Feed aggregator

Dürr pro Universitas: Bez účasti ve volbách ztratíme možnost evropské dění ovlivnit

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 20. May 2019 - 8:00

Proč je důležité jít k volbám do Evropského parlamentu? Jaká jednání se aktuálně vedou ohledně programů Horizon Europe a Erasmus+? Jaké novinky se chystají v oblasti vysokého školství? Na tyto a řadu dalších otázek odpověděl magazínu vysokých škol Universitas vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU a absolvent Univerzity Palackého Jakub Dürr.

Podle českého velvyslance při Evropské unii je stále problém s překonáváním mentální bariéry mezi námi a Bruselem. Mnohé mohou naznačit nadcházející volby do Evropského parlamentu, které se konají 24. a 25. května. „Pokud občané nepřijdou, jako tomu bylo vždy v minulých případech, ke květnovým volbám do Evropského parlamentu v daleko větším počtu, ztrácejí nejen sílu hlasu, ale také možnost i na tu dálku evropské dění ovlivnit,“ apeluje Dürr. Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

Jakub Dürr vystudoval politologii, evropská studia a také polštinu na filozofické fakultě. Působil jako prorektor pro vnější vztahy, byl náměstkem pro evropské záležitosti na ministerstvu školství a také náměstkem pro řízení evropské sekce na ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 2018 je vedoucím Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii, jeho úkolem je například připravit české předsednictví v Radě EU v roce 2022.

Fakulta tělesné kultury přivítala hosty z fotbalové reprezentace

Do zákulisí české fotbalové reprezentace mohli zájemci nahlédnout na fakultě tělesné kultury. Průvodcem jim byl nejprve kondiční trenér Pavel Čvančara, o marketingu a organizaci reprezentačních zápasů následně promluvili Petr Šedivý a Tomáš Pata.

Absolvent olomoucké tělovýchovy Pavel Čvančara přítomné seznámil s prací kondičního trenéra. „Rozcvičuji hráče, připravuji je na hlavní část tréninku. Před reprezentačním srazem sbírám od hráčů informace, abych věděl, na jaký tréninkový režim jsou zvyklí. Na základě těchto informací se jim poté snažím poskytnout co možná nejlepší servis, který by měl být minimálně stejný, jako mají ve svých domovských klubech. Podobu rozcvičky přitom přizpůsobuji tomu, co chceme hrát, taktiku s nimi ale nedělám,“ vysvětlil Petr Čvančara, který trénuje českou fotbalovou reprezentaci a fotbalisty Mladé Boleslavi.

Hovořil také o některých současných trendech v přípravě fotbalistů, zejména o využívání moderních technologií pro vyhodnocení tréninkového zatížení nebo o přístrojích pro optimální regeneraci. Zmínil i to, že na zátěžových testech hráčů spolupracuje právě s odborníky z fakulty tělesné kultury, konkrétně s Rudolfem Psottou z katedry přírodních věd v kinantropologii.

Během druhé z přednášek se mluvilo o organizaci nedávného výjezdu reprezentace a fanoušků na zápas v anglickém Wembley, Tomáš Pata a Petr Šedivý z realizačního týmu fotbalové reprezentace představili také nový projekt Fanklub. A došlo i na zajímavosti týkající se březnového přípravného utkání s Brazílií v Praze. „Zaznělo mimo jiné, že zápas stál zhruba milion eur. Nebo že Brazilci měli právo vstupovat do tvorby ceny vstupenek, a protože se chápou jako cenný produkt, chtěli cenu držet poměrně vysoko. Také chtěli do šatny čerstvé papáje,“ uvedl organizátor přednášek Michal Zbraněk.  

„Chtěl bych poděkovat přednášejícím, že vážili dlouhou cestu do Olomouce i v době, kdy vrcholí přípravy na nadcházející zápasy. Připravili opravdu zajímavé přednášky a jsem rád, že se aktivně zapojili studenti z naší fakulty, kteří měli spoustu otázek. Bylo nesmírně zajímavé dozvědět se, co všechno obnáší práce kondičního trenéra a pořádání velkých fotbalových svátků,“ dodal.

Přednášky byly součástí cyklu Vědět víc, který fakulta tělesné kultury pořádá pod hlavičkou projektu Univerzita pro sport a který je určen primárně pro studenty fakulty a zástupce sportovních klubů. V rámci tohoto cyklu fakulta již dříve přivítala Lukáše Roubíka a Miloslava Šindeláře z Institutu moderní výživy nebo Víta Schlesingera, který představil koncept tzv. sporthackingu. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Fakulta tělesné kultury přivítala hosty z fotbalové reprezentace

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 19. May 2019 - 8:00

Do zákulisí české fotbalové reprezentace mohli zájemci nahlédnout na fakultě tělesné kultury. Průvodcem jim byl nejprve kondiční trenér Pavel Čvančara, o marketingu a organizaci reprezentačních zápasů následně promluvili Petr Šedivý a Tomáš Pata.

Absolvent olomoucké tělovýchovy Pavel Čvančara přítomné seznámil s prací kondičního trenéra. „Rozcvičuji hráče, připravuji je na hlavní část tréninku. Před reprezentačním srazem sbírám od hráčů informace, abych věděl, na jaký tréninkový režim jsou zvyklí. Na základě těchto informací se jim poté snažím poskytnout co možná nejlepší servis, který by měl být minimálně stejný, jako mají ve svých domovských klubech. Podobu rozcvičky přitom přizpůsobuji tomu, co chceme hrát, taktiku s nimi ale nedělám,“ vysvětlil Petr Čvančara, který trénuje českou fotbalovou reprezentaci a fotbalisty Mladé Boleslavi.

Hovořil také o některých současných trendech v přípravě fotbalistů, zejména o využívání moderních technologií pro vyhodnocení tréninkového zatížení nebo o přístrojích pro optimální regeneraci. Zmínil i to, že na zátěžových testech hráčů spolupracuje právě s odborníky z fakulty tělesné kultury, konkrétně s Rudolfem Psottou z katedry přírodních věd v kinantropologii.

Během druhé z přednášek se mluvilo o organizaci nedávného výjezdu reprezentace a fanoušků na zápas v anglickém Wembley, Tomáš Pata a Petr Šedivý z realizačního týmu fotbalové reprezentace představili také nový projekt Fanklub. A došlo i na zajímavosti týkající se březnového přípravného utkání s Brazílií v Praze. „Zaznělo mimo jiné, že zápas stál zhruba milion eur. Nebo že Brazilci měli právo vstupovat do tvorby ceny vstupenek, a protože se chápou jako cenný produkt, chtěli cenu držet poměrně vysoko. Také chtěli do šatny čerstvé papáje,“ uvedl organizátor přednášek Michal Zbraněk.  

„Chtěl bych poděkovat přednášejícím, že vážili dlouhou cestu do Olomouce i v době, kdy vrcholí přípravy na nadcházející zápasy. Připravili opravdu zajímavé přednášky a jsem rád, že se aktivně zapojili studenti z naší fakulty, kteří měli spoustu otázek. Bylo nesmírně zajímavé dozvědět se, co všechno obnáší práce kondičního trenéra a pořádání velkých fotbalových svátků,“ dodal.

Přednášky byly součástí cyklu Vědět víc, který fakulta tělesné kultury pořádá pod hlavičkou projektu Univerzita pro sport a který je určen primárně pro studenty fakulty a zástupce sportovních klubů. V rámci tohoto cyklu fakulta již dříve přivítala Lukáše Roubíka a Miloslava Šindeláře z Institutu moderní výživy nebo Víta Schlesingera, který představil koncept tzv. sporthackingu. 

Mladí přírodovědci prezentovali své práce v Pevnosti poznání

Už potřinácté se sjeli talentovaní žáci a středoškoláci na Studentskou konferenci mladých přírodovědců, kterou pořádala v Pevnosti poznání přírodovědecká fakulta. V příjemné a motivující atmosféře svou práci z různých oborů prezentovalo na padesát zúčastněných.

Studentská konference byla rozdělena do dvou sekcí. V sekci Věda je zábava, ve které soutěžili členové přírodovědných kroužků, byli v ústní prezentaci nejúspěšnější žáci ze Základní školy náměstí Svobody 3 ze Šternberku s prací nazvanou Přírodní kosmetika, v písemné prezentaci pak žáci ze Základní školy Břidličná s prací Klíčivost a růst rostlin.

