Agregátor zdrojů

Kriticky ohrožená ještěrka zední není nepůvodní druh, zaslouží si ochranu

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 13. Srpen 2019 - 8:18

Kriticky ohrožená ještěrka zední, jejíž výskyt byl na našem území prokázán až v roce 1999, nepatří mezi zcela nepůvodní živočišné druhy a zasluhuje si ochranu. Po několika letech bádání k tomu dospěl tým vědců, kteří se pokoušeli zjistit původ nepočetných populací těchto ještěrek na třech lokalitách v oblasti Moravy. Výsledky vědecké práce, na které se z pozice vedoucího projektu podílel Milan Veselý z katedry zoologie přírodovědecké fakulty, byly publikovány v odborném časopise Mitochondrion.

Odborníci se nakonec přiklonili k verzi, že ještěrky zední už v minulosti na našem území žily a jejich v současnosti izolované populace jsou blízce příbuzné populacím z nedalekého Slovenska, kam z jihu Evropy zasahuje souvislý areál rozšíření tohoto druhu.

Ještěrky zední byly koncem minulého století objeveny v opuštěných lomech u Štramberka na Novojičínsku. Později byly nalezeny i ve Strejčkově lomu v Grygově na Olomoucku a v lomu Hády na severním okraji Brna. Vědci si dlouhá léta lámali hlavu nad tím, odkud tyto ještěrky vlastně pochází a proč nebyly u nás objeveny už mnohem dříve. „Odpověď na to, zda ještěrka zední patří k biogeograficky původním nebo nepůvodním druhům na území České republiky je podstatná, protože může hrát roli při stanovení ochranářských priorit i pohledu na historické šíření druhu,“ zdůvodnil výzkum Milan Veselý z katedry zoologie přírodovědecké fakulty.

Tým odborníků z významných univerzitních pracovišť z České republiky a ze Slovenska nakonec zvolil molekulární analýzu a porovnal sekvence DNA ještěrek zedních žijících na Moravě s genetickou informací ještěrek z nejbližších populací na Slovensku, odkud se mohl tento druh plazu v dávné minulosti na území Moravy rozšířit. Zkoumali také vzdálenější balkánské populace, aby vyloučili možnost umělého vysazení ještěrek pocházejících z jižní Evropy.

Vědci dospěli k závěru, že izolovaný výskyt ještěrky zední ve střední Evropě je zřejmě pozůstatkem dřívějších výkyvů okraje oblasti rozšíření tohoto plaza, které souvisely s dávnými změnami klimatu a vegetace v této části evropského kontinentu. Další výsledky ukázaly, že všechny tři známé moravské populace jsou nejpříbuznější populacím ještěrek zedních, které žijí podél Váhu a na středním Slovensku.

V případě lomu u Grygova u Olomouce však vědci nevyloučili variantu, že tam byly ještěrky zední vysazeny v nedávné minulosti uměle po jejich odchycení na Slovensku či ve Štramberku. Ještěrky zední byly totiž u Grygova objeveny až v roce 2009. Od 60. let minulého století přitom tato lokalita patřila mezi oblíbené cíle zoologických exkurzí studentů i pedagogů z blízké Univerzity Palackého v Olomouci a početná populace ještěrek zedních by jistě neunikla pozornosti odborníků.

„Nemáme zde tedy zcela nepůvodní ještěrky, které by pocházely z Itálie nebo jiných oblastí Středozemí, jako je tomu na řadě míst v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Francii nebo Velké Británii,“ podotkl Milan Veselý. Pokud tedy ještěrky zední v dávné minulosti z území nynější České republiky zmizely a poměrně nedávno se díky rozšíření z blízkých lokalit opět uchytily, tak zapadají do kontextu středoevropské přírody. „Měly by být proto chráněny zákonem,“ dodal Veselý.

 

 

Na UP bude letní škola věnovaná Třicetiletí obnovy a budování naší občanské společnosti

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 12. Srpen 2019 - 8:00

Katedra společenských věd pedagogické fakulty připravuje Letní školu výchovy k občanství, demokracii a evropanství. Letos se s názvem Třicetiletí obnovy a budování občanské společnosti v českých zemích bude věnovat blížícímu se stejnojmennému výročí. V Olomouci přivítá šest desítek účastníků a řadu zajímavých přednášejících.

Šestadvacátý ročník Letní školy výchovy k občanství, demokracii a evropanství se uskuteční ve dnech 18. – 21. srpna v prostorách pedagogické fakulty. Při této příležitosti se do Olomouce sjede několik zajímavých osobností. S přednáškou s názvem 30 let poté. (Ne)konsolidovaná demokracie v České republice? vystoupí 19. srpna od 15.15 hodin ve staré aule PdF Vladimíra Dvořáková z katedry politologie Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky přijede do Olomouce Miroslav Vaněk, jehož přednášku na téma Listopad 1989 jako „symbolické centrum“ si bude možné poslechnout na témže místě 20. srpna od 9.30 hodin.

„Naše spolupráce s oběma jmenovanými profesory je výborná, a to nejen z pohledu organizátora, ale především z hlediska nadstandardně kladných evaluací posluchačů. Už teď se však můžeme těšit i na další známé osobnosti. Hovořit zde bude i například signatář Charty 77 a dlouholetý politik Daniel Kroupa či politolog Jakub Charvát z katedry politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha,“ řekl Pavel Krákora z katedry společenských věd PdF.  

Přestože je zaměření letošního ročníku do značné míry předurčeno výročí, které se váže k soudobým českým, respektive československým dějinám, organizátoři školy zařadili do programu i další témata využitelná v praxi učitelů společenskovědních předmětů a dějepisu na základních i středních školách.

„Všechna témata jsou přínosná nejen pro učitele, ale i pro studenty středních škol, kteří se k účasti na letní škole hlásí také. Od loňského roku jsou právě středoškolští studenti naši novou cílovou skupinou. Pořádáme pro ně Letní kemp výchovy k občanství, demokracii a evropanství, který je součástí naší tradiční letní školy. S přihlédnutím k naplnění kapacity sálu zveme na přednášky samozřejmě i veřejnost,“ dodal Tomáš Hubálek z katedry společenských věd.

Letní školu výchovy k občanství, demokracii a evropanství pořádá pedagogická fakulta olomoucké univerzity od roku 1994. Jejím každoročním cílem je sdělit učitelům nejnovější poznatky a trendy v oborových didaktikách společenských věd a dějepisu, seznámit je s adekvátními strategiemi výuky a upozornit na problémy a otázky související s vývojem a fungováním občanské společnosti, interpretace soudobých dějin, pohledů na multikulturní společnost v ČR a Evropě.

Akce je pořádána za podpory Visegrádského fondu, Statutárního města Olomouc, Olomouckého kraje, a Olomouckého centra otevřeného vzdělávání (OCOV).

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Na UP bude letní škola věnovaná Třicetiletí obnovy a budování naší občanské společnosti

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 12. Srpen 2019 - 8:00

Katedra společenských věd pedagogické fakulty připravuje Letní školu výchovy k občanství, demokracii a evropanství. Letos se s názvem Třicetiletí obnovy a budování občanské společnosti v českých zemích bude věnovat blížícímu se stejnojmennému výročí. V Olomouci přivítá šest desítek účastníků a řadu zajímavých přednášejících.

Šestadvacátý ročník Letní školy výchovy k občanství, demokracii a evropanství se uskuteční ve dnech 18. – 21. srpna v prostorách pedagogické fakulty. Při této příležitosti se do Olomouce sjede několik zajímavých osobností. S přednáškou s názvem 30 let poté. (Ne)konsolidovaná demokracie v České republice? vystoupí 19. srpna od 15.15 hodin ve staré aule PdF Vladimíra Dvořáková z katedry politologie Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky přijede do Olomouce Miroslav Vaněk, jehož přednášku na téma Listopad 1989 jako „symbolické centrum“ si bude možné poslechnout na témže místě 20. srpna od 9.30 hodin.

„Naše spolupráce s oběma jmenovanými profesory je výborná, a to nejen z pohledu organizátora, ale především z hlediska nadstandardně kladných evaluací posluchačů. Už teď se však můžeme těšit i na další známé osobnosti. Hovořit zde bude i například signatář Charty 77 a dlouholetý politik Daniel Kroupa či politolog Jakub Charvát z katedry politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha,“ řekl Pavel Krákora z katedry společenských věd PdF.  

Přestože je zaměření letošního ročníku do značné míry předurčeno výročí, které se váže k soudobým českým, respektive československým dějinám, organizátoři školy zařadili do programu i další témata využitelná v praxi učitelů společenskovědních předmětů a dějepisu na základních i středních školách.

„Všechna témata jsou přínosná nejen pro učitele, ale i pro studenty středních škol, kteří se k účasti na letní škole hlásí také. Od loňského roku jsou právě středoškolští studenti naši novou cílovou skupinou. Pořádáme pro ně Letní kemp výchovy k občanství, demokracii a evropanství, který je součástí naší tradiční letní školy. S přihlédnutím k naplnění kapacity sálu zveme na přednášky samozřejmě i veřejnost,“ dodal Tomáš Hubálek z katedry společenských věd.

Letní školu výchovy k občanství, demokracii a evropanství pořádá pedagogická fakulta olomoucké univerzity od roku 1994. Jejím každoročním cílem je sdělit učitelům nejnovější poznatky a trendy v oborových didaktikách společenských věd a dějepisu, seznámit je s adekvátními strategiemi výuky a upozornit na problémy a otázky související s vývojem a fungováním občanské společnosti, interpretace soudobých dějin, pohledů na multikulturní společnost v ČR a Evropě.

