Agregátor zdrojů

Na předvánočním jednání senátu LF se diskutovalo i oceňovalo

Naposledy v roce 2023 se k jednání sešel Akademický senát Lékařské fakulty UP. Senátoři se mimo jiné zabývali plány na příští rok či směrnicí děkana k provedení Studijního a zkušebního řádu UP. Úvod zasedání však patřil připomenutí odkazu Josefiny Napravilové a ocenění nejlepších studentek.

Životní příběh odbojářky, válečné veteránky a mecenášky, nositelky Řádu T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva, krátce přiblížil děkan LF UP Milan Kolář. V návaznosti na to společně s předsedou AS LF UP Tomášem Papajíkem pogratuloval k udělení stipendia, které jméno Josefiny Napravilové nese, Anně Mrowiecové, nejlepší studentce prvního ročníku v akademickém roce 2022/2023. „Jsem mile překvapena, vůbec jsem to nečekala. Moc děkuji,“ uvedla medička za potlesku přítomných. Ocenění převzala i Michal Mamistvalov jako studentka s nejlepším prospěchem za první ročník v anglickém studijním programu.

Pak se již členové AS LF UP pustili do běžné agendy, během které po doporučení legislativní i ekonomickou komisí schválili Plán realizace Strategického záměru LF UP na rok 2024. Plán zahrnuje například přípravu na akreditaci Národního akreditačního úřadu v rámci plnění Globálních standardů World Federation for Medical Education, zahájení přípravy pro reakreditaci studijních programů Všeobecné lékařství a General Medicine nebo práci na nové směrnici děkana k provedení Studijního a zkušebního řádu UP, o jejíchž novinkách zejména ve vztahu k doktorandům se na senátu také mluvilo.

Senátoři schválili i podmínky přijímacího řízení doktorských studijních programů a zvolili staronovou zástupkyni fakulty do Sněmu Rady vysokých škol – proděkanku Hanu Kolářovou. Profesorka Kolářová již zkušenosti ze sněmu má, navíc na jednáních pouze minimálně chyběla. „Za mě je ideální volbou,“ dodal k nominaci děkan.

Milan Kolář také senátory informoval o tom, že stavba nové budovy fakulty běží podle plánu, a pootevřel problematiku dělení finančních prostředků a jeho metodiky.

K příštímu jednání se Akademický senát LF UP sejde 6. února 2024.

Na předvánočním jednání senátu LF se diskutovalo i oceňovalo

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 11/12/2023 - 12:30

Naposledy v roce 2023 se k jednání sešel Akademický senát Lékařské fakulty UP. Senátoři se mimo jiné zabývali plány na příští rok či směrnicí děkana k provedení Studijního a zkušebního řádu UP. Úvod zasedání však patřil připomenutí odkazu Josefiny Napravilové a ocenění nejlepších studentek.

Životní příběh odbojářky, válečné veteránky a mecenášky, nositelky Řádu T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva, krátce přiblížil děkan LF UP Milan Kolář. V návaznosti na to společně s předsedou AS LF UP Tomášem Papajíkem pogratuloval k udělení stipendia, které jméno Josefiny Napravilové nese, Anně Mrowiecové, nejlepší studentce prvního ročníku v akademickém roce 2022/2023. „Jsem mile překvapena, vůbec jsem to nečekala. Moc děkuji,“ uvedla medička za potlesku přítomných. Ocenění převzala i Michal Mamistvalov jako studentka s nejlepším prospěchem za první ročník v anglickém studijním programu.

Pak se již členové AS LF UP pustili do běžné agendy, během které po doporučení legislativní i ekonomickou komisí schválili Plán realizace Strategického záměru LF UP na rok 2024. Plán zahrnuje například přípravu na akreditaci Národního akreditačního úřadu v rámci plnění Globálních standardů World Federation for Medical Education, zahájení přípravy pro reakreditaci studijních programů Všeobecné lékařství a General Medicine nebo práci na nové směrnici děkana k provedení Studijního a zkušebního řádu UP, o jejíchž novinkách zejména ve vztahu k doktorandům se na senátu také mluvilo.