„Cílem našeho projektu bylo zjistit, jak ovlivňuje barva osvitu klíčivost semen ječmene setého, následný růst rostliny a kondici," uvedla Kateřina Bartozelová ze Základní školy Břidličná. „Zjistili jsme, že červené světlo je nejméně ideální, protože zastavuje klíčení a není dostačující pro fotosyntézu. Zelené světlo sice urychluje klíčení, ale není dostačující pro fotosyntézu, takže nejideálnější je modré světlo. Ječmen klíčí rychleji než na denním světle, mohli bychom ho tedy použít k urychlení růstu sazenic," doplnil její spolužák Miroslav Loukota.

Úsilí žáků ocenil i koordinátor sekce Věda je zábava Vladimír Vinter. „Letošní ročník byl velice vydařený, soutěžící měli velmi dobře připravené prezentace. Nejvíce si ale cením toho, že to všechny bavilo a motivovalo do další práce." Žáci také zkoumali vývoj pavouků, jejich morfologii, anatomii a zpracování pavučinového vlákna, průchod UVA a UVB záření kůží nebo jakou roli hrají bílkoviny v potravě člověka.

Sekce Badatel pak cílila na středoškoláky, kteří si zkusili vědeckou práci pod vedením vysokoškolských pedagogů. V oborech Chemie a Biologie zvítězil se svou prací Synthesis and supramolecular behaviour of salts derived from 4-(3-(4-aminophenyl) adamantane-1-yl) aniline Štěpán Hartman z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť, které je fakultní školou přírodovědecké fakulty. V oborech Matematika, Fyzika a Vědy o Zemi byla oceněna práce Jakuba Salaje z Gymnázia Uničov nazvaná Laser welding of AISI 304 steel and titanium. Výsledky 13. Studentské konference mladých přírodovědců najdete zde.

Podle Martina Kubaly, děkana přírodovědecké fakulty, může být tato konference pro mladé talenty vstupní branou do světa vědy. „Velmi si cením přípravy všech zúčastněných, letos byl mimořádně vysoký počet příspěvků v anglickém jazyce. Studenti předvedli skvělou jazykovou vybavenost," vyzdvihl závěrem.

 

 

Categories: Novinky z UP a PřF

Mladí přírodovědci prezentovali své práce v Pevnosti poznání

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 18. May 2019 - 8:00

Už potřinácté se sjeli talentovaní žáci a středoškoláci na Studentskou konferenci mladých přírodovědců, kterou pořádala v Pevnosti poznání přírodovědecká fakulta. V příjemné a motivující atmosféře svou práci z různých oborů prezentovalo na padesát zúčastněných.

Studentská konference byla rozdělena do dvou sekcí. V sekci Věda je zábava, ve které soutěžili členové přírodovědných kroužků, byli v ústní prezentaci nejúspěšnější žáci ze Základní školy náměstí Svobody 3 ze Šternberku s prací nazvanou Přírodní kosmetika, v písemné prezentaci pak žáci ze Základní školy Břidličná s prací Klíčivost a růst rostlin.

„Cílem našeho projektu bylo zjistit, jak ovlivňuje barva osvitu klíčivost semen ječmene setého, následný růst rostliny a kondici," uvedla Kateřina Bartozelová ze Základní školy Břidličná. „Zjistili jsme, že červené světlo je nejméně ideální, protože zastavuje klíčení a není dostačující pro fotosyntézu. Zelené světlo sice urychluje klíčení, ale není dostačující pro fotosyntézu, takže nejideálnější je modré světlo. Ječmen klíčí rychleji než na denním světle, mohli bychom ho tedy použít k urychlení růstu sazenic," doplnil její spolužák Miroslav Loukota.

Úsilí žáků ocenil i koordinátor sekce Věda je zábava Vladimír Vinter. „Letošní ročník byl velice vydařený, soutěžící měli velmi dobře připravené prezentace. Nejvíce si ale cením toho, že to všechny bavilo a motivovalo do další práce." Žáci také zkoumali vývoj pavouků, jejich morfologii, anatomii a zpracování pavučinového vlákna, průchod UVA a UVB záření kůží nebo jakou roli hrají bílkoviny v potravě člověka.

Sekce Badatel pak cílila na středoškoláky, kteří si zkusili vědeckou práci pod vedením vysokoškolských pedagogů. V oborech Chemie a Biologie zvítězil se svou prací Synthesis and supramolecular behaviour of salts derived from 4-(3-(4-aminophenyl) adamantane-1-yl) aniline Štěpán Hartman z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť, které je fakultní školou přírodovědecké fakulty. V oborech Matematika, Fyzika a Vědy o Zemi byla oceněna práce Jakuba Salaje z Gymnázia Uničov nazvaná Laser welding of AISI 304 steel and titanium. Výsledky 13. Studentské konference mladých přírodovědců najdete zde.

Podle Martina Kubaly, děkana přírodovědecké fakulty, může být tato konference pro mladé talenty vstupní branou do světa vědy. „Velmi si cením přípravy všech zúčastněných, letos byl mimořádně vysoký počet příspěvků v anglickém jazyce. Studenti předvedli skvělou jazykovou vybavenost," vyzdvihl závěrem.

 

 

Díky dofinancování se zvýší počet mediků i konkurenceschopnost fakulty

Ke studiu Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě UP nastoupí v září minimálně 250 prváků, tedy o patnáct procent více než v předchozích letech. Zvýšení počtu studentů je jedním z konkrétních dopadů Národního programu dofinancování lékařských fakult, ze kterého olomoucká medicína v následujících letech získá celkem tři čtvrtě miliardy korun.

„Co jsem ve funkci děkana, mluví se o dvou věcech. Že je výuka medicíny hluboce podfinancovaná a současně hrozí velký nedostatek lékařů, neboť starší generace odcházejí do zasloužené penze a počet absolventů lékařských fakult tento odchod nestačí pokrýt. Teprve až na konci mého druhého období jsme se díky vytrvalému tlaku Asociace děkanů lékařských fakult České republiky a za pomoci ministrů zdravotnictví Adama Vojtěcha a školství Roberta Plagy dostali dál,“ uvedl děkan Milan Kolář.

Fakulta tak do prvního ročníku může přijmout více studentů, než tomu bylo dosud. „Nebojím se, že by se větší počet přijatých nějak podepsal na jejich kvalitě. Přestože je studium medicíny náročné, Všeobecné lékařství je na špici zájmu uchazečů. A jestliže přijímáme zhruba třicet procent z těch, kteří udělají přijímací zkoušky, tak rozdíl u studentů přijímaných navíc díky programu dofinancování bude dva tři body,“ dodal děkan.

Jak ale podotkl, nejde jen o prosté zvýšení počtu studentů, respektive absolventů. „Filozofií programu je vůbec zabezpečit výuku budoucích generací lékařů. Díky dofinancování nejsme tolik závislí na anglických studijních programech, které dotovaly ty české. Můžeme podpořit motivovanost pedagogů a posílit konkurenceschopnost fakulty vůči zdravotnickým zařízením, co se týče platů. Prostředky rozdělíme mezi všechna naše pracoviště a velmi důležité poselství je právě zvýšení motivace pro výuku mediků. Beru to tak, že prostřednictvím tohoto programu byla oceněna pedagogická práce, která je pro přípravu dalších generací lékařů zcela zásadní. Zkrátka bylo vysloveno ‚děkujeme‘ za tuto velmi důležitou činnost pro ČR,“ vysvětlil Milan Kolář.

„Další část prostředků využijeme na pořízení potřebného vybavení a na opravy a režie. Potřebujeme také nové prostory pro výuku na simulátorech a velkou posluchárnu pro 400 lidí. Jsme tedy připraveni podílet se na financování chystané sdílené budovy s fakultou zdravotnických věd,“ doplnil.

Na dofinancování lékařských fakult v České republice je pro následující desetiletí alokováno 6,8 miliardy korun. Tato částka je založena na kvalifikovaných odhadech Ústavu zdravotnických informací a statistiky, podle kterých patnáctiprocentní navýšení počtu studentů pokryje potřebu nových lékařů vyvolanou odchodem těch stávajících do penze. Je však třeba brát na vědomí, že více absolventů opustí lékařské fakulty až za několik let.

