Feed aggregator

Univerzita dosáhla zatím nejlepšího výsledku v QS World University Rankings

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 21. June 2019 - 13:00

Univerzita Palackého se počtvrté umístila v prestižním mezinárodním žebříčku vysokých škol QS World University Ranking. V 16. ročníku hodnocení skončila na 601. až 650. pozici, čímž dosáhla dosud nejlepšího výsledku. Českou republiku v žebříčku reprezentuje devět vysokých škol, v TOP 800 jich je sedm. Nejlépe si stojí Univerzita Karlova na 291. pozici. V žebříčku se celkem umístilo 1000 univerzit z 82 států.

Univerzita Palackého se v prestižním žebříčku poprvé objevila ve vydání pro rok 2017, a to na 651. až 700. místě. Tutéž pozici obsadila i loni, nyní si ale meziročně polepšila.

"Jsem dalším postupem vzhůru v tomto prestižním žebříčku potěšen. Výsledky nám opět potvrzují, že Univerzita Palackého si stále drží svou pozici mezi pěti nejúspěšnějšími vysokými školami v zemi a že postupné nastavování systému hodnocení kvality na naší univerzitě, v rámci kterého podrobně analyzujeme jednotlivé výkonové ukazatele naší činnosti, přináší viditelné výsledky. Zároveň jsou tyto výsledky důkazem neúnavné a poctivé práce našich akademických i neakademických pracovníků, za což jim patří dík," uvedl k výsledkům rektor Jaroslav Miller.

Univerzity jsou v QS World University Rankings posuzovány na základě šesti metrik. Hodnotí se jejich reputace u akademiků i zaměstnavatelů, poměr mezi počtem akademických pracovníků a studentů, normovaný počet publikovaných citací akademických pracovníků, podíl zahraničních akademiků a podíl zahraničních studentů. V kritériu posuzující podíl zahraničních akademiků je olomoucké vysoké učení první v ČR. Meziročně si polepšilo také v indikátorech Poměr počtu akademických pracovníků a studentů (Faculty /Student Ratio), a to o 78 příček, a Podíl zahraničních studentů (International Students Ratio).

"V posledním roce jsme v rámci rozvíjení systému hodnocení kvality zavedli systematický mezinárodní a národní benchmarking, pomocí kterého zjišťujeme, ve kterých faktorech ovlivňujících náš výkon a kvalitu všech činností má ještě naše univerzita zejména oproti těm mezinárodním rezervy a na čem je potřebné začít systematicky pracovat, abychom svou činnost dále zkvalitňovali. To se projevilo například ve zlepšování parametrů regionální spolupráce, spolupráce s mezinárodními i národními partnery či v návrzích na úpravy výkonnostních ukazatelů v oblasti vzdělávací či tvůrčí činnosti akademických pracovníků. Předpokládáme, že výsledky těchto analýz se projeví zejména v následujících letech, a Univerzita Palackého si tak udrží svou dosavadní pozici v mezinárodních hodnoceních," doplnila prorektorka pro strategické plánování a kvalitu UP Hana Marešová.

Svoji pozici si meziročně vylepšila i Česká republika. Před rokem ji v rankingu zastupovalo pět univerzit, nyní se počet téměř zdvojnásobil. V letošním republikovém srovnání figuruje Univerzita Palackého na páté pozici za Karlovou univerzitou, Vysokou školou chemicko-technologickou, Českým vysokým učením technickým a Masarykovou univerzitou. Do TOP 800 se dostaly ještě Vysoké učení technické v Brně a Technická univerzita v Liberci.

Světovému srovnání vévodí již osmým rokem po sobě Massachusetts Institute of Technology (MIT), následují Standford University a Harvard University. Celkové výsledky jsou dostupné zde. Mezinárodní žebříček vysokých škol QS World University Rankings je spolu s žebříčkem Times Higher Education (THE) a Šanghajským žebříčkem považován za nejprestižnější mezinárodní hodnocení.

Prémii Otto Wichterleho letos získalo pět vědců z FZU

Novinky: Fyzikální ústav - 21. June 2019 - 11:42

Prémii pro mladé talentované vědce převzalo celkem 23 odborníků z nejrůznějších oblastí vědy 19. června v pražské vile Lanna. Pro pět z nich je domovským pracovištěm Fyzikální ústav Akademie věd (FZU). Oceněnými laureáty z FZU jsou Anna Artemenko, Jaroslav Čapek, Renann Lipinski Jusinskas, Kateřina Kůsová a Oleg Lunov. Ocenění předala laureátům osobně předsedkyně Akademie věd ČR prof. Eva Zažímalová.

Na Prémii Otto Wichterleho mohou být každoročně nominováni vynikající mladí vědečtí pracovníci Akademie do věku 35 let, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech a jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.). Cena nese jméno proslulého českého vědce profesora Otto Wichterleho známého především díky vynálezu silonu a kontaktních čoček.

Ing. Anna Artemenko, Ph.D.

Ing. Anna Artemenko, Ph.D. se specializuje na studium materiálů v rámci Oddělení optických materiálů. Hlavním tématem její práce je charakterizace fyzikálních vlastností a morfologie diamantových a uhlíkových vrstev a porozumění interakcí jejich povrchů s biomolekulami. Při své práci využívá především rentgenovou fotoelektronovou spektroskopii (XPS) v kombinaci s dalšími metodami (např. IR a Ramanova spektroskopií). Potenciální využití jejího výzkumu se nabízí např. v biomedicíně, kde mohou být diamantové a uhlíkové vrstvy využívány pro přípravu biosenzorů.

A. Artemenko zavedla ve FZU novou technologii nanášení polymerů z plazmatu magnetronovým naprašováním, která umožňuje depozici tenkých polymerních vrstev obsahujících aminové skupiny na povrch diamantu. Tato technologie se ukázala velmi vhodnou pro funkcionalizaci povrchů diamantů a pro zajištění jejich maximální biokompatibility v budoucích klinických zkouškách.

A. Artemenko absolvovala doktorské studium na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Vynikající výsledky a její vědecké kvality dokládá jak vysoký počet publikací ve špičkových mezinárodních časopisech (celkem 48 publikací v impaktovaných časopisech), tak účast v mezinárodních výzkumných týmech či prezentace na mezinárodních vědeckých konferencích.

A. Artemenko při přebírání Prémie s prof. Zažímalovou, předsedkyní AV ČR, a dr. Fejfarem, zástupcem ředitele FZU.

Ing. Jaroslav Čapek, Ph.D.

Činnost Ing. Jaroslava Čapka, Ph.D. je spojena se skupinou Materiálů s řízenou mikrostrukturou v Oddělení funkčních materiálů. V této skupině se J. Čapek zabývá především mikrostrukturou a mechanickými vlastnostmi kovových materiálů, ale i jejich náchylností ke korozi. V popředí zájmu J. Čapka stojí fyzikální metalurgie a fyzika kovových biomateriálů.

J. Čapek je absolvent pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Již během svého studia a později ve Fyzikálním ústavu prokázal komplexní experimentální zručnost i teoretické znalosti pro přípravu a zpracování kovových materiálů různými postupy a jejich charakterizaci. Během svého působení na FZU se začal věnovat i přípravě kovových monokrystalů a bikrystalů s přesně definovanou strukturou, studiu deformačních mechanismů kovových materiálů a charakterizaci kovových materiálů připravených 3D tiskem. Na FZU zodpovídá za chod několika laboratoří.

V současné době se J. Čapek zabývá vlivem termomechanického zpracování zinkových biodegradabilních slitin na jejich mikrostrukturu, mechanické, korozní a biologické vlastnosti. V rámci řešení této problematiky využívá pokročilé analytické techniky, jako je např. rastrovací elektronová mikroskopie, difrakce zpětně odražených elektronů, transmisní elektronovou mikroskopii a jiné. Dále připravuje krystaly různými metodami. Díky pokročilému vybavení pro pěstování krystalů aktivně spolupracuje s několika českými a zahraničními pracovišti.

J. Čapek při přebírání Prémie s prof. Zažímalovou, předsedkyní AV ČR, a dr. Fejfarem, zástupcem ředitele FZU.

Dr. Renann Lipinski Jusinskas

Dr. Renann Lipinski Jusinskas působí ve FZU v rámci skupiny CEICO. R. L. Jusinskas přišel do FZU jako postdoktorand v roce 2014 z nejprestižnějšího pracoviště teoretické fyziky Jižní Ameriky ICTP-SAIFR. Již v době studií patřil k nejlepším jihoamerickým studentům ve svém oboru. Je odborníkem na supersymetrii v teorii pole a teorii strun. Zabývá se především rozvojem pure-spinorového formalismu v teorii strun a popisem dynamiky strun manifestně kovariantním a supersymetrickým způsobem. V tomto oboru již teď patří ke světové špičce.

R. L. Jusinskas úspěšně publikuje v prestižním časopise JHEP a jeho výsledky ocenila vědecká komunita například svěřením recenze přehledového článku ve vysoce impaktovaném časopise Physics Reports. Grantová agentura ČR mu v roce 2019 udělila Juniorský grant nazvaný Fundamentální aspekty superstrun. Kromě úspěšných publikací v prestižních odborných časopisech se R. L. Jusinskas věnuje také popularizaci teoretické fyziky, především mezi studenty vysokých škol, ale i mezi širokou veřejností. Podílí se na přednáškové činnosti i popularizaci fyziky, např. v rámci Veletrhu vědy.

