Agregátor zdrojů

Studující katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého opět připravili dějepisný zážitkový workshop. V rámci badatelské výuky se společně s žáky a žákyněmi ZŠ Svatoplukova věnovali životnímu příběhu Macha z Hnojic.

Studující a vyučující katedry historie FF UP navštěvují s výukovými programy vybrané základní školy pravidelně, a to v rámci kurzu Trendy v moderní výuce dějepisu. Před několika dny tým budoucích učitelek a učitelů dějepisu z katedry historie FF UP vymyslel pro žáky a žákyně olomoucké ZŠ Svatoplukova zážitkový workshop, zaměřený na životní příběh Macha z Hnojic, který žil v první třetině 15. století. Několikrát během svého života utíkal před vojáky a z vypalovaných měst zachraňoval své dvě vlastnoručně psané knihy. V rámci workshopu žáci pátrali po jeho osudech, zaznamenávali do mapy jeho putování mezi Prostějovem, Litovlí a Šternberkem a nakonec vytvářeli i jeho profil na sociálních sítích a přemýšleli, proč mu knihy byly tak drahé.

„Neboť jak napsala nedávno zesnulá profesorka Libuše Hrabová, díky jejímuž výzkumu rukopisů osudy Macha známe: ‚Kdo jiný než ten, jemuž je psaní a překládání smyslem života, by na útěku z dobývaného města vzal s sebou knihy‘,“ uvedla Radmila Prchal Pavlíčková z katedry historie FF UP, která uvedenou skupinu studujících katedry historie vede. Podle ní odvedli posluchačky a posluchači učitelství dějepisu skvělou práci, a to jak při přípravě workshopu, tak při realizaci se čtyřmi různými třídami základní školy.

„S kolegyní Michaelou Antonín Malaníkovou nás to s nimi i s žáky vybrané školy moc bavilo. Ráda bych poděkovala i ZŠ Svatoplukova, která nás v rámci projektu Den s knihou pozvala,“ dodala.

Badatelská výuka spočívá mimo jiné v tom, že v centru práce stojí nějaká klíčová badatelská otázka, na kterou žáci hledají prostřednictvím své práce se zdroji odpověď. Zážitkové workshopy jsou tak připraveny jako aktivní práce žáků s historickými prameny a různými typy zdrojů. Přímo a intenzivně jsou tak zapojeni do práce, sami svou vlastní činností získávají nové poznání, pracují vlastně jako historikové a historičky, byť s didaktizovanými, tedy pro práci žáků upravenými, prameny. Kladou si výzkumné otázky, na něž hledají odpovědi prostřednictvím kritické práce s prameny.

Visitors to the exhibition of works created during the inaugural January workshop of the BeInspired project for lower and upper secondary school students, which aims to bridge the worlds of science and art, will find themselves in an artistic world inspired by elementary particle physics. The opening of the exhibition took place in the SOLID building on Thursday 14 March and proves that bringing together scientists, physics teachers and students helps to better understand the field, as well as to uncover the often hidden visual beauty of physics.

On Friday, March 8, scientists from the Institute of Physics explained the secrets of cosmic rays and how to measure them at the Pierre Auger Observatory in Argentina to nearly thirty high school students.

At this time of rapid technological development and the ever-expanding possibilities of artificial intelligence (AI), it is imperative that Palacký University Olomouc is at the forefront of innovation while maintaining ethical standards and integrity. This document reflects a commitment to balance the potential of AI to improve teaching, research, and administrative processes with the need to protect personal data, intellectual property, and academic honesty.

The following recommendations should serve as a guide for all members of the UP academic community and contribute to the development of a safe, transparent, and innovative environment in which AI can support our academic goals and missions.

This text should be perceived as a work in progress, i.e. it will be updated periodically to reflect the latest developments in AI and to ensure that our work practice remains consistent with the latest knowledge and best practices. The text is in line with the conclusions of the UP Pedagogical Committee on the use of AI in teaching.

All AI systems (generative or otherwise) at UP must be used in such a way as to comply with the ethical principles of UP as defined by the Code of Ethics for UP staff and students, as follows:

(a) Artificial intelligence must be used in a meaningful and responsible manner – so that it serves as a tool to improve our knowledge and skills and to make our teaching and research activities at UP more effective. This means using AI as a learning, managerial, administrative, and editorial tool, not as a full replacement for creative activity. Therefore, it is not recommended to use generative AI tools to formulate the text itself, i.e. the author’s own claims, conclusions, arguments, etc.

(b) AI must not be misused for plagiarism. The use of generative AI in professional texts and other creative work, including artistic output, must be declared.

(c) Neither staff nor students may claim to be the authors of texts and other creative outputs generated using AI.

(d) AI must not be used to deliberately misrepresent the results of science and research (e.g. purposeful modification and falsification of data).

(e) AI must not be misused to create and disseminate misinformation.

(f) All AI-generated outputs must be verified.

(g) Liability always falls upon the human being who misuses AI in this way.

When using AI, personal data and other sensitive information (such as potential UP intellectual property) that is fed into AI systems must be handled responsibly. It should be understood that such data is usually made available to a third party and that the owner then loses control over it. It is therefore important to ensure that there is no breach of privacy, no leakage of sensitive information outside the organisation, no discrimination, etc.

Meanwhile, it is also necessary to be mindful of possible leakage of intellectual property and the protection of third-party rights. This concerns e.g. patents, research datasets, project plans, as well as foreign language translations of materials containing sensitive data mentioned above. In the case we want to work with data requiring special protection within AI systems, specific licences must be used to ensure that the data entered into the systems is not leaked outside the organisation/institution.

The use of AI systems in research and education requires a responsible approach. Particularly, the potential ethical, security, and legal issues associated with the creation and dissemination of AI-generated content must be taken into consideration. AI systems may produce compelling but potentially false or misleading content, which may affect the integrity of research results and educational materials. There is also a risk of misuse of technology to create misinformation and manipulative content.

Therefore, it is essential to integrate ethical standards and rules into all phases of the research and educational process, thereby ensuring that the eventual application of AI is transparent, justified, and in accordance with UP’s ethical principles and standards.

When using new (especially generative) forms of AI, one must anticipate that these tools are still flawed and may provide information that is false and misleading. Therefore, AI outputs should always be verified. The quality of AI-generated outputs depends heavily on the way educators/students enter their specifications (requests, commands) into these systems – i.e. the prompts. In the educational process, it is necessary to distinguish situations in which the use of AI is effective and expedient from situations in which the use of AI is ineffective or directly undesirable (e.g. when testing students’ factual knowledge and skills). Similarly, it is necessary to choose appropriate and effective pedagogical methods in educational activities that include the deployment/use of AI.