V současnosti studium na olomoucké lékařské fakultě ročně úspěšně zakončí kolem 160 absolventů, jen minimum z nich míří za prací do zahraničí mimo Slovenskou republiku. Ze slovenských studentů zhruba sedmdesát procent najde uplatnění v České republice. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Díky dofinancování se zvýší počet mediků i konkurenceschopnost fakulty

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 17. May 2019 - 12:00

Ke studiu Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě UP nastoupí v září minimálně 250 prváků, tedy o patnáct procent více než v předchozích letech. Zvýšení počtu studentů je jedním z konkrétních dopadů Národního programu dofinancování lékařských fakult, ze kterého olomoucká medicína v následujících letech získá celkem tři čtvrtě miliardy korun.

„Co jsem ve funkci děkana, mluví se o dvou věcech. Že je výuka medicíny hluboce podfinancovaná a současně hrozí velký nedostatek lékařů, neboť starší generace odcházejí do zasloužené penze a počet absolventů lékařských fakult tento odchod nestačí pokrýt. Teprve až na konci mého druhého období jsme se díky vytrvalému tlaku Asociace děkanů lékařských fakult České republiky a za pomoci ministrů zdravotnictví Adama Vojtěcha a školství Roberta Plagy dostali dál,“ uvedl děkan Milan Kolář.

Fakulta tak do prvního ročníku může přijmout více studentů, než tomu bylo dosud. „Nebojím se, že by se větší počet přijatých nějak podepsal na jejich kvalitě. Přestože je studium medicíny náročné, Všeobecné lékařství je na špici zájmu uchazečů. A jestliže přijímáme zhruba třicet procent z těch, kteří udělají přijímací zkoušky, tak rozdíl u studentů přijímaných navíc díky programu dofinancování bude dva tři body,“ dodal děkan.

Jak ale podotkl, nejde jen o prosté zvýšení počtu studentů, respektive absolventů. „Filozofií programu je vůbec zabezpečit výuku budoucích generací lékařů. Díky dofinancování nejsme tolik závislí na anglických studijních programech, které dotovaly ty české. Můžeme podpořit motivovanost pedagogů a posílit konkurenceschopnost fakulty vůči zdravotnickým zařízením, co se týče platů. Prostředky rozdělíme mezi všechna naše pracoviště a velmi důležité poselství je právě zvýšení motivace pro výuku mediků. Beru to tak, že prostřednictvím tohoto programu byla oceněna pedagogická práce, která je pro přípravu dalších generací lékařů zcela zásadní. Zkrátka bylo vysloveno ‚děkujeme‘ za tuto velmi důležitou činnost pro ČR,“ vysvětlil Milan Kolář.

„Další část prostředků využijeme na pořízení potřebného vybavení a na opravy a režie. Potřebujeme také nové prostory pro výuku na simulátorech a velkou posluchárnu pro 400 lidí. Jsme tedy připraveni podílet se na financování chystané sdílené budovy s fakultou zdravotnických věd,“ doplnil.

Na dofinancování lékařských fakult v České republice je pro následující desetiletí alokováno 6,8 miliardy korun. Tato částka je založena na kvalifikovaných odhadech Ústavu zdravotnických informací a statistiky, podle kterých patnáctiprocentní navýšení počtu studentů pokryje potřebu nových lékařů vyvolanou odchodem těch stávajících do penze. Je však třeba brát na vědomí, že více absolventů opustí lékařské fakulty až za několik let.

V současnosti studium na olomoucké lékařské fakultě ročně úspěšně zakončí kolem 160 absolventů, jen minimum z nich míří za prací do zahraničí mimo Slovenskou republiku. Ze slovenských studentů zhruba sedmdesát procent najde uplatnění v České republice. 

Botanická zahrada PřF připomene důležitou úlohu rostlin v potravě člověka

Na nezastupitelnou úlohu rostlin ve výživě lidstva upozorní ve středu 22. května Den fascinace rostlinami v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Připojí se tak k mezinárodnímu projektu, který každoročně upozorňuje na to, jak důležitá je rostlinná biologie pro zemědělství, lesnictví, udržitelnou produkci potravin i průmyslovou výrobu. Botanická zahrada bude mít ve středu otevřeno od 10.00 do 18.00, vstup je zdarma.

Pro návštěvníky botanické zahrady je připraven pestrý program nazvaný Rostliny na talíři. „Každý rok se snažíme dívat na rostliny z jiného úhlu. Jsou zásadní složkou naší stravy a tato role bude v budoucnosti ještě sílit. Letos se zaměříme například na témata, kam člověk ve své snaze o šlechtění rostlin určených k jídlu došel či jaké má možnosti a alternativy," zdůvodnil výběr tématu vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Na programu akce je komentovaná prohlídka botanické zahrady, ve které je k vidění přibližně 1500 druhů rostlin. „Návštěvníci se také dozví zajímavé informace o léčivých rostlinách, jedlých i jedovatých houbách, luštěninách, salátech a masožravých rostlinách. Hovořit se bude také o řasách, které v budoucnu můžou sehrát důležitou roli v jídelníčku člověka," dodal Dvořák.

O část středečního programu se postarají zástupci olomouckého Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., které jsou součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Ve stánku ÚEB budou moci návštěvníci zkusit hádat, které části rostlin se hodí či nehodí k jídlu. Čeká je i poznávání koření a bylinek. Zájemci si mohou zahrát také na rostlinné genetiky a vyzkoušet si pipetování, práci s rostlinným materiálem či skládání karyotypu. Olomoucký tým vědců pod vedením laureáta Národní ceny vlády Česká hlava Jaroslava Doležela se totiž zabývá studiem dědičné informace, její strukturou, vlivem na růst, vývoj a vlastnosti rostlin. Je uznávaný po celém světě a své výsledky publikuje v mnoha prestižních vědeckých časopisech. Pracoviště přispělo k přečtení složité dědičné informace pšenice, ječmene a žita.

Hned několik smyslů zapojí návštěvníci stánku olomouckého pracoviště VÚRV. Čekají na ně ukázky i ochutnávky různých odrůd salátu a stanoviště provoní čerstvé natě vybraných bylinek. „Lidé budou moci ochutnat i naklíčená semena fazolí mungo, pšenice nebo bylinkový sirup," prozradila Ivana Doležalová z olomouckého VÚRV. Olomoucké pracoviště ve své genobance uchovává v několika kolekcích přes 11 tisíc položek genetických zdrojů zelenin, léčivých, aromatických a kořeninových rostlin a také sbírku jedlých a léčivých hub, především smržovitých. Vědci se o genetické zdroje nejen starají, ale mohou je bezplatně poskytovat vysokým školám, vědeckým pracovištím či odborníkům za účelem výzkumu a dalšího šlechtění.

Česká republika si Den fascinace rostlinami poprvé připomněla v roce 2012. Vědci z celého světa se pomocí této akce snaží v květnu veřejnosti přiblížit výsledky výzkumu rostlin a zároveň poukázat na to, jak jsou rostliny důležité pro lidskou společnost. V České republice se letos uskuteční více než dvě desítky akcí.

Categories: Novinky z UP a PřF

Botanická zahrada PřF připomene důležitou úlohu rostlin v potravě člověka

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 17. May 2019 - 9:21

Na nezastupitelnou úlohu rostlin ve výživě lidstva upozorní ve středu 22. května Den fascinace rostlinami v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Připojí se tak k mezinárodnímu projektu, který každoročně upozorňuje na to, jak důležitá je rostlinná biologie pro zemědělství, lesnictví, udržitelnou produkci potravin i průmyslovou výrobu. Botanická zahrada bude mít ve středu otevřeno od 10.00 do 18.00, vstup je zdarma.

Pro návštěvníky botanické zahrady je připraven pestrý program nazvaný Rostliny na talíři. „Každý rok se snažíme dívat na rostliny z jiného úhlu. Jsou zásadní složkou naší stravy a tato role bude v budoucnosti ještě sílit. Letos se zaměříme například na témata, kam člověk ve své snaze o šlechtění rostlin určených k jídlu došel či jaké má možnosti a alternativy," zdůvodnil výběr tématu vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Na programu akce je komentovaná prohlídka botanické zahrady, ve které je k vidění přibližně 1500 druhů rostlin. „Návštěvníci se také dozví zajímavé informace o léčivých rostlinách, jedlých i jedovatých houbách, luštěninách, salátech a masožravých rostlinách. Hovořit se bude také o řasách, které v budoucnu můžou sehrát důležitou roli v jídelníčku člověka," dodal Dvořák.

O část středečního programu se postarají zástupci olomouckého Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., které jsou součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Ve stánku ÚEB budou moci návštěvníci zkusit hádat, které části rostlin se hodí či nehodí k jídlu. Čeká je i poznávání koření a bylinek. Zájemci si mohou zahrát také na rostlinné genetiky a vyzkoušet si pipetování, práci s rostlinným materiálem či skládání karyotypu. Olomoucký tým vědců pod vedením laureáta Národní ceny vlády Česká hlava Jaroslava Doležela se totiž zabývá studiem dědičné informace, její strukturou, vlivem na růst, vývoj a vlastnosti rostlin. Je uznávaný po celém světě a své výsledky publikuje v mnoha prestižních vědeckých časopisech. Pracoviště přispělo k přečtení složité dědičné informace pšenice, ječmene a žita.

Hned několik smyslů zapojí návštěvníci stánku olomouckého pracoviště VÚRV. Čekají na ně ukázky i ochutnávky různých odrůd salátu a stanoviště provoní čerstvé natě vybraných bylinek. „Lidé budou moci ochutnat i naklíčená semena fazolí mungo, pšenice nebo bylinkový sirup," prozradila Ivana Doležalová z olomouckého VÚRV. Olomoucké pracoviště ve své genobance uchovává v několika kolekcích přes 11 tisíc položek genetických zdrojů zelenin, léčivých, aromatických a kořeninových rostlin a také sbírku jedlých a léčivých hub, především smržovitých. Vědci se o genetické zdroje nejen starají, ale mohou je bezplatně poskytovat vysokým školám, vědeckým pracovištím či odborníkům za účelem výzkumu a dalšího šlechtění.

Česká republika si Den fascinace rostlinami poprvé připomněla v roce 2012. Vědci z celého světa se pomocí této akce snaží v květnu veřejnosti přiblížit výsledky výzkumu rostlin a zároveň poukázat na to, jak jsou rostliny důležité pro lidskou společnost. V České republice se letos uskuteční více než dvě desítky akcí.

Rozptyl elektronů na nanokrystalech umožní levnější a rychlejší vývoj léků

Novinky: Fyzikální ústav - 16. May 2019 - 19:17

Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR (FZU), VŠCHT a Zentivy publikovali v prestižním časopise Science nové možnosti využití rozptylu elektronů na nanokrystalických materiálech [1]. Vylepšená metoda umožní snazší a spolehlivější určení tzv. absolutní konfigurace molekul organických sloučenin, tedy také molekul používaných jako léčiva, jejichž krystaly jsou příliš malé pro současné metody. Výsledky tak v konečném důsledku přispějí k levnějšímu a rychlejšímu vývoji nových léků.

„Určení absolutní konfigurace nově syntetizovaných molekul, které tvoří krystaly pouze v nanorozměrech, bylo doposud velice obtížné, ovšem pro vývoj léků zcela nezbytné, neboť dozorové orgány jako např. U. S. Food and Drug Administration tuto informaci před schválením léku pro trh vyžadují. Naše práce přichází s novým, obecně použitelným postupem, jak určit absolutní konfiguraci organických molekul,“ říká Petr Brázda z FZU, hlavní autor článku.

Výzkumné laboratoře tuto metodu budou moci používat a jejich výzkum se zrychlí, zjednoduší a zefektivní. „Už nyní registrujeme zájem farmaceutických firem o používání naší metody,“ doplňuje spoluautor Lukáš Palatinus.

Absolutní konfiguraci molekul je nutné určovat u tzv. chirálních molekul. Chirální molekula je taková, jejíž zrcadlový obraz se má k původní molekule jako levá ruka k pravé – jsou si velmi podobné, ale nejsou stejné. Z takovýchto molekul jsou tvořeny všechny sacharidy, bílkoviny nebo DNA v živých organismech. Pokud bychom zaměnili chirální molekulu za její zrcadlový obraz, neplnila by v živém organismu svou funkci.

Dvě různé absolutní konfigurace molekuly prolinu (označované jako L- a D-prolin) jsou si vzájemně zrcadlovými obrazy (chirální). V živých organizmech se vyskytuje pouze L-prolin. Rozptylem elektronů na nanokrystalech se vědcům podařilo určit, jaká z molekul se v připraveném léčivu nachází.

Léčiva jsou v současné době většinou chirální molekuly a mezi účinkem molekul, které jsou si zrcadlovým obrazem, bývá značný rozdíl. Zatímco jedna má terapeutický účinek, druhá ho může mít velice malý, žádný nebo může být dokonce tělu nebezpečná. To je také známý případ léku Contergan, jehož jedna molekula působí proti těhotenské nevolnosti, zatímco druhá způsobuje poškození nenarozeného dítěte.

Na příkladu vhodných a nevhodných léčiv lze vidět, jak zásadní je znalost krystalové struktury pevných látek pro pochopení a vysvětlení jejich vlastností. Strukturní krystalografie, jak se tento obor nazývá, je špičkovou doménou vědců z oddělení strukturní analýzy Fyzikálního ústavu AV ČR. Výsledky aplikace jejich nové metody na materiál obsahující aminokyselinu L-prolin a molekulu antivirotika sofosbuviru byly publikovány v časopise Science 17. května 2019 [1], čímž autoři navázali na dva roky starý úspěch, který se dostal přímo na obálku tohoto časopisu [2]. Tým pod vedením dr. Lukáše Palatinuse tehdy zásadně vylepšil metodu určování poloh atomů v nanokrystalech pomocí rozptylu (difrakce) elektronů, což bylo do té doby velmi obtížné. Nyní čeští vědci rozšířili uplatnění této metody i v oborech, kde je nezbytná znalost absolutní konfigurace organických molekul – např. farmaceutický průmysl nebo molekulárně-biologický výzkum.

Reference:
[1] Electron diffraction determines molecular absolute configuration in a pharmaceutical nanocrystal. P.Brázda, L. Palatinus and M. Babor, Science (2019).
[2] Hydrogen positions in single nanocrystals revealed by electron diffraction. L. Palatinus, P. Brázda, P. Boullay, O. Perez, M. Klementová, S. Petit, V. Eigner, M. Zaarour and S. Mintova, Science (2017).

O autorech z FZU:

Mgr. Petr Brázda, Ph.D. – vystudoval anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě (PřF) UK, doktorský titul získal na PřF UK/Université L. Pasteur ve Štrasburku. Po doktorátu pracoval v Ústavu anorganické chemie AV ČR a od roku 2014 je členem skupiny elektronové krystalografie vedené L. Palatinusem na FZU AV ČR. Jako člen týmu získal Cenu Akademie věd za vynikající vědecké výsledky a jako spoluautor publikace cenu Evropské mikroskopické společnosti „Outstanding Paper Award 2017 Instrumentation and Technique Development“.

Petr Brázda

Dr. Lukáš Palatinus - vystudoval mineralogii a geochemii na Přírodovědecké fakultě UK, doktorský titul získal na Univerzitě v Bayreuthu a pracoval na EPFL Lausanne ve skupině prof. Gervaise Chapuise. Od svého návratu z Lausanne v roce 2009 již pracuje trvale na FZU v oddělení strukturní analýzy, kde vede skupinu elektronové krystalografie. Za svou činnost je mj. držitelem Ceny Neuron, ceny Evropské mikroskopické společnosti „Outstanding Paper Award 2017 Instrumentation and Technique Development“ a vedl tým, který získal Cenu Akademie věd za vynikající vědecké výsledky.

Lukáš Palatinus

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Stříbrný a bronzový středoškolský tým koučovali studenti olomouckých práv

Soutěž Mezinárodní Středoškolský Moot Court (MSMC), v níž si studenti středních škol zkouší role právních zástupců, má za sebou čtvrtý ročník. A z pohledu olomoucké právnické fakulty, vyhlašovatele a organizátora soutěže, velmi úspěšný ročník. Padl rekord v počtu soutěžních týmů a fakulta byla výrazně vidět na výsledkové listině.