Senátoři schválili i podmínky přijímacího řízení doktorských studijních programů a zvolili staronovou zástupkyni fakulty do Sněmu Rady vysokých škol – proděkanku Hanu Kolářovou. Profesorka Kolářová již zkušenosti ze sněmu má, navíc na jednáních pouze minimálně chyběla. „Za mě je ideální volbou,“ dodal k nominaci děkan.

Milan Kolář také senátory informoval o tom, že stavba nové budovy fakulty běží podle plánu, a pootevřel problematiku dělení finančních prostředků a jeho metodiky.

K příštímu jednání se Akademický senát LF UP sejde 6. února 2024.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

The BOSS bispectrum analysis at one loop from the Effective Field Theory of Large-Scale Structure

Novinky: Fyzikální ústav - Po, 11/12/2023 - 09:26
In this talk, I will discuss our recent analyses of the BOSS galaxy-clustering power spectrum and bispectrum data using the one-loop predictions from the Effective Field Theory of Large-Scale Structure (EFTofLSS), where we find impressive constraints on cosmological parameters, including primordial non-Gaussianity. After reviewing the theoretical underpinnings of the EFTofLSS, which allows for a controlled and consistent perturbative expansion of cosmological observables on large scales, I will describe our results. Overall, we find that including higher-order predictions, which allows us to analyze the data to smaller length scales and access more physical modes, significantly reduces the error bars of cosmological parameters. Even with this existing BOSS data, some of our results are competitive with CMB constraints. This points to exciting, even stronger constraints from future surveys such as DESI, Euclid, and MegaMapper. I will also discuss some new theoretical developments, including signals that allow us to directly measure the formation time of galaxies.

The BOSS bispectrum analysis at one loop from the Effective Field Theory of Large-Scale Structure

News: Institute of Physics - Po, 11/12/2023 - 09:25
In this talk, I will discuss our recent analyses of the BOSS galaxy-clustering power spectrum and bispectrum data using the one-loop predictions from the Effective Field Theory of Large-Scale Structure (EFTofLSS), where we find impressive constraints on cosmological parameters, including primordial non-Gaussianity. After reviewing the theoretical underpinnings of the EFTofLSS, which allows for a controlled and consistent perturbative expansion of cosmological observables on large scales, I will describe our results. Overall, we find that including higher-order predictions, which allows us to analyze the data to smaller length scales and access more physical modes, significantly reduces the error bars of cosmological parameters. Even with this existing BOSS data, some of our results are competitive with CMB constraints. This points to exciting, even stronger constraints from future surveys such as DESI, Euclid, and MegaMapper. I will also discuss some new theoretical developments, including signals that allow us to directly measure the formation time of galaxies.
Kategorie: News from FZU

Pevnost poznání učí hrou. Nově i děti se zdravotním postižením

Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, se nově otevírá školákům se zdravotním postižením. V nabídce pro mateřské, základní i střední školy má vzdělávací programy z oblasti matematiky, biologie, fyziky a geografie, které lektoři science centra přizpůsobili dětem s nejrůznějším druhem handicapu.

Tým centra popularizace upravil stávající vzdělávací programy tak, aby je mohly navštěvovat také třídní skupiny žáků se zrakovým, sluchovým, mentálním nebo kombinovaným postižením. Děti si například vyzkouší naprogramovat roboty, poznají zblízka horniny a sopky, objeví svět netopýrů nebo se formou hry seznámí s geometrií. Novinku pro školy již měli možnost vyzkoušet žáci ze základní školy pro sluchově postižené. „Navštívila nás skupinka dětí s kombinovaným postižením. Jedná se o poměrně specifickou a náročnou skupinu, protože každé dítě má své velmi individuální potřeby. Vše dobře dopadlo a paní učitelka byla velmi vděčná za další možnost oživit výuku dětí mimo budovu školy,“ řekla lektorka Klára Stixová, která má tyto výukové programy v Pevnosti poznání na starost.

Děti se sluchovým postižením se učily programovat robota

Jeden z fyzikálních vzdělávacích programů navštívila i základní škola pro žáky se sluchovým postižením z Brna. Děti si například vyzkoušely naprogramovat robota. „Během programu jsme využívali tzv. prvky totální komunikace, při které s lektory spolupracovala paní učitelka a žákům vše překládala do znakového jazyka. V programu jsme museli udělat určité změny, například jsme mluvili v jednodušších větách, nebo jsme slovní povel doplnili obrázkem. Na dětech šlo vidět nadšení z nového prostředí a možností vyzkoušet si práci s něčím, co ve škole nemají,“ doplnila lektorka Anna Krčmářová, koordinátorka expozice Světlo a tma v Pevnosti poznání.

Ředitelka Střední školy, základní školy a mateřské školy pro sluchově postižené v Olomouci Martina Michalíková řekla, že pro děti se sluchovým postižením je důležité vzdělávání – a to i neformální – v jiném prostředí, než je škola. „Je to nezbytné pro to, aby si své zkušenosti ověřily, procvičily a zažily v praxi i vícekrát. Pasivní získávání vědomostí, na kterém často staví své další znalosti slyšící děti a vlastně všichni slyšící lidé, našim dětem v poznávání světa nesmírně chybí. Vše, co se neslyšící dítě dozvídá, je pro něj většinou zcela nové. V tomto opakování, procvičování, utvrzování se ve věci, zkušenosti či znalosti se staly možnosti Pevnosti poznání pro vzdělávání našich dětí nezastupitelné.“ Ona i její kolegové ocenili nejen obsahovou stránku programu, ale i zázemí popularizačního centra. „To, co pedagog dříve složitě sháněl, modeloval, kreslil či jinak vytvářel, Pevnost poznání nabízí ve skvělé kvalitě.“

Nové programy jsou obohacením i pro budoucí učitele

V Pevnosti poznání je většina lektorů z řad studentů Univerzity Palackého, často se jedná o studenty z pedagogické fakulty. Ti mohou v science centru nabrat zkušenosti a dostanou se do přímého kontaktu se žáky s nejrůznějšími postiženími. „Věřím, že programy jsou obohacením nejen pro děti, ale i pro naše lektory. Během hodin s dětmi se speciálně vzdělávacími potřebami získají cenné zkušenosti, které mohou uplatnit při svých pedagogických praxích, popřípadě v budoucím povolání. Například v průběhu jednoho takového programu děti naučily naše lektory pár slovíček ze znakového jazyka,“ doplnila Klára Stixová.

Učitelé si mohou půjčit také termokamery nebo netopýří batůžky

Pomůcky pro školy (hlavně elektronika) jsou často pro školy finančně těžko dosažitelné. Díky projektu plzeňské univerzity LabIR Edu si mohou učitelé v Pevnosti poznání vypůjčit sadu pěti termokamer, které se mohou hodit ve výuce i na terénních cvičeních. „Využití naleznou nejvíce v přírodovědných oborech, ale také v oborech technických, jako je třeba zahřívání materiálu při vrtání, zahřívání elektroniky apod. Kamery zapůjčujeme až na 22 dní. Díky tomuto systému kamery neleží většinu roku v kabinetu – učitelé je průběžně využívají dle náplně výuky,“ dodala Anna Krčmářová.

Inspiraci k pokusům mohou pedagogové čerpat přímo na stránkách projektu, kde lze set kamer také zarezervovat. Pevnost poznání půjčuje i tzv. netopýří výzkumnické batůžky, díky nimž je možné pomocí ultrazvukových detektorů lokalizovat a určit různé druhy netopýrů během terénních vycházek.

Pevnost poznání učí hrou. Nově i děti se zdravotním postižením

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 11/12/2023 - 08:00

Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, se nově otevírá školákům se zdravotním postižením. V nabídce pro mateřské, základní i střední školy má vzdělávací programy z oblