Agregátor zdrojů

Nová mapová aplikace Martina Gabryše poradí cyklistům, kam v okolí Baťova kanálu

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 20. Červenec 2019 - 8:00

Novou mapovou aplikaci, díky které cyklisté mohou lépe poznat Baťův kanál a jeho okolí, vytvořil absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Martin Gabryš. Pod záštitou Baťova kanálu a Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu vytyčil zajímavé trasy pro silniční, treková i horská kola, které se nacházejí pouhých pár kilometrů od turisty vyhledávané vodní cesty.

Baťův kanál je lemován cyklostezkou dlouhou více jak 80 kilometrů, na kterou navazují stezky a trasy v okolí, včetně Moravských vinařských stezek. „V současné době je cyklotrasa velmi navštěvovaná a je zde velký provoz. Proto jsme se rozhodli, že vytvoříme několik dalších tras tak, aby cyklisté jeli z části po známém úseku cyklotrasy a z větší části po dalších trasách v okolí vodní cesty,“ uvedl Martin Gabryš. Jak dále dodal, cyklisté tak při jízdě podél Baťova kanálu mohou navštívit i méně známá místa v okolí a pobýt v regionu déle.

V mapové aplikaci najdeme mnoho tras rozlišených podle druhu cyklistiky, náročnosti a zájmových bodů v okolí. „V první etapě jsme zpracovali oblast mezi Kroměříží a Uherským Ostrohem. Další rozšíření směrem na jih je v jednání. Doufám, že se do projektu zapojí i slovenská Skalica. Společně s Matyášem Černohousem z katedry informatiky přírodovědecké fakulty budeme aplikaci testovat, vylepšovat a doplňovat o další data či popisy jednotlivých tras,“ dodal Martin Gabryš.

Nové trasy pro cyklisty jsou prezentovány jak v on-line mapové aplikaci na PC, tak i na mobilním telefonu. „Vytvořením okruhových tras se snažíme zavést cyklisty i do jiných částí regionu, aby jejich cesty nebyly stereotypní. Trasy jsou rozlišeny barvou podle náročnosti. Zelenou barvou jsou vyznačeny trasy rovinaté, oranžovou mírně kopcovité a červenou trasy kopcovité. Součástí menu jsou také zájmové body a podkladové mapy,“ doplnil Martin Gabryš. Aplikace je dohledatelná na webových stránkách www.batacanal.cz.

Na univerzitě se natáčí parodie na kriminálky

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 19. Červenec 2019 - 8:00

Univerzita Palackého se opět objeví ve filmu. Tentokrát posloužily jako kulisy pro děj snímku režiséra Miloslava Šmídmajera Případ mrtvého nebožtíka. Štáb natáčel na filozofické fakultě v Křížkovského ulici, na Konviktu nebo na Teoretických ústavech lékařské fakulty.

Budova filozofické fakulty Křížkovského 10 se pro účely natáčení změnila v sídlo policejního prezidia, což hlásal i nápis nad hlavním vstupem. Shodou okolností to bylo v době konání promocí absolventů. „Zkuste si pak navigovat příbuzenstvo, aby došlo k filozofické fakultě, když na místě fakulty stojí prezidium,“ reagovala se „smajlíkem“ na univerzitním Facebooku na filmovou úpravu Kateřina Kalová.

V Uměleckém centru UP se natáčelo například v Divadelním sále nebo v Galerii Podkroví. Na lékařské fakultě pak filmaři zavítali na pitevnu a v prostorách Centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností si nechali vybavit nemocniční pokoj.

„Tento film točíme téměř celý v Olomouci. Máme tu na jednom místě vše, co potřebujeme. Je tu příjemně, jsou tu milí lidé, vše je relativně blízko, nezasekneme se někde v dopravní zácpě, potřebná povolení jsme dostali i na poslední chvíli a s úsměvem. Už jednou jsme tu natáčeli, takže jsem se sem rád vrátil,“ uvedl režisér Miloslav Šmídmajer s dodatkem, že Olomouc je pro filmaře poklad, protože tu je zázemí jak pro současné, tak historické snímky.

Případ mrtvého nebožtíka bude parodií na kriminální filmy a seriály, kterých je v současnosti na televizních obrazovkách jako hub po dešti. „V záplavě kriminálních příběhů bude ten náš působit doslova blahodárně. Je potřeba se všem těm hrdinům pořádně vysmát…“ stojí v anotaci na stránkách produkční společnosti Bio Illusion. Ve snímku se objeví David Novotný, Hana Vágnerová, Martin Myšička nebo Lukáš Příkazký. Premiéra je plánována na začátek příštího roku.

Univerzitu Palackého, potažmo Olomouc si filmaři v posledních letech poměrně oblíbili. Natáčely se tu například snímky podle předloh Michala Sýkory z filozofické fakulty Případ pro exorcistu, Modré stíny nebo Živé terče, štáb filmu Kvarteto Miroslava Krobota dokonce našel zázemí v sídle Audiovizuální produkce UP na Zbrojnici. Interaktivní muzeum Pevnost poznání se zase na televizních obrazovkách objevilo jako dějiště pořadu Úžasný svět vědy. 

Na univerzitě se natáčí parodie na kriminálky

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 19. Červenec 2019 - 8:00

Univerzita Palackého se opět objeví ve filmu. Tentokrát posloužily jako kulisy pro děj snímku režiséra Miloslava Šmídmajera Případ mrtvého nebožtíka. Štáb natáčel na filozofické fakultě v Křížkovského ulici, na Konviktu nebo na Teoretických ústavech lékařské fakulty.

Budova filozofické fakulty Křížkovského 10 se pro účely natáčení změnila v sídlo policejního prezidia, což hlásal i nápis nad hlavním vstupem. Shodou okolností to bylo v době konání promocí absolventů. „Zkuste si pak navigovat příbuzenstvo, aby došlo k filozofické fakultě, když na místě fakulty stojí prezidium,“ reagovala se „smajlíkem“ na univerzitním Facebooku na filmovou úpravu Kateřina Kalová.

V Uměleckém centru UP se natáčelo například v Divadelním sále nebo v Galerii Podkroví. Na lékařské fakultě pak filmaři zavítali na pitevnu a v prostorách Centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností si nechali vybavit nemocniční pokoj.

„Tento film točíme téměř celý v Olomouci. Máme tu na jednom místě vše, co potřebujeme. Je tu příjemně, jsou tu milí lidé, vše je relativně blízko, nezasekneme se někde v dopravní zácpě, potřebná povolení jsme dostali i na poslední chvíli a s úsměvem. Už jednou jsme tu natáčeli, takže jsem se sem rád vrátil,“ uvedl režisér Miloslav Šmídmajer s dodatkem, že Olomouc je pro filmaře poklad, protože tu je zázemí jak pro současné, tak historické snímky.

Případ mrtvého nebožtíka bude parodií na kriminální filmy a seriály, kterých je v současnosti na televizních obrazovkách jako hub po dešti. „V záplavě kriminálních příběhů bude ten náš působit doslova blahodárně. Je potřeba se všem těm hrdinům pořádně vysmát…“ stojí v anotaci na stránkách produkční společnosti Bio Illusion. Ve snímku se objeví David Novotný, Hana Vágnerová, Martin Myšička nebo Lukáš Příkazký. Premiéra je plánována na začátek příštího roku.

Univerzitu Palackého, potažmo Olomouc si filmaři v posledních letech poměrně oblíbili. Natáčely se tu například snímky podle předloh Michala Sýkory z filozofické fakulty Případ pro exorcistu, Modré stíny nebo Živé terče, štáb filmu Kvarteto Miroslava Krobota dokonce našel zázemí v sídle Audiovizuální produkce UP na Zbrojnici. Interaktivní muzeum Pevnost poznání se zase na televizních obrazovkách objevilo jako dějiště pořadu Úžasný svět vědy. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Analýza chemiků PřF pomůže při rekonstrukci kostela svatého Mořice

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 18. Červenec 2019 - 14:18

Provést chemickou analýzu materiálů a zbytků polychromie, které se používaly při stavbě kostela svatého Mořice v centru Olomouce, mají za úkol chemici přírodovědecké fakulty zapojení do projektu Arteca. Výsledky analýzy by měly pomoci restaurátorům při probíhající rozsáhlé rekonstrukci chrámu za skoro 130 milionů korun.

