Feed aggregator

Středoškoláci budou v laserových laboratořích analyzovat molekuly

Novinky: Fyzikální ústav - 14. May 2019 - 16:21

Laserová centra ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech již potřetí nabízejí středoškolským studentům možnost zapojit se do programu Talentové akademie a vyzkoušet si práci vědeckých pracovníků v profesionálních laboratořích. Tímto unikátním způsobem pomáhají tato dvě špičková vědecká pracoviště Fyzikálního ústavu Akademie věd vychovávat další generaci vědců. Nejlepším účastníkům Talentové akademie laserová centra nabízejí navazující spolupráci ve formě stáží, během kterých se studenti zapojují do reálných vědeckých projektů po boku předních laserových fyziků.

V letošním ročníku Talentové akademie se studenti budou věnovat detekci různých prostorových forem molekul. V přírodě některé molekuly existují v různých prostorových formách, např. v podobě levotočivých a pravotočivých šroubovic nebo jsou jejich formy zrcadlově převráceny. To má zásadní vliv na metabolické procesy v živých organismech, kdy do složitých makromolekulárních reakcí jako dílek skládačky zapadne jen molekula ve správné prostorové formě. Na to je potřeba pamatovat například při výrobě léčiv. Nestačí jen připravit léčivo správného složení, ale je nezbytné hlídat právě i prostorové formy jednotlivých molekul, aby léčivo správně fungovalo a nemělo na náš organismus v krajním případě zcela opačný efekt. „Rozeznat jednotlivé prostorové formy molekul od sebe lze například pomocí laserového svazku, protože každá z forem stáčí jinak rovinu polarizace. Studenti se proto během Talentové akademie budou zabývat návrhem kompaktního systému schopného toto stočení polarizace změřit a prozkoumají pomocí něj různé biochemické vzorky. Při práci budou muset spojit poznatky z fyziky, chemie a biologie,“ upřesňuje námět letošní Talentové akademie Zbyněk Hubka, vědecký pracovník ELI Beamlines. Právě rychlá a přesná detekce prostorových forem molekul má potenciál pro aplikace nejen ve farmaceutickém průmyslu, ale třeba i v potravinářství, například při výrobě piva.

Hlavním cílem Talentové akademie je ukázat středoškolákům skutečnou podobu vědecké práce. Ta začíná studiem literatury, pokračuje návrhem a realizací experimentu a končí předáním výsledků kolegům a veřejnosti. „Do Talentové akademie jsem šla s tím, že jsem chtěla zjistit, jak vypadá činnost na opravdovém vědeckém pracovišti a jestli by mě taková práce bavila. Byla jsem trochu skeptická, jestli to nebude jen nuda u sledování přístrojů - velmi mě ale překvapilo, že navrhování experimentů a jejich uskutečňování je hodně kreativní proces a člověk se u něj rozhodně nenudí,” popisuje svou osobní zkušenost účastnice loňské Talentové akademie Mariana Ochodková.

Talentová akademie je výjimečná individuálním přístupem a samostatností, na které organizátoři ve vztahu ke svým svěřencům kladou velký důraz. Na začátku je zadán vědecký problém, studenti se naučí pracovat s potřebnými vědeckými přístroji a osvojí si základní postupy. A pak už je to jen na nich a jejich týmech, jaký postup práce navrhnou, jakým způsobem provedou jednotlivé experimenty a zpracují získaná data. Vědečtí pracovníci jim v laboratoři pouze pomáhají a usměrňují jejich nápady do rámců možností současné vědy a technologií.

Centra ELI Beamlines a HiLASE pomocí Talentové akademie také hledají své budoucí vědecké pracovníky. „Mladé lidi je potřeba k vědecké práci motivovat co nejdříve, na vysokých školách je již většinou pozdě. My si pomocí Talentové akademie vybíráme ty nejlepší středoškolské studenty a s nimi dále spolupracujeme. Věříme, že i díky tomuto přístupu se nám podaří dlouhodobě udržet vysokou kvalitu našeho vědeckého týmu, který bude stále produkovat nové objevy a inovace,” dodává Tomáš Mocek, vedoucí centra HiLASE.

Zájemci se do Talentové akademie 2019 mohou hlásit od 7. května 2019 a zabojovat o místo mezi dvanácti finalisty, kteří dostanou příležitost vyzkoušet si práci v laserových centrech.

Základní informace:
Organizátoři: Fyzikální ústav AV ČR – Laserová centra ELI Beamlines a HiLASE
Profil uchazeče: student čtyřletého gymnázia, vyšších stupňů osmiletého gymnázia (kvinta – oktáva) či odborné SŠ se zájmem o přírodovědné předměty, zejména pak fyziku.
Finalisté budou vybráni odbornou porotou do 30. července 2019. Nezávislá porota se skládá z vědců Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Z přihlášených účastníků vybere 12 finalistů. Všichni účastníci soutěže budou o výsledku informováni prostřednictvím e-mailu do konce července 2019.
Datum finále: 13. - 15. září 2019, Dolní Břežany.

Více informací:
www.fzu.cz/talentova-akademie
www.facebook.com/TalentovaAkademie

Online přihláška: www.bit.ly/TalentovaAkademie2019
Uzávěrka přihlášek: 30. 6. 2019

Kontakt:
HiLASE: Radka Kozáková, Radka [dot] Kozakovahilase [dot] cz, 601 560 164
ELI Beamlines: Hana Strnadová, Hana [dot] Strnadovaeli-beams [dot] eu, 601 560 333

Categories: Novinky z AV a FZÚ

„Znalosti z LL.M. studia bohatě využiji ve své profesi,“ říká první absolventka

Přesto, že nemá právnické vzdělání, rozhodla se získat mezinárodně uznávaný titul LL.M. (Master of Laws). Vybrala si specializaci vyučovanou v angličtině International and European Law, která ji enormně zajímá a kterou využije při své profesi. Překladatelka Adéla Měkotová tuto výzvu zvládla a stala se první absolventkou LL.M. kurzu na olomoucké právnické fakultě.

„Specializační kurz mě mile překvapil tím, že studium probíhalo v malých skupinkách. Měla jsem příjemný pocit, že se mi učitelé opravdu věnují. Hodiny byly velmi interaktivní,“ nešetří chválou osmadvacetiletá Adéla Měkotová. Zájemci o LL.M. kurzy na PF UP mohou vybírat ze čtyř zaměření. Nabídku včetně podrobných informací najdou na speciálním webu.

Jednou z podmínek pro přijetí do kurzu je vysokoškolské vzdělání, minimálně titul bakalář. Kde a v jakém oboru jste jej získala?

Vystudovala jsem dokonce dva bakalářské obory. A to dvouoborové studium mezinárodní vztahy, anglický jazyk a literatura na Masarykově univerzitě, a poté angličtinu pro tlumočení a překlad na Univerzitě Palackého. Obojí mi při studiu LL.M. velmi pomohlo.

Proč jste si pro LL.M. studium vybrala právě olomouckou právnickou fakultu a specializaci International and European Law?

Právnická fakulta v Olomouci má výborné výsledky i pověst. Když jsem se dozvěděla o novém programu, neváhala jsem. Specializaci mezinárodní a evropské právo jsem si vybrala, protože jsem profesí překladatelka angličtiny a zaměřuji se na oblasti mezinárodní vztahy, Evropská unie a právo. LL.M. kurz tedy vhodně doplňuje moji překladatelskou specializaci.

Jste příkladem, že mezinárodně uznávaný specializační kurz na právnické fakultě lze vystudovat bez právnického vzdělání. Jak těžké bylo studium s tímto „handicapem“?

Na začátku jsem skutečně byla v jisté malé nevýhodě. Tu jsem ale usilovným studiem a pilnou přípravou na hodiny dohnala. Před LL.M. kurzem jsem také absolvovala zmiňované mezinárodní vztahy na Masarykově univerzitě, což mi velmi pomohlo. Během studia LL.M. specializace mezinárodní a evropské právo jsme se zabývali tématy, která jsem znala z Brna, kde jsme je rozebírali z politologického hlediska. Teď jsme je probírali z pohledu právního. Myslím si tedy, že LL.M. kurz mají šanci vystudovat i absolventi příbuzných oborů (hlavně mezinárodní vztahy, politologie, evropská studia), tedy nejen absolventi práv. A tak je kurz i nastaven a zamýšlen.

Čím vás studium překvapilo?

