Ťukejte veliteli, díl XIII.: Tábořiště a další plány
Ahoj veliteli!
Jejda, Čtenář! A co aspoň zaťukat?!
Ehm, ty sis toho asi nevšiml, ale já jsem minule tak úplně neodešel. Celý měsíc jsem byl u tebe schovaný a čekal jsem, až si ještě popovídáme o táborech. Na kolika různých místech jste už v létě tábořili?
Podle mých poznámek jich dosud bylo jedenáct. Teda od roku 2002, kdy jsme měli první „royalovský“ tábor. Předtím vedla tábory Danka Navrátilová a to mám zapsaná další čtyři místa. Plus nejmíň dvě až tři předtím, na kterých jsem ještě ani nebyl.
A mám nápad – abychom zjistili, jestli tyhle články v Lavině vůbec někdo čte, vyhlašuji čtenářskou soutěž: „Napiš aspoň tři místa, na kterých se letní tábory 26. přední hlídky Royal Rangers konaly víc než jednou.“ Prvních pět správných odpovědí získá drobnou odměnu.
Jedenáct? To jste dost nestálí, ne? Nechcete se už usadit?
Často to nezáleželo na nás, ale už jsme se na stejné tábořiště znovu nedostali. Jindy jsme se zase přesunuli na lepší nebo neokoukané místo. Ale usazujeme se – letos jsme tábořili už potřetí na stejném místě a příměstský tábor byl letos na stejné základně jako loni a předloni.
To tábořiště u přehrady znám! Letos jsem ho pomáhal hlídat. Nechcete ho nějak vylepšit, když tam teď jezdíte každý rok?
Už jsme o tom uvažovali. Není sice naše, ale už jsme tam jako doma. Jestli tam pojedeme i napřesrok, tak chceme udělat novou střechu nad jídelnou, vylepšit trochu kuchyň a chtělo by to i schůdnější cestu k přístavišti.
Také ale uvažujeme, že bychom zkusili koupit od tamní obce zanedbanou louku blíž k vodě. Kdybychom ji dostali a vysušili, bylo by to ještě mnohem lepší tábořiště než to dosavadní.
Střecha, cesta, vysušování louky… Člověče, to je přece děsně moc práce! Já tím vylepšením myslel něco jednoduššího, třeba táborovou wifinu.
V prvé řadě se musíme rozhodnout, jestli do toho skutečně máme jít, které je to pravé místo, kde nás Pán Bůh napřesrok chce mít.
Sami to samozřejmě nezvládneme, i na stavěčku a bourání současného tábořiště vždycky hledám pomocníky i mimo členy Royalu. A jsem moc vděčný všem, kteří nám letos pomáhali, i když za odměnu dostali tak maximálně projížďku na kanoi a porci guláše.
A k té wifině – když vaří Honza Mlčoch, tak tam bývá. Ale pssst! J
Když tak mluvíš o plánech na příští léto, jaké máte plány na tento školní rok?
Tak jednak to jsou konkrétní akce, které máme v plánu. Jejich seznam najdeš na našem webu. A pak máme obecnější cíle, ze kterých zmíním tři: zapojení rangerů do služby (v Royalu i jinde), vzkříšení družiny juniorů a jejich cestu s Bohem a dobrý vzlet Kolibříků.
Jací kolibříci??
To je takový dárek, který naše přední hlídka dostala ke třináctým narozeninám. V Prostějově založili Ondra Kříž s Verčou Rozehnalovou další pobočku Royalu, je to taková naše „zadní hlídka“ (toho jména už třetí). A tak si moc přeju, aby se jí dařilo stejně dobře, jako naší bývalé 1. zadní hlídce v Zábřehu, která vykvetla do veliké krásy.
Robert Myška
velitel 26.ph Royal Rangers
Vyšlo v časopise Lavina 2014 / 10.