RNDr. Kateřina Kůsová, Ph.D.

RNDr. Kateřina Kůsová, Ph.D. je vedoucí skupiny křemíkové nanofotoniky v Oddělení tenkých vrstev a nanostruktur. Ve svém výzkumu se K. Kůsová věnuje studiu luminiscence křemíkových nanočástic a v tomto směru dosáhla řady originálních výsledků. Objevila, že mechanické napětí v kombinaci s kvantověmechanickými jevy vede u křemíkových nanokrystalů k vytvoření elektronové pásové struktury s přímým zakázaným pásem. Potenciální aplikační možnosti tohoto objevu jsou rozsáhlé a zahrnují např. výrobu miniaturních zdrojů světla integrovaných na křemíkových čipech nebo využití křemíkových nanočástic v biologii a medicíně.

K. Kůsová se v roce 2014 stala laureátkou prestižního stipendia L’Oréal pro ženy ve vědě a získala ocenění od předsedy Grantové agentury ČR v roce 2016. Je autorkou uděleného evropského patentu a spoluorganizovala také úspěšné sympozium na konferenci European Materials Research Society. Vyznačuje se také rozsáhlou publikační činností a je oblíbenou přednášející.

K. Kůsová při přebírání Prémie s prof. Zažímalovou, předsedkyní AV ČR, a dr. Fejfarem, zástupcem ředitele FZU.

Mgr. Oleg Lunov, Ph.D.

Mgr. Oleg Lunov, Ph.D. působí ve FZU v Oddělení optických a biofyzikálních systémů, kde je vedoucím Laboratoře biofyziky. O. Lunov získal titul Ph.D. na univerzitě v německém Ulmu. Do FZU nastoupil v roce 2014 jako nositel Fellowshipu J. E. Purkyně. Tento mladý vědec významně rozšířil výzkumný potenciál svého oddělení, když zde zahájil zcela nový výzkumný směr moderních mikroskopických metod a založil novou Laboratoř biofyziky.

V Lunovově vědecké skupině bylo vyvinuto unikátní příslušenství pro kvantitativní fluorescenční mikroskopii, díky němuž je možné rutinně provádět specializovaná časově rozlišená fluorescenční měření v konfokálním laserovém mikroskopu. Tyto výzkumné aktivity umožnily jedinečné propojení materiálového výzkumu s biomedicínou.

Mezinárodně uznávaných výsledků výzkumu dosáhl O. Lunov v oblasti základního i aplikovaného výzkumu, zejména studiem vlivu různých fyzikálních podmínek na buněčné procesy. Svým přístupem získal vysoké uznání a respekt vědecké komunity i oblibu u studentů. O. Lunov je úspěšný i v pedagogické práci jako školitel doktorandů a mentor studentských prací.

O. Lunov při přebírání Prémie s prof. Zažímalovou, předsedkyní AV ČR, a dr. Fejfarem, zástupcem ředitele FZU.

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Ještě před prázdninami jednal Akademický senát UP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 21. June 2019 - 10:30

Stav příprav vzniku vysokoškolského ústavu, vyhlášení doplňovacích voleb do Akademického senátu UP, nový studentský zástupce v univerzitní Radě pro vnitřní hodnocení a fakultní i univerzitní předpisy byla témata, kterým se věnoval červnový univerzitní akademický senát.

Za hojné účasti veřejnosti i doprovodné diskuze jednal Akademický senát UP o přípravě vzniku zřízení nového vysokoškolského ústavu. S návrhem na jeho zřízení se AS UP poprvé setkal loni na podzim a v únoru pak rozhodl o tom, že bude potřeba předložit věcný záměr.

„Dohodli jsme se, že ještě než univerzita přistoupí ke změně příslušných norem a faktickému zřízení tohoto ústavu, předloží vzhledem k závažnosti změny a dopadu na univerzitu Akademickému senátu UP věcný záměr zřízení nového vysokoškolského ústavu,“ uvedl Jiří Langer, předseda AS UP.

Dodal, že právě s odkazem na závažnost celého procesu se uskutečnilo nad rámec Jednacího řádu AS UP široké připomínkování předloženého dokumentu.

Vizi vzniku vysokoškolského ústavu i předložený věcný záměr jeho zřízení krátce před senátory prezentoval rektor UP Jaroslav Miller. Zopakoval, že se jedná o strategický projekt, který má šanci i potenciál zvýšit vědeckou kapacitu univerzity i její prestiž. Zdůraznil také, že projekt má i potenciál zvýšit mezioborovost výzkumu.

„Jako rektor univerzity jsem pověřen, abych univerzitě předkládal projekty a strategické vize, které mají rozvojový potenciál nás posunout,“ řekl. Vznik vysokoškolského ústavu podpořil na AS UP i předseda univerzitní správní rady Mons. Jan Graubner, olomoucký arcibiskup.

Jak vyplynulo z dalšího jednání, předložený dokument se nesetkal s pozitivní odezvou ekonomické i legislativní komise AS UP.

„Materiál není věcným záměrem a není ani záměrem organizační změny podle Jednacího řádu AS UP. Lze jej vzít pouze na vědomí,“ uvedl Damián Němec, předseda legislativní komise AS UP z cyrilometodějské teologické fakulty. Podobně se vyjádřil i předseda ekonomické komise Jiří Vévoda z fakulty zdravotnických věd, který postrádá ekonomickou analýzu nového vysokoškolského ústavu.

V závěru bohaté diskuze pak senátoři přijali usnesení, v němž se uvádí, že AS UP projednal předložený Záměr zřízení VŠÚ a bere na vědomí informaci o průběhu přípravy zřízení VŠÚ. AS UP zároveň požádal rektora o předložení věcného záměru změny Statutu UP a věcného záměru Statutu VŠÚ, o předložení návrhu organizační změny podle článku 13 Jednacího řádu AS UP, o ekonomický rozbor včetně finančních dopadů na stávající součásti, o závazek, že metodika dělení příspěvků a dotací nebude v souvislosti se vznikem nové jednotky upravována tak, aby zvýhodňovala nově vzniklou součást, a zároveň bude garantováno, že případná změna metodiky nebude mít negativní finanční dopad na stávající součásti. AS UP rektora dále požádal o každoroční vyhodnocení realizace záměru po dobu pěti let od doby vzniku ústavu a také o navržení finančních mechanismů, jak se bude postupovat v případě, že se nenaplní avizované příjmy vysokoškolského ústavu. AS UP bude o vysokoškolském ústavu znovu jednat na podzim.

Během posledního jednání AS UP v tomto akademickém roce se senátoři univerzity věnovali i mnohabodové legislativní části, v níž nakonec schválili několik vnitřních fakultních předpisů a Změnu Statutu UP (přílohy č. 7) ve znění po jednání legislativní komise AS UP. 

S odkazem na dřívější debaty o institutu stížnosti a přezkumu voleb ve Volebních řádech AS jednotlivých fakult UP přijal akademický senát usnesení, v němž vyzval senátory jednotlivých fakult, aby s účinností nejpozději od 1. 1. 2020 implementovali do svých VŘ institut opravných prostředků a přezkumu voleb. Odkázal přitom na senátem přijaté modelové znění.

AS UP schválil také novou studentskou členku do Rady vnitřního hodnocení UP, kterou se stala Kristýna Bartoňková z fakulty zdravotnických věd.

S ohledem na to, že k 30. červnu ukončí pracovní poměr na UP senátorka fakulty zdravotnických věd Anita Můčková, vyhlásil AS UP doplňovací volby na senátora z této fakulty do AS UP na funkční období 2017-2020. Podle přijatého harmonogramu bude kandidátní listina zveřejněna 17. září, volby se uskuteční od 19. do 25. září.

Během studentské rubriky si senátoři vyslechli prohlášení, v němž studenti všech fakult UP žádají členy akademické obce UP, aby ukončili útoky na své kolegy, kterými poškozují profesní i osobní životy a dobré jméno celé Univerzity Palackého. Akademickému senátu UP prezentoval prohlášení senátor Michal Vorlíček z fakulty tělesné kultury. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Ještě před prázdninami jednal Akademický senát UP

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 21. June 2019 - 10:30

Stav příprav vzniku vysokoškolského ústavu, vyhlášení doplňovacích voleb do Akademického senátu UP, nový studentský zástupce v univerzitní Radě pro vnitřní hodnocení a fakultní i univerzitní předpisy byla témata, kterým se věnoval červnový univerzitní akademický senát.

Za hojné účasti veřejnosti i doprovodné diskuze jednal Akademický senát UP o přípravě vzniku zřízení nového vysokoškolského ústavu. S návrhem na jeho zřízení se AS UP poprvé setkal loni na podzim a v únoru pak rozhodl o tom, že bude potřeba předložit věcný záměr.

„Dohodli jsme se, že ještě než univerzita přistoupí ke změně příslušných norem a faktickému zřízení tohoto ústavu, předloží vzhledem k závažnosti změny a dopadu na univerzitu Akademickému senátu UP věcný záměr zřízení nového vysokoškolského ústavu,“ uvedl Jiří Langer, předseda AS UP.

Dodal, že právě s odkazem na závažnost celého procesu se uskutečnilo nad rámec Jednacího řádu AS UP široké připomínkování předloženého dokumentu.