Kurz mě příjemně překvapil tím, že studium probíhalo v malých skupinkách. Byla to velká změna oproti mému dřívějšímu studiu na Masarykově univerzitě. Díky této formě studia jsem si určitě odnesla mnohem více poznatků. Měla jsem příjemný pocit, že se mi učitelé opravdu věnují. Hodiny také byly velmi interaktivní a byla jsem to často já, kdo na nich mluvil. Pokud jde o nepříjemná překvapení, upřímně řečeno, žádné se nekonalo.

Naplnilo kurz vaše očekávání?

Šla jsem do toho s tím, že získám právnické znalosti a anglickou terminologii z oblasti mezinárodního práva, což mi pomůže v mojí překladatelské praxi. Moje očekávání se bohatě naplnila.

Jak dlouho jste studovala? A studovala jste při práci?

Specializace mezinárodní a evropské právo trvá tři semestry a já jsem se tohoto plánu držela. Tři semestry se mi povedlo dodržet, i když jsem během studia ještě na poloviční úvazek pracovala jako překladatelka angličtiny. Myslím si, že tento program se dá skloubit s částečným pracovním úvazkem. Zájemci mají na výběr z poměrně bohaté nabídky předmětů, takže si mohou poskládat rozvrh vyhovující jejich individuálním požadavkům.

Jak hodláte nový titul zužitkovat?

Znalosti bohatě využiji ve své profesi. Jsem překladatelka angličtiny na volné noze. Specializuji se na překlad v oblasti mezinárodních vztahů, EU, obchodu a smluv. Nabyté právnické znalosti mi umožňují vypracovávat terminologicky správné překlady v těchto oblastech.

Categories: Novinky z UP a PřF

„Znalosti z LL.M. studia bohatě využiji ve své profesi,“ říká první absolventka

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 14. May 2019 - 12:00

Přesto, že nemá právnické vzdělání, rozhodla se získat mezinárodně uznávaný titul LL.M. (Master of Laws). Vybrala si specializaci vyučovanou v angličtině International and European Law, která ji enormně zajímá a kterou využije při své profesi. Překladatelka Adéla Měkotová tuto výzvu zvládla a stala se první absolventkou LL.M. kurzu na olomoucké právnické fakultě.

„Specializační kurz mě mile překvapil tím, že studium probíhalo v malých skupinkách. Měla jsem příjemný pocit, že se mi učitelé opravdu věnují. Hodiny byly velmi interaktivní,“ nešetří chválou osmadvacetiletá Adéla Měkotová. Zájemci o LL.M. kurzy na PF UP mohou vybírat ze čtyř zaměření. Nabídku včetně podrobných informací najdou na speciálním webu.

Jednou z podmínek pro přijetí do kurzu je vysokoškolské vzdělání, minimálně titul bakalář. Kde a v jakém oboru jste jej získala?

Vystudovala jsem dokonce dva bakalářské obory. A to dvouoborové studium mezinárodní vztahy, anglický jazyk a literatura na Masarykově univerzitě, a poté angličtinu pro tlumočení a překlad na Univerzitě Palackého. Obojí mi při studiu LL.M. velmi pomohlo.

Proč jste si pro LL.M. studium vybrala právě olomouckou právnickou fakultu a specializaci International and European Law?

Právnická fakulta v Olomouci má výborné výsledky i pověst. Když jsem se dozvěděla o novém programu, neváhala jsem. Specializaci mezinárodní a evropské právo jsem si vybrala, protože jsem profesí překladatelka angličtiny a zaměřuji se na oblasti mezinárodní vztahy, Evropská unie a právo. LL.M. kurz tedy vhodně doplňuje moji překladatelskou specializaci.

Jste příkladem, že mezinárodně uznávaný specializační kurz na právnické fakultě lze vystudovat bez právnického vzdělání. Jak těžké bylo studium s tímto „handicapem“?

Na začátku jsem skutečně byla v jisté malé nevýhodě. Tu jsem ale usilovným studiem a pilnou přípravou na hodiny dohnala. Před LL.M. kurzem jsem také absolvovala zmiňované mezinárodní vztahy na Masarykově univerzitě, což mi velmi pomohlo. Během studia LL.M. specializace mezinárodní a evropské právo jsme se zabývali tématy, která jsem znala z Brna, kde jsme je rozebírali z politologického hlediska. Teď jsme je probírali z pohledu právního. Myslím si tedy, že LL.M. kurz mají šanci vystudovat i absolventi příbuzných oborů (hlavně mezinárodní vztahy, politologie, evropská studia), tedy nejen absolventi práv. A tak je kurz i nastaven a zamýšlen.

Čím vás studium překvapilo?

Kurz mě příjemně překvapil tím, že studium probíhalo v malých skupinkách. Byla to velká změna oproti mému dřívějšímu studiu na Masarykově univerzitě. Díky této formě studia jsem si určitě odnesla mnohem více poznatků. Měla jsem příjemný pocit, že se mi učitelé opravdu věnují. Hodiny také byly velmi interaktivní a byla jsem to často já, kdo na nich mluvil. Pokud jde o nepříjemná překvapení, upřímně řečeno, žádné se nekonalo.

Naplnilo kurz vaše očekávání?

Šla jsem do toho s tím, že získám právnické znalosti a anglickou terminologii z oblasti mezinárodního práva, což mi pomůže v mojí překladatelské praxi. Moje očekávání se bohatě naplnila.

Jak dlouho jste studovala? A studovala jste při práci?

Specializace mezinárodní a evropské právo trvá tři semestry a já jsem se tohoto plánu držela. Tři semestry se mi povedlo dodržet, i když jsem během studia ještě na poloviční úvazek pracovala jako překladatelka angličtiny. Myslím si, že tento program se dá skloubit s částečným pracovním úvazkem. Zájemci mají na výběr z poměrně bohaté nabídky předmětů, takže si mohou poskládat rozvrh vyhovující jejich individuálním požadavkům.

Jak hodláte nový titul zužitkovat?

Znalosti bohatě využiji ve své profesi. Jsem překladatelka angličtiny na volné noze. Specializuji se na překlad v oblasti mezinárodních vztahů, EU, obchodu a smluv. Nabyté právnické znalosti mi umožňují vypracovávat terminologicky správné překlady v těchto oblastech.

Hodnocení vnímání rychlosti aneb Hledáme na UP řidiče

Jste řidič a zároveň zaměstnanec či student UP? A zajímá vás, jestli umíte odhadnout bezpečnou rychlost jízdy v konkrétních situacích? Pokud odpovídáte ano, máte možnost se zapojit do nového výzkumu, díky němuž zjistíte, jestli se váš odhad bezpečné rychlosti shoduje s ostatními řidiči a doporučením expertů.

Na katedře psychologie filozofické fakulty vznikla aplikace, která byla vytvořena za účelem hodnocení vnímání rychlosti jízdy. „Test, který ve spolupráci s Univerzitou Palackého navrhlo Centrum dopravního výzkumu, je určený pro držitele řidičského oprávnění. Tvoří ho například osobnostní dotazník či dotazník řidičského chování. Součástí testu je i prezentace různých scenérií, přičemž úkolem testovaného bude uvést, jakou rychlost považuje v daném úseku za přiměřenou nebo bezpečnou,“ řekl Matúš Šucha, vedoucí katedry psychologie filozofické fakulty. Doplnil, že hlavním cílem výzkumu je ověřit, nakolik mají řidiči odpovídající představu o maximální bezpečné rychlosti v konkrétních situacích a nakolik se jejich preference shoduje s názorem expertů, respektive s reálně stanovenou rychlostí v daném úseku.

Do výzkumu Hodnocení vnímání rychlosti je možné se zapojit do konce června 2019. Před zahájením testu je potřebná registrace, výsledky testu však podle vedoucího katedry psychologie olomoucké filozofické fakulty budou uloženy za účelem anonymního vyhodnocení pouze pro potřeby studie. Více ZDE. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Hodnocení vnímání rychlosti aneb Hledáme na UP řidiče

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 14. May 2019 - 7:30

Jste řidič a zároveň zaměstnanec či student UP? A zajímá vás, jestli umíte odhadnout bezpečnou rychlost jízdy v konkrétních situacích? Pokud odpovídáte ano, máte možnost se zapojit do nového výzkumu, díky němuž zjistíte, jestli se váš odhad bezpečné rychlosti shoduje s ostatními řidiči a doporučením expertů.