Akce je pořádána za podpory Visegrádského fondu, Statutárního města Olomouc, Olomouckého kraje, a Olomouckého centra otevřeného vzdělávání (OCOV).

David Voda: „Sním o galvanickém impériu a malé galerii“

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 10. Srpen 2019 - 8:00

Miluje umění. Především avantgardu s ezoterickými a okultními přesahy. Za štěstí považuje, že studoval na katedře dějin umění v legendárních devadesátkách, a s úctou vzpomíná na profesory Milana Tognera, Ivo Hlobila, Rostislava Šváchu, Pavola Černého, Pavla Štěpánka, Josefa Bláhu nebo Rudolfa Chadrabu. Teď je však byznysmen. A nedá se říci, že malý. Vede galvanickou zinkovnu s obratem sto milionů korun ročně. Umělec a továrník v jednom.

„Ano, připouštím, že je to tak trochu schizofrenní situace, ale zároveň je to i vášeň. Jsem totiž megaloman a snažím se stíhat nestíhatelné: vést ,galvanické impérium´ a jednou i malou galerii,“ svěřuje se.

Katedru dějin umění studoval v letech 1995–2002, v době, kdy ji zdobila plejáda legendárních kunsthistoriků. „Sídlila v nádherné rozpadající se barokní rezidenci ve Wurmově 13 a oč byla chudá materiálně, o to víc překypovala bohatstvím ducha. Bylo nás v kruhu sotva šestnáct, ale připadali jsme si občas jak v hamburské knihovně Aby Warburga ve 20. letech či na kultovní Vídeňské škole dějin umění. Představte si temnou cimru a v ní Hlobil pouští hodinu a půl diák rozpraskané zdi. To byly semináře památkové péče! Před zkouškou z gotiky u něj jsem se klepal jak ratlík, a to jsem se poctivě dva měsíce drtil,“ vzpomíná.

Ještě za studií začal pracovat v Muzeu umění jako kurátor. Koho by tehdy napadlo, že s odstupem času přehodí výhybku. „Netušil jsem, že mám i jiné schopnosti. Ale koneckonců jsem synem svého otce,“ říká energický tmavovlasý čtyřicátník.

Zinkovnu poznal již v dětství. Jeho otec pracoval v olomouckém podniku Kovo-Dřevo. Po revoluci se rozhodl, že bude podnikat. Víkendy tak společně se synem trávil na galvanovnách. „Táta spolu s Ervínem Schleserem vybudoval poměrně velký podnik a já si v něm lecčíms prošel. I když jsem si to neuměl představit, začal jsem tu pracovat jako obchodní zástupce. S tátou jsem tak strávil dalších krásných skoro deset let,“ doplňuje a dostává se tak k momentu, kdy otcova předčasná smrt pro něj znamenala převzetí podniku.

„Bez velké podpory mé ženy Sabine, historičky, literární vědkyně a také básnířky, by však nic z toho nebylo možné. Daří se jí sladit péči o dům a dva syny s kariérou na katedře germanistiky, kde působí od roku 2001. Aktuálně bádá o moravském osvícenství v evropském kontextu, tedy o počátku věku rozumu, který nyní v době postfaktické vlastně končí. Troufám si tvrdit, že díky svému italskému původu a rozsáhlé erudici je to mimořádně úspěšná a talentovaná vědkyně,“ vypráví.

Nestěžuje si, že dnes už nemá čas na umění. To je život. Nic není zadarmo ani napořád. Za posledních pět let firma zvýšila obrat o padesát procent. „Svou roli sehrála i odvaha, s níž jsme se pustili do velkých věcí. Postavili jsme další zinkovnu, snažíme se působit na evropském trhu, hledáme zakázky v Německu a ve Francii. Instalujeme nové technologie, začínáme spolupráci s Regionálním centrem pokročilých technologií a materiálů UP na bázi nanotechnologií,“ vypočítává mladý továrník. Líbí se mu dennodenní adrenalin, který vyžaduje velkou dávku kreativity, ale i prozíravosti. Neumí si představit, že by odešel.

„Jakmile ráno přijdu a do nozder nasaju odér zinkovny, hned mě to pohltí. Musíte se ale naučit žít s tím, že nejste pánem svého času. Obvykle se totiž hraje na několika šachovnicích zároveň. Neustále řešíte technické či personální problémy. Za pochodu se zabýváte i sociální situací svých zaměstnanců. Je třeba být připraven na setkání s vybranou společností na Hradě i na jednání s polomafiemi, které nabízejí dělníky z Ukrajiny. Kolikrát se stane, že v jedné větě třikrát sám sebe popřete. Takový je byznys,“ dodává. Ve volných chvílích studuje jazyky, němčinu prý pochytil díky své ženě, teď oprašuje gymnaziální franštinu. V hlavě má pořád hromadu plánů a některé míří ke kumštu.

 „V září se uskuteční už čtvrtý ročník básnické soutěže Cena Václava Buriana, kterou jsem spoluzakládal. Jsem spjatý s generací kolem Václava a velmi si vážím toho, že se mohu potkat s řadou vynikajících středoevropských básníků,“ říká. Sám taky píše. Před lety dokonce získal za svou sbírku nominaci na Magnesii Literu.

„Jednou bych se rád vrátil k umění, kterému jsem se věnoval dřív. Vrcholem byla výstava AENIGMA Sto let antroposofického umění v roce 2015 v Muzeu umění. Obsáhla práce 125 tvůrců z let 1913–2013, zápůjčky jsme měli ze sedmi evropských zemí a dokonce o ní psali Frankfurter Allgemeine Zeitung,“ vzpomíná. A na povrch tak vyplouvá jeho další vášeň. Sběratelská. Sbírá nábytek, umělecké řemeslo, volné umění, grafiku, malby i knihy. Zatím má vše umístěné v depozitáři ve firmě. „Jednou by to ale mohlo být jinak. Potřebuji totiž vidět, že se věci posouvají dál. Přitom ale velmi hřeším. Jak píše Kafka, netrpělivost je nejtěžší hřích.“ 

David Voda (* 1976) 

Absolvent oboru Teorie a dějiny umění na FF UP. Historik umění, básník a podnikatel v průmyslu. Pracoval nejprve v  Muzeu umění Olomouc a poté v Divadle hudby. Publikuje politické glosy v dvoumesíčníku Listy. Jako básník debutoval v roce 2010 sbírkou Sněhy a další (Fra, Praha), která byla nominována na cenu Magnesia Litera 2011. Společně se svou ženou Sabine Voda Eschgfäller (FF UP) napsal knihu Antroposofové na Moravě (a v Čechách). Ve Vydavatelství UP vyšla v roce 2014. Ve firmě FESTA SERVIS, spol. s r.o. pracuje od roku 2005, od roku 2014 jako spolumajitel a jeden z jednatelů (spolu s Ervínem a Dagmar Schleserovými). Pohled do jeho sbírek lze najít na Instagramu (#bibliotecaenigmatica). 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

David Voda: „Sním o galvanickém impériu a malé galerii“

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 10. Srpen 2019 - 8:00

Miluje umění. Především avantgardu s ezoterickými a okultními přesahy. Za štěstí považuje, že studoval na katedře dějin umění v legendárních devadesátkách, a s úctou vzpomíná na profesory Milana Tognera, Ivo Hlobila, Rostislava Šváchu, Pavola Černého, Pavla Štěpánka, Josefa Bláhu nebo Rudolfa Chadrabu. Teď je však byznysmen. A nedá se říci, že malý. Vede galvanickou zinkovnu s obratem sto milionů korun ročně. Umělec a továrník v jednom.

„Ano, připouštím, že je to tak trochu schizofrenní situace, ale zároveň je to i vášeň. Jsem totiž megaloman a snažím se stíhat nestíhatelné: vést ,galvanické impérium´ a jednou i malou galerii,“ svěřuje se.

Katedru dějin umění studoval v letech 1995–2002, v době, kdy ji zdobila plejáda legendárních kunsthistoriků. „Sídlila v nádherné rozpadající se barokní rezidenci ve Wurmově 13 a oč byla chudá materiálně, o to víc překypovala bohatstvím ducha. Bylo nás v kruhu sotva šestnáct, ale připadali jsme si občas jak v hamburské knihovně Aby Warburga ve 20. letech či na kultovní Vídeňské škole dějin umění. Představte si temnou cimru a v ní Hlobil pouští hodinu a půl diák rozpraskané zdi. To byly semináře památkové péče! Před zkouškou z gotiky u něj jsem se klepal jak ratlík, a to jsem se poctivě dva měsíce drtil,“ vzpomíná.

Ještě za studií začal pracovat v Muzeu umění jako kurátor. Koho by tehdy napadlo, že s odstupem času přehodí výhybku. „Netušil jsem, že mám i jiné schopnosti. Ale koneckonců jsem synem svého otce,“ říká energický tmavovlasý čtyřicátník.