Vizi vzniku vysokoškolského ústavu i předložený věcný záměr jeho zřízení krátce před senátory prezentoval rektor UP Jaroslav Miller. Zopakoval, že se jedná o strategický projekt, který má šanci i potenciál zvýšit vědeckou kapacitu univerzity i její prestiž. Zdůraznil také, že projekt má i potenciál zvýšit mezioborovost výzkumu.

„Jako rektor univerzity jsem pověřen, abych univerzitě předkládal projekty a strategické vize, které mají rozvojový potenciál nás posunout,“ řekl. Vznik vysokoškolského ústavu podpořil na AS UP i předseda univerzitní správní rady Mons. Jan Graubner, olomoucký arcibiskup.

Jak vyplynulo z dalšího jednání, předložený dokument se nesetkal s pozitivní odezvou ekonomické i legislativní komise AS UP.

„Materiál není věcným záměrem a není ani záměrem organizační změny podle Jednacího řádu AS UP. Lze jej vzít pouze na vědomí,“ uvedl Damián Němec, předseda legislativní komise AS UP z cyrilometodějské teologické fakulty. Podobně se vyjádřil i předseda ekonomické komise Jiří Vévoda z fakulty zdravotnických věd, který postrádá ekonomickou analýzu nového vysokoškolského ústavu.

V závěru bohaté diskuze pak senátoři přijali usnesení, v němž se uvádí, že AS UP projednal předložený Záměr zřízení VŠÚ a bere na vědomí informaci o průběhu přípravy zřízení VŠÚ. AS UP zároveň požádal rektora o předložení věcného záměru změny Statutu UP a věcného záměru Statutu VŠÚ, o předložení návrhu organizační změny podle článku 13 Jednacího řádu AS UP, o ekonomický rozbor včetně finančních dopadů na stávající součásti, o závazek, že metodika dělení příspěvků a dotací nebude v souvislosti se vznikem nové jednotky upravována tak, aby zvýhodňovala nově vzniklou součást, a zároveň bude garantováno, že případná změna metodiky nebude mít negativní finanční dopad na stávající součásti. AS UP rektora dále požádal o každoroční vyhodnocení realizace záměru po dobu pěti let od doby vzniku ústavu a také o navržení finančních mechanismů, jak se bude postupovat v případě, že se nenaplní avizované příjmy vysokoškolského ústavu. AS UP bude o vysokoškolském ústavu znovu jednat na podzim.

Během posledního jednání AS UP v tomto akademickém roce se senátoři univerzity věnovali i mnohabodové legislativní části, v níž nakonec schválili několik vnitřních fakultních předpisů a Změnu Statutu UP (přílohy č. 7) ve znění po jednání legislativní komise AS UP. 

S odkazem na dřívější debaty o institutu stížnosti a přezkumu voleb ve Volebních řádech AS jednotlivých fakult UP přijal akademický senát usnesení, v němž vyzval senátory jednotlivých fakult, aby s účinností nejpozději od 1. 1. 2020 implementovali do svých VŘ institut opravných prostředků a přezkumu voleb. Odkázal přitom na senátem přijaté modelové znění.

AS UP schválil také novou studentskou členku do Rady vnitřního hodnocení UP, kterou se stala Kristýna Bartoňková z fakulty zdravotnických věd.

S ohledem na to, že k 30. červnu ukončí pracovní poměr na UP senátorka fakulty zdravotnických věd Anita Můčková, vyhlásil AS UP doplňovací volby na senátora z této fakulty do AS UP na funkční období 2017-2020. Podle přijatého harmonogramu bude kandidátní listina zveřejněna 17. září, volby se uskuteční od 19. do 25. září.

Během studentské rubriky si senátoři vyslechli prohlášení, v němž studenti všech fakult UP žádají členy akademické obce UP, aby ukončili útoky na své kolegy, kterými poškozují profesní i osobní životy a dobré jméno celé Univerzity Palackého. Akademickému senátu UP prezentoval prohlášení senátor Michal Vorlíček z fakulty tělesné kultury. 

Univerzita Palackého má nové profesory

Šest desítek nových profesorek a profesorů převzalo ve Velké aule pražského Karolina z rukou ministra školství Roberta Plagy jmenovací dekrety. Mezi nově jmenovanými profesory jsou i čtyři z Univerzity Palackého: Miroslav Ovečka z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a Martin Hutyra, František Mrázek a Jan Václavík působící na lékařské fakultě a ve Fakultní nemocnici Olomouc.

Miroslav Ovečka z Oddělení buněčné biologie Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) se více než 25 let věnuje biologii rostlin, především otázkám polarity, morfogeneze, dělení a diferenciace rostlinných buněk. Tyto procesy studuje komplexně, tedy nejen na subbuněčné a buněčné úrovni, ale i na úrovni pletiv, orgánů a celých rostlin, a to i ve vztahu rostlin k biotickým a abiotickým faktorům prostředí.

„Těší mě, že s podporou spolupracovníků se mi podařilo dosáhnout výsledků, které výrazně přispěly k rozšíření poznání v dané oblasti. Jako příklad mohu uvést originální charakterizaci procesu endocytózy a recyklace v kořenových vláscích, popis procesů ‚léčení‘ rostlin po odeznění stresu z těžkých kovů, objevení obranných reakcí rostlin na prchavé látky, které produkují patogenní mikroorganismy, zavedení metody „light-sheet“ mikroskopie v oblasti biologie rostlin v České republice a novátorské snímání vývojových procesů nejen u modelových rostlin, ale i u plodin touto metodou,“ uvedl. 

Získání profesury považuje za jeden z nejvýznamnějších milníků v životě vědce. „Možnost působit na Univerzitě Palackého jako profesor vnímám především jako velkou čest a současně i závazek. K získání profesury výrazně přispěla i má práce při přípravě, nastartování a samotné výuce velice prosperujícího studijního programu Biotechnologie a genové inženýrství na CRH,“ doplnil Miroslav Ovečka, který na Univerzitě Palackého působí od roku 2012. Jeho předešlá vědecká a pedagogická cesta byla spjata s Botanickým ústavem Slovenské akademie věd a také s Přírodovědeckou a Farmaceutickou fakultou University Komenského v Bratislavě. K jeho vědeckému vývoji výrazně přispěly i dlouhodobé zahraniční stáže v Rakousku a Španělsku.

Profesory v oboru Vnitřní nemoci byli jmenováni Martin Hutyra a Jan Václavík z I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FNOL. Oba jsou čestnými členy Evropské kardiologické společnosti. Martin Hutyra se ve své práci zaměřuje na akutní kardiologii, intenzivní péči v kardiologii, zobrazovací metody kardiovaskulárního systému a na plicní cirkulaci. V profesorské přednášce se zabýval kontroverzemi v intenzivní kardiologické péči. Ve Fakultní nemocnici Olomouc je vedoucím lékařem jednotky intenzivní kardiologické péče a Centra pro plicní hypertenzi. Je členem revizní komise výboru České kardiologické společnosti, dále výboru České asociace akutní kardiologie či výboru pracovní skupiny Plicní cirkulace.

Jan Václavík se odborně věnuje zejména arteriální hypertenzi, tématem jeho profesorské přednášky byly nové trendy v diagnostice a léčbě rezistentní arteriální hypertenze. Ve Fakultní nemocnici Olomouc pracuje od roku 2007, v současnosti působí jako vedoucí lékař Centra pro diagnostiku a léčbu hypertenze. Docentem v oboru Vnitřní nemoci je od roku 2014. Za svou odbornou práci získal v minulosti mimo jiné Cenu děkana LF UP nebo ocenění Discovery Award, které je udělováno mladým vědcům za inovativní počiny v biomedicíně. Kromě Evropské kardiologické společnosti je členem České kardiologické společnosti, České internistické společnosti ČLS JEP nebo Evropské společnosti pro hypertenzi.

„Velmi si jmenování profesorem vážím, neboť to je nejvyšší akademická hodnost, které lze dosáhnout. Přirovnávám to k dosažení vrcholu nejvyšší hory, na kterou horolezec může vylézt. Přesto to, stejně jako horolezec, považuji teprve za polovinu cesty, protože cílem horolezce není vrchol hory, ale bezpečný návrat zpět,“ komentoval Jan Václavík.

Titulem profesor se nově může pyšnit také František Mrázek, který je celý svůj profesní život spjat s Ústavem imunologie LF UP a FNOL. Docházet sem začal jako pomocná vědecká síla již během studií, když ho zaujala problematika imunologie transplantace a moderních molekulárně-genetických metod. Později úspěšně završil habilitaci v oboru Lékařská imunologie, získal specializaci pro klinickou imunologii a také diplom Evropské specializace pro histokompatibilitu a imunogenetiku. Ve své výzkumné práci se věnuje zejména podílu imunitních genů na dědičné složce chorob a komplikací léčby. Je vedoucím HLA laboratoře, která se zabývá především zajištěním tkáňové slučitelnosti u transplantací.

„Jmenování profesorem beru jako úspěšné završení více než dvacetileté etapy svého profesního života. Snažím se však k němu přistupovat s pokorou a vědomím, že jsem měl velké štěstí na učitele, kolegy i studenty, kteří mě provázeli a inspirovali, a také na příhodné podmínky pro tvůrčí práci v obou mateřských institucích, Fakultní nemocnici Olomouc a Lékařské fakultě UP. V neposlední řadě jsem vděčný za podporu své rodiny,“ řekl František Mrázek.

