Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Na Lékařskou fakultu UP se vrátili absolventi, kteří úspěšně završili studium medicíny v roce 1995. Během tradičního setkání Radicēs / Kořeny ve velké posluchárně Teoretických ústavů znovu zasedlo 154 zkušených lékařek a lékařů působících nejen napříč celou Českou republikou, ale například i v Německu nebo Spojených státech. Přes občasné lehké zaváhání při poznávání spolužáků to bylo setkání veselé, plné vzpomínek a smíchu, ale i uznalého podivu, jak se fakulta za těch třicet let proměnila.

„Nepřijde vám ta posluchárna nějaká menší? – Takže se to nezdá jen mně! Míval jsem mnohem více místa na kolena,“ bavili se někdejší studenti medicíny, když během absolventského setkání procházeli prostory fakulty. Prohlídky Dostavby Teoretických ústavů, muzea anatomie a Centesima – centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností navázaly na úvodní pozdravy ve velké posluchárně.  

Tam účastníky přivítali nejen členové „samozvaného“ organizačního výboru setkání, ale také proděkan Dušan Klos zastupující děkana a proděkanka Eva Klásková. „Chtěl bych vám poděkovat za to, jakým způsobem reprezentujete naši lékařskou fakultu, za vaši práci, kterou jste za těch třicet let odvedli, je mezi vámi spousta velkých osobností a známých tváří medicíny. Zároveň vám chci také popřát řadu dalších úspěchů v profesním i osobním životě a velmi se těším, že se s vámi později setkám i na vaší zlaté promoci,“ uvedl Dušan Klos, který společně s Evou Kláskovou a dalšími kolegy absolventům během prohlídek přiblížil proměny a současnost lékařské fakulty.

Ještě předtím se ale velká posluchárna doslova otřásla bouřlivým potleskem a výbuchy smíchu. Stačilo k tomu například jen, aby se za katedru postavil Petr Myšák, působící mimo jiné jako lékař litvínovských hokejistů. „Toto jsem si vždycky přál. Postavit se sem, kde stáli naši vyučující, a koukat na vás. Jsem strašně rád, že vás vidím,“ ujal se slova a připomněl, že byli poslední ročník, který vedle anatomie musel studovat také dějiny dělnického hnutí. A neopomněl zmínit ani několik olomouckých podniků, kam se spolužáky chodili po škole. Postřehy a vzpomínky přidali i další „třicátníci“ – Monika Machačová, Miroslav Havrlant nebo Bohdan Pomahač, který s manželkou Hanou, taktéž absolventkou, přiletěl z USA.

„Cesta se určitě vyplatila, s některými jsme se opravdu těch třicet let neviděli. Je to pro nás velká věc, teď jsme ještě všichni v nejlepších letech, kdo ví, jestli se nám podaří se takto setkat po čtyřiceti nebo padesáti letech od promoce, to už, myslím, bude horší,“ řekl známý plastický chirurg. „Je to fantastické, jsme rádi, že tu můžeme být. Když vidím tváře našich spolužáků, úplně mě to nabíjí energií a vrací se ta doba, kdy jsme tu studovali. Velmi se mi také líbilo muzeum anatomie a simulační centrum, je tu řada věcí nových,“ doplnila ho manželka. „Fakulta mi připadá pěknější, světlejší. Jde kupředu a to je super,“ dodal ještě Bohdan Pomahač, než se odebrali na oběd a na odpolední a večerní část setkání, která se již neodehrávala na fakultě, ale v Bounty Rock Café.

„Sešlo se nás 154 ze všech koutů Česka, ale i z Německa, Slovenska nebo USA a s fakultou se nám na přípravě setkání velmi dobře spolupracovalo, takže jsme maximálně spokojení. Letos nás ale čeká ještě jedno setkání – od promoce se totiž pravidelně scházíme u Drápala vždy první pátek 13. v roce, aby se to dobře pamatovalo. Bývá nás kolem třiceti, je to poměrně stálá skupina, ale vždy se ukáže i někdo, koho jsme dlouho neviděli,“ zmínila za organizátory setkání Zuzana Fegyveresová, alergoložka ordinující v Olomouci a Litovli. Jak také prozradila, když ráno usedala ve velké posluchárně, uvědomila si, jaký je to už „kopec let“, co tu se spolužáky, mezi kterými byla například i Marie Černá z Radiologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc nebo přednosta Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch, sedávali pravidelně. V průběhu Kořenů to ale spíše vypadalo, jako by to bylo včera.

Lékařská fakulta UP bude absolventům patřit brzy ještě jednou – v sobotu 26. dubna pořádá Diamantovou promoci absolventek a absolventů, kteří studium medicíny úspěšně ukončili před šedesáti lety. 

Ve středu 16. dubna tomu bude deset let od otevření univerzitního obchodu a informačního centra na Horním náměstí. Unikátní prostor, který se při svém vzniku inspiroval podobnými obchody při britských a skotských univerzitách, je v současnosti největším kamenným univerzitním obchodem v Česku. Kulaté výročí si připomene výstavou mapující jeho historii, ochutnávkou univerzitního piva BrewHer, soutěžemi a slevovými akcemi.

„UPoint mnozí vidí jen jako obchod s merchem univerzity, ale pravdou je, že se během posledních let stal také exponovaným informačním centrem a komunitním prostorem. Ještě větší roli pak sehrává v propagaci značky UP, a to jak ven, tak dovnitř univerzity. Ostatně odběry kvalitního, lokálního a udržitelného zboží fakultami a dalšími pracovišti tvoří více než šedesát procent obratu,“ řekl vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

Narozeninovou oslavu si mohou návštěvníci užít ve středu 16. dubna od 9 do 17 hodin. V UPointu na ně bude čekat kolo štěstí, na němž si mohou vytočit dárek k libovolnému nákupu, soutěžní kvíz nebo ochutnávka piva, které překvapí nejen chutí, ale i barvou. Speciálně pro UPoint ho uvařily vědkyně ze směsi chmele Pink Boots pod hlavičkou univerzitního pivovaru Eureka. „Desáté narozeniny jsou ideální příležitostí se ohlédnout za vznikem a vývojem UPointu. Proto jsme ve spolupráci s bývalými vedoucími a zaměstnanci obchodu připravili výstavu o historii obchodu. Její součástí budou i vzpomínky hlavních hybatelů vzniku UPointu, včetně tehdejšího prorektora pro vnější vztahy Petra Bilíka,“ doplnila Marie Hanušová, provozní manažerka UPointu. Během narozeninového dne mohou navíc všichni příchozí využít slevu 10 procent na nákup a na pět nejrychlejších čeká 20 procent sleva na e-shopu s kódem VSENEJ.

UPoint – informační centrum a obchod vznikl v roce 2015 z popudu tehdejšího prorektora pro vnější vztahy Petra Bilíka, který se inspiroval obdobnými prodejnami univerzitního merche při britských univerzitách. Od počátku se UPoint stal nejen výkladní skříní univerzity, hojně navštěvovaným informačním centrem, ale také vzorem a inspirací pro další vysoké školy. Co do rozsahu sortimentu a velikosti obratu, ale i designu a velikosti prostor nemá v tuzemsku UPoint srovnání. Více než polovina aktuálního sortimentu je vyráběna ve spolupráci s lokálními dodavateli či absolventy UP. Velký důraz je kladen také na udržitelnost produktů. Aktuálně spadá UPoint pod oddělení marketingu UP.

Poradily si s konkurencí 37 týmů. Tereza Blahoudková, Sára Komendová a Karolína Králová, studentky 1. ročníku magisterského programu Právo a právní věda, vytvořily tým, který zvítězil ve fakultním kole soutěže v římskoprávním moot courtu. Vítězky budou olomouckou fakultu reprezentovat v česko-slovenském finále, které se uskuteční 24. dubna na plzeňské právnické fakultě.

Do fakultního finálového ústního kola postoupily pouze dva nejlepší týmy z kola písemného. Spolu s vítězkami to byl tým ve složení Natálie Foldynová, Lucie Prchalová a Nela Zahradníčková. Výkony studentek hodnotila porota tvořená členy katedry teorie práva a právních dějin – Kamilou Bubelovou, Petrem Dostalíkem a Jakubem Razimem. „Předvedli jste pěkné a bojovné výkony. Vítěz však může být jen jeden,“ řekl při vyhlašování výsledků Petr Dostalík.