Na katedře psychologie filozofické fakulty vznikla aplikace, která byla vytvořena za účelem hodnocení vnímání rychlosti jízdy. „Test, který ve spolupráci s Univerzitou Palackého navrhlo Centrum dopravního výzkumu, je určený pro držitele řidičského oprávnění. Tvoří ho například osobnostní dotazník či dotazník řidičského chování. Součástí testu je i prezentace různých scenérií, přičemž úkolem testovaného bude uvést, jakou rychlost považuje v daném úseku za přiměřenou nebo bezpečnou,“ řekl Matúš Šucha, vedoucí katedry psychologie filozofické fakulty. Doplnil, že hlavním cílem výzkumu je ověřit, nakolik mají řidiči odpovídající představu o maximální bezpečné rychlosti v konkrétních situacích a nakolik se jejich preference shoduje s názorem expertů, respektive s reálně stanovenou rychlostí v daném úseku.

Do výzkumu Hodnocení vnímání rychlosti je možné se zapojit do konce června 2019. Před zahájením testu je potřebná registrace, výsledky testu však podle vedoucího katedry psychologie olomoucké filozofické fakulty budou uloženy za účelem anonymního vyhodnocení pouze pro potřeby studie. Více ZDE. 

Světově unikátní experiment vědců z PřF může položit základ kvantovému internetu

Základní buňkou rychlého kvantového internetu by se v budoucnu mohla stát kontrolovaná teleportace kvantových bitů, kterou jako první na světě experimentálně ověřili odborníci ze Společné laboratoře optiky Přírodovědecké fakulty UP a Fyzikálního ústavu AV ČR. Díky kontrolovanému přenosu kvantového stavu lze výrazně zrychlit tok informací v komunikační síti, a to i na velké vzdálenosti. Výsledky bádání týmu olomouckých vědců byly zveřejněny v prestižním časopise Physical Review Letters.

Vědci ze Společné laboratoře optiky zkoumali kontrolovaný přenos kvantového stavu, a nakonec ho také ověřili i v laboratorních podmínkách. „Náš experiment otevírá možnosti pro kvantové komunikační sítě fungující na principu výměny kvantových stavů. Díky tomu bychom mohli v komunikačních sítích v budoucnu využít všechny výhody, které nám kvantová fyzika nabízí," řekl Karel Lemr.

Základem unikátního experimentu je kontrolovaná teleportace kvantových bitů (tzv. qubitů), které jsou nositeli informace. Dosud byla kvantová teleportace prováděna pouze mezi dvěma uživateli. Jeden z nich kvantovou informaci posílal a druhý přijímal, přičemž její výměnu nebylo možné ovlivnit. Olomoučtí vědci proto zvolili teleportaci ve skupině tří uživatelů, z nichž libovolný vždy rozhoduje o tom, zda teleportace kvantového stavu - a tím i informace mezi dvěma zbylými uživateli - bude, či nebude provedena. V soustavě hraje roli kontrolora.

„Vznikl tak jakýsi elementární trojúhelník uživatelů, mezi kterými dochází ke kontrolované kvantové teleportaci, jehož libovolný vrchol lze nahradit vrcholem jiného podobného trojúhelníku. Lze si to představit jako základní buňku nového typu komunikační sítě. Pokud by se tímto způsobem postupovalo dál, lze celý systém založený na teleportaci kvantového stavu postupně řetězit až do podoby něčeho, čemu by se v budoucnu dalo říci kvantový internet," vysvětluje Karel Lemr.

Práce olomouckých vědců by mohla výrazně přispět také k rozvoji a praktickému využití kvantové kryptografie, metrologie i konstrukci kvantových počítačů. „U kvantové kryptografie garantuje kvalitu šifrování z podstaty příroda. Není tak postavena pouze na důvěře, že útočník nemá dostatečné výpočetní možnosti, aby šifru prolomil. Kvantová metrologie je zase výrazně přesnější, než jsou klasické měřicí postupy, a kvantový počítač urychlí některé výpočetní operace," podotkl vědec z PřF.

Kvantová teleportace má u veřejnosti stále nádech tajemna a je opředena různými mýty. „Kvantová teleportace rozhodně není přenos objektů na vesmírné vzdálenosti jako ve Star Treku. Není to žádná nadpřirozená magická dovednost. Je to přesun esence nějakého objektu, které říkáme ve fyzice kvantový stav, z jednoho místa na druhé, aniž by bylo nutné přenášet ten objekt samotný," dodal Karel Lemr.

Teoretický návrh teleportace kvantového stavu pochází od polského spolupracovníka Artura Barasinského. „My jsme ho upravili tak, aby byl experimentálně realizovatelný. Samotná stavba toho experimentu netrvala zase tak dlouho, protože navázala na naše předchozí vícefotonové experimenty," uvedl Antonín Černoch ze Společné laboratoře optiky. Tento projekt byl podpořen dvěma granty Grantové agentury ČR a jedním grantem OP VVV Excelentní výzkum.

Categories: Novinky z UP a PřF

Světově unikátní experiment vědců z PřF může položit základ kvantovému internetu

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 13. May 2019 - 12:43

Základní buňkou rychlého kvantového internetu by se v budoucnu mohla stát kontrolovaná teleportace kvantových bitů, kterou jako první na světě experimentálně ověřili odborníci ze Společné laboratoře optiky Přírodovědecké fakulty UP a Fyzikálního ústavu AV ČR. Díky kontrolovanému přenosu kvantového stavu lze výrazně zrychlit tok informací v komunikační síti, a to i na velké vzdálenosti. Výsledky bádání týmu olomouckých vědců byly zveřejněny v prestižním časopise Physical Review Letters.

Vědci ze Společné laboratoře optiky zkoumali kontrolovaný přenos kvantového stavu, a nakonec ho také ověřili i v laboratorních podmínkách. „Náš experiment otevírá možnosti pro kvantové komunikační sítě fungující na principu výměny kvantových stavů. Díky tomu bychom mohli v komunikačních sítích v budoucnu využít všechny výhody, které nám kvantová fyzika nabízí," řekl Karel Lemr.

Základem unikátního experimentu je kontrolovaná teleportace kvantových bitů (tzv. qubitů), které jsou nositeli informace. Dosud byla kvantová teleportace prováděna pouze mezi dvěma uživateli. Jeden z nich kvantovou informaci posílal a druhý přijímal, přičemž její výměnu nebylo možné ovlivnit. Olomoučtí vědci proto zvolili teleportaci ve skupině tří uživatelů, z nichž libovolný vždy rozhoduje o tom, zda teleportace kvantového stavu - a tím i informace mezi dvěma zbylými uživateli - bude, či nebude provedena. V soustavě hraje roli kontrolora.

„Vznikl tak jakýsi elementární trojúhelník uživatelů, mezi kterými dochází ke kontrolované kvantové teleportaci, jehož libovolný vrchol lze nahradit vrcholem jiného podobného trojúhelníku. Lze si to představit jako základní buňku nového typu komunikační sítě. Pokud by se tímto způsobem postupovalo dál, lze celý systém založený na teleportaci kvantového stavu postupně řetězit až do podoby něčeho, čemu by se v budoucnu dalo říci kvantový internet," vysvětluje Karel Lemr.

Práce olomouckých vědců by mohla výrazně přispět také k rozvoji a praktickému využití kvantové kryptografie, metrologie i konstrukci kvantových počítačů. „U kvantové kryptografie garantuje kvalitu šifrování z podstaty příroda. Není tak postavena pouze na důvěře, že útočník nemá dostatečné výpočetní možnosti, aby šifru prolomil. Kvantová metrologie je zase výrazně přesnější, než jsou klasické měřicí postupy, a kvantový počítač urychlí některé výpočetní operace," podotkl vědec z PřF.

Kvantová teleportace má u veřejnosti stále nádech tajemna a je opředena různými mýty. „Kvantová teleportace rozhodně není přenos objektů na vesmírné vzdálenosti jako ve Star Treku. Není to žádná nadpřirozená magická dovednost. Je to přesun esence nějakého objektu, které říkáme ve fyzice kvantový stav, z jednoho místa na druhé, aniž by bylo nutné přenášet ten objekt samotný," dodal Karel Lemr.

Teoretický návrh teleportace kvantového stavu pochází od polského spolupracovníka Artura Barasinského. „My jsme ho upravili tak, aby byl experimentálně realizovatelný. Samotná stavba toho experimentu netrvala zase tak dlouho, protože navázala na naše předchozí vícefotonové experimenty," uvedl Antonín Černoch ze Společné laboratoře optiky. Tento projekt byl podpořen dvěma granty Grantové agentury ČR a jedním grantem OP VVV Excelentní výzkum.