AI can be used to create tools for testing students’ knowledge and skills, e.g. to create series of test questions and tests of different types. Again, however, the potential for error in these systems needs to be taken into account, and human oversight is therefore essential. Thus, generative AI can be used for self-testing, generating test questions for specific learning materials, as well as for analysing student work at different levels (e.g. based on criteria defined by the educator).

When supervising theses, it should be anticipated that some students may actively use advanced AI tools when writing their theses. Therefore, the use of AI within these types of works must be in line with the principles defined in this recommendation. However, detecting whether students are using AI tools in writing their theses is difficult.

It is thus necessary to introduce a gradual change in the verification of the authorship of the thesis in those fields that require it. This may take the form of ongoing consultations reviewing the text and verifying the student’s knowledge of the topic during the thesis defence.

At the same time, it should also be pointed out that each and every one of us has the fundamental right not to be subjected to a decision that has a significant impact on them when it is be based solely on automated processing. Thus, if an educator decides to use AI in any form of assessment of students’ activities (e.g. evaluation of their written works), it should always include the educator’s own assessment, not one made solely by AI.

Generative AI (and other tools using elements of AI) can be used as an aid to improve the quality of the text, especially stylistically, but not creatively (e.g. not in the formulation of conclusions or arguments based on the results of scientific research, etc.). If generative AI is used so as to directly influence the content of the text (diagrams, graphical abstracts, flowcharts, as well as the structure of the text), this should always be acknowledged. If generative AI is used to modify the form of the text, it is not necessary to acknowledge its use (similarly, we do not mention the use of automatic spell-checkers and reference citation systems).

doc. Mgr. Lucie Plíhalová, Ph.D.
(guarantor, Vice-rector for Science and Research)

Prof. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.
(for the UP RO AI Committee)

Examples of AI tools use acknowledgement:

• Perplexity AI was used in writing this text when compiling a reference list of academic resources on the subject.
• ChatGPT (GPT4) was used in writing this text, specifically chapters 1–2.

For more information on generative artificial intelligence, please visit our website www.ai.upol.cz.

 

V době rychlého technologického rozvoje a stále se rozšiřujících možností umělé inteligence (AI) je nezbytné, aby Univerzita Palackého v Olomouci (UP) stála v čele inovací a zároveň zachovávala etické normy a integritu. Tento dokument reflektuje snahu vyvážit potenciál AI ke zlepšení výuky, výzkumu a administrativních procesů s potřebou ochrany osobních údajů, intelektuálního vlastnictví a akademické cti.

Následující doporučení by mělo sloužit jako průvodce pro všechny členy akademické obce UP a přispět k rozvoji bezpečného, transparentního a inovativního prostředí, ve kterém může AI podporovat naše akademické cíle a poslání.

Tento text by měl být chápán jako živý, tzn. bude pravidelně aktualizován tak, aby odrážel nejnovější vývoj v oblasti AI a zajišťoval, že naše praxe zůstane v souladu s nejnovějšími poznatky a nejlepšími postupy. Text je v souladu se závěry Pedagogické komise UP pro používání AI ve výuce.

Veškeré systémy AI (generativní či jiné) na UP je třeba využívat tak, aby byly dodrženy etické principy UP definované Etickým kodexem zaměstnanců a studentů UP, a to následovně:

a) Umělou inteligenci je třeba používat smysluplně a zodpovědně – tak, aby nám sloužila jako nástroj, pomocí kterého budeme zlepšovat naše znalosti a dovednosti či zefektivňovat pedagogickou a vědeckovýzkumnou činnost na UP. To znamená využití AI jako studijního, manažerského a administrativního a edičního nástroje, nikoliv jako plná náhrada tvůrčí činnosti. Nedoporučuje se tedy používat nástroje generativní AI k formulaci vlastního textu, tj. údajného vlastního tvrzení autora, či jeho závěrů, argumentů apod.

b) AI nesmí být zneužívána k plagiování. V odborných textech a další tvůrčí činnosti včetně uměleckých výstupů je využití generativní AI nutné deklarovat.

c) Pracovníci ani studenti se nesmí vydávat za autory textů ani dalších tvůrčích výstupů vygenerovaných s pomocí AI.

d) AI nesmí být zneužívána k úmyslnému zkreslování výsledků vědy a výzkumu (např. účelová modifikace a falzifikace dat).

e) AI nesmí být zneužívána k tvorbě a šíření nepravdivých informací.

f) Veškeré výstupy generované AI je třeba ověřit.

g) Odpovědnost nese vždy člověk, který AI tímto způsobem zneužije.

Při využívání AI je třeba zodpovědně nakládat s osobními údaji a dalšími citlivými informacemi (například i potenciálního intelektuálního vlastnictví UP), které se do systémů AI vkládají. Je třeba si uvědomit, že taková data jsou zpravidla zpřístupňována třetí osobě a že nad nimi jejich držitel ztrácí kontrolu. Je tedy důležité zabezpečit, aby nedocházelo k narušení soukromí, únikům citlivých informací mimo organizaci, diskriminaci atd.

Zároveň je také nutné pamatovat na problém týkající se možného úniku duševního vlastnictví a ochraně práva třetích stran. To se týká např. patentů, výzkumných datasetů, projektových záměrů, ale také například jazykových / cizojazyčných překladů materiálů obsahujících citlivé údaje zmíněné výše. V případě, že s daty vyžadujícími zvláštní ochranu chceme uvnitř systémů umělé inteligence pracovat, je třeba využívat specifické licence, které zajišťují, aby data vkládaná do systémů neunikla mimo danou organizaci/instituci.

Využívání systémů umělé inteligence v oblasti výzkumu a výuky vyžaduje odpovědný přístup. Především je nutné vzít do úvahy možné etické, bezpečnostní a právní otázky spojené s vytvářením a šířením generovaného obsahu. Takové systémy mohou vytvářet přesvědčivý, ale potenciálně nepravdivý nebo zkreslený obsah, což může mít vliv na integritu výzkumných výsledků a vzdělávacích materiálů. Rovněž existuje nebezpečí zneužití technologie k vytváření dezinformací nebo manipulativního obsahu.

Proto je zásadní integrovat etické normy a pravidla do všech fází výzkumného a výukového procesu, a tím zajistit, že případná aplikace AI bude transparentní, odůvodněná a v souladu s etickými zásadami a normami UP.

Při využívání nových (především generativních) forem AI je třeba počítat s tím, že tyto nástroje dosud chybují a mohou poskytovat informace, které jsou nepravdivé či zkreslené. Proto je třeba výstupy umělé inteligence vždy ověřit. Kvalita výstupů generovaných AI velmi závisí na tom, jakým způsobem pedagogové/studenti zadávají do těchto systémů svá zadání (požadavky, příkazy) – tzv. prompty. Ve výukovém procesu je třeba oddělit situace, kdy je využití umělé inteligence efektivní a výhodné, od situací, ve kterých je využívání umělé inteligence málo efektivní či přímo nežádoucí (např. při testování faktických znalostí a dovedností studentů). Stejně tak je třeba v rámci výukových aktivit volit vhodné a efektivní pedagogické metody, které s nasazením/využíváním umělé inteligence počítají .

AI lze využít v rámci tvorby pomůcek pro ověřování znalostí a dovedností studentů, např. k tvorbě baterií testových otázek či samotných testů různých typů. Opět je však třeba počítat s potenciální chybovostí těchto systémů a lidská kontrola je tedy nezbytná. Generativní AI tak může být využita např. k autotestování, generování testových otázek ke konkrétnímu výukovému materiálu, ale také např. pro analýzu studentských prací na různých úrovních (např. na základě kritérií definovaných pedagogem).

Při vedení závěrečných prací je třeba počítat s tím, že někteří studenti mohou pokročilé nástroje umělé inteligence při tvorbě prací aktivně používat. Využití AI v rámci těchto typů prací však musí být v souladu s principy definovanými v tomto doporučení. Odhalení, zdali studenti používají při psaní závěrečné práce nástroje umělé inteligence, je obtížné.

Je tedy nutné v oborech, které si to žádají, přikročit postupně ke změně ověření autorství závěrečné práce. To mohou být například průběžné konzultace zaměřující se na kontrolu textu či ověření znalostí studenta o tématu závěrečné práce při její obhajobě.

Zároveň je třeba upozornit, že každý z nás má zásadně právo na to, aby nebyl předmětem rozhodnutí, jenž se jej významně dotýká, které by bylo založeno výhradně na automatizovaném zpracování. Rozhodne-li se tedy pedagog k nějaké formě využití AI při hodnocení aktivit studentů (např. hodnocení písemné práce), vždy je zapotřebí, aby šlo o hodnocení samotného pedagoga, nikoli o hodnocení učiněné výlučně prostřednictvím AI.

Generativní AI (a další nástroje využívající prvky AI) lze využít jako pomocné nástroje ke zlepšení kvality textu, zejména po stránce stylistické, nikoliv tvůrčí (například formulace závěrů, argumentace v diskuzi založených na výsledcích vědeckého bádání apod.). Pokud je generativní umělá inteligence použita tak, že přímo ovlivňuje obsahovou stránku textu (schémata, grafické abstrakty, flowcharty ale také výstavba textu), měla by být tato skutečnost vždy uvedena. Pokud je generativní umělá inteligence použita k úpravě formy textu, není nutné její využití uvádět (podobně, jako když se neuvádí např. využití automatických kontrol pravopisu či využití referenčních citačních systémů).

doc. Mgr. Lucie Plíhalová, Ph.D.
(garant, Prorektorka pro vědu a výzkum)

prof. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.
(za Komisi pro AI RUP UP)

Příklady odkazování:

• Při tvorbě tohoto textu byl využit systém Perplexity, a to pro pomoc při sestavení referenčního seznamu odborných zdrojů k danému tématu.
• Při tvorbě tohoto textu byl využit nástroj ChatGPT (GPT4), a to pro tvorbu kapitoly 1-2.
  
  Další informace o generativní umělé inteligenci naleznete na našem webu www.ai.upol.cz.

V době rychlého technologického rozvoje a stále se rozšiřujících možností umělé inteligence (AI) je nezbytné, aby Univerzita Palackého v Olomouci (UP) stála v čele inovací a zároveň zachovávala etické normy a integritu. Tento dokument reflektuje snahu vyvážit potenciál AI ke zlepšení výuky, výzkumu a administrativních procesů s potřebou ochrany osobních údajů, intelektuálního vlastnictví a akademické cti.

Následující doporučení by mělo sloužit jako průvodce pro všechny členy akademické obce UP a přispět k rozvoji bezpečného, transparentního a inovativního prostředí, ve kterém může AI podporovat naše akademické cíle a poslání.

Tento text by měl být chápán jako živý, tzn. bude pravidelně aktualizován tak, aby odrážel nejnovější vývoj v oblasti AI a zajišťoval, že naše praxe zůstane v souladu s nejnovějšími poznatky a nejlepšími postupy. Text je v souladu se závěry Pedagogické komise UP pro používání AI ve výuce.

Veškeré systémy AI (generativní či jiné) na UP je třeba využívat tak, aby byly dodrženy etické principy UP definované Etickým kodexem zaměstnanců a studentů UP, a to následovně:

a) Umělou inteligenci je třeba používat smysluplně a zodpovědně – tak, aby nám sloužila jako nástroj, pomocí kterého budeme zlepšovat naše znalosti a dovednosti či zefektivňovat pedagogickou a vědeckovýzkumnou činnost na UP. To znamená využití AI jako studijního, manažerského a administrativního a edičního nástroje, nikoliv jako plná náhrada tvůrčí činnosti. Nedoporučuje se tedy používat nástroje generativní AI k formulaci vlastního textu, tj. údajného vlastního tvrzení autora, či jeho závěrů, argumentů apod.

b) AI nesmí být zneužívána k plagiování. V odborných textech a další tvůrčí činnosti včetně uměleckých výstupů je využití generativní AI nutné deklarovat.

c) Pracovníci ani studenti se nesmí vydávat za autory textů ani dalších tvůrčích výstupů vygenerovaných s pomocí AI.

d) AI nesmí být zneužívána k úmyslnému zkreslování výsledků vědy a výzkumu (např. účelová modifikace a falzifikace dat).

e) AI nesmí být zneužívána k tvorbě a šíření nepravdivých informací.

f) Veškeré výstupy generované AI je třeba ověřit.

g) Odpovědnost nese vždy člověk, který AI tímto způsobem zneužije.

Při využívání AI je třeba zodpovědně nakládat s osobními údaji a dalšími citlivými informacemi (například i potenciálního intelektuálního vlastnictví UP), které se do systémů AI vkládají. Je třeba si uvědomit, že taková data jsou zpravidla zpřístupňována třetí osobě a že nad nimi jejich držitel ztrácí kontrolu. Je tedy důležité zabezpečit, aby nedocházelo k narušení soukromí, únikům citlivých informací mimo organizaci, diskriminaci atd.

Zároveň je také nutné pamatovat na problém týkající se možného úniku duševního vlastnictví a ochraně práva třetích stran. To se týká např. patentů, výzkumných datasetů, projektových záměrů, ale také například jazykových / cizojazyčných překladů materiálů obsahujících citlivé údaje zmíněné výše. V případě, že s daty vyžadujícími zvláštní ochranu chceme uvnitř systémů umělé inteligence pracovat, je třeba využívat specifické licence, které zajišťují, aby data vkládaná do systémů neunikla mimo danou organizaci/instituci.

Využívání systémů umělé inteligence v oblasti výzkumu a výuky vyžaduje odpovědný přístup. Především je nutné vzít do úvahy možné etické, bezpečnostní a právní otázky spojené s vytvářením a šířením generovaného obsahu. Takové systémy mohou vytvářet přesvědčivý, ale potenciálně nepravdivý nebo zkreslený obsah, což může mít vliv na integritu výzkumných výsledků a vzdělávacích materiálů. Rovněž existuje nebezpečí zneužití technologie k vytváření dezinformací nebo manipulativního obsahu.

Proto je zásadní integrovat etické normy a pravidla do všech fází výzkumného a výukového procesu, a tím zajistit, že případná aplikace AI bude transparentní, odůvodněná a v souladu s etickými zásadami a normami UP.

Při využívání nových (především generativních) forem AI je třeba počítat s tím, že tyto nástroje dosud chybují a mohou poskytovat informace, které jsou nepravdivé či zkreslené. Proto je třeba výstupy umělé inteligence vždy ověřit. Kvalita výstupů generovaných AI velmi závisí na tom, jakým způsobem pedagogové/studenti zadávají do těchto systémů svá zadání (požadavky, příkazy) – tzv. prompty. Ve výukovém procesu je třeba oddělit situace, kdy je využití umělé inteligence efektivní a výhodné, od situací, ve kterých je využívání umělé inteligence málo efektivní či přímo nežádoucí (např. při testování faktických znalostí a dovedností studentů). Stejně tak je třeba v rámci výukových aktivit volit vhodné a efektivní pedagogické metody, které s nasazením/využíváním umělé inteligence počítají .

AI lze využít v rámci tvorby pomůcek pro ověřování znalostí a dovedností studentů, např. k tvorbě baterií testových otázek či samotných testů různých typů. Opět je však třeba počítat s potenciální chybovostí těchto systémů a lidská kontrola je tedy nezbytná. Generativní AI tak může být využita např. k autotestování, generování testových otázek ke konkrétnímu výukovému materiálu, ale také např. pro analýzu studentských prací na různých úrovních (např. na základě kritérií definovaných pedagogem).

Při vedení závěrečných prací je třeba počítat s tím, že někteří studenti mohou pokročilé nástroje umělé inteligence při tvorbě prací aktivně používat. Využití AI v rámci těchto typů prací však musí být v souladu s principy definovanými v tomto doporučení. Odhalení, zdali studenti používají při psaní závěrečné práce nástroje umělé inteligence, je obtížné.

Je tedy nutné v oborech, které si to žádají, přikročit postupně ke změně ověření autorství závěrečné práce. To mohou být například průběžné konzultace zaměřující se na kontrolu textu či ověření znalostí studenta o tématu závěrečné práce při její obhajobě.

Zároveň je třeba upozornit, že každý z nás má zásadně právo na to, aby nebyl předmětem rozhodnutí, jenž se jej významně dotýká, které by bylo založeno výhradně na automatizovaném zpracování. Rozhodne-li se tedy pedagog k nějaké formě využití AI při hodnocení aktivit studentů (např. hodnocení písemné práce), vždy je zapotřebí, aby šlo o hodnocení samotného pedagoga, nikoli o hodnocení učiněné výlučně prostřednictvím AI.

Generativní AI (a další nástroje využívající prvky AI) lze využít jako pomocné nástroje ke zlepšení kvality textu, zejména po stránce stylistické, nikoliv tvůrčí (například formulace závěrů, argumentace v diskuzi založených na výsledcích vědeckého bádání apod.). Pokud je generativní umělá inteligence použita tak, že přímo ovlivňuje obsahovou stránku textu (schémata, grafické abstrakty, flowcharty ale také výstavba textu), měla by být tato skutečnost vždy uvedena. Pokud je generativní umělá inteligence použita k úpravě formy textu, není nutné její využití uvádět (podobně, jako když se neuvádí např. využití automatických kontrol pravopisu či využití referenčních citačních systémů).

doc. Mgr. Lucie Plíhalová, Ph.D.
(garant, Prorektorka pro vědu a výzkum)

prof. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.
(za Komisi pro AI RUP UP)

Příklady odkazování:

• Při tvorbě tohoto textu byl využit systém Perplexity, a to pro pomoc při sestavení referenčního seznamu odborných zdrojů k danému tématu.
• Při tvorbě tohoto textu byl využit nástroj ChatGPT (GPT4), a to pro tvorbu kapitoly 1-2.
  
  Další informace o generativní umělé inteligenci naleznete na našem webu www.ai.upol.cz.

Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚ) usiluje o udělení akreditace Světové federace pro lékařské vzdělávání (WFME), díky které by mladí čeští lékaři získali snazší přístup na pracovní trh v USA. Náročným externím hodnocením jako zástupce tuzemských lékařských fakult prošla Lékařská fakulta UP.

Čtyřčlenná komise z WFME po tři dny sledovala práci akreditační komise z NAÚ přímo v prostorách fakulty. Hodnotitele zajímalo, zda výuka Všeobecného lékařství a General Medicine na LF UP probíhá podle schváleného akreditačního spisu a také dle standardů federace, v průběhu procesu byli k jednání přizváni nejen zástupci fakulty, ale také vedení Fakultní nemocnice Olomouc v čele s ředitelem Romanem Havlíkem.

„Smyslem tohoto hodnocení bylo ukázat komisi WFME, jak NAÚ provádí akreditaci lékařských fakult a zda je taková podoba hodnocení v souladu s požadavky federace. Snaha NAÚ o získání akreditace této federace souvisí s tím, že po roce 2025 budou moci vyrovnávací zkoušky pro vstup na pracovní trh v USA vykonat pouze lékaři, kteří medicínu vystudovali na fakultách akreditovaných agenturou uznanou ze strany WFME,“ přiblížil proděkan LF UP pro zahraniční vztahy a General Medicine Milan Raška.

„My jsme se jako zástupci českých lékařských fakult k uskutečnění hodnocení nabídli, protože už dříve jsme jednu mezinárodní akreditaci (AMSE – The Association of Medical Schools in Europe, psali jsme zde) podle pravidel WFME úspěšně získali. A myslím, že bychom to měli zvládnout i nyní,“ dodal proděkan.

Oficiální zpráva z návštěvy hodnotitelů na LF UP bude známa až později, vedení fakulty však stručné výsledky mohlo vyslechnout během závěrečného jednání. „Bylo potvrzeno, že fakulta obstojí i v celosvětovém měřítku. Zazněly samozřejmě také nějaké náměty pro další zlepšování, těmi se budeme zabývat, ať už je to otázka výukových zdrojů nebo vybalancování teoretických, preklinických a klinických oborů. Nicméně cítím to tak, že komise potvrdila vysokou kvalitu výuky Všeobecného lékařství a v podstatě celé naší fakulty, a to je něco, co nás velmi těší. Děkuji všem, kteří se podíleli na přípravě podkladů a realizaci tohoto akreditačního řízení,“ shrnul děkan Milan Kolář.

Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚ) usiluje o udělení akreditace Světové federace pro lékařské vzdělávání (WFME), díky které by mladí čeští lékaři získali snazší přístup na pracovní trh v USA. Náročným externím hodnocením jako zástupce tuzemských lékařských fakult prošla Lékařská fakulta UP.

Čtyřčlenná komise z WFME po tři dny sledovala práci akreditační komise z NAÚ přímo v prostorách fakulty. Hodnotitele zajímalo, zda výuka Všeobecného lékařství a General Medicine na LF UP probíhá podle schváleného akreditačního spisu a také dle standardů federace, v průběhu procesu byli k jednání přizváni nejen zástupci fakulty, ale také vedení Fakultní nemocnice Olomouc v čele s ředitelem Romanem Havlíkem.

„Smyslem tohoto hodnocení bylo ukázat komisi WFME, jak NAÚ provádí akreditaci lékařských fakult a zda je taková podoba hodnocení v souladu s požadavky federace. Snaha NAÚ o získání akreditace této federace souvisí s tím, že po roce 2025 budou moci vyrovnávací zkoušky pro vstup na pracovní trh v USA vykonat pouze lékaři, kteří medicínu vystudovali na fakultách akreditovaných agenturou uznanou ze strany WFME,“ přiblížil proděkan LF UP pro zahraniční vztahy a General Medicine Milan Raška.

„My jsme se jako zástupci českých lékařských fakult k uskutečnění hodnocení nabídli, protože už dříve jsme jednu mezinárodní akreditaci (AMSE – The Association of Medical Schools in Europe, psali jsme zde) podle pravidel WFME úspěšně získali. A myslím, že bychom to měli zvládnout i nyní,“ dodal proděkan.

Oficiální zpráva z návštěvy hodnotitelů na LF UP bude známa až později, vedení fakulty však stručné výsledky mohlo vyslechnout během závěrečného jednání. „Bylo potvrzeno, že fakulta obstojí i v celosvětovém měřítku. Zazněly samozřejmě také nějaké náměty pro další zlepšování, těmi se budeme zabývat, ať už je to otázka výukových zdrojů nebo vybalancování teoretických, preklinických a klinických oborů. Nicméně cítím to tak, že komise potvrdila vysokou kvalitu výuky Všeobecného lékařství a v podstatě celé naší fakulty, a to je něco, co nás velmi těší. Děkuji všem, kteří se podíleli na přípravě podkladů a realizaci tohoto akreditačního řízení,“ shrnul děkan Milan Kolář.

Studijní nabídku Cyrilometodějské teologické fakulty UP obohatil nově schválený navazující magisterský program Etika a kultura krizové komunikace. V distančním formátu nabídne online studijní materiály – přednášky největších kapacit z oboru. Posluchači se mohou během dvou let studia těšit na interaktivní kurzy i online webináře. Přihlášky fakulta přijímá do 30. dubna 2024. 

Ke studiu mohou být přijati uchazeči s bakalářským titulem. Přijímací zkouška se bude skládat z motivačního dopisu a ústního pohovoru. Jde o druhý distanční program, který vedle Teologie online fakulta nabízí.

Hlavní myšlenkou oboru, který reaguje na aktuální požadavky praxe, je připravit absolventa, který bude umět analyzovat a aktivně se podílet na strategiích sdílení informací v průběhu krizí. Naučí se připravit a vést komunikační strategii, poskytovat odborné konzultace a dělat kvalifikovaná rozhodnutí pod tlakem.

„S rostoucím vlivem sociálních sítí, rozšířením kybernetických útoků, dezinformací a konfliktů vzniká ve společnosti naléhavá potřeba znalosti krizových komunikačních strategií. S myšlenkou na tyto kontexty jsme začali připravovat podklady pro akreditaci nového studijního programu,“ uvedl garant programu Jaroslav Franc z katedry komunikace.

Studium bude probíhat v prezenční i kombinované formě. Studenti se v rámci výuky setkají s řadou profesionálů, kteří se na novém studijním programu podílejí – například Krizovou komunikaci a její etické aspekty budou vyučovat Jan Tomandl z České tiskové kanceláře či Jan Kučmáč, specialista na krizovou komunikaci v AMI Communications.

„Program je postavený na myšlence trvale udržitelné komunikace, která se nejlépe osvědčí v komunikaci krizových situací. Je designovaný pro studenty, kteří mají zájem o etické otázky provázející komunikační strategie během krize ve všech jejich fázích,“ doplnil Jaroslav Franc.

Absolventi programu porozumí příčinám společenských, informačních, mezináboženských a interkulturních konfliktů a jimi motivovaného násilí. Budou schopni poučeně posoudit etické aspekty navržených strategií a citlivě je implementovat do praxe s ohledem na vzniklý krizový kontext a sociální dopady řešené situace. Uplatnění najdou v komerční i státní sféře či v neziskových organizacích.

Informace k navazujícímu magisterskému studijnímu programu Etika a kultura krizové komunikace jsou k dispozici na webové stránce www.krizovakomunikace.cz.

Studijní nabídku Cyrilometodějské teologické fakulty UP obohatil nově schválený navazující magisterský program Etika a kultura krizové komunikace. V distančním formátu nabídne online studijní materiály – přednášky největších kapacit z oboru. Posluchači se mohou během dvou let studia těšit na interaktivní kurzy i online webináře. Přihlášky fakulta přijímá do 30. dubna 2024. 

Ke studiu mohou být přijati uchazeči s bakalářským titulem. Přijímací zkouška se bude skládat z motivačního dopisu a ústního pohovoru. Jde o druhý distanční program, který vedle Teologie online fakulta nabízí.

Hlavní myšlenkou oboru, který reaguje na aktuální požadavky praxe, je připravit absolventa, který bude umět analyzovat a aktivně se podílet na strategiích sdílení informací v průběhu krizí. Naučí se připravit a vést komunikační strategii, poskytovat odborné konzultace a dělat kvalifikovaná rozhodnutí pod tlakem.

„S rostoucím vlivem sociálních sítí, rozšířením kybernetických útoků, dezinformací a konfliktů vzniká ve společnosti naléhavá potřeba znalosti krizových komunikačních strategií. S myšlenkou na tyto kontexty jsme začali připravovat podklady pro akreditaci nového studijního programu,“ uvedl garant programu Jaroslav Franc z katedry komunikace.

Studium bude probíhat v prezenční i kombinované formě. Studenti se v rámci výuky setkají s řadou profesionálů, kteří se na novém studijním programu podílejí – například Krizovou komunikaci a její etické aspekty budou vyučovat Jan Tomandl z České tiskové kanceláře či Jan Kučmáč, specialista na krizovou komunikaci v AMI Communications.

„Program je postavený na myšlence trvale udržitelné komunikace, která se nejlépe osvědčí v komunikaci krizových situací. Je designovaný pro studenty, kteří mají zájem o etické otázky provázející komunikační strategie během krize ve všech jejich fázích,“ doplnil Jaroslav Franc.

Absolventi programu porozumí příčinám společenských, informačních, mezináboženských a interkulturních konfliktů a jimi motivovaného násilí. Budou schopni poučeně posoudit etické aspekty navržených strategií a citlivě je implementovat do praxe s ohledem na vzniklý krizový kontext a sociální dopady řešené situace. Uplatnění najdou v komerční i státní sféře či v neziskových organizacích.

Informace k navazujícímu magisterskému studijnímu programu Etika a kultura krizové komunikace jsou k dispozici na webové stránce www.krizovakomunikace.cz.

The international project LESIA: Laser Engineered Surfaces/Interfaces for Advanced Batteries convened its first meeting to gather representatives of the research teams. The four-year project from the Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) programme started officially on 1 March and, under the leadership of Aarhus University, will involve European partners from Denmark, Germany, Spain, Italy or Great Britain, as well as colleagues from Hong Kong and China acting as associate partners. The principal investigator for Palacký University is Radek Zbořil from CATRIN.

The aim of the project is to respond to one of the most important societal challenges, which is to find new green sources of sustainable energy. The LESIA project’s research team will be devoted to developing new generation batteries that will store green energy. Existing battery systems still suffer from low stored energy capacity, low recyclability rates and safety problems. The use of new electrode materials is therefore considered to be a necessary step for the development of a new generation of batteries. LESIA aims to create an innovative approach to battery development by laser and chemical treatment of electrode surfaces. On one hand, CATRIN’s researchers have years of experience in this area, on the other, the materials may face various limitations in practical applications.

“Our task will be to test the possibilities of graphene derivatives for electrode modification. In the past, we have demonstrated high efficiency of chemically modified graphene in many energy storage systems including supercapacitors, lithium batteries, but also in modern Li-S batteries. In cooperation with foreign partners, we want to combine new chemical and physical approaches to improve the properties of battery systems. With the help of a number of unique instrumental techniques available in various workplaces, we will study the phenomena on the phase interface between the electrode and the electrolyte, the understanding of which is crucial for the development of new generation batteries,” said the CATRIN-RCPTM Scientific Director Radek Zbořil.

The European Commission estimates that the value of the battery industry may reach €250 billion by 2025. The project, with a total funding of €358,800 and lasting until the end of February 2028, will therefore involve both academic institutions and private companies. In addition to the two universities mentioned above, other project partners are the Karlsruhe Institute of Technology, the University of Trieste, the Spanish National Research Council (CSIC) and CemeCon Scandinavia A/S. Tianjin University, the University of Warwick and the Hong Kong University of Science and Technology are associated partners who will also participate in research and exchanges of scientists.

První společné online setkání mají za sebou zástupci řešitelských týmů mezinárodního projektu LESIA: Laser Engineered Surfaces/Interfaces for Advanced Batteries. Čtyřletý projekt z programu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) začal oficiálně 1. března a pod vedením Aarhus University se do něj zapojí evropští partneři z Dánska, Německa, Španělska, Itálie či Velké Británie, ale v roli přidružených partnerů také kolegové z Hongkongu nebo Číny. Řešitelem za Univerzitu Palackého je Radek Zbořil z CATRIN.

Cílem projektu je reagovat na jednu z nejvýznamnějších společenských výzev - nalezení nových zelených zdrojů udržitelné energie. Řešitelský tým projektu LESIA se bude věnovat vývoji baterií nové generace, které tuto zelenou energii uloží. Existující bateriové systémy stále trpí nízkou kapacitou ukládané energie, malou mírou recyklovatelnosti a bezpečnostními problémy. Použití nových elektrodových materiálů se proto považuje za nezbytný krok pro vývoj nové generace baterií. LESIA má za úkol vytvořit inovativní přístup k vývoji baterií pomocí laserových a chemických úprav povrchů elektrod. Právě v této oblasti mají výzkumníci z CATRIN bohaté zkušenosti, v praxi ale materiály mohou narážet na různá omezení.

„Naším úkolem bude vyzkoušet možnosti grafenových derivátů pro úpravy elektrod. V minulosti jsme prokázali vysokou účinnost chemicky modifikovaného grafenu v mnoha systémech pro ukládání energie včetně superkondenzátorů, lithiových baterií, ale například i v moderních Li-S bateriích. Chceme ve spolupráci se zahraničními partnery nově kombinovat chemické a fyzikální přístupy pro zlepšení vlastností bateriových systémů. S pomocí řady unikátních instrumentálních technik dostupných na různých pracovištích budeme společně studovat děje na fázovém rozhraní mezi elektrodou a elektrolytem, jejichž pochopení je klíčové pro vývoj baterií nové generace,“ uvedl vědecký ředitel CATRIN-RCPTM Radek Zbořil.

Evropská komise odhaduje, že hodnota bateriového průmyslu může do roku 2025 dosáhnout 250 miliard eur. Do projektu s celkovou finanční podporou 358 800 eur, jenž potrvá do konce února 2028, se proto zapojí jak akademická pracoviště, tak soukromé společnosti. Kromě obou výše zmíněných univerzit se jedná o Technologický institut v Karlsruhe, Univerzitu v Terstu, Španělskou národní výzkumnou radu (CSIC) či společnost CemeCon Scandinavia A/S. Přidruženými partnery, kteří se budou také podílet na výzkumu a výměnách vědců, jsou rovněž Tianjin University, University of Warwick a Hong Kong University of Science and Technology.

První společné online setkání mají za sebou zástupci řešitelských týmů mezinárodního projektu LESIA: Laser Engineered Surfaces/Interfaces for Advanced Batteries. Čtyřletý projekt z programu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) začal oficiálně 1. března a pod vedením Aarhus University se do něj zapojí evropští partneři z Dánska, Německa, Španělska, Itálie či Velké Británie, ale v roli přidružených partnerů také kolegové z Hongkongu nebo Číny. Řešitelem za Univerzitu Palackého je Radek Zbořil z CATRIN.

Cílem projektu je reagovat na jednu z nejvýznamnějších společenských výzev - nalezení nových zelených zdrojů udržitelné energie. Řešitelský tým projektu LESIA se bude věnovat vývoji baterií nové generace, které tuto zelenou energii uloží. Existující bateriové systémy stále trpí nízkou kapacitou ukládané energie, malou mírou recyklovatelnosti a bezpečnostními problémy. Použití nových elektrodových materiálů se proto považuje za nezbytný krok pro vývoj nové generace baterií. LESIA má za úkol vytvořit inovativní přístup k vývoji baterií pomocí laserových a chemických úprav povrchů elektrod. Právě v této oblasti mají výzkumníci z CATRIN bohaté zkušenosti, v praxi ale materiály mohou narážet na různá omezení.

„Naším úkolem bude vyzkoušet možnosti grafenových derivátů pro úpravy elektrod. V minulosti jsme prokázali vysokou účinnost chemicky modifikovaného grafenu v mnoha systémech pro ukládání energie včetně superkondenzátorů, lithiových baterií, ale například i v moderních Li-S bateriích. Chceme ve spolupráci se zahraničními partnery nově kombinovat chemické a fyzikální přístupy pro zlepšení vlastností bateriových systémů. S pomocí řady unikátních instrumentálních technik dostupných na různých pracovištích budeme společně studovat děje na fázovém rozhraní mezi elektrodou a elektrolytem, jejichž pochopení je klíčové pro vývoj baterií nové generace,“ uvedl vědecký ředitel CATRIN-RCPTM Radek Zbořil.

Evropská komise odhaduje, že hodnota bateriového průmyslu může do roku 2025 dosáhnout 250 miliard eur. Do projektu s celkovou finanční podporou 358 800 eur, jenž potrvá do konce února 2028, se proto zapojí jak akademická pracoviště, tak soukromé společnosti. Kromě obou výše zmíněných univerzit se jedná o Technologický institut v Karlsruhe, Univerzitu v Terstu, Španělskou národní výzkumnou radu (CSIC) či společnost CemeCon Scandinavia A/S. Přidruženými partnery, kteří se budou také podílet na výzkumu a výměnách vědců, jsou rovněž Tianjin University, University of Warwick a Hong Kong University of Science and Technology.

Na aktuální geografická témata a praktické příklady online aplikací a GIS využitelných ve vzdělávání, subjektivní vnímání městského prostředí pomocí mobilní aplikace Cin City nebo spolupráci se základními a středními školy bylo zaměřeno Setkání učitelů zeměpisu a absolventů olomoucké učitelské geografie, které na přírodovědecké fakultě pořádala katedra geografie.

„Na setkání jezdím každý rok a předpokládám, že tomu bude i nadále. Je to příležitost, jak obohatit své znalosti a vědomosti i setkat se se svými spolužáky. Přednášky jsou zajímavé, ať už se týkají environmentální nebo socioekonomické geografie. Zajímavý a podnětný byl i Atlas olomoucké aglomerace, který se dá velmi dobře využít ve výuce,“ uvedl Jan Odehnal ze Základní školy Boženy Němcové v Zábřehu.

Sobotní akce, která se konala už pošesté, se zúčastnilo na osmdesát učitelů geografie z celé České republiky. Stejně jako v předcházejících ročnících připravila katedra geografie tři odborná témata a představila novinky aktivit pro vzájemnou spolupráci se středními a základními školami včetně každoročně pořádané Burzy nápadů.

„Jsem ráda, že si cestu do Olomouce najde každoročně téměř stovka absolventů učitelské geografie. Jsou to vždy příjemná a milá setkání. Někteří jezdí pravidelně, někteří přijeli letos poprvé. Potěšující je, že většina z nich působí jako učitelé geografie na středních i základních školách a dělají přesně to, na co jsme je připravili. Na léta strávená na Univerzitě Palackého vzpomínají rádi a s radostí se do Olomouce vrací,“ řekla hlavní organizátorka setkání Irena Smolová.

Výročním absolventům byly předány pamětní listy a drobné dárky. „Studium jsem ukončil před deseti lety a až v letošním roce se mi konečně podařilo sem přijet. Bylo to pro mě informativně zajímavé stejně jako setkání s kolegy,“ doplnil Michal Navrátil z Prahy.

Na aktuální geografická témata a praktické příklady online aplikací a GIS využitelných ve vzdělávání, subjektivní vnímání městského prostředí pomocí mobilní aplikace Cin City nebo spolupráci se základními a středními školy bylo zaměřeno Setkání učitelů zeměpisu a absolventů olomoucké učitelské geografie, které na přírodovědecké fakultě pořádala katedra geografie.

„Na setkání jezdím každý rok a předpokládám, že tomu bude i nadále. Je to příležitost, jak obohatit své znalosti a vědomosti i setkat se se svými spolužáky. Přednášky jsou zajímavé, ať už se týkají environmentální nebo socioekonomické geografie. Zajímavý a podnětný byl i Atlas olomoucké aglomerace, který se dá velmi dobře využít ve výuce,“ uvedl Jan Odehnal ze Základní školy Boženy Němcové v Zábřehu.

Sobotní akce, která se konala už pošesté, se zúčastnilo na osmdesát učitelů geografie z celé České republiky. Stejně jako v předcházejících ročnících připravila katedra geografie tři odborná témata a představila novinky aktivit pro vzájemnou spolupráci se středními a základními školami včetně každoročně pořádané Burzy nápadů.

„Jsem ráda, že si cestu do Olomouce najde každoročně téměř stovka absolventů učitelské geografie. Jsou to vždy příjemná a milá setkání. Někteří jezdí pravidelně, někteří přijeli letos poprvé. Potěšující je, že většina z nich působí jako učitelé geografie na středních i základních školách a dělají přesně to, na co jsme je připravili. Na léta strávená na Univerzitě Palackého vzpomínají rádi a s radostí se do Olomouce vrací,“ řekla hlavní organizátorka setkání Irena Smolová.

Výročním absolventům byly předány pamětní listy a drobné dárky. „Studium jsem ukončil před deseti lety a až v letošním roce se mi konečně podařilo sem přijet. Bylo to pro mě informativně zajímavé stejně jako setkání s kolegy,“ doplnil Michal Navrátil z Prahy.

Vzájemnou úctu, respekt, partnerskou spolupráci a dobré sousedské vztahy chtějí i nadále rozvíjet Univerzita Palackého a Arcibiskupství olomoucké. Shodli se na tom jejich nejvyšší představitelé – rektor Martin Procházka a nový olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

„Arcibiskupství a univerzita jsou tu společně už po staletí. Historie olomouckého vysokého učení nese výraznou stopu zdejších biskupů a arcibiskupů od samotného založení univerzity. Společně se podílíme na utváření našeho města i jeho okolí, vzájemně se ovlivňujeme a podporujeme. Pan arcibiskup je velkým kancléřem naší teologické fakulty. A podobných spojení bychom mezi univerzitou a arcibiskupstvím našli celou řadu. Přeji Jeho Excelenci Josefu Nuzíkovi hodně zdraví a sil pro výkon jeho náročného poslání na olomouckém arcibiskupském stolci,“ uvedl rektor Martin Procházka, který navštívil arcibiskupa společně s děkanem CMTF UP Vítem Huškem právě ve Svatém týdnu před Velikonocemi a před jeho slavnostní inaugurací.

Josef Nuzík bude uveden na arcibiskupský stolec 13. dubna během obřadu, který bude součástí mše v katedrále svatého Václava. Na uvedení v pořadí 15. arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského do jeho úřadu se chystají tisíce věřících, sledovat jej bude i několik set hostů z Česka i zahraničí. Olomouc zažije podobnou událost po více než třiceti letech. „Zároveň bych rád za veškerou dosavadní spolupráci a podporu univerzity poděkoval Jeho Excelenci Janu Graubnerovi, který se před dvěma lety stal arcibiskupem pražským. Svůj úřad v Olomouci vykonával poctivě a s velkou noblesou,“ doplnil rektor UP Martin Procházka.

 

Vzájemnou úctu, respekt, partnerskou spolupráci a dobré sousedské vztahy chtějí i nadále rozvíjet Univerzita Palackého a Arcibiskupství olomoucké. Shodli se na tom jejich nejvyšší představitelé – rektor Martin Procházka a nový olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

„Arcibiskupství a univerzita jsou tu společně už po staletí. Historie olomouckého vysokého učení nese výraznou stopu zdejších biskupů a arcibiskupů od samotného založení univerzity. Společně se podílíme na utváření našeho města i jeho okolí, vzájemně se ovlivňujeme a podporujeme. Pan arcibiskup je velkým kancléřem naší teologické fakulty. A podobných spojení bychom mezi univerzitou a arcibiskupstvím našli celou řadu. Přeji Jeho Excelenci Josefu Nuzíkovi hodně zdraví a sil pro výkon jeho náročného poslání na olomouckém arcibiskupském stolci,“ uvedl rektor Martin Procházka, který navštívil arcibiskupa společně s děkanem CMTF UP Vítem Huškem právě ve Svatém týdnu před Velikonocemi a před jeho slavnostní inaugurací.

Josef Nuzík bude uveden na arcibiskupský stolec 13. dubna během obřadu, který bude součástí mše v katedrále svatého Václava. Na uvedení v pořadí 15. arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského do jeho úřadu se chystají tisíce věřících, sledovat jej bude i několik set hostů z Česka i zahraničí. Olomouc zažije podobnou událost po více než třiceti letech. „Zároveň bych rád za veškerou dosavadní spolupráci a podporu univerzity poděkoval Jeho Excelenci Janu Graubnerovi, který se před dvěma lety stal arcibiskupem pražským. Svůj úřad v Olomouci vykonával poctivě a s velkou noblesou,“ doplnil rektor UP Martin Procházka.

 

Vědeckotechnický park UP (VTP UP) vyhlašuje 15. ročník soutěže Podnikavá hlava, jejímž cílem je ocenit nejlepší podnikatelské nápady nejen studentů Univerzity Palackého, ale také začínajících nebo zkušených podnikatelů z řad veřejnosti. Na vítěze čeká hlavní cena 50 000 Kč, poradenství a konzultace s mentory v hodnotě 130 000 Kč, roční pronájem pracovního místa v Element Coworkingu nebo sleva 50 % na roční pronájem kanceláře. Přihlášky do soutěže je možné podávat do 20. května.

Soutěž Podnikavá hlava pomáhá studentům UP a začínajícím podnikatelům odstartovat vlastní byznys a oslovit investory. „Z dotazníkového šetření, které jsme realizovali na jaře 2023, vyplynulo, že 25 % studentů UP chce po ukončení studia podnikat. Soutěž Podnikavá hlava je ideální příležitost, jak si nechat zhodnotit podnikatelský záměr, seznámit se s podnikatelskou komunitou Olomouckého kraje a naučit se prezentovat svůj nápad před investory,“ zve k účasti v soutěži ředitel VTP UP Petr Kubečka.

„Úspěšným projektem z předchozích ročníků soutěže je např. aplikace FESTADA usnadňující chov ovcí, vítězný projekt loňského roku – AI nástroj  vyvinutý studentem UP Samuelem Jašíkem – či další zajímavé projekty jako dětská herna JáSám, aplikace FreshenUp sdružující beauty služby nebo projekt Asistent na blízku,“ dodává.

Zkušenější podnikatelé a zavedené startupy si taktéž přijdou na své – získají zpětnou vazbu od profesionálů, nové kontakty, networking a sdílení dobré praxe.

Do finále soutěže, které proběhne 7. června, postoupí 10 soutěžících. Ti představí své projekty před odbornou porotou, která vybere ten nejlepší z nich. Pro finalisty je navíc připraven praktický workshop o aktuálních trendech v marketingu. Termíny, pravidla, výhry a další informace o soutěži jsou dostupné na webu www.podnikavahlava.cz.

Soutěž Podnikavá hlava pořádá Univerzita Palackého pod záštitou rektora Martina Procházky, primátora Olomouce Miroslava Žbánka a náměstka hejtmana Olomouckého kraje Jana Šafaříka. Finanční podporu poskytli hlavní partneři Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Inovační centrum Olomouckého kraje. Marketingovou propagaci soutěže zajištuje Marketingová agentura Arrow Marketing. Tato soutěž je realizována v rámci projektu Podpora podnikavosti, který je součástí Národního plánu obnovy, komponenty 1.4. Digitální ekonomika a společnost, inovativní startupy a nové technologie, financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.