Za své odborné znalosti si vítězný tým – Tereza Blahoudková, Sára Komendová a Karolína Králová – odnesl zkoušku z římského práva za A a poražené finalistky zápočet. Hlavní pořadatel, ELSA Olomouc, si pro účastnice fakultního finále připravil poukázky na knihy, studentky dále získají mimořádné stipendium a do svých knihoven si mohou přidat publikaci Pravidla, regule a výjimky z nich. Vítězkám navíc upeče dort porotkyně Kamila Bubelová,

„Soutěž je hezky vymyšlená. Je fajn, že kopíruje znalosti z povinného předmětu Římské právo. K přihlášení do soutěže nás motivoval plusový bod do zápočtu,“ přiznala studentka Karolína Králová z vítězného týmu. Podle ní už postup z písemného kola byl pro ně překvapením. A vítězství pak nečekaný bonus. „Máme velkou radost. Nejvíc si ceníme možnosti debatovat o fragmentu s našimi vyučujícími,“ dodala Sára Komendová. Finálové zadání bylo letos z oblasti obligačního práva, konkrétně commodatum (výpůjčka) a odpovědnost za zničenou nebo ukradenou věc, ke které měl vypůjčitel custodii (povinnost zvýšené péče).

Reprezentantky PF UP hodlají v česko-slovenském finále soutěže v římskoprávním moot courtu zabojovat. „Jsme domluveny na konzultaci s doktorkou Bubelovou, kdy nám ještě doporučí vhodné studijní prameny a vymyslíme soutěžní strategii,“ prozradila Karolína Králová.

Soutěž v římskoprávním moot courtu má na olomoucké fakultě dlouhou tradici, letos se konala již podevatenácté.

Deset let od svého vzniku letos slaví Pevnost poznání, kterou v bývalém dělostřeleckém skladu z 19. století nedaleko historického centra Olomouce v roce 2015 otevřela Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého. Jedno z nejvýznamnějších center popularizace vědy v Česku během deseti let navštívilo přes milion návštěvníků a mnozí z nich se do tohoto oblíbeného interaktivního science centra s více než dvěma stovkami vědeckých exponátů opakovaně vrací.

U zrodu myšlenky vybudovat v univerzitní Olomouci moderní centrum zaměřené na popularizaci vědy stál bývalý děkan Přírodovědecké fakulty UP Juraj Ševčík, který chtěl veřejnosti atraktivním a srozumitelným způsobem představit přírodní vědy. Stavba vědeckého centra byla s pomocí evropských dotací zahájena v roce 2013. V prosinci 2014, tedy tři měsíce před slavnostním otevřením Pevnosti poznání, nastoupil do funkce ředitele nového centra Matěj Dostálek. „Mým úkolem tehdy bylo zajistit dokončení expozic a postavit tým, který připraví program, vymyslí systém provozu, otevře brány Pevnosti poznání a zajistí, že do ní zavítá každý rok 80 tisíc návštěvníků. To byla totiž podmínka, díky které Univerzita Palackého získala téměř 200 milionů korun z Evropské unie na výstavbu tohoto návštěvnického centra,“ vzpomíná Matěj Dostálek.

Věda na vlastní oči i na dotek

Hlavním lákadlem Pevnosti poznání jsou interaktivní exponáty, které návštěvníkům poutavým způsobem přibližují zákonitosti přírodních věd. Na jejich výrobě se podíleli zaměstnanci i studenti přírodovědecké fakulty. „Exponáty jsme vyráběli ve vlastních dílnách. Je to naše specifikum, na které jsme právem hrdi,“ říká Matěj Dostálek. V expozicích pracovníci postupně instalovali například dutý model oční bulvy o průměru 1,5 metru či desetimetrovou maketu lidského mozku, do které se vejde až deset lidí, či interaktivní modely sopky a koloběhu vody v přírodě. Jednotlivá patra jsou tematicky zaměřena například na biologii, astronomii či geologii.

Pevností poznání od jejího otevření v roce 2015 prošlo 750 tisíc platících návštěvníků, ke kterým je nutné připočítat početné účastníky například vědecko-popularizačních akcí, jako je Noc vědců, či různých společenských setkání a konferencí. „Celkem k nám během uplynulých deseti let na­hlédl milion návštěvníků,“ vypočítává ředitel science centra.

Pevnost spojuje univerzitu s veřejností

Neméně důležitá je proto i aktualizace doprovodného programu, každý měsíc se tak obměňuje náplň vědeckých dílen, planetária a science show. Pevnost ročně pořádá více než desítku vědecko-popularizačních akcí. „Podařilo se nám vybudovat komunitu našich klientů, tedy návštěvníků a partnerů, kteří využívají celé portfolio našich služeb. To mimo samotných expozic, dílen a science show zahrnuje hlavně programy neformálního vzdělávání pro školy, kterých ročně rea­lizujeme zhruba osm set, ale také pronájmy prostor i naše výjezdní programy pro komerční subjekty,“ dodává Matěj Dostálek.

Velkým specifikem Pevnosti poznání, který jí přidává na atraktivitě, je budova rozlehlého dělostřeleckého skladu z poloviny 19. století, v níž vědecké centrum sídlí. Část expozice je proto věnována dějinám Olomouce. Pevnost se za deset let stala dějištěm tradičních akcí, jako je Přírodovědný jarmark, festival Academia Film Olomouc nebo Dětská univerzita. Mezi nejúspěšnější lákadla nyní patří akce Odpudiví nebo kouzelní, na které zoologové návštěvníkům představují živá zvířata. Velké oblibě se těší i podzimní Pevnost duchů. „Na svátek Halloween expozice pokaždé proměníme ve strašidelnou pevnost a naši edutaineři se převléknou za strašidla. To jsou akce, na které zavítá za víkend většinou více než dva tisíce návštěvníků a jsou zásadní pro náš rozpočet,“ říká Matěj Dostálek. A doplňuje, že pravidelné akce Houby v Pevnosti, Veletrh zdraví a Včely v Pevnosti jsou laděny komorněji. Díky nim je ale možné efektně i efektivně integrovat univerzitní výzkum a zároveň se jedná o vědecká témata, která rezonují s veřejností.

Místo zaslíbené studentům

Na provozu se kromě kmenových pracovníků podílí také studenti. Od roku 2015 jich tímto popularizačním centrem prošla téměř tisícovka, především z přírodovědecké fakulty.

Zastávali a zastávají pozice lektorů, průvodců, edutainerů. „Někteří z nich zde dokonce našli svoji práci a pro mnohé z nich šlo o odrazový můstek pro další kariéru. Vznikla zde řada bakalářských, magisterských i doktorských diplomových prací. To, že studenti i zaměstnanci UP využívají kapacity Pevnosti poznání pro svůj výzkum, je přesně ta synergie, kterou se snažíme podporovat a rozvíjet,“ podotýká Matěj Dostálek a přiznává, že pyšný je právě na provázanost s fakultou a její komunitou. „Prezentujeme fakultní a univerzitní výzkum a propagujeme myšlenku univerzity a vzdělanosti, což je zájmem nás všech. Pevnost poznání se stala prostředím nejen pro poznávání, ale také pro spolupráci, a má výrazný společenský přesah. Patří tak mezi největší projekty třetí role naší univerzity, nebo dokonce možná všech českých univerzit,“ podotýká Matěj Dostálek.

Desáté výročí svého otevření oslaví Pevnost poznání ve dnech 25. a 26. dubna mimo jiné nočními prohlídkami interaktivních expozic i atraktivním doprovodným programem, který bude zahrnovat instalaci obřích modelů planet před budovou. Program potrvá až do 22. hodiny. Zaměstnanci a studenti UP mají po oba dny vstupné do expozic zdarma. Více zde. 

Text přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP.

Využít stávající špičkové zázemí firem a institucí Olomouckého kraje v oblasti moderní medicíny, výzkumu a vývoje a současně podnítit inovace, které povedou k podpoře zdraví, zdravého životního stylu a životní rovnováhy nejen obyvatel kraje, ale i celé společnosti. To je cílem strategie OLIVIE (z angl. Olomouc – healthy LIVIng rEgion), která byla tento týden představena na olomouckém hejtmanství. U jejího zrodu byla rovněž CATRIN Univerzity Palackého, Radek Zbořil je jedním z autorů konceptu.