Medaile Ernsta Macha putují k dlouholetým spolupracovníkům Fyzikálního ústavu

Novinky: Fyzikální ústav - 13. May 2019 - 9:15

Čtyři čestné oborové medaile předala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová na slavnostním setkání 24. dubna 2019. Mezi vyznamenanými byli tři fyzikové (Čestné oborové medaile Ernsta Macha), z toho dva s těsnými vazbami k Fyzikálnímu ústavu AV ČR - doc. RNDr. Dušan Bruncko, CSc., i prof. dr. Hubert Ebert s FZU spolupracují ve svých domovských institucích v zahraničí. Mezi oceněné se dále zařadili geofyzik prof. RNDr. Jiří Zahradník, DrSc, který se věnuje především numerickému modelování seizmického zdroje a silných pohybů půdy, a dále filozof, literární vědec a překladatel doc. PhDr. Jiří Pechar (Pamětní medaile Jana Patočky).

Laureáti Čestné oborové medaile Ernsta Macha v roce 2019. Po řadě: doc. Dušan Bruncko, prof. Hubert Ebert, prof. Jiří Zahradník, doc. Jiří Pechar.

Doc. Dušan Bruncko je nejvýraznější osobností současné slovenské experimentální fyziky elementárních částic. Po absolvování Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v roce 1979 nastoupil do Oddělení subjaderné fyziky Ústavu experimentální fyziky Slovenské akademie věd (ÚEF SAV) v Košicích, kde se zapojil do výzkumu antideuteron-deuteronových srážek zaregistrovaných pomocí bublinové komory Ludmila. V letech 1990–1996 byl vedoucím slovenského týmu při experimentu H1 v DESY v Hamburku, který zásadním způsobem přispěl ke zkoumání struktury protonu. Významně se podílel na vybudování kalorimetru pro detektor H1 a na fyzikální analýze experimentálních dat obhájil v roce 2002 habilitační práci. V letech 1992–2006 byl vedoucím Oddělení subjaderné fyziky ÚEF SAV a v této funkci inicioval zapojení slovenských fyziků do přípravy experimentu ATLAS na urychlovači LHC v CERN.

V současné době je zástupcem Slovenska v řídících orgánech tohoto experimentu, na němž se podílí rovněž čeští fyzici z Akademie věd a vysokých škol. Bruncko je autorem či spoluautorem více než devíti set vědeckých publikací v mezinárodních časopisech s více než třiceti tisíci citacemi. Téměř na všech spolupracoval s českými fyziky z Akademie věd a vysokých škol. „Brunckova celá profesní kariéra je výrazem české a slovenské sounáležitosti a přátelství,“ konstatoval v Brunckově laudatiu Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Doc. Dušan Bruncko s čestnou medailí.

Prof. Hubert Ebert již čtvrt století působí jako vedoucí teoretické skupiny na katedře fyzikální chemie Mnichovské univerzity. Je světově uznávaným průkopníkem aplikace relativistického formalismu na výpočty elektronové struktury pevných látek, na výpočty rentgenových, fotoemisních a Comptonových spekter a dále na popis transportních vlastností pevných látek. Je členem redakční rady časopisu Journal of Electron Spectroscopy and Related Phenomena a hlavním autorem programového balíku SPRKKR pro relativistické výpočty elektronové struktury pevných látek metodou Greenových funkcí.

Kromě toho se jako spoluautor podílel na pěti přehledových článcích a více než čtyřech stech původních publikací s více než čtyřmi tisíci citacemi. S českými vědci udržuje dlouhodobé kontakty s ohledem na překrývající se oblasti vědeckého zájmu. Třicet společných prací – týkajících se zejména magnetických a spektroskopických vlastností volných a adsorbovaných clusterů atomů, vlivu neuspořádanosti na magnetické vlastnosti materiálů či teoretického popisu magnetokrystalické anisotropie – publikoval s Ondřejem Šiprem z Fyzikálního ústavu AV ČR. Se svým bývalým studentem Jánem Minárem, který je nyní docentem na Západočeské univerzitě v Plzni, pak Ebert spolupracuje na teoretickém popisu fotoemise. „Ebert napsal sedm desítek prací se sedmi různými spoluautory z České republiky,“ poznamenal Ondřej Šipr taktéž z Fyzikálního ústavu v laudatiu pro Huberta Eberta s tím, že počet Ebertových citací se zatím zastavil těsně pod sedmi tisíci. „Doufejme, že to bude stimulem pro další vynikající vědeckou práci, dost možná ve spolupráci s českými vědci,“ dodal Šipr.

Prof. Hubert Ebert přebírá čestnou medaili z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové a místopředsedy Jana Řídkého.

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Majálesová popkulturní výstava je k vidění v Knihovně UP

Do poloviny června si v přízemí Knihovny UP můžete prohlédnout fotografickou výstavu Popkultura kolem nás, která vznikla v rámci soutěže uspořádané organizátory Olomouckého majálesu UP. Vernisáž se uskutečnila v hlavní den olomouckého majálesu za účasti porotců a autorů snímků.

Odborná porota vybrala ze zaslaných sérií studentů celkem 14 snímků od čtyř autorů. Fotografie byly pořízeny nejen v Olomouci, ale také v Londýně, Amsterodamu, Berlíně, Praze či Příboru.  

První místo v soutěži získala studentka filozofické fakulty Kristýna Janošková. „Popkultura neboli kultura, která zasáhne velké množství lidí. Přesně to vyjadřují fotografie Kristýny Janoškové. Ačkoliv si pojem popkultura spojím spíše s barvami, její černobílé expozice mě zaujaly natolik, jak myšlenkou, tak zpracováním, že autorce zaslouženě přísluší první místo,“ upřesnila Anna Bartolotti, fotografka a členka odborné poroty.

Na výstavě jsou k vidění snímky Janoškové nazvané Tváře a Closed z Berlína a dva snímky z klubových koncertů. „Do soutěže jsem se rozhodla přihlásit na popud kamarádů a také proto, že focení miluju. Zaměřuji se při něm zejména na spontánnost, emoce a atmosféru, to je pro mě alfou a omegou,“ uvedla Kristýna Janošková.

Druhé místo obdržela studentka filozofické fakulty Markéta Vaňková, třetí příčka patří studentovi pedagogické fakulty Lukáši Kubalovi. Čestné uznání získala studentka Romana Kubáčová.

Olomoucký majáles Univerzity Palackého se uskutečnil už podeváté. Jeho královnou se stala herečka a zpěvačka Erika Stárková. Kromě koncertů byly v programu výstavy, divadelní představení, filmová projekce či prezentace studentských a neziskových organizací.

Categories: Novinky z UP a PřF

Majálesová popkulturní výstava je k vidění v Knihovně UP

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 13. May 2019 - 8:00

Do poloviny června si v přízemí Knihovny UP můžete prohlédnout fotografickou výstavu Popkultura kolem nás, která vznikla v rámci soutěže uspořádané organizátory Olomouckého majálesu UP. Vernisáž se uskutečnila v hlavní den olomouckého majálesu za účasti porotců a autorů snímků.

Odborná porota vybrala ze zaslaných sérií studentů celkem 14 snímků od čtyř autorů. Fotografie byly pořízeny nejen v Olomouci, ale také v Londýně, Amsterodamu, Berlíně, Praze či Příboru.  

První místo v soutěži získala studentka filozofické fakulty Kristýna Janošková. „Popkultura neboli kultura, která zasáhne velké množství lidí. Přesně to vyjadřují fotografie Kristýny Janoškové. Ačkoliv si pojem popkultura spojím spíše s barvami, její černobílé expozice mě zaujaly natolik, jak myšlenkou, tak zpracováním, že autorce zaslouženě přísluší první místo,“ upřesnila Anna Bartolotti, fotografka a členka odborné poroty.

Na výstavě jsou k vidění snímky Janoškové nazvané Tváře a Closed z Berlína a dva snímky z klubových koncertů. „Do soutěže jsem se rozhodla přihlásit na popud kamarádů a také proto, že focení miluju. Zaměřuji se při něm zejména na spontánnost, emoce a atmosféru, to je pro mě alfou a omegou,“ uvedla Kristýna Janošková.

Druhé místo obdržela studentka filozofické fakulty Markéta Vaňková, třetí příčka patří studentovi pedagogické fakulty Lukáši Kubalovi. Čestné uznání získala studentka Romana Kubáčová.

