Agregátor zdrojů

K oslavám univerzity přispěl i badatelský dějepis

Co bylo potřeba udělat, aby na konci šestnáctého století vznikla v Olomouci univerzita? Tato a celá řada dalších otázek se staly součástí osmi zážitkových workshopů, které se jako součást doprovodného programu oslav 450. výročí olomoucké univerzity uskutečnily ve Vlastivědném muzeu Olomouc. Žáci a žákyně vybraných základních škol se díky studujícím a vyučujícím katedry historie FF UP ocitli v roli historiků věnujících se dějinám jezuitů a vzdělávání v Olomouci.

Studující a vyučující katedry historie FF UP navštěvují s výukovými programy vybrané základní školy pravidelně v rámci kurzu Trendy v moderní výuce dějepisu. Letos se při příležitosti oslav 450. výročí univerzity uskutečnilo osm vybraných workshopů pro žáky a žákyně ve Vlastivědném muzeu Olomouc. Programově navázaly na instalovanou expozici o založení a dějinách univerzity. Žáci a žákyně se v připravených workshopech ocitli v roli historiků, kteří pod vedením studentek a studentů zkoumali písemné, obrazové a hmotné prameny a pomocí řešili otázky, které souvisejí s dějinami jezuitů a vzděláváním v Olomouci.

„Workshopy připravujeme zážitkově a badatelsky. Koncipujeme je tedy jako aktivní práci žáků s historickými prameny a různými typy zdrojů. Přímo a intenzivně jsou tak zapojeni do práce, sami svou vlastní činností získávají nové poznání, pracují vlastně jako historikové a historičky, byť s didaktizovanými, tedy pro práci žáků upravenými, prameny. Kladou si výzkumné otázky, na něž hledají odpovědi prostřednictvím kritické práce s prameny,“ uvedla Radmila Prchal Pavlíčková z katedry historie FF UP.

Kurz Trendy v moderní výuce dějepisu, v jehož rámci vznikl i uvedený workshop, vede s kolegyní z katedry Michaelou Antonín Malaníkovou. Na obsahu workshopu obě pracovaly se studujícími od začátku semestru.

„Nejdřív jsme všichni pečlivě procházeli exponáty a popisky univerzitní expozice a přemýšleli, jaké téma zvolit a jak práci koncipovat, abychom se o exponáty na výstavě mohli opřít, a přitom počítat se znalostmi žáků sedmých a osmých tříd. Expozice vystavuje portréty významných osobností, které se nějakým způsobem zasloužily o vznik univerzity, většinou se jedná o církevní hodnostáře, panovníky a jezuity. Vytvořili jsme pět stanovišť, na nichž žáci pracovali s portrétem a jeho symbolikou, s písemným zdrojem, který naši studující na míru připravili a didaktizovali tak, aby byl vhodný pro práci žáků. Žáci a žákyně během workshopu zjišťovali, co konkrétně daná osobnost poskytla univerzitě pro její vznik: jednalo se například o privilegium, finance, budovy ve městě, svatou patronku a podobně. Pracovali v pěti týmech pod vedením našich studujících. Vyústěním jejich práce byla závěrečná historická minikonference, během níž si navzájem představili to, na co přišli, například formou živého obrazu či divadelní scénky. Někteří představili jimi sepsanou zakládací listinu univerzity či účetní materiál a jeho analýzu,“ doplnila Michaela Antonín Malaníková.   

Workshopy se uskutečnily 13., 20. a 27. listopadu. V každém dni pro tři školní skupiny ze škol z Olomouce a okolí. Během workshopů vznikly pracovní listy, které zůstaly volně k dispozici pro návštěvníky VMO.

Obě historičky pak zdůraznily, že se badatelská výuka hlásí k pedagogickému konstruktivismu a kompetenčnímu vzdělávání a že jejím cílem není, aby si žáci zapamatovali množství informací, které by dokázali co nejdokonaleji reprodukovat. V takto zaměřené výuce je důležité, aby žáci a žákyně s informacemi aktivně pracovali a tím své poznání utvářeli. Zároveň tak budovali dovednosti, jež pro práci s informacemi v každodenním životě potřebují.  

„Při aktivní práci s prameny se žáci učí například zkoumat pravdivost informací, třídit je, vyhodnocovat jejich důležitost, učí se vytěžit z textu klíčové informace, porovnat je s jinými zdroji, formulovat vlastní myšlenky, žáci obecně posilují své čtenářské kompetence a kritické myšlení, ale taky sociální dovednosti, jako schopnost spolupracovat ve skupině, kultivovaně diskutovat, naslouchat si, řešit společně problémy a podobně,“ dodaly.

Uvedené se podle nich i ukázalo v závěru workshopu, když žáci a žákyně porovnávali danou situaci na konci 16. století se současností. Odpovídali si na otázku, v čem je při zakládání nějaké nové instituce naše doba stejná a v čem se v porovnání s šestnáctým stoletím odlišuje.

„Badatelská výuka spočívá také v tom, že v centru práce stojí nějaká klíčová badatelská otázka, na kterou žáci hledají prostřednictvím své práce se zdroji odpověď. Tato otázka formuluje nějaký konkrétní problém, k němuž se vztahuje celá práce. Naše badatelská otázka zněla: ‚Co bylo potřeba udělat, aby vznikla na konci 16. století v Olomouci univerzita?‘ Ve většině žáci přišli na to, že tehdy i nyní jsou třeba peníze, schopní lidé, nápady, právní záruky, prostory, konexe a podobně. Jednu z nejpodstatnějších odlišností vnímali v tom, že v dřívější době bylo vše důležité v rukou mužů, ženy nemohly studovat, ani vyučovat. Jedinou ženou, která byla v uvedené době pro renomé univerzity důležitá, byla svatá Pavlína, jejíž relikvii jezuité přinesli a která se stala patronkou města,“ uzavřela Radmila Prchal Pavlíčková. 

Kurz Trendy v moderní výuce dějepisu je jako výběrový určený budoucím učitelům a učitelkám dějepisu. Soustředí se na badatelskou metodu ve výuce dějepisu. Popsané workshopy pro školy jsou součástí každého semestru. Na katedře historie jsou vnímány jako dobrá příležitost, během níž si studující v kontaktu se školami vyzkouší něco praktického. Více o badatelství v dějepisu například zde a zde.

Z reakce studujících na KHI FF UP, kteří připravili a vedli workshopy:

Jsme rádi: *za způsob přípravy workshopu, *za společné brainstormování a jeho tematické zaměření, *za spolupráci i nasazení spolužaček a spolužáků, *za příležitost pracovat s různými skupinami žáků, *za možnost vnímat, jak je každá třída jiná, *za možnost reakce při vedení práce ve skupině, *za možnost vidět, jak mezi sebou žáci a žákyně komunikují, jak kriticky přemýšlí a jakou atmosféru dokážou vytvořit při sdílení informací. *Bonusem bylo, že žáci pracovali přímo na výstavě, v blízkosti exponátů. Mohli zažít ‚jinou‘ výuku, byli zapojení a aktivní. Workshop byl dobrý příklad badatelské práce. *Žáci a učitelé odcházeli spokojeni, většinou se workshop líbil a práce je bavila. *Od učitelů a učitelek jsme dostávali pozitivní zpětnou vazbu, potěšilo nás, když paní učitelka při odchodu řekla, že ji zase máme pozvat, až budeme něco podobného pořádat.