„V rámci OLIVIE se spojili politici, lékaři, vědci, podnikatelé i občané, aby společně změnili svůj region, což tento koncept činí ojedinělým v celoevropském měřítku. Sdílená chuť investovat čas, energii a prostředky do projektů podporujících zdravou společnost mi dává obrovský smysl,“ uvedl Zbořil. Podle něj je OLIVIE otevřená platforma, do které se mohou aktivně zapojit nejen firmy, státní organizace nebo spolky, ale přímo také obyvatelé Olomouckého kraje.

Cílem strategie je zajistit obyvatelům regionu vysokou kvalitu života. „Staví na čtyřech pilířích, k nimž patří preventivní péče s podporou zdravého životního stylu a screeningových programů, ale i vytváření zdravého prostředí včetně udržitelného zemědělství, produkce lokálních potravin, lázeňství a rehabilitace. OLIVIE chce také rozvíjet zdravou společnost, která staví na osvětě a aktivitách pro dosažení duševní a životní rovnováhy, pečuje o handicapované jedince a přináší možnosti pro aktivní život seniorů či rodin s dětmi. Nedílnou součástí ucelené strategie bude vývoj a aplikace nejmodernějších technologií v lékařské diagnostice i terapii,“ doplnil Zbořil.

„Přes dynamický pokrok ve všech oblastech medicíny je naše společnost stále nemocnější. Prodlužuje se doba dožití, ale zkracuje doba života ve zdraví. OLIVIE má pomoci najít cestu k udržitelnému, zdravému a spokojenému životu, podporovat lokálnost a komplexní přístupy ke zdraví,“ zdůraznil ředitel Fakultní nemocnice Olomouc a spoluautor konceptu Roman Havlík.

Podle aktérů strategie má Olomoucký kraj pro naplnění vize výborné předpoklady a zázemí. V kraji funguje několik zdravotnických zařízení včetně Fakultní nemocnice Olomouc, která dlouhodobě přináší nejmodernější přístupy ke zdraví. Univerzita Palackého provádí špičkový výzkum a transfer technologií pro chytrou diagnostiku i moderní terapii. Olomoucký kraj poskytuje jedinečné zázemí pro udržitelné zemědělství a produkci biopotravin, sport, lázeňství a relaxaci.

„Naše hejtmanství už v oblasti podpory zdravého životního stylu podniká konkrétní kroky a ve spolupráci s našimi novými partnery jich v rámci programu OLIVIE ještě přibyde. Moc se na to všechno těším,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk. Zakládajícími partnery strategie jsou spolu s Olomouckým krajem i Fakultní nemocnice Olomouc a Statutární město Olomouc. 

Koordinační rada OLIVIE, jejímiž členy jsou také děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář a Jan Stejskal, který vede Filozofickou fakultu UP, již schválila podporu několika pilotních projektů, které naplňují poslání strategie v jednotlivých pilířích. Například projekt Sportimáček bude rozvíjet pohybové aktivity dětí v předškolním věku a plánuje se jeho začlenění do desítek mateřských škol v Olomouckém kraji. Úsměv mámy chce podpořit šťastné mateřství a ženy, kterým do života vstoupily psychické potíže v těhotenství nebo v období po porodu. Projekt Stárneme společně je podnikatelská iniciativa, která nabídne obyvatelům domovů seniorů aktivní trávení volného času. Součástí OLIVIE je také Centrum zdraví a prevence, které již působí ve FNOL a provozuje mimo jiné ojedinělou ambulanci psychosomatické medicíny. 

Olomoucký kraj bude všechny projekty OLIVIE podporovat dlouhodobě. Kromě přímých investic například i koordinací jednotlivých akcí a záměrů. Další informace jsou dostupné zde.

Spisovatelka Karin Lednická byla dalším hostem debatního cyklu Procházka s... rektorem Univerzity Palackého Martinem Procházkou.

Autorka úspěšné trilogie Šikmý kostel a dokudramatu Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie mluvila v zaplněné aule Filozofické fakulty UP mimo jiné o svém vztahu ke Karviné a připomněla historii i osudy kdysi výstavního města. Svěřila se také s prvními vzpomínkami spojenými se šachtou, uhlím a havíři. „Z maminčiny strany rodiny pracovali všichni chlapi na šachtě. Dědečkův kabát voněl uhlím, to je jedna z mých nejranějších vzpomínek. Uhlí mi voní, vždycky jsem zabořila nos do toho kabátu...“

Řeč byla i o tom, které postavy z její trilogie, na níž intenzivně pracovala osm let, mají reálný předobraz a jak složité bylo nastudovat například odbornou problematiku, aby havířské reálie a popisy dějů odpovídaly skutečnosti. V rozhovoru s rektorem Martinem Procházkou diskutovala také o složitých česko-polských vztazích, o vnímání Slezska nebo o pátrání po historii tragédie v Životicích.

Karin Lednická vyprávěla i o vztahu k postavám svých knih a o ponoření se do příběhu. „Když píšu, musím mít vypnutou wifi, telefon i domovní zvonek. Jsem třeba v padesátých letech, jsem tam s těmi lidmi a nesmím tam pouštět jednadvacáté století.“ Záznam besedy Procházka s... rektora UP Martina Procházky se spisovatelkou a nakladatelkou Karin Lednickou si můžete přehrát níže. 

Pestrou škálu pracovních příležitostí prezentovalo na 18. ročníku veletrhu Okno do praxe přes třicet společností a firem z různých oborů. Akci, která přilákala stovky studentů z Univerzity Palackého, pořádala přírodovědecká fakulta s Kariérním centrem UP. Nechyběly také přednášky, kariérní poradenství a motivační soutěž.

„Veletrhu se účastním už několik let. Je to dobrá příležitost, jak se mohou studenti seznámit s firmami. Jsou tady zajímaví zaměstnavatelé, kteří mají blízko mému oboru. Osobně se zajímám o stáže. Pokud berou stážisty a je možné si práci vyzkoušet, je to pro mě zajímavá nabídka,“ uvedl student oboru Nanomateriálová chemie Kryštof Klásek.

Více než třicet zaměstnavatelů na veletrhu nabízelo volná pracovní místa, brigády i stáže. Studenti dostali příležitost zorientovat se v profesní sféře, navázat zajímavé kontakty, získat zpětnou vazbu k životopisu, osvojit si umění sebeprezentace nebo se zúčastnit tematických přednášek.

„Studenty na veletrhu nejvíce zajímaly stáže, trainee programy a možnosti uplatnění po ukončení studia. My jim nabízíme poměrně širokou škálu stáží a praxí, které u nás mohou dělat už v průběhu bakalářského studia. V magisterském studiu je pak největší zájem o psaní diplomových prací, kde si studenti mohou pod vedením svého vedoucího a našeho školitele vybrat téma z oblasti biologie, chemie a technologií. Během psaní, když jsou u nás a pracují v laboratoři, dostávají deset tisíc korun jako kompenzaci za čas, který u nás stráví. Dále mají bezplatné ubytování a dotované stravování. Absolventům pak nabízíme trainee programy, které jsou výhodné hlavně pro to, že si mohou vyzkoušet různé pozice,“ vysvětlila Šárka Bartošová ze společnosti CONTIPRO.

Součástí veletrhu byly také tři odborné přednášky. V první z nich socioložka Vladislava Závrská poradila, jak efektivně zvládat pracovní stres, nastavit si zdravé hranice a udržet psychickou pohodu. Na to, jak zvládnout osobní pohovor a na co všechno si dát pozor se v debatě se svými hosty zaměřila Jitka Janečková Moťková z Kariérního centra UP. Lektorka Barbora Vacková ze společnosti GrowJob přednášela o tom, jak vymýtit nezdravé odkládání povinností a pracovat s vůlí.

Studenti se na veletrhu Okno do praxe vyplněním dotazníku mohli zapojit do soutěže o hodnotné ceny, ochutnat palačinky nebo využít fotokoutek.

