Agregátor zdrojů

Univerzita městu: Soutěž už zná vítězné nápady

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 4. Září 2017 - 8:00
Varovná SMS, která upozorní Olomoučany na extrémní počasí, nebo mapa v centru města, na níž budou přehledně vyznačená místa s kohoutkovou vodou zdarma. To jsou jen dva z nápadů, s nimiž se přihlásili studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého do prvního ročníku soutěže Univerzita městu. Tu vysoká škola vyhlásila letos v červnu s cílem podpořit nápady, které přispějí ke kultivaci prostředí města, k rozvoji životního stylu nebo k řešení ekologických problémů. „Do soutěže se přihlásilo 16 inspirativních projektů v různém stupni rozpracovanosti a promyšlenosti. Podrobně jsme všechny prošli. V některých případech jsme přišli s návrhem jiného způsobu podpory ze strany univerzity, popřípadě jsme navrhli jiný způsob realizace. Myslím, že tento pilotní ročník soutěže ukázal, že jak zaměstnancům, tak studentům záleží na městě, ve kterém žijí. Současně je to dalším důkazem, že naše univerzita není uzavřeným akademickým světem, ale naopak, že jsme si vědomi své společenské odpovědnosti vůči městu a regionu, kde působíme,“ uvedl Petr Bilík, prorektor Univerzity Palackého pro vnější vztahy. Soutěž vyhlásila univerzita spolu s oddělením Open Developement radnice v Tel Avivu a za podpory olomouckého magistrátu. Autoři úspěšných projektů mohli získat odměnu ve výši pět až deset tisíc korun a příspěvek na realizaci svých nápadů až ve výši 50 000 Kč. Hodnoticí komise složená ze zástupců univerzity, statutárního města Olomouc, tel avivské radnice a podnikatelů nakonec vybrala tři projekty. „Částku 25 tisíc korun získal projektový námět docenta Miroslava Vysoudila z přírodovědecké fakulty nazvaný Metropolitan Meteorological Warning and Control System, což by mělo být varování občanů města před extrémními výkyvy počasí pomocí cílených výstražných SMS. Informace by byly získány na základě informací z osmi měřicích stanic ve městě,“ řekl Petr Bilík. Autorkou druhého projektu, který porotci podpořili 11 tisíci korunami, je studentka přírodovědecké fakulty Helena Škrlíková. Její  Refill Olomouc je ekoprojekt, který má zvýšit povědomí o environmentálních problémech spojených s odpadem. V praxi by to znamenalo vytvoření speciální mapy, která by v centru města informovala obyvatele i návštěvníky o místech, kde si mohou natočit kohoutkovou vodu, a nemusí tak kupovat při procházce městem další a další balenou vodu, a tím zvyšovat množství plastového odpadu. Třetí projekt, který v prvním ročníku soutěže získal podporu 30 tisíc korun, míří do oblasti sportu. Jeho autor Michal Zbraněk, student fakulty tělesné kultury, navrhl pod názvem We are one, we are Olomouc propojení městských sportovních klubů s univerzitou. „Tento nápad se mi osobně velmi líbil, protože spolupráce tohoto druhu v Olomouci dlouhodobě chybí. Díky němu můžeme využít například pro naše zaměstnance a studenty různé sportovní benefity a naopak naše alma mater může klubům nabídnout naše zkušenosti a odborné zázemí třeba v oblasti propagace, marketingu nebo vzdělávání,“ vysvětlil Petr Bilík. Spokojeno se soutěží je i město. „Pilotní ročník soutěže velmi dobrým způsobem odráží nejen zájem studentů, ale i odborníků z Univerzity Palackého o dění ve městě i o řešení konkrétních otázek veřejného života. Jsme rádi za kreativní nápady i inspirace, které mohou najít své využití v praxi,“ komentoval výsledky soutěže náměstek primátora Pavel Urbášek. „Z tohoto hlediska nás velmi potěšil zejména projektový námět týkající se nového systému varování veřejnosti před extrémními výkyvy počasí pomocí výstražných SMS. Pokud by se projekt podařilo uvést do praxe, znamenal by další velmi užitečnou službu v oblasti prevence veřejnosti,“ vyzdvihl náměstek Urbášek. Kromě finanční podpory získá jeden z autorů oceněného projektu i možnost návštěvy Tel Avivu. Inovační oddělní tamní radnice je partnerem Univerzity Palackého a jako jednu z cen soutěže nabídlo pobyt v Izraeli, který patří ve světě mezi lídry otevřených inovací ve veřejné sféře. O tom, který z autorů pojede na zkušenou do Tel Avivu, rozhodne izraelský partner.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Germanistka vydala novou knihu o německé literatuře

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 2. Září 2017 - 8:00
Ingeborg Fialová-Fürstová, germanistka z Filozofické fakulty UP, vydala novou knihu. Více než tří set stránková publikace nazvaná O německy psané literatuře pražské, moravské a židovské je výsledkem třicetileté germanistické práce této profesorky olomoucké univerzity. Autorka svou nejnovější knihu označuje s úsměvem za „profesorskou práci“. „Jistým způsobem jsem se chtěla touto prací dorovnat mým učitelům a vzorům, jako byli například Lucy Topoľská a Ludvík Václavek. Dalším důvodem pro napsání knihy byl fakt, že jsem zaznamenala zájem českého publika o některé mé texty, články a studie, které dosud vyšly pouze německy,“ vysvětlila Ingeborg Fialová-Fürstová. Kniha podle ní ale není pouhým souhrnem statí nebo článků publikovaných dříve v Německu či v Rakousku. „Když jsem se před třemi lety rozhodla knihu vydat, vzala jsem své německé texty a začala je postupně překládat. Vzhledem k času, který od jejich napsání uplynul, jsem se rozhodla, že tyto texty nebudou pouhými překlady, ale že je budu pro české publikum aktualizovat. Zvolila jsem formu monografie členěné do jednotlivých, leč vzájemně provázaných kapitol, a snažila se tak o ucelenost pohledu na naznačené úseky, dějiště a postavy německy psané literatury.“ Jednotlivé kapitoly knihy se zabývají například pražskou německou literaturou, konflikty otců a synů v německé literatuře, výzkumem „židovské literatury“ z Moravy nebo vymezením pojmu moravské německé literatury. Právě v objevování této literatury udělali olomoučtí germanisté velký kus práce. Už v roce 1998 totiž založili Ludvík Václavek, Lucy Topoľská, Ingeborg Fialová-Fürstová a Jörg Krappmann na katedře germanistiky vědeckou instituci Centrum pro výzkum německé moravské literatury – Arbeitsstelle für deutschmährische Literatur, která zkoumá německy psané literatury z oblasti Moravy. Za zhruba dvacet let existence vybudovalo Centrum unikátní databanku německojazyčných moravských autorů, která dnes zahrnuje více než dva tisíce jmen literátů. A právě i s některými výsledky z těchto výzkumů autorka knihy čtenáře seznamuje. Svou pozornost zaměřila také na řadu známých i méně známých osobností literárního světa jako například Auguste Hauschnerová, Max Brod, Franz Spunda nebo Peter Härtling. Kniha O německy psané literatuře pražské, moravské a židovské vyšla ve Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci. „Je určena v prvé řadě studentům, ale není to klasická učebnice. Psala jsem ji tak, aby s ní mohlo pracovat nejen germanistické vědecké publikum, ale i lidé z jiných oborů, ať už jsou to bohemisté, historici nebo učitelé na školách. Zkrátka, aby byla přínosem pro každého, koho tato část literatury vzniklé na našem území zajímá,“ dodala Ingeborg Fialová-Fürstová.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Germanistka vydala novou knihu o německé literatuře

