bednařík ze společnosti FT Technologies, která byla hlavním organizátorem setkání. Motivací k pořádání konference je podle něj potřeba dialogu a podpory bezpečnosti ve veřejném prostoru. „Obzvláště ve stávající době krizí, které mají za následek rozkolísání tradičních hodnot a vyvolávají růst napětí. Právě strážníci a zástupci samospráv, pro které je naše konference primárně určena, jsou těmi prvními a nejdůležitějšími mediátory ve společnosti,“ dodal Bednařík.

Letošní odborný program nabídl téměř dvacet přednášek a prezentací. Hovořilo se například o ochraně měkkých cílů, kyberkriminalitě, roli strážníků při povodních, krizové komunikaci, bezdomovectví nebo o podpoře duševního zdraví policejních profesí.

Vlna solidarity

Konference nebyla pouze uzavřeným setkáním bezpečnostní komunity, měla i důležitý přesah do veřejného prostoru v podobě doprovodných aktivit pro širokou veřejnost. Před budovou právnické fakulty se uskutečnila prezentace Bílého kruhu bezpečí, organizace poskytující pomoc obětem, svědkům a pozůstalým po obětech trestných činů.

Vedle toho organizátoři spojili síly s Dobrovolnickým centrem UP a uspořádali náborovou kampaň do Českého registru dárců krvetvorných buněk při IKEM. Vhodný dárce se hledal i pro dvouletou Madlenku, které zbývají pouhé čtyři týdny života a jejíž příběh plní média. Jednou z prvním zaregistrovaných byla Lucie Kohoutová, studentka 1. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. „Když jsem viděla informaci o náboru přímo před fakultou, ani chvíli jsem neváhala. Jsem tu, abych komukoli pomohla. Ta solidarita lidí je úžasná,“ řekla Lucie Kohoutová, která přišla se spolužačkou Marií Janovskou. Zájem byl nakonec tak obrovský, že nábor musel být předčasně ukončen z důvodu vyčerpání testovacích sad. Před PF UP se zaregistrovalo 450 nových dárců.  

Devátý ročník Mezinárodní konference obecních policií se konal na PF UP 26.–28. března. Záštitu nad ním převzali mimo jiné Vít Rakušan, ministr vnitra České republiky, a Matúš Šutaj Eštok, ministr vnitra Slovenské republiky.

Knihovna UP patří k velmi dobrým značkám Univerzity Palackého. V posledních letech se výrazně proměnila a rozšířila své služby pro studenty, akademiky i veřejnost. Velkou zásluhu na tom má její ředitelka Helena Sedláčková. Ta se ale rozhodla ke konci března své ředitelování ukončit.

Helena Sedláčková má celý profesní život spojený s knihami. Vystudovala obor Vědecké informace a knihovnictví na FF UK Praha, působila v Knihovně města Ostravy a několik let byla vedoucí Technické knihovny v Jaderné elektrárně Dukovany. V Knihovně Univerzity Palackého vedla její profesní dráha od pozice katalogizátorky přes vedoucí oddělení katalogizace až do ředitelské kanceláře. Tu nyní opouští.

Proč člověk odchází dobrovolně z vedení instituce, kterou mají snad všichni rádi a která by mu měla dělat radost?

Knihovna mi pořád dělá radost, ale myslím si, že každá mise musí mít svůj konec a člověk ve vedoucí funkci by měl dokázat odhadnout ten správný okamžik, kdy je čas přenechat svou pozici někomu dalšímu. To považuji za velmi důležité v každé profesi: umět odejít včas, opustit tu šéfovskou kancelář bez lítosti i rád. Když se ohlédnu, tak vidím, že jsem dostala obrovskou příležitost a mohla naplnit všechny své představy i přání, jak má moderní vysokoškolská knihovna vypadat.

V jakém stavu tedy předáváte Knihovnu UP svému nástupci?

Myslím, že knihovna je oproti minulosti daleko víc přátelská, vlídná, otevřená, má komfortní zázemí a určitě je vůči studentům, akademikům, veřejnosti mnohem vstřícnější. Pobytové služby samotné jsou jak ve Zbrojnici, tak na našich pobočkách hodně ceněny. To je ten zjevný, řekněme návštěvnický pohled. Ale to první, oč jsem vedení univerzity při svém nástupu před jedenácti lety žádala, byly peníze na knihy. Chtěli jsme rozšířit knihovní fond, aby knihovna opravdu sloužila svému účelu a studenti i akademici měli vše, co ke svému studiu a k vědecké a pedagogické práci potřebují. Jsem moc ráda, že se to v průběhu let podařilo. V roce 2014 jsme měli pouze 200 tisíc korun na knihy do Ústřední knihovny ve Zbrojnici, dnes disponujeme přibližně dvěma miliony. Doplnili jsme všechny „díry“, které jsme měli v knihovním fondu, tedy nejen knihy, a ten je díky tomu zcela aktuální. Naši vedoucí poboček knihoven na fakultách (ty na svůj knihovní fond přispívají samy) také stále modernizují a zkvalitňují stavy svých fondů, s přispěním dotace pro Knihovnu UP z Olomouckého kraje. Nabízíme tak určitě dostatek titulů ke studiu.

Co by ale byla knihovna bez knihovníků? Odborně zdatných profesionálů, kteří dokážou nejen poradit, ale i pomoci studentům v mnoha složitých situacích. Ta profese se obrovsky proměnila, mí kolegové musí být nezbytně zdatní jazykově, zvládat nové technologie, učit nové trendy a pokrýt tak nejen tradiční oblast výuky informační gramotnosti, ale i záležitosti typu open access, open science, AI. Přednášejí na konferencích, pořádají je sami, umí vše včetně výstav, besed, seminářů, oblíbené je Britské centrum. Účastní se nejen aktivit univerzitních a odborných knihovnických, ale i akcí pro veřejnost, město, region, celorepublikových. A já jsem moc ráda, že takový tým lidí v Knihovně UP jsme postupně vybudovali a máme.

Jak si stojí naše univerzitní knihovna ve srovnání se zahraničními institucemi?

Navštívila jsem řadu evropských knihoven, včetně severských, a postupem času jsem viděla, jak se v tom vývoji srovnáváme a jak je v mnoha faktorech již i předčíme. Právě třeba tou vlídností, přátelským prostředím, nejsme tak strozí, jako bývají často třeba německé knihovny. Krok jsme srovnali i technicky. Ale především u nás i kolegové ze zahraničí opravdu obdivují a oceňují lidský přístup, empatii, přívětivost vůči návštěvníkům, oceňují naše nápady a vychytávky.

Spolu s týmem se vám podařilo vybudovat obdivovanou knihovnu. Nebudete kontrolovat, jestli nástupce nesnižuje laťku?

Určitě to nehrozí. Výběrové řízení, které bylo velmi silně obsazené mnoha odborníky, vyhrál se svou koncepcí Antonín Pokorný, kolega z naší knihovny, dosavadní vedoucí oddělení doplňování fondu. Takže vím, komu předávám, a mám z toho velkou radost. Připravil úžasnou koncepci budoucího rozvoje knihovny, která podle mě navazuje na naši dosavadní práci a velmi zajímavým způsobem ji posunuje dál.

Na začátku jsme mluvili o odchodu, ale musíme dodat, že je to odchod pouze z ředitelského křesla. Že to není konec knihovnice Heleny Sedláčkové?

To rozhodně ne. Já si samozřejmě připadám naprosto svěží a úplně v pohodě a chci pracovat dál. Jen se domnívám, že když já jsem dostala šanci něco vybudovat a řídit, měl by ji dostat i někdo jiný. Bude to vlastně i generační obměna, což, myslím, není na škodu. Ale moje knihovničení určitě nekončí, neodcházím ani z univerzity. Kdysi před mnoha lety jsem svou knihovnickou dráhu začínala v maličké knihovně a plánovala jsem si, že se zase do nějaké takové vrátím. Takže skončím tam, kde to před lety všechno začalo: v malém knihovnickém království se spoustou knížek, nápomocná studentům i akademikům. Už mám nárok na penzi, takže budu pracovat jen na půl úvazku, ale moc se na tu práci těším. Můj pomyslný knihovnický kruh se tak symbolicky uzavře na apríla. Ale apríl to není.

Senátorky a senátoři Akademického senátu UP neschválili navrženou Metodiku rozdělení příspěvku a dotací poskytnutých MŠMT ČR součástem Univerzity Palackého v roce 2025. Během březnového zasedání se mimo jiné věnovali i několika vnitřním předpisům a smlouvám o zřízení služebnosti.

Sestavení rozpočtu na Univerzitě Palackého každoročně předchází příprava a schválení metodiky rozdělení příspěvku a dotací ze státního rozpočtu na centrální prostředky a na prostředky pro jednotlivé součásti UP pro dané rozpočtové období. Metodiku předložil ke schválení rektor UP Martin Procházka, který připomněl, že její vznik každoročně koresponduje s pravidly poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám MŠMT ČR. Uvedl, že podle současných informací letos Univerzita Palackého obdržela o zhruba 282 milionů korun více a že při tvorbě metodiky pro rok 2025 sehrála svou roli i nedávno přijatá novela vysokoškolského zákona.

V následné širší debatě hovořili jak kvestor UP Josef Suchánek, který mimo jiné zmínil i chystané univerzitní investiční aktivity, tak jednotliví senátoři a senátorky a hosté. Zazněla řada připomínek, které se vztahovaly například k finanční spoluúčasti jednotlivých součástí UP na chystané rekonstrukci Sportovní haly UP. Debata se vedla také o odlišných pohledech na pojem koheze a loňské jednorázové poskytnutí financí na kohezi mezd MŠMT.   

K tomu, aby byl předložený dokument schválen, byla třeba nadpoloviční většina, tedy třináct senátorských hlasů. Pro jeho schválení se však vyslovilo pouze deset senátorů, osm bylo proti a tři se hlasování zdrželi. Navrženou Metodiku rozdělení příspěvku a dotací poskytnutých MŠMT součástem UP v roce 2025 Akademický senát UP tedy neschválil. Znovu se jí bude zabývat nejspíše na květnovém zasedání, tedy v době, kdy uvedený dokument již s největší pravděpodobností předloží zvolený kandidát na rektora UP Michael Kohajda.

Ve shrnutí časového rámce a procesu, který vede k vytvoření rozpočtu UP na rok 2025, připomněla předsedkyně AS UP Irena Smolová, že do druhé fáze přípravy rozpočtu bude moci UP přistoupit až po schválení metodiky. Vysloví-li se k ní AS UP souhlasně v květnu, bude možné zabývat se přípravou a schválením rozdělení příspěvku a dotací ze státního rozpočtu na centrální prostředky a na prostředky pro jednotlivé součásti UP. V třetí fázi se rozpočet jako takový znovu dostane k potřebnému projednání a schválení před AS UP. Do té doby se Univerzita Palackého nachází v rozpočtovém provizoriu.

Během jednání se senátoři a senátorky věnovali též několika předloženým vnitřním předpisům. Ve znění pozměňovacích návrhů Legislativní komise AS UP postupně schválili jak předložený návrh Statutu Filozofické fakulty UP, tak návrh Volebního řádu Akademického senátu Filozofické fakulty UP. AS UP schválil i předložený vnitřní předpis UP s názvem Pravidla pro vkládání peněžitých a nepeněžitých vkladů UP do právnických osob. V rámci ekonomické části neměl AS UP námitky k uzavření dvou smluv o zřízení služebnosti, nyní se jimi bude zabývat Správní rada UP, a v návaznosti na výše uvedenou debatu o finanční spoluúčasti na rekonstrukci Sportovní haly UP senátoři usnesením požádali vedení univerzity o předložení ekonomických informací (zejména o užívání, pronájmech a nákladech na provoz a příjmech z provozu) k budovám, které jsou ve správě rektorátu a centrálních jednotek UP.