Během dubnového zasedání schválil Akademický senát Filozofické fakulty UP nové složení své ekonomické komise. Přijal také dva záměry studijních programů a tři důležité fakultní dokumenty. Též si vyslechl informaci ochránců práv studentů a studentek FF UP. 

Akademický senát FF UP se na dalším jarním zasedání věnoval složení své ekonomické komise. Poté, co na funkci předsedy komise rezignoval Jiří Špička z katedry romanistiky a senátoři a senátorky zvolili novou předsedkyni Lenku Zajícovou ze stejné katedry (psali jsme zde), vyjadřoval se AS FF UP i k jednotlivým navrženým členům tohoto uskupení. Ty krátce představila předsedkyně komise. AS FF UP navržené složení poradního orgánu senátu fakulty schválil. Ekonomická komise AS FF UP bude nyní pracovat v počtu osmi členů (viz níže).

S informacemi o činnosti Institutu ombudsmana FF UP za rok 2024 vystoupili před senátory a senátorkami Michaela Antonín Malaníková, ombudsmanka pro studující FF UP (katedra historie), a Jaroslav Šotola, zástupce ombudsmanky FF UP (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie). Sdělili, že se v uplynulém období věnovali 18 podnětům a že se v mnohém týkaly systémového nastavení, komunikace, nevhodného chování, některé měly i souvislost s kvalifikačními pracemi. Uvedený počet podnětů je srovnatelný s rokem 2023, velká část z nich přišla od studujících z bakalářských studijních programů, část se týkala doktorandů. Ochránci studentských práv na FF UP uvedli, že základ, jenž má vést k vyřešení jakéhokoliv problému, spatřují v osobním setkání a o něj se vždy i snaží. S ohledem na celospolečenské dění zmínili i existenci negativních reakcí, které se vztahují k existenci institutu jako takového. I proto doporučili, aby se na fakultě i nadále posilovalo povědomí o pravidlech respektující komunikace. Ve své řeči shrnuli také vzdělávací aktivity, jimiž za uplynulé období prošli, i plány pro následující období. Mezi ně patří rozvoj agendy s ohledem na rozvíjení podpory sociálního bezpečí na FF UP, spolupráce při přípravě fakultního etického kodexu, spolupráce v rámci Školské ombuds platformy i v rámci ENOHE (European Network of Ombuds in Higher Education).  

V další části jednání schválil AS FF UP dva záměry studijních programů. První z nich s názvem Jazyk, komunikace a umělá inteligence je součástí avizované fakultní optimalizace. Uvedený bakalářský program má na katedře obecné lingvistiky vzniknout sloučením dvou programů stávajících (Obecná lingvistika a teorie komunikace a Lingvistika a Digital Humanities). Druhý, tentokrát navazující magisterský studijní program s názvem Management udržitelnosti ve veřejném sektoru pak vzniká na katedře ekonomických a manažerských studií.

Během zasedání debatovali senátorky a senátoři FF UP také o parametrickém upřesnění dělby DKRVO na FF UP, schválili Volební řád AS FF UP a Statut FF UP, a to ve znění, které 26. března schválil AS UP. Ve znění technických úprav přijali i dokument s názvem Podmínky přijímacího řízení, na vědomí pak vzali Harmonogram akademického roku 2026/2027.

Více o Institutu ombudsmana FF UP zde, o AS FF UP zde.

Ekonomická komise AS FF UP: předsedkyně: Lenka Zajícová (katedra romanistiky), členové: Martin Dolejš (katedra psychologie), Wilken Engelbrecht (katedra nederlandistiky), Filip Kraus (katedra asijských studií), Martin Fafejta (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie), Jan Stoklasa (katedra ekonomických a manažerských studií), Jana Zapletalová (katedra dějin umění) a Kristýna Václavková (studentka katedry historie).   

Na 150 studentek a studentů zejména pořádající Fakulty tělesné kultury UP dorazilo poměřit síly na letošní, již 21. ročník Přeboru UP ve šplhu na laně. Dvakrát se z vítězství radoval Filip Adámek, který byl nejrychlejší na 4,5- i 8metrovém laně, v ženských kategoriích si nejlépe vedly Tereza Válková a gymnazistka Anežka Poláková.

Ženy šplhaly do výšky 4,5 metru v hlavní kategorii ze stoje a s přírazem, v open závodě ke šplhu startovaly ze sedu. K lanům přistoupilo šest desítek závodnic. Muži pak v obou soutěžích začínali šplhat ze sedu, v open závodě museli lano zdolat až těsně pod strop tělocvičny, na což si trouflo třináct studentů. Ti nejlepší si odnesli medaile, diplomy a drobné pozornosti, předávaly se také Ceny děkana FTK UP v podobě šeku na jednorázové stipendium, a sice úspěšným studentům, kteří se této tradiční sportovní události zúčastnili poprvé.

„Viděli jsme velmi dobré výkony, zejména u mužů, ale i u žen, zároveň bylo oproti dřívějším ročníkům velmi malé množství těch, kteří vůbec nevyšplhali. Za nás pořadatele tedy spokojenost. Děkujeme přitom všem studentům druhých a třetích ročníků, kteří nám s organizací přišli pomoci,“ uvedla k závodům jejich ředitelka Martina Poláková z katedry sportu.

„Tento ročník přeboru byl možná poslední, který se konal v prostorách tělocvičny Hynaisova. Dvaadvacátý by se v příštím roce mohl konat v Kampusu Neředín, kam se naše katedra brzy stěhuje,“ dodala.

Vítězové Přeboru UP ve šplhu na laně 2025:

4,5 m ženy:

1. Tereza Válková, FTK – 4,20

2. Karolína Tomášková, FTK – 5,01

3. Kateřina Matoušková, FTK – 5,34

4,5 m muži:

1. Filip Adámek,  FTK – 3,30

2. Jiří Zalubil, FTK – 3,78

3. Marek Drábek, FTK – 4,00

4,5 m Open ženy:

1. Anežka Poláková, Slovanské gymnázium Olomouc – 9,16

2. Kateřina Matoušková, FTK – 9,97

3. místo Tina Valeriánová, FTK – 14,13

8 m Open muži:

1. Filip Adámek, FTK – 9,22

2. Aleš Březina, FTK – 9,25

3. Martin Drábek, FTK – 9,38

Mocí a bezmocí v přírodě, krajině a společnosti v době klimatických změn se budou zabývat letošní Ekologické dny Olomouc, které v příštích dnech a týdnech nabídnou sérii zajímavých besed, workshopů, vycházek a výletů a také výstavy. Jedna z nich představuje dílo ukrajinského umělce Kostiantyna Zorkina a navštívit ji můžete v centru SOMA v bývalé uhelně Fakultní nemocnice Olomouc.

Prezentovaný Zorkinův projekt Ochranná vrstva je silnou osobní reakcí na situaci, která na Ukrajině nastala se začátkem ruské invaze. Dřevo doplňuje kov, s nímž je práce plná nebezpečí, místo měkkosti nastupuje ostrost a čistotu a haptičnost nahrazuje chlad rzi. Kov osciluje na pomezí ochrany a bezbrannosti.

„Myslím, že má tvorba a tento projekt nemohou být nikdy doslovným výrazem tragédie. Umění málokdy popisuje a vypráví události přímo. Je však pro mne důležité zachytit mentální a fyzické napětí, které nás všechny spojuje v boji proti nepříteli a pomáhá udržet společnou víru. Můj umělecký jazyk vždy reflektoval téma vítězství života nad smrtí, teprve nyní ale nejde o téma abstraktní,“ uvedl autor.

„Kostiantyn Zorkin patří mezi výjimečné osobnosti současné ukrajinské umělecké scény. Projekt Ochranná vrstva obstojí samostatně, jeho téma je vlastně docela obecné a osobní. Je ale také velmi pádným a působivým komentářem k tomu, co už našemu světu v tuto chvíli nejen hrozí, ale přímo se v něm děje. Jeho pojetí domu jakožto domova je vlastní nám všem – stejně jako potřeba jej ochraňovat, ale také sdílet,“ dodala kurátorka Barbora Kundračíková z Muzea umění Olomouc, působící též na katedře dějin umění FF UP.