Chemici v uplynulých dnech odebrali vzorky z okenních oblouků a dalších míst na fasádě památky, kde byly patrné zbytky polychromie. „Další vzorky byly odebrány z okolí olověného nápisu na západní straně kostela. Účelem je zjistit, zdali se v těchto místech v minulosti vyskytovala nějaká barevná výzdoba,“ řekl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Aby nedošlo k poškození památky, musely být odebrané vzorky co nejmenší. „Na základní analýzu stratigrafie, tedy zalití vzorku do pryskyřice a přípravu nábrusu mi stačí několik miligramů. Z nich odeberu ještě zhruba jednu desetinu a na té se budou provádět podrobné analýzy. Pokud by se ale jednalo o nějaký jiný druh speciální analýzy, jako je například studium rozpustných solí, je potřeba mít vzorky o hmotnosti kolem půl gramu,“ uvedl Lukáš Kučera.

Výsledkem budou informace o materiálovém složení, případně různých organických látkách například pojivech, které byly při stavbě kostela přidány do malty nebo pigmentové vrstvy. Výsledky analýz mají být hotové ještě během tohoto léta a budou cennou informací pro restaurátory, kteří kostel opravují.

Projekt Arteca, který vznikl v minulém roce, tvoří tým odborníků z řad analytické chemie, historie umění, optiky a fyziky. Cílem je vyvinout nové metody a techniky, které jsou důležité při bádání ve sféře kulturního a uměleckého dědictví v České republice. Na opravě kostela svatého Mořice budou dělníci pracovat do konce roku 2021. Podrobně jsme o projektu Arteca psali zde.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Analýza chemiků PřF pomůže při rekonstrukci kostela svatého Mořice

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 18. Červenec 2019 - 14:18

Provést chemickou analýzu materiálů a zbytků polychromie, které se používaly při stavbě kostela svatého Mořice v centru Olomouce, mají za úkol chemici přírodovědecké fakulty zapojení do projektu Arteca. Výsledky analýzy by měly pomoci restaurátorům při probíhající rozsáhlé rekonstrukci chrámu za skoro 130 milionů korun.

Chemici v uplynulých dnech odebrali vzorky z okenních oblouků a dalších míst na fasádě památky, kde byly patrné zbytky polychromie. „Další vzorky byly odebrány z okolí olověného nápisu na západní straně kostela. Účelem je zjistit, zdali se v těchto místech v minulosti vyskytovala nějaká barevná výzdoba,“ řekl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Aby nedošlo k poškození památky, musely být odebrané vzorky co nejmenší. „Na základní analýzu stratigrafie, tedy zalití vzorku do pryskyřice a přípravu nábrusu mi stačí několik miligramů. Z nich odeberu ještě zhruba jednu desetinu a na té se budou provádět podrobné analýzy. Pokud by se ale jednalo o nějaký jiný druh speciální analýzy, jako je například studium rozpustných solí, je potřeba mít vzorky o hmotnosti kolem půl gramu,“ uvedl Lukáš Kučera.

Výsledkem budou informace o materiálovém složení, případně různých organických látkách například pojivech, které byly při stavbě kostela přidány do malty nebo pigmentové vrstvy. Výsledky analýz mají být hotové ještě během tohoto léta a budou cennou informací pro restaurátory, kteří kostel opravují.

Projekt Arteca, který vznikl v minulém roce, tvoří tým odborníků z řad analytické chemie, historie umění, optiky a fyziky. Cílem je vyvinout nové metody a techniky, které jsou důležité při bádání ve sféře kulturního a uměleckého dědictví v České republice. Na opravě kostela svatého Mořice budou dělníci pracovat do konce roku 2021. Podrobně jsme o projektu Arteca psali zde.

Práci doktorandky filozofické fakulty ocenilo francouzské velvyslanectví

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 18. Červenec 2019 - 8:00

Francouzské velvyslanectví v Praze každoročně oceňuje nejlepší mladé výzkumníky z českých univerzit a výzkumných institucí, jimž za jejich mimořádné vědecké úspěchy napříč obory uděluje prestižní ceny. Mladí vědci mohou uspět v šesti kategoriích, mimo jiné i v oblasti humanitních a společenských věd. A právě v této kategorii získala třetí místo Ľudmila Lacková z katedry obecné lingvistiky FF UP.

Cena, v níž se doktorandka filozofické fakulty prosadila, nese jméno francouzského filozofa Jacquese Derridy a jejím smyslem je vyzdvihnout nejlepší výzkumné práce českých studentů doktorského studia v oblasti společenských a humanitních věd.

„Dizertační práci, díky které jsem získala třetí místo v kategorii humanitních a společenských věd, jsem psala pod dvojím vedením – vedle Univerzity Palackého ještě i ve spolupráci s boloňskou univerzitou. Práci jsem nazvala ´Linguistic approach to protein folding: towards semiotic descriptions of living systems´ a věnuji se v ní aplikaci lingvistických metod a teorií na biologické procesy, konkrétně skládání proteinů. Úspěšně jsem ji obhájila loni v prosinci,“ uvedla Ľudmila Lacková, která působí jako odborná asistentka katedry obecné lingvistiky filozofické fakulty a zabývá se sémiotikou, biosémiotikou a obecnou jazykovědou. Jak dodala, z ceny má radost, protože ji získala navzdory tomu, že její téma bylo interdisciplinární a překračovalo rámec humanitních věd.

Kompletní přehled všech 23 mladých vědců oceněných letos francouzskou ambasádou a jejími partnery najdete ZDE.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Práci doktorandky filozofické fakulty ocenilo francouzské velvyslanectví

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 18. Červenec 2019 - 8:00

Francouzské velvyslanectví v Praze každoročně oceňuje nejlepší mladé výzkumníky z českých univerzit a výzkumných institucí, jimž za jejich mimořádné vědecké úspěchy napříč obory uděluje prestižní ceny. Mladí vědci mohou uspět v šesti kategoriích, mimo jiné i v oblasti humanitních a společenských věd. A právě v této kategorii získala třetí místo Ľudmila Lacková z katedry obecné lingvistiky FF UP.

Cena, v níž se doktorandka filozofické fakulty prosadila, nese jméno francouzského filozofa Jacquese Derridy a jejím smyslem je vyzdvihnout nejlepší výzkumné práce českých studentů doktorského studia v oblasti společenských a humanitních věd.

„Dizertační práci, díky které jsem získala třetí místo v kategorii humanitních a společenských věd, jsem psala pod dvojím vedením – vedle Univerzity Palackého ještě i ve spolupráci s boloňskou univerzitou. Práci jsem nazvala ´Linguistic approach to protein folding: towards semiotic descriptions of living systems´ a věnuji se v ní aplikaci lingvistických metod a teorií na biologické procesy, konkrétně skládání proteinů. Úspěšně jsem ji obhájila loni v prosinci,“ uvedla Ľudmila Lacková, která působí jako odborná asistentka katedry obecné lingvistiky filozofické fakulty a zabývá se sémiotikou, biosémiotikou a obecnou jazykovědou. Jak dodala, z ceny má radost, protože ji získala navzdory tomu, že její téma bylo interdisciplinární a překračovalo rámec humanitních věd.

Kompletní přehled všech 23 mladých vědců oceněných letos francouzskou ambasádou a jejími partnery najdete ZDE.

Výroba dalekohledu i nebeských polštářů. Táborníci se v Pevnosti poznání baví vědou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 17. Červenec 2019 - 12:00

Pevnost poznání Univerzity Palackého se o prázdninách stala útočištěm táborníků, kteří si každý všední den hrají na vědce a dobrodruhy. Holky i kluci ve věku od 7 do 12 let se nebojí výzev a vrhají se do aktivit s velkým nadšením. 

Jedenáctiletá Viktorka z Olomouce si vyrábí svůj první dalekohled. Pomocí kartonu a lepicí pásky vytvořila tubus, do kterého vložila dvě čočky. Po chvíli zjistila, že vidí převrácený a mírně zvětšený obraz. „Kromě dalekohledu, který si odnesu domů, jsme vyráběly vesmírnou mlhovinu a hvězdy. A to pomocí barvy, která svítí ve tmě. Těším se taky, až budu soutěžit o kuličky z polystyrenu. Z nich si pak vyrobím souhvězdí,“ prozradila dívka a dodala, že ji zajímá věda a chce se něco nového dozvědět. „A taky nechci doma jen sedět u mobilu.“

První den na táboře se děti věnují hlavně fyzice a optice. Kromě tvůrčí dílny mají vědomostní kvíz v planetáriu. „Máme tady také plastové formy z 3D tiskárny, pomocí kterých odléváme čočky ze želatiny. Děti si pak vezmou laser a zjišťují, jak čočkou prochází paprsek,“ ukazuje koordinátorka expozice Světlo a tma Anna Krčmářová.

„Eliška absolvovala tuto tábornickou super akci už počtvrté s velkým nadšením. Jde totiž o naprosto výjimečný typ příměstského tábora. Program je originální, založený opravdu na propojení základů vědy s praktickým využitím a jevy, se kterými se děti setkávají v běžném životě. Dcerka je u vytržení z chemických mini pokusů, z vědecké výtvarky, geografie, dějepisu i matematiky. Chtěla bych vzdát obdivný hold vedoucím - studentům přírodovědecké fakulty, kteří veškerou činnost s dětmi vedli na tak vysoké odborné úrovni, že mě to ohromilo,“ popsala své dojmy maminka Eva Poděbradová.

Příměstské tábory interaktivního centra jsou pro všechny zvídavé děti, které mají rády přírodu, zábavné chemické pokusy i cesty do vesmírných dálek. Formou her se podívají do světa nejrůznějších vědních oborů. Kromě fyzikálních zákonů objevují živočichy a rostliny nebo se vydávají na dobrodružnou plavbu s Ololodí a zjišťují, jak námořníci měří rychlost, geografové kreslí mapy, nebo co se ukrývá pod vodní hladinou. V historické expozici se zase ocitnou v 19. století a zažijí atmosféru opravdové manufaktury. Zjistí třeba, že v minulosti děti pracovaly a pomáhaly rodičům uživit rodinu. Vyrobí si také funkční parní stroj i ozdobný šperk.

„Letos je v několika turnusech od 8. července do 2. srpna na dvě stě dětí, z nichž některé, stejně jako Eliška, jsou na táboře poněkolikáté. Z toho máme velkou radost! Oproti loňsku máme novinku, že kromě pevnosti a areálu Korunní pevnůstky se táborníci podívají i na řeku Moravu,“ řekla hlavní koordinátorka letních táborů Romana Oborná.

Kromě táborů jsou v létě otevřeny všechny čtyři pevnostní expozice a planetárium. A to každý všední den od 9 do 17 hodin a o víkendu do 18 hodin. Navíc se ve čtvrtek 18. července koná v 16 hodin oblíbená science show. Lektoři interaktivního centra vystoupí v rámci Olomouckých kulturních prázdnin na pódiu u Terezské brány.

 

 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Výroba dalekohledu i nebeských polštářů. Táborníci se v Pevnosti poznání baví vědou

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 17. Červenec 2019 - 12:00

Pevnost poznání Univerzity Palackého se o prázdninách stala útočištěm táborníků, kteří si každý všední den hrají na vědce a dobrodruhy. Holky i kluci ve věku od 7 do 12 let se nebojí výzev a vrhají se do aktivit s velkým nadšením. 

Jedenáctiletá Viktorka z Olomouce si vyrábí svůj první dalekohled. Pomocí kartonu a lepicí pásky vytvořila tubus, do kterého vložila dvě čočky. Po chvíli zjistila, že vidí převrácený a mírně zvětšený obraz. „Kromě dalekohledu, který si odnesu domů, jsme vyráběly vesmírnou mlhovinu a hvězdy. A to pomocí barvy, která svítí ve tmě. Těším se taky, až budu soutěžit o kuličky z polystyrenu. Z nich si pak vyrobím souhvězdí,“ prozradila dívka a dodala, že ji zajímá věda a chce se něco nového dozvědět. „A taky nechci doma jen sedět u mobilu.“

První den na táboře se děti věnují hlavně fyzice a optice. Kromě tvůrčí dílny mají vědomostní kvíz v planetáriu. „Máme tady také plastové formy z 3D tiskárny, pomocí kterých odléváme čočky ze želatiny. Děti si pak vezmou laser a zjišťují, jak čočkou prochází paprsek,“ ukazuje koordinátorka expozice Světlo a tma Anna Krčmářová.

„Eliška absolvovala tuto tábornickou super akci už počtvrté s velkým nadšením. Jde totiž o naprosto výjimečný typ příměstského tábora. Program je originální, založený opravdu na propojení základů vědy s praktickým využitím a jevy, se kterými se děti setkávají v běžném životě. Dcerka je u vytržení z chemických mini pokusů, z vědecké výtvarky, geografie, dějepisu i matematiky. Chtěla bych vzdát obdivný hold vedoucím - studentům přírodovědecké fakulty, kteří veškerou činnost s dětmi vedli na tak vysoké odborné úrovni, že mě to ohromilo,“ popsala své dojmy maminka Eva Poděbradová.

Příměstské tábory interaktivního centra jsou pro všechny zvídavé děti, které mají rády přírodu, zábavné chemické pokusy i cesty do vesmírných dálek. Formou her se podívají do světa nejrůznějších vědních oborů. Kromě fyzikálních zákonů objevují živočichy a rostliny nebo se vydávají na dobrodružnou plavbu s Ololodí a zjišťují, jak námořníci měří rychlost, geografové kreslí mapy, nebo co se ukrývá pod vodní hladinou. V historické expozici se zase ocitnou v 19. století a zažijí atmosféru opravdové manufaktury. Zjistí třeba, že v minulosti děti pracovaly a pomáhaly rodičům uživit rodinu. Vyrobí si také funkční parní stroj i ozdobný šperk.

„Letos je v několika turnusech od 8. července do 2. srpna na dvě stě dětí, z nichž některé, stejně jako Eliška, jsou na táboře poněkolikáté. Z toho máme velkou radost! Oproti loňsku máme novinku, že kromě pevnosti a areálu Korunní pevnůstky se táborníci podívají i na řeku Moravu,“ řekla hlavní koordinátorka letních táborů Romana Oborná.

Kromě táborů jsou v létě otevřeny všechny čtyři pevnostní expozice a planetárium. A to každý všední den od 9 do 17 hodin a o víkendu do 18 hodin. Navíc se ve čtvrtek 18. července koná v 16 hodin oblíbená science show. Lektoři interaktivního centra vystoupí v rámci Olomouckých kulturních prázdnin na pódiu u Terezské brány.

 

 

Univerzita Palackého a PAPCEL podepsaly memorandum o spolupráci

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 17. Červenec 2019 - 8:00

Univerzita Palackého uzavřela strategické memorandum o spolupráci s litovelskou společností PAPCEL. Tímto memorandem se obě strany zavazují ke vzájemné součinnosti při rozvoji společných vzdělávacích a výzkumných aktivit v oblasti papírenské chemie, látek, materiálů, 3D tisku a skenování a čištění odpadních vod s možností rozvoje spolupráce v dalších oblastech.

„Zahájení této spolupráce je dalším ze strategických kroků směřujících k podpoře průmyslových inovací vědeckými týmy UP a k transferu znalostí do aplikační sféry. Se společností PAPCEL budeme spolupracovat na různých úrovních a v různých oblastech, zejména ve vysoce specializovaných laboratorních měřeních, zpracovávání rešerší nebo v oblasti 3D tisku a skenování“, uvedl Roman Jurečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP. „Spolupráce s firmou probíhá v dílčích úkolech již několik let a tímto memorandem bude posunuta na vyšší úroveň a posílena o další aktivity,“ dodal.

Cílem navázání užší spolupráce, s důrazem na rozvoj společných vzdělávacích a výzkumných projektů obou společností, je stát se dlouhodobými partnery při vědecké a výzkumné činnosti a při aplikaci výsledků této činnosti do praxe. Obě strany budou dále spolupracovat například při vývoji nových technologií, měření a vyhodnocování výsledků a budou rozvíjet spolupráci na dalších budoucích projektech.

„Jsme firma s dlouholetou historií, která vyrábí stroje a zařízení pro papírenský průmysl. Spolupráci s UP jsme zahájili v roce 2016 se Společnou laboratoří optiky UP a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Orientovala se nejdříve na stanovení metod a jejich možností pro testování vzorků papíru. Výsledkem byla sada provedených měření v oblasti vlastností papíru, jako jsou například orientace vláken v podélném, příčném směru a v průřezu, profil povrchu a optické vlastnosti papíru“, sdělil Petr Fryčák, vedoucí vývoje a výzkumu v PAPCEL. „Podpis memoranda pro nás znamená nejen aktivní spolupráci, ale také sblížení praktických a teoretických zkušeností obou stran, které povedou k získání nových poznatků a pozitivních výsledků,“ doplnil.

Rektor UP Jaroslav Miller zhodnotil chystané snahy jako velmi pozitivní. „Spolupráce mezi univerzitami a firmami stále chybí, proto jsem za všechny tyto snahy velmi rád. Jejich výsledky budou užitečné jak pro Univerzitu Palackého v Olomouci, tak pro společnost PAPCEL,“ uvedl při podpisu memoranda.

Firma PAPCEL je česká společnost s více než pětašedesátiletou tradicí v oblasti výroby a dodávek kompletních papírenských technologií pro výrobu všech běžně dostupných a užívaných druhů papírů. Společnost se řadí mezi přední světové dodavatele moderních, energeticky úsporných koncepcí s důrazem na plnění všech současných environmentálních aspektů s respektem k ochraně životního prostředí. Společnost má síť domácích i zahraničních expertů s dlouholetými zkušenostmi v oboru papírenské výroby a technologie, kteří se podílejí na vlastním výzkumu a vývoji.

Spolupráce firmy PAPCEL se Společnou laboratoří optiky UP a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se později rozšířila na Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, kde byl například využit SEM mikroskop pro měření povrchů speciálních natíraných papírů a jejich vlastností, byla provedena EDS analýza papírenských materiálů a v poslední řadě je využívána možnost 3D tisku UPrint3D centra ve Vědeckotechnickém parku UP v Olomouci-Holici. V budoucnu by se firma PAPCEL chtěla zaměřit na možnosti využití ultrazvuku, metody zlepšení kvality odpadních papírenských vod, nebo na nanocelulózu jako materiál budoucnosti.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Univerzita Palackého a PAPCEL podepsaly memorandum o spolupráci

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 17. Červenec 2019 - 8:00

Univerzita Palackého uzavřela strategické memorandum o spolupráci s litovelskou společností PAPCEL. Tímto memorandem se obě strany zavazují ke vzájemné součinnosti při rozvoji společných vzdělávacích a výzkumných aktivit v oblasti papírenské chemie, látek, materiálů, 3D tisku a skenování a čištění odpadních vod s možností rozvoje spolupráce v dalších oblastech.

„Zahájení této spolupráce je dalším ze strategických kroků směřujících k podpoře průmyslových inovací vědeckými týmy UP a k transferu znalostí do aplikační sféry. Se společností PAPCEL budeme spolupracovat na různých úrovních a v různých oblastech, zejména ve vysoce specializovaných laboratorních měřeních, zpracovávání rešerší nebo v oblasti 3D tisku a skenování“, uvedl Roman Jurečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP. „Spolupráce s firmou probíhá v dílčích úkolech již několik let a tímto memorandem bude posunuta na vyšší úroveň a posílena o další aktivity,“ dodal.

Cílem navázání užší spolupráce, s důrazem na rozvoj společných vzdělávacích a výzkumných projektů obou společností, je stát se dlouhodobými partnery při vědecké a výzkumné činnosti a při aplikaci výsledků této činnosti do praxe. Obě strany budou dále spolupracovat například při vývoji nových technologií, měření a vyhodnocování výsledků a budou rozvíjet spolupráci na dalších budoucích projektech.

„Jsme firma s dlouholetou historií, která vyrábí stroje a zařízení pro papírenský průmysl. Spolupráci s UP jsme zahájili v roce 2016 se Společnou laboratoří optiky UP a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Orientovala se nejdříve na stanovení metod a jejich možností pro testování vzorků papíru. Výsledkem byla sada provedených měření v oblasti vlastností papíru, jako jsou například orientace vláken v podélném, příčném směru a v průřezu, profil povrchu a optické vlastnosti papíru“, sdělil Petr Fryčák, vedoucí vývoje a výzkumu v PAPCEL. „Podpis memoranda pro nás znamená nejen aktivní spolupráci, ale také sblížení praktických a teoretických zkušeností obou stran, které povedou k získání nových poznatků a pozitivních výsledků,“ doplnil.

Rektor UP Jaroslav Miller zhodnotil chystané snahy jako velmi pozitivní. „Spolupráce mezi univerzitami a firmami stále chybí, proto jsem za všechny tyto snahy velmi rád. Jejich výsledky budou užitečné jak pro Univerzitu Palackého v Olomouci, tak pro společnost PAPCEL,“ uvedl při podpisu memoranda.

Firma PAPCEL je česká společnost s více než pětašedesátiletou tradicí v oblasti výroby a dodávek kompletních papírenských technologií pro výrobu všech běžně dostupných a užívaných druhů papírů. Společnost se řadí mezi přední světové dodavatele moderních, energeticky úsporných koncepcí s důrazem na plnění všech současných environmentálních aspektů s respektem k ochraně životního prostředí. Společnost má síť domácích i zahraničních expertů s dlouholetými zkušenostmi v oboru papírenské výroby a technologie, kteří se podílejí na vlastním výzkumu a vývoji.

Spolupráce firmy PAPCEL se Společnou laboratoří optiky UP a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se později rozšířila na Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, kde byl například využit SEM mikroskop pro měření povrchů speciálních natíraných papírů a jejich vlastností, byla provedena EDS analýza papírenských materiálů a v poslední řadě je využívána možnost 3D tisku UPrint3D centra ve Vědeckotechnickém parku UP v Olomouci-Holici. V budoucnu by se firma PAPCEL chtěla zaměřit na možnosti využití ultrazvuku, metody zlepšení kvality odpadních papírenských vod, nebo na nanocelulózu jako materiál budoucnosti.

Vědci z Fyzikálního ústavu usnadnili miniaturizaci elektrických obvodů

Novinky: Fyzikální ústav - 16. Červenec 2019 - 16:20

Vědci na celém světě zkoumají součástky stále menších, prakticky molekulárních rozměrů. Mezinárodní tým z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tokijského technologického institutu nyní vyvinul novou metodu, která přispěje k miniaturizaci elektrických obvodů v elektronice. Svůj objev publikovali v prestižním vědeckém časopisu Chemical Science.

Při zkoumání vlastností molekul potenciálně využitelných v miniaturních obvodech vědci narážejí na řadu problémů. Jedním z nich je porozumění konfiguraci kontaktů molekul s kovovými povrchy elektrod, která ovlivňuje důležité vlastnosti spojů, např. vodivost. Mezinárodnímu týmu, který vznikl ze spolupráce Fyzikálního ústavu AV ČR a Tokijského technologického institutu (Tokyo Institute of Technology), se podařilo významně přispět k odstranění této překážky.

„Nová metoda umožní kontrolovat geometrii přechodu mezi kovovými elektrodami a molekulou. Učinili jsme tak krok k překonání jednoho z hlavních úskalí při realizaci stabilních a reprodukovatelných molekulárních obvodů,“ říká vedoucí českého týmu z oddělení tenkých vrstev a nanostruktur Fyzikálního ústavu Héctor Vázquez. „Úspěchu jsme dosáhli ve spolupráci s japonskými kolegy, jejichž měření jsme s využitím numerických simulací ztotožnili s konkrétními typy vazby. Právě kombinace různých technik je základem úspěšné nové metody.“

Obr. 1. Uspořádání experimentu, ve kterém jsou dvě zlaté elektrody spojeny jedinou „vodivou“ molekulou (jednomolekulární obvod).

Připojení molekuly ke zdrojové a odtokové elektrodě se uskutečňuje pomocí chemických vazeb vytvořených mezi propojovacími funkčními skupinami na molekule (linkery) a atomy zlatých elektrod. Vlastnosti spoje (včetně důležité vodivosti) jsou ovšem silně ovlivněny detaily geometrie vazby. Obzvlášť významné je ovlivnění v případě nejčastěji používaných linkerů obsahujících síru.

Tato geometrie se však rychle mění za podmínek, ve kterých jsou experimenty nejčastěji prováděny – v roztoku nebo za přístupu vzduchu a při pokojové teplotě – a nemůže být snadno detekována. Změny geometrie pak způsobují řádové (až o dva řády) změny ve vodivosti spoje a výrazně tak ztěžují studium vhodnosti molekul pro použití v mikroelektronice.

Kombinací různých metod dokázali vědci rozlišit mezi třemi vazebnými konfiguracemi molekuly (viz obr. 2) – konfiguraci v přemostění mezi dvěma atomy (bridge), nad vmezeřenou pozicí mezi více atomy (hollow) a nad jedním atomem (atop).

Obr. 2. Simulace tří stabilních vazebných konfigurací molekuly (zleva: v přemostění mezi dvěma atomy, nad vmezeřenou pozicí mezi více atomy, nad jedním atomem).

Skupina Manabu Kiguchiho z Tokijského technologického institutu uskutečnila souběžná měření povrchem zesíleného Ramanova rozptylu a voltampérové charakteristiky. Skupina Héctora Vázqueze na Fyzikálním ústavu provedla počítačové modelování založené na tzv. teorii funkcionálu hustoty (DFT). Změny vodivosti a Ramanových frekvencí charakteristických pro molekulu, změřené experimentálně, tak byly pomocí simulací přiřazeny k jednotlivým prostorovým konfiguracím. Přivedením malého napětí se vědcům podařilo také vyvolat přesuny mezi různými vazebnými místy.

Založeno na článku „Identifying the molecular adsorption site of a single molecule junction through combined Raman and conductance studies“, zveřejněném v Chemical Science, Issue 25, 2019. Autoři studie:

Satoshi Kaneko1, Enrique Montes2, Sho Suzuki1, Shintaro Fujii1, Tomoaki Nishino1, Kazuhito Tsukagoshi3, Katsuyoshi Ikeda4, Hideaki Kano5, Hisao Nakamura6, Héctor Vázquez2 and Manabu Kiguchi1

Chem. Sci. 10, 6261-6269 (2019), DOI: 10.1039/C9SC00701F
1Department of Chemistry, School of Science, Tokyo Institute of Technology, 2-12-1 W4-10 Ookayama, Meguro-ku, Tokyo 152-8511, Japan.
2Institute of Physics, Czech Academy of Sciences, Cukrovarnická 10, Prague CZ-162 00, Czech Republic.
3International Center for Materials Nanoarchitectonics, National Institute for Materials Science, Tsukuba, Ibaraki 305-0044, Japan.
4Graduate School of Engineering, Nagoya Institute of Technology, Gokiso, Showa, Nagoya 466-8555, Japan.
5Institute of Applied Physics, University of Tsukuba Tennodai 1-1-1, Tsukuba 305-8573, Japan.
6CD-FMat, National Institute of Advanced Industrial Science and Technology (AIST), Central 2, Umezono 1-1-1, Tsukuba, Ibaraki 305-8568, Japan.

Kategorie: Novinky z AV a FZÚ

Vědci rozluštili funkci důležitého genu u rostlin

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 16. Červenec 2019 - 12:00

Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního a jejich vliv na vlastnosti této modelové rostliny. O jejich práci, která by se v budoucnu dala využít v praxi, informuje prestižní časopis Plant Cell.

Vědecká skupina z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, studovala pod vedením Aleše Pečinky jeden ze tří takzvaných SMC komplexů podílejících se na uložení chromozomů v buněčném jádře huseníčku rolního.

„Tato rostlina má téměř 30 tisíc genů, což je více než u člověka. U mnoha z nich už jejich funkci známe, o jiných se toho ale mnoho neví. Vytipovali jsme dva dosud nepoznané sesterské geny, u kterých jsme předpokládali, že jsou součástí SMC5/6 komplexu, a snažili se objasnit, jakou mají roli,“ uvedl Pečinka.

Výsledek čtyřleté práce podle něj předčil veškerá očekávání. „U jednoho z genů jsme zjistili, že je schopný opravovat chyby v dědičné informaci. To je zásadní zpráva, znamená to, že je nezbytný pro život rostliny. Mimořádné je, že se podílí také na vývoji semen, čehož by se v budoucnu dalo využít v praxi, konkrétně při aplikaci nejnovějších biotechnologických metod ve šlechtění,“ objasnil Pečinka.

Druhý zkoumaný gen naopak funguje zcela jinak, přestože oba geny vznikly zdvojením jediného genu před asi 30 miliony lety. „Náš výzkum vyloučil, že by se podílel na opravách dědičné informace. Předpokládáme ale, že pravděpodobně souvisí s jejím kopírováním,“ dodal vědec. Na tomto výzkumu, který byl zahájen v kolínském ústavu Maxe Plancka v Německu, se podílela další prestižní zahraniční pracoviště, například Tokyo University of Science nebo University of Zurich.

Podle vedoucího laboratoře a laureáta Národní ceny vlády Česká hlava Jaroslava Doležela tato práce potvrzuje, jak podstatný je ve vědě základní výzkum. „Na začátku kolegové samozřejmě netušili, že právě tento gen bude tak důležitý. Odhalili ale jeho zásadní význam pro stabilitu dědičné informace rostlin a zároveň popsali mechanismy, které bude možné využít ve šlechtění. Nakonec tak může původně necílené studium zajímavého genu přispět ke vzniku nových odrůd plodin s vyššími výnosy. Důkazem významu těchto závěrů je jejich zveřejnění ve velmi prestižním časopise Plant Cell, který publikuje jen ty nejpodstatnější výsledky.“

Olomoučtí vědci budou ve výzkumu huseníčku rolního pokračovat. Kromě toho, že se budou snažit detailněji objasnit funkci druhého genu, budou se i nadále intenzivně zabývat funkcí celého SMC5/6 komplexu při vývoji semen a rostlinných pohlavních buněk.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Vědci rozluštili funkci důležitého genu u rostlin

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 16. Červenec 2019 - 12:00

Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního a jejich vliv na vlastnosti této modelové rostliny. O jejich práci, která by se v budoucnu dala využít v praxi, informuje prestižní časopis Plant Cell.

Vědecká skupina z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, studovala pod vedením Aleše Pečinky jeden ze tří takzvaných SMC komplexů podílejících se na uložení chromozomů v buněčném jádře huseníčku rolního.

„Tato rostlina má téměř 30 tisíc genů, což je více než u člověka. U mnoha z nich už jejich funkci známe, o jiných se toho ale mnoho neví. Vytipovali jsme dva dosud nepoznané sesterské geny, u kterých jsme předpokládali, že jsou součástí SMC5/6 komplexu, a snažili se objasnit, jakou mají roli,“ uvedl Pečinka.

Výsledek čtyřleté práce podle něj předčil veškerá očekávání. „U jednoho z genů jsme zjistili, že je schopný opravovat chyby v dědičné informaci. To je zásadní zpráva, znamená to, že je nezbytný pro život rostliny. Mimořádné je, že se podílí také na vývoji semen, čehož by se v budoucnu dalo využít v praxi, konkrétně při aplikaci nejnovějších biotechnologických metod ve šlechtění,“ objasnil Pečinka.

Druhý zkoumaný gen naopak funguje zcela jinak, přestože oba geny vznikly zdvojením jediného genu před asi 30 miliony lety. „Náš výzkum vyloučil, že by se podílel na opravách dědičné informace. Předpokládáme ale, že pravděpodobně souvisí s jejím kopírováním,“ dodal vědec. Na tomto výzkumu, který byl zahájen v kolínském ústavu Maxe Plancka v Německu, se podílela další prestižní zahraniční pracoviště, například Tokyo University of Science nebo University of Zurich.

Podle vedoucího laboratoře a laureáta Národní ceny vlády Česká hlava Jaroslava Doležela tato práce potvrzuje, jak podstatný je ve vědě základní výzkum. „Na začátku kolegové samozřejmě netušili, že právě tento gen bude tak důležitý. Odhalili ale jeho zásadní význam pro stabilitu dědičné informace rostlin a zároveň popsali mechanismy, které bude možné využít ve šlechtění. Nakonec tak může původně necílené studium zajímavého genu přispět ke vzniku nových odrůd plodin s vyššími výnosy. Důkazem významu těchto závěrů je jejich zveřejnění ve velmi prestižním časopise Plant Cell, který publikuje jen ty nejpodstatnější výsledky.“

Olomoučtí vědci budou ve výzkumu huseníčku rolního pokračovat. Kromě toho, že se budou snažit detailněji objasnit funkci druhého genu, budou se i nadále intenzivně zabývat funkcí celého SMC5/6 komplexu při vývoji semen a rostlinných pohlavních buněk.

Letní školy pedagogické fakulty opět lámou rekordy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 16. Červenec 2019 - 7:37

Téměř 250 studentů a pedagogů dvanácti čínských univerzit se začali učit v letních školách pedagogické fakulty. Vedle angličtiny, dramaterapie a jiných kreativních terapií, hudební a výtvarné výchovy pro ně letos poprvé fakulta připravila i kurz zaměřený na metodologii kvalitativního a kvantitativního výzkumu.

O letní školy European and Czech Culture, které již pátým rokem připravuje pedagogická fakulta, je v Číně velký zájem. Do Olomouce letos dorazilo téměř 250 studentů z 12 univerzit. Slavnostního zahájení se zúčastnil i Chen Zhong, ředitel Konfuciova institutu UP a Zhao Changtao, vedoucí Education Office z čínské ambasády v Praze, který je mimo jiné i absolventem Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého. Oba uvedl společně s Janou Kvintovou, proděkankou pro zahraniční vztahy pedagogické fakulty proděkan pro vědu, výzkum a doktorská studia Vojtech Regec.

„Letní školy jsou na naší fakultě poměrně velkým projektem, do něhož je zapojeno víc jak 50 akademických i neakademických pracovníků a doktorandů. Pracuje v něm i 28 ´buddies´ jako podpora pro studeny v rámci doprovodného programu. V řadách přednášejících a vedoucích workshopů máme i dva kolegy z USA. Studenti se nám hlásí sami na základě pozitivních referencí účastníků z minulých ročníků. Doposud jsme žádnou jinou reklamu nepotřebovali,“ uvedl Vojtech Regec, proděkan PdF.

Čína patří k zemím, o které má UP velký zájem. Podle Vojtěcha Regece se velmi rychle rozvíjí a vzdělání tam hraje stěžejní roli. Zhruba jeden měsíc se tak čínští studenti budou na PdF UP učit v třinácti různě zaměřených skupinách.

„Základním předpokladem k účasti na této škole je znalost angličtiny, a to mininálně na úrovni B1 podle evropského referenčního rámce. Dalším požadavkem pro přijetí je pak zájem o obor. Každoročně je největší zájem o angličtinu, kreativní umělecké terapíe, roste i počet těch, kteří se chtějí učit česky, k populárním oblastem patří i výtvarná a hudební výchova. Novinkou letoška je letní škola s názvem Training and Courses For Young Scientists and PhD Candidates,“ doplnil Vojtech Regec.

V novém kurzu, který se mimo jiné zaměřuje i na práci s vědeckými zdroji, predátorské časopisy, metodologii kvalitativního a kvantitativního výzkumu a jehož je právě Vojtech Regec autorem, bude přednášet například William Morrison a Mary Rizza z Bowling Green State University, proděkan Jiří Pospíšil z CMTF a též kolegové z dalších českých univerzit. Během jejich přednášek se čínští studenti seznámí i s různými metodami používanými ve výzkumu v rámci společenských věd.

„Všichni absolventi Letních škol European and Czech Culture obdrží v jejich závěru certifikát o absolvování. Mohou získat i kredit za každý úspěšně absolvovaný předmět. Velká část z nich je v Olomouci poprvé, proto jim nabídneme také informace o možnosti anglického studia bakalářských, magisterských a doktorských programů na naší fakultě,“ dodal proděkan Vojtech Regec.

Součástí Letních škol European and Czech Culture je každoročně i zajímavý doprovodný program. Studenti navštíví například Prahu a Vídeň, prohlédnou si olomouckou Pevnost poznání i Konfuciův institut.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Letní školy pedagogické fakulty opět lámou rekordy

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 16. Červenec 2019 - 7:37

Téměř 250 studentů a pedagogů dvanácti čínských univerzit se začali učit v letních školách pedagogické fakulty. Vedle angličtiny, dramaterapie a jiných kreativních terapií, hudební a výtvarné výchovy pro ně letos poprvé fakulta připravila i kurz zaměřený na metodologii kvalitativního a kvantitativního výzkumu.

O letní školy European and Czech Culture, které již pátým rokem připravuje pedagogická fakulta, je v Číně velký zájem. Do Olomouce letos dorazilo téměř 250 studentů z 12 univerzit. Slavnostního zahájení se zúčastnil i Chen Zhong, ředitel Konfuciova institutu UP a Zhao Changtao, vedoucí Education Office z čínské ambasády v Praze, který je mimo jiné i absolventem Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého. Oba uvedl společně s Janou Kvintovou, proděkankou pro zahraniční vztahy pedagogické fakulty proděkan pro vědu, výzkum a doktorská studia Vojtech Regec.

„Letní školy jsou na naší fakultě poměrně velkým projektem, do něhož je zapojeno víc jak 50 akademických i neakademických pracovníků a doktorandů. Pracuje v něm i 28 ´buddies´ jako podpora pro studeny v rámci doprovodného programu. V řadách přednášejících a vedoucích workshopů máme i dva kolegy z USA. Studenti se nám hlásí sami na základě pozitivních referencí účastníků z minulých ročníků. Doposud jsme žádnou jinou reklamu nepotřebovali,“ uvedl Vojtech Regec, proděkan PdF.

Čína patří k zemím, o které má UP velký zájem. Podle Vojtěcha Regece se velmi rychle rozvíjí a vzdělání tam hraje stěžejní roli. Zhruba jeden měsíc se tak čínští studenti budou na PdF UP učit v třinácti různě zaměřených skupinách.

„Základním předpokladem k účasti na této škole je znalost angličtiny, a to mininálně na úrovni B1 podle evropského referenčního rámce. Dalším požadavkem pro přijetí je pak zájem o obor. Každoročně je největší zájem o angličtinu, kreativní umělecké terapíe, roste i počet těch, kteří se chtějí učit česky, k populárním oblastem patří i výtvarná a hudební výchova. Novinkou letoška je letní škola s názvem Training and Courses For Young Scientists and PhD Candidates,“ doplnil Vojtech Regec.

V novém kurzu, který se mimo jiné zaměřuje i na práci s vědeckými zdroji, predátorské časopisy, metodologii kvalitativního a kvantitativního výzkumu a jehož je právě Vojtech Regec autorem, bude přednášet například William Morrison a Mary Rizza z Bowling Green State University, proděkan Jiří Pospíšil z CMTF a též kolegové z dalších českých univerzit. Během jejich přednášek se čínští studenti seznámí i s různými metodami používanými ve výzkumu v rámci společenských věd.

„Všichni absolventi Letních škol European and Czech Culture obdrží v jejich závěru certifikát o absolvování. Mohou získat i kredit za každý úspěšně absolvovaný předmět. Velká část z nich je v Olomouci poprvé, proto jim nabídneme také informace o možnosti anglického studia bakalářských, magisterských a doktorských programů na naší fakultě,“ dodal proděkan Vojtech Regec.

Součástí Letních škol European and Czech Culture je každoročně i zajímavý doprovodný program. Studenti navštíví například Prahu a Vídeň, prohlédnou si olomouckou Pevnost poznání i Konfuciův institut.

Olomoučtí sportovci měli na univerziádě k medailím blízko

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 15. Červenec 2019 - 14:55

Sedmkrát stanuli na stupních vítězů reprezentanti České republiky na Letní světové univerziádě, kterou hostila v uplynulých dnech italská Neapol. Mezi závodníky v českých barvách přitom nechyběli ani sportovci z Univerzity Palackého a minimálně dvěma z nich utekla medaile v konkurenci studentů z celého světa jen o pověstný chlup.  

Skvělý výkon předvedla judistka Renata Zachová, která na podzim zahájí studium na fakultě tělesné kultury a která patří k největším nadějím současného českého juda žen. Ve své váhové kategorii skončila na univerziádním turnaji na pátém místě. „Ten den se mi zápasilo moc dobře, už od rána jsem cítila, že by to mohlo jít. Chtěla jsem se dostat do bojů o medaile, to jsem splnila, ale když už se o tu medaili perete, tak ji prostě chcete,“ uvedla judistka, která se podobně velké akce účastnila poprvé.

„Hodně se mi líbilo, že jsme na zápasiště nastupovali na vyvýšenou žíněnku jako na olympiádě, to byl vážně skvělý pocit. Atmosféra tam byla super. A přiletěl za námi i náš trenér Jiří Štěpán, jsem ráda, že jsme tam mohli být spolu,“ dodala budoucí studentka tělesné výchovy a sportu.

Hned dvakrát pak skončil na dohled medailovým příčkám sprinter Dominik Záleský. V obou případech obsadil šesté místo, jednou individuálně v běhu na 100 metrů s časem 10,45 sekundy, podruhé jako člen štafety 4x 100 metrů. „S výsledkem jsem velmi spokojen. Před odjezdem jsem doufal, že bych se mohl dostat do finále, a to se mi nakonec podařilo. A dvakrát šesté místo je v takové konkurenci opravdu skvělé. Takže vše vyšlo podle představ,“ řekl student rekreologie, který si univerziádní pobyt v Itálii užil i mimo stadion, když stihl i výlet do Pompejí.

Univerzita Palackého byla na univerziádě zastoupena i dalšími sportovci, do soutěží se zapojil mimo jiné lukostřelec Michal Hlahůlek z fakulty zdravotnických věd nebo trojice basketbalistů Adam Goga (PřF), Marek Sehnal a František Váňa (oba FTK). Lidé spojení s olomouckou univerzitou byli také součástí realizačního týmu české výpravy: vedoucí studijního oddělení FTK Svatopluk Horák jako člen výkonného výboru České asociace univerzitního sportu (ČAUS), která akademickou reprezentaci ČR zajišťuje, proděkanka FTK Iva Dostálová jako masérka nebo Hana Majarová, absolventka FTK, jako trenérka lukostřelců.

Letní světové univerziády, která se konala ve dnech 3. až 13. července v italské Neapoli, se zúčastnilo na osm tisíc sportovců ze 130 zemí. V osmnácti sportech se bojovalo o 250 sad medailí. Čeští reprezentanti, jichž bylo 124, získali celkem sedm zlatých kovů – dvě zlaté, dvě stříbrné a tři bronzové medaile. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Olomoučtí sportovci měli na univerziádě k medailím blízko

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 15. Červenec 2019 - 14:55

Sedmkrát stanuli na stupních vítězů reprezentanti České republiky na Letní světové univerziádě, kterou hostila v uplynulých dnech italská Neapol. Mezi závodníky v českých barvách přitom nechyběli ani sportovci z Univerzity Palackého a minimálně dvěma z nich utekla medaile v konkurenci studentů z celého světa jen o pověstný chlup.  

Skvělý výkon předvedla judistka Renata Zachová, která na podzim zahájí studium na fakultě tělesné kultury a která patří k největším nadějím současného českého juda žen. Ve své váhové kategorii skončila na univerziádním turnaji na pátém místě. „Ten den se mi zápasilo moc dobře, už od rána jsem cítila, že by to mohlo jít. Chtěla jsem se dostat do bojů o medaile, to jsem splnila, ale když už se o tu medaili perete, tak ji prostě chcete,“ uvedla judistka, která se podobně velké akce účastnila poprvé.

„Hodně se mi líbilo, že jsme na zápasiště nastupovali na vyvýšenou žíněnku jako na olympiádě, to byl vážně skvělý pocit. Atmosféra tam byla super. A přiletěl za námi i náš trenér Jiří Štěpán, jsem ráda, že jsme tam mohli být spolu,“ dodala budoucí studentka tělesné výchovy a sportu.

Hned dvakrát pak skončil na dohled medailovým příčkám sprinter Dominik Záleský. V obou případech obsadil šesté místo, jednou individuálně v běhu na 100 metrů s časem 10,45 sekundy, podruhé jako člen štafety 4x 100 metrů. „S výsledkem jsem velmi spokojen. Před odjezdem jsem doufal, že bych se mohl dostat do finále, a to se mi nakonec podařilo. A dvakrát šesté místo je v takové konkurenci opravdu skvělé. Takže vše vyšlo podle představ,“ řekl student rekreologie, který si univerziádní pobyt v Itálii užil i mimo stadion, když stihl i výlet do Pompejí.

Univerzita Palackého byla na univerziádě zastoupena i dalšími sportovci, do soutěží se zapojil mimo jiné lukostřelec Michal Hlahůlek z fakulty zdravotnických věd nebo trojice basketbalistů Adam Goga (PřF), Marek Sehnal a František Váňa (oba FTK). Lidé spojení s olomouckou univerzitou byli také součástí realizačního týmu české výpravy: vedoucí studijního oddělení FTK Svatopluk Horák jako člen výkonného výboru České asociace univerzitního sportu (ČAUS), která akademickou reprezentaci ČR zajišťuje, proděkanka FTK Iva Dostálová jako masérka nebo Hana Majarová, absolventka FTK, jako trenérka lukostřelců.

Letní světové univerziády, která se konala ve dnech 3. až 13. července v italské Neapoli, se zúčastnilo na osm tisíc sportovců ze 130 zemí. V osmnácti sportech se bojovalo o 250 sad medailí. Čeští reprezentanti, jichž bylo 124, získali celkem sedm zlatých kovů – dvě zlaté, dvě stříbrné a tři bronzové medaile. 

Vědci zjistili, že intenzivnější zemědělství uškodí přírodě méně než rozšiřování polí

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 15. Červenec 2019 - 11:00

Růst celosvětové zemědělské produkce, který souvisí se zvyšující se spotřebou potravin a zemědělských komodit, se neobjede bez negativního dopadu na biologickou rozmanitost v zemědělských oblastech. Menší následky na biodiverzitu přitom bude mít intenzivnější využívání už existujících pěstebních ploch než jejich další rozšiřování na úkor okolní přírody. Vyplývá to ze studie, na které se podíleli vědci z PřF UP a tří výzkumných institucí v Německu. Publikoval ji časopis Nature Communications.

Badatelé ve své studii dopadů obou strategií na potravinovou bezpečnost a biologickou rozmanitost určili oblasti světa, v nichž je v příštím desetiletí výhodné zvýšit zemědělskou produkci rozšířením nebo intenzivnějším využíváním orné půdy. Poté podrobně modelovali, jaké dopady by každá z těchto strategií měla na biodiverzitu, tedy na rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích, i na globální zemědělské trhy.

„Naše výsledky ukazují, že při stejném navýšení produkce potravin je dopad expanze zemědělské půdy na biodiverzitu mnohonásobně větší než dopad intenzifikační strategie. Je to proto, že rozšiřování orné půdy lze očekávat v regionech s nejvyšší biologickou rozmanitostí, zejména ve Střední a Jižní Americe,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Zároveň ale podotkl, že výrazná intenzifikace zemědělství na stávající orné půdě představuje hrozbu pro biologickou rozmanitost zejména v subsaharské Africe.

Zemědělství je podle vědců jedním z hlavních faktorů způsobujících úbytek biologické rozmanitosti na celém světě. „Zvýšení produkce je téměř vždy dosaženo na úkor biologické rozmanitosti. Ale kde produkce stoupá a zda je to v důsledku intenzifikace nebo expanze orné půdy, je velký rozdíl,“ řekl Florian Zabel z katedry geografie a dálkového průzkumu Země na Univerzitě Ludwiga Maximiliana v Mnichově.

I když je biologická rozmanitost ohrožena především v regionech s vyšší produkcí potravin, studie naznačuje, že všechny části světa - včetně těch, v nichž bude růst jen mírný - by těžily z poklesu cen potravin. Zlevňování potravin bude způsobeno růstem globální zemědělské produkce. „Toto zjištění má potenciálně závažné důsledky, protože naznačuje, že zatímco všechny regiony, a to včetně Severní Ameriky a Evropské unie, by profitovaly z propadu cen potravin, hrozba pro biologickou rozmanitost je největší v rozvojových zemích v tropických oblastech,“ upozornila Ruth Delzeit z Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu.

Autoři studie zároveň předpovídají, že dopady intenzifikace a expanze pěstování zemědělských plodin budou hrát výrazně jinou roli v různých částech světa. Intenzifikační scénář slibuje nejvyšší přínosy v oblasti potravinové bezpečnosti především v Indii a subsaharské Africe. Naproti tomu studie vidí obyvatele zemí Latinské Ameriky, např. Brazílie, jako primární příjemce výhod plynoucích z nižších cen potravin způsobených expanzí zemědělské půdy. Vědci ovšem varovali, že v tomto regionu rozšiřování orné půdy na úkor přírodních stanovišť představuje obzvláště závažnou hrozbu pro volně žijící druhy.

Studie také poukázala na to, že většina oblastí s vysokou biodiverzitou, které jsou v následujících letech vhodné pro rozvoj a intenzifikaci zemědělství, není v současné době chráněna. „Doporučujeme proto vytvořit globální mechanismy, které uznají krajinu a půdu jako omezený přírodní zdroj. Nová opatření by se měla spíše soustředit na ochranu biologické rozmanitosti v člověkem využívaných oblastech než být zaměřena pouze na nedotčené přírodní rezervace,“ dodal profesor Ralf Seppelt z Helmholtzova centra pro environmentální výzkum v Lipsku. Podle něj je to jediný možný způsob, jak dosáhnout rovnováhy mezi zachováním stávající biologické rozmanitosti a navyšováním celosvětové zemědělské produkce.

 

 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Vědci zjistili, že intenzivnější zemědělství uškodí přírodě méně než rozšiřování polí

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 15. Červenec 2019 - 11:00

Růst celosvětové zemědělské produkce, který souvisí se zvyšující se spotřebou potravin a zemědělských komodit, se neobjede bez negativního dopadu na biologickou rozmanitost v zemědělských oblastech. Menší následky na biodiverzitu přitom bude mít intenzivnější využívání už existujících pěstebních ploch než jejich další rozšiřování na úkor okolní přírody. Vyplývá to ze studie, na které se podíleli vědci z PřF UP a tří výzkumných institucí v Německu. Publikoval ji časopis Nature Communications.

Badatelé ve své studii dopadů obou strategií na potravinovou bezpečnost a biologickou rozmanitost určili oblasti světa, v nichž je v příštím desetiletí výhodné zvýšit zemědělskou produkci rozšířením nebo intenzivnějším využíváním orné půdy. Poté podrobně modelovali, jaké dopady by každá z těchto strategií měla na biodiverzitu, tedy na rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích, i na globální zemědělské trhy.

„Naše výsledky ukazují, že při stejném navýšení produkce potravin je dopad expanze zemědělské půdy na biodiverzitu mnohonásobně větší než dopad intenzifikační strategie. Je to proto, že rozšiřování orné půdy lze očekávat v regionech s nejvyšší biologickou rozmanitostí, zejména ve Střední a Jižní Americe,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Zároveň ale podotkl, že výrazná intenzifikace zemědělství na stávající orné půdě představuje hrozbu pro biologickou rozmanitost zejména v subsaharské Africe.

Zemědělství je podle vědců jedním z hlavních faktorů způsobujících úbytek biologické rozmanitosti na celém světě. „Zvýšení produkce je téměř vždy dosaženo na úkor biologické rozmanitosti. Ale kde produkce stoupá a zda je to v důsledku intenzifikace nebo expanze orné půdy, je velký rozdíl,“ řekl Florian Zabel z katedry geografie a dálkového průzkumu Země na Univerzitě Ludwiga Maximiliana v Mnichově.

I když je biologická rozmanitost ohrožena především v regionech s vyšší produkcí potravin, studie naznačuje, že všechny části světa - včetně těch, v nichž bude růst jen mírný - by těžily z poklesu cen potravin. Zlevňování potravin bude způsobeno růstem globální zemědělské produkce. „Toto zjištění má potenciálně závažné důsledky, protože naznačuje, že zatímco všechny regiony, a to včetně Severní Ameriky a Evropské unie, by profitovaly z propadu cen potravin, hrozba pro biologickou rozmanitost je největší v rozvojových zemích v tropických oblastech,“ upozornila Ruth Delzeit z Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu.

Autoři studie zároveň předpovídají, že dopady intenzifikace a expanze pěstování zemědělských plodin budou hrát výrazně jinou roli v různých částech světa. Intenzifikační scénář slibuje nejvyšší přínosy v oblasti potravinové bezpečnosti především v Indii a subsaharské Africe. Naproti tomu studie vidí obyvatele zemí Latinské Ameriky, např. Brazílie, jako primární příjemce výhod plynoucích z nižších cen potravin způsobených expanzí zemědělské půdy. Vědci ovšem varovali, že v tomto regionu rozšiřování orné půdy na úkor přírodních stanovišť představuje obzvláště závažnou hrozbu pro volně žijící druhy.

Studie také poukázala na to, že většina oblastí s vysokou biodiverzitou, které jsou v následujících letech vhodné pro rozvoj a intenzifikaci zemědělství, není v současné době chráněna. „Doporučujeme proto vytvořit globální mechanismy, které uznají krajinu a půdu jako omezený přírodní zdroj. Nová opatření by se měla spíše soustředit na ochranu biologické rozmanitosti v člověkem využívaných oblastech než být zaměřena pouze na nedotčené přírodní rezervace,“ dodal profesor Ralf Seppelt z Helmholtzova centra pro environmentální výzkum v Lipsku. Podle něj je to jediný možný způsob, jak dosáhnout rovnováhy mezi zachováním stávající biologické rozmanitosti a navyšováním celosvětové zemědělské produkce.

 

 

Stránky

Přihlásit se k odběru Společná laboratoř optiky agregátor