Olomoucký majáles Univerzity Palackého se uskutečnil už podeváté. Jeho královnou se stala herečka a zpěvačka Erika Stárková. Kromě koncertů byly v programu výstavy, divadelní představení, filmová projekce či prezentace studentských a neziskových organizací.

K atmosféře rekordního mistrovství v para hokeji přispěla i Univerzita Palackého

Mistrovství světa v para hokeji, které na počátku května hostila Ostrava, bylo dosud nejúspěšnějším kláním v historii tohoto sportu. Na průběhu turnaje se podílela také Univerzita Palackého, mimo jiné doprovodnými aktivitami ve fanzóně za mantinely ledové plochy.

„Ještě nikdy v historii jsme nezažili nic podobného. Toto mistrovství bylo neopakovatelné,“ uvedla na adresu ostravského turnaje technická delegátka Mezinárodního paralympijského výboru Veronika Muehlhofer. Během šesti dní turnaje zhlédlo dvacítku utkání para hokejistů přes 45 tisíc fanoušků. Poslední zápasy ve vyprodané Ostravar aréně sledovalo 8600 diváků. Byl tak překonán dosavadní návštěvnický rekord, který drželo finálové utkání para hokejistů z paralympijských her v Salt Lake City. Další stovky tisíc lidí pak vidělo para hokejisty v akci na televizních obrazovkách. Podle České televize se na semifinálové utkání české reprezentace s Američany dívalo přes 200 tisíc fanoušků. Turnaj vyhrál výběr USA, čeští hráči skončili bez medaile, když v boji o třetí místo podlehli reprezentantům Jižní Koreje.

Utkání rekordního šampionátu doprovodil bohatý doprovodný program, na němž se podílela také Univerzita Palackého. U stánku ve fanzóně, kde nechyběly ani univerzitní propagační předměty z UPointu, se zájemci mohli na chvíli stát para hokejistou a vyzkoušet si indoorovou sledge – upravené sáně, na kterých se para hokejisté pohybují.

„Mnozí říkali, že před borci na ledě musí smeknout, protože na sledgi není vůbec jednoduché udržet rovnováhu, natož se pohybovat. Některým také nebylo úplně příjemné, když ve sledgi projížděli mezi lidmi a byli v úrovni kolen, najednou viděli to dění z jiné perspektivy. Pro děti to ale byla skvělá atrakce,“ prozradil Michal Šmíd z katedry aplikovaných pohybových aktivit (APA) fakulty tělesné kultury s tím, že živo bylo na stánku po celý turnaj. Kromě sledge si zájemci mohli vyzkoušet také jízdu a manipulaci se sportovními vozíky nebo si zahrát bocciu, paralympijskou obdobu pétanque.

Své zastoupení měla Univerzita Palackého jako partner mistrovství také mezi dobrovolníky v organizačním týmu a například doktorand Tomáš Zelenka z FTK společně s Robertem Zárubou komentoval televizní přenosy. Před zahájením turnaje pak na ostravských školách proběhla série vzdělávacích programů, Paralympijských školních dnů, které zorganizovala katedra APA společně se studenty Ostravské univerzity.

Categories: Novinky z UP a PřF

K atmosféře rekordního mistrovství v para hokeji přispěla i Univerzita Palackého

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 12. May 2019 - 8:00

Mistrovství světa v para hokeji, které na počátku května hostila Ostrava, bylo dosud nejúspěšnějším kláním v historii tohoto sportu. Na průběhu turnaje se podílela také Univerzita Palackého, mimo jiné doprovodnými aktivitami ve fanzóně za mantinely ledové plochy.

„Ještě nikdy v historii jsme nezažili nic podobného. Toto mistrovství bylo neopakovatelné,“ uvedla na adresu ostravského turnaje technická delegátka Mezinárodního paralympijského výboru Veronika Muehlhofer. Během šesti dní turnaje zhlédlo dvacítku utkání para hokejistů přes 45 tisíc fanoušků. Poslední zápasy ve vyprodané Ostravar aréně sledovalo 8600 diváků. Byl tak překonán dosavadní návštěvnický rekord, který drželo finálové utkání para hokejistů z paralympijských her v Salt Lake City. Další stovky tisíc lidí pak vidělo para hokejisty v akci na televizních obrazovkách. Podle České televize se na semifinálové utkání české reprezentace s Američany dívalo přes 200 tisíc fanoušků. Turnaj vyhrál výběr USA, čeští hráči skončili bez medaile, když v boji o třetí místo podlehli reprezentantům Jižní Koreje.

Utkání rekordního šampionátu doprovodil bohatý doprovodný program, na němž se podílela také Univerzita Palackého. U stánku ve fanzóně, kde nechyběly ani univerzitní propagační předměty z UPointu, se zájemci mohli na chvíli stát para hokejistou a vyzkoušet si indoorovou sledge – upravené sáně, na kterých se para hokejisté pohybují.

„Mnozí říkali, že před borci na ledě musí smeknout, protože na sledgi není vůbec jednoduché udržet rovnováhu, natož se pohybovat. Některým také nebylo úplně příjemné, když ve sledgi projížděli mezi lidmi a byli v úrovni kolen, najednou viděli to dění z jiné perspektivy. Pro děti to ale byla skvělá atrakce,“ prozradil Michal Šmíd z katedry aplikovaných pohybových aktivit (APA) fakulty tělesné kultury s tím, že živo bylo na stánku po celý turnaj. Kromě sledge si zájemci mohli vyzkoušet také jízdu a manipulaci se sportovními vozíky nebo si zahrát bocciu, paralympijskou obdobu pétanque.

Své zastoupení měla Univerzita Palackého jako partner mistrovství také mezi dobrovolníky v organizačním týmu a například doktorand Tomáš Zelenka z FTK společně s Robertem Zárubou komentoval televizní přenosy. Před zahájením turnaje pak na ostravských školách proběhla série vzdělávacích programů, Paralympijských školních dnů, které zorganizovala katedra APA společně se studenty Ostravské univerzity.

Letní večery osvěží na UP Olomoucké barokní slavnosti

Čtyřiadvacet večerů s celkem šesti různými inscenacemi.  Pět z nich vzniklo přímo pro festival a zazní ve své novodobé premiéře. Umělecké centrum Univerzity Palackého přivítá sedmý ročník Olomouckých barokních slavností. Uskuteční se od 7. do 28. července.

Letošní ročník přinese díla často neprávem zapomenutých barokních mistrů Johanna Heinricha Schmelzera, Pietra Andrey Zianiho a Františka Antonína Míči. Součástí festivalu budou neobarokní opery vzniklé zhudebněním historických libret současnými autory.  Letos v premiéře Piramo a Tisbe, opera Tomáše Hanzlíka z katedry hudební výchovy pedagogické fakulty. Největším překvapením letošního ročníku má však být serenata Il tribunale di Giove Karla Ditterse z Dittersdorfu.

Mimořádná hudba objevená s odstupem staletí

„Je to velké vzrušení studovat hudbu, kterou dvě stě padesát let nikdo neslyšel. A ještě větší vzrušení je pak tento zážitek sdílet s hudebníky a posluchači. Na začátku byla jen jediná dochovaná partitura z Londýna. Dnes už víme, že za grafikou čar hnědým inkoustem byla skrytá mimořádná hudba, která nabízí tolik otázek a tolik srovnání. Například s Mozartem. To srovnání se vtírá neustále: širokodeché, nádherně klenuté melodie, brilantní koloratury, dramatické prokomponované recitativy, monumentální sbory,“ říká Tomáš Hanzlík. Serenata Il tribunale di Giove měla premiéru v rámci oslav narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého v roce 1775. Dílo bylo reprízováno v lednu 1777 ve Vratislavi a od té doby jeho další provedení známa nejsou. 

„V moderní době nastudováno nebylo. Vždy, když sáhnete do archivu po neznámé věci, tak zároveň riskujete. Bude to posluchače bavit? Přijdou vůbec? Jovův tribunál je podle mě reprezentativní skvost. Přijďte si ho poslechnout, využijte tu možnost být po staletích první a dejte nám tak i najevo, že risk byl v tomto případě zisk. Odměnou nám všem pak v dalších ročnících může být celá řada podobných vzrušujících objevů,“ doplňuje skladatel Tomáš Hanzlík.