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 2. Září 2017 - 8:00
Ingeborg Fialová-Fürstová, germanistka z Filozofické fakulty UP, vydala novou knihu. Více než tří set stránková publikace nazvaná O německy psané literatuře pražské, moravské a židovské je výsledkem třicetileté germanistické práce této profesorky olomoucké univerzity. Autorka svou nejnovější knihu označuje s úsměvem za „profesorskou práci“. „Jistým způsobem jsem se chtěla touto prací dorovnat mým učitelům a vzorům, jako byli například Lucy Topoľská a Ludvík Václavek. Dalším důvodem pro napsání knihy byl fakt, že jsem zaznamenala zájem českého publika o některé mé texty, články a studie, které dosud vyšly pouze německy,“ vysvětlila Ingeborg Fialová-Fürstová. Kniha podle ní ale není pouhým souhrnem statí nebo článků publikovaných dříve v Německu či v Rakousku. „Když jsem se před třemi lety rozhodla knihu vydat, vzala jsem své německé texty a začala je postupně překládat. Vzhledem k času, který od jejich napsání uplynul, jsem se rozhodla, že tyto texty nebudou pouhými překlady, ale že je budu pro české publikum aktualizovat. Zvolila jsem formu monografie členěné do jednotlivých, leč vzájemně provázaných kapitol, a snažila se tak o ucelenost pohledu na naznačené úseky, dějiště a postavy německy psané literatury.“ Jednotlivé kapitoly knihy se zabývají například pražskou německou literaturou, konflikty otců a synů v německé literatuře, výzkumem „židovské literatury“ z Moravy nebo vymezením pojmu moravské německé literatury. Právě v objevování této literatury udělali olomoučtí germanisté velký kus práce. Už v roce 1998 totiž založili Ludvík Václavek, Lucy Topoľská, Ingeborg Fialová-Fürstová a Jörg Krappmann na katedře germanistiky vědeckou instituci Centrum pro výzkum německé moravské literatury – Arbeitsstelle für deutschmährische Literatur, která zkoumá německy psané literatury z oblasti Moravy. Za zhruba dvacet let existence vybudovalo Centrum unikátní databanku německojazyčných moravských autorů, která dnes zahrnuje více než dva tisíce jmen literátů. A právě i s některými výsledky z těchto výzkumů autorka knihy čtenáře seznamuje. Svou pozornost zaměřila také na řadu známých i méně známých osobností literárního světa jako například Auguste Hauschnerová, Max Brod, Franz Spunda nebo Peter Härtling. Kniha O německy psané literatuře pražské, moravské a židovské vyšla ve Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci. „Je určena v prvé řadě studentům, ale není to klasická učebnice. Psala jsem ji tak, aby s ní mohlo pracovat nejen germanistické vědecké publikum, ale i lidé z jiných oborů, ať už jsou to bohemisté, historici nebo učitelé na školách. Zkrátka, aby byla přínosem pro každého, koho tato část literatury vzniklé na našem území zajímá,“ dodala Ingeborg Fialová-Fürstová.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Absolvent UP Aleš Pečinka se vrací z Německa na Hanou: V Olomouci je špičkové pracoviště