Výstavní projekt bude rozdělen na dvě kompatibilní části prezentované v industriálních prostorách. V Olomouci ji můžete navštívit v bývalé uhelně FNOL, která se mění na centrum pro současné umění a psychoterapii SOMA. K zahájení dojde ve čtvrtek 10. dubna v 17 hodin a výstava bude k vidění až do Olomoucké muzejní noci 16. května, kdy je připravena komentovaná prohlídka.

Druhou část výstavy je možné navštívit od 18. dubna do 11. května v šumperské galerii Contemporary Czech Art. Další informace jsou k dispozici na webu Ekologických dnů Olomouc zde.

Ekologické dny Olomouc jsou největší environmentální festival v ČR, od roku 1990 jej pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce. Záměrem a cílem je poskytnout široké veřejnosti nejnovější, transparentní a ověřené informace v environmentálních, společenských a ekonomických oborech a umožnit jim se zorientovat v problémech současného světa a vybídnout je ke spoluúčasti na jejich řešení. Letošní 35. ročník se bude zabývat tématem moci a bezmoci v přírodě, krajině a společnosti v době klimatických změn, přičemž program festivalu během dubna zahrnuje besedy se zajímavými hosty, workshopy, vycházky a výlety, také filmové projekce či divadlo. K festivalu patří také tradiční Edojarmak, který se koná 27. září. Více zde.

Právnická fakulta už ví, koho vyšle na roční studijní pobyt na University of Nebraska-Lincoln. Z dvoukolového výběrového řízení vyšla jako vítězka Nikol Doležalová, studentka 2. ročníku magisterského programu Právo a právní věda.

Jedná se o historicky první možnost pro studenta olomoucké právnické fakulty vycestovat díky podpoře Univerzity Palackého a Robitschek Foundation. Nikol Doležalová se stane nositelkou prestižního Robitschek stipendia. V Nebrasce začne studovat v srpnu.

„Když jsem informaci o možnosti studovat v USA viděla na e-nástěnce, hned jsem věděla, že to musím zkusit. Váhala jsem jen malinko. A to proto, že rok je dlouhá doba a já jsem spokojená s tím, co tady v Česku a v Olomouci mám,“ říká jednadvacetiletá studentka práv. I když je teprve ve 2. ročníku, už si vytipovala právní oblast, která je jí blízká. „Nadchlo mě mezinárodní právo. Jsem přesvědčená, že jednou bude hrát důležitou roli i v mém profesním směřování.“

Od studijního pobytu na University of Nebraska-Lincoln si slibuje prohloubení právních znalostí právě v této oblasti. Současně ji lákají úzce specializovaná právní odvětví. „Nejprve jsem sbírala informace o škole, abych zjistila, zda je vůbec pro mě. Neocenitelná by pro mě byla možnost učit se od tamního profesora Jacka M. Bearda, experta na vesmírné právo, kybernetické právo nebo národní bezpečnost, a od profesorky Kristen Blankleyové, odbornice na alternativní řešení sporů. Navíc univerzita klade velký důraz na praktickou výuku,“ vyjmenovává Nikol Doležalová.

Od studijního pobytu neočekává pouze prohloubení odborných znalostí. „Ráda bych si také zvýšila úroveň angličtiny na C2. Anglicky mluvící akademické prostředí mi k tomu určitě výrazně pomůže,“ je přesvědčená studentka, která se navíc domluví německy, rusky a učí se španělsky. Za své přednosti považuje přizpůsobivost a zvídavost.

Než vyrazí do Ameriky, chce mít splněné veškeré studijní povinnosti 2. ročníku. „Po návratu by mi měly být uznané béčkové předměty. Doufám, že si jich přivezu co nejvíc. Ostatní povinnosti budu muset samozřejmě dohnat. Věřím, že se mi to povede. Trošku větší obavy mám z návratu v rovině osobní,“ přiznala Nikol Doležalová. Během studia na PF UP se už například zapojila do „buddy“ systému na podporu nastupujících studentů, podílela se na organizaci Seznamováku UP a je aktivní v rámci programu Street Law.

Na otázku, zda se na University of Nebraska-Lincoln těší, odpověděla rychle, bez váhání a jasně. „Velmi.“

Na posouzení zranitelnosti krajiny vůči klimatickým změnám a návrh efektivních adaptačních opatření byl zaměřen úvodní workshop mezinárodního výzkumného projektu JIZKES (Jednotná identifikace zranitelnosti krajiny a metodologie návrhu adaptačních opatření se zvláštním zřetelem na ekosystémové funkce), na kterém spolupracují Univerzita Palackého, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre a Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe).

„Klíčová témata workshopu zahrnovala odborné prezentace zaměřené na hodnocení ekosystémových služeb a jejich přímou vazbu na kvalitu lidského života. Výzkumníci představili metodické přístupy pomocí aplikace Environmental Sensitivity Assessment Index (ESAI) a VHO (Vedúci! Horia Obce!), které umožňují detailní posouzení environmentálních rizik spojených s klimatickými změnami. Mezi sledované rizikové jevy patřily především sucho, extrémní teploty a přívalové srážky,“ uvedl Vilém Pechanec, hlavní řešitel projektu z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP.

V průběhu workshopu byla představena i vize mapového portálu, který bude zdarma poskytovat výsledky hodnocení zranitelnosti v přeshraničním území. Součástí programu byla také otevřená diskuze se zástupci veřejné správy, odborných institucí, zemědělských a lesnických podniků i samotnými obyvateli z dotčených regionů. Diskutovalo se zejména o využitelnosti výstupů projektu v praxi, potřebě snadno dostupných a srozumitelných nástrojů pro plánování opatření a o možnostech přímé spolupráce při jejich realizaci. „Zazněla i konkrétní očekávání směrem k finálním výstupům projektu, jako je mapový portál nebo návrh praktických adaptačních opatření šitých na míru konkrétním typům krajiny,“ doplnil Vilém Pechanec.

Závěrem byly prezentovány také předběžné výsledky dotazníkového šetření, které ukázaly, že obyvatelé Slovenska vnímají dopady klimatických změn intenzivněji než obyvatelé České republiky, avšak povědomí o konkrétních adaptačních opatřeních zůstává nízké v obou zemích.

Projekt JIZKES, který běží od 1. června 2024, je realizován v rámci programu Interreg SK–CZ Cílem projektu je sjednotit české a slovenské přístupy k hodnocení krajinné zranitelnosti a připravit detailní, aktuální a volně dostupná data, která poslouží jako základ pro rozhodování veřejné správy, odborníků i místních komunit. Výsledkem bude nejen vědecká metodika, ale i praktické nástroje pro ochranu krajiny, která čelí rostoucím tlakům způsobeným (nejen) klimatickou změnou.

Celé tři květnové dny budou patřit tradičnímu studentskému svátku v podobě Olomouckého majálesu Univerzity Palackého. Od 13. do 15. května zasáhnou májové oslavy nejen Zbrojnici a Biskupské náměstí, ale také znovu otevřený Letňák, Konvikt, olomoucké kluby nebo Telegraph. Hudební program letos nabídne ochutnávku všech žánrů – od cimbálové muziky a latinskoamerických rytmů přes nestárnoucí Mňágu a Žďorp spolu s legendami taneční scény Skyline až po čerstvou držitelku Anděla rapperku Annet X a psychedelické Bert & Friends.

„Olomoucký majáles je jedním z posledních nekomerčních majálesů u nás, což mu propůjčuje jedinečný studentský charakter. I letos půjde vedle festivalu AFO a Noci vědců o největší univerzitní akci určenou nejen studentkám a studentům, ale také všem Olomoučanům. Bohatý kulturní a sportovní program, workshopy, soutěže nebo největší přehlídka studentských a neziskových organizací v regionu toho budou opět důkazem,“ řekla Andrea Hanáčková, prorektorka pro komunikaci a studijní záležitosti UP.

Univerzitní oslavu jara zahájí v úterý 13. května vůbec poprvé speciální latinskoamerický den ve Zbrojnici, kde se mohou návštěvníci těšit na česko-kubánskou kapelu Dos Cubanas, tančírnu latinskoamerických tanců nebo tematické workshopy, do nichž se zapojí i zahraniční studenti. Vše doplní mexická, španělská či portugalská kuchyně nebo cestovatelské přednášky. Program prvního dne završí tematické letní kino a slovenské dj duo Malalata v klubu Hellpaso.