Jedno představení na více místech

Novinkou letošního festivalu bude také umístění jednoho z představení do dalších prostor Konviktu, do Atria, chodby i Kaple Božího Těla. Jde o uvedení jediného dochovaného Míčova oratoria Zpívaná rozjímání, které zkomponoval v roce 1727 pro jaroměřického hraběte Jana Adama z Questenbergu. Oratorium bude uvedeno dobovým kázáním Pavla Josefa Axlara ze sbírky Nábožný horlivý vůdce do města svatého Jeruzaléma z roku 1720. V první části večera zazní i novodobá premiéra Koncertu pro cembalo Josefa Antonína Štěpána.

Na letošní přehlídce zazní i novodobé neobarokní zhudebněné opery Piramo a Tisbe z roku 1712 a každoročně uváděná opera Endymio, původně vzniklá roku 1727. V novodobých světových premiérách zazní i dvě barokní serenaty od Johanna Heinricha Schmelzera.  První, Die sieben Alter stimben zu samben, zpracovává Ptolemaiovo členění lidského života do sedmi etap. Druhé dílo Le Veglie ossequiose z roku 1679 bylo zkomponováno k příležitosti oslav narozenin rakouského císaře Leopolda I.  V této serenatě vystoupí pět postav – alegorií, které přirovnávají císařovy cnosti k nekonečnému moři a zároveň zdůrazňují nutnost bdění při plavbě po něm. V tomto případě jde o projekt Visegrádského grantu s mezinárodním obsazením.

Tradičně v replice barokní scény za účasti výborných pěvců

Každoročně se festival koná v replice barokní scény Theatrum Schrattenbach, umístěném v zastřešeném arkádovém atriu Uměleckého centra UP. Rozebíratelná divadelní scéna kombinuje zadní prospekt s bočními kulisami za účelem dosažení dojmu perspektivy při zkráceném prostoru. I letos bude scénografie obohacena o řadu nových výměn. Přestavení zpívaná v italském, německém a latinském jazyce budou opět opatřena projekcí českých titulků. Zájemci se mohou těšit na orchestr, který důsledně užívá historických hudebních nástrojů i na speciálně školené pěvce. Ozdobou barokních oper jsou mužské postavy zpívající ve vysokých ženských polohách.

Mezi řadou vynikajících zpěváků se objeví kontratenoristé Leandro Lafont, Filip Dámec, Martin Ptáček, Jiří Kukal a Vojtěch Pačák, tenoristé Jakub Rousek a Vincenc Ignác Novotný, basisté Aleš Procházka a Jiří Poláček, do Olomouce přijedou i sopranistky Kristýna Vylíčilová s Lucií Kaňkovou, Hanou Holodňákovou a Zuzanou Kopřivovou či altistky Monika Jägerová a Dorota Grossová.

Letos festival doprovodí výstava Hořící dramata, instalovaná v impozantních dlouhých chodbách Konviktu. Expozice představí prostřednictvím dobových grafických listů ohňostrůjná představení, hraná a odpalovaná v průběhu 17. století na dvoře středoevropských Habsburků. Technicky i finančně nesmírně náročné ohňostroje kombinovaly jednoduchý příběh se spektakulární podívanou a velice často ilustrovaly důležité historické události. Více ZDE. 

Karl Ditterse z Dittersdorfu: Il Tribunale di Giove. V této jednoaktové Dittersově serenatě z roku 1775 přednášejí bohové Apolón, Minerva, Mars a Štěstěna s podporou svých sborů jednotlivě odlišné koncepty řízení Evropské unie. Uvedení novodobé premiéry je skvělou příležitostí připomenout si skladatele, který byl za svého života velmi uznáván a jehož skladba je zařazena i do katalogu „100 nejvýznamnějších děl evropské hudby“ prestižní společnosti Deutsche Grammophon. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Letní večery osvěží na UP Olomoucké barokní slavnosti

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 11. May 2019 - 7:19

Čtyřiadvacet večerů s celkem šesti různými inscenacemi.  Pět z nich vzniklo přímo pro festival a zazní ve své novodobé premiéře. Umělecké centrum Univerzity Palackého přivítá sedmý ročník Olomouckých barokních slavností. Uskuteční se od 7. do 28. července.

Letošní ročník přinese díla často neprávem zapomenutých barokních mistrů Johanna Heinricha Schmelzera, Pietra Andrey Zianiho a Františka Antonína Míči. Součástí festivalu budou neobarokní opery vzniklé zhudebněním historických libret současnými autory.  Letos v premiéře Piramo a Tisbe, opera Tomáše Hanzlíka z katedry hudební výchovy pedagogické fakulty. Největším překvapením letošního ročníku má však být serenata Il tribunale di Giove Karla Ditterse z Dittersdorfu.

Mimořádná hudba objevená s odstupem staletí

„Je to velké vzrušení studovat hudbu, kterou dvě stě padesát let nikdo neslyšel. A ještě větší vzrušení je pak tento zážitek sdílet s hudebníky a posluchači. Na začátku byla jen jediná dochovaná partitura z Londýna. Dnes už víme, že za grafikou čar hnědým inkoustem byla skrytá mimořádná hudba, která nabízí tolik otázek a tolik srovnání. Například s Mozartem. To srovnání se vtírá neustále: širokodeché, nádherně klenuté melodie, brilantní koloratury, dramatické prokomponované recitativy, monumentální sbory,“ říká Tomáš Hanzlík. Serenata Il tribunale di Giove měla premiéru v rámci oslav narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého v roce 1775. Dílo bylo reprízováno v lednu 1777 ve Vratislavi a od té doby jeho další provedení známa nejsou. 

„V moderní době nastudováno nebylo. Vždy, když sáhnete do archivu po neznámé věci, tak zároveň riskujete. Bude to posluchače bavit? Přijdou vůbec? Jovův tribunál je podle mě reprezentativní skvost. Přijďte si ho poslechnout, využijte tu možnost být po staletích první a dejte nám tak i najevo, že risk byl v tomto případě zisk. Odměnou nám všem pak v dalších ročnících může být celá řada podobných vzrušujících objevů,“ doplňuje skladatel Tomáš Hanzlík.

Jedno představení na více místech

Novinkou letošního festivalu bude také umístění jednoho z představení do dalších prostor Konviktu, do Atria, chodby i Kaple Božího Těla. Jde o uvedení jediného dochovaného Míčova oratoria Zpívaná rozjímání, které zkomponoval v roce 1727 pro jaroměřického hraběte Jana Adama z Questenbergu. Oratorium bude uvedeno dobovým kázáním Pavla Josefa Axlara ze sbírky Nábožný horlivý vůdce do města svatého Jeruzaléma z roku 1720. V první části večera zazní i novodobá premiéra Koncertu pro cembalo Josefa Antonína Štěpána.

Na letošní přehlídce zazní i novodobé neobarokní zhudebněné opery Piramo a Tisbe z roku 1712 a každoročně uváděná opera Endymio, původně vzniklá roku 1727. V novodobých světových premiérách zazní i dvě barokní serenaty od Johanna Heinricha Schmelzera.  První, Die sieben Alter stimben zu samben, zpracovává Ptolemaiovo členění lidského života do sedmi etap. Druhé dílo Le Veglie ossequiose z roku 1679 bylo zkomponováno k příležitosti oslav narozenin rakouského císaře Leopolda I.  V této serenatě vystoupí pět postav – alegorií, které přirovnávají císařovy cnosti k nekonečnému moři a zároveň zdůrazňují nutnost bdění při plavbě po něm. V tomto případě jde o projekt Visegrádského grantu s mezinárodním obsazením.

Tradičně v replice barokní scény za účasti výborných pěvců

Každoročně se festival koná v replice barokní scény Theatrum Schrattenbach, umístěném v zastřešeném arkádovém atriu Uměleckého centra UP. Rozebíratelná divadelní scéna kombinuje zadní prospekt s bočními kulisami za účelem dosažení dojmu perspektivy při zkráceném prostoru. I letos bude scénografie obohacena o řadu nových výměn. Přestavení zpívaná v italském, německém a latinském jazyce budou opět opatřena projekcí českých titulků. Zájemci se mohou těšit na orchestr, který důsledně užívá historických hudebních nástrojů i na speciálně školené pěvce. Ozdobou barokních oper jsou mužské postavy zpívající ve vysokých ženských polohách.

Mezi řadou vynikajících zpěváků se objeví kontratenoristé Leandro Lafont, Filip Dámec, Martin Ptáček, Jiří Kukal a Vojtěch Pačák, tenoristé Jakub Rousek a Vincenc Ignác Novotný, basisté Aleš Procházka a Jiří Poláček, do Olomouce přijedou i sopranistky Kristýna Vylíčilová s Lucií Kaňkovou, Hanou Holodňákovou a Zuzanou Kopřivovou či altistky Monika Jägerová a Dorota Grossová.