Zinkovnu poznal již v dětství. Jeho otec pracoval v olomouckém podniku Kovo-Dřevo. Po revoluci se rozhodl, že bude podnikat. Víkendy tak společně se synem trávil na galvanovnách. „Táta spolu s Ervínem Schleserem vybudoval poměrně velký podnik a já si v něm lecčíms prošel. I když jsem si to neuměl představit, začal jsem tu pracovat jako obchodní zástupce. S tátou jsem tak strávil dalších krásných skoro deset let,“ doplňuje a dostává se tak k momentu, kdy otcova předčasná smrt pro něj znamenala převzetí podniku.

„Bez velké podpory mé ženy Sabine, historičky, literární vědkyně a také básnířky, by však nic z toho nebylo možné. Daří se jí sladit péči o dům a dva syny s kariérou na katedře germanistiky, kde působí od roku 2001. Aktuálně bádá o moravském osvícenství v evropském kontextu, tedy o počátku věku rozumu, který nyní v době postfaktické vlastně končí. Troufám si tvrdit, že díky svému italskému původu a rozsáhlé erudici je to mimořádně úspěšná a talentovaná vědkyně,“ vypráví.

Nestěžuje si, že dnes už nemá čas na umění. To je život. Nic není zadarmo ani napořád. Za posledních pět let firma zvýšila obrat o padesát procent. „Svou roli sehrála i odvaha, s níž jsme se pustili do velkých věcí. Postavili jsme další zinkovnu, snažíme se působit na evropském trhu, hledáme zakázky v Německu a ve Francii. Instalujeme nové technologie, začínáme spolupráci s Regionálním centrem pokročilých technologií a materiálů UP na bázi nanotechnologií,“ vypočítává mladý továrník. Líbí se mu dennodenní adrenalin, který vyžaduje velkou dávku kreativity, ale i prozíravosti. Neumí si představit, že by odešel.

„Jakmile ráno přijdu a do nozder nasaju odér zinkovny, hned mě to pohltí. Musíte se ale naučit žít s tím, že nejste pánem svého času. Obvykle se totiž hraje na několika šachovnicích zároveň. Neustále řešíte technické či personální problémy. Za pochodu se zabýváte i sociální situací svých zaměstnanců. Je třeba být připraven na setkání s vybranou společností na Hradě i na jednání s polomafiemi, které nabízejí dělníky z Ukrajiny. Kolikrát se stane, že v jedné větě třikrát sám sebe popřete. Takový je byznys,“ dodává. Ve volných chvílích studuje jazyky, němčinu prý pochytil díky své ženě, teď oprašuje gymnaziální franštinu. V hlavě má pořád hromadu plánů a některé míří ke kumštu.

 „V září se uskuteční už čtvrtý ročník básnické soutěže Cena Václava Buriana, kterou jsem spoluzakládal. Jsem spjatý s generací kolem Václava a velmi si vážím toho, že se mohu potkat s řadou vynikajících středoevropských básníků,“ říká. Sám taky píše. Před lety dokonce získal za svou sbírku nominaci na Magnesii Literu.

„Jednou bych se rád vrátil k umění, kterému jsem se věnoval dřív. Vrcholem byla výstava AENIGMA Sto let antroposofického umění v roce 2015 v Muzeu umění. Obsáhla práce 125 tvůrců z let 1913–2013, zápůjčky jsme měli ze sedmi evropských zemí a dokonce o ní psali Frankfurter Allgemeine Zeitung,“ vzpomíná. A na povrch tak vyplouvá jeho další vášeň. Sběratelská. Sbírá nábytek, umělecké řemeslo, volné umění, grafiku, malby i knihy. Zatím má vše umístěné v depozitáři ve firmě. „Jednou by to ale mohlo být jinak. Potřebuji totiž vidět, že se věci posouvají dál. Přitom ale velmi hřeším. Jak píše Kafka, netrpělivost je nejtěžší hřích.“ 

David Voda (* 1976) 

Absolvent oboru Teorie a dějiny umění na FF UP. Historik umění, básník a podnikatel v průmyslu. Pracoval nejprve v  Muzeu umění Olomouc a poté v Divadle hudby. Publikuje politické glosy v dvoumesíčníku Listy. Jako básník debutoval v roce 2010 sbírkou Sněhy a další (Fra, Praha), která byla nominována na cenu Magnesia Litera 2011. Společně se svou ženou Sabine Voda Eschgfäller (FF UP) napsal knihu Antroposofové na Moravě (a v Čechách). Ve Vydavatelství UP vyšla v roce 2014. Ve firmě FESTA SERVIS, spol. s r.o. pracuje od roku 2005, od roku 2014 jako spolumajitel a jeden z jednatelů (spolu s Ervínem a Dagmar Schleserovými). Pohled do jeho sbírek lze najít na Instagramu (#bibliotecaenigmatica). 

Skončil pátý ročník letních škol European and Czech Culture

Na pedagogické fakultě skončil pátý ročník letních škol European and Czech Culture. Na 250 studentů z dvanácti čínských univerzit se domů vrací s novými vědomostmi i zkušenostmi. Mnozí v Olomouci potkali řadu nových přátel a nemálo z nich už navždy zůstane Olomouci, České republice i střední Evropě nakloněno.

Slavnostní zakončení letních škol European and Czech Culture se uskutečnilo v aule pedagogické fakulty. Čínští studenti obdrželi certifikáty o absolvování. Kromě nich byli v aule také jejich pedagogové a ´buddies´, kteří čínským posluchačům po celou dobu pobytu pomáhali.  

Jestliže se při zahájení letních škol prezentovala česká kultura, v jejich závěru obstarali program naopak studenti z Číny. V aule tak byly slyšet populární melodie i operní zpěv v čínském podání včetně klavírního doprovodu. Během víc než hodiny byly k vidění i různé druhy tanců. A nezřídka po krátkém představení zaznělo: „Mám rád Olomouc, mám rád Českou republiku. Velmi děkuji Univerzitě Palackého!“

Studenti z různých koutů Číny se víc než měsíc věnovali na pedagogické fakultě angličtině, dramaterapii a jiným kreativním terapiím, hudební a výtvarné výchově. Letos poprvé pro ně fakulta připravila i kurz zaměřený na metodologii kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Základním předpokladem k účasti na této zhruba měsíc trvající škole je vždy znalost angličtiny, a to minimálně na úrovni B1 podle evropského referenčního rámce. Dalším požadavkem pro přijetí byl zájem o obor.

„Letní školy jsou na naší fakultě poměrné velkým projektem. Zapojeno je do nich víc než padesát akademických i neakademických pracovníků a doktorandů. Pracuje v něm i 28 ´buddies´jako podpora pro studenty v rámci doprovodného programu. Studenti se nám hlásí sami na základě pozitivních referencí účastníků z minulých ročníků. Doposud jsme tedy žádnou reklamu nepotřebovali a myslím, že tento trend podpořil i právě skončený ročník,“ řekl Vojtech Regec, proděkan PdF.  Čína patří k zemím, o které má UP velký zájem. Podle Vojtecha Regece se velmi rychle rozvíjí a vzdělání tam hraje stěžejní roli.  

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Skončil pátý ročník letních škol European and Czech Culture

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 9. Srpen 2019 - 7:45

Na pedagogické fakultě skončil pátý ročník letních škol European and Czech Culture. Na 250 studentů z dvanácti čínských univerzit se domů vrací s novými vědomostmi i zkušenostmi. Mnozí v Olomouci potkali řadu nových přátel a nemálo z nich už navždy zůstane Olomouci, České republice i střední Evropě nakloněno.

Slavnostní zakončení letních škol European and Czech Culture se uskutečnilo v aule pedagogické fakulty. Čínští studenti obdrželi certifikáty o absolvování. Kromě nich byli v aule také jejich pedagogové a ´buddies´, kteří čínským posluchačům po celou dobu pobytu pomáhali.  

Jestliže se při zahájení letních škol prezentovala česká kultura, v jejich závěru obstarali program naopak studenti z Číny. V aule tak byly slyšet populární melodie i operní zpěv v čínském podání včetně klavírního doprovodu. Během víc než hodiny byly k vidění i různé druhy tanců. A nezřídka po krátkém představení zaznělo: „Mám rád Olomouc, mám rád Českou republiku. Velmi děkuji Univerzitě Palackého!“

Studenti z různých koutů Číny se víc než měsíc věnovali na pedagogické fakultě angličtině, dramaterapii a jiným kreativním terapiím, hudební a výtvarné výchově. Letos poprvé pro ně fakulta připravila i kurz zaměřený na metodologii kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Základním předpokladem k účasti na této zhruba měsíc trvající škole je vždy znalost angličtiny, a to minimálně na úrovni B1 podle evropského referenčního rámce. Dalším požadavkem pro přijetí byl zájem o obor.

„Letní školy jsou na naší fakultě poměrné velkým projektem. Zapojeno je do nich víc než padesát akademických i neakademických pracovníků a doktorandů. Pracuje v něm i 28 ´buddies´jako podpora pro studenty v rámci doprovodného programu. Studenti se nám hlásí sami na základě pozitivních referencí účastníků z minulých ročníků. Doposud jsme tedy žádnou reklamu nepotřebovali a myslím, že tento trend podpořil i právě skončený ročník,“ řekl Vojtech Regec, proděkan PdF.  Čína patří k zemím, o které má UP velký zájem. Podle Vojtecha Regece se velmi rychle rozvíjí a vzdělání tam hraje stěžejní roli.  

Právnická fakulta bude hostit experty na mediaci. Již popáté

Olomoucká právnická fakulta se stane v září na dva dny centrem mediace. Právě na tuto metodu mimosoudního řešení sporů bude zaměřená mezinárodní vědecká konference MEDIACE 2019. Zájemci o účast se mohou přihlašovat do konce srpna.