„Hlavním majálesovým dnem, na který připravujeme dvě hlavní scény, bude středa. Hudební stage ve Zbrojnici ovládnou cimbálová muzika Hejčíňan, indie-popoví The Valentines, punk-rockoví Byt číslo 4 nebo rapperka Annet X. Line up doplní také Bert & Friends, Skyline, Mňága a Žďorp nebo parkurové, světelné a akrobatické show,“ vyzdvihl z programu Ondřej Martínek, dlouholetý koordinátor akce. Druhá scéna v areálu Letního kina nabídne impro show a O.Li.V.Y., slam poetry, desítku buskerů nebo vyhlášení výsledků univerzitní literární soutěže. „Letos nově návštěvníkům nabídneme handmade zónu plnou kreativních stánků a workshopů, rozšířenou tattoo zónu nebo interaktivní prezentace vědy a výzkumu, které si užijí i ti nejmenší. Starší naopak ocení školu čepování piva, crossfitové workshopy, jógu pod širým nebem nebo graffiti jam,“ uvedl Martínek. Pomyslným vyvrcholením středečního programu bude korunovace letošního krále nebo královny majálesu.

Biskupské náměstí zároveň tradičně obsadí na 80 interaktivních stánků studentských a neziskových organizací, s nimiž mohou návštěvníci soutěžit o ceny za sedmdesát tisíc korun. Benefiční rozměr akce podpoří letos asistenční služby pro rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra nebo vybrané ekologické projekty.

Čtvrteční program nabídne spíše oddechový program v areálu Letňáku, který s koncem dubna opět otevře své brány. Návštěvníci se mohou těšit během celého dne na workshopy, outdoorové aktivity pro celou rodinu nebo bohatý hudební program v čele s kapelou Trocha klidu a nočním silent discem.

„A komu by to bylo málo, může si už v pondělí 12. května užít filmovou projekci v Telegraphu, majálesový speciál Hospodského kvízu v Jazz Tibet Clubu nebo literární besedu v UPointu na Horním náměstí. Po celý majálesový týden navíc nabídne třicítka olomouckých gastro podniků exkluzivní slevy a akce pro studentky a studenty univerzity,“ doplnil Martínek.

Olomoucký majáles UP je organizován univerzitou jako jeden z posledních tradičních studentských majálesů. Za jeho organizací stojí univerzitní oddělení marketingu a čtyři desítky studujících napříč fakultami. V minulosti na něm byli korunováni Josef Jařab, Jindřich Štreit, Ivana Plíhalová, Marek Eben, David Koller, Erika Stárková či Miroslav Krobot.

I letos bude veškerý majálesový program volně přístupný, kromě hlavního hudebního programu se vstupným ve výši 200 korun. Podrobnosti a program jsou na www.olomouckymajales.cz.

Šedesátý ročník mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který se koná od 22. do 27. dubna v Olomouci, přinese výběr nejlepších českých i zahraničních snímků a zároveň rozšiřuje dramaturgii o nové formy vyprávění, jako např. o rozšířenou a virtuální realitu, fulldome filmy nebo desktopový dokument. Organizátoři letos vsadili na silná témata, výrazné osobnosti a sekce, které propojují vědu s každodenností.

Program čítá přes 500 položek. Lidé se mohou těšit na filmové projekce, debaty, workshopy, výstavy, procházky po okolí, koncerty a DJ sety, mobilní planetárium, ale i ochutnávku piva z univerzitního pivovaru nebo originální poznávací hru pro rodiny s dětmi.

Do Olomouce opět přijedou výrazné osobnosti světové dokumentární, experimentální a imerzivní scény. Režisérka a umělkyně spolupracující s NASA Nelly Ben Hayoun-Stépanian uvede svůj nový snímek Dvojnice³ (Doppelgängers³), který měl premiéru na americkém festivalu v South by Southwest.

Belgický režisér a astrofyzik Vincent Langouche přijíždí s filmem Testerep. Brooklynští tvůrci Sean Paulsen a Brad Wickham představí v mezinárodní premiéře krátký film Habbal a kol. (Habbal et al.), zatímco australské duo Ben Joseph Andrews a Emma Roberts přiváží imerzivní projekt Turbulence: Jamais Vu.

Umělkyně Sister Sylvester, známá z festivalů v Benátkách, Amsterdamu nebo New Yorku, na AFO uvede projekt Napít se z Brechta (Drinking Brecht), který autorka popisuje jako automatizovanou laboratorní performance. Do Olomouce přijede i Lee Constable, australská moderátorka, vědecká popularizátorka a autorka knih pro děti, která se proslavila mimo jiné vědeckým twitch-u-mentary přenosem z Antarktidy.

Silné zastoupení má také domácí scéna

„V česko-slovenské soutěži se těším na uvedení snímků Lapilli debutující slovenské režisérky Pauly Ďurinové, meditativní úvahu o fascinujících organismech Lišejníky Ondřeje Vavrečky, který na AFO spolu s filmem Holoseč! zažije svou českou kinodistribuční premiéru. Doktor na tripu Davida Čálka ukazuje přelomový výzkum pod vedením titulního doktora Tomáše Páleníčka a mezinárodního vědeckého týmu zkoumající využití psychedelických látek při terapii. Velmi aktuální série Medvěd režiséra Mira Rema zažije na AFO svou festivalovou premiéru, slovenská vláda navíc v dubnu schválila odstřel 350 medvědů, pozadí kauzy odhaluje právě tato série,“ pozval do kinosálů programový ředitel Ondřej Kazík.

V sekci Spolubydlící vystoupí zooložka a ekoložka Anna Vedralová, která inspiruje veřejnost k ochraně „nemilovaných“ zvířat: pavouků, žab nebo hmyzu. Sekce Kultura piva uvede Milana Starce, historika a pivovarníka, který se zasloužil o obnovu historických pivovarských technologií. Emočně laděná sekce Dotek nabídne reflexi fyzického kontaktu a lidské blízkosti v digitální době.

Trendy v audiovizi i archivní kuriozity

Výstava Průzkumník souborů propojuje Galerii XY a Vitrínu Denisku a ukazuje, jak může vypadat dokument natočený přímo z pracovní plochy počítače. „Zajímá nás, jak digitální prostředí mění pohled na film, obraz i samotné vyprávění. Výstava dovoluje tyhle otázky klást trochu jinak než kino,“ říká hlavní dramaturg Zdeněk Rychtera. Digitální současnost pak vyvažuje návrat do minulosti ve výstavě Videofórum 2025 ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Pomocí dobové architektury promítacích budek oživíme vzpomínku na festival Academia Video Olomouc a spolu s ní i archivní filmy z 80. a 90. let.

Full Moon rozzáří hudební scénu

Pečlivě sestavený line-up představí umělce, kteří se nebojí nečekaných hudebních konfrontací. Novinkou je spolupráce s magazínem Full Moon, který do dramaturgie vnáší cit pro aktuální hudební proudy. „Letošní line-up je mapou v terénu neobjevených pokladů, současně však pozornému uchu neunikne několik nepřeslechnutelných déjà vu,” prozradila za organizátory AFO Kateřina Sovová. A sdílela radost, že českou premiéru bude mít na AFO se svým futuristickým popem estonský hudebník Mart Avi.

„Program jsme vystavěli s akcentem na místní aktuální jména, bez žánrových omezení i jiných bariér. Jména jako Dukla, Kodiki, SJ Yellow nebo Temný Rudo patří určitě mezi to nejlepší, co je aktuálně na domácích pódiích k vidění, umělkyně jako OGmiaG nebo Dasa zase patří k velkým nadějím. A například slovenská hudebnice Erika Rein byla za své album Kamibe nominovaná hned ve třech kategoriích Radio_Head Awards,“ řekl o line-upu šéfredaktor magazínu Full Moon Michal Pařízek. Program se odehraje na parkánu Konviktu na zastřešeném pódiu.

Děti na vlně AFO

Program AFO Junior letos zkoumá, co zůstává běžnému oku skryto. Od mikroskopických organismů přes aspekty našeho každodenního života až do vzdáleného vesmíru. Program zároveň reflektuje témata jiných festivalových sekcí. Ve spolupráci s Pevností poznání, Akademií věd ČR a Českou televizí.