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 1. Září 2017 - 8:00
Z elitního německého Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtitelství rostlin v Kolíně nad Rýnem přechází do laboratoře Ústavu experimentální botaniky v Olomouci (ÚEB), kterou řídí rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel, celá výzkumná skupina. Pod vedením molekulárního biologa Aleše Pečinky, absolventa Univerzity Palackého, bude zkoumat chromatin, tedy komplex DNA a proteinů.  Olomoucké Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, velmi intenzivně spolupracuje s vědeckými pracovišti na celém světě. Do Olomouce přijíždí podle Jaroslava Doležela téměř každý týden návštěvy z celého světa a v laboratoři působí několik zahraničních odborníků. Příchod celé vědecké skupiny z tak prestižního pracoviště je ale zcela výjimečnou událostí: „Není běžné, aby se do České republiky přesouvaly ze Západu celé výzkumné týmy, protože tam mívají přece jenom lepší podmínky. Jsem proto velmi rád, že se skupina z Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtitelství rostlin rozhodla přidat k nám. Skvělé je i načasování jejího příchodu, protože právě teď posouváme náš výzkum o kousek dál. Dosud jsme se věnovali především metodám čtení dědičné informace, které dnes i přes jejich náročnost považujeme spíše za rutinní. Nyní nás zajímá interpretace samotné dědičné informace a to, jak je možné, že na jejím základě vznikají nové typy buněk a různé orgány rostliny. DNA není v buněčném jádře sama, společně s ní jsou v něm i proteiny. Tomuto komplexu se říká chromatin, a to je oblast, kterou jsme dosud neměli pokrytou a ve které je Aleš Pečinka uznávaným expertem,“ řekl Jaroslav Doležel. Absolvent UP přivede do Olomouce i kolegy Výzkumné skupiny v ústavech Maxe Plancka hledají obvykle po pěti až devíti letech nová pracoviště.  Aleš Pečinka, který absolvoval v roce 2001 na Univerzitě Palackého obor Systematická biologie a ekologie, se rozhodoval mezi Německem a Českou republikou. „Když mi profesor Jaroslav Doležel nabídl pozici ve své laboratoři, tak jsem dlouho neváhal, protože je to ideální místo, kde bude moci naše skupina pokračovat ve výzkumu. Olomoucká laboratoř ÚEB je špičkové pracoviště zaměřené na studium rostlinné dědičné informace, které se může měřit s nejprestižnějšími laboratořemi ve světě. Vážím si toho, že budeme součástí tohoto týmu a dále jej posílíme. Olomouc je navíc krásné město, kde jsme oba s manželkou studovali na univerzitě a máme zde řadu přátel.“ S Alešem Pečinkou přijíždí na Hanou i jeho kolegové: „Tři doktorandi a jeden postdoktorand mě budou následovat do Olomouce. Původně byli trochu zaskočení, protože ani jeden z nich nikdy předtím nebyl v České republice a o naší zemi neměli moc jasnou představu. Ale vřelé přivítání naší skupiny během jarní návštěvy, možnost hovořit se zdejšími vědci a kvalita přístrojového vybavení je přesvědčily, že to bude dobrá volba. Dokonce do té míry, že se k nám přidala i jedna ze studentek, která původně plánovala zůstat v Kolíně nad Rýnem,“ dodal vědec. Na Hanou se stěhuje i maďarský vědec István Molnár V Olomouci nyní začíná pracovat také maďarský vědec István Molnár z Agricultural Institute, Centre for Agricultural Research v Martonvásáru. Podle Jaroslava Doležela se díky evropskému projektu Marie Skłodowska-Curie Fellowship bude moci věnovat dva roky zajímavému výzkumu: „Bude to významné rozšíření našeho výzkumného programu. Nyní se mimo jiné zaměřujeme na přenos dědičné informace z planých příbuzných druhů z pšenice do pšenice. Jedná se především o geny rezistence proti chorobám nebo škůdcům, které pšenice poztrácela v průběhu evoluce a šlechtění. Naše laboratoř zvládla metody, které jiné laboratoře ve světě neumí a ty Istvánu Molnárovi, který je odborníkem na křížení a práci s planými příbuznými druhy, velmi usnadní jeho práci.“ Tento společný projekt je podle Istvána Molnára skvělým příkladem vědecké spolupráce mezi Českou republikou a Maďarskem v rámci Visegrádské skupiny: „Pro mě není těžké přestěhovat se na dva roky do Olomouce, protože s profesorem Doleželem, který je mým konzultantem v tomto projektu, se znám a spolupracuji už deset let. Proto z vlastní zkušenosti vím, že v laboratoři panuje skvělá atmosféra, pracují tam přátelští a vysoce kvalifikovaní kolegové,“ řekl István Molnár.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Absolvent UP Aleš Pečinka se vrací z Německa na Hanou: V Olomouci je špičkové pracoviště

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 1. Září 2017 - 8:00
Z elitního německého Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtitelství rostlin v Kolíně nad Rýnem přechází do laboratoře Ústavu experimentální botaniky v Olomouci (ÚEB), kterou řídí rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel, celá výzkumná skupina. Pod vedením molekulárního biologa Aleše Pečinky, absolventa Univerzity Palackého, bude zkoumat chromatin, tedy komplex DNA a proteinů.  Olomoucké Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, velmi intenzivně spolupracuje s vědeckými pracovišti na celém světě. Do Olomouce přijíždí podle Jaroslava Doležela téměř každý týden návštěvy z celého světa a v laboratoři působí několik zahraničních odborníků. Příchod celé vědecké skupiny z tak prestižního pracoviště je ale zcela výjimečnou událostí: „Není běžné, aby se do České republiky přesouvaly ze Západu celé výzkumné týmy, protože tam mívají přece jenom lepší podmínky. Jsem proto velmi rád, že se skupina z Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtitelství rostlin rozhodla přidat k nám. Skvělé je i načasování jejího příchodu, protože právě teď posouváme náš výzkum o kousek dál. Dosud jsme se věnovali především metodám čtení dědičné informace, které dnes i přes jejich náročnost považujeme spíše za rutinní. Nyní nás zajímá interpretace samotné dědičné informace a to, jak je možné, že na jejím základě vznikají nové typy buněk a různé orgány rostliny. DNA není v buněčném jádře sama, společně s ní jsou v něm i proteiny. Tomuto komplexu se říká chromatin, a to je oblast, kterou jsme dosud neměli pokrytou a ve které je Aleš Pečinka uznávaným expertem,“ řekl Jaroslav Doležel. Absolvent UP přivede do Olomouce i kolegy Výzkumné skupiny v ústavech Maxe Plancka hledají obvykle po pěti až devíti letech nová pracoviště.  Aleš Pečinka, který absolvoval v roce 2001 na Univerzitě Palackého obor Systematická biologie a ekologie, se rozhodoval mezi Německem a Českou republikou. „Když mi profesor Jaroslav Doležel nabídl pozici ve své laboratoři, tak jsem dlouho neváhal, protože je to ideální místo, kde bude moci naše skupina pokračovat ve výzkumu. Olomoucká laboratoř ÚEB je špičkové pracoviště zaměřené na studium rostlinné dědičné informace, které se může měřit s nejprestižnějšími laboratořemi ve světě. Vážím si toho, že budeme součástí tohoto týmu a dále jej posílíme. Olomouc je navíc krásné město, kde jsme oba s manželkou studovali na univerzitě a máme zde řadu přátel.“ S Alešem Pečinkou přijíždí na Hanou i jeho kolegové: „Tři doktorandi a jeden postdoktorand mě budou následovat do Olomouce. Původně byli trochu zaskočení, protože ani jeden z nich nikdy předtím nebyl v České republice a o naší zemi neměli moc jasnou představu. Ale vřelé přivítání naší skupiny během jarní návštěvy, možnost hovořit se zdejšími vědci a kvalita přístrojového vybavení je přesvědčily, že to bude dobrá volba. Dokonce do té míry, že se k nám přidala i jedna ze studentek, která původně plánovala zůstat v Kolíně nad Rýnem,“ dodal vědec. Na Hanou se stěhuje i maďarský vědec István Molnár V Olomouci nyní začíná pracovat také maďarský vědec István Molnár z Agricultural Institute, Centre for Agricultural Research v Martonvásáru. Podle Jaroslava Doležela se díky evropskému projektu Marie Skłodowska-Curie Fellowship bude moci věnovat dva roky zajímavému výzkumu: „Bude to významné rozšíření našeho výzkumného programu. Nyní se mimo jiné zaměřujeme na přenos dědičné informace z planých příbuzných druhů z pšenice do pšenice. Jedná se především o geny rezistence proti chorobám nebo škůdcům, které pšenice poztrácela v průběhu evoluce a šlechtění. Naše laboratoř zvládla metody, které jiné laboratoře ve světě neumí a ty Istvánu Molnárovi, který je odborníkem na křížení a práci s planými příbuznými druhy, velmi usnadní jeho práci.“ Tento společný projekt je podle Istvána Molnára skvělým příkladem vědecké spolupráce mezi Českou republikou a Maďarskem v rámci Visegrádské skupiny: „Pro mě není těžké přestěhovat se na dva roky do Olomouce, protože s profesorem Doleželem, který je mým konzultantem v tomto projektu, se znám a spolupracuji už deset let. Proto z vlastní zkušenosti vím, že v laboratoři panuje skvělá atmosféra, pracují tam přátelští a vysoce kvalifikovaní kolegové,“ řekl István Molnár.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Historici umění z UP rozšiřují spolupráci s Akademií věd

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 31. Srpen 2017 - 12:57
Jiří Lach, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Tomáš Winter, ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky dnes podepsali Dohodu o spolupráci při uskutečňování doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění. Díky této dohodě, která více sbližuje univerzitní a akademickou sféru, získají doktorandi olomoucké univerzity mnohem více zkušeností od pracovníků nejprestižnější vědecké organizace v České republice. „Dnešní podpis dohody mezi Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky a Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci představuje zásadní impulz k dalšímu bádání a studiu dějin umění na naší fakultě. Dokládá, že naši historici umění reprezentují atraktivní vědecké partnery. Dokument je krásným příkladem vytváření kontaktů a společné práce tak zvaně zezdola. Považuji to za mnohem užitečnější než formální gesta spolupráce,“ řekl Jiří Lach, děkan FF UP.  Za přirozené pokračování již stávající spolupráce při výuce dějin umění označil podepsanou dohodu ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter. „Výchova špičkových vědců, kteří obstojí nejen v domácí, ale i zahraniční konkurenci, představuje jednu z priorit Ústavu dějin umění AV ČR,“ řekl. Od dohody si její signatáři slibují i jasnější vymezení pravomocí. Například pracovníci Akademie věd ČR budou nově moci zasahovat do výběrového řízení a průběžného hodnocení jednotlivých doktorandů – budou mít zastoupení v takzvaných oborových radách. Studenti si budou moci například volit školitele ze širokého spektra specialistů z obou institucí nebo absolvovat část studia na partnerském pracovišti AV ČR. Jména školitelů z Akademie věd ČR se pak objeví na závěrečných diplomech.  „Společnými silami bychom rádi vytvořili nové generaci historiků umění lepší podmínky pro studium a následné uplatnění a motivovali studenty k vyšší publikační činnosti, účasti na vědeckých projektech a získávání zahraničních zkušeností,“ řekla Jana Zapletalová z katedry dějin umění FF UP a zároveň předsedkyně oborové rady doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění. Dodala, že propojením doktorského studijního programu FF UP s vědeckými aktivitami Ústavu dějin umění AV ČR získají absolventi kvalitnější vzdělání a vyšší konkurenceschopnost v domácím i zahraničním kontextu. Dnes podepsaný dokument navazuje na nedávno stvrzenou rámcovou dohodu o uskutečňování doktorských programů mezi oběma institucemi, kterou počátkem srpna podepsal rektor UP Jaroslav Miller a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Tato dohoda je vůbec první, která se podle novelizovaného vysokoškolského zákona týká doktorského studia. Má zásadní význam pro sbližování akademické a univerzitní sféry a má přispět k motivaci nejlepších doktorandů, aby zůstávali ve vědě.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Historici umění z UP rozšiřují spolupráci s Akademií věd

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 31. Srpen 2017 - 12:57
Jiří Lach, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Tomáš Winter, ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky dnes podepsali Dohodu o spolupráci při uskutečňování doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění. Díky této dohodě, která více sbližuje univerzitní a akademickou sféru, získají doktorandi olomoucké univerzity mnohem více zkušeností od pracovníků nejprestižnější vědecké organizace v České republice. „Dnešní podpis dohody mezi Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky a Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci představuje zásadní impulz k dalšímu bádání a studiu dějin umění na naší fakultě. Dokládá, že naši historici umění reprezentují atraktivní vědecké partnery. Dokument je krásným příkladem vytváření kontaktů a společné práce tak zvaně zezdola. Považuji to za mnohem užitečnější než formální gesta spolupráce,“ řekl Jiří Lach, děkan FF UP.  Za přirozené pokračování již stávající spolupráce při výuce dějin umění označil podepsanou dohodu ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter. „Výchova špičkových vědců, kteří obstojí nejen v domácí, ale i zahraniční konkurenci, představuje jednu z priorit Ústavu dějin umění AV ČR,“ řekl. Od dohody si její signatáři slibují i jasnější vymezení pravomocí. Například pracovníci Akademie věd ČR budou nově moci zasahovat do výběrového řízení a průběžného hodnocení jednotlivých doktorandů – budou mít zastoupení v takzvaných oborových radách. Studenti si budou moci například volit školitele ze širokého spektra specialistů z obou institucí nebo absolvovat část studia na partnerském pracovišti AV ČR. Jména školitelů z Akademie věd ČR se pak objeví na závěrečných diplomech.  „Společnými silami bychom rádi vytvořili nové generaci historiků umění lepší podmínky pro studium a následné uplatnění a motivovali studenty k vyšší publikační činnosti, účasti na vědeckých projektech a získávání zahraničních zkušeností,“ řekla Jana Zapletalová z katedry dějin umění FF UP a zároveň předsedkyně oborové rady doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění. Dodala, že propojením doktorského studijního programu FF UP s vědeckými aktivitami Ústavu dějin umění AV ČR získají absolventi kvalitnější vzdělání a vyšší konkurenceschopnost v domácím i zahraničním kontextu. Dnes podepsaný dokument navazuje na nedávno stvrzenou rámcovou dohodu o uskutečňování doktorských programů mezi oběma institucemi, kterou počátkem srpna podepsal rektor UP Jaroslav Miller a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Tato dohoda je vůbec první, která se podle novelizovaného vysokoškolského zákona týká doktorského studia. Má zásadní význam pro sbližování akademické a univerzitní sféry a má přispět k motivaci nejlepších doktorandů, aby zůstávali ve vědě.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Historici umění z Univerzity Palackého rozšiřují spolupráci s vědci Akademie věd České republiky