Letos festival doprovodí výstava Hořící dramata, instalovaná v impozantních dlouhých chodbách Konviktu. Expozice představí prostřednictvím dobových grafických listů ohňostrůjná představení, hraná a odpalovaná v průběhu 17. století na dvoře středoevropských Habsburků. Technicky i finančně nesmírně náročné ohňostroje kombinovaly jednoduchý příběh se spektakulární podívanou a velice často ilustrovaly důležité historické události. Více ZDE. 

Karl Ditterse z Dittersdorfu: Il Tribunale di Giove. V této jednoaktové Dittersově serenatě z roku 1775 přednášejí bohové Apolón, Minerva, Mars a Štěstěna s podporou svých sborů jednotlivě odlišné koncepty řízení Evropské unie. Uvedení novodobé premiéry je skvělou příležitostí připomenout si skladatele, který byl za svého života velmi uznáván a jehož skladba je zařazena i do katalogu „100 nejvýznamnějších děl evropské hudby“ prestižní společnosti Deutsche Grammophon. 

Sportovci poměří síly na akademických hrách, přihlaste se do reprezentace

Loňské čtvrté místo bude obhajovat Univerzita Palackého na Českých akademických hrách, které se konají ve dnech 23.–28. června v Brně. Ve třiadvaceti sportech se o medaile utká na dva tisíce studentů z českých vysokých a vyšších odborných škol. Přihlašování probíhá do 5. června.

Sportovci z Univerzity Palackého se k reprezentaci mohou přihlásit u garantů sportů, jejichž přehled společně s dalšími informacemi najdou ZDE. „Úspěšní účastníci obdrží za zisk medailí v individuálních či týmových sportech jednorázové sportovní stipendium ve výši 3000 korun za zlatou, 2000 korun za stříbrnou a 1000 korun za bronzovou medaili,“ motivuje koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z fakulty tělesné kultury.  

Hostitelem osmnáctého ročníku největší vysokoškolské sportovní události v České republice je Vysoké učení technické v Brně, hry jsou zároveň součástí oslav 120 let školy. Zápolit se bude mimo jiné v atletice, cyklistice, orientačním běhu, volejbale či ve šplhu.

Loňské hry se konaly také v Brně, pořadatelem byla Masarykova univerzita, která obsadila v konečném žebříčku škol první místo. Druhá nejlepší byla reprezentace Univerzity Karlovy, třetí skončilo Vysoké učení technické. Sportovci Univerzity Palackého vybojovali celkové čtvrté místo, posbírali dvaasedmdesát medailí, z toho třicet dva zlatých. Nejčastěji olomoučtí reprezentanti opanovali stupně vítězů v disciplínách plavání a ploutvového plavání, další vítězství přidali atleti, florbalistky a házenkářky.

Categories: Novinky z UP a PřF

Sportovci poměří síly na akademických hrách, přihlaste se do reprezentace

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 10. May 2019 - 13:00

Loňské čtvrté místo bude obhajovat Univerzita Palackého na Českých akademických hrách, které se konají ve dnech 23.–28. června v Brně. Ve třiadvaceti sportech se o medaile utká na dva tisíce studentů z českých vysokých a vyšších odborných škol. Přihlašování probíhá do 5. června.

Sportovci z Univerzity Palackého se k reprezentaci mohou přihlásit u garantů sportů, jejichž přehled společně s dalšími informacemi najdou ZDE. „Úspěšní účastníci obdrží za zisk medailí v individuálních či týmových sportech jednorázové sportovní stipendium ve výši 3000 korun za zlatou, 2000 korun za stříbrnou a 1000 korun za bronzovou medaili,“ motivuje koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z fakulty tělesné kultury.  

Hostitelem osmnáctého ročníku největší vysokoškolské sportovní události v České republice je Vysoké učení technické v Brně, hry jsou zároveň součástí oslav 120 let školy. Zápolit se bude mimo jiné v atletice, cyklistice, orientačním běhu, volejbale či ve šplhu.

Loňské hry se konaly také v Brně, pořadatelem byla Masarykova univerzita, která obsadila v konečném žebříčku škol první místo. Druhá nejlepší byla reprezentace Univerzity Karlovy, třetí skončilo Vysoké učení technické. Sportovci Univerzity Palackého vybojovali celkové čtvrté místo, posbírali dvaasedmdesát medailí, z toho třicet dva zlatých. Nejčastěji olomoučtí reprezentanti opanovali stupně vítězů v disciplínách plavání a ploutvového plavání, další vítězství přidali atleti, florbalistky a házenkářky.

Olomoucké studentky uspěly v mezinárodní soutěži v římském právu

Studentky Barbora Lipowczanová, Alexandra Brišová a Kateřina Dračková mohou slavit. Pro olomouckou právnickou fakultu vybojovaly cenné druhé místo v mezinárodním finále soutěže v římském právu. Soutěž pro posluchače právnických fakult každoročně organizuje studentský spolek ELSA, v Olomouci ve spolupráci s katedrou teorie práva a právních dějin.

Do finále tradiční soutěže v římsko-právním moot courtu, které tentokrát hostila PF UP, vyslalo své zástupce pět právnických fakult. Předmětem simulovaného soudního sporu byla kauza, která se týkala vad u kupní smlouvy, konkrétně odpovědnosti za evikci. Prodávající ve zlé víře prodal cizí věc kupujícímu, jenž o tomto faktu nevěděl. Fragment řešil možnosti soudní ochrany jak pro vlastníka, tak pro kupujícího v dobré víře. Soutěžící ho nejprve zpracovávali písemně a poté je čekala ústní obhajoba. „Posuzovali jsme zejména schopnost studentů aplikovat teoretické nauky na praktický příklad. Ptali jsme se na věci, které nelze vyčíst z učebnic. Šlo nám o úvahu studentů. Týmy musely prokázat také velkou schopnost improvizace,“ řekla Kamila Bubelová, vedoucí katedry teorie práva a právních dějin PF UP a porotkyně soutěže.

Pětičlenná porota se na vítězném týmu shodla jednomyslně. První místo si z Olomouce odvezli Viktor Bizík a David Voříšek z Právnické fakulty UK. O pořadí na druhém a třetím místě už ale rozhodly maličkosti. „Výkony olomouckého a banskobystrického týmu byly velmi vyrovnané. Náš tým byl dobře připraven i dobře argumentoval,“ zhodnotila Kamila Bubelová a současně ocenila aktivitu úspěšných olomouckých studentek, které se věnovaly přípravě na mezinárodní finále nad rámec svých studijních povinností.

Barbora Lipowczanová, Alexandra Brišová a Kateřina Dračková, studentky 1. ročníku oboru Právo, reprezentovaly PF UP na základě úspěchu ve fakultním kole. Do něj se letos přihlásilo 11 týmů. „Tou prvotní motivací, proč jsme se do soutěže přihlásily, byl zisk jednoho bodu k zápočtu z římského práva. Postupně ale důvody přibývaly. Tematika nás zajímala a soutěž jsme braly jako ideální možnost naučit se víc a prohloubit si vědomosti. Mimo to jsme si procvičily argumentaci. Nečekaly jsme, že se dostaneme tak daleko. Každé další kolo bylo pro nás velkou motivací,“ vysvětlila za úspěšný tým Kateřina Dračková.

Spolu s kolegyněmi účasti v římsko-právním moot courtu nelituje, naopak ji studentům vřele doporučuje. „Jelikož jsme studentkami teprve prvního ročníku, tak soutěž byla pro nás příležitostí jak být na nové škole aktivnější. Navíc vyučující předmětu Římské právo jsou skvělí a neváhají nám studentům s čímkoli pomoci. I atmosféra finále byla velmi příjemná a uvolněná, ale zároveň profesionální,“ dodala Kateřina Dračková. A Kamila Bubelová ji ještě doplnila: „Je zajímavé, že jména úspěšných účastníků římsko-právního moot courtu se v budoucnu objevují v dalších studentských právnických soutěžích. Zkušenost, zde získaná, je motivací i tréninkem na další argumentační souboje.“

Soutěž v římsko-právním moot courtu má nejdelší tradici na PF UP. Letos se tu fakultní konalo již potřinácté. Mezinárodní finále se poprvé uskutečnilo v roce 2013 a studenti PF UP ho od té doby vyhráli už dvakrát, v roce 2015 a 2017.