„Mám dvě děti a jejich pohled na svět mi často otevírá nové obzory. Jejich vnímání se výrazně liší od toho dospělého a nutí mě objevovat nové perspektivy. Právě tento princip mě letos inspiroval k zastřešení dětské sekce tématem Za hranici viditelného. Co všechno se skrývá za tím, co nevidíme nebo si nevšímáme? Téma zahrnuje širokou škálu jevů, od přírodních fenoménů nepostřehnutelných pouhým okem až po neviditelné mechanismy našeho myšlení, emocí a kreativity,” prozradila dramaturgyně Ksenia Hain.

Festival slaví jubileum

Před 60 lety se zakladatelé AFO inspirovali podobnou akcí v italské Padově, za jejímž vznikem stála také univerzita. Podnět vzešel z pražského Krátkého filmu a Československé akademie věd. Začátky byly hodně skromné. Od té doby ale festival ušel obrovský kus cesty a stal se nejstarším kontinuálně pořádaným evropským festivalem populárně-vědeckého filmu. Každý rok sem míří osobnosti z celého světa nejen z filmové branže a akredituje se kolem devíti tisíc návštěvníků.

Program je dostupný na webu www.afo.cz, kde si návštěvníci mohou pořídit akreditaci. Ať už Základní zdarma nebo novinku nazvanou Teleport, tematickou Vesmírnou nebo hudební placenou Music is Science.

Než AFO začne, mohou si zájemci zpříjemnit čekání na platformě Watch and Know. Tato online knihovna je ideálním místem pro všechny, kdo se chtějí vzdělávat, objevovat zajímavé příběhy a naladit se na filmovou atmosféru. 

Podrobný program ZDE.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v České republice a přední akademické instituce podepsaly dohodu o spolupráci s cílem řešit naléhavé výzvy českého veřejného zdravotnictví a posílit spolupráci v oblasti modernizace zdravotního systému a vzdělávání. Mezi devíti signatáři dohody je i Fakulta zdravotnických věd UP.

„Tato nová iniciativa odráží širší snahu o modernizaci veřejného zdravotnictví v České republice a o zajištění adekvátní přípravy budoucích specialistů v lékařských i nelékařských oborech. Fakulta zdravotnických věd se tak zapojuje do prestižní spolupráce na modernizaci vzdělávání k posílení veřejného zdraví s důrazem na inovaci vzdělávacích osnov, zlepšení infrastruktury a systémů veřejného zdravotnictví v ČR,“ sdělil děkan fakulty Jiří Vévoda.

Zástupci FZV UP se zapojí do pracovní skupiny s názvem Public Health Education, která se v příštích měsících zaměří na analýzu stávajících osnov pro vzdělávání ve veřejném zdravotnictví v ČR na úrovni pregraduální, postgraduální i v rámci dalšího profesního rozvoje. „V návaznosti na detailní analýzu stávajících vzdělávacích osnov navrhne tato pracovní skupina jejich aktualizaci s ohledem na nejnovější mezinárodní trendy a doporučení i s přihlédnutím k prioritám veřejného zdravotnictví v České republice. Dalším výstupem této pracovní skupiny bude návrh systému pro pravidelné revize a aktualizace vzdělávacích programů,“ přiblížila Alena Petráková z Ústavu zdravotnického managementu a ochrany veřejného zdraví FZV UP.

Signatáři dohody:

• WHO Česká republika
• Státní zdravotní ústav
• Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
• Univerzita Karlova
• Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta
• Masarykova univerzita, Lékařská fakulta
• Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd
• Technická univerzita Liberec, Fakulta zdravotnických studií
• Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta zdravotnických studií

Uznávaný neuropatolog zaměřující se na neurodegenerativní onemocnění Gabor G. Kovacs se stal hostujícím profesorem Lékařské fakulty UP. Jmenovací dekret převzal z rukou rektora Martina Procházky v sále Arcidiecézního muzea Olomouc, kde následně také proslovil svou inaugurační přednášku.

„Je to pro mě velká čest být hostujícím profesorem jedné z nejstarších univerzit v České republice. Velmi vám za tuto poctu děkuji,“ uvedl Gabor G. Kovacs po převzetí dekretu v Mozarteu před publikem, které tvořili vedle zástupců vedení univerzity především lékaři a vědci Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc a také nemálo studentů medicíny či lékařských doktorských programů.

Nového hostujícího profesora přítomným představil děkan LF UP Milan Kolář a přednosta Neurologické kliniky LF UP a FNOL Petr Kaňovský. Gabor G. Kovacs působí jako profesor na Ústavu laboratorní medicíny a patobiologie na University of Toronto, je také konzultantem v Programu laboratorní medicíny na University Health Network a hlavním investigátorem v Tanzově centru pro výzkum neurodegenerativních onemocnění. Jeho hlavním výzkumným zájmem je neuropatologie neurodegenerativních onemocnění. Publikoval na 400 recenzovaných prací, jeho H-index má hodnotu 78, počet citací jeho prací přesáhnul 40 tisíc.

S olomouckými odborníky Gabor G. Kovacs intenzivně spolupracuje již od roku 2009, a sice s Centrem pro diagnostiku neurodegenerativních onemocnění, v rámci zahraničních stáží se také podílí na vzdělávání lékařů a působí jako konzultant v oblasti neuropatologie. V minulosti byl také, tehdy jako docent Neurologického institutu Lékařské fakulty ve Vídni, hlavním řečníkem jednoho ze sympozií, které olomoucká neurologická klinika pořádala.

„Přínos pana profesora jako hostujícího profesora naší lékařské fakulty spatřuji zejména v oblasti postgraduálního studia, v programech Neurologie a Neurovědy, a to ve smyslu vedení tematických přednášek a zahraničních stáží našich studentů, poskytování konzultací při jejich výzkumné činnosti a při přípravě dizertačních prací. Vážený pane profesore, dovolte mi, abych vám vyjádřil velké poděkování za vaši skvělou spolupráci s naší lékařskou fakultou. Jsem velmi hrdý, že jste naším hostujícím profesorem,“ řekl děkan Milan Kolář.

Na samotný akt předání jmenovacího dekretu navázala inaugurační přednáška, ve které se Gabor Kovacs detailně věnoval problematice kombinací mozkových patologií u neurodegenerativních onemocnění. „Měli jsme zde možnost slyšet jako první na světě zcela novou vědeckou konstrukci konceptu patofyziologie neurodegenerativních onemocnění, která byla zcela recentně publikována (viz zde) a kterou profesor Kovacs teprve později představil na výročním globálním mítinku AD/PD ve Vídni,“ dodal k tématu přednášky přednosta Neurologické kliniky LF UP a FNOL Petr Kaňovský.

Na dvě desítky kolegů a kolegyň ze zahraničních univerzit přivítají tento týden ve Welcome Office Univerzity Palackého. V rámci International Staff Week 2025 budou mít příležitost až do pátku vyměňovat si zkušenosti v oblasti služeb pro zahraniční studenty a akademiky.

Welcome Office (WO) úseku pro mezinárodní spolupráci se poprvé zapojilo do realizace mezinárodního programu zaměřeného na podporu zahraničních studentů a zaměstnanců. „Program se věnuje klíčovým tématům, jako jsou diverzita, inkluze, mezikulturní spolupráce a nové trendy v oblasti internacionalizace vysokého školství. Tento projekt probíhá formou tzv. Blended Intensive Programme (BIP), tedy kombinuje virtuální a prezenční část, a účastní se jej minimálně tři partnerské univerzity. Při splnění stanovených podmínek je financován z programu Erasmus+. Na UP je tento formát čím dál častěji využíván jak na úrovni rektorátu, tak na jednotlivých fakultách,“ vysvětlila Alena Vyskočilová, která WO vede.

Mezi účastníky, kteří budou týden v Olomouci, jsou zástupci z evropských i mimoevropských univerzit, kteří se ve svých institucích věnují podpoře zahraničních studentů a zaměstnanců. Nechybí mezi nimi ani zástupci z partnerských univerzit aliance Aurora – z Dánska, Itálie, Francie nebo Islandu.