Ze zápisů v Pamětní knize VMO

*Bylo to super (srdíčko). *Naučili jsme se něco nového, bylo to zajímavé a velmi přínosné. *Super a moc hezky naplánované (srdíčko). *Bylo to moc hezké (srdíčko).

K oslavám univerzity přispěl i badatelský dějepis

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 12/12/2023 - 08:00

Co bylo potřeba udělat, aby na konci šestnáctého století vznikla v Olomouci univerzita? Tato a celá řada dalších otázek se staly součástí osmi zážitkových workshopů, které se jako součást doprovodného programu oslav 450. výročí olomoucké univerzity uskutečnily ve Vlastivědném muzeu Olomouc. Žáci a žákyně vybraných základních škol se díky studujícím a vyučujícím katedry historie FF UP ocitli v roli historiků věnujících se dějinám jezuitů a vzdělávání v Olomouci.

Studující a vyučující katedry historie FF UP navštěvují s výukovými programy vybrané základní školy pravidelně v rámci kurzu Trendy v moderní výuce dějepisu. Letos se při příležitosti oslav 450. výročí univerzity uskutečnilo osm vybraných workshopů pro žáky a žákyně ve Vlastivědném muzeu Olomouc. Programově navázaly na instalovanou expozici o založení a dějinách univerzity. Žáci a žákyně se v připravených workshopech ocitli v roli historiků, kteří pod vedením studentek a studentů zkoumali písemné, obrazové a hmotné prameny a pomocí řešili otázky, které souvisejí s dějinami jezuitů a vzděláváním v Olomouci.

„Workshopy připravujeme zážitkově a badatelsky. Koncipujeme je tedy jako aktivní práci žáků s historickými prameny a různými typy zdrojů. Přímo a intenzivně jsou tak zapojeni do práce, sami svou vlastní činností získávají nové poznání, pracují vlastně jako historikové a historičky, byť s didaktizovanými, tedy pro práci žáků upravenými, prameny. Kladou si výzkumné otázky, na něž hledají odpovědi prostřednictvím kritické práce s prameny,“ uvedla Radmila Prchal Pavlíčková z katedry historie FF UP.

Kurz Trendy v moderní výuce dějepisu, v jehož rámci vznikl i uvedený workshop, vede s kolegyní z katedry Michaelou Antonín Malaníkovou. Na obsahu workshopu obě pracovaly se studujícími od začátku semestru.

„Nejdřív jsme všichni pečlivě procházeli exponáty a popisky univerzitní expozice a přemýšleli, jaké téma zvolit a jak práci koncipovat, abychom se o exponáty na výstavě mohli opřít, a přitom počítat se znalostmi žáků sedmých a osmých tříd. Expozice vystavuje portréty významných osobností, které se nějakým způsobem zasloužily o vznik univerzity, většinou se jedná o církevní hodnostáře, panovníky a jezuity. Vytvořili jsme pět stanovišť, na nichž žáci pracovali s portrétem a jeho symbolikou, s písemným zdrojem, který naši studující na míru připravili a didaktizovali tak, aby byl vhodný pro práci žáků. Žáci a žákyně během workshopu zjišťovali, co konkrétně daná osobnost poskytla univerzitě pro její vznik: jednalo se například o privilegium, finance, budovy ve městě, svatou patronku a podobně. Pracovali v pěti týmech pod vedením našich studujících. Vyústěním jejich práce byla závěrečná historická minikonference, během níž si navzájem představili to, na co přišli, například formou živého obrazu či divadelní scénky. Někteří představili jimi sepsanou zakládací listinu univerzity či účetní materiál a jeho analýzu,“ doplnila Michaela Antonín Malaníková.   

Workshopy se uskutečnily 13., 20. a 27. listopadu. V každém dni pro tři školní skupiny ze škol z Olomouce a okolí. Během workshopů vznikly pracovní listy, které zůstaly volně k dispozici pro návštěvníky VMO.

Obě historičky pak zdůraznily, že se badatelská výuka hlásí k pedagogickému konstruktivismu a kompetenčnímu vzdělávání a že jejím cílem není, aby si žáci zapamatovali množství informací, které by dokázali co nejdokonaleji reprodukovat. V takto zaměřené výuce je důležité, aby žáci a žákyně s informacemi aktivně pracovali a tím své poznání utvářeli. Zároveň tak budovali dovednosti, jež pro práci s informacemi v každodenním životě potřebují.  

„Při aktivní práci s prameny se žáci učí například zkoumat pravdivost informací, třídit je, vyhodnocovat jejich důležitost, učí se vytěžit z textu klíčové informace, porovnat je s jinými zdroji, formulovat vlastní myšlenky, žáci obecně posilují své čtenářské kompetence a kritické myšlení, ale taky sociální dovednosti, jako schopnost spolupracovat ve skupině, kultivovaně diskutovat, naslouchat si, řešit společně problémy a podobně,“ dodaly.

Uvedené se podle nich i ukázalo v závěru workshopu, když žáci a žákyně porovnávali danou situaci na konci 16. století se současností. Odpovídali si na otázku, v čem je při zakládání nějaké nové instituce naše doba stejná a v čem se v porovnání s šestnáctým stoletím odlišuje.

„Badatelská výuka spočívá také v tom, že v centru práce stojí nějaká klíčová badatelská otázka, na kterou žáci hledají prostřednictvím své práce se zdroji odpověď. Tato otázka formuluje nějaký konkrétní problém, k němuž se vztahuje celá práce. Naše badatelská otázka zněla: ‚Co bylo potřeba udělat, aby vznikla na konci 16. století v Olomouci univerzita?‘ Ve většině žáci přišli na to, že tehdy i nyní jsou třeba peníze, schopní lidé, nápady, právní záruky, prostory, konexe a podobně. Jednu z nejpodstatnějších odlišností vnímali v tom, že v dřívější době bylo vše důležité v rukou mužů, ženy nemohly studovat, ani vyučovat. Jedinou ženou, která byla v uvedené době pro renomé univerzity důležitá, byla svatá Pavlína, jejíž relikvii jezuité přinesli a která se stala patronkou města,“ uzavřela Radmila Prchal Pavlíčková. 

Kurz Trendy v moderní výuce dějepisu je jako výběrový určený budoucím učitelům a učitelkám dějepisu. Soustředí se na badatelskou metodu ve výuce dějepisu. Popsané workshopy pro školy jsou součástí každého semestru. Na katedře historie jsou vnímány jako dobrá příležitost, během níž si studující v kontaktu se školami vyzkouší něco praktického. Více o badatelství v dějepisu například zde a zde.