Letošní ročník MSMC byl výjimečný hned z několika důvodů. „Především nás překvapil a současně velmi potěšil rekordní zájem o soutěž. Přihlásilo se více než sedmdesát středoškolských týmů z celé České republiky. Poprvé se letos zapojila plzeňská právnická fakulta a přidal se také tým z Bratislavy,“ zhodnotil Pavel Glos, doktorand PF UP, který s kolegou Janem Kohlem soutěž již druhým rokem koordinuje.

Soutěž dává středoškolákům jedinečnou možnost vyzkoušet si roli advokátů a státních zástupců na konkrétním případu. Letošní zadání se týkalo svobody náboženského vyznání ve věznici. Středoškoláci nejprve připravovali písemná podání, poté se účastnili ústních kol, která simulovala jednání před Evropským soudem pro lidská práva. To vše pod vedením studentů práv. Nejlepší týmy z fakultních kol se probojovaly do olomouckého mezinárodního finále.

V něm se v improvizovaných soudních síních představilo porotcům celkem čtrnáct týmů. „Finále mělo vysokou úroveň a soutěžící podali velmi vyrovnané výkony. K tomu se nám podařilo velmi kvalitně obsadit porotu, senáty soudců,“ řekl Jan Kohl. O konečném pořadí rozhodovala například Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv, nebo ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.

Vítězství si z Olomouce odvezl tým studentů ze Střední pedagogické školy v Boskovicích, Jakub Pejzl a Michaela Tučková, koučovaný Sárou Wranovskou z brněnské právnické fakulty. Druhé a třetí místo pak vybojovaly týmy, které připravovali olomoučtí vysokoškoláci.

Druhá skončila Elena Sekaninová, studentka přerovského gymnázia Jakuba Škody. „Zúčastnila jsem se již předešlého ročníku soutěže, kdy mě zaujala přednáška studentů olomouckých práv na naší škole. Moot court pro mě představuje příležitost zkusit si roli obhájce a to samo je podle mě dostatečnou motivací. Navíc se také jedná o možnost setkat se s novými lidmi z celé republiky a vyzkoušet si práci s koučem. Obecně ráda sbírám nové zkušenosti a nezapomenutelné zážitky, kterých je moot court plný,“ vysvětlila Elena Sekaninová, která získala i cenu Nejlepší řečník. Skvělé umístění vnímá jako odměnu za přípravu a také jako motivaci pustit se do něčeho dalšího. „Soutěž mi dala nové přátele a nové zkušenosti. Ty se mi budou hodit jak při dalším studiu, tak určitě i do zaměstnání,“ dodala.

Organizátoři už nyní plánují další ročník MSMC. „Chtěli bychom se ještě více zaměřit na propagaci soutěže mezi středními školami. Do podzimu plánujeme spustit soutěži nové webové stránky, které budou více reprezentativní. Naším cílem je překonat hranici sta přihlášených týmů. Máme také jeden nemalý cíl, co se týče hosta. Rádi bychom do poroty získali našeho jediného soudce u Evropského soudu pro lidská práva, Aleše Pejchala,“ naznačil Pavel Glos.

A případ, který za rok budou soutěžící v soudních síních řešit? „Hledáme téma, které bude pro středoškoláky atraktivní a zároveň aktuální. Pokud by měl někdo nějaký nápad, ať se nám určitě ozve,“ dodal Jan Kohl.

Výsledky MSMC 2019

1. místo: Jakub Pejzl a Michaela Tučková (Střední pedagogická škola, Boskovice) – kouč Sára Wranovská (PF MU v Brně)
2. místo: Elena Sekaninová (Gymnázium Jakuba Škody, Přerov) – kouč Jan Kohl (PF UP v Olomouci)
3. místo: Aneta Vacková (Jiráskovo gymnázium, Náchod) – kouč Kristýna Šulková (PF UP v Olomouci)

Nejlepší řečník
Elena Sekaninová (Gymnázium Jakuba Škody, Přerov) – kouč Jan Kohl (PF UP v Olomouci)

Nejlepší písemné podání za stranu stěžovatele
Aneta Vacková (Jiráskovo gymnázium, Náchod) – kouč Kristýna Šulková (PF UP v Olomouci)

Nejlepší písemné podání za stranu státu
Emma Kubincová, Alexander Nagy, Karel Semerák (Gymnázium Nad Alejí, Praha 6) – kouči Barbora Ohnoutková a Tomáš Opat (PF UK v Praze)

Categories: Novinky z UP a PřF

Stříbrný a bronzový středoškolský tým koučovali studenti olomouckých práv

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 16. May 2019 - 12:00

Soutěž Mezinárodní Středoškolský Moot Court (MSMC), v níž si studenti středních škol zkouší role právních zástupců, má za sebou čtvrtý ročník. A z pohledu olomoucké právnické fakulty, vyhlašovatele a organizátora soutěže, velmi úspěšný ročník. Padl rekord v počtu soutěžních týmů a fakulta byla výrazně vidět na výsledkové listině.

Letošní ročník MSMC byl výjimečný hned z několika důvodů. „Především nás překvapil a současně velmi potěšil rekordní zájem o soutěž. Přihlásilo se více než sedmdesát středoškolských týmů z celé České republiky. Poprvé se letos zapojila plzeňská právnická fakulta a přidal se také tým z Bratislavy,“ zhodnotil Pavel Glos, doktorand PF UP, který s kolegou Janem Kohlem soutěž již druhým rokem koordinuje.

Soutěž dává středoškolákům jedinečnou možnost vyzkoušet si roli advokátů a státních zástupců na konkrétním případu. Letošní zadání se týkalo svobody náboženského vyznání ve věznici. Středoškoláci nejprve připravovali písemná podání, poté se účastnili ústních kol, která simulovala jednání před Evropským soudem pro lidská práva. To vše pod vedením studentů práv. Nejlepší týmy z fakultních kol se probojovaly do olomouckého mezinárodního finále.

V něm se v improvizovaných soudních síních představilo porotcům celkem čtrnáct týmů. „Finále mělo vysokou úroveň a soutěžící podali velmi vyrovnané výkony. K tomu se nám podařilo velmi kvalitně obsadit porotu, senáty soudců,“ řekl Jan Kohl. O konečném pořadí rozhodovala například Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv, nebo ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.

Vítězství si z Olomouce odvezl tým studentů ze Střední pedagogické školy v Boskovicích, Jakub Pejzl a Michaela Tučková, koučovaný Sárou Wranovskou z brněnské právnické fakulty. Druhé a třetí místo pak vybojovaly týmy, které připravovali olomoučtí vysokoškoláci.

Druhá skončila Elena Sekaninová, studentka přerovského gymnázia Jakuba Škody. „Zúčastnila jsem se již předešlého ročníku soutěže, kdy mě zaujala přednáška studentů olomouckých práv na naší škole. Moot court pro mě představuje příležitost zkusit si roli obhájce a to samo je podle mě dostatečnou motivací. Navíc se také jedná o možnost setkat se s novými lidmi z celé republiky a vyzkoušet si práci s koučem. Obecně ráda sbírám nové zkušenosti a nezapomenutelné zážitky, kterých je moot court plný,“ vysvětlila Elena Sekaninová, která získala i cenu Nejlepší řečník. Skvělé umístění vnímá jako odměnu za přípravu a také jako motivaci pustit se do něčeho dalšího. „Soutěž mi dala nové přátele a nové zkušenosti. Ty se mi budou hodit jak při dalším studiu, tak určitě i do zaměstnání,“ dodala.

Organizátoři už nyní plánují další ročník MSMC. „Chtěli bychom se ještě více zaměřit na propagaci soutěže mezi středními školami. Do podzimu plánujeme spustit soutěži nové webové stránky, které budou více reprezentativní. Naším cílem je překonat hranici sta přihlášených týmů. Máme také jeden nemalý cíl, co se týče hosta. Rádi bychom do poroty získali našeho jediného soudce u Evropského soudu pro lidská práva, Aleše Pejchala,“ naznačil Pavel Glos.

A případ, který za rok budou soutěžící v soudních síních řešit? „Hledáme téma, které bude pro středoškoláky atraktivní a zároveň aktuální. Pokud by měl někdo nějaký nápad, ať se nám určitě ozve,“ dodal Jan Kohl.