Konferenci věnovanou mediaci pořádá fakulta co dva roky. Právě připravovaný ročník je v pořadí již pátý. Uskuteční se 12. a 13. září v Pevnosti poznání a na právnické fakultě. Záštitu nad ním převzala děkanka Zdenka Papoušková. „Cílem konference je interdisciplinární reflexe mediace v České republice a v zahraničí. Diskutovaná budou témata z teorie, výzkumu i praxe mediace. Kromě odborného programu je pro nás důležitá také možnost vzájemného setkávání, sdílení příkladů dobré praxe, ale také těžkostí. Atmosféra konference bývá vždy dělná a velmi přátelská,“ uvedla Lenka Holá z katedry politologie a společenských věd PF UP a hlavní organizátorka vědeckého setkání.

Pořadatelé již tradičně program rozdělili do tří částí. V úvodním plenárním zasedání vystoupí významní čeští i zahraniční odborníci. „Velice si ceníme, že pozvání přednášet přijal například Ray Kramer, soudce správního soudu New York City, profesor práva a zkušený mediátor. Zajímavým tématem bude také diskuze institutu prvního setkání se zapsaným mediátorem v kontextu právního řádu České republiky, s nímž vystoupí advokátka Anna Márová. Zapomínat nemůžeme na interdisciplinární povahu mediace, například psychosociální pohled na moc, pomoc a bezmoc v mediaci přinese slovenský kolega Vlado Labath,“ vyjmenovala Lenka Holá. Druhá část bude mít formu tematicky zaměřených sekcí a ve třetí se uskuteční interaktivní workshopy. Součástí konference bude také společenský večer.

Před dvěmi lety setkání přilákalo přes sto účastníků. Cestu do Olomouce si našli vedle českých odborníků i přední experti na mediaci z Rakouska, Německa, Maďarska a Slovenska. „Počítáme, že účast bude podobná. Opět očekáváme širší profesní zaměření hostů, od akademiků přes soudce, advokáty, psychology, sociology, sociální pracovníky až po zapsané i nezapsané mediátory a podporovatele mediace,“ naznačila Lenka Holá.

Generálními partnery dvoudenního sympozia jsou Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně a Ministerstvo spravedlnosti. Letošní ročník je navíc jednou z aktivit výzkumného projektu Grantové agentury ČR s názvem Podmínky výkonu mediace v České republice dle zákona o mediaci a seznámí s prvními výsledky uvedeného výzkumu.

Veškeré podrobnosti, včetně online přihlášky, jsou k dispozici na webové stránce konference.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Právnická fakulta bude hostit experty na mediaci. Již popáté

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 8. Srpen 2019 - 8:30

Olomoucká právnická fakulta se stane v září na dva dny centrem mediace. Právě na tuto metodu mimosoudního řešení sporů bude zaměřená mezinárodní vědecká konference MEDIACE 2019. Zájemci o účast se mohou přihlašovat do konce srpna.

Konferenci věnovanou mediaci pořádá fakulta co dva roky. Právě připravovaný ročník je v pořadí již pátý. Uskuteční se 12. a 13. září v Pevnosti poznání a na právnické fakultě. Záštitu nad ním převzala děkanka Zdenka Papoušková. „Cílem konference je interdisciplinární reflexe mediace v České republice a v zahraničí. Diskutovaná budou témata z teorie, výzkumu i praxe mediace. Kromě odborného programu je pro nás důležitá také možnost vzájemného setkávání, sdílení příkladů dobré praxe, ale také těžkostí. Atmosféra konference bývá vždy dělná a velmi přátelská,“ uvedla Lenka Holá z katedry politologie a společenských věd PF UP a hlavní organizátorka vědeckého setkání.

Pořadatelé již tradičně program rozdělili do tří částí. V úvodním plenárním zasedání vystoupí významní čeští i zahraniční odborníci. „Velice si ceníme, že pozvání přednášet přijal například Ray Kramer, soudce správního soudu New York City, profesor práva a zkušený mediátor. Zajímavým tématem bude také diskuze institutu prvního setkání se zapsaným mediátorem v kontextu právního řádu České republiky, s nímž vystoupí advokátka Anna Márová. Zapomínat nemůžeme na interdisciplinární povahu mediace, například psychosociální pohled na moc, pomoc a bezmoc v mediaci přinese slovenský kolega Vlado Labath,“ vyjmenovala Lenka Holá. Druhá část bude mít formu tematicky zaměřených sekcí a ve třetí se uskuteční interaktivní workshopy. Součástí konference bude také společenský večer.

Před dvěmi lety setkání přilákalo přes sto účastníků. Cestu do Olomouce si našli vedle českých odborníků i přední experti na mediaci z Rakouska, Německa, Maďarska a Slovenska. „Počítáme, že účast bude podobná. Opět očekáváme širší profesní zaměření hostů, od akademiků přes soudce, advokáty, psychology, sociology, sociální pracovníky až po zapsané i nezapsané mediátory a podporovatele mediace,“ naznačila Lenka Holá.

Generálními partnery dvoudenního sympozia jsou Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně a Ministerstvo spravedlnosti. Letošní ročník je navíc jednou z aktivit výzkumného projektu Grantové agentury ČR s názvem Podmínky výkonu mediace v České republice dle zákona o mediaci a seznámí s prvními výsledky uvedeného výzkumu.

Veškeré podrobnosti, včetně online přihlášky, jsou k dispozici na webové stránce konference.

CRH přiblíží návštěvníkům Flory Olomouc výzkum rostlin, Zaparkuj poskytne relax

Po loňské úspěšné premiéře se i letos Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum představí na letní etapě květinové výstavy a zahradnických trhů Flora Olomouc, která se uskuteční od 15. do 18. srpna. Vědci znovu promění pavilon H v improvizovanou laboratoř výzkumu rostlin a přiblíží veřejnosti například děje uvnitř rostlin, metody šlechtění nových odrůd, možnosti využití rostlinných hormonů nebo význam opylení pro tvorbu plodů a semen.

Do čtyřdenního programu se tentokrát zapojí všichni tři partneři vědeckého centra – odborníci z přírodovědecké fakulty i olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Zatímco ve čtvrtek a pátek se návštěvníci setkají s molekulárními biology a zástupci oddělení chemické biologie a genetiky, o víkendu je světem rostlin provedou biofyzici.  Po celou dobu výstavy budou přítomni zástupci olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i.  Zájemci se mohou těšit na jednoduché experimenty, zajímavé ukázky i přednášky.

Šlechtění rostlin i jejich komunikace

Molekulární biologové seznámí návštěvníky s přípravou transgenních rostlin a přiblíží jim metody šlechtění rostlin, od těch klasických až po nejmodernější metody cílené editace genomu včetně CRISPR. Nabídnou rovněž odpověď na otázku, jak lze zajistit více potravin pro neustále se rozrůstající lidskou populaci.  Jejich kolegové z oddělení chemické biologie a genetiky představí výzkum rostlinných hormonů a jejich využití v zemědělství.

Biofyzici si letos pro návštěvníky připravili krátké přednášky na téma elektrických signálů v rostlinách, komunikace rostlin a jejich stárnutí. Návštěvníci se dozví, že i rostliny využívají elektrické signalizace k přenosu informací a že je lze uspat pomocí anestezie. „Vysvětlíme návštěvníkům, že svět rostlin a živočichů není zas tak rozdílný, jak se na první pohled zdá,“ uvedl Andrej Pavlovič z CRH. Vědci poodhalí tajuplný svět rostlinného „internetu“ a prozradí, o čem si rostliny povídají. Objasní, jak rostliny stárnou a jak mohou tento proces zpomalit. Mimo přednášky bude možné popovídat si s odborníky na další zajímavá témata, jako jsou reakce rostlin na různé stresy (např. poranění nebo  příliš intenzivní světlo), fotosyntéza, pohyby rostlin a další.  Zájemci se také dozvědí, které rostliny spolu dobře vycházejí a které se nemají rády. Pomyslnou třešničkou na dortu bude „zpívající rostlina“.

Svět semen a opylovatelů

Semena a opylovatelé rostlin budou vévodit expozici olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Návštěvníci se budou moci seznámit s binomickou lupou, která přiblíží vznik publikací s makrosnímky semen, jež bude možné na výstavě zakoupit.  Připraveny budou ukázky semen zelenin a léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. „Chceme poukázat nejen na rozmanitost  semen, ale také na úlohu hmyzích opylovatelů, bez nichž by vývoj semen a plodů nebyl možný. Lidé si budou moci některé z hmyzích opylovatelů prohlédnout pod lupou i na fotografiích, ukážeme i experimentální úlky pro včely medonosné, včely samotářky  nebo čmeláky zemní. Vysvětlíme rovněž, jak lidé mohou hmyzí opylovatele v přírodě podpořit,“ uvedla Kateřina Smékalová z VÚRV.