Z reakce studujících na KHI FF UP, kteří připravili a vedli workshopy:

Jsme rádi: *za způsob přípravy workshopu, *za společné brainstormování a jeho tematické zaměření, *za spolupráci i nasazení spolužaček a spolužáků, *za příležitost pracovat s různými skupinami žáků, *za možnost vnímat, jak je každá třída jiná, *za možnost reakce při vedení práce ve skupině, *za možnost vidět, jak mezi sebou žáci a žákyně komunikují, jak kriticky přemýšlí a jakou atmosféru dokážou vytvořit při sdílení informací. *Bonusem bylo, že žáci pracovali přímo na výstavě, v blízkosti exponátů. Mohli zažít ‚jinou‘ výuku, byli zapojení a aktivní. Workshop byl dobrý příklad badatelské práce. *Žáci a učitelé odcházeli spokojeni, většinou se workshop líbil a práce je bavila. *Od učitelů a učitelek jsme dostávali pozitivní zpětnou vazbu, potěšilo nás, když paní učitelka při odchodu řekla, že ji zase máme pozvat, až budeme něco podobného pořádat.

Ze zápisů v Pamětní knize VMO

*Bylo to super (srdíčko). *Naučili jsme se něco nového, bylo to zajímavé a velmi přínosné. *Super a moc hezky naplánované (srdíčko). *Bylo to moc hezké (srdíčko).

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Mezinárodní tým vědců se snaží urychlit šlechtění luštěnin

Urychlit šlechtění odolnějších odrůd luštěnin s vyššími výnosy a tím zvýšit zastoupení těchto perspektivních zemědělských plodin na evropských polích má za cíl mezinárodní projekt EU Horizon s názvem Legume Generation, ve kterém spojili síly šlechtitelé a odborníci z veřejného výzkumu včetně vědců z přírodovědecké fakulty. Nová generace luštěnin bude mít lepší schopnost adaptovat se na měnící se klima a zároveň pěstitelům nabídne vyšší a udržitelný výnos, zvýšenou odolnost i lepší nutriční vlastnosti.

Současná produkce luštěnin v Evropě výrazně zaostává za jejich potenciálem v oblasti výživy obyvatelstva, ve které dlouhodobě hrají zásadní roli obiloviny. Jejich produkce je ale náročná na spotřebu dusíkatých hnojiv, což má negativní dopad na životní prostředí. Navzdory nesporným výhodám, které pěstování luštěnin přináší zemědělcům i konečným spotřebitelům, tyto zemědělské plodiny aktuálně zabírají pouze dvě až tři procenta osevních ploch v Evropě.

„Částečně je to způsobeno tím, že investice do šlechtění byly dosud minimální. Konsorcium Legume Generation se to nyní snaží změnit,“ uvedla Mária Škrabišová, která na katedře biochemie PřF UP vede výzkumnou skupinu zaměřenou na genomiku luskovin. Mezinárodní skupina Legume Generation už vytvořila nové struktury pro spolupráci mezi šlechtiteli luštěnin a veřejným výzkumem. Pilíře projektu tvoří šest inovačních komunit zaměřených na konkrétní druhy luštěnin. Každá z nich bude sdružovat genetické zdroje a odborné znalosti v oblasti analýzy dat a genomiky. Docílí se tak efektivnějšího, přesnějšího a tím i rychlejšího šlechtění.

Výzkumná skupina má s genomikou sóji bohaté zkušenosti díky své dlouhodobé spolupráci s odborníky z USA. „Doposud jsme jako model pro analýzu genomických dat používali sóju a naše strategie aplikované genomiky se ukázala být pro zefektivnění šlechtění zásadní. Strategii jsme úspěšně testovali i na jiných plodinách, jako je rýže nebo bavlna. Chceme proto v rámci projektu Legume Generation vedle sóji podpořit i ostatní luštěniny určené pro pěstování v Evropě,“ doplnila vědkyně.

Zvýšení produkce luštěnin podle vědců pomůže diverzifikovat rostlinnou výrobu a zároveň sníží závislost na dusíkatých hnojivech, jejichž nynější vysoká spotřeba souvisí s pěstováním tradičních obilovin. „Zvýšení produkce luštěnin na zrno pro potravinářské účely zároveň dobře koresponduje s rostoucí poptávkou po potravinách bohatých na rostlinné bílkoviny,“ upozornila Mária Škrabišová.

V evropském zemědělství stále převažují obiloviny bohaté na škrob, jejichž velká část se používá ke krmení hospodářských zvířat chovaných kvůli masu. Tento vysoce produktivní zemědělský systém ale ročně spotřebuje v Evropské unii a Spojeném království přibližně 10 milionů tun dusíkatých hnojiv a ekvivalentu přibližně 35 milionů tun sóji bohaté na bílkoviny, která se z 95 % dováží. Výsledné environmentální problémy úzce souvisí i s tím, že mnoho Evropanů konzumuje mnohem víc potravin živočišného původu, než doporučují odborníci.

„Bílkoviny obsahují asi 16 procent dusíku, ale většina tohoto chemického prvku se ztrácí v životním prostředí, když se bílkoviny používají ke krmení zvířat. Náhrada živočišných bílkovin rostlinnými je tak logickým řešením nejednoho problému,“ podotkla Mária Škrabišová.

Velká plocha polí nutných k pěstování obilovin pro krmení hospodářských zvířat také brání jinému využití půdy, například k obnově přírodního prostředí. „To přímo či nepřímo způsobuje změny ve využívání půdy, mezi které patří odlesňování. Jak jsme nedávno viděli, náš zemědělsko-potravinářský systém závislý na pěstování obilovin je také zranitelný blízkými i vzdálenějšími geopolitickými konflikty,“ dodala.

Projekt EU Horizon s názvem Legume Generation, který byl ohodnocen historicky nejlepším skóre, bude až do roku 2028 podpořen 7 miliony eur. Na projektu bude spolupracovat 32 partnerů ze 16 zemí včetně Univerzity Palackého v Olomouci. Konsorcium pod vedením koordinátora Dr. Larse-Gernot Otto (IPK) a Dr. Donala Murphy-Bokern (Lohne) spojí síly ve šlechtění sóji, hrachu, fazolu, bobu, jetele a čočky.

Mezinárodní tým vědců se snaží urychlit šlechtění luštěnin

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 11/12/2023 - 15:00

Urychlit šlechtění odolnějších odrůd luštěnin s vyššími výnosy a tím zvýšit zastoupení těchto perspektivních zemědělských plodin na evropských polích má za cíl mezinárodní projekt EU Horizon s názvem Legume Generation, ve kterém spojili síly šlechtitelé a odborníci z veřejného výzkumu včetně vědců z přírodovědecké fakulty. Nová generace luštěnin bude mít lepší schopnost adaptovat se na měnící se klima a zároveň pěstitelům nabídne vyšší a udržitelný výnos, zvýšenou odolnost i lepší nutriční vlastnosti.

Současná produkce luštěnin v Evropě výrazně zaostává za jejich potenciálem v oblasti výživy obyvatelstva, ve které dlouhodobě hrají zásadní roli obiloviny. Jejich produkce je ale náročná na spotřebu dusíkatých hnojiv, což má negativní dopad na životní prostředí. Navzdory nesporným výhodám, které pěstování luštěnin přináší zemědělcům i konečným spotřebitelům, tyto zemědělské plodiny aktuálně zabírají pouze dvě až tři procenta osevních ploch v Evropě.

