Ťukejte veliteli, díl XII.: Letní tábory

Ťuk, ťuk, ťuk,…

Jéje, Čtenáři, kde ty se tady bereš?!

Ále, říkal jsem si, že jsem u tebe už 3 roky a 3 měsíce nebyl, a tak se zastavím se zeptat, jak se vám v Roylu vede. Co jste třeba dělali v létě? Zase jste měli tábory?

Měli. Když jsi u mě byl vyzvídat naposledy, chystali jsme jako novinku navíc „příměstský tábor“. No a protože se to osvědčilo, pořádáme od té doby každé léto tábory dva.

Hele, není toho na vás trochu moc?

Ani ne, když se to dobře naplánuje…

Letos to teda podle plánu moc nevycházelo. Začalo to už na podzim, když jsme se dozvěděli, že oddíl Royalu ze Zábřeha, se kterými pořádáme tábory už přes deset let, chce mít letos tábory vlastní. Minulé prázdniny začali pořádat příměstský tábor a měli z toho takové požehnání, že zatoužili po dvojnásobku J.

To jste ale přišli o polovinu vedoucích a dětí, ne?

Tak nějak. 41. PH Zábřeh a 57. PH Polička pořádali tábor vlastní a já přemýšlel, kde vezmu vedoucí na náš tábor. Ale nakonec jsem dopadl jako Gedeon.

???

Myslím, že to tak Pán Bůh řídil dobře. Už byl čas, abychom se trochu rozešli a nechali vyrůst nebo najít nové vedoucí, pro které by jinak nebyla práce. A během jara a dokonce i na poslední chvíli v létě se objevili skvělí vedoucí, které jsme potřebovali. Většinu jsem ani nemusel přemlouvat a sami se ozvali. A dokonce i ti junioři, kteří během uplynulého roku do Royalu moc nechodili, se na táborech třeba jen na pár dní objevili a pomohli. Měl jsem z toho velkou radost.

A co děti?

To bylo také takové zázračné. Původně jsem se strašně dlouho rozmýšlel, na které termíny tábory naplánovat – aby se nepřekrývaly s jinými akcemi, aby mohlo jet co nejvíc dětí. Nakonec to vyšlo tak, že tábory navazovaly těsně na sebe – příměstský končil v pátek a velký tábor na Hartě začínal v sobotu – no organizační černá můra. A přitom dětí bylo přihlášených velice málo. Prostě lidské plánování. Tak jsem prosil ve sboru o modlitby, mj. za počasí a za víc dětí. A na volná místa se děti začaly hlásit, často děti úplně neznámé!

A počasí?

Na to, jak deštivé léto letos bylo, bylo počasí skvělé. Jen jediný večer nám úplně propršel a  nikdy jsme nemuseli být celý den zalezlí ve stanech. Ale největší meteo-zázrak jsem zažil hned na začátku velkého tábora. Děti pochodovaly pěšky od autobusu do tábora, bagáž měly složenou pod širým nebem, meteoradar hlásil obrovskou blížící se bouřku… Modlili jsme se o sto šest, ať stihnem dojít a uklidit. A ta bouřka začala couvat!!!

A pak ještě ta nádherná duha, která se během tábora objevila nejmíň pětkrát. Jako by nám Pán Bůh chtěl říct, že ačkoli prší, tak na nás pořád myslí J.

Však si počkejte na fotky na oddílovém webu: 26ph.royalrangers.cz. Ta duha už tam visí.

Robert Myška
velitel 26.ph Royal Rangers
Vyšlo v časopise Lavina 2014 / 10.