Fotografie přiblíží práci botanika a genetika Vavilova

Expozice ÚEB AV ČR představí nejnovější výsledky ve výzkumu a šlechtění rostlin. Její součástí bude výstava velkoformátových snímků uznávaného švýcarského fotografa Maria del Curta, které zapůjčila Akademie věd ČR a Velvyslanectví Švýcarské konfederace. Fotografie přibližují práci a odkaz ruského botanika a genetika Nikolaje Vavilova, který se zasloužil o záchranu genového bohatství důležitých plodin. Jako jeden z prvních vědců přišel s myšlenkou uchování genetické rozmanitosti a během více než stovky expedic osobně sesbíral tisíce semen nejrůznějších rostlin. Za svou práci se v Sovětském svazu nedočkal uznání, z politických důvodů byl zatčen a zemřel v gulagu. Jeho sbírka se přesto stala základem donedávna největší světové genové banky, která je součástí Vavilovova institutu v Petrohradě.

Od jeho dob však věda zaznamenala obrovský pokrok, podařilo se například rozluštit dědičnou informaci mnoha důležitých plodin. Návštěvníci se dozvědí, jak se na tomto výzkumu podílejí vědci z olomoucké laboratoře ÚEB. Bez nových metod šlechtění nebude možné zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci. V naší práci věnujeme velkou pozornost genetické diverzitě zemědělských plodin, starých odrůd a jejich planých příbuzných. Právě tyto rostliny mají geny podmiňující důležité vlastnosti potřebné pro současné šlechtění, a proto jsou genové banky, které uchovávají toto bohatství, tak důležité,“ potvrdil vedoucí olomoucké laboratoře ÚEB a vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel.

Zaparkuj Zóna

Na letní etapě Flory Olomouc nebude chybět ani iniciativa Univerzity Palackého s názvem Zaparkuj – oživujeme veřejný prostor, která nabídne malým i velkým návštěvníkům netradiční odpočinkovou zónu s příjemným posezením a půjčovnu dek. „Ve stánku Zaparkuj bude možné si zapůjčit deskové hry a sportovní vybavení nebo si odnést na památku upomínkové předměty z produkce nejstarší moravské univerzity. Program zóny doplní živá i reprodukovaná hudba nebo soutěže pro děti,“ dodal koordinátor projektu Zaparkuj Ondřej Martínek. 

 

 

 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

CRH přiblíží návštěvníkům Flory Olomouc výzkum rostlin, Zaparkuj poskytne relax

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 7. Srpen 2019 - 8:00

Po loňské úspěšné premiéře se i letos Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum představí na letní etapě květinové výstavy a zahradnických trhů Flora Olomouc, která se uskuteční od 15. do 18. srpna. Vědci znovu promění pavilon H v improvizovanou laboratoř výzkumu rostlin a přiblíží veřejnosti například děje uvnitř rostlin, metody šlechtění nových odrůd, možnosti využití rostlinných hormonů nebo význam opylení pro tvorbu plodů a semen.

Do čtyřdenního programu se tentokrát zapojí všichni tři partneři vědeckého centra – odborníci z přírodovědecké fakulty i olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Zatímco ve čtvrtek a pátek se návštěvníci setkají s molekulárními biology a zástupci oddělení chemické biologie a genetiky, o víkendu je světem rostlin provedou biofyzici.  Po celou dobu výstavy budou přítomni zástupci olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i.  Zájemci se mohou těšit na jednoduché experimenty, zajímavé ukázky i přednášky.

Šlechtění rostlin i jejich komunikace

Molekulární biologové seznámí návštěvníky s přípravou transgenních rostlin a přiblíží jim metody šlechtění rostlin, od těch klasických až po nejmodernější metody cílené editace genomu včetně CRISPR. Nabídnou rovněž odpověď na otázku, jak lze zajistit více potravin pro neustále se rozrůstající lidskou populaci.  Jejich kolegové z oddělení chemické biologie a genetiky představí výzkum rostlinných hormonů a jejich využití v zemědělství.

Biofyzici si letos pro návštěvníky připravili krátké přednášky na téma elektrických signálů v rostlinách, komunikace rostlin a jejich stárnutí. Návštěvníci se dozví, že i rostliny využívají elektrické signalizace k přenosu informací a že je lze uspat pomocí anestezie. „Vysvětlíme návštěvníkům, že svět rostlin a živočichů není zas tak rozdílný, jak se na první pohled zdá,“ uvedl Andrej Pavlovič z CRH. Vědci poodhalí tajuplný svět rostlinného „internetu“ a prozradí, o čem si rostliny povídají. Objasní, jak rostliny stárnou a jak mohou tento proces zpomalit. Mimo přednášky bude možné popovídat si s odborníky na další zajímavá témata, jako jsou reakce rostlin na různé stresy (např. poranění nebo  příliš intenzivní světlo), fotosyntéza, pohyby rostlin a další.  Zájemci se také dozvědí, které rostliny spolu dobře vycházejí a které se nemají rády. Pomyslnou třešničkou na dortu bude „zpívající rostlina“.

Svět semen a opylovatelů

Semena a opylovatelé rostlin budou vévodit expozici olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Návštěvníci se budou moci seznámit s binomickou lupou, která přiblíží vznik publikací s makrosnímky semen, jež bude možné na výstavě zakoupit.  Připraveny budou ukázky semen zelenin a léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. „Chceme poukázat nejen na rozmanitost  semen, ale také na úlohu hmyzích opylovatelů, bez nichž by vývoj semen a plodů nebyl možný. Lidé si budou moci některé z hmyzích opylovatelů prohlédnout pod lupou i na fotografiích, ukážeme i experimentální úlky pro včely medonosné, včely samotářky  nebo čmeláky zemní. Vysvětlíme rovněž, jak lidé mohou hmyzí opylovatele v přírodě podpořit,“ uvedla Kateřina Smékalová z VÚRV.

Fotografie přiblíží práci botanika a genetika Vavilova

Expozice ÚEB AV ČR představí nejnovější výsledky ve výzkumu a šlechtění rostlin. Její součástí bude výstava velkoformátových snímků uznávaného švýcarského fotografa Maria del Curta, které zapůjčila Akademie věd ČR a Velvyslanectví Švýcarské konfederace. Fotografie přibližují práci a odkaz ruského botanika a genetika Nikolaje Vavilova, který se zasloužil o záchranu genového bohatství důležitých plodin. Jako jeden z prvních vědců přišel s myšlenkou uchování genetické rozmanitosti a během více než stovky expedic osobně sesbíral tisíce semen nejrůznějších rostlin. Za svou práci se v Sovětském svazu nedočkal uznání, z politických důvodů byl zatčen a zemřel v gulagu. Jeho sbírka se přesto stala základem donedávna největší světové genové banky, která je součástí Vavilovova institutu v Petrohradě.

Od jeho dob však věda zaznamenala obrovský pokrok, podařilo se například rozluštit dědičnou informaci mnoha důležitých plodin. Návštěvníci se dozvědí, jak se na tomto výzkumu podílejí vědci z olomoucké laboratoře ÚEB. Bez nových metod šlechtění nebude možné zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci. V naší práci věnujeme velkou pozornost genetické diverzitě zemědělských plodin, starých odrůd a jejich planých příbuzných. Právě tyto rostliny mají geny podmiňující důležité vlastnosti potřebné pro současné šlechtění, a proto jsou genové banky, které uchovávají toto bohatství, tak důležité,“ potvrdil vedoucí olomoucké laboratoře ÚEB a vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel.

Zaparkuj Zóna

Na letní etapě Flory Olomouc nebude chybět ani iniciativa Univerzity Palackého s názvem Zaparkuj – oživujeme veřejný prostor, která nabídne malým i velkým návštěvníkům netradiční odpočinkovou zónu s příjemným posezením a půjčovnu dek. „Ve stánku Zaparkuj bude možné si zapůjčit deskové hry a sportovní vybavení nebo si odnést na památku upomínkové předměty z produkce nejstarší moravské univerzity. Program zóny doplní živá i reprodukovaná hudba nebo soutěže pro děti,“ dodal koordinátor projektu Zaparkuj Ondřej Martínek. 

 

 

 

Student práv napsal a vydal knihu. Napínavý thriller

Sport, cestování, hudba, filmy nebo literatura. Tak nejčastěji vysokoškoláci tráví volný čas. A právě nad knížkami si volno užívá i student právnické fakulty Boris Steinbauer. Jenže on je nejen rád čte, ale i píše. Přesněji začal psát. Letos mu vyšla prvotina s názvem Žena, která zmizela.

„Je to zvláštní pocit vidět vlastní knihu v regálu knihkupectví. Splnil se mi sen, napsal jsem knihu a vydal ji, což jsem ještě nedávno považoval za absolutně nemožné,“ říká skromně Boris Steinbauer, který studuje 3. ročník oboru Právo. Své první literární pokusy spojuje s první nebo druhou třídou základní školy. „Už tehdy jsem hodně a rád četl, většinou fantasy. Měl jsem takové malé sešitky, kam jsem si psal své první vymyšlené příběhy, které se podobaly tomu, co jsem právě četl. Schované je ale bohužel nemám.“

Rodák z Jihlavy vystudoval gymnázium v Praze, třídu s humanitním zaměřením. Tam ho pro literaturu ještě víc nadchla učitelka češtiny. V maturitním ročníku pak přišly jeho další tvůrčí pokusy, kdy napsal dvě tři povídky a publikoval je na internetu. „Po čase jsem je stáhl, s odstupem času mi přišly příšerné,“ usmívá se Boris a přitom listuje svou novou knihou.

Když vyplňoval přihlášky na vysokou školu, zvítězila práva. Prý hlavně kvůli uplatnění. „Hlásil jsem se i na češtinu. Nakonec to byl jediný obor, kam mě nevzali,“ přiznává dvaadvacetiletý student a vzápětí dodává, že studovat češtinu a literaturu by jej asi stejně nebavilo. Na psaní se mu líbí možnost tvořit příběh a přemýšlet nad ním. Bere ho jako formu relaxace a sebenaplnění. Jako ideální odreagování od náročného studia.

Pro svůj literární debut zvolil milovník severských detektivek žánr thriller, hotový jej měl za necelé tři měsíce. „První dvě kapitoly jsem napsal o něco dřív. Dal jsem je přečíst svému učiteli němčiny. Povzbudil mě, abych v psaní pokračoval. Pak už jsem text s nikým nekonzultoval a ani nedával nikomu číst. Jen jsem o nějaké faktické rady požádal policii,“ vzpomíná student a podotýká, že knížku od začátku připravoval bez větších ambicí, jen jako pokus dokázat si, že to zvládne.

Hotový rukopis zkusil poslat do několika nakladatelství. A vyšlo to. Na prvotinu mladého neznámého autora zareagovalo nakladatelství Petrklíč a vydalo mu knihu o 230 stranách. A první autorovy pocity? „Bylo a stále je to pro mě neuvěřitelné. Dřív jsem si nedovedl představit, že by na nějaké knize mohlo být moje jméno.“ Mezi první čtenáře jeho knížky patřila rodina a spolužáci.

Jak se na thriller sluší, ani tomu Borisovu nechybí napětí a emoce. Hlavní hrdina je mladý, mírně naivní právník, kterému v životě nic nechybí. Aspoň tedy na začátku knihy, do události, která celý příběh rozpohybuje. Děj thrilleru se odehrává na reálných místech v Jihlavě, v Praze, v Rakousku a chvilku i na olomoucké právnické fakultě.

Vydání prvotiny motivovalo studenta práv k dalšímu psaní. „Můžu prozradit, že chystám druhou knihu. Hotová by měla být na podzim. Bude to opět thriller, jen trochu víc kriminální. Asi bych ani jiný žánr napsat nedokázal,“ dodává Boris Steinbauer, který učení, četbu a psaní knih prokládá tenisem. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Student práv napsal a vydal knihu. Napínavý thriller

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 6. Srpen 2019 - 8:00

Sport, cestování, hudba, filmy nebo literatura. Tak nejčastěji vysokoškoláci tráví volný čas. A právě nad knížkami si volno užívá i student právnické fakulty Boris Steinbauer. Jenže on je nejen rád čte, ale i píše. Přesněji začal psát. Letos mu vyšla prvotina s názvem Žena, která zmizela.

„Je to zvláštní pocit vidět vlastní knihu v regálu knihkupectví. Splnil se mi sen, napsal jsem knihu a vydal ji, což jsem ještě nedávno považoval za absolutně nemožné,“ říká skromně Boris Steinbauer, který studuje 3. ročník oboru Právo. Své první literární pokusy spojuje s první nebo druhou třídou základní školy. „Už tehdy jsem hodně a rád četl, většinou fantasy. Měl jsem takové malé sešitky, kam jsem si psal své první vymyšlené příběhy, které se podobaly tomu, co jsem právě četl. Schované je ale bohužel nemám.“

Rodák z Jihlavy vystudoval gymnázium v Praze, třídu s humanitním zaměřením. Tam ho pro literaturu ještě víc nadchla učitelka češtiny. V maturitním ročníku pak přišly jeho další tvůrčí pokusy, kdy napsal dvě tři povídky a publikoval je na internetu. „Po čase jsem je stáhl, s odstupem času mi přišly příšerné,“ usmívá se Boris a přitom listuje svou novou knihou.

Když vyplňoval přihlášky na vysokou školu, zvítězila práva. Prý hlavně kvůli uplatnění. „Hlásil jsem se i na češtinu. Nakonec to byl jediný obor, kam mě nevzali,“ přiznává dvaadvacetiletý student a vzápětí dodává, že studovat češtinu a literaturu by jej asi stejně nebavilo. Na psaní se mu líbí možnost tvořit příběh a přemýšlet nad ním. Bere ho jako formu relaxace a sebenaplnění. Jako ideální odreagování od náročného studia.

Pro svůj literární debut zvolil milovník severských detektivek žánr thriller, hotový jej měl za necelé tři měsíce. „První dvě kapitoly jsem napsal o něco dřív. Dal jsem je přečíst svému učiteli němčiny. Povzbudil mě, abych v psaní pokračoval. Pak už jsem text s nikým nekonzultoval a ani nedával nikomu číst. Jen jsem o nějaké faktické rady požádal policii,“ vzpomíná student a podotýká, že knížku od začátku připravoval bez větších ambicí, jen jako pokus dokázat si, že to zvládne.

Hotový rukopis zkusil poslat do několika nakladatelství. A vyšlo to. Na prvotinu mladého neznámého autora zareagovalo nakladatelství Petrklíč a vydalo mu knihu o 230 stranách. A první autorovy pocity? „Bylo a stále je to pro mě neuvěřitelné. Dřív jsem si nedovedl představit, že by na nějaké knize mohlo být moje jméno.“ Mezi první čtenáře jeho knížky patřila rodina a spolužáci.

Jak se na thriller sluší, ani tomu Borisovu nechybí napětí a emoce. Hlavní hrdina je mladý, mírně naivní právník, kterému v životě nic nechybí. Aspoň tedy na začátku knihy, do události, která celý příběh rozpohybuje. Děj thrilleru se odehrává na reálných místech v Jihlavě, v Praze, v Rakousku a chvilku i na olomoucké právnické fakultě.

Vydání prvotiny motivovalo studenta práv k dalšímu psaní. „Můžu prozradit, že chystám druhou knihu. Hotová by měla být na podzim. Bude to opět thriller, jen trochu víc kriminální. Asi bych ani jiný žánr napsat nedokázal,“ dodává Boris Steinbauer, který učení, četbu a psaní knih prokládá tenisem. 

Okamžiky sametové revoluce: Vydavatelství UP hledá fotky z let 1989 a 1990

Vzpomenete si, co jste dělali a jak jste žili před třiceti lety? A pomáháte své paměti fotkami, které jste v roce 1989 pořídili? Pak neváhejte a podělte se o ně. Vydavatelství UP se totiž připojilo k projektu České tiskové kanceláře (ČTK) Okamžiky sametové revoluce a shromažďuje fotky z přelomového roku.

ČTK zapojuje do projektu lidi z celé země a snaží se od nich získat fotografie, které mapují nejen listopadové události, ale i dny a měsíce před nimi. „Téměř každý zná záběry z Václavského náměstí nebo z Letné. Jak to ale vypadalo v krajských či okresních městech? Podaří se najít třeba i fotografie listopadových událostí z českých a moravských vesnic? Oko každého fotografa se na událost dívá jiným pohledem. Podělte se o ten svůj!“ vyzvala ČTK před časem obyvatele ČR. Nejlepší snímky by se měly objevit na velké výstavě, některé se mohou stát součástí Fotobanky ČTK, která spravuje nejrozsáhlejší zpravodajský fotoarchiv v České republice.

Univerzitní vydavatelství se k projektu ČTK aktivně přihlásilo. „Jsme sběrným místem pro Olomouc a okolí. A nejen to. Chceme nashromáždit největší počet fotografií v rámci ČR a vydat knihu se snímky lidí z Olomouce a okolí. Proto vyzývám všechny zaměstnance Univerzity Palackého, kteří mají doma nějaké fotografie z té doby, aby se o ně s námi podělili,“ řekl ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek. Fotografie nemají zachycovat jen listopadové dny, ale i rodinný život, práci, školu a podobně. „Míříme především na snímky, které nebyly nikdy publikované a zřejmě by jinak zůstaly v soukromých archivech. Pro připravovanou knížku Olomoucké okamžiky 1989 hledáme fotografie nejen z toho roku, ale i z počátku roku 1990. Projděte své archivy a přineste nám své fotky k naskenování. Originály vám vrátíme,“ požádal zaměstnance UP Aleš Prstek.

Vydavatelství UP také při této příležitosti navázalo spolupráci s Muzeem umění Olomouc, které připravuje výstavu s tematikou událostí roku 1989. „Využijeme pro ni náš sbírkový fond. Ten je sice zaměřen především na ukázky fotografie výtvarné, experimentální, konceptuální, včetně dokumentace akcí a happeningů. V posledních letech se nám podařilo vytvořit i malou, ale reprezentativní kolekci dokumentárních a reportážních fotografií, které se vztahují k událostem roku 1989,“ uvedla Štěpánka Bieleszová, kurátorka Muzea umění.

Jak dodala, ve sbírce jsou zastoupeni uznávaní autoři jako Jindřich Štreit, Milena Valušková nebo Petr Zatloukal, kteří dokumentovali například dění na UP nebo v olomouckých ulicích a nechybí ani reportážní snímky někdejšího fotoreportéra ČTK Vladislava Galgonka. „V připravované publikaci, kterou chystáme spolu s Vydavatelstvím UP, chceme ale využít i fotografie dosud neznámé, ze soukromých archivů, od amatérských fotografů. Proto budeme rádi, když nám lidé fotografie zapůjčí. Věřím, že právě při příležitosti třicetiletého výročí sametové revoluce se ještě objeví nějaké zajímavé snímky,“ řekla kurátorka, která se nyní věnuje terénnímu výzkumu a prochází soukromé archivy.