„Částečně je to způsobeno tím, že investice do šlechtění byly dosud minimální. Konsorcium Legume Generation se to nyní snaží změnit,“ uvedla Mária Škrabišová, která na katedře biochemie PřF UP vede výzkumnou skupinu zaměřenou na genomiku luskovin. Mezinárodní skupina Legume Generation už vytvořila nové struktury pro spolupráci mezi šlechtiteli luštěnin a veřejným výzkumem. Pilíře projektu tvoří šest inovačních komunit zaměřených na konkrétní druhy luštěnin. Každá z nich bude sdružovat genetické zdroje a odborné znalosti v oblasti analýzy dat a genomiky. Docílí se tak efektivnějšího, přesnějšího a tím i rychlejšího šlechtění.

Výzkumná skupina má s genomikou sóji bohaté zkušenosti díky své dlouhodobé spolupráci s odborníky z USA. „Doposud jsme jako model pro analýzu genomických dat používali sóju a naše strategie aplikované genomiky se ukázala být pro zefektivnění šlechtění zásadní. Strategii jsme úspěšně testovali i na jiných plodinách, jako je rýže nebo bavlna. Chceme proto v rámci projektu Legume Generation vedle sóji podpořit i ostatní luštěniny určené pro pěstování v Evropě,“ doplnila vědkyně.

Zvýšení produkce luštěnin podle vědců pomůže diverzifikovat rostlinnou výrobu a zároveň sníží závislost na dusíkatých hnojivech, jejichž nynější vysoká spotřeba souvisí s pěstováním tradičních obilovin. „Zvýšení produkce luštěnin na zrno pro potravinářské účely zároveň dobře koresponduje s rostoucí poptávkou po potravinách bohatých na rostlinné bílkoviny,“ upozornila Mária Škrabišová.

V evropském zemědělství stále převažují obiloviny bohaté na škrob, jejichž velká část se používá ke krmení hospodářských zvířat chovaných kvůli masu. Tento vysoce produktivní zemědělský systém ale ročně spotřebuje v Evropské unii a Spojeném království přibližně 10 milionů tun dusíkatých hnojiv a ekvivalentu přibližně 35 milionů tun sóji bohaté na bílkoviny, která se z 95 % dováží. Výsledné environmentální problémy úzce souvisí i s tím, že mnoho Evropanů konzumuje mnohem víc potravin živočišného původu, než doporučují odborníci.

„Bílkoviny obsahují asi 16 procent dusíku, ale většina tohoto chemického prvku se ztrácí v životním prostředí, když se bílkoviny používají ke krmení zvířat. Náhrada živočišných bílkovin rostlinnými je tak logickým řešením nejednoho problému,“ podotkla Mária Škrabišová.

Velká plocha polí nutných k pěstování obilovin pro krmení hospodářských zvířat také brání jinému využití půdy, například k obnově přírodního prostředí. „To přímo či nepřímo způsobuje změny ve využívání půdy, mezi které patří odlesňování. Jak jsme nedávno viděli, náš zemědělsko-potravinářský systém závislý na pěstování obilovin je také zranitelný blízkými i vzdálenějšími geopolitickými konflikty,“ dodala.

Projekt EU Horizon s názvem Legume Generation, který byl ohodnocen historicky nejlepším skóre, bude až do roku 2028 podpořen 7 miliony eur. Na projektu bude spolupracovat 32 partnerů ze 16 zemí včetně Univerzity Palackého v Olomouci. Konsorcium pod vedením koordinátora Dr. Larse-Gernot Otto (IPK) a Dr. Donala Murphy-Bokern (Lohne) spojí síly ve šlechtění sóji, hrachu, fazolu, bobu, jetele a čočky.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Na předvánočním jednání senátu LF se diskutovalo i oceňovalo

Naposledy v roce 2023 se k jednání sešel Akademický senát Lékařské fakulty UP. Senátoři se mimo jiné zabývali plány na příští rok či směrnicí děkana k provedení Studijního a zkušebního řádu UP. Úvod zasedání však patřil připomenutí odkazu Josefiny Napravilové a ocenění nejlepších studentek.

Životní příběh odbojářky, válečné veteránky a mecenášky, nositelky Řádu T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva, krátce přiblížil děkan LF UP Milan Kolář. V návaznosti na to společně s předsedou AS LF UP Tomášem Papajíkem pogratuloval k udělení stipendia, které jméno Josefiny Napravilové nese, Anně Mrowiecové, nejlepší studentce prvního ročníku v akademickém roce 2022/2023. „Jsem mile překvapena, vůbec jsem to nečekala. Moc děkuji,“ uvedla medička za potlesku přítomných. Ocenění převzala i Michal Mamistvalov jako studentka s nejlepším prospěchem za první ročník v anglickém studijním programu.

Pak se již členové AS LF UP pustili do běžné agendy, během které po doporučení legislativní i ekonomickou komisí schválili Plán realizace Strategického záměru LF UP na rok 2024. Plán zahrnuje například přípravu na akreditaci Národního akreditačního úřadu v rámci plnění Globálních standardů World Federation for Medical Education, zahájení přípravy pro reakreditaci studijních programů Všeobecné lékařství a General Medicine nebo práci na nové směrnici děkana k provedení Studijního a zkušebního řádu UP, o jejíchž novinkách zejména ve vztahu k doktorandům se na senátu také mluvilo.

Senátoři schválili i podmínky přijímacího řízení doktorských studijních programů a zvolili staronovou zástupkyni fakulty do Sněmu Rady vysokých škol – proděkanku Hanu Kolářovou. Profesorka Kolářová již zkušenosti ze sněmu má, navíc na jednáních pouze minimálně chyběla. „Za mě je ideální volbou,“ dodal k nominaci děkan.

Milan Kolář také senátory informoval o tom, že stavba nové budovy fakulty běží podle plánu, a pootevřel problematiku dělení finančních prostředků a jeho metodiky.

K příštímu jednání se Akademický senát LF UP sejde 6. února 2024.

Na předvánočním jednání senátu LF se diskutovalo i oceňovalo

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 11/12/2023 - 12:30

Naposledy v roce 2023 se k jednání sešel Akademický senát Lékařské fakulty UP. Senátoři se mimo jiné zabývali plány na příští rok či směrnicí děkana k provedení Studijního a zkušebního řádu UP. Úvod zasedání však patřil připomenutí odkazu Josefiny Napravilové a ocenění nejlepších studentek.

Životní příběh odbojářky, válečné veteránky a mecenášky, nositelky Řádu T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva, krátce přiblížil děkan LF UP Milan Kolář. V návaznosti na to společně s předsedou AS LF UP Tomášem Papajíkem pogratuloval k udělení stipendia, které jméno Josefiny Napravilové nese, Anně Mrowiecové, nejlepší studentce prvního ročníku v akademickém roce 2022/2023. „Jsem mile překvapena, vůbec jsem to nečekala. Moc děkuji,“ uvedla medička za potlesku přítomných. Ocenění převzala i Michal Mamistvalov jako studentka s nejlepším prospěchem za první ročník v anglickém studijním programu.

Pak se již členové AS LF UP pustili do běžné agendy, během které po doporučení legislativní i ekonomickou komisí schválili Plán realizace Strategického záměru LF UP na rok 2024. Plán zahrnuje například přípravu na akreditaci Národního akreditačního úřadu v rámci plnění Globálních standardů World Federation for Medical Education, zahájení přípravy pro reakreditaci studijních programů Všeobecné lékařství a General Medicine nebo práci na nové směrnici děkana k provedení Studijního a zkušebního řádu UP, o jejíchž novinkách zejména ve vztahu k doktorandům se na senátu také mluvilo.