Hovořilo se také o chybějící platformě pro interní komunikaci, intranetu, dále o organizaci promocí a jejích výhledech, o tom, zda mají absolventi hradit či nehradit poplatek za promoci, také o setkání fakultních a univerzitních studentských senátorek a senátorů či o možnosti opětného zřízení FreshUP bistra v areálu Neředín.

AS UP také vyhlásil lhůtu pro podávání návrhů nominací do Rady pro vnitřní hodnocení UP za AS UP. Stanovený termín je nejpozději do 30. dubna 2025. Stávající RVH UP má mandát do 30. června 2025.

Na příštím jednání AS UP, které se uskuteční 16. dubna, se senátorky a senátoři UP seznámí se závěry kontroly hospodaření rektorátu a centrálních jednotek UP. Dokument je nyní připraven k zapracování připomínek rektora UP. Na jednání AS UP bude pravděpodobně předložen k projednání i nový Studijní a zkušební řád UP a Stipendijní řád UP.

V závěru jednání předsedkyně AS UP informovala senátory a senátorky o možné debatě u kulatého stolu, jež by se věnovala tématu evaluací na UP. Irena Smolová také zmínila, že veškeré dokumenty o volbě a výsledku volby kandidáta na rektora UP jsou v tuto chvíli v Kanceláři prezidenta ČR, která stanoví termín jeho jmenování na Pražském hradě.

Více v přijatých usneseních zde. Více o AS UP zde.

Sobota bude ve znamení divadla. Uskuteční se už 13. ročník celorepublikové akce Noc divadel. Tématem, které propojuje, je Sousedství a v Olomouci se do programu zapojí Divadlo na cucky, Moravské divadlo spolu s malou kulturní scénou Sedmička, Divadlo K3 v Uměleckém centru Univerzity Palackého a univerzitní divadelní spolek Po škole. Návštěvníci se mohou těšit na pestrou nabídku představení, interaktivních prohlídek, tvůrčích dílen i neformálních setkání s umělci.

Noc divadel otevírá dveře divadelního zákulisí a přináší jedinečné zážitky pro všechny milovníky dramatického umění. Letošní ročník se ponese v duchu tématu Sousedství, které propojí divadelní soubory i diváky v atmosféře sdílené kultury a komunitního setkávání. Termín konání se vztahuje k Mezinárodnímu dni divadel, který připadá na 27. března. Následující sobotu se tak otevřou divadla po celé republice, aby svým divákům nabídla netradiční program a nové zážitky. 

Sedmička: Představuje se nový divadelní prostor

Program odstartuje už ve 14 hodin v malé kulturní scéně Sedmička. Tento nový prostor nabídne interaktivní program pro celou rodinu. „Na Sedmičce vyroste malé městečko a umělecké čtvrti, kde se setkávají sousedé od divadla, filmu, hudby, malých scénografů, loutkařů a mistrů výtvarného umu. Přijďte si hrát, objevovat a tvořit společně s námi, cestovat v čase a nechat se nést na vlně fantazie v doprovodu živé hudby,“ představila program produkční Sedmičky Eva Spilková.

Divadlo na cucky: Program pro celou rodinu

Na návštěvníky se připravuje také Divadlo na cucky. „Program zahájí v 15 hodin rodinný workshop k výstavě probíhající v Galerii XY. Od 16 do 20 hodin pro návštěvníky chystáme pět komentovaných prohlídek se zástupci našeho divadla, které je zavedou do útrob „našeho“ domu. Závěr programu bude patřit unikátní performanci CHRONOSCAPE. Slovenská autorka Daša Krištofovičová promění za doprovodu hudby Marcely Cmorejové fasádu divadla ve fascinující živou projekci inspirovanou historií Olomouce, Dolního náměstí a přímo budovou našeho divadla, a to ve 20, 21 a 22 hodin. Kapacita rodinného workshopu a komentovaných prohlídek je omezená, doporučujeme rezervaci míst,“ uvedla Hana Sedláková, mluvčí Divadla na cucky.

Moravské divadlo: Nahlédněte na jeviště i do zákulisí

Do zákulisí bude v sobotu možné nahlédnout v Moravském divadle Olomouc. Připravili zde šest speciálních tematických prohlídek a lidé se postupně podívají do všech zákoutí divadla, na jeviště, k provazišti, na zkušebnu, krejčovnu nebo korepetitornu nebo budou moci nahlédnout do ředitelny.

„Prohlídky se budou konat každou půlhodinu od 17:30 do 20 hodin. Kapacita jedné skupiny je 20 osob. Z našich zkušeností víme, že zájem bývá velký, proto doporučujeme rezervaci vstupenek s předstihem,“ doplnila mluvčí Moravského divadla Olomouc Vlasta Pechová. Ve 21 hodin na jevišti Moravského divadla proběhne Divadelní science show univerzitního spolku UP Crowd, která ukáže, jak spolu sousedí věda a divadlo. Návštěvníci se mohou těšit na divadelní efekty a praktické ukázky, které dokážou, že i divadlo může být věda. Vstup na akci je zdarma.

Univerzita: Vydejte se do Konviktu nebo vily Primavesi

Univerzita Palackého zve nejen do svého divadelního sálu, ve kterém se celoročně odehrává pestrý kulturní program pro studentskou i širokou veřejnost, ale do celých podkrovních prostor jezuitského Konviktu, který sousedskými hovory a hádkami zaplní studenti a studentky univerzitních divadelních spolků. Ti zvou od 16:30 do 20:30 na „Nekončící schůzi vlastníků“. Po celou dobu budou také ve filmovém sále k vidění filmy se sousedskou tematikou, např. historické Dostaveníčko ve mlýnici nebo kultovní Kouř. Nejen pro děti je připravena soutěž ZtRaCeNý OvLaDaČ. V 17 a v 18:30 zve univerzita návštěvníky na studentskou variaci na Hamleta Dál zbývá už jen mluvit o tom, co se stane, když dáme Shakespearovým hrdinům prostor říct, co si opravdu myslí.

Nasát kouzlo divadla můžete i s univerzitním spolkem Po škole od 18 do 22 hodin v prostorách vily Primavesi. Poškoláci připravili příběh o soužití zvířátek na farmě a návštěvníci se stanou součástí průvodu i soudu s prasátky. Vstupné je dobrovolné. „Sousedství je pohádkovou alegorií sousedských problémů. Formou bajky o zvířátkách z jedné farmy přinášíme příběh, který se může stát každému, pokud už nestal nebo právě neděje,“ přiblížil program režisér Arnošt Hašek. „Spolek Po škole se účastní Noci divadel v Olomouci již od roku 2016, tedy prvního roku své existence. Letos poprvé jdeme vlastní cestou v novém prostoru vily Primavesi, která svojí architekturou nabízí divákům jedinečný zážitek,“ doplnil vedoucí spolku Jiří Žák.

Jaké to vlastně je, přiblížit se k živému hadovi nebo se zblízka podívat na sklípkana? Odpudivé, nebo kouzelné? Malí i velcí to budou moci na vlastní kůži zjistit o víkendu 29. a 30. března, kdy do Pevnosti poznání – Centra popularizace Přírodovědecké fakulty UP dorazí na pět desítek živých bezobratlých, plazů a obojživelníků v doprovodu odbornic a odborníků na chovatelství, herpetologii, teraristiku a entomologii.

Návštěvníci se kromě prezentace živých zvířat dozvědí také o tradičních metodách sběru hmyzu a řadu informací ze světa světlušek, strašilek, kudlanek nebo exotických ploštic. Sdílet své zkušenosti budou čeští chovatelé, entomologové a další odborníci, kteří představí rozsáhlé sbírky zaměřené především na brouky z tropických oblastí i České republiky. Zájemcům ukážou fascinující rozmanitost hmyzí říše i to, jak se různé druhy přizpůsobily životu v odlišných prostředích. Vystaveny budou také výjimečné exempláře, které se zachovaly v jantaru po dobu 99 milionů let, a to v neuvěřitelných detailech – od křídel a tykadel až po mikroskopické chloupky na těle. 

Odborníci Pavel Javůrek a Richard Kabelka si připravili přednášky Bulharsko objektivem – fascinující plazi a obojživelníci a Pojďme pomoci obojživelníkům!. „Rok 2025 byl Českým svazem ochránců přírody vyhlášen Rokem obojživelníků. Náš bohatý program přiblíží fascinující svět těchto tvorů, kteří obývají jak vodní, tak suchozemské prostředí. Návštěvníci se seznámí s jejich životním cyklem, rozmanitostí druhů i hrozbami, kterým čelí. Obojživelníci jsou totiž jednou z nejohroženějších skupin živočichů ve střední Evropě, a proto je jejich ochrana klíčová,“ doplňuje Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Interaktivní program a výstavy doplní v Pevnosti poznání také pátrací a badatelské hry Žabí hledačka a Vyšetřování zmizelých obojživelníků, tematické malování na obličej i tradiční víkendové vědecké dílny a experimenty, které budou po celý měsíc ve znamení odpudivých a kouzelných.

Podrobné informace o programu jsou k dispozici na webu Pevnosti poznání.

Představit nejnovější poznatky ve vývoji a využití pokročilých (nano)senzorických technologií je úkolem třídenní Spring school on nanobiosensors and printed biosensors, kterou v Olomouci pořádá Český institut výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v rámci projektů TECHSCALE a SUSNANO. Na organizaci se podílí rovněž Univerzita v Tiraně a ICN2 v Barceloně.  Akce se účastní celkem 55 vědců.

„Hlavním cílem je poskytnout studentům magisterského a doktorského studia i začínajícím výzkumníkům nejnovější poznatky v oblasti vývoje nanobiosenzorů a tištěných biosenzorů. Během tří dnů získají účastníci teoretické i praktické znalosti o vývoji a aplikaci pokročilých biosenzorických technologií, navážou cenné kontakty s odborníky z akademické i průmyslové sféry a získají inspiraci pro vlastní výzkum a profesní růst,“ uvedl za organizátory Michal Otyepka z CATRIN.

Význam akce zejména pro mladé výzkumníky ocenil také Arben Merkoçi ze špičkového výzkumného ústavu ICN2 v Barceloně. „Jarní škola přináší nové myšlenky v oblasti vývoje a výroby nanobiosenzorů, což přináší užitek nejen projektu SUSNANO, ale i širší vědecké komunitě zaměřené na návrh, konstrukci a využití nové generace těchto zařízení,“ uvedl Merkoçi.

To potvrdil i Ivan Dědek z CATRIN, který v první den akce pronesl přednášku na téma A Novel Biosensing Mechanism Based on Single-Atom Engineering for Rapid Detection of Antibodies. „Jarní škola mi poskytuje zpětnou vazbu pro náš výzkum a tím nás posouvá dál. Zároveň mi umožňuje bavit se o některých nápadech a zkušenostech s kolegy zabývajícími se podobnými tématy a problémy,“ uvedl doktorand.

V programu vystoupí i zkušení výzkumníci z tuzemska a zahraničí. Mezi zvanými řečníky jsou Fabiana Arduini z University Tor Vergata, Alessandro Silvestri z Ca’ Foscari University, José Flauzino z Imperial College London, Ondřej Zítka z Mendelovy univerzity a Michal Žák z OPV Ltd. Zatímco první dva jsou věnovány přednáškám a networkingu, závěrečný den bude patřit praktickému workshopu.

„Program propojuje teoretické přednášky s praktickými workshopy, čímž účastníkům umožňuje získat nejen znalosti, ale i praktické dovednosti přímo od expertů v oboru,“ objasnil Petr Jakubec z CATRIN.

Mezinárodní projekt SUSNANO z projektu Horizon Europe, jehož partnery jsou kromě CATRIN Univerzity Palackého také Univerzita v Tiraně, ICN2 v Barceloně a společnost Intelligentsia Consultans Sarl, se věnuje vývoj elektrochemického senzoru pro kontrolu kvality vod. Posláním projektu TECHSCALE z operačního programu Jan Amos Komenský je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Při řešení projektu výzkumníci z CATRIN spolupracují s odborníky z pěti fakult Univerzity Palackého a s vědci z Univerzity Karlovy a CEITEC VUT.

Podrobné informace o jarní škole jsou dostupné zde.

Geografická výzva GeoGuessr, kterou uspořádal studentský spolek EGEA, přilákala rekordní počet účastníků. Třiatřicet týmů z přírodovědecké, filozofické, právnické, pedagogické a lékařské fakulty se zapojilo do třetího ročníku soutěže, jenž prověřil jejich znalosti ze světové geografie. Nejpřesnější byl tým Kandia složený ze studentů Anety Machů a Samuela Otlíka a absolventa Martina Kováčka.

„Letošní ročník GeoGuessru se nám velmi líbil. Soutěžilo hodně týmů, konkurence byla veliká. Celá akce byla dobře připravená,“ uvedla studentka Environmentální geologie Aneta Machů z vítězného týmu. „Nejnáročnější byl pro nás časový limit. Zorientovat se během 70 vteřin bylo těžké. Museli jsme se rychle rozhodovat. Jedno kolo jsme vyhráli i díky tomu, že si Samuel pamatoval, že na Newfoundlandu se místo poštovních schránek nacházejí bedničky u domu,“ doplnil absolvent přírodovědecké fakulty Martin Kováček.

GeoGuessr je geografická hra využívající Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitnou na náhodném místě na planetě a jejich úkolem je co nejpřesněji určit svou polohu. Účastníci se mohou v prostředí StreetView volně pohybovat a hledat indicie, které jim pomohou lokalizovat jejich pozici.

Organizátoři letošní akce připravili šest kol, přičemž každé kolo bylo věnováno jinému kontinentu. Soutěž začala v Evropě a vyvrcholila v Jižní Americe. „Mám obrovskou radost, že se nám podařilo uspořádat již třetí turnaj v GeoGuessru, a ještě větší, že se k nám týmy rády vrací a počet zájemců o hru stále narůstá. S přibývajícími účastníky se vyskytly i menší technické problémy, které se nám ovšem podařilo vyřešit a věříme, že nenarušily celkový dojem z večera. Moc nás také těší, že jsme pro jednotlivé týmy mohli připravit menší překvapení v podobě popcornu. Doufáme, že se nad hrou GeoGuessr opět s hráči brzy potkáme, nejbližší příležitost budou mít v rámci majálesového speciálu,“ řekla jedna z organizátorek Denisa Hadrová. 

Na druhém místě skončil tým Kucháři složený ze studentů přírodovědecké a filozofické fakulty Kristiána Šarlušky, Martina Zábranského a Kristiána Zemana. Třetí místo obsadil tým Tuduælajv složený z Tomáše Bílka, Alexe Hradeckého a Dominika Falta z přírodovědecké fakulty.

Kristína Cisková, studentka obou Teorie a dějiny výtvarných umění, Šimon Kulík a Johan Čapek, posluchači oboru Filmová studia a Televizní a rozhlasová studia zvítězili v letošní Studentské odborné soutěži uměnovědných kateder o cenu děkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Cenu diváků letos obdržela Kateřina Klímová z katedry muzikologie, a to za práci, v níž zkoumá recepci tvorby slavného barokního libretisty Pietra Metastasia.

Divadelní sál Uměleckého centra Univerzity Palackého hostil další kolo Studentské odborné soutěže uměnovědných kateder o cenu děkana FF UP. V celkem dvanácti příspěvcích prezentovali studující oborů dějin umění, muzikologie a divadelních a filmových studií svá bakalářská a magisterská témata. Většina letošních příspěvků se zabývala dvacátým stoletím.

„Kromě obsahové i metodické rozmanitosti byla potěšující vesměs vysoká profesionalita přednesu i pečlivě připravené prezentace,“ uvedl za organizaci soutěže Martin Krummholz z katedry dějin umění FF UP.

Šestičlenná porota složená z pedagogů a doktorandek vybrala v tajném hlasování trojici vítězů. Cenu tak získala Kristína Cisková, studentka třetího ročníku katedry dějin umění FF UP. Ve své práci se věnuje dílu Ľudovíta Felda, košického umělce, jenž se během internace v Osvětimi stal osobním malířem J. Mengeleho. Kristína Cisková zkoumá reflexi těchto temných let v jeho následující tvorbě.

„Prostředí Košic, odkud Ľudovít Feld pocházel, je mi velmi blízké. Studovala jsem tam na střední škole. Právě tam jsem se s Feldovou tvorbou seznámila. Přestože je Feld uznávaným regionálním umělcem, v odborné literatuře je jako autor zpracovaný minimálně,“ uvedla Kristína Cisková. Sama se ve volném čase věnuje portrétování, a proto ji jeho tvorba zaujala. Kombinace zmíněného – společné prostředí, zájem o portrétní kresbu a nedostatečné zpracovaní Feldova díla – pro ni byla klíčovým důvodem, proč se danou oblast rozhodla zpracovat. Téma je součástí její bakalářské práce, již chce za pár měsíců odevzdat.

„Ještě ale záleží na mnohých okolnostech. Momentálně zvažuji, že by takto podstatné informace neměly zůstat jen u bakalářské práce. Ráda bych je zpracovala do samostatné publikace,“ dodala laureátka ocenění. Tématu se věnuje víc než rok a vnímá, že je po formální a emocionální stránce velmi náročné.

„Velmi mě potěšilo, že odborníci s většími zkušenostmi a znalostmi vidí v mém příspěvku a jeho zpracování potenciál. Chápu to tak, že má moje práce smysl. Moc děkuji všem, kteří mě podpořili. Moc si ocenění vážím,“ doplnila studentka oboru Teorie a dějiny výtvarných umění FF UP.

Z ocenění má radost i Šimon Kulík z katedry divadelních a filmových studií, jenž důkladné kritické analýze podrobil okolnosti vzniku i společenský impakt filmu Děti bez lásky (1963) – ve své době přelomového dokumentu kriticky nahlížejícího důsledky umísťování dětí do sociálních ústavů.

„Výzkum zaměřený na Děti bez lásky byl jedním z témat bakalářské práce, jež nabízel doktor Jan Černík. Vybral jsem si ho proto, že se zajímám o dokumentární film a jeho konstrukci. Původně jsem totiž myslel, že budu hlavně analyzovat rétoriku filmu. Myslel jsem si, že historický výzkum bude zaměřen jen na reakci, kterou film vyvolal v tisku. Vůbec mě v té době nenapadlo pochybovat o rozšířených tvrzeních. Nesrovnalostí jsem si začal všímat až při vyhodnocení literatury. Ty pak ještě prohloubily první výsledky archivního výzkumu. Rozhodl jsem se tedy změnit hlavní předmět zkoumání. Analýza přesvědčovacích strategií v práci zůstala, ale stala se vedlejší. Fungovala pak jako taková afirmace síly filmu ve stínu zpochybnění okolního narativu,“ popsal svou práci Šimon Kulík.

I on si velmi cení toho, že se dostal do skupiny oceněných studentů a studentek. „Moc si vážím toho, že mezi vítězné výzkumy porota zařadila i ten můj. Chtěl bych však zdůraznit, že moje práce by nebyla ani z poloviny tak dobrá, nebýt cenných rad a vedení pana doktora Černíka. Rád bych mu i touto cestou poděkoval,“ dodal.

Cenu děkana FF UP si ze Studentské odborné soutěže odnesl i Johan Čapek, posluchač katedry divadelních a filmových studií, jenž studuje současné graffiti a jeho aktuální trendy, přičemž vychází též z autopsie a vlastních vazeb s touto subkulturou a street artovou komunitou.

Studentská odborná soutěž uměnovědných oborů měla i svou Cenu diváků. Tu letos obdržela Kateřina Klímová z katedry muzikologie, a to za práci, v níž zkoumá recepci tvorby slavného barokního libretisty Pietra Metastasia v českých zemích.

Studentská odborná soutěž uměnovědných kateder o Cenu děkana FF UP 2025

Kristína Cisková (KDU), studentka oboru Teorie a dějiny výtvarných umění (bakalářský program, třetí ročník).

Johan Čapek (KDFS), student oboru Filmová studia a Televizní a rozhlasová studia (magisterský program, druhý ročník).

Šimon Kulík (KDFS), student oboru Filmová studia a Televizní a rozhlasová studia (magisterský program, první ročník).

Cena diváků:

Kateřina Klímová (KMU), studentka oboru Muzikologie (bakalářský program, třetí ročník). 

O Šikmém kostele a Životicích, opomíjeném regionu a společenských dopadech literatury bude řeč na páté besedě z univerzitního cyklu Procházka s… Pozvání rektora Martina Procházky totiž přijala spisovatelka Karin Lednická. Debata se uskuteční 3. dubna.

Karin Lednická chtěla studovat knihovnictví a žurnalistiku, ale maturovala ještě za komunismu a pracovala pak v průmyslových podnicích na Ostravsku a Karvinsku. K novinařině se tedy dostala až po revoluci, kdy začala psát pro regionální tisk. V 90. letech studovala v Londýně angličtinu a anglickou historii a po návratu do Česka dva roky překládala beletrii. V roce 1997 založila nakladatelství Domino, které vydávalo především detektivní romány a thrillery, některé z knih sama přeložila. Před šesti lety Domino koupila společnost Albatros Media. O rok později, v únoru 2020, vyšla Karin Lednické prvotina Šikmý kostel jako první publikace jejího nově vzniklého nakladatelství Bílá vrána.

„Děj románu překlenuje téměř tři desítky let, a třebaže se v podstatě soustředí na několik stěžejních osobností, je barvitý a rozvíjený s tvůrčím umem i erudicí. Vyprávění o světě, kde se uhelný prach mísí s vůní kvetoucích luk, o lásce čelící překážkám i o trpkém životě za války, má stejnou sílu jako nezdolné ženy,“ napsala v recenzi při vydání prvního dílu trilogie na iDNES.cz kritička Alena Slezáková a dodala, že Šikmý kostel je fascinujícím příběhem o štěstí i utrpení, naději i zániku a především o síle žen vzdorujících nepřízni osudu. Úspěšná kniha s podtitulem „románová kronika ztraceného města" má od loňska už své třetí pokračování.

Kromě trilogie je Karin Lednická i autorkou dokudramatu Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie, které se zabývá osudy této vesnice během druhé světové války.

Vstup na Procházku s… Karin Lednickou je zdarma, z kapacitních důvodů je však nutné se registrovat. Beseda se koná 3. dubna, 16:00–17:30, v aule Filozofické fakulty UP, Křížkovského 10.

Procházka s… je debatní cyklus Univerzity Palackého. Hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. Jeho pozvání již přijali teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha, novinářka Petra Procházková, lékař Tomáš Kempný a moderátor a novinář Daniel Stach.

Olomouc ani letos nechybí mezi zastávkami série Nočních běhů pro Světlušku, oblíbenou dobročinnou sportovní událostí ožijí Smetanovy a Čechovy sady ve čtvrtek 10. dubna. Budou u toho i pracovníci Centra APA (aplikovaných pohybových aktivit) Fakulty tělesné kultury UP, kteří v rámci doprovodného programu nabídnou k vyzkoušení různé sportovně-kompenzační pomůcky pro osoby se zdravotním postižením.

Centrum APA s Nadačním fondem Českého rozhlasu, jehož je Světluška součástí, spolupracuje na projektu zaměřeném na podporu pohybových aktivit dětí a žáků se zrakovým postižením (psali jsme zde). Stánek konzultantů APA zájemci najdou nejen v Olomouci, ale na všech letošních nočních bězích, jejichž série započala před několika dny v Ostravě a potrvá do poloviny května, kdy se poběží v Plzni.

„Spojení s konzultanty Centra APA je pro nás nesmírně důležité. Sport ve Světlušce vnímáme jako jednu z cest, která může vést k samostatnému a smysluplnému životu, a naším velkým přáním je vybudovat kvalitní systém, jak děti se zrakovým handicapem ve sportovních aktivitách podpořit,“ uvedl ředitel NF ČRo Jiří Váňa.

„I my si nesmírně vážíme stále se prohlubující spolupráce se Světluškou. Díky poskytované finanční podpoře jsme schopni naplňovat společnou vizi práv osob se zrakovým postižením na aktivní život. Vždyť jen v této konkrétní systémové podpoře dochází už druhým rokem v sedmi krajích ČR ke spolupráci se školami pro žáky se zrakovým postižením, příslušnými speciálně pedagogickými centry, ale také ‚mainstreamovými‘ školami, kde se společně vzdělávají děti a žáci se zrakovým postižením,“ dodal Ondřej Ješina z Centra APA.

Noční běh pro Světlušku, jehož startovné podpoří mj. veřejnou sbírku na přímou pomoc těžce zrakově postiženým, rozzáří olomoucké parky ve večerních hodinách ve čtvrtek 10. dubna.

Středobodem bude prostor před restaurací Fontána, kde bude start i cíl běhu, který je připraven ve dvou variantách – 2,5 a 5 km. Registrační stany se otevřou s 19. hodinou. V rámci doprovodného programu se kromě Centra APA představí i další partneři akce, zájemci si například budou moci nechat změřit zrak nebo se nechat namasírovat nevidomými a slabozrakými maséry. O hudební rozehřátí se postará písničkář Voxel. Start nočního běhu, k němuž neodmyslitelně patří rozzářené čelovky účastníků, je pak naplánován na 21. hodinu.

Další informace a možnost registrace na běh najdete zde.

„Už se tu zase dá projít,“ komentuje svoji oblíbenou pěší trasu do práce po břehu řeky Opavy Adam Šimůnek, absolvent Fakulty tělesné kultury UP. Od nádraží v Krnově je to ke škole v Branticích, kde je od roku 2018 ředitelem, pětikilometrová procházka, příjemná, ale po nedávné povodni sem tam blátivá a drobet dobrodružná. Jakoby vzdáleně připomínala slasti a strasti ředitelování...

„Co jsem nastoupil, máme za sebou covid, kdy mi někteří hrozili soudy, pak začala válka na Ukrajině, teď zase povodeň. Říkal jsem si, že až bude vše hotové, škola stabilizovaná, zrekonstruovaná, budu moci odejít. Ale věci, které hotové byly, teď už zase hotové nejsou. Nemůžu odejít od rozdělané práce. Navíc jsem poznal spoustu skvělých lidí a komunita kolem školy je tak silná,“ přemýšlí v cíli cesty.

Otlučená omítka v dílnách a tělocvičně v suterénu školy prozrazuje, že vody tu bylo po ramena průměrně vysokého člověka, zeď slávy v šatně připomíná jména některých z těch, kteří škole pomohli, zahradě chybí plot a třeba po doskočišti pro skok daleký je jen díra. „Rozbrečel jsem se, když jsem přišel. Ale řekl jsem si, že to prostě musíme zvládnout,“ vzpomíná Adam Šimůnek na zářijovou katastrofu.

Mezi prvními kroky bylo zveřejnění QR kódu vedoucího na účet školy. „Takřka ihned jsme mohli koupit vlastní čerpadla a vysoušeče a pustit se do práce. Pomohli nám hodně vojáci i dobrovolníci z veřejnosti, týden po opadnutí vody jsme měli osekané omítky. Na začátku tohoto roku jsme otevřeli oddělení školky zrekonstruované díky sbírce, která nám i nadále pomáhá. Nicméně jsme stále v provizoriu, nemáme kuchyň a nemůžeme využívat tělocvičnu,“ přibližuje s tím, že jako člen krizového štábu se zapojil i do odstraňování následků povodně v obci. „Přijeli za námi i lidé z mé alma mater, FTK: Lukáš Jakubec ze studijního oddělení pomáhal s rozjezdem infolinky a s databází potřeb obyvatel, pořádný kus práce udělaly i studentky ochrany obyvatelstva Vendula Bartošová a Aneta Máčalová. I jim patří velké poděkování,“ dodává ve své kontejnerové buňce.