„Intenzivní týdenní program, který jsme pro naše hosty připravili, zahrnuje přednášky, prezentace i praktické workshopy. Do jejich realizace se zapojují nejen pracovníci Welcome Office a zahraniční studenti – ambasadoři, ale také odborníci z dalších částí univerzity. V programu je například návštěva lékařské fakulty, Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF, diskuze s ombudsmany z filozofické fakulty nebo setkání s kolegy z oddělení řízení lidských zdrojů, CATRIN UP a Kariérního centra UP. Závěr týdne bude patřit přednášce expertů z Domu zahraniční spolupráce. Program doplní i neformální část – společenský večer spojený s exkurzí do místní sýrárny ve Velké Bystřici,“ dodala Alena Vyskočilová.

Svěží vítr na vysoké školy chce přinést mezinárodní projekt Erasmus+, který se zaměřuje na možnosti a výzvy vedení výuky v přírodě, tzv. outdoor learning. Řešitelé z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP nyní mapují, jestli vyučující se svými studenty chodí mimo stěny učeben, a prosí o vyplnění krátkého dotazníku a případné sdílení zkušeností s venkovní výukou.

Učení venku může mít na vysoké škole mnoho podob, ať už jde o sportovní kurzy, botanické exkurze nebo plenér pro studenty výtvarné výchovy. Na to, jestli vyučující na tuzemských univerzitách chodí se svými studenty ven, jaké formy venkovní výuky využívají a jak se jim osvědčují, se ptá dotazník, jehož českou verzi připravila trojice řešitelů z katedry rekreologie FTK UP Jana Hoffmannová, Luděk Šebek a Ivo Jirásek.

„Ať už máte zkušenosti s výukou mimo třídu, nebo vás teprve myšlenka učení v přírodě nově přepadává, vaše názory mají obrovskou hodnotu. Dotazník zabere maximálně osm minut času a pomůže vytvořit praktické příručky pro učitele, které podpoří kreativitu a interaktivitu ve výuce. Naším cílem je přinést do vysokého školství nový vítr – svěží, živý, smysluplný. Nenechte si ujít příležitost být součástí něčeho, co může změnit způsob, jak se učíme a rozvíjíme dovednosti uplatnitelné v budoucnosti,“ pobídl Ivo Jirásek k vyplnění dotazníku, který je k dispozici ZDE.

Na Erasmus+ projektu Outdoor Learning in Higher Education spolupracují odborníci z univerzit a vzdělávacích institucí ze sedmi evropských zemí, mimo jiné Norska, Rakouska či Skotska. Cílem je shromáždit informace o stávající praxi ve využívání venkovních prostor ve vysokoškolské výuce, navrhnout doporučení pro další rozvoj v této oblasti a také vytvořit profesní síť, díky které bude možné na regionální, národní i evropské úrovni sdílet zkušenosti a šířit povědomí o dobré praxi.

Akademický senát FZV UP vyhlásil na svém zasedání v závěru března řízení o návrhu na jmenování děkanem FZV UP pro funkční období 2025–2029. Písemný návrh kandidáta na funkci děkana může podat každý člen akademické obce UP, a to do 22. dubna. Veřejná prezentace kandidátů se uskuteční 13. května, samotná volba nového děkana pak 19. května. 

„Právo podat návrh na kandidátku či kandidáta na funkci děkana fakulty zdravotnických věd má každý člen akademické obce Univerzity Palackého. Návrh musí být podán písemně předsedkyni zvláštní volební komise ve stanoveném termínu, tedy do úterý 22. dubna do 12 hodin," uvedla předsedkyně fakultního senátu Šárka Šaňáková. Ve zvláštní volební komisi zasednou vedle předsedkyně Barbory Uhmanové dále Marinella Danosová, Simona Dobešová Cakirpaloglu, Ondřej Machaczka a Viktor Němec. 

Seznam kandidátů zveřejní volební komise na úřední desce FZV UP nejpozději ve čtvrtek 24. dubna. Veřejná prezentace kandidátů se uskuteční v úterý 13. května ve 13 hodin v posluchárně Teoretických ústavů, samotná volba děkana je pak naplánovaná na zasedání Akademického senátu FZV UP v pondělí 19. května.

Podrobné informace a kontaktní údaje pro podání písemných návrhů kandidáta na funkci děkana najdete ZDE.

O roli psychoterapie v psychosomatickém přístupu k lidskému zdraví se hovořilo na druhé Olomoucké psychosomatické konferenci, kterou uspořádal Institut sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Během dvoudenního mezioborového setkání lékařů, fyzioterapeutů, psychoterapeutů, psychologů a studentů v těchto oblastech proběhla dvacítka přednášek a workshopů, které nabídly vize i příklady dobré praxe.

Konferenci otevřel ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, který představil některé aktivity a preventivní programy největšího zdravotnického zařízení na střední Moravě, které na člověka a jeho zdraví nenahlížejí pouze měřítky jednoho konkrétního oboru. Zmínil například program Nebuď pod tlakem pro hypertoniky, kteří chtějí svůj krevní tlak změnit jinak než jen léky, nebo připravované muzeum zdraví zaměřené na prevenci a zdravý životní styl.

Mezi řečníky byl také psychiatr a psycholog Jan Poněšický, který přiblížil psychoanalyticko-psychodynamické a spirituální pojetí psychosomatiky, nebo Adam Suchý a Miroslav Světlák z Masarykovy univerzity, kteří mluvili o tom, jak si (ne)tvoříme zdraví, a tematicky navázali na přednášku profesora Havlíka po stránce apelu na prevenci v oblasti zdraví. Představili řadu projektů i digitální aplikaci pro volné použití ze strany zájemců o zdravý životní styl.

Psychiatrička a psychoterapeutka Natália Kaščáková působící na OUSHI nabídla pohled na psychosomatiku ze vztahové a vývojové perspektivy a prezentovala řadu studií prokazujících vliv vztahové vazby matky a dítěte na psychosomatické zdraví v dospělosti. Lenka Tocháčková zase sdílela své zkušenosti ze své psychosomaticky orientované gynekologické praxe. Workshopy se zaměřily mimo jiné na arteterapeutickou práci s prostorem, odpor psychosomatických klientů k psychoterapii nebo na to, jak být asertivnější a sebevědomější („neuhýbat až k uhynutí“).

„Konference mě velmi oslovila, protože téma úzce souvisí s mojí prací ambasadora, a zejména mě přilákala přítomnost inspirativních osobností, jako je Tereza Matějčková. Její brilantní a hluboce lidské vystoupení mi zůstane dlouho v srdci. Obdivuji, jak dokáže filozofii zpřístupnit a otevírat prostor k přemýšlení. I přes to, že jsem nemohla být po celou dobu, odcházela jsem nadšená a vděčná, že CMTF pořádá takto obohacující akce,“ uvedla Věra Zukalová, která ve Fakultní nemocnici Olomouc působí jako ambasadorka onkologických pacientů.

Účastníků se v aule Filozofické fakulty UP, kde proběhla většina přednášek, sešlo na 160 z celé České republiky i ze Slovenska. „Když jsme konferenci v Olomouci pořádali před dvěma lety poprvé, nepodařilo se nám na Konviktu z kapacitních důvodů uspokojit všechny zájemce. Letos jsme se tedy přesunuli do většího prostoru a byl to správný krok. Zájem o celostní péči o člověka je intenzivní a stále se zesiluje. A naplňuje mě optimismem směrem k lepšímu zdravotnímu stavu populace, pokud tu můžeme poslouchat i takové vizionářské příspěvky, jako měl ředitel Roman Havlík nebo brněnští kolegové Suchý a Světlák o tom, že člověk nemusí dojít až do lékařské nebo psychoterapeutické péče, pokud se o své zdraví dobře stará,“ řekl odborný garant konference Michal Kryl.

Vyzdvihl přitom i využívání snadno dostupných a snadno obsluhovatelných moderních technologií v prevenci, které pomáhají tomu, aby se z člověka nestal pacient. „To je nový trend a jsem moc rád, že jsem se ho dožil,“ dodal psychoterapeut a psychiatr z OUSHI s dlouholetými zkušenostmi mimo jiné z Psychiatrické léčebny Šternberk.

Abstrakty přednášek i další informace o konferenci, která chce zlepšit české zdravotnictví, zájemci najdou zde.