Nově nabytý titul pro něj znamená další otevřené dveře a rozšíření profesních možností. „Stále přicházejí nové profesní výzvy, jednou z nich je příprava moderní příručky věnované klinické imunogenetice, která v české odborné literatuře stále chybí,“ dodal.

Na návrh Vědecké rady UP byl profesorem jmenován i historik Petr Kaleta působící na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jmenovací dekrety nových profesorek a profesorů na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol podepsal prezident ČR Miloš Zeman 23. května. Kompletní přehled jmenovaných je k dispozici zde.

Categories: Novinky z UP a PřF

Univerzita Palackého má nové profesory

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 21. June 2019 - 8:00

Šest desítek nových profesorek a profesorů převzalo ve Velké aule pražského Karolina z rukou ministra školství Roberta Plagy jmenovací dekrety. Mezi nově jmenovanými profesory jsou i čtyři z Univerzity Palackého: Miroslav Ovečka z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a Martin Hutyra, František Mrázek a Jan Václavík působící na lékařské fakultě a ve Fakultní nemocnici Olomouc.

Miroslav Ovečka z Oddělení buněčné biologie Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) se více než 25 let věnuje biologii rostlin, především otázkám polarity, morfogeneze, dělení a diferenciace rostlinných buněk. Tyto procesy studuje komplexně, tedy nejen na subbuněčné a buněčné úrovni, ale i na úrovni pletiv, orgánů a celých rostlin, a to i ve vztahu rostlin k biotickým a abiotickým faktorům prostředí.

„Těší mě, že s podporou spolupracovníků se mi podařilo dosáhnout výsledků, které výrazně přispěly k rozšíření poznání v dané oblasti. Jako příklad mohu uvést originální charakterizaci procesu endocytózy a recyklace v kořenových vláscích, popis procesů ‚léčení‘ rostlin po odeznění stresu z těžkých kovů, objevení obranných reakcí rostlin na prchavé látky, které produkují patogenní mikroorganismy, zavedení metody „light-sheet“ mikroskopie v oblasti biologie rostlin v České republice a novátorské snímání vývojových procesů nejen u modelových rostlin, ale i u plodin touto metodou,“ uvedl. 

Získání profesury považuje za jeden z nejvýznamnějších milníků v životě vědce. „Možnost působit na Univerzitě Palackého jako profesor vnímám především jako velkou čest a současně i závazek. K získání profesury výrazně přispěla i má práce při přípravě, nastartování a samotné výuce velice prosperujícího studijního programu Biotechnologie a genové inženýrství na CRH,“ doplnil Miroslav Ovečka, který na Univerzitě Palackého působí od roku 2012. Jeho předešlá vědecká a pedagogická cesta byla spjata s Botanickým ústavem Slovenské akademie věd a také s Přírodovědeckou a Farmaceutickou fakultou University Komenského v Bratislavě. K jeho vědeckému vývoji výrazně přispěly i dlouhodobé zahraniční stáže v Rakousku a Španělsku.

Profesory v oboru Vnitřní nemoci byli jmenováni Martin Hutyra a Jan Václavík z I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FNOL. Oba jsou čestnými členy Evropské kardiologické společnosti. Martin Hutyra se ve své práci zaměřuje na akutní kardiologii, intenzivní péči v kardiologii, zobrazovací metody kardiovaskulárního systému a na plicní cirkulaci. V profesorské přednášce se zabýval kontroverzemi v intenzivní kardiologické péči. Ve Fakultní nemocnici Olomouc je vedoucím lékařem jednotky intenzivní kardiologické péče a Centra pro plicní hypertenzi. Je členem revizní komise výboru České kardiologické společnosti, dále výboru České asociace akutní kardiologie či výboru pracovní skupiny Plicní cirkulace.

Jan Václavík se odborně věnuje zejména arteriální hypertenzi, tématem jeho profesorské přednášky byly nové trendy v diagnostice a léčbě rezistentní arteriální hypertenze. Ve Fakultní nemocnici Olomouc pracuje od roku 2007, v současnosti působí jako vedoucí lékař Centra pro diagnostiku a léčbu hypertenze. Docentem v oboru Vnitřní nemoci je od roku 2014. Za svou odbornou práci získal v minulosti mimo jiné Cenu děkana LF UP nebo ocenění Discovery Award, které je udělováno mladým vědcům za inovativní počiny v biomedicíně. Kromě Evropské kardiologické společnosti je členem České kardiologické společnosti, České internistické společnosti ČLS JEP nebo Evropské společnosti pro hypertenzi.

„Velmi si jmenování profesorem vážím, neboť to je nejvyšší akademická hodnost, které lze dosáhnout. Přirovnávám to k dosažení vrcholu nejvyšší hory, na kterou horolezec může vylézt. Přesto to, stejně jako horolezec, považuji teprve za polovinu cesty, protože cílem horolezce není vrchol hory, ale bezpečný návrat zpět,“ komentoval Jan Václavík.

Titulem profesor se nově může pyšnit také František Mrázek, který je celý svůj profesní život spjat s Ústavem imunologie LF UP a FNOL. Docházet sem začal jako pomocná vědecká síla již během studií, když ho zaujala problematika imunologie transplantace a moderních molekulárně-genetických metod. Později úspěšně završil habilitaci v oboru Lékařská imunologie, získal specializaci pro klinickou imunologii a také diplom Evropské specializace pro histokompatibilitu a imunogenetiku. Ve své výzkumné práci se věnuje zejména podílu imunitních genů na dědičné složce chorob a komplikací léčby. Je vedoucím HLA laboratoře, která se zabývá především zajištěním tkáňové slučitelnosti u transplantací.

„Jmenování profesorem beru jako úspěšné završení více než dvacetileté etapy svého profesního života. Snažím se však k němu přistupovat s pokorou a vědomím, že jsem měl velké štěstí na učitele, kolegy i studenty, kteří mě provázeli a inspirovali, a také na příhodné podmínky pro tvůrčí práci v obou mateřských institucích, Fakultní nemocnici Olomouc a Lékařské fakultě UP. V neposlední řadě jsem vděčný za podporu své rodiny,“ řekl František Mrázek.

Nově nabytý titul pro něj znamená další otevřené dveře a rozšíření profesních možností. „Stále přicházejí nové profesní výzvy, jednou z nich je příprava moderní příručky věnované klinické imunogenetice, která v české odborné literatuře stále chybí,“ dodal.

Na návrh Vědecké rady UP byl profesorem jmenován i historik Petr Kaleta působící na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jmenovací dekrety nových profesorek a profesorů na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol podepsal prezident ČR Miloš Zeman 23. května. Kompletní přehled jmenovaných je k dispozici zde.

Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo zahájilo činnost

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 20. June 2019 - 16:20

Právnická fakulta a Armáda České republiky dnes oficiálně stvrdily a posílily svou dlouhodobou spolupráci. Slavnostně otevřely Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (Centre for International Humanitarian and Operational Law – CIHOL), které bude fungovat pod katedrou mezinárodního a evropského práva. Jeho odborné zaměření a propojení akademického a vojenského prostředí z něj činí středoevropský unikát.

Slavnostní představení a zahájení činnosti CIHOL se uskutečnilo v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Zúčastnilo se ho na padesát hostů. Nechyběli mezi nimi členové vedení fakulty, čelní představitelé armády, zástupci ministerstva zahraničních věcí nebo spolupracujících neziskových organizací. „Centrum vzniká jako výsledek dlouhodobé spolupráce, má tedy na čem stavět, a jsem přesvědčena, že má velkou perspektivu. Všem, kteří jsou zapojeni do jeho chodu, přeji, aby společnou spolupráci dál rozvíjeli, zkvalitňovali a aby je práce bavila,“ řekla na úvod Zdenka Papoušková, děkanka právnické fakulty.

Jmenovitě poděkovala za dosavadní práci dvěma zakládajícím členům centra, proděkanu Martinu Faixovi a podplukovníku Otakaru Foltýnovi, za podporu brigádnímu generálovi Pavlu Kolářovi, řediteli Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany, a také Václavu Stehlíkovi, vedoucímu katedry mezinárodního a evropského práva, pod kterou bude CIHOL spadat.

Význam centra zdůraznil ve svém proslovu Pavel Kolář. „Jsem dlouhodobě přesvědčen, že armáda musí udržet spojení se společností, a v oblasti vzdělávání to platí dvojnásob. Vznik centra je skvělým příkladem, jak k oboustrannému prospěchu využít znalosti akademiků a praktické zkušenosti vojáků.“

Historii vzájemné spolupráce fakulty a armády připomněl Martin Faix. „Původcem myšlenky a hlavním spoluautorem vzniku centra je podplukovník Otakar Foltýn. Zhruba před deseti lety se nechal přesvědčit, aby přišel k nám na fakultu učit. Poznal jsem ho jako neuvěřitelnou studnici nápadů a člověka vybaveného odbornými znalostmi, praktickými zkušenostmi, přirozenou autoritou, ale i dostatečnou mírou dobrodružnosti a chutí bojovat nejen s nástrahami Tálibánu, ale i českého akademického prostředí,“ řekl Martin Faix a vzápětí představil aktivity CIHOL.

