Ťukejte veliteli, díl XIV.: Vždy připraveni!

Ťuk, ťuk, ťuk, dobrý den…

Ahoj, Čtenáři! Ahoj. Ahoj! Ahoj. Ahoj!! Ahoj…

Jejda! Pardon, já jdu za Robertem. Teda za velitelem… A proč máte všichni uniformy?

Protože jsme tě čekali, a tak jsme se na tebe připravili. Kdo je připraven, není překvapen. No a my všichni jsme připraveni – vždyť jsme vedoucí v Roylu.

Hele, nevytahuj se, jó? Já si vás vyzkouším. Vytahuji první otázku… Umíš jako vedoucí v RR něco extra? Máš nějakou speciální schopnost? Třeba rozdělat oheň i v dešti?

S: Speciální schopnost :-):-):-) Čtenáři, že ty hraješ RPGčka?! Takže požadovaná speciální schopnost… Boží povolání do služby dětem.

A:  Myslím, že posoudit, co je „extra“, je složité... pro někoho je umění uvařit na ohni pytlíkovou polévku, protože ani neumí oheň udělat, někdo naopak zvládne i tříchodové menu uprostřed divočiny a po dešti. Pro někoho je zase dobré naučit se vyrovnat s prohrou, nebo být čestný. Takže v RR se dá naučit spousta užitečných věcí, každý si najde pro sebe to své. 

O: Taky nevím, jestli myslíš „něco extra“ v rámci ostatních vedoucích, nebo ostatních lidí v mém věku J. Pokud jde o to první, tak si nemyslím, že umím něco extra, u toho druhého bych si ale troufla tvrdit, že umím o něco málo lépe uzlovat, než většina mých vrstevníků J.

N: No,  ohýnek v dešti by se dal. A nějaký uzlíky. A umím pořádně s někým praštit o zem.

K: Když tu zmiňuješ ten oheň, tak ho umím rozdělat lupou pomocí slunce.

E: Vždycky je to boj, ale po delším snažení a pevném odhodlání se dají zvládnout i věci, které by se jinak mohly zdát skoro nemožné.

Jaký je tvůj nejsilnější zážitek ze všech RR táborů, které jsi už stihl?

A:  To asi úplně neumím říct, byla jsem skoro na všech, které 26.PH pořádala, a zážitků je moc. Myslím, že vždycky, když se večer všichni ztiší při chvalách u ohně, nebo když se něco povede a radost je společná, tak to mám nejradši.

E: To je asi nejtěžší otázka... Je toho TOLIK, snad z každé akce bych si něco vybavila. Ale nejsilnější zážitky jsou nejspíš z velkých letních táborů.

S: Na velkým táboře se toho fakt prožije nejvíc. Jak pár strašidelných věcí, jako třeba úrazy, kdy se všichni modlí, aby to dobře dopadlo (a zatím vždycky jo). Taky hromada zábavy – u vody, scénky u ohně… No a noční přepadení na prvním táboře, co jsem byl, to asi nezapomenu nikdy.

N: Když jsem si na jednom táboře zlomil palec při pronásledování vedoucích, kteří nás v noci přišli strašit.

K: Těch táborů i zážitků by bylo moc. Ale nejsilnější je asi stezka odvahy na Cakově v roce 2001.

O: Nejsilnější zážitek mám z roku 2011, kdy na táboře začal v noci řádit šílenej liják a všude zatíkalo do stanů, a tak jsme se sešli v jídelně, modlili se a společně to tam přečkali.

Kam by ses s RR rád podíval?

E: Někam do hor, třeba na nějaký puťák nebo turistický tábor. Třeba do Tater.

N: Někam, kde je hezky.

K: Určitě do Makedonie! Asi kamkoliv, kde je to hezké. Ale ten seznam by byl dlouhý, protože hezkých míst je strašně moc.

A: Na Eurocamp. Nejlíp do Irska nebo tím směrem.

S: Za dva roky na EuroCamp do Vratislavi! Setkat se s 6 tisíci royalisty z celé Evropy bude zážitek.

Jakou royalovskou akci máš nejraději?

E: Každá je něčím výjimečná a super, samozřejmě jen když jsme rozhodnutí si ji pořádně užít a co nejvíc z ní vytěžit.

O: Letní royalovské tábory.

K: Tábor, jednoznačně. A Ringoturnaje, ty taky bývaly super. No a samozřejmě Procházku růžovým sadem nemůžu nezmínit J

A: Ringoturnaj a Národní výcvikový tábor pro vedoucí  – jsou to hodně dobře propracované akce, léty ověřené. 

N: Royalfest a Ringoturnaj.

S: Ringoturnaj.

A jakou bys chtěl začít pořádat, pro naši přední hlídku a třeba i pro ostatní?

N: Něco na otužování děcek…

E: Třeba ty puťáky v Tatrách, pro ty starší.

K: Jestli jenom jako přání z krajiny fantazie, tak třeba výpravu na sjíždění nějaké rakouské řeky. 

S: Závody na vodě všeho druhu. Letos jsme už začali rodinný závod v pádlování („Memoriál kapitána von Singule“), ještě mě láká udělat nějaký pořádný orienťák na vodě.

O: Možná by nebylo špatný uspořádat nějakou hromadnou bobovačku, nebo pro starší děcka v létě nějaký lození na skály.

A: Líbilo by se mi mít třeba 4x ročně jednu celou sobotu věnovanou stolním hrám, kde by hráli všichni – velcí i malí, děti i rodiče. K tomu by se uvařil čaj a každý by donesl buchtu na společný stůl.

Co ti v olomouckém royalu chybí?

N: Pořádná výbava na akce v terénu, třeba křesadlo. A taky vědomosti k tomu.

K: Vedoucí k juniorům. A vlastní budova.

O: Úplně vlastní klubovna J

A: Vlastní klubovna – jenom naše, kde bychom mohli mít vše, co potřebujeme (momentálně máme věci na 3-4 místech a v klubovně si nemůžeme udělat vlastní dekorace a systém uložení věcí). 

S: Klubovna? Loděnice!

Teda, vy jste se na mě fakt připravili. A máte připravený i nějaký úkol pro ostatní čtenáře Laviny?

Jasně! Uhodněte, pod jakým písmenkem kdo z nás odpovídal. Odměna vás nemine. Aby to nebylo tak těžké, tak podle abecedy jsme:

Irča V., Katka B., Lukáš B., Robert M., Tomáš Š., Verča R.

Odpověď na otázku z minula: „Napiš aspoň tři místa, na kterých se letní tábory 26. přední hlídky Royal Rangers konaly víc než jednou.“