Neobvyklá ředitelna nesouvisí s povodní, ale s růstem a prostorovými možnostmi prvostupňové školy. Když Adam Šimůnek v roce 2018 vyhrál výběrové řízení, měla malotřídka 42 žáků, v současnosti jich má téměř 80 a své ratolesti sem chtějí přihlásit rodiče ze širokého okolí. „Zásadní je pro nás individuální přístup ve výuce, v každé třídě máme vedle učitelky i asistentku, která se dětem věnuje. Sami žáci se podílejí na informování veřejnosti o tom, co se ve škole děje, přičemž se snažíme vymýšlet zajímavé aktivity. Podařilo se nám třeba volat s astronautem Andrewem Feustelem. V rámci programu Erasmus+ se naše děti zúčastnily studijních pobytů v Itálii a Finsku.“

Připouští, že v začátcích svého ředitelování v Branticích se dopustil nějakých přešlapů, zároveň prý byl v euforii a práce ho bavila od prvního dne. S přihlášením do výběrového řízení ovšem váhal, tehdy si říkal, že to není nic pro něj. Představoval si, že bude až do důchodu učit tělocvik a dílny na Velké Dlážce v Přerově, kde začal svoji učitelskou kariéru, k tomu by mohl mít akademický úvazek na FTK. „O výběrku v Branticích jsem se dozvěděl na vánoční show taneční skupiny, kterou jsem předtím vedl. Pochyboval jsem, i když mi to vrtalo v hlavě. Probral jsem to s přítelkyní a chtěl jsem ještě slyšet názor mého školitele na FTK, profesora Karla Frömela. Kdyby mi řekli, nechoď do toho, do výběrka bych se nepřihlásil.“

I když nakonec Adam Šimůnek s přítelkyní, se kterou se brzy vzali, přesídlili zpět na Krnovsko, odkud pochází, na Univerzitu Palackého se vždy rád vrací. „Tím, že jsme se hodně stěhovali, když jsem byl malý, mi chybí dětský pokojíček u rodičů. Před časem jsem si ale uvědomil, že takové to místo plné vzpomínek je vlastně univerzita, respektive fakulta tělesné kultury. Na léta tady rád vzpomínám, bylo to super, i přes některé výhrady mě to posunulo v životě a pokaždé, když sem přijdu, jsou tu lidé, které znám, a cítím se tu jako doma.“

Adam Šimůnek (* 1990)

Ředitel ZŠ a MŠ Brantice u Krnova, absolvent oboru Tělesná výchova a základy technických věd a informačních technologií a doktorského studia Kinantropologie na Fakultě tělesné kultury UP. Než se stal ředitelem školy na vesnici, učil čtyři roky na základní škole v Přerově. Je ženatý, má dceru a mezi jeho záliby patří obecně pohyb (dříve se závodně věnoval street dance), dále počítačové hry a podcasty.

Text původně vyšel v únorovém vydání magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi najdete zde.

Už pošestnácté se studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého, ale i další začínající podnikatelé z celého Olomouckého kraje mohou přihlásit do soutěže Podnikavá hlava, kterou pořádá Vědeckotechnický park UP (VTP UP). Zájemci, kteří mají nápad na vlastní podnikání a chtějí jej posunout o krok dál, mají nyní dva měsíce na podání přihlášky. Soutěžit mohou o ceny v hodnotě 400 000 korun, které jsou určeny na podporu úspěšné realizace jejich projektů.

Soutěž Podnikavá hlava každoročně pomáhá objevit a podpořit ty nejlepší podnikatelské nápady v Olomouckém kraji. Je zaměřená na všechny začínající podnikatele, kteří se snaží úspěšně odstartovat svůj byznys. V minulosti z této soutěže vzešly dnes už dobře známé podnikatelské projekty a zavedené značky, jako jsou Báťkovy bylinné sirupy, moderní čtenářský deník Knihář nebo dětská herna JáSám v centru Olomouce.

„Minulý ročník nám opět potvrdil, že pořádání soutěže Podnikavá hlava má smysl a že tak můžeme podnikatelům nebo podnikajícím studentům pomoci v začátcích, propojit je s experty a ukázat možnosti financování. S loňskou vítězkou soutěže Annou Chesnokovou jsme na VTP UP v pravidelném kontaktu a za uplynulý rok Anna dokázala svou aplikaci StitchItOn, vytvářející vzory pro vyšívání pomocí AI, rozvinout natolik, že má už v tuto chvíli fungující tým a aplikaci a ozývají se jí první firmy ohledně spolupráce,“ vysvětlil ředitel VTP UP Petr Kubečka.

Termíny, pravidla, výhry a další informace o soutěži jsou dostupné na webu www.podnikavahlava.cz. Registrace podnikatelských nápadů je spuštěna od 20. března. Po prvotním zaregistrování na webu je nutné do 20. května dodat potřebné podklady k podnikatelskému záměru. Do finále postupuje deset nejlepších nápadů, jejichž autoři před odbornou porotou představí stručnou prezentaci svého podnikatelského záměru. Pro finalisty soutěže jsou připraveny workshopy, které je pomohou vybavit potřebnými dovednostmi pro oblast cenotvorby a při vystupování před investory.

Slavnostní představení finalistů a vyhlášení vítězů proběhne 12. června v univerzitní budově Envelopa Hub. Oceněny budou tři nejlepší podnikatelské záměry a vítěz celé soutěže si odnese 50 000 Kč, poradenství v hodnotě 130 000 Kč, věcné ceny a roční pronájem pracovního místa v Element Coworkingu nebo slevu 50 procent na roční pronájem kanceláře v inkubátoru VTP UP. Součástí soutěže je i speciální kategorie Business Talent UP určená výhradně pro studenty a zaměstnance Univerzity Palackého. Vítěz této kategorie získá 5 000 Kč, konzultace a věcné ceny.

Soutěž Podnikavá hlava pořádá Univerzita Palackého v Olomouci a je organizována pod záštitou primátora statutárního města Olomouce Miroslava Žbánka a náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Jelínka. Soutěž je realizovaná za finanční podpory Statutárního města Olomouce, Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Inovačního centra Olomouckého kraje.