Výsledky česko-slovenského finále římsko-právního moot courtu 2019
1. místo: Viktor Bizík, David Voříšek (PF UK Praha)
2. místo: Barbora Lipowczanová, Alexandra Brišová, Kateřina Dračková (PF UP v Olomouci)
3. místo: Lukáš Bohulčák, Petra Antošková, Andrea Stančíková (PF UMB Banská Bystrica)

 

 

Categories: Novinky z UP a PřF

Olomoucké studentky uspěly v mezinárodní soutěži v římském právu

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 10. May 2019 - 8:25

Studentky Barbora Lipowczanová, Alexandra Brišová a Kateřina Dračková mohou slavit. Pro olomouckou právnickou fakultu vybojovaly cenné druhé místo v mezinárodním finále soutěže v římském právu. Soutěž pro posluchače právnických fakult každoročně organizuje studentský spolek ELSA, v Olomouci ve spolupráci s katedrou teorie práva a právních dějin.

Do finále tradiční soutěže v římsko-právním moot courtu, které tentokrát hostila PF UP, vyslalo své zástupce pět právnických fakult. Předmětem simulovaného soudního sporu byla kauza, která se týkala vad u kupní smlouvy, konkrétně odpovědnosti za evikci. Prodávající ve zlé víře prodal cizí věc kupujícímu, jenž o tomto faktu nevěděl. Fragment řešil možnosti soudní ochrany jak pro vlastníka, tak pro kupujícího v dobré víře. Soutěžící ho nejprve zpracovávali písemně a poté je čekala ústní obhajoba. „Posuzovali jsme zejména schopnost studentů aplikovat teoretické nauky na praktický příklad. Ptali jsme se na věci, které nelze vyčíst z učebnic. Šlo nám o úvahu studentů. Týmy musely prokázat také velkou schopnost improvizace,“ řekla Kamila Bubelová, vedoucí katedry teorie práva a právních dějin PF UP a porotkyně soutěže.

Pětičlenná porota se na vítězném týmu shodla jednomyslně. První místo si z Olomouce odvezli Viktor Bizík a David Voříšek z Právnické fakulty UK. O pořadí na druhém a třetím místě už ale rozhodly maličkosti. „Výkony olomouckého a banskobystrického týmu byly velmi vyrovnané. Náš tým byl dobře připraven i dobře argumentoval,“ zhodnotila Kamila Bubelová a současně ocenila aktivitu úspěšných olomouckých studentek, které se věnovaly přípravě na mezinárodní finále nad rámec svých studijních povinností.

Barbora Lipowczanová, Alexandra Brišová a Kateřina Dračková, studentky 1. ročníku oboru Právo, reprezentovaly PF UP na základě úspěchu ve fakultním kole. Do něj se letos přihlásilo 11 týmů. „Tou prvotní motivací, proč jsme se do soutěže přihlásily, byl zisk jednoho bodu k zápočtu z římského práva. Postupně ale důvody přibývaly. Tematika nás zajímala a soutěž jsme braly jako ideální možnost naučit se víc a prohloubit si vědomosti. Mimo to jsme si procvičily argumentaci. Nečekaly jsme, že se dostaneme tak daleko. Každé další kolo bylo pro nás velkou motivací,“ vysvětlila za úspěšný tým Kateřina Dračková.

Spolu s kolegyněmi účasti v římsko-právním moot courtu nelituje, naopak ji studentům vřele doporučuje. „Jelikož jsme studentkami teprve prvního ročníku, tak soutěž byla pro nás příležitostí jak být na nové škole aktivnější. Navíc vyučující předmětu Římské právo jsou skvělí a neváhají nám studentům s čímkoli pomoci. I atmosféra finále byla velmi příjemná a uvolněná, ale zároveň profesionální,“ dodala Kateřina Dračková. A Kamila Bubelová ji ještě doplnila: „Je zajímavé, že jména úspěšných účastníků římsko-právního moot courtu se v budoucnu objevují v dalších studentských právnických soutěžích. Zkušenost, zde získaná, je motivací i tréninkem na další argumentační souboje.“

Soutěž v římsko-právním moot courtu má nejdelší tradici na PF UP. Letos se tu fakultní konalo již potřinácté. Mezinárodní finále se poprvé uskutečnilo v roce 2013 a studenti PF UP ho od té doby vyhráli už dvakrát, v roce 2015 a 2017.

Výsledky česko-slovenského finále římsko-právního moot courtu 2019
1. místo: Viktor Bizík, David Voříšek (PF UK Praha)
2. místo: Barbora Lipowczanová, Alexandra Brišová, Kateřina Dračková (PF UP v Olomouci)
3. místo: Lukáš Bohulčák, Petra Antošková, Andrea Stančíková (PF UMB Banská Bystrica)

 

 

Univerzita zve na Sportovní den

Pojďte do tělocvičen, na hřiště nebo do přírody! Také letos připravila Univerzita Palackého pro studenty i zaměstnance Sportovní den. Uskuteční se 15. května. Rektor při této příležitosti udělí rektorské volno. 

Fotbal, volejbal, basketbal, badminton, tenis i stolní tenis, také power, acro i metabolic jóga, pilates či tabata jsou jen některé aktivity, které nabídne Sportovní den Univerzity Palackého. Bohatou nabídku až třiceti sportovních disciplín doplní každoroční stálice, jakými jsou zumba párty ve Sportovní hale, lukostřelba nebo běžecký Memoriál Jiřího Hronka.

Už v osm hodin mají sraz u loděnice zájemci o kanoistiku, na kurtech v Hynaisově ulici se ve stejný čas potkají příznivci tenisu. V osm začne i turnaj ve volejbalu ve Sportovní hale nebo fitness včetně konzultací s trenéry v AC BALUO na fakultě tělesné kultury. Některé sportovní disciplíny vyžadují rezervaci, například na lukostřelbu je potřebné se dopředu domluvit, rezervaci stejně tak vyžaduje lezení s lektorem i bez lektora, squash či bowling.

I letos bude připravený od 15 hodin u Sportovní haly zajímavý program pro děti, v 16 pak v hale začne oblíbená zumba party a slibuje opět hodně živé rytmy s Davidem Luiwalim.

Každé sportování slibuje slosovatelné lístky, za něž v losování mohou sportovci z UP od 18 hodin získat hodnotné ceny. I letos organizátoři chystají večerní posezení s občerstvením. Zahraje i country hudba Blue exit.

Sportovní den pravidelně připravuje Akademik sport centrum UP. Všechny nabízené sporty jsou zdarma. Program ZDE. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Univerzita zve na Sportovní den

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 9. May 2019 - 13:23

Pojďte do tělocvičen, na hřiště nebo do přírody! Také letos připravila Univerzita Palackého pro studenty i zaměstnance Sportovní den. Uskuteční se 15. května. Rektor při této příležitosti udělí rektorské volno. 

Fotbal, volejbal, basketbal, badminton, tenis i stolní tenis, také power, acro i metabolic jóga, pilates či tabata jsou jen některé aktivity, které nabídne Sportovní den Univerzity Palackého. Bohatou nabídku až třiceti sportovních disciplín doplní každoroční stálice, jakými jsou zumba párty ve Sportovní hale, lukostřelba nebo běžecký Memoriál Jiřího Hronka.

Už v osm hodin mají sraz u loděnice zájemci o kanoistiku, na kurtech v Hynaisově ulici se ve stejný čas potkají příznivci tenisu. V osm začne i turnaj ve volejbalu ve Sportovní hale nebo fitness včetně konzultací s trenéry v AC BALUO na fakultě tělesné kultury. Některé sportovní disciplíny vyžadují rezervaci, například na lukostřelbu je potřebné se dopředu domluvit, rezervaci stejně tak vyžaduje lezení s lektorem i bez lektora, squash či bowling.

I letos bude připravený od 15 hodin u Sportovní haly zajímavý program pro děti, v 16 pak v hale začne oblíbená zumba party a slibuje opět hodně živé rytmy s Davidem Luiwalim.

Každé sportování slibuje slosovatelné lístky, za něž v losování mohou sportovci z UP od 18 hodin získat hodnotné ceny. I letos organizátoři chystají večerní posezení s občerstvením. Zahraje i country hudba Blue exit.

Sportovní den pravidelně připravuje Akademik sport centrum UP. Všechny nabízené sporty jsou zdarma. Program ZDE. 

Pages

Subscribe to Joint Laboratory of Optics aggregator