Výsledky MSMC 2019

1. místo: Jakub Pejzl a Michaela Tučková (Střední pedagogická škola, Boskovice) – kouč Sára Wranovská (PF MU v Brně)
2. místo: Elena Sekaninová (Gymnázium Jakuba Škody, Přerov) – kouč Jan Kohl (PF UP v Olomouci)
3. místo: Aneta Vacková (Jiráskovo gymnázium, Náchod) – kouč Kristýna Šulková (PF UP v Olomouci)

Nejlepší řečník
Elena Sekaninová (Gymnázium Jakuba Škody, Přerov) – kouč Jan Kohl (PF UP v Olomouci)

Nejlepší písemné podání za stranu stěžovatele
Aneta Vacková (Jiráskovo gymnázium, Náchod) – kouč Kristýna Šulková (PF UP v Olomouci)

Nejlepší písemné podání za stranu státu
Emma Kubincová, Alexander Nagy, Karel Semerák (Gymnázium Nad Alejí, Praha 6) – kouči Barbora Ohnoutková a Tomáš Opat (PF UK v Praze)

Fakulta zdravotnických věd chystá nový obor Ochrana a podpora zdraví

Záměr nového studijního programu Ochrana a podpora zdraví schválili na svém květnovém zasedání senátoři fakulty zdravotnických věd. Seznámili se také s personálními změnami ve vedení fakulty.

Souhlas akademického senátu se záměrem studijního programu je jedním z nezbytných kroků před tvorbou vlastního akreditačního spisu. První ročník dlouho uvažovaného programu by měl být otevřen v akademickém roce 2021/2022. „Absolvent tohoto bakalářského studia získá kvalifikaci pro výkon povolání asistent ochrany a podpory veřejného zdraví se širokou škálou uplatnění ve státních i nestátních zdravotnických institucích nebo odborných firmách,“ představila chystaný studijní program proděkanka Zdeňka Mikšová.

Senátoři vyslechli také aktuální informace týkající se činnosti Centra vědy a výzkumu nebo fakultou vydávaného recenzovaného časopisu Profese Online. „Cílem pro letošní rok je přidělení indexu DOI. To nám pomůže časopis zviditelnit a zvýšit citovanost, poté budeme mít šanci na zařazení do databáze Scopus,“ uvedla proděkanka a šéfredaktorka časopisu Helena Kisvetrová.

Děkan Jaroslav Vomáčka pak přítomné informoval o personální změně ve vedení fakulty. Post proděkana pro vědu a výzkum opustil v reakci na vnitřní normu o střetu zájmů prorektorů a proděkanů David Školoudík, ředitel fakultního Centra vědy a výzkumu. Norma však byla účinná pouze několik dní. „Požádal jsem profesora Školoudíka, jestli si to nechce ještě rozmyslet. Podle mě totiž ve střetu zájmu není, jeho rozhodnutí ale respektuji. Řízením oblasti vědy a výzkumu jsem po dohodě pověřil proděkanku Kisvetrovou,“ řekl děkan, který po nedávné rezignaci Radky Filipčíkové hledá vhodného kandidáta na pozici proděkana pro zahraniční spolupráci a vnější vztahy.

Akademický senát FZV přitom bude muset řešit ještě jednu personální změnu, a sice náhradu za Anitu Můčkovou, zástupkyni fakulty v Akademickém senátu UP, která fakultu opouští.

Categories: Novinky z UP a PřF

Fakulta zdravotnických věd chystá nový obor Ochrana a podpora zdraví

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 16. May 2019 - 8:00

Záměr nového studijního programu Ochrana a podpora zdraví schválili na svém květnovém zasedání senátoři fakulty zdravotnických věd. Seznámili se také s personálními změnami ve vedení fakulty.

Souhlas akademického senátu se záměrem studijního programu je jedním z nezbytných kroků před tvorbou vlastního akreditačního spisu. První ročník dlouho uvažovaného programu by měl být otevřen v akademickém roce 2021/2022. „Absolvent tohoto bakalářského studia získá kvalifikaci pro výkon povolání asistent ochrany a podpory veřejného zdraví se širokou škálou uplatnění ve státních i nestátních zdravotnických institucích nebo odborných firmách,“ představila chystaný studijní program proděkanka Zdeňka Mikšová.

Senátoři vyslechli také aktuální informace týkající se činnosti Centra vědy a výzkumu nebo fakultou vydávaného recenzovaného časopisu Profese Online. „Cílem pro letošní rok je přidělení indexu DOI. To nám pomůže časopis zviditelnit a zvýšit citovanost, poté budeme mít šanci na zařazení do databáze Scopus,“ uvedla proděkanka a šéfredaktorka časopisu Helena Kisvetrová.

Děkan Jaroslav Vomáčka pak přítomné informoval o personální změně ve vedení fakulty. Post proděkana pro vědu a výzkum opustil v reakci na vnitřní normu o střetu zájmů prorektorů a proděkanů David Školoudík, ředitel fakultního Centra vědy a výzkumu. Norma však byla účinná pouze několik dní. „Požádal jsem profesora Školoudíka, jestli si to nechce ještě rozmyslet. Podle mě totiž ve střetu zájmu není, jeho rozhodnutí ale respektuji. Řízením oblasti vědy a výzkumu jsem po dohodě pověřil proděkanku Kisvetrovou,“ řekl děkan, který po nedávné rezignaci Radky Filipčíkové hledá vhodného kandidáta na pozici proděkana pro zahraniční spolupráci a vnější vztahy.

Akademický senát FZV přitom bude muset řešit ještě jednu personální změnu, a sice náhradu za Anitu Můčkovou, zástupkyni fakulty v Akademickém senátu UP, která fakultu opouští.

První místo z prestižní soutěže Čínština jako most putuje na Slovensko

Čeští a slovenští studenti se ve Vlastivědném muzeu v Olomouci zúčastnili československého kola 18. ročníku celosvětové vědomostní soutěže Čínština jako most. Letošní téma Jeden svět, jedna rodina ovládla Slovenka Viktorie Macková, posluchačka třetího ročníku Gymnázia Mikuláša Kováča z Banské Bystrice.   

„Vítězství pro mě znamená, že jsem dokázala přesvědčit porotu o své obstojné úrovni čínštiny a dostala tak díky tomu skvělou příležitost zúčastnit se semifinálového a finálového kola v Číně, kde jistě získám nové zkušenosti i zážitky,“ řekla Viktorie Macková. Na bilingvním gymnáziu v Banské Bystrici studuje všechny přírodovědné předměty nejen ve slovenštině, ale i v čínštině. Po středoškolském studiu by se chtěla přemístit na některou z čínských univerzit a pokračovat tak ve studiu tohoto jazyka. „Zatím nevím, na kterou, ale nejradši bych do Pekingu nebo Šanghaje. Jednou bych se ráda věnovala překladatelství či tlumočnictví, možná i mezinárodním vztahům. Myslím si, že čínština má v celosvětovém měřítku velký potenciál,“ dodala.

Nejtěžší pro ni byla první část soutěže, v níž měla prokázat, že umí čínsky nejen správně psát, ale i hovořit.  Náročný byl i přednes před porotou a celkové zvládnutí nervozity.

Společně s Viktorií Mackovou se finálového kola v Číně zúčastní jako divák i Samuel Kamenský, který nyní studuje na stejné škole a obsadil druhé místo. Třetí skončila Ivana Gregušová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Soutěž Čínština jako most se pravidelně skládá z přednesové části v čínštině, aktivního odpovídání na dotazy porotců o zvoleném tématu a talentové části. Letos se jí zúčastnilo devět soutěžících, z nichž čtyři přijeli právě z Gymnázia Mikuláša Kováča z Banské Bystrice. Výkony hodnotili sinologové, čínští učitelé i další experti. Pravidelně je v komisi například David Uher z katedry asijských studií FF UP, který Žurnálu-online potvrdil, že výkony právě skončeného ročníku byly vesměs rovnocenné. „Úroveň soutěžících byla vzácně vyrovnaná, někteří z nich však měli nešťastně vypěstované a bohužel už i upevněné nesprávné výslovnostní návyky. Naopak vítězka měla velmi pěknou výslovnost a i celý její projev byl přirozenější než u ostatních soutěžících. Myslím si však, že nakonec rozhodlo kulturní vystoupení ve druhé části soutěže. Zatímco ostatní soutěžící, při vší úctě, tančili, zpívali a recitovali, což v kontextu finále v Pekingu není příliš originální, vítězka předvedla první část sestavy čínské ´jógy´ čchi-kung,“ uvedl sinolog z Univerzity Palackého. Také podle Aleny Vyskočilové z Konfuciova instututu UP Vitorie Macková vyhrála díky tomu, že velmi dobře dokázala zkoordinovat jazykové znalosti s kulturním vystoupením a měla ze všech účastníků nejrozsáhlejší znalost jazyka i pěknou výslovnost.

Celosvětovou soutěž Čínština jako most organizuje Ústředí Konfuciových institutů (Hanban). Soutěž je otevřena studentům od 15 do 30 let, kteří studují v České nebo Slovenské republice a jejichž rodným jazykem není čínština. Její první ročník se uskutečnil v roce 2002. Československé kolo osmnáctého ročníku soutěže se uskutečnilo pod vedením Konfuciova institutu Univerzity Palackého. 

Categories: Novinky z UP a PřF

První místo z prestižní soutěže Čínština jako most putuje na Slovensko

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 15. May 2019 - 12:01

Čeští a slovenští studenti se ve Vlastivědném muzeu v Olomouci zúčastnili československého kola 18. ročníku celosvětové vědomostní soutěže Čínština jako most. Letošní téma Jeden svět, jedna rodina ovládla Slovenka Viktorie Macková, posluchačka třetího ročníku Gymnázia Mikuláša Kováča z Banské Bystrice.   

„Vítězství pro mě znamená, že jsem dokázala přesvědčit porotu o své obstojné úrovni čínštiny a dostala tak díky tomu skvělou příležitost zúčastnit se semifinálového a finálového kola v Číně, kde jistě získám nové zkušenosti i zážitky,“ řekla Viktorie Macková. Na bilingvním gymnáziu v Banské Bystrici studuje všechny přírodovědné předměty nejen ve slovenštině, ale i v čínštině. Po středoškolském studiu by se chtěla přemístit na některou z čínských univerzit a pokračovat tak ve studiu tohoto jazyka. „Zatím nevím, na kterou, ale nejradši bych do Pekingu nebo Šanghaje. Jednou bych se ráda věnovala překladatelství či tlumočnictví, možná i mezinárodním vztahům. Myslím si, že čínština má v celosvětovém měřítku velký potenciál,“ dodala.

Nejtěžší pro ni byla první část soutěže, v níž měla prokázat, že umí čínsky nejen správně psát, ale i hovořit.  Náročný byl i přednes před porotou a celkové zvládnutí nervozity.

Společně s Viktorií Mackovou se finálového kola v Číně zúčastní jako divák i Samuel Kamenský, který nyní studuje na stejné škole a obsadil druhé místo. Třetí skončila Ivana Gregušová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Soutěž Čínština jako most se pravidelně skládá z přednesové části v čínštině, aktivního odpovídání na dotazy porotců o zvoleném tématu a talentové části. Letos se jí zúčastnilo devět soutěžících, z nichž čtyři přijeli právě z Gymnázia Mikuláša Kováča z Banské Bystrice. Výkony hodnotili sinologové, čínští učitelé i další experti. Pravidelně je v komisi například David Uher z katedry asijských studií FF UP, který Žurnálu-online potvrdil, že výkony právě skončeného ročníku byly vesměs rovnocenné. „Úroveň soutěžících byla vzácně vyrovnaná, někteří z nich však měli nešťastně vypěstované a bohužel už i upevněné nesprávné výslovnostní návyky. Naopak vítězka měla velmi pěknou výslovnost a i celý její projev byl přirozenější než u ostatních soutěžících. Myslím si však, že nakonec rozhodlo kulturní vystoupení ve druhé části soutěže. Zatímco ostatní soutěžící, při vší úctě, tančili, zpívali a recitovali, což v kontextu finále v Pekingu není příliš originální, vítězka předvedla první část sestavy čínské ´jógy´ čchi-kung,“ uvedl sinolog z Univerzity Palackého. Také podle Aleny Vyskočilové z Konfuciova instututu UP Vitorie Macková vyhrála díky tomu, že velmi dobře dokázala zkoordinovat jazykové znalosti s kulturním vystoupením a měla ze všech účastníků nejrozsáhlejší znalost jazyka i pěknou výslovnost.

Celosvětovou soutěž Čínština jako most organizuje Ústředí Konfuciových institutů (Hanban). Soutěž je otevřena studentům od 15 do 30 let, kteří studují v České nebo Slovenské republice a jejichž rodným jazykem není čínština. Její první ročník se uskutečnil v roce 2002. Československé kolo osmnáctého ročníku soutěže se uskutečnilo pod vedením Konfuciova institutu Univerzity Palackého. 

FZU oslaví den světla, u jehož zrodu stál objev laseru

Novinky: Fyzikální ústav - 15. May 2019 - 10:00

16. května 2019 se uskuteční ve Fyzikálním ústavu AV ČR (FZU) akce na oslavu Mezinárodního dne světla. Cílem akce je podnítit povědomí široké veřejnosti o významu světla ve vědě, kultuře, umění, vzdělávání, medicíně, komunikaci, energetice i udržitelném rozvoji. Laserová centra Fyzikálního ústavu, HiLASE a ELI Beamlines, pro vás připravují k tomuto datu den otevřených dveří, na který jste vřele vítáni.

16. května 1960 americký fyzik a inženýr Theodore Maiman úspěšně spustil vůbec první laserový systém na světě. V roce 2017 byl tento den organizací UNESCO ustanoven jako Mezinárodní den světla. Od roku 2018 se akce slaví napříč všemi kontinenty i v rámci ČR. Při této příležitosti se 16. 5. od 18:00 do 22:00 hodin bude v laserových centrech ELI Beamlines a HiLASE konat mimořádný den otevřených dveří. Netradiční atmosféru celé události podpoří po setmění speciální nasvícení budov center a světelné projekce.

Nejvýznamnějšími akcemi Mezinárodního dne s doporučenou rezervací místa budou série populárních přednášek (Tajemství nejintenzivnějšího laseru světa, Světlo: zdroj energie pro život i techniku a další), workshop Částice v kelímku od limonády a komentované prohlídky v laserových centrech FZU v Dolních Břežanech. V rámci doprovodného programu si pak bez předchozí rezervace mohou návštěvníci vyzkoušet virtuální realitu a interaktivní exponáty, zúčastnit se logických her nebo si například vyzkoušet, jaké to je uvnitř čistoprostorového obleku, který nosí vědci uvnitř laserových hal. Pro kompletní a podrobný program navštivte webové stránky ELI a HiLASE.

Na pracovišti FZU v Cukrovarnické ulici na Praze 6 bude připravena neformální exkurze Buřty, lasery, atomy pro vysokoškolské studenty fyzikálního a technického zaměření, se kterými si vědci rádi popovídají o výzkumu tenkých vrstev, mikroskopii a souvisejících technologiích. Součástí této akce bude i lákavé pohoštění. Více informací o akci najdete zde. Rezervace na tuto akci přijímáme na emailové adrese kricekfzu [dot] cz .

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Na zážitky zve během Olomoucké muzejní noci i univerzita

Libavsko ve fotografiích, historii skautingu, hlavolamy, ověřování pravosti bankovek a spoustu dalšího nabídnou pracoviště Univerzity Palackého během Olomoucké muzejní noci. Ta v pátek 17. května láká k návštěvě čtyř desítek muzeí, galerií, fortů, knihoven a dalších míst.

Přírodovědecká fakulta návštěvníky uvítá v hlavomorně, kde si vyzkoušejí skládání tangramů či řešení hlavolamů, a v chemické laboratoři. „Chceme, aby si lidé uvědomili, že analytická chemie se dá aplikovat i ve zdánlivě nesouvisejících oborech, jako jsou archeologie nebo kriminalistika, a že existuje řada oblastí, kde by chemii nečekali. Připravili jsme ukázku forenzního důkazu krevních stop pomocí luminiscenční reakce a jejich překrytí pomocí chlorového čisticího prostředku. Také využijeme tmy k promítání dělení barev pomocí elektrického pole v kapiláře a ukážeme, jak se ověřuje pravost bankovek,“ uvedla Denisa Vlčková z katedry analytické chemie.

Fakulta také připravila komentované prohlídky budovy, které začínají v následujících časech: 18:00, 18:45, 19:30, 20:15, 21:00 a 21:45.