Centrum bude rozvíjet dosavadní spolupráci, včetně výzkumných a pedagogických aktivit. „Také chceme vytvořit prostor pro inovativní myšlenky a aktivity expertů z akademického a vojenského prostředí v oblasti práva ozbrojených konfliktů a dalších oblastí spojených s otázkami bezpečnosti a užití ozbrojené síly,“ vysvětlil Martin Faix. Dosavadním nejviditelnějších výsledkem součinnosti právnické fakulty a armády je několik ročníků speciálního cvičení Camp Peira, které je koncipováno jako simulace vojenského tábora konfrontovaného s přílivem uprchlíků a migrantů na pozadí vnitrostátního ozbrojeného konfliktu. V rámci simulace cvičí společně studenti tří univerzit a vojáci pod vedením akademiků i odborníků z praxe (včetně armády a mezinárodních organizací).

Na činnosti CIHOL se budou podílet odborníci na mezinárodní právo z právnické fakulty, z Armády ČR a externě například i několik zahraničních expertů. Centrum má také svou webovou stránku v anglickém jazyce, kde bude mimo jiné informovat o své činnosti.

Martin Faix a Otakar Foltýn již byli v minulosti za svou společnou aktivitu oceněni právnickou fakultou. Děkanka jim v roce 2017 udělila Cenu Miroslava Liberdy za šíření dobrého jména fakulty.

Categories: Novinky z UP a PřF

Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo zahájilo činnost

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 20. June 2019 - 16:20

Právnická fakulta a Armáda České republiky dnes oficiálně stvrdily a posílily svou dlouhodobou spolupráci. Slavnostně otevřely Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (Centre for International Humanitarian and Operational Law – CIHOL), které bude fungovat pod katedrou mezinárodního a evropského práva. Jeho odborné zaměření a propojení akademického a vojenského prostředí z něj činí středoevropský unikát.

Slavnostní představení a zahájení činnosti CIHOL se uskutečnilo v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Zúčastnilo se ho na padesát hostů. Nechyběli mezi nimi členové vedení fakulty, čelní představitelé armády, zástupci ministerstva zahraničních věcí nebo spolupracujících neziskových organizací. „Centrum vzniká jako výsledek dlouhodobé spolupráce, má tedy na čem stavět, a jsem přesvědčena, že má velkou perspektivu. Všem, kteří jsou zapojeni do jeho chodu, přeji, aby společnou spolupráci dál rozvíjeli, zkvalitňovali a aby je práce bavila,“ řekla na úvod Zdenka Papoušková, děkanka právnické fakulty.

Jmenovitě poděkovala za dosavadní práci dvěma zakládajícím členům centra, proděkanu Martinu Faixovi a podplukovníku Otakaru Foltýnovi, za podporu brigádnímu generálovi Pavlu Kolářovi, řediteli Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany, a také Václavu Stehlíkovi, vedoucímu katedry mezinárodního a evropského práva, pod kterou bude CIHOL spadat.

Význam centra zdůraznil ve svém proslovu Pavel Kolář. „Jsem dlouhodobě přesvědčen, že armáda musí udržet spojení se společností, a v oblasti vzdělávání to platí dvojnásob. Vznik centra je skvělým příkladem, jak k oboustrannému prospěchu využít znalosti akademiků a praktické zkušenosti vojáků.“

Historii vzájemné spolupráce fakulty a armády připomněl Martin Faix. „Původcem myšlenky a hlavním spoluautorem vzniku centra je podplukovník Otakar Foltýn. Zhruba před deseti lety se nechal přesvědčit, aby přišel k nám na fakultu učit. Poznal jsem ho jako neuvěřitelnou studnici nápadů a člověka vybaveného odbornými znalostmi, praktickými zkušenostmi, přirozenou autoritou, ale i dostatečnou mírou dobrodružnosti a chutí bojovat nejen s nástrahami Tálibánu, ale i českého akademického prostředí,“ řekl Martin Faix a vzápětí představil aktivity CIHOL.

Centrum bude rozvíjet dosavadní spolupráci, včetně výzkumných a pedagogických aktivit. „Také chceme vytvořit prostor pro inovativní myšlenky a aktivity expertů z akademického a vojenského prostředí v oblasti práva ozbrojených konfliktů a dalších oblastí spojených s otázkami bezpečnosti a užití ozbrojené síly,“ vysvětlil Martin Faix. Dosavadním nejviditelnějších výsledkem součinnosti právnické fakulty a armády je několik ročníků speciálního cvičení Camp Peira, které je koncipováno jako simulace vojenského tábora konfrontovaného s přílivem uprchlíků a migrantů na pozadí vnitrostátního ozbrojeného konfliktu. V rámci simulace cvičí společně studenti tří univerzit a vojáci pod vedením akademiků i odborníků z praxe (včetně armády a mezinárodních organizací).

Na činnosti CIHOL se budou podílet odborníci na mezinárodní právo z právnické fakulty, z Armády ČR a externě například i několik zahraničních expertů. Centrum má také svou webovou stránku v anglickém jazyce, kde bude mimo jiné informovat o své činnosti.

Martin Faix a Otakar Foltýn již byli v minulosti za svou společnou aktivitu oceněni právnickou fakultou. Děkanka jim v roce 2017 udělila Cenu Miroslava Liberdy za šíření dobrého jména fakulty.

Půlmaratonský Pohár rektora si vyběhla Nikola Štefelová a Michal Stanovský

Na trase jubilejního Mattoni 1/2Maratonu Olomouc, kterého se v rozpálených olomouckých ulicích zúčastnilo na šest a půl tisíce běžců, nechyběli ani sportovci z Univerzity Palackého. V již tradičním Poháru rektora byl nejrychlejší Michal Stanovský z fakulty tělesné kultury, nejlepší ženský čas zaběhla doktorandka přírodovědecké fakulty Nikola Štefelová.

Student Aplikované tělesné výchovy Michal Stanovský doběhl do cíle v čase 1:22:35, osmnáct minut po vítězi závodu Yassine Rachikovi a pět minut před obhájcem loňského prvenství v Poháru rektora Pavlem Greplem. A to i přes zdravotní potíže, se kterými se potýkal už od startu. „Olomoucký půlmaraton jsem běžel poprvé. Bral jsem to jako přípravu na maratonský běh na říjnovém mistrovství Evropy neslyšících. To, že jsem vyhrál Pohár rektora, je příjemná třešnička na dortu,“ uvedl Michal Stanovský, který reprezentuje Českou republiku v atletice neslyšících.

Nejrychlejší žena z univerzity Nikola Štefelová zvládla jednadvacetikilometrovou trasu v čase 1:43:58. Vloni skončila v Poháru rektora druhá, letošní vítězství ji potěšilo. „Byl to můj čtvrtý olomoucký půlmaraton. Obávala jsem se počasí, ale nakonec mi to nepřišla tak strašné, určitě pomohly i častější občerstvovací stanice. Atmosféra byla jako vždy super, organizace taktéž,“ zhodnotila doktorandka katedry matematiky a matematické analýzy.

Mezi půlmaratonci byl také tým běžců z fakulty tělesné kultury, kteří se na závod připravovali pod dohledem fakultních odborníků. Nejlepšího času, 1:28:49, dosáhl rekreolog Vojtěch Matuš, který si jako orientační běžec v olomouckých ulicích odbyl svou půlmaratonskou premiéru. „Původně jsem se bál, že to bude strašná nuda, žádný kopec, běžecky technická pasáž. Ale díky fanouškům, kteří byli snad na každém metru trati, na což v orienťáku nejsme zvyklí, to byl skvělý zážitek. Velký klobouk dolů za atmosféru, kterou vytvořili. Co se týče pro mě nezvyklého povrchu, to už bylo horší, druhý den nebylo lehké zvednout se z postele,“ prozradil Vojtěch Matuš.

Zajímavostí může být, že v barvách FTK běžel také Filip Neuls z katedry přírodních věd v kinantropologii, který absolvoval všech deset ročníků olomouckého půlmaratonu.

Univerzita Palackého se na jubilejním desátém ročníku Mattoni 1/2 Maratonu Olomouc podílela, stejně jako v minulých letech, i organizačně, mimo jiné pomohla se zajištěním dobrovolníků nebo ubytovacích kapacit pro účastníky oblíbeného závodu. Běžci také mohli využít zvýhodněného vstupné v Pevnosti poznání, v UPointu si pak mohli se slevou zakoupit sportovní balíček nebo si nechat ve spolupráci s Aplikačním centrem BALUO změřit tělesné složení. Tuto příležitost si nenechalo ujít šest desítek zájemců, kteří mohou získaná data využít pro svou další běžeckou přípravu. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Půlmaratonský Pohár rektora si vyběhla Nikola Štefelová a Michal Stanovský

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 20. June 2019 - 8:00

Na trase jubilejního Mattoni 1/2Maratonu Olomouc, kterého se v rozpálených olomouckých ulicích zúčastnilo na šest a půl tisíce běžců, nechyběli ani sportovci z Univerzity Palackého. V již tradičním Poháru rektora byl nejrychlejší Michal Stanovský z fakulty tělesné kultury, nejlepší ženský čas zaběhla doktorandka přírodovědecké fakulty Nikola Štefelová.

Student Aplikované tělesné výchovy Michal Stanovský doběhl do cíle v čase 1:22:35, osmnáct minut po vítězi závodu Yassine Rachikovi a pět minut před obhájcem loňského prvenství v Poháru rektora Pavlem Greplem. A to i přes zdravotní potíže, se kterými se potýkal už od startu. „Olomoucký půlmaraton jsem běžel poprvé. Bral jsem to jako přípravu na maratonský běh na říjnovém mistrovství Evropy neslyšících. To, že jsem vyhrál Pohár rektora, je příjemná třešnička na dortu,“ uvedl Michal Stanovský, který reprezentuje Českou republiku v atletice neslyšících.

Nejrychlejší žena z univerzity Nikola Štefelová zvládla jednadvacetikilometrovou trasu v čase 1:43:58. Vloni skončila v Poháru rektora druhá, letošní vítězství ji potěšilo. „Byl to můj čtvrtý olomoucký půlmaraton. Obávala jsem se počasí, ale nakonec mi to nepřišla tak strašné, určitě pomohly i častější občerstvovací stanice. Atmosféra byla jako vždy super, organizace taktéž,“ zhodnotila doktorandka katedry matematiky a matematické analýzy.

Mezi půlmaratonci byl také tým běžců z fakulty tělesné kultury, kteří se na závod připravovali pod dohledem fakultních odborníků. Nejlepšího času, 1:28:49, dosáhl rekreolog Vojtěch Matuš, který si jako orientační běžec v olomouckých ulicích odbyl svou půlmaratonskou premiéru. „Původně jsem se bál, že to bude strašná nuda, žádný kopec, běžecky technická pasáž. Ale díky fanouškům, kteří byli snad na každém metru trati, na což v orienťáku nejsme zvyklí, to byl skvělý zážitek. Velký klobouk dolů za atmosféru, kterou vytvořili. Co se týče pro mě nezvyklého povrchu, to už bylo horší, druhý den nebylo lehké zvednout se z postele,“ prozradil Vojtěch Matuš.

Zajímavostí může být, že v barvách FTK běžel také Filip Neuls z katedry přírodních věd v kinantropologii, který absolvoval všech deset ročníků olomouckého půlmaratonu.

Univerzita Palackého se na jubilejním desátém ročníku Mattoni 1/2 Maratonu Olomouc podílela, stejně jako v minulých letech, i organizačně, mimo jiné pomohla se zajištěním dobrovolníků nebo ubytovacích kapacit pro účastníky oblíbeného závodu. Běžci také mohli využít zvýhodněného vstupné v Pevnosti poznání, v UPointu si pak mohli se slevou zakoupit sportovní balíček nebo si nechat ve spolupráci s Aplikačním centrem BALUO změřit tělesné složení. Tuto příležitost si nenechalo ujít šest desítek zájemců, kteří mohou získaná data využít pro svou další běžeckou přípravu. 

Děkanské volby budou na právnické fakultě v říjnu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 19. June 2019 - 14:00

Nového děkana nebo děkanku právnické fakulty pro funkční období 2020–2024 zvolí senátoři v polovině října. O termínu voleb a složení volební komise rozhodli senátoři na svém pondělním zasedání, které bylo poslední v tomto akademickém roce. Během tříhodinového jednání stihli například i odsouhlasit podmínky přijímacího řízení pro rok 2020/2021 nebo změnu fakultního statutu.

Předseda akademického senátu Michal Bartoň doporučil kolegům kopírovat volební harmonogram z roku 2015 a pro volební zasedání senátu navrhl dva říjnové pondělky. Všichni přítomní senátoři se shodli na 14. říjnu a vzápětí ustavili tříčlennou volební komisi ve složení Kateřina Frumarová a Renáta Šínová, za akademiky, a student Jiří Stýblo. „Nyní si komise musí zvolit předsedu a vyzve členy akademické obce k podání návrhů kandidátů na děkana. Současně stanoví lhůtu k podávání návrhů,“ naznačil další předvolební kroky Michal Bartoň.

Na programu zasedání měli senátoři ještě dalších pět důležitých bodů. Schválili Plán realizace Strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti PF UP na rok 2020. Odsouhlasili podmínky přijímacího řízení do magisterských a bakalářského studijního programu i do doktorského studijního programu pro rok 2020/2021. „Systém současného přijímacího řízení se nám osvědčil a není potřeba jej měnit,“ řekl senátorům Maxim Tomoszek, proděkan pro bakalářský a magisterské studijní programy.

Na základě výzvy Legislativní komise Akademického senátu UP vedení fakulty dále senátorům předložilo změnu fakultního statutu a Vnitřní předpis PF UP k provedení Studijního a zkušebního řádu UP na PF UP a k úpravě některých dalších otázek souvisejících se studiem na PF UP. Po schválení fakultním senátem se oběma normami bude ještě zabývat senát univerzitní. Vnitřní předpis by měl být účinný od září.

Blanka Vítová, proděkanka pro vědu a výzkum, informovala senátory o stavu příprav koncepce hodnocení vědy na fakultě. „V tuto chvíli pětičlenná komise dospěla ke třem dílčím závěrům. Varianty ještě v rámci komise rozpracujeme a potom předložíme k širší diskuzi – kolegiu děkanky a akademické obci,“ vysvětlila Blanka Vítová.

Tajemník fakulty Petr Bačík zase senátorům předložil Výroční zprávu o hospodaření za rok 2018. Podle ní fakulta vykázala kladný hospodářský výsledek přes 1,5 milionu korun. „Částku jsme převedli do Fondu provozních prostředků,“ uvedl tajemník. I tento bod jednání senátoři odsouhlasili.

Příští zasedání akademického senátu se uskuteční pravděpodobně v září, kdy se senátoři vrátí k věcnému záměru nového statutu a měli by také schvalovat Výroční zprávu o činnosti za rok 2018.

Categories: Novinky z UP a PřF

Děkanské volby budou na právnické fakultě v říjnu

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 19. June 2019 - 14:00

Nového děkana nebo děkanku právnické fakulty pro funkční období 2020–2024 zvolí senátoři v polovině října. O termínu voleb a složení volební komise rozhodli senátoři na svém pondělním zasedání, které bylo poslední v tomto akademickém roce. Během tříhodinového jednání stihli například i odsouhlasit podmínky přijímacího řízení pro rok 2020/2021 nebo změnu fakultního statutu.

Předseda akademického senátu Michal Bartoň doporučil kolegům kopírovat volební harmonogram z roku 2015 a pro volební zasedání senátu navrhl dva říjnové pondělky. Všichni přítomní senátoři se shodli na 14. říjnu a vzápětí ustavili tříčlennou volební komisi ve složení Kateřina Frumarová a Renáta Šínová, za akademiky, a student Jiří Stýblo. „Nyní si komise musí zvolit předsedu a vyzve členy akademické obce k podání návrhů kandidátů na děkana. Současně stanoví lhůtu k podávání návrhů,“ naznačil další předvolební kroky Michal Bartoň.

Na programu zasedání měli senátoři ještě dalších pět důležitých bodů. Schválili Plán realizace Strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti PF UP na rok 2020. Odsouhlasili podmínky přijímacího řízení do magisterských a bakalářského studijního programu i do doktorského studijního programu pro rok 2020/2021. „Systém současného přijímacího řízení se nám osvědčil a není potřeba jej měnit,“ řekl senátorům Maxim Tomoszek, proděkan pro bakalářský a magisterské studijní programy.

Na základě výzvy Legislativní komise Akademického senátu UP vedení fakulty dále senátorům předložilo změnu fakultního statutu a Vnitřní předpis PF UP k provedení Studijního a zkušebního řádu UP na PF UP a k úpravě některých dalších otázek souvisejících se studiem na PF UP. Po schválení fakultním senátem se oběma normami bude ještě zabývat senát univerzitní. Vnitřní předpis by měl být účinný od září.

Blanka Vítová, proděkanka pro vědu a výzkum, informovala senátory o stavu příprav koncepce hodnocení vědy na fakultě. „V tuto chvíli pětičlenná komise dospěla ke třem dílčím závěrům. Varianty ještě v rámci komise rozpracujeme a potom předložíme k širší diskuzi – kolegiu děkanky a akademické obci,“ vysvětlila Blanka Vítová.

Tajemník fakulty Petr Bačík zase senátorům předložil Výroční zprávu o hospodaření za rok 2018. Podle ní fakulta vykázala kladný hospodářský výsledek přes 1,5 milionu korun. „Částku jsme převedli do Fondu provozních prostředků,“ uvedl tajemník. I tento bod jednání senátoři odsouhlasili.

Příští zasedání akademického senátu se uskuteční pravděpodobně v září, kdy se senátoři vrátí k věcnému záměru nového statutu a měli by také schvalovat Výroční zprávu o činnosti za rok 2018.

Experti z celého světa budou diskutovat o novinkách v genetice a šlechtění listové zeleniny

Stovka předních odborníků z 22 zemí světa bude od 24. do 28. června v Uměleckém centru UP diskutovat o nejnovějších trendech v genetice a šlechtění listové zeleniny, která má nezastupitelné místo v jídelníčku člověka. Součástí prestižní konference Eucarpia Leafy Vegetables 2019 bude bohatý vědecký program s novinkami z genetiky a šlechtění.

Pomocí těchto sofistikovaných metod se experti snaží zvýšit odolnost listové zeleniny vůči chorobám a škůdcům a zlepšit řadu dalších parametrů, aby dosáhli vyšších výnosů i kvality. „Mezinárodní konference bude zaměřena na teoretické, metodologické a heuristické otázky vztahující se ke genetice a šlechtění listových zelenin,“ uvedl Aleš Lebeda z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP, hlavní organizátor této konference.

Na mezinárodním setkání odborníků zazní 28 přednášek o šlechtění listové zeleniny a k vidění bude 25 posterů, velkých plakátů používaných k prezentaci výsledků výzkumu. Vědecký program konference zahrnuje například genové zdroje rostlin a jejich botanickou charakteristiku, klasickou a molekulární genetiku, genomiku rostlin i aplikaci nejnovějších poznatků ve šlechtění rostlin, které mají zvýšit rezistenci listové zeleniny vůči chorobám a škůdcům. Hovořit se bude také o posklizňové kvalitě listové zeleniny či jejích nutričních a chemických parametrech.

Katedra botaniky byla požádána o organizaci mezinárodní konference díky svému dlouhodobému úspěšnému výzkumu zejména v oblasti genových zdrojů, fytopatologie a šlechtění na rezistenci k chorobám. Organizátoři olomoucké konference očekávají příjezd 100 vědců z Evropy, Afriky, Ameriky, Asie a Austrálie. Kromě většiny zemí Evropy budou na konferenci i účastníci z Alžírska, Austrálie, Číny, Egypta, Izraele, Indie, Japonska, Jihoafrické republiky, Kazachstánu, Ruska, Thajska, Tunisu a USA. „V podstatě se zde sejdou ti, kteří v současné době v této oblasti vědy pracují nejen vědecky, ale i prakticky, tedy šlechtitelé a zástupci významných světových šlechtitelských firem,“ podotkl Aleš Lebeda.

K nejvýznamnějším hostům mezinárodní konference a přednášejícím bude patřit ředitel Centra genomiky Kalifornské univerzity v Davisu (USA) prof. Richard W. Michelmore, který je významnou postavou v oboru genetického výzkumu salátu. Do Olomouce přijede také například dr. Daniel A. Jacobson z Oak Ridge National Laboratory v Knoxville (USA). Tento expert patří k předním integrativním biologům a světovým odborníkům v systémové biologii.

Kromě vědeckých pracovníků na konferenci do Olomouce přijedou i významní zástupci renomovaných šlechtitelských firem. „Toto zastoupení dokládá význam pořádané konference a mezinárodní prestiž, kterou v tomto oboru naše katedra botaniky má,“ dodal Lebeda. V Olomouci bude uspořádán v pořadí 9. ročník takto zaměřené mezinárodní konference, která se naposledy konala na jaře 2015 ve Španělsku. „V roce 1999 naše pracoviště organizovalo v Olomouci stejnou konferenci, která v podstatě obnovila čtyřletý cyklus jejich pořádání. Nabídku hostit tuto konferenci na půdě UP v Olomouci je třeba považovat nejen za výzvu, ale i za projev velkého uznání a mezinárodní prestiže naší práce v této oblasti,“ podotkl Lebeda.

Listová zelenina dostala název podle toho, že se konzumují její listy nebo stonky, a to většinou v syrovém stavu jako základ různých salátů. Mezi listovou zeleninu patří například hlávkový salát, špenát, rukola či čekanka. Méně obvyklými druhy listové zeleniny jsou šrucha zelná nebo kozlíček polní.

Categories: Novinky z UP a PřF

Experti z celého světa budou diskutovat o novinkách v genetice a šlechtění listové zeleniny

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 19. June 2019 - 9:01

Stovka předních odborníků z 22 zemí světa bude od 24. do 28. června v Uměleckém centru UP diskutovat o nejnovějších trendech v genetice a šlechtění listové zeleniny, která má nezastupitelné místo v jídelníčku člověka. Součástí prestižní konference Eucarpia Leafy Vegetables 2019 bude bohatý vědecký program s novinkami z genetiky a šlechtění.

Pomocí těchto sofistikovaných metod se experti snaží zvýšit odolnost listové zeleniny vůči chorobám a škůdcům a zlepšit řadu dalších parametrů, aby dosáhli vyšších výnosů i kvality. „Mezinárodní konference bude zaměřena na teoretické, metodologické a heuristické otázky vztahující se ke genetice a šlechtění listových zelenin,“ uvedl Aleš Lebeda z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP, hlavní organizátor této konference.

Na mezinárodním setkání odborníků zazní 28 přednášek o šlechtění listové zeleniny a k vidění bude 25 posterů, velkých plakátů používaných k prezentaci výsledků výzkumu. Vědecký program konference zahrnuje například genové zdroje rostlin a jejich botanickou charakteristiku, klasickou a molekulární genetiku, genomiku rostlin i aplikaci nejnovějších poznatků ve šlechtění rostlin, které mají zvýšit rezistenci listové zeleniny vůči chorobám a škůdcům. Hovořit se bude také o posklizňové kvalitě listové zeleniny či jejích nutričních a chemických parametrech.

Katedra botaniky byla požádána o organizaci mezinárodní konference díky svému dlouhodobému úspěšnému výzkumu zejména v oblasti genových zdrojů, fytopatologie a šlechtění na rezistenci k chorobám. Organizátoři olomoucké konference očekávají příjezd 100 vědců z Evropy, Afriky, Ameriky, Asie a Austrálie. Kromě většiny zemí Evropy budou na konferenci i účastníci z Alžírska, Austrálie, Číny, Egypta, Izraele, Indie, Japonska, Jihoafrické republiky, Kazachstánu, Ruska, Thajska, Tunisu a USA. „V podstatě se zde sejdou ti, kteří v současné době v této oblasti vědy pracují nejen vědecky, ale i prakticky, tedy šlechtitelé a zástupci významných světových šlechtitelských firem,“ podotkl Aleš Lebeda.

K nejvýznamnějším hostům mezinárodní konference a přednášejícím bude patřit ředitel Centra genomiky Kalifornské univerzity v Davisu (USA) prof. Richard W. Michelmore, který je významnou postavou v oboru genetického výzkumu salátu. Do Olomouce přijede také například dr. Daniel A. Jacobson z Oak Ridge National Laboratory v Knoxville (USA). Tento expert patří k předním integrativním biologům a světovým odborníkům v systémové biologii.

Kromě vědeckých pracovníků na konferenci do Olomouce přijedou i významní zástupci renomovaných šlechtitelských firem. „Toto zastoupení dokládá význam pořádané konference a mezinárodní prestiž, kterou v tomto oboru naše katedra botaniky má,“ dodal Lebeda. V Olomouci bude uspořádán v pořadí 9. ročník takto zaměřené mezinárodní konference, která se naposledy konala na jaře 2015 ve Španělsku. „V roce 1999 naše pracoviště organizovalo v Olomouci stejnou konferenci, která v podstatě obnovila čtyřletý cyklus jejich pořádání. Nabídku hostit tuto konferenci na půdě UP v Olomouci je třeba považovat nejen za výzvu, ale i za projev velkého uznání a mezinárodní prestiže naší práce v této oblasti,“ podotkl Lebeda.

Listová zelenina dostala název podle toho, že se konzumují její listy nebo stonky, a to většinou v syrovém stavu jako základ různých salátů. Mezi listovou zeleninu patří například hlávkový salát, špenát, rukola či čekanka. Méně obvyklými druhy listové zeleniny jsou šrucha zelná nebo kozlíček polní.

Kraj podpoří nové technické obory na vysokých školách v regionu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 18. June 2019 - 14:52

Patnáct miliónů korun rozdělil Olomoucký kraj mezi vysoké školy v regionu na podporu profesně zaměřených studijních programů a přípravu nových vzdělávacích programů. Finance získala Univerzita Palackého, přerovská Vysoká škola logistiky a Moravská vysoká škola.

„Olomoucký kraj se dlouhodobě zaměřuje na podporu technických oborů už na středních školách a učilištích. Jejich studenti mohou pokračovat v polytechnickém vzdělávání i na vysokých školách, pro které hejtmanství připravilo hned dva dotační tituly,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast školství Ladislav Hynek.

Univerzita Palackého podpoří prostřednictvím dotace studijní programy zaměřené na podporu polytechnického vzdělávání a vzdělávání v oblasti nových technologií. „Půjde o podporu rozvoje oborů v oblasti informatiky, průmyslového designu, environmentálních technologií a technologií pro udržitelný rozvoj. Dotace bude dále využita na spolupráci s odborníky z praxe při tvorbě nových studijních oborů a na propagaci těchto oborů na středních školách,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Kraj podpoří nové technické obory na vysokých školách v regionu

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 18. June 2019 - 14:52

Patnáct miliónů korun rozdělil Olomoucký kraj mezi vysoké školy v regionu na podporu profesně zaměřených studijních programů a přípravu nových vzdělávacích programů. Finance získala Univerzita Palackého, přerovská Vysoká škola logistiky a Moravská vysoká škola.

„Olomoucký kraj se dlouhodobě zaměřuje na podporu technických oborů už na středních školách a učilištích. Jejich studenti mohou pokračovat v polytechnickém vzdělávání i na vysokých školách, pro které hejtmanství připravilo hned dva dotační tituly,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast školství Ladislav Hynek.

Univerzita Palackého podpoří prostřednictvím dotace studijní programy zaměřené na podporu polytechnického vzdělávání a vzdělávání v oblasti nových technologií. „Půjde o podporu rozvoje oborů v oblasti informatiky, průmyslového designu, environmentálních technologií a technologií pro udržitelný rozvoj. Dotace bude dále využita na spolupráci s odborníky z praxe při tvorbě nových studijních oborů a na propagaci těchto oborů na středních školách,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller. 

Katedra dějin umění poprvé uspořádala Uměleckohistorickou olympiádu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 18. June 2019 - 12:07

Richard Král, posluchač Střední školy řezbářské v Tovačově, zvítězil v Uměleckohistorické olympiádě pro středoškolské studenty. Vůbec poprvé ji uspořádala katedra dějin umění filozofické fakulty.

„Mám velkou radost. Vítězstvím jsem si potvrdil, že můj záměr věnovat se kunsthistorii a historii je správný. Chtěl bych tyto obory studovat a jednou se jim i profesně věnovat,“ řekl Richard Král. Mezi jeho nejoblíbenější koníčky patří řezba a studium umění a historie. „Nejtěžší pro mne bylo odpovědět na otázku, kdo byl oblíbeným portrétistou u britské královské rodiny v období baroka,“ dodal.

Prostřednictvím olympiády chtěla katedra dějin umění FF podpořit zájem středoškoláků o dějiny umění. „Uvědomujeme si důležitost takových popularizačních iniciativ. Mohou ovlivnit mladé lidi v jejich životních rozhodnutích. My chceme podpořit ty, kteří již na střední škole projevují zájem o dějiny umění. Rádi jim v rozvíjení a kultivaci tohoto zájmu pomůžeme. Sama jsem na střední škole vyhrála jedno z kol olympiády v latině a tento úspěch podnítil mou lásku ke starým jazykům natolik, že jsem následně vystudovala klasickou filologii,“ uvedla Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění FF UP.

Na olympiádě studenti museli absolvovat test, v němž rozpoznávali obrázky, srovnávali jejich stáří, zakreslovali do mapy Evropy slavná muzea, dokreslovali části památek či určovali styly. Středoškolákům a jejich doprovodu se věnovali také akademičtí pracovníci katedry, kteří s různě zaměřenými skupinkami pak podle zájmu soutěžících prošli některé olomoucké památky.

„Olympiádu připravila Zuzana Macurová se čtyřmi studenty bakalářského a magisterského studia. Ideu, že studenti univerzity připravují olympiádu pro mladší studenty, pokládáme za velmi smysluplnou. Naši posluchači tak rozvíjejí své organizační i popularizační dovednosti a učí se profesionalitě a zodpovědnosti,“ doplnila Jana Zapletalová. 

Uměleckohistorická olympiáda KDU FF UP 2019: 1. Richard Král (Střední škola řezbářská v Tovačově), 2. Martin Krátký (Střední škola řezbářská v Tovačově), 3. Ludmila Bílá (Gymnázium města Konice), Jan Malý (ARTECON Prostějov), Klára Straková (ARTECON Prostějov), Ludmila Ullmanová (Gymnázium městaKonice).

Categories: Novinky z UP a PřF

Katedra dějin umění poprvé uspořádala Uměleckohistorickou olympiádu

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 18. June 2019 - 12:07

Richard Král, posluchač Střední školy řezbářské v Tovačově, zvítězil v Uměleckohistorické olympiádě pro středoškolské studenty. Vůbec poprvé ji uspořádala katedra dějin umění filozofické fakulty.

„Mám velkou radost. Vítězstvím jsem si potvrdil, že můj záměr věnovat se kunsthistorii a historii je správný. Chtěl bych tyto obory studovat a jednou se jim i profesně věnovat,“ řekl Richard Král. Mezi jeho nejoblíbenější koníčky patří řezba a studium umění a historie. „Nejtěžší pro mne bylo odpovědět na otázku, kdo byl oblíbeným portrétistou u britské královské rodiny v období baroka,“ dodal.

Prostřednictvím olympiády chtěla katedra dějin umění FF podpořit zájem středoškoláků o dějiny umění. „Uvědomujeme si důležitost takových popularizačních iniciativ. Mohou ovlivnit mladé lidi v jejich životních rozhodnutích. My chceme podpořit ty, kteří již na střední škole projevují zájem o dějiny umění. Rádi jim v rozvíjení a kultivaci tohoto zájmu pomůžeme. Sama jsem na střední škole vyhrála jedno z kol olympiády v latině a tento úspěch podnítil mou lásku ke starým jazykům natolik, že jsem následně vystudovala klasickou filologii,“ uvedla Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění FF UP.

Na olympiádě studenti museli absolvovat test, v němž rozpoznávali obrázky, srovnávali jejich stáří, zakreslovali do mapy Evropy slavná muzea, dokreslovali části památek či určovali styly. Středoškolákům a jejich doprovodu se věnovali také akademičtí pracovníci katedry, kteří s různě zaměřenými skupinkami pak podle zájmu soutěžících prošli některé olomoucké památky.

„Olympiádu připravila Zuzana Macurová se čtyřmi studenty bakalářského a magisterského studia. Ideu, že studenti univerzity připravují olympiádu pro mladší studenty, pokládáme za velmi smysluplnou. Naši posluchači tak rozvíjejí své organizační i popularizační dovednosti a učí se profesionalitě a zodpovědnosti,“ doplnila Jana Zapletalová. 

Uměleckohistorická olympiáda KDU FF UP 2019: 1. Richard Král (Střední škola řezbářská v Tovačově), 2. Martin Krátký (Střední škola řezbářská v Tovačově), 3. Ludmila Bílá (Gymnázium města Konice), Jan Malý (ARTECON Prostějov), Klára Straková (ARTECON Prostějov), Ludmila Ullmanová (Gymnázium městaKonice).

Polní kázání přiblíží poklady olomoucké genobanky

K čemu slouží genobanka a jak vědci o genetické zdroje zelenin, aromatických, kořeninových a léčivých rostlin pečují? I to se dozví návštěvníci Polního kázání, které olomoucké pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. pořádá ve středu na svých pozemcích od 10:00 do 14:00. Vítáni jsou nejen akademici, ale i zájemci z řad široké veřejnosti.

Olomoucké pracoviště výzkumného ústavu, které je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, uchovává v několika kolekcích přes 11 tisíc genetických zdrojů zelenin a aromatických, kořeninových a léčivých rostlin z tuzemska i zahraničí. Rostliny pěstuje v areálu na ulici Šlechtitelů na ploše zhruba osmi hektarů. O jaké druhy se jedná a jaké polní pokusy výzkumníci v rámci různých projektů provádějí, prozradí i návštěvníkům Polního kázání, jež má dlouholetou tradici.

„Připraveny budou ukázky různých odrůd salátu, zájemci budou moci i ochutnat. Ukážeme jim také byliny pro včelí a čmeláčí pastvu a návštěvníci dostanou řadu praktických rad pro pěstování zeleniny a léčivek. Jako každoročně se mohou těšit například i na rozkvetlé záhony levandulí nebo pokusné porosty tymiánu, máty a dalších léčivých rostlin,“ uvedla Ivana Doležalová z pořádající instituce.

Odborníci z VÚRV se o genetické zdroje nejen starají, ale mohou je bezplatně poskytovat vysokým školám, vědeckým pracovištím či šlechtitelům, například za účelem výzkumu a dalšího šlechtění. Generativně množené položky genetických zdrojů se dlouhodobě uchovávají v centrálním skladu genové banky v Praze-Ruzyni a nejvýznamnější položky tvoří jakousi „železnou zásobu“ pro případ nepředvídatelných událostí a jsou uloženy v genové bance v Piešťanech a na Špicberkách.

Categories: Novinky z UP a PřF

Polní kázání přiblíží poklady olomoucké genobanky

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 18. June 2019 - 8:00

K čemu slouží genobanka a jak vědci o genetické zdroje zelenin, aromatických, kořeninových a léčivých rostlin pečují? I to se dozví návštěvníci Polního kázání, které olomoucké pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. pořádá ve středu na svých pozemcích od 10:00 do 14:00. Vítáni jsou nejen akademici, ale i zájemci z řad široké veřejnosti.

Olomoucké pracoviště výzkumného ústavu, které je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, uchovává v několika kolekcích přes 11 tisíc genetických zdrojů zelenin a aromatických, kořeninových a léčivých rostlin z tuzemska i zahraničí. Rostliny pěstuje v areálu na ulici Šlechtitelů na ploše zhruba osmi hektarů. O jaké druhy se jedná a jaké polní pokusy výzkumníci v rámci různých projektů provádějí, prozradí i návštěvníkům Polního kázání, jež má dlouholetou tradici.

„Připraveny budou ukázky různých odrůd salátu, zájemci budou moci i ochutnat. Ukážeme jim také byliny pro včelí a čmeláčí pastvu a návštěvníci dostanou řadu praktických rad pro pěstování zeleniny a léčivek. Jako každoročně se mohou těšit například i na rozkvetlé záhony levandulí nebo pokusné porosty tymiánu, máty a dalších léčivých rostlin,“ uvedla Ivana Doležalová z pořádající instituce.

Odborníci z VÚRV se o genetické zdroje nejen starají, ale mohou je bezplatně poskytovat vysokým školám, vědeckým pracovištím či šlechtitelům, například za účelem výzkumu a dalšího šlechtění. Generativně množené položky genetických zdrojů se dlouhodobě uchovávají v centrálním skladu genové banky v Praze-Ruzyni a nejvýznamnější položky tvoří jakousi „železnou zásobu“ pro případ nepředvídatelných událostí a jsou uloženy v genové bance v Piešťanech a na Špicberkách.

Pages

Subscribe to Joint Laboratory of Optics aggregator