Senátoři schválili i podmínky přijímacího řízení doktorských studijních programů a zvolili staronovou zástupkyni fakulty do Sněmu Rady vysokých škol – proděkanku Hanu Kolářovou. Profesorka Kolářová již zkušenosti ze sněmu má, navíc na jednáních pouze minimálně chyběla. „Za mě je ideální volbou,“ dodal k nominaci děkan.

Milan Kolář také senátory informoval o tom, že stavba nové budovy fakulty běží podle plánu, a pootevřel problematiku dělení finančních prostředků a jeho metodiky.

K příštímu jednání se Akademický senát LF UP sejde 6. února 2024.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

The BOSS bispectrum analysis at one loop from the Effective Field Theory of Large-Scale Structure

Novinky: Fyzikální ústav - Po, 11/12/2023 - 09:26
In this talk, I will discuss our recent analyses of the BOSS galaxy-clustering power spectrum and bispectrum data using the one-loop predictions from the Effective Field Theory of Large-Scale Structure (EFTofLSS), where we find impressive constraints on cosmological parameters, including primordial non-Gaussianity. After reviewing the theoretical underpinnings of the EFTofLSS, which allows for a controlled and consistent perturbative expansion of cosmological observables on large scales, I will describe our results. Overall, we find that including higher-order predictions, which allows us to analyze the data to smaller length scales and access more physical modes, significantly reduces the error bars of cosmological parameters. Even with this existing BOSS data, some of our results are competitive with CMB constraints. This points to exciting, even stronger constraints from future surveys such as DESI, Euclid, and MegaMapper. I will also discuss some new theoretical developments, including signals that allow us to directly measure the formation time of galaxies.

The BOSS bispectrum analysis at one loop from the Effective Field Theory of Large-Scale Structure

News: Institute of Physics - Po, 11/12/2023 - 09:25
In this talk, I will discuss our recent analyses of the BOSS galaxy-clustering power spectrum and bispectrum data using the one-loop predictions from the Effective Field Theory of Large-Scale Structure (EFTofLSS), where we find impressive constraints on cosmological parameters, including primordial non-Gaussianity. After reviewing the theoretical underpinnings of the EFTofLSS, which allows for a controlled and consistent perturbative expansion of cosmological observables on large scales, I will describe our results. Overall, we find that including higher-order predictions, which allows us to analyze the data to smaller length scales and access more physical modes, significantly reduces the error bars of cosmological parameters. Even with this existing BOSS data, some of our results are competitive with CMB constraints. This points to exciting, even stronger constraints from future surveys such as DESI, Euclid, and MegaMapper. I will also discuss some new theoretical developments, including signals that allow us to directly measure the formation time of galaxies.
Kategorie: News from FZU

Pevnost poznání učí hrou. Nově i děti se zdravotním postižením

Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, se nově otevírá školákům se zdravotním postižením. V nabídce pro mateřské, základní i střední školy má vzdělávací programy z oblasti matematiky, biologie, fyziky a geografie, které lektoři science centra přizpůsobili dětem s nejrůznějším druhem handicapu.

Tým centra popularizace upravil stávající vzdělávací programy tak, aby je mohly navštěvovat také třídní skupiny žáků se zrakovým, sluchovým, mentálním nebo kombinovaným postižením. Děti si například vyzkouší naprogramovat roboty, poznají zblízka horniny a sopky, objeví svět netopýrů nebo se formou hry seznámí s geometrií. Novinku pro školy již měli možnost vyzkoušet žáci ze základní školy pro sluchově postižené. „Navštívila nás skupinka dětí s kombinovaným postižením. Jedná se o poměrně specifickou a náročnou skupinu, protože každé dítě má své velmi individuální potřeby. Vše dobře dopadlo a paní učitelka byla velmi vděčná za další možnost oživit výuku dětí mimo budovu školy,“ řekla lektorka Klára Stixová, která má tyto výukové programy v Pevnosti poznání na starost.

Děti se sluchovým postižením se učily programovat robota

Jeden z fyzikálních vzdělávacích programů navštívila i základní škola pro žáky se sluchovým postižením z Brna. Děti si například vyzkoušely naprogramovat robota. „Během programu jsme využívali tzv. prvky totální komunikace, při které s lektory spolupracovala paní učitelka a žákům vše překládala do znakového jazyka. V programu jsme museli udělat určité změny, například jsme mluvili v jednodušších větách, nebo jsme slovní povel doplnili obrázkem. Na dětech šlo vidět nadšení z nového prostředí a možností vyzkoušet si práci s něčím, co ve škole nemají,“ doplnila lektorka Anna Krčmářová, koordinátorka expozice Světlo a tma v Pevnosti poznání.

Ředitelka Střední školy, základní školy a mateřské školy pro sluchově postižené v Olomouci Martina Michalíková řekla, že pro děti se sluchovým postižením je důležité vzdělávání – a to i neformální – v jiném prostředí, než je škola. „Je to nezbytné pro to, aby si své zkušenosti ověřily, procvičily a zažily v praxi i vícekrát. Pasivní získávání vědomostí, na kterém často staví své další znalosti slyšící děti a vlastně všichni slyšící lidé, našim dětem v poznávání světa nesmírně chybí. Vše, co se neslyšící dítě dozvídá, je pro něj většinou zcela nové. V tomto opakování, procvičování, utvrzování se ve věci, zkušenosti či znalosti se staly možnosti Pevnosti poznání pro vzdělávání našich dětí nezastupitelné.“ Ona i její kolegové ocenili nejen obsahovou stránku programu, ale i zázemí popularizačního centra. „To, co pedagog dříve složitě sháněl, modeloval, kreslil či jinak vytvářel, Pevnost poznání nabízí ve skvělé kvalitě.“

Nové programy jsou obohacením i pro budoucí učitele

V Pevnosti poznání je většina lektorů z řad studentů Univerzity Palackého, často se jedná o studenty z pedagogické fakulty. Ti mohou v science centru nabrat zkušenosti a dostanou se do přímého kontaktu se žáky s nejrůznějšími postiženími. „Věřím, že programy jsou obohacením nejen pro děti, ale i pro naše lektory. Během hodin s dětmi se speciálně vzdělávacími potřebami získají cenné zkušenosti, které mohou uplatnit při svých pedagogických praxích, popřípadě v budoucím povolání. Například v průběhu jednoho takového programu děti naučily naše lektory pár slovíček ze znakového jazyka,“ doplnila Klára Stixová.

Učitelé si mohou půjčit také termokamery nebo netopýří batůžky

Pomůcky pro školy (hlavně elektronika) jsou často pro školy finančně těžko dosažitelné. Díky projektu plzeňské univerzity LabIR Edu si mohou učitelé v Pevnosti poznání vypůjčit sadu pěti termokamer, které se mohou hodit ve výuce i na terénních cvičeních. „Využití naleznou nejvíce v přírodovědných oborech, ale také v oborech technických, jako je třeba zahřívání materiálu při vrtání, zahřívání elektroniky apod. Kamery zapůjčujeme až na 22 dní. Díky tomuto systému kamery neleží většinu roku v kabinetu – učitelé je průběžně využívají dle náplně výuky,“ dodala Anna Krčmářová.