V Pevnosti poznání se zájemci mohou s historickou expozicí vrátit v čase do doby, kdy Olomouc byla hrdou císařskou pevností. K prohlédnutí je také výstava Sto let spolu, která připomíná historii skautingu na Olomoucku. „Ve vitrínách je kronika z roku 1921, která je podepsána prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Nechybí ani skautské nášivky, vlajky a videodokument, který zachycuje neopakovatelnou atmosféru táborů. Mezinárodní rozměr skautingu připomínají i kroje kanadských, nepálských nebo indonéských skautů přivezené olomouckými skauty ze zahraničí. Zájemci si mohou také vyzkoušet vázání uzlů, vytáhnout ježka z klece, vyluštit šifry nebo prohlédnout fotoalba z akcí,“ pozvala do Pevnosti poznání Martina Vysloužilová.

Hned několik výstav mohou návštěvníci zhlédnout v Knihovně UP ve Zbrojnici, která bude mít otevřeno až do 22 hodin. K vidění je fotografická výstava Krajinou zapomnění – Libavsko objektivem Jindřicha Machaly, také astrologické mandaly znázorňující znamení zvěrokruhu Dagmar Angelíny Mádrové nebo výstava připomínající letošní majáles. Zájemci se také seznámí s odkazem spisovatele a držitele Nobelovy ceny Heinricha Bölla, u hlavního pultu A pak s nejzajímavějšími knihami a tisky z fondu knihovny.

„Pokud se k nám někdo z časových nebo zdravotních a jiných důvodů podívat nemůže, má příležitost si knihovnu a Zbrojnici prohlédnout díky nové virtuální prohlídce,“ dodala ředitelka Knihovny UP Helena Sedláčková. Virtuální prohlídka je k dispozici ZDE

K muzejní noci se připojí také lékařská fakulta, která zve všechny starší 15 let k návštěvě Anatomického muzea. Zájemci si také ve foyer dostavby Teoretických ústavů mohou prohlédnout výstavu věnovanou životu a dílu neuroložky, spisovatelky a překladatelky Jany Rečkové.

Kompletní přehled míst a program 15. Olomoucké muzejní noci najdete na této stránce

Categories: Novinky z UP a PřF

Na zážitky zve během Olomoucké muzejní noci i univerzita

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 15. May 2019 - 8:00

Libavsko ve fotografiích, historii skautingu, hlavolamy, ověřování pravosti bankovek a spoustu dalšího nabídnou pracoviště Univerzity Palackého během Olomoucké muzejní noci. Ta v pátek 17. května láká k návštěvě čtyř desítek muzeí, galerií, fortů, knihoven a dalších míst.

Přírodovědecká fakulta návštěvníky uvítá v hlavomorně, kde si vyzkoušejí skládání tangramů či řešení hlavolamů, a v chemické laboratoři. „Chceme, aby si lidé uvědomili, že analytická chemie se dá aplikovat i ve zdánlivě nesouvisejících oborech, jako jsou archeologie nebo kriminalistika, a že existuje řada oblastí, kde by chemii nečekali. Připravili jsme ukázku forenzního důkazu krevních stop pomocí luminiscenční reakce a jejich překrytí pomocí chlorového čisticího prostředku. Také využijeme tmy k promítání dělení barev pomocí elektrického pole v kapiláře a ukážeme, jak se ověřuje pravost bankovek,“ uvedla Denisa Vlčková z katedry analytické chemie.

Fakulta také připravila komentované prohlídky budovy, které začínají v následujících časech: 18:00, 18:45, 19:30, 20:15, 21:00 a 21:45.

V Pevnosti poznání se zájemci mohou s historickou expozicí vrátit v čase do doby, kdy Olomouc byla hrdou císařskou pevností. K prohlédnutí je také výstava Sto let spolu, která připomíná historii skautingu na Olomoucku. „Ve vitrínách je kronika z roku 1921, která je podepsána prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Nechybí ani skautské nášivky, vlajky a videodokument, který zachycuje neopakovatelnou atmosféru táborů. Mezinárodní rozměr skautingu připomínají i kroje kanadských, nepálských nebo indonéských skautů přivezené olomouckými skauty ze zahraničí. Zájemci si mohou také vyzkoušet vázání uzlů, vytáhnout ježka z klece, vyluštit šifry nebo prohlédnout fotoalba z akcí,“ pozvala do Pevnosti poznání Martina Vysloužilová.

Hned několik výstav mohou návštěvníci zhlédnout v Knihovně UP ve Zbrojnici, která bude mít otevřeno až do 22 hodin. K vidění je fotografická výstava Krajinou zapomnění – Libavsko objektivem Jindřicha Machaly, také astrologické mandaly znázorňující znamení zvěrokruhu Dagmar Angelíny Mádrové nebo výstava připomínající letošní majáles. Zájemci se také seznámí s odkazem spisovatele a držitele Nobelovy ceny Heinricha Bölla, u hlavního pultu A pak s nejzajímavějšími knihami a tisky z fondu knihovny.

„Pokud se k nám někdo z časových nebo zdravotních a jiných důvodů podívat nemůže, má příležitost si knihovnu a Zbrojnici prohlédnout díky nové virtuální prohlídce,“ dodala ředitelka Knihovny UP Helena Sedláčková. Virtuální prohlídka je k dispozici ZDE

K muzejní noci se připojí také lékařská fakulta, která zve všechny starší 15 let k návštěvě Anatomického muzea. Zájemci si také ve foyer dostavby Teoretických ústavů mohou prohlédnout výstavu věnovanou životu a dílu neuroložky, spisovatelky a překladatelky Jany Rečkové.

Kompletní přehled míst a program 15. Olomoucké muzejní noci najdete na této stránce

Dr. Antonín Fejfar vystoupí v OSN

Novinky: Fyzikální ústav - 14. May 2019 - 23:55

Člen Akademické rady a zástupce ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Antonín Fejfar vystoupí se svým projevem v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. Přednášku o úloze Akademie věd v české vědě a vzdělávání obecně bude mít v rámci dvoudenní přehlídky Fórum o vědě, technologii a inovacích pro udržitelný rozvoj (STI Forum), které se koná od úterý 14. května.

Jedná se o velmi důležitou akci, která shromáždí okolo tisíce účastníků jak z oficiálních zástupců členských zemí, tak i z vědecké a akademické komunity a soukromého sektoru. Zahrnuje také řadu doprovodných akcí, včetně výstav. Koná se již počtvrté a organizuje ji Hospodářská a sociální rada, přičemž cílem je připravit podklady pro nadcházející politické fórum, které bude zasedat v červenci v New Yorku.

Nejde jen o komercionalizaci výsledků

„Nejvýznamnějším a vskutku univerzálním přínosem Akademie věd a vysokých škol pro další rozvoj společnosti jsou tvořiví, kompetentní a občansky aktivní lidé. Vzdělávací a výzkumné instituce jsou dnes – a nadále musí zůstat – ohnisky tvořivosti a kritického myšlení, z nichž se tyto kompetence šíří dál do ostatních oblastí lidských aktivit – podnikání, politiky, kultury, technického vývoje,“ říká Antonín Fejfar, který na Fyzikálním ústavu AV ČR působí od roku 1994 a v současnosti vede oddělení tenkých vrstev a nanostruktur. Je zároveň také předsedou Vědecké rady AV ČR. Ve svém výzkumu se zaměřuje na fyziku tenkých vrstev nanostrukturovaných polovodičů pro aplikaci ve slunečních panelech a ve fotonice. Má také řadu zahraničních zkušeností, byl například hostujícím profesorem na Institutu chemického výzkumu na Kjótské univerzitě.

„Pokusy redukovat společenské přínosy vzdělání a vědy na přímý inovační transfer a na pouhou komercializaci jejich výsledků by působily kontraproduktivně a nakonec by podvázaly i samu dynamiku ekonomických, sociálních a kulturních proměn a dalšího rozvoje české společnosti,“ dodává Fejfar, který považuje vzdělávací instituce jako zdroj inspirací pro firmy. „Bude-li průmysl určovat, co se má na školách učit, bude to znamenat postupnou degradaci, protože firmám bude chybět inspirace,“ uvádí Fejfar.

V letošním roce je součástí programu STI fóra i diskuse zástupců národních států o plánech využívání vědy, techniky a inovací (tzv. cestovní mapy).

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Pages

Subscribe to Joint Laboratory of Optics aggregator