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 31. Srpen 2017 - 12:57
Jiří Lach, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Tomáš Winter, ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky dnes podepsali Dohodu o spolupráci při uskutečňování doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění. Díky této dohodě, která více sbližuje univerzitní a akademickou sféru, získají doktorandi olomoucké univerzity mnohem více zkušeností od pracovníků nejprestižnější vědecké organizace v České republice. „Dnešní podpis dohody mezi Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky a Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci představuje zásadní impulz k dalšímu bádání a studiu dějin umění na naší fakultě. Dokládá, že naši historici umění reprezentují atraktivní vědecké partnery. Dokument je krásným příkladem vytváření kontaktů a společné práce tak zvaně zezdola. Považuji to za mnohem užitečnější než formální gesta spolupráce,“ řekl Jiří Lach, děkan FF UP.  Za přirozené pokračování již stávající spolupráce při výuce dějin umění označil podepsanou dohodu ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter. „Výchova špičkových vědců, kteří obstojí nejen v domácí, ale i zahraniční konkurenci, představuje jednu z priorit Ústavu dějin umění AV ČR,“ řekl. Od dohody si její signatáři slibují i jasnější vymezení pravomocí. Například pracovníci Akademie věd ČR budou nově moci zasahovat do výběrového řízení a průběžného hodnocení jednotlivých doktorandů – budou mít zastoupení v takzvaných oborových radách. Studenti si budou moci například volit školitele ze širokého spektra specialistů z obou institucí nebo absolvovat část studia na partnerském pracovišti AV ČR. Jména školitelů z Akademie věd ČR se pak objeví na závěrečných diplomech.  „Společnými silami bychom rádi vytvořili nové generaci historiků umění lepší podmínky pro studium a následné uplatnění a motivovali studenty k vyšší publikační činnosti, účasti na vědeckých projektech a získávání zahraničních zkušeností,“ řekla Jana Zapletalová z katedry dějin umění FF UP a zároveň předsedkyně oborové rady doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění. Dodala, že propojením doktorského studijního programu FF UP s vědeckými aktivitami Ústavu dějin umění AV ČR získají absolventi kvalitnější vzdělání a vyšší konkurenceschopnost v domácím i zahraničním kontextu. Dnes podepsaný dokument navazuje na nedávno stvrzenou rámcovou dohodu o uskutečňování doktorských programů mezi oběma institucemi, kterou počátkem srpna podepsal rektor UP Jaroslav Miller a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Tato dohoda je vůbec první, která se podle novelizovaného vysokoškolského zákona týká doktorského studia. Má zásadní význam pro sbližování akademické a univerzitní sféry a má přispět k motivaci nejlepších doktorandů, aby zůstávali ve vědě.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Historici umění z Univerzity Palackého rozšiřují spolupráci s vědci Akademie věd České republiky

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 31. Srpen 2017 - 12:57
Jiří Lach, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Tomáš Winter, ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky dnes podepsali Dohodu o spolupráci při uskutečňování doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění. Díky této dohodě, která více sbližuje univerzitní a akademickou sféru, získají doktorandi olomoucké univerzity mnohem více zkušeností od pracovníků nejprestižnější vědecké organizace v České republice. „Dnešní podpis dohody mezi Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky a Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci představuje zásadní impulz k dalšímu bádání a studiu dějin umění na naší fakultě. Dokládá, že naši historici umění reprezentují atraktivní vědecké partnery. Dokument je krásným příkladem vytváření kontaktů a společné práce tak zvaně zezdola. Považuji to za mnohem užitečnější než formální gesta spolupráce,“ řekl Jiří Lach, děkan FF UP.  Za přirozené pokračování již stávající spolupráce při výuce dějin umění označil podepsanou dohodu ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter. „Výchova špičkových vědců, kteří obstojí nejen v domácí, ale i zahraniční konkurenci, představuje jednu z priorit Ústavu dějin umění AV ČR,“ řekl. Od dohody si její signatáři slibují i jasnější vymezení pravomocí. Například pracovníci Akademie věd ČR budou nově moci zasahovat do výběrového řízení a průběžného hodnocení jednotlivých doktorandů – budou mít zastoupení v takzvaných oborových radách. Studenti si budou moci například volit školitele ze širokého spektra specialistů z obou institucí nebo absolvovat část studia na partnerském pracovišti AV ČR. Jména školitelů z Akademie věd ČR se pak objeví na závěrečných diplomech.  „Společnými silami bychom rádi vytvořili nové generaci historiků umění lepší podmínky pro studium a následné uplatnění a motivovali studenty k vyšší publikační činnosti, účasti na vědeckých projektech a získávání zahraničních zkušeností,“ řekla Jana Zapletalová z katedry dějin umění FF UP a zároveň předsedkyně oborové rady doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění. Dodala, že propojením doktorského studijního programu FF UP s vědeckými aktivitami Ústavu dějin umění AV ČR získají absolventi kvalitnější vzdělání a vyšší konkurenceschopnost v domácím i zahraničním kontextu. Dnes podepsaný dokument navazuje na nedávno stvrzenou rámcovou dohodu o uskutečňování doktorských programů mezi oběma institucemi, kterou počátkem srpna podepsal rektor UP Jaroslav Miller a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Tato dohoda je vůbec první, která se podle novelizovaného vysokoškolského zákona týká doktorského studia. Má zásadní význam pro sbližování akademické a univerzitní sféry a má přispět k motivaci nejlepších doktorandů, aby zůstávali ve vědě.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

ČT v pevnosti

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 31. Srpen 2017 - 9:14
Další díl vědomostního pořadu U6 – úžasný svět vědy, který uvádí Česká televize na svém dětském programu ČT :D, se bude natáčet v olomoucké Pevnosti poznání. Televizní štáb ji obsadí od 3. do 5. září, pro návštěvníky se proto dočasně mění otevírací doba. Informace najdete ZDE. Foto: Eva Hobzová
Kategorie: Novinky z UP a PřF

ČT v pevnosti

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 31. Srpen 2017 - 9:14
Další díl vědomostního pořadu U6 – úžasný svět vědy, který uvádí Česká televize na svém dětském programu ČT :D, se bude natáčet v olomoucké Pevnosti poznání. Televizní štáb ji obsadí od 3. do 5. září, pro návštěvníky se proto dočasně mění otevírací doba. Informace najdete ZDE. Foto: Eva Hobzová
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Absolventka práv získala ocenění za svou diplomovou práci

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 31. Srpen 2017 - 8:00
Mimořádně kvalitní, zajímavá a podnětná. Taková je podle expertů diplomová práce Nely Křupalové, absolventky Právnické fakulty Univerzity Palackého. Shodla se na tom odborná komise soutěže o Cenu Jiřiny Bergatt Jackson a udělila jí čestné uznání. Absolventka práv uspěla s prací nazvanou „Účast veřejnosti v řízení podle atomového zákona“. Soutěž o Cenu Jiřiny Bergatt Jackson vyhlašuje Institut pro udržitelný rozvoj (IURS). Určena je obhájeným diplomovým pracím, které se týkají problematiky územního rozvoje. Do jejího druhého ročníku se přihlásilo celkem čtrnáct studentů ze sedmi českých a slovenských univerzit. „Kvalita prací byla letos opět vysoká a výběr oceněných obtížný. Udělili jsme jednu hlavní cenu a čtyři čestná uznání,“ řekla Barbara Vojvodíková, ředitelka IURS a členka hodnotící komise. Podle ní je problematika územního rozvoje multidisciplinární, a proto je cena vypsaná pro různé studijní obory a různé profese. „Soutěž má motivovat mladé lidi k zájmu o problematiku a také k pochopení šíře tohoto problému. Jsme velmi rádi, že studenti z olomoucké právnické fakulty se naší soutěže od počátku zúčastňují, protože právě legislativní pohled představuje významný segment v celé problematice,“ dodala Barbara Vojvodíková. V loňském premiérovém ročníku soutěže uspěla absolventka olomouckých práv Markéta Horová. Nela Křupalová napsala svou práci z oboru práva životního prostředí. „Dlouhodobě jsem věděla, že se chci věnovat právě této oblasti. Navíc téma pro mě nebylo až tak nové, bydlím kousek od Jaderné elektrárny Dukovany, od malička jsem se zajímala o jadernou energii,“ vysvětlila Nela Křupalová. Svou práci úspěšně obhájila v červnu. Zaměřila se v ní na aktuální a konkrétní problém – výstavbu dalšího jaderného bloku v rámci temelínské elektrárny. „Věnovala jsem se jednotlivým povolovacím procesům spojeným s výstavbou. Zejména jsem analyzovala, zda má veřejnost možnost zapojit se do těchto řízení, a jakým způsobem se může zapojit. Stěžejní část práce se týkala procesu udělování licencí, bez kterých je zakázáno jaderné zařízení provozovat. Bohužel tohoto procesu se na základě platné právní úpravy nemůže veřejnost účastnit, což podle mého názoru není dobře,“ přiblížila. Že by mohla soutěžní porotu zaujmout, příliš nečekala. „O to větší mám z ceny radost. Je to krásný pocit, když děláte něco, co vás baví, a navíc to lidé ocení.“ Účast v soutěži doporučil Nele Křupalové vedoucí její diplomové práce Ondřej Vícha, odborný asistent na katedře správního práva a finančního práva. „Z úspěchu mám velkou radost. Zpracované téma považuji za velmi zajímavé a aktuální, zejména v souvislosti s přijetím nového atomového zákona a dostavbou stávajících, popřípadě výstavbou nových jaderných zařízení v Česku. V širším smyslu jsou závěry Nely Křupalové podnětné i pro současnou celospolečenskou diskuzi o zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů týkajících se ochrany životního prostředí. Formální a obsahové zpracování této diplomové práce bylo nadstandardní, stejně tak jako spolupráce s autorkou,“ nešetřil chválou Ondřej Vícha. IURS založil soutěž v roce 2016, a to ze dvou důvodů. Jednak kvůli absenci podobného ocenění a také jako uctění památky Jiřiny Bergatt Jackson, uznávané odbornice na regeneraci brownfields. V posledních letech svého života se zabývala také koncepcí rozvoje regionů a území jako celku. V roce 2001 založila IURS s cílem poukázat na bariéry udržitelného urbánního rozvoje a zvýšit společenskou informovanost o této problematice. Jiřina Bergatt Jackson zemřela před třemi lety. Kompletní výsledky 2. ročníku o Cenu Jiřiny Bergatt Jackson
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Absolventka práv získala ocenění za svou diplomovou práci

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 31. Srpen 2017 - 8:00
Mimořádně kvalitní, zajímavá a podnětná. Taková je podle expertů diplomová práce Nely Křupalové, absolventky Právnické fakulty Univerzity Palackého. Shodla se na tom odborná komise soutěže o Cenu Jiřiny Bergatt Jackson a udělila jí čestné uznání. Absolventka práv uspěla s prací nazvanou „Účast veřejnosti v řízení podle atomového zákona“. Soutěž o Cenu Jiřiny Bergatt Jackson vyhlašuje Institut pro udržitelný rozvoj (IURS). Určena je obhájeným diplomovým pracím, které se týkají problematiky územního rozvoje. Do jejího druhého ročníku se přihlásilo celkem čtrnáct studentů ze sedmi českých a slovenských univerzit. „Kvalita prací byla letos opět vysoká a výběr oceněných obtížný. Udělili jsme jednu hlavní cenu a čtyři čestná uznání,“ řekla Barbara Vojvodíková, ředitelka IURS a členka hodnotící komise. Podle ní je problematika územního rozvoje multidisciplinární, a proto je cena vypsaná pro různé studijní obory a různé profese. „Soutěž má motivovat mladé lidi k zájmu o problematiku a také k pochopení šíře tohoto problému. Jsme velmi rádi, že studenti z olomoucké právnické fakulty se naší soutěže od počátku zúčastňují, protože právě legislativní pohled představuje významný segment v celé problematice,“ dodala Barbara Vojvodíková. V loňském premiérovém ročníku soutěže uspěla absolventka olomouckých práv Markéta Horová. Nela Křupalová napsala svou práci z oboru práva životního prostředí. „Dlouhodobě jsem věděla, že se chci věnovat právě této oblasti. Navíc téma pro mě nebylo až tak nové, bydlím kousek od Jaderné elektrárny Dukovany, od malička jsem se zajímala o jadernou energii,“ vysvětlila Nela Křupalová. Svou práci úspěšně obhájila v červnu. Zaměřila se v ní na aktuální a konkrétní problém – výstavbu dalšího jaderného bloku v rámci temelínské elektrárny. „Věnovala jsem se jednotlivým povolovacím procesům spojeným s výstavbou. Zejména jsem analyzovala, zda má veřejnost možnost zapojit se do těchto řízení, a jakým způsobem se může zapojit. Stěžejní část práce se týkala procesu udělování licencí, bez kterých je zakázáno jaderné zařízení provozovat. Bohužel tohoto procesu se na základě platné právní úpravy nemůže veřejnost účastnit, což podle mého názoru není dobře,“ přiblížila. Že by mohla soutěžní porotu zaujmout, příliš nečekala. „O to větší mám z ceny radost. Je to krásný pocit, když děláte něco, co vás baví, a navíc to lidé ocení.“ Účast v soutěži doporučil Nele Křupalové vedoucí její diplomové práce Ondřej Vícha, odborný asistent na katedře správního práva a finančního práva. „Z úspěchu mám velkou radost. Zpracované téma považuji za velmi zajímavé a aktuální, zejména v souvislosti s přijetím nového atomového zákona a dostavbou stávajících, popřípadě výstavbou nových jaderných zařízení v Česku. V širším smyslu jsou závěry Nely Křupalové podnětné i pro současnou celospolečenskou diskuzi o zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů týkajících se ochrany životního prostředí. Formální a obsahové zpracování této diplomové práce bylo nadstandardní, stejně tak jako spolupráce s autorkou,“ nešetřil chválou Ondřej Vícha. IURS založil soutěž v roce 2016, a to ze dvou důvodů. Jednak kvůli absenci podobného ocenění a také jako uctění památky Jiřiny Bergatt Jackson, uznávané odbornice na regeneraci brownfields. V posledních letech svého života se zabývala také koncepcí rozvoje regionů a území jako celku. V roce 2001 založila IURS s cílem poukázat na bariéry udržitelného urbánního rozvoje a zvýšit společenskou informovanost o této problematice. Jiřina Bergatt Jackson zemřela před třemi lety. Kompletní výsledky 2. ročníku o Cenu Jiřiny Bergatt Jackson
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Sportovní hala UP prochází první etapou rekonstrukce

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 30. Srpen 2017 - 8:00
Zateplení a výměnu oken ve vstupním prostoru přinese první část plánovaných oprav Sportovní haly UP, zahájených v červnu tohoto roku. S jejich dokončením se počítá do poloviny listopadu, druhá etapa by měla začít nejpozději za dva roky. Celková rekonstrukce si vyžádá náklady ve výši téměř 300 milionů korun. První etapu rekonstrukce, která se týká vstupní části Sportovní haly UP, si vynutil zejména špatný technický stav oken a obvodového pláště. „Některá okna nebylo možné otevírat. V zimě docházelo k velkým únikům tepla, v letním období naopak k výraznému přehřívání vnitřních prostor,“ přiblížil vedoucí technického odboru Rektorátu UP Vojtěch Gren. Probíhající opravy, které by měly být ukončeny do 15. listopadu, přitom podle něj provoz sportovišť nijak výrazně neovlivňují. „Došlo pouze k dočasnému omezení některých pracovišť a přemístění vstupu do budovy,“ doplnil Vojtěch Gren. Zcela uzavřena bude naopak Sportovní hala ve druhé etapě celkové rekonstrukce, jejíž zahájení je předběžně plánováno na druhou polovinu roku 2019. Potrvá minimálně 18 měsíců a zahrne obnovení a přestavbu vnitřních prostor, jejich nové dispoziční uspořádání, a přístavbu tréninkové haly i objektu pro výuku plavání kojenců. „V rámci rekonstrukce vnitřních prostor budou kompletně obnoveny také rozvody vnitřních instalací včetně nového osvětlení, vytápění nebo vzduchotechniky. Dojde také k zateplení střechy a k výměně sportovní podlahy. Součástí celkové rekonstrukce budou také úpravy venkovních sportovišť, nové dopravní řešení a nezbytné sadové úpravy,“ popsal plánované kroky Vojtěch Gren. Náklady jsou podle něj odhadovány na 250 až 270 miliónu korun. Sportovní hala UP, která slouží už od roku 1978, si za dobu své existence vyžádala jen minimální stavební a rekonstrukční zásahy.  „Kromě oprav, které bylo nutno provést po povodních v roce 1997 v přízemí budovy, byla za dobu její životnosti provedena pouze výměna střešní krytiny,“ upřesnil Vojtěch Gren. Sportovní hala spolu s celým komplexem venkovních hřišť a loděnicí slouží především pro odbornou výuku studentů fakulty tělesné kultury, zájmovou tělesnou výuku studentů všech fakult UP a pro tréninky a mistrovská utkání oddílů Sportovního klubu UP. V období od června do září je k dispozici i zájemcům o pronájem hrací plochy k pořádání sportovních nebo kulturních akcí.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Sportovní hala UP prochází první etapou rekonstrukce

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 30. Srpen 2017 - 8:00
Zateplení a výměnu oken ve vstupním prostoru přinese první část plánovaných oprav Sportovní haly UP, zahájených v červnu tohoto roku. S jejich dokončením se počítá do poloviny listopadu, druhá etapa by měla začít nejpozději za dva roky. Celková rekonstrukce si vyžádá náklady ve výši téměř 300 milionů korun. První etapu rekonstrukce, která se týká vstupní části Sportovní haly UP, si vynutil zejména špatný technický stav oken a obvodového pláště. „Některá okna nebylo možné otevírat. V zimě docházelo k velkým únikům tepla, v letním období naopak k výraznému přehřívání vnitřních prostor,“ přiblížil vedoucí technického odboru Rektorátu UP Vojtěch Gren. Probíhající opravy, které by měly být ukončeny do 15. listopadu, přitom podle něj provoz sportovišť nijak výrazně neovlivňují. „Došlo pouze k dočasnému omezení některých pracovišť a přemístění vstupu do budovy,“ doplnil Vojtěch Gren. Zcela uzavřena bude naopak Sportovní hala ve druhé etapě celkové rekonstrukce, jejíž zahájení je předběžně plánováno na druhou polovinu roku 2019. Potrvá minimálně 18 měsíců a zahrne obnovení a přestavbu vnitřních prostor, jejich nové dispoziční uspořádání, a přístavbu tréninkové haly i objektu pro výuku plavání kojenců. „V rámci rekonstrukce vnitřních prostor budou kompletně obnoveny také rozvody vnitřních instalací včetně nového osvětlení, vytápění nebo vzduchotechniky. Dojde také k zateplení střechy a k výměně sportovní podlahy. Součástí celkové rekonstrukce budou také úpravy venkovních sportovišť, nové dopravní řešení a nezbytné sadové úpravy,“ popsal plánované kroky Vojtěch Gren. Náklady jsou podle něj odhadovány na 250 až 270 miliónu korun. Sportovní hala UP, která slouží už od roku 1978, si za dobu své existence vyžádala jen minimální stavební a rekonstrukční zásahy.  „Kromě oprav, které bylo nutno provést po povodních v roce 1997 v přízemí budovy, byla za dobu její životnosti provedena pouze výměna střešní krytiny,“ upřesnil Vojtěch Gren. Sportovní hala spolu s celým komplexem venkovních hřišť a loděnicí slouží především pro odbornou výuku studentů fakulty tělesné kultury, zájmovou tělesnou výuku studentů všech fakult UP a pro tréninky a mistrovská utkání oddílů Sportovního klubu UP. V období od června do září je k dispozici i zájemcům o pronájem hrací plochy k pořádání sportovních nebo kulturních akcí.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

druhé kolo cmtf

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 29. Srpen 2017 - 12:35
Druhou šanci k přijetí na Univerzitu Palackého v nadcházejícím akademickém roce mohou v těchto dnech ještě využít zájemci o studijní obory cyrilometodějské teologické fakulty. Ta vypsala druhá kola pro bakalářské obory Charitativní a sociální práce a Mezinárodní sociální a humanitární práce, které realizuje ve spolupráci s Vyšší odbornou školou sociální v Olomouci. K pohovorům zvala na začátek tohoto týdne. Foto: Velena Mazochová
Kategorie: Novinky z UP a PřF

druhé kolo cmtf

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 29. Srpen 2017 - 12:35
Druhou šanci k přijetí na Univerzitu Palackého v nadcházejícím akademickém roce mohou v těchto dnech ještě využít zájemci o studijní obory cyrilometodějské teologické fakulty. Ta vypsala druhá kola pro bakalářské obory Charitativní a sociální práce a Mezinárodní sociální a humanitární práce, které realizuje ve spolupráci s Vyšší odbornou školou sociální v Olomouci. K pohovorům zvala na začátek tohoto týdne. Foto: Velena Mazochová
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Tělocvikáři si vymění zkušenosti na Těloolomouci

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 29. Srpen 2017 - 7:56
Na fakultu tělesné kultury se zítra sjedou tělovýchovní pedagogové z celé země. Na jedenáctém ročníku pracovního setkání Těloolomouc si vzájemně vymění zkušenosti z praxe a seznámí se s novými možnostmi či aktivitami vhodnými nejen pro výuku tělesné výchovy. Třídenní program setkání zahrnuje čtyři desítky lekcí věnovaných zajímavostem, novinkám a inovativním přístupům v oblasti tělesné výchovy, sportu a rekreace. V nabídce jsou hodiny zaměřené na cvičení s lavičkami či netradičními pomůckami, varianty atletické abecedy nebo basketbalové průpravné hry, také třeba cvičení zvané woudink či tance na vozíku. „Na základě evaluace posledního ročníku, který se konal v roce 2014, jsme vyšli vstříc požadavkům a lekce se týkají hlavně těch klasických oborů, jako jsou sportovní hry, atletika, gymnastika nebo plavání. Něco úplně převratného účastníky nečeká, taková je snad jen lekce juggeru, sportu mezi fotbalem a šermem. Na ten jsem sám zvědav,“ uvedl garant akce Dušan Viktorjeník z katedry sportu. V rámci programu Těloolomouce se uskuteční také celostátní setkání projektu zkráceně zvaného KLIKO, který se zaměřuje na rozvíjení personálních, sociálních a občanských kompetencí žáků základních a středních škol prostřednictvím takových pohybových aktivit, při nichž dochází k rozhodování a řešení problémových situací.   Celkem by na fakultu podle organizátorů mělo dorazit na 350 účastníků. Hlavním místem setkání bude Aplikační centrum BALUO, jednotlivé části programu se ale uskuteční i v dalších prostorách fakulty tělesné kultury a tělocvičnách či sportovních areálech ve městě. Těloolomouc patří k tradičním akcím fakulty tělesné kultury, první ročník proběhl v roce 1995. Setkání u zúčastněných sklidilo kladné ohlasy a postupem času vznikly podobné akce i v dalších městech. Prozatím poslední ročník Těloolomouce se za účasti zahraničních hostů konal v roce 2014. Další informace jsou k dispozici ZDE. 
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Tělocvikáři si vymění zkušenosti na Těloolomouci

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 29. Srpen 2017 - 7:56
Na fakultu tělesné kultury se zítra sjedou tělovýchovní pedagogové z celé země. Na jedenáctém ročníku pracovního setkání Těloolomouc si vzájemně vymění zkušenosti z praxe a seznámí se s novými možnostmi či aktivitami vhodnými nejen pro výuku tělesné výchovy. Třídenní program setkání zahrnuje čtyři desítky lekcí věnovaných zajímavostem, novinkám a inovativním přístupům v oblasti tělesné výchovy, sportu a rekreace. V nabídce jsou hodiny zaměřené na cvičení s lavičkami či netradičními pomůckami, varianty atletické abecedy nebo basketbalové průpravné hry, také třeba cvičení zvané woudink či tance na vozíku. „Na základě evaluace posledního ročníku, který se konal v roce 2014, jsme vyšli vstříc požadavkům a lekce se týkají hlavně těch klasických oborů, jako jsou sportovní hry, atletika, gymnastika nebo plavání. Něco úplně převratného účastníky nečeká, taková je snad jen lekce juggeru, sportu mezi fotbalem a šermem. Na ten jsem sám zvědav,“ uvedl garant akce Dušan Viktorjeník z katedry sportu. V rámci programu Těloolomouce se uskuteční také celostátní setkání projektu zkráceně zvaného KLIKO, který se zaměřuje na rozvíjení personálních, sociálních a občanských kompetencí žáků základních a středních škol prostřednictvím takových pohybových aktivit, při nichž dochází k rozhodování a řešení problémových situací.   Celkem by na fakultu podle organizátorů mělo dorazit na 350 účastníků. Hlavním místem setkání bude Aplikační centrum BALUO, jednotlivé části programu se ale uskuteční i v dalších prostorách fakulty tělesné kultury a tělocvičnách či sportovních areálech ve městě. Těloolomouc patří k tradičním akcím fakulty tělesné kultury, první ročník proběhl v roce 1995. Setkání u zúčastněných sklidilo kladné ohlasy a postupem času vznikly podobné akce i v dalších městech. Prozatím poslední ročník Těloolomouce se za účasti zahraničních hostů konal v roce 2014. Další informace jsou k dispozici ZDE. 
Kategorie: Novinky z UP a PřF

... se v ČR daří tzv. „oborové homogamii” tedy partnerskému vztahu dvou lidí, kteří vystudovali stejný obor?

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 28. Srpen 2017 - 15:13
Podrobnosti o studii Vrána k vráně sedá aneb důležitost oboru studia při výběru partnera, kterou vypracovali vědci z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, se můžete dočíst v magazínu vysokých škol Universitas ZDE.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Stránky

Přihlásit se k odběru Společná laboratoř optiky agregátor