Inspiraci k pokusům mohou pedagogové čerpat přímo na stránkách projektu, kde lze set kamer také zarezervovat. Pevnost poznání půjčuje i tzv. netopýří výzkumnické batůžky, díky nimž je možné pomocí ultrazvukových detektorů lokalizovat a určit různé druhy netopýrů během terénních vycházek.

Pevnost poznání učí hrou. Nově i děti se zdravotním postižením

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 11/12/2023 - 08:00

Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, se nově otevírá školákům se zdravotním postižením. V nabídce pro mateřské, základní i střední školy má vzdělávací programy z oblasti matematiky, biologie, fyziky a geografie, které lektoři science centra přizpůsobili dětem s nejrůznějším druhem handicapu.

Tým centra popularizace upravil stávající vzdělávací programy tak, aby je mohly navštěvovat také třídní skupiny žáků se zrakovým, sluchovým, mentálním nebo kombinovaným postižením. Děti si například vyzkouší naprogramovat roboty, poznají zblízka horniny a sopky, objeví svět netopýrů nebo se formou hry seznámí s geometrií. Novinku pro školy již měli možnost vyzkoušet žáci ze základní školy pro sluchově postižené. „Navštívila nás skupinka dětí s kombinovaným postižením. Jedná se o poměrně specifickou a náročnou skupinu, protože každé dítě má své velmi individuální potřeby. Vše dobře dopadlo a paní učitelka byla velmi vděčná za další možnost oživit výuku dětí mimo budovu školy,“ řekla lektorka Klára Stixová, která má tyto výukové programy v Pevnosti poznání na starost.

Děti se sluchovým postižením se učily programovat robota

Jeden z fyzikálních vzdělávacích programů navštívila i základní škola pro žáky se sluchovým postižením z Brna. Děti si například vyzkoušely naprogramovat robota. „Během programu jsme využívali tzv. prvky totální komunikace, při které s lektory spolupracovala paní učitelka a žákům vše překládala do znakového jazyka. V programu jsme museli udělat určité změny, například jsme mluvili v jednodušších větách, nebo jsme slovní povel doplnili obrázkem. Na dětech šlo vidět nadšení z nového prostředí a možností vyzkoušet si práci s něčím, co ve škole nemají,“ doplnila lektorka Anna Krčmářová, koordinátorka expozice Světlo a tma v Pevnosti poznání.

Ředitelka Střední školy, základní školy a mateřské školy pro sluchově postižené v Olomouci Martina Michalíková řekla, že pro děti se sluchovým postižením je důležité vzdělávání – a to i neformální – v jiném prostředí, než je škola. „Je to nezbytné pro to, aby si své zkušenosti ověřily, procvičily a zažily v praxi i vícekrát. Pasivní získávání vědomostí, na kterém často staví své další znalosti slyšící děti a vlastně všichni slyšící lidé, našim dětem v poznávání světa nesmírně chybí. Vše, co se neslyšící dítě dozvídá, je pro něj většinou zcela nové. V tomto opakování, procvičování, utvrzování se ve věci, zkušenosti či znalosti se staly možnosti Pevnosti poznání pro vzdělávání našich dětí nezastupitelné.“ Ona i její kolegové ocenili nejen obsahovou stránku programu, ale i zázemí popularizačního centra. „To, co pedagog dříve složitě sháněl, modeloval, kreslil či jinak vytvářel, Pevnost poznání nabízí ve skvělé kvalitě.“

Nové programy jsou obohacením i pro budoucí učitele

V Pevnosti poznání je většina lektorů z řad studentů Univerzity Palackého, často se jedná o studenty z pedagogické fakulty. Ti mohou v science centru nabrat zkušenosti a dostanou se do přímého kontaktu se žáky s nejrůznějšími postiženími. „Věřím, že programy jsou obohacením nejen pro děti, ale i pro naše lektory. Během hodin s dětmi se speciálně vzdělávacími potřebami získají cenné zkušenosti, které mohou uplatnit při svých pedagogických praxích, popřípadě v budoucím povolání. Například v průběhu jednoho takového programu děti naučily naše lektory pár slovíček ze znakového jazyka,“ doplnila Klára Stixová.

Učitelé si mohou půjčit také termokamery nebo netopýří batůžky

Pomůcky pro školy (hlavně elektronika) jsou často pro školy finančně těžko dosažitelné. Díky projektu plzeňské univerzity LabIR Edu si mohou učitelé v Pevnosti poznání vypůjčit sadu pěti termokamer, které se mohou hodit ve výuce i na terénních cvičeních. „Využití naleznou nejvíce v přírodovědných oborech, ale také v oborech technických, jako je třeba zahřívání materiálu při vrtání, zahřívání elektroniky apod. Kamery zapůjčujeme až na 22 dní. Díky tomuto systému kamery neleží většinu roku v kabinetu – učitelé je průběžně využívají dle náplně výuky,“ dodala Anna Krčmářová.

Inspiraci k pokusům mohou pedagogové čerpat přímo na stránkách projektu, kde lze set kamer také zarezervovat. Pevnost poznání půjčuje i tzv. netopýří výzkumnické batůžky, díky nimž je možné pomocí ultrazvukových detektorů lokalizovat a určit různé druhy netopýrů během terénních vycházek.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Irena Smolová, geografka a předsedkyně AS UP: Práce se studenty je obohacující

Nikdy Antarktidu nenavštívila, přesto tato oblast věčného ledu a zimy měla výrazný vliv na její budoucí povolání. Irena Smolová pochází z malebného Nového Města nad Metují, kde se setkala s Josefem Sekyrou, který vstoupil na území jižního pólu na Antarktidě. Jeho cestovatelské zážitky a zkušenosti ovlivnily mladou studentku při výběru studia. Volba padla na přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.

Další osudové setkání proběhlo při psaní diplomové práce. „Na mapování chráněné krajinné oblasti Broumovsko, které bylo čerstvě vyhlášeno jako nové chráněné území, jsem pracovala s profesorem Jaromírem Demkem z olomoucké univerzity. Výzkum v terénu a „běhání“ po skalních městech mě tak strašně bavily, že když tento známý geograf odcházel do důchodu a nabídl mi práci na katedře geografie, tak jsem přijala. V mém profesním životě jsem měla příležitost potkat mnoho dalších inspirujících lidí. Ráda bych jmenovala alespoň jednoho z nich, geografa Václava Touška, který byl mým učitelem v Brně a dnes je mým váženým kolegou na katedře.“

Začátky ale nebyly úplně jednoduché. „Protože pocházím z podhůří Orlických hor, musela jsem si na rovinatou Hanou postupně zvyknout. Mentalita lidí je tady odlišná. Ale spojila jsem život s Olomoucí, krásným historickým městem, a rozhodně nelituji.“

Irena Smolová na přírodovědecké fakultě pracuje od roku 1995. Ve své vědecké práci se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic, vědeckých monografií a kapitol v monografiích tuzemských i zahraničních.

„Největší posun zaznamenala geografie od dob mého studia v geografických informačních systémech. Absolventi geografie mají komplexní pohled na území a jsou schopni využívat moderní metody. Významným pokrokem je dostupnost obrovského množství dat, která mohou využívat a která dříve nebyla tak snadno dostupná. V porovnání s jinými státy máme velkou výhodu, že většina geodat je obvykle zdarma dostupná pro veřejnou správu a vzdělávání.“

Vědkyně a pedagožka se ráda setkává se svými studenty a plní roli garantky studia učitelství geografie. „Práce se studenty mě stále velmi baví, je pro mě obohacující. Jsem ráda, že máme motivované a velmi schopné studenty, i když občas mě některé věci překvapí. Například to, že i když na rozdíl od naší generace mohou kamkoli cestovat, tak to dnes již jako výhodu nevnímají. Ale samozřejmě existují i ti, kteří cestují velmi hodně a využívají všech možností. Studenti se k nám na učitelství geografie hlásí z celé České republiky i ze Slovenska a těší mě, že velký zájem je i z východních Čech.“

Cestování, i když v současné době spíše relaxačního charakteru, patří ke koníčkům Ireny Smolové. „Radost mi dělá pobyt na horách a ráda poznávám nová místa. Například nedávno mi velkou radost udělal bylinkový víkend na zámku Křtiny, kde jsme se seznámili s různými druhy bylin, sbírali je a učili se, jak je zpracovávat.“ Kromě cestování má ráda také knihy, architekturu a rodinná setkání. „Pro mě mají rodinné akce velký význam. Pořádáme je pravidelně. Nedávno jsem si také říkala, že si musím udělat alespoň jeden den volna v týdnu k relaxaci, abych nabrala energii a mohla se dívat na život s větším nadhledem.“

Irena Smolová zastávala několik důležitých pozic v rámci Univerzity Palackého, včetně role předsedkyně Akademického senátu přírodovědecké fakulty a proděkanky pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti. Taktéž působila jako místopředsedkyně Akademického senátu Univerzity Palackého a předsedkyně Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.

„Velmi dlouho jsem se rozhodovala, zda budu kandidovat. Původně jsem o tom vůbec nepřemýšlela, ale tím že na fakultě nebo mezi známými diskutujeme o problémech univerzity, uvědomila jsem si, že možná kvůli věku a zkušenostem, které mám, nastal ten správný čas,“ říká geografka. „Mým cílem je, abychom dokázali navzájem komunikovat a společně se věnovali otázkám, které jsou pro univerzitu klíčové. Je to pro mě velká čest a výzva.“

Portrét Ireny Smolové přineslo aktuální tištěné vydání magazínu Žurnál UP.

Irena Smolová (* 1970)

Pochází z Nového Města nad Metují. Geografické vzdělání získala na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde absolvovala magisterské i doktorské studium. Od roku 1995 působí na katedře geografie přírodovědecké fakulty. V rámci vědeckovýzkumné a publikační činnosti se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, dále regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Během své profesní dráhy vedla více než 50 bakalářských a více než 70 magisterských prací. Je garantkou studia učitelství geografie. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic. Byla proděkankou pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti, místopředsedkyní AS PřF UP, AS UP a předsedkyní Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.

Irena Smolová, geografka a předsedkyně AS UP: Práce se studenty je obohacující

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 09/12/2023 - 08:00

Nikdy Antarktidu nenavštívila, přesto tato oblast věčného ledu a zimy měla výrazný vliv na její budoucí povolání. Irena Smolová pochází z malebného Nového Města nad Metují, kde se setkala s Josefem Sekyrou, který vstoupil na území jižního pólu na Antarktidě. Jeho cestovatelské zážitky a zkušenosti ovlivnily mladou studentku při výběru studia. Volba padla na přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.

Další osudové setkání proběhlo při psaní diplomové práce. „Na mapování chráněné krajinné oblasti Broumovsko, které bylo čerstvě vyhlášeno jako nové chráněné území, jsem pracovala s profesorem Jaromírem Demkem z olomoucké univerzity. Výzkum v terénu a „běhání“ po skalních městech mě tak strašně bavily, že když tento známý geograf odcházel do důchodu a nabídl mi práci na katedře geografie, tak jsem přijala. V mém profesním životě jsem měla příležitost potkat mnoho dalších inspirujících lidí. Ráda bych jmenovala alespoň jednoho z nich, geografa Václava Touška, který byl mým učitelem v Brně a dnes je mým váženým kolegou na katedře.“

Začátky ale nebyly úplně jednoduché. „Protože pocházím z podhůří Orlických hor, musela jsem si na rovinatou Hanou postupně zvyknout. Mentalita lidí je tady odlišná. Ale spojila jsem život s Olomoucí, krásným historickým městem, a rozhodně nelituji.“

Irena Smolová na přírodovědecké fakultě pracuje od roku 1995. Ve své vědecké práci se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic, vědeckých monografií a kapitol v monografiích tuzemských i zahraničních.

„Největší posun zaznamenala geografie od dob mého studia v geografických informačních systémech. Absolventi geografie mají komplexní pohled na území a jsou schopni využívat moderní metody. Významným pokrokem je dostupnost obrovského množství dat, která mohou využívat a která dříve nebyla tak snadno dostupná. V porovnání s jinými státy máme velkou výhodu, že většina geodat je obvykle zdarma dostupná pro veřejnou správu a vzdělávání.“

Vědkyně a pedagožka se ráda setkává se svými studenty a plní roli garantky studia učitelství geografie. „Práce se studenty mě stále velmi baví, je pro mě obohacující. Jsem ráda, že máme motivované a velmi schopné studenty, i když občas mě některé věci překvapí. Například to, že i když na rozdíl od naší generace mohou kamkoli cestovat, tak to dnes již jako výhodu nevnímají. Ale samozřejmě existují i ti, kteří cestují velmi hodně a využívají všech možností. Studenti se k nám na učitelství geografie hlásí z celé České republiky i ze Slovenska a těší mě, že velký zájem je i z východních Čech.“

Cestování, i když v současné době spíše relaxačního charakteru, patří ke koníčkům Ireny Smolové. „Radost mi dělá pobyt na horách a ráda poznávám nová místa. Například nedávno mi velkou radost udělal bylinkový víkend na zámku Křtiny, kde jsme se seznámili s různými druhy bylin, sbírali je a učili se, jak je zpracovávat.“ Kromě cestování má ráda také knihy, architekturu a rodinná setkání. „Pro mě mají rodinné akce velký význam. Pořádáme je pravidelně. Nedávno jsem si také říkala, že si musím udělat alespoň jeden den volna v týdnu k relaxaci, abych nabrala energii a mohla se dívat na život s větším nadhledem.“

Irena Smolová zastávala několik důležitých pozic v rámci Univerzity Palackého, včetně role předsedkyně Akademického senátu přírodovědecké fakulty a proděkanky pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti. Taktéž působila jako místopředsedkyně Akademického senátu Univerzity Palackého a předsedkyně Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.

„Velmi dlouho jsem se rozhodovala, zda budu kandidovat. Původně jsem o tom vůbec nepřemýšlela, ale tím že na fakultě nebo mezi známými diskutujeme o problémech univerzity, uvědomila jsem si, že možná kvůli věku a zkušenostem, které mám, nastal ten správný čas,“ říká geografka. „Mým cílem je, abychom dokázali navzájem komunikovat a společně se věnovali otázkám, které jsou pro univerzitu klíčové. Je to pro mě velká čest a výzva.“

Portrét Ireny Smolové přineslo aktuální tištěné vydání magazínu Žurnál UP.

Irena Smolová (* 1970)

Pochází z Nového Města nad Metují. Geografické vzdělání získala na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde absolvovala magisterské i doktorské studium. Od roku 1995 působí na katedře geografie přírodovědecké fakulty. V rámci vědeckovýzkumné a publikační činnosti se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, dále regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Během své profesní dráhy vedla více než 50 bakalářských a více než 70 magisterských prací. Je garantkou studia učitelství geografie. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic. Byla proděkankou pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti, místopředsedkyní AS PřF UP, AS UP a předsedkyní Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Nový tým, stejný cíl. Mini SPOT Olomouc zlepšuje povědomí o ergoterapii

Navrátit člověku s různým typem postižení nebo sociálně znevýhodněnému co největší soběstačnost a zvýšit jeho nezávislost – to je velký úkol ležící na bedrech ergoterapeuta. O jeho činnosti a kompetencích přitom nemá široká veřejnost často ani tušení. Zlepšit informovanost o tomto oboru se už několik let snaží spolek mini SPOT Olomouc. Se začátkem nového akademického roku se proměnila jeho členská základna, cíl ale zůstal stejný.

„Náš mini SPOT jsme převzaly v září poté, co předchozí členky spolku odstátnicovaly a staly se z nich bakalářky ergoterapeutky. Vedení zatím úplně stanovené nemáme. Každá z nás se do organizace zapojila dle svých možností,“ popsala studentka druhého ročníku ergoterapie na FZV UP Zdeňka Stixová.

Hlavní motivací je zlepšit osvětu o ergoterapii mezi širší veřejností. „Češi většinou vědí, co dělá fyzioterapeut, ale o činnosti a kompetencích ergoterapeuta nemají ani tušení. Přitom je to krásný obor, který pomáhá lidem získat zpět jejich soběstačnost,“ upozornila Zdeňka Stixová. „Mini SPOT nám umožňuje spolupracovat napříč ročníky, kde si můžeme předávat zkušenosti ze studia a praxí a hlavně se navzájem poznat,“ doplnila studentka třetího ročníku Barbora Kopecká.

Členky mini SPOTu přiznávají, že ani jejich povědomí o ergoterapii nebylo před nástupem ke studiu zrovna bohaté, dnes si ale volbu oboru nemohou vynachválit. „Přihlášku na ergoterapii jsem si podala bez vědomí toho, o čem obor vlastně je. Až poté jsem se to díky různým instagramovým profilům dozvěděla. Na jednom z nich byl popis, že ergoterapie obsahuje něco z medicíny, fyzioterapie, speciální pedagogiky, sociální práce a psychologie. A to byly obory, které mě zajímaly,“ popsala Zdeňka Stixová. „Ačkoliv jsem na začátku o oboru nic nevěděla a původně chtěla na fyzioterapii, tak jsem teď za své rozhodnutí ráda. Líbí se mi, jak obor pohlíží na člověka jako na celek včetně jeho psychiky či sociálních rolí. Také se mi líbí, jak je kreativní a vyžaduje individuální přístup k pacientům a jejich potřebám,“ přiblížila Sára Šmýrová, studentka třetího ročníku.

K již tradičním akcím mini SPOTu Olomouc patří oslavy Světového dne ergoterapie. Ty letošní proběhly na fakultě v závěru října. „Zájemci si mohli vyzkoušet různé kompenzační pomůcky, podívat se, jak vypadají kognitivní testy, otestovat si pomocí standardizovaného testu jemnou motoriku, ale také vyplnit ergo kvíz o ceny,“ uvedla Zdeňka Stixová. Další akci chystá olomoucký spolek během letního semestru. „Rádi bychom uspořádali posezení se studenty ergoterapie ze všech ročníků doplněné o soutěžní kvíz,“ sdělila Petra Bajorková, studentka třetího ročníku.

 

Nový tým, stejný cíl. Mini SPOT Olomouc zlepšuje povědomí o ergoterapii

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 08/12/2023 - 08:00

Navrátit člověku s různým typem postižení nebo sociálně znevýhodněnému co největší soběstačnost a zvýšit jeho nezávislost – to je velký úkol ležící na bedrech ergoterapeuta. O jeho činnosti a kompetencích přitom nemá široká veřejnost často ani tušení. Zlepšit informovanost o tomto oboru se už několik let snaží spolek mini SPOT Olomouc. Se začátkem nového akademického roku se proměnila jeho členská základna, cíl ale zůstal stejný.

„Náš mini SPOT jsme převzaly v září poté, co předchozí členky spolku odstátnicovaly a staly se z nich bakalářky ergoterapeutky. Vedení zatím úplně stanovené nemáme. Každá z nás se do organizace zapojila dle svých možností,“ popsala studentka druhého ročníku ergoterapie na FZV UP Zdeňka Stixová.

Hlavní motivací je zlepšit osvětu o ergoterapii mezi širší veřejností. „Češi většinou vědí, co dělá fyzioterapeut, ale o činnosti a kompetencích ergoterapeuta nemají ani tušení. Přitom je to krásný obor, který pomáhá lidem získat zpět jejich soběstačnost,“ upozornila Zdeňka Stixová. „Mini SPOT nám umožňuje spolupracovat napříč ročníky, kde si můžeme předávat zkušenosti ze studia a praxí a hlavně se navzájem poznat,“ doplnila studentka třetího ročníku Barbora Kopecká.

Členky mini SPOTu přiznávají, že ani jejich povědomí o ergoterapii nebylo před nástupem ke studiu zrovna bohaté, dnes si ale volbu oboru nemohou vynachválit. „Přihlášku na ergoterapii jsem si podala bez vědomí toho, o čem obor vlastně je. Až poté jsem se to díky různým instagramovým profilům dozvěděla. Na jednom z nich byl popis, že ergoterapie obsahuje něco z medicíny, fyzioterapie, speciální pedagogiky, sociální práce a psychologie. A to byly obory, které mě zajímaly,“ popsala Zdeňka Stixová. „Ačkoliv jsem na začátku o oboru nic nevěděla a původně chtěla na fyzioterapii, tak jsem teď za své rozhodnutí ráda. Líbí se mi, jak obor pohlíží na člověka jako na celek včetně jeho psychiky či sociálních rolí. Také se mi líbí, jak je kreativní a vyžaduje individuální přístup k pacientům a jejich potřebám,“ přiblížila Sára Šmýrová, studentka třetího ročníku.

K již tradičním akcím mini SPOTu Olomouc patří oslavy Světového dne ergoterapie. Ty letošní proběhly na fakultě v závěru října. „Zájemci si mohli vyzkoušet různé kompenzační pomůcky, podívat se, jak vypadají kognitivní testy, otestovat si pomocí standardizovaného testu jemnou motoriku, ale také vyplnit ergo kvíz o ceny,“ uvedla Zdeňka Stixová. Další akci chystá olomoucký spolek během letního semestru. „Rádi bychom uspořádali posezení se studenty ergoterapie ze všech ročníků doplněné o soutěžní kvíz,“ sdělila Petra Bajorková, studentka třetího ročníku.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky