Začátkem prosince proběhla médii zpráva o detekci částice kosmického záření s extrémně vysokou energií a nejasným původem. Na mikroskopickou částici je 39 Joulů skutečně hodně a v části vesmíru, odkud měla přiletět, není znám žádný zdroj takových vysokoenergetických částic. Dostala jméno japonské bohyně slunce Amaterasu.
Jelikož detekci částic kosmického záření se v rámci spolupráce na Observatoři Pierra Augera věnují i pracovníci Společné laboratoře optiky, přinášíme vám několik odkazů k této zprávě:
Laboratoř koherenční zrnitosti ve Společné laboratoři optiky UP a FZÚ AV ČR vyvinula neinvazivní metodu pro sledování reakcí rostlin na vyvolaný stres. Koherenční zrnitost je jev, při kterém se matný (opticky drsný) povrch předmětu nasvítí koherentním laserovým svazkem a odražené světelné pole vykazuje typickou zrnitou strukturu způsobenou interferencí světla odraženého od různých míst předmětu.
První ryze český fluorescenční teleskop zvládá odolat extrémním podmínkám pouště v Utahu i pampy v Argentině. Právě v areálu argentinské Observatoře Pierra Augera bude trojice teleskopů nové generace od roku 2025 měřit, odkud přilétají vysokoenergetické kosmické částice.
Urychlovač LHC v laboratoři CERN nesráží jen protony, ale i těžké ionty, např. olova. Pomocí takových srážek lze na urychlovači LHC simulovat podmínky, ve kterých se nacházel vesmír zlomky sekundy po velkém třesku. Všechna hmota ve vesmíru se v těch okamžicích nacházela ve stavu velmi horkého a hustého kvark-gluonového plazmatu. Nejtěžší z kvarků - top kvark - představuje unikátní nový nástroj ke studiu vlastností tohoto stavu hmoty.