Co má být na fotografiích

Revoluční dění: na ulici, ve škole či na pracovišti, plakáty, nápisy, kulturní akce, strach, očekávání atd.

Běžný rodinný život: poslední dovolená za „železnou oponou“, první svobodné Vánoce, skryté pohledy za hranice, fotografie Václava Havla či T. G. Masaryka atd.

Vzpomínky: móda (účesy, oblečení), architektura (novostavby, zničené budovy, dnes zaniklá místa), technika (auta, kola, motorky) atd.

Jak postupovat

Fotografie můžete zaslat nebo přinést Tereze Vintrové do Vydavatelství Univerzity Palackého na adresu Biskupské nám. 1, 771 11, Olomouc. Fotografie, které přinesete, naskenují a originály vrátí. Kontakt: E-mail: tereza.vintrova@upol.cz, Tel.: +420 585 631 757

Nezapomeňte napsat k fotkám základní informace: název fotografie, autora, datum a místo pořízení (přibližně), komentář k fotografii.

nebo

Naskenujte své fotografie a nahrajte je přímo na webu ČTK pomocí jednoduchého formuláře na stránce Výstava Okamžiky sametové revoluce.

Fotografie se sbírají do konce září 2019.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Okamžiky sametové revoluce: Vydavatelství UP hledá fotky z let 1989 a 1990

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 5. Srpen 2019 - 8:00

Vzpomenete si, co jste dělali a jak jste žili před třiceti lety? A pomáháte své paměti fotkami, které jste v roce 1989 pořídili? Pak neváhejte a podělte se o ně. Vydavatelství UP se totiž připojilo k projektu České tiskové kanceláře (ČTK) Okamžiky sametové revoluce a shromažďuje fotky z přelomového roku.

ČTK zapojuje do projektu lidi z celé země a snaží se od nich získat fotografie, které mapují nejen listopadové události, ale i dny a měsíce před nimi. „Téměř každý zná záběry z Václavského náměstí nebo z Letné. Jak to ale vypadalo v krajských či okresních městech? Podaří se najít třeba i fotografie listopadových událostí z českých a moravských vesnic? Oko každého fotografa se na událost dívá jiným pohledem. Podělte se o ten svůj!“ vyzvala ČTK před časem obyvatele ČR. Nejlepší snímky by se měly objevit na velké výstavě, některé se mohou stát součástí Fotobanky ČTK, která spravuje nejrozsáhlejší zpravodajský fotoarchiv v České republice.

Univerzitní vydavatelství se k projektu ČTK aktivně přihlásilo. „Jsme sběrným místem pro Olomouc a okolí. A nejen to. Chceme nashromáždit největší počet fotografií v rámci ČR a vydat knihu se snímky lidí z Olomouce a okolí. Proto vyzývám všechny zaměstnance Univerzity Palackého, kteří mají doma nějaké fotografie z té doby, aby se o ně s námi podělili,“ řekl ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek. Fotografie nemají zachycovat jen listopadové dny, ale i rodinný život, práci, školu a podobně. „Míříme především na snímky, které nebyly nikdy publikované a zřejmě by jinak zůstaly v soukromých archivech. Pro připravovanou knížku Olomoucké okamžiky 1989 hledáme fotografie nejen z toho roku, ale i z počátku roku 1990. Projděte své archivy a přineste nám své fotky k naskenování. Originály vám vrátíme,“ požádal zaměstnance UP Aleš Prstek.

Vydavatelství UP také při této příležitosti navázalo spolupráci s Muzeem umění Olomouc, které připravuje výstavu s tematikou událostí roku 1989. „Využijeme pro ni náš sbírkový fond. Ten je sice zaměřen především na ukázky fotografie výtvarné, experimentální, konceptuální, včetně dokumentace akcí a happeningů. V posledních letech se nám podařilo vytvořit i malou, ale reprezentativní kolekci dokumentárních a reportážních fotografií, které se vztahují k událostem roku 1989,“ uvedla Štěpánka Bieleszová, kurátorka Muzea umění.

Jak dodala, ve sbírce jsou zastoupeni uznávaní autoři jako Jindřich Štreit, Milena Valušková nebo Petr Zatloukal, kteří dokumentovali například dění na UP nebo v olomouckých ulicích a nechybí ani reportážní snímky někdejšího fotoreportéra ČTK Vladislava Galgonka. „V připravované publikaci, kterou chystáme spolu s Vydavatelstvím UP, chceme ale využít i fotografie dosud neznámé, ze soukromých archivů, od amatérských fotografů. Proto budeme rádi, když nám lidé fotografie zapůjčí. Věřím, že právě při příležitosti třicetiletého výročí sametové revoluce se ještě objeví nějaké zajímavé snímky,“ řekla kurátorka, která se nyní věnuje terénnímu výzkumu a prochází soukromé archivy.

Co má být na fotografiích

Revoluční dění: na ulici, ve škole či na pracovišti, plakáty, nápisy, kulturní akce, strach, očekávání atd.

Běžný rodinný život: poslední dovolená za „železnou oponou“, první svobodné Vánoce, skryté pohledy za hranice, fotografie Václava Havla či T. G. Masaryka atd.

Vzpomínky: móda (účesy, oblečení), architektura (novostavby, zničené budovy, dnes zaniklá místa), technika (auta, kola, motorky) atd.

Jak postupovat

Fotografie můžete zaslat nebo přinést Tereze Vintrové do Vydavatelství Univerzity Palackého na adresu Biskupské nám. 1, 771 11, Olomouc. Fotografie, které přinesete, naskenují a originály vrátí. Kontakt: E-mail: tereza.vintrova@upol.cz, Tel.: +420 585 631 757

Nezapomeňte napsat k fotkám základní informace: název fotografie, autora, datum a místo pořízení (přibližně), komentář k fotografii.

nebo

Naskenujte své fotografie a nahrajte je přímo na webu ČTK pomocí jednoduchého formuláře na stránce Výstava Okamžiky sametové revoluce.

Fotografie se sbírají do konce září 2019.

Nemocnice, kde se léčí písničkou

Objetí, pohlazení nebo třeba písnička, to jsou postupy a prostředky, kterými se léčí nemoci a zranění v Nemocnici pro medvídky. Tu „provozují“ studenti lékařské fakulty, kteří tak formou hry seznamují předškolní děti s prací lékařů a učí je odpovědnosti za zdraví své i druhých.

„Děti si do školky přinesou svého oblíbeného medvídka či jiného plyšáka a vymyslí mu nějakou nemoc, kterou potom spolu léčíme. Dostávají se tak do role rodiče, který má zodpovědnost za své dítě. Uvědomují si, proč je důležité starat se o zdraví a že lékař jim chce pomoci. Zbavují se tak i strachu z bílých plášťů,“ vysvětluje Claudia Gürtlerová z olomoucké pobočky International Federation of Medical Students Association (IFMSA). Tato organizace sdružuje studenty medicíny ve více než stovce zemí světa a Nemocnice pro medvídky je jednou z jejích osvětových a preventivních aktivit.

Na připravených stanovištích si děti s mediky povídají o svých prodělaných nemocech a úrazech a leccos si z lékařské práce také vyzkoušejí. Například obvazují rány, měří krevní tlak, poslouchají fonendoskopem srdce anebo u improvizovaného rentgenu na snímcích poznávají zobrazené části těla. Dozvědí se také, jak si správně čistit zuby.

Vrcholem programu je operace velkého medvěda. „Děti se obléknou do operačních plášťů a stanou se doktory. Máme více variant, buď medvěda trápí zánět slepého střeva, nebo ho bolí břicho, protože snědl moc sladkostí, anebo ho srazilo auto, když se nerozhlédl při přecházení silnice. Medvěda uspíme, změříme mu teplotu, někdo mu pomáhá dýchat s maskou, další drží kapačku. Společně se podíváme do břicha nebo na případné zlomeniny. V závěru operace pak medvěda probudíme písničkou,“ popisuje Claudia Gürtlerová.

Další informace o Nemocnici pro medvídky zájemci najdou na stránkách IFMSA nebo je možné obrátit se přímo na olomoucké organizátory na e-mail medvidci.upol@ifmsa.cz.

Na Nemocnici pro medvídky se studentka pátého ročníku Všeobecného lékařství podílí už od počátku svého studia v Olomouci, poslední zhruba tři roky aktivitu koordinuje. To obnáší zejména shánění potřebného materiálu, například prošlé obvazy či injekce z „opravdových“ nemocnic a ordinací, a komunikaci se školkami.

„Za těch pět let se výrazně změnil jejich zájem. Zatímco dříve jsme školky s nabídkou programu pro děti oslovovali, nyní se ozývají samy. Máme tolik žádostí, že ne všem jsme schopni vyhovět. Jako medici jsme časově poměrně vytížení a na jeden program nás musí být minimálně pět či šest. Během semestru zvládneme měsíčně dva až tři programy,“ říká.

Jedním dechem ale dodává, že i když je to při náročném studiu práce navíc, navštěvují školky rádi. „S dětmi zažíváme spoustu srandy, mají hodně hlášek a vždy nám dodají kopec energie. Navíc i my se při tom učíme. Jako budoucí lékaři si zkoušíme komunikaci s dětskými pacienty. Nemocnice pro medvídky je zkrátka moje srdcovka, práci s dětmi miluji,“ přiznává medička.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Nemocnice, kde se léčí písničkou

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 4. Srpen 2019 - 8:00

Objetí, pohlazení nebo třeba písnička, to jsou postupy a prostředky, kterými se léčí nemoci a zranění v Nemocnici pro medvídky. Tu „provozují“ studenti lékařské fakulty, kteří tak formou hry seznamují předškolní děti s prací lékařů a učí je odpovědnosti za zdraví své i druhých.

„Děti si do školky přinesou svého oblíbeného medvídka či jiného plyšáka a vymyslí mu nějakou nemoc, kterou potom spolu léčíme. Dostávají se tak do role rodiče, který má zodpovědnost za své dítě. Uvědomují si, proč je důležité starat se o zdraví a že lékař jim chce pomoci. Zbavují se tak i strachu z bílých plášťů,“ vysvětluje Claudia Gürtlerová z olomoucké pobočky International Federation of Medical Students Association (IFMSA). Tato organizace sdružuje studenty medicíny ve více než stovce zemí světa a Nemocnice pro medvídky je jednou z jejích osvětových a preventivních aktivit.

Na připravených stanovištích si děti s mediky povídají o svých prodělaných nemocech a úrazech a leccos si z lékařské práce také vyzkoušejí. Například obvazují rány, měří krevní tlak, poslouchají fonendoskopem srdce anebo u improvizovaného rentgenu na snímcích poznávají zobrazené části těla. Dozvědí se také, jak si správně čistit zuby.

Vrcholem programu je operace velkého medvěda. „Děti se obléknou do operačních plášťů a stanou se doktory. Máme více variant, buď medvěda trápí zánět slepého střeva, nebo ho bolí břicho, protože snědl moc sladkostí, anebo ho srazilo auto, když se nerozhlédl při přecházení silnice. Medvěda uspíme, změříme mu teplotu, někdo mu pomáhá dýchat s maskou, další drží kapačku. Společně se podíváme do břicha nebo na případné zlomeniny. V závěru operace pak medvěda probudíme písničkou,“ popisuje Claudia Gürtlerová.

Další informace o Nemocnici pro medvídky zájemci najdou na stránkách IFMSA nebo je možné obrátit se přímo na olomoucké organizátory na e-mail medvidci.upol@ifmsa.cz.

Na Nemocnici pro medvídky se studentka pátého ročníku Všeobecného lékařství podílí už od počátku svého studia v Olomouci, poslední zhruba tři roky aktivitu koordinuje. To obnáší zejména shánění potřebného materiálu, například prošlé obvazy či injekce z „opravdových“ nemocnic a ordinací, a komunikaci se školkami.

„Za těch pět let se výrazně změnil jejich zájem. Zatímco dříve jsme školky s nabídkou programu pro děti oslovovali, nyní se ozývají samy. Máme tolik žádostí, že ne všem jsme schopni vyhovět. Jako medici jsme časově poměrně vytížení a na jeden program nás musí být minimálně pět či šest. Během semestru zvládneme měsíčně dva až tři programy,“ říká.

Jedním dechem ale dodává, že i když je to při náročném studiu práce navíc, navštěvují školky rádi. „S dětmi zažíváme spoustu srandy, mají hodně hlášek a vždy nám dodají kopec energie. Navíc i my se při tom učíme. Jako budoucí lékaři si zkoušíme komunikaci s dětskými pacienty. Nemocnice pro medvídky je zkrátka moje srdcovka, práci s dětmi miluji,“ přiznává medička.

Aleš Pečinka v Universitas: Považuji se za jednoho z amabasadorů GMO

Proč je důležité prozkoumat buněčné jádro rostlin? Jak zásadní je genové inženýrství pro aplikovaný výzkum? Proč je zbytečné obávat se geneticky modifikovaných plodin? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro magazín vysokých škol Universitas rostlinný genetik Aleš Pečinka z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). 

Vědec, který se označuje za jednoho z ambasadorů GMO, chtěl být v dětství myslivec. Nakonec to u něj ale vyhrály rostliny a po studiu na olomoucké přírodovědecké fakultě, kde získal klasické botanické vzdělání, se z „kytičkáře“ posunul přes cytologii až k molekulární biologii a epigenetice. Dnes patří k předním odborníkům na výzkum buněčného jádra rostlin, po 16 letech působení na prestižních zahraničních institucích včetně Max Planckova ústavu pro výzkum šlechtění rostlin v Kolíně nad Rýnem s celou skupinou přesídlil do CRH, konkrétně zdejší laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.  

V rozhovoru pro Universitas popisuje nejen klíčové směry výzkumu jeho skupiny, ale velkým tématem jsou i genetické úpravy plodin a s tím související nedávná výzva vědců ze 121 evropských institucí, kteří volají po změně legislativy ohledně metod cíleného editování genomu.

„Z mého pohledu budou tyto postupy pro šlechtění nových odrůd nezbytné, pokud chceme zajistit dostatek potravy pro světovou populaci a současně nezatěžovat ještě více než dosud životní prostředí. Metody vzešlé z takzvané zelené revoluce z minulého století, tedy kombinace šlechtění, používání minerálních hnojiv a velkého množství herbicidů a pesticidů, již totiž k tak razantnímu zvýšení výnosů nepřispějí. Současně vidíme, že mají velký negativní dopad na kvalitu půdy i biodiverzitu krajiny,“ upozornil Pečinka.

Celý rozhovor je dostupný zde. Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol. Podílí se na něm i Univerzita Palackého.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Aleš Pečinka v Universitas: Považuji se za jednoho z amabasadorů GMO

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 3. Srpen 2019 - 8:00

Proč je důležité prozkoumat buněčné jádro rostlin? Jak zásadní je genové inženýrství pro aplikovaný výzkum? Proč je zbytečné obávat se geneticky modifikovaných plodin? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro magazín vysokých škol Universitas rostlinný genetik Aleš Pečinka z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). 

Vědec, který se označuje za jednoho z ambasadorů GMO, chtěl být v dětství myslivec. Nakonec to u něj ale vyhrály rostliny a po studiu na olomoucké přírodovědecké fakultě, kde získal klasické botanické vzdělání, se z „kytičkáře“ posunul přes cytologii až k molekulární biologii a epigenetice. Dnes patří k předním odborníkům na výzkum buněčného jádra rostlin, po 16 letech působení na prestižních zahraničních institucích včetně Max Planckova ústavu pro výzkum šlechtění rostlin v Kolíně nad Rýnem s celou skupinou přesídlil do CRH, konkrétně zdejší laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.  

V rozhovoru pro Universitas popisuje nejen klíčové směry výzkumu jeho skupiny, ale velkým tématem jsou i genetické úpravy plodin a s tím související nedávná výzva vědců ze 121 evropských institucí, kteří volají po změně legislativy ohledně metod cíleného editování genomu.

„Z mého pohledu budou tyto postupy pro šlechtění nových odrůd nezbytné, pokud chceme zajistit dostatek potravy pro světovou populaci a současně nezatěžovat ještě více než dosud životní prostředí. Metody vzešlé z takzvané zelené revoluce z minulého století, tedy kombinace šlechtění, používání minerálních hnojiv a velkého množství herbicidů a pesticidů, již totiž k tak razantnímu zvýšení výnosů nepřispějí. Současně vidíme, že mají velký negativní dopad na kvalitu půdy i biodiverzitu krajiny,“ upozornil Pečinka.

Celý rozhovor je dostupný zde. Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol. Podílí se na něm i Univerzita Palackého.

Univerzitní hokejisté mají novou ligu. Hraje se o Pohár Jana Palacha

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 2. Srpen 2019 - 11:03

Spojení ledního hokeje a vysokoškolského studia nabírá nový rozměr. V září 2019 odstartuje česká Univerzitní liga ledního hokeje (ULLH). Hrát v ní bude 8 klubů reprezentujících 13 českých vysokých škol. Své reprezentanty bude mít v soutěži i Univerzita Palackého.

„Vznik ligy je výsledkem dlouhodobé práce všech zúčastněných a vnímám to jako obrovský krok kupředu v českém akademickém sportu,” řekl David Novák, jednatel společnosti UNI Sport CZ, která se společně s Českou asociací univerzitního hokeje podílí na organizaci ULLH.

V letošní sezóně se univerzitní ligy zúčastní 8 klubů, které se mezi sebou utkají tříkolově, v základní části odehrají celkem 84 utkání. Zvláštností ve vyřazovací části je volba soupeřů, což je v českém hokeji unikátní. Lépe umístěné kluby v tabulce po základní části si vždy zvolí svého soupeře. Vítěz soutěže pozvedne nad hlavu Pohár Jana Palacha.

Cílem Univerzitní ligy ledního hokeje je vybudování dlouhodobé soutěže, která bude navazovat na juniorskou kategorii a která nabídne možnost skloubení s plnohodnotným vysokoškolským studiem. Zúčastněným univerzitám liga navíc přinese atraktivní program pro studenty s možností zapojení se do sportovní i organizační činnosti vysokoškolských hokejových klubů.

Soutěž naváže na tradici univerzitních bitev, které jsou mezi studenty velmi populární. „Univerzitní hokej je nyní fenoménem a my bychom rádi studentům nabídli projekt, který jim bude přinášet radost a zároveň je obohatí, ať už se jedná o prodloužení sportovní kariéry, či nabytí nových zkušeností. Věřím, že startujeme něco unikátního,” uvedl Tomáš Hlaváč, předseda České asociace univerzitního hokeje.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Stránky

Přihlásit se k odběru Společná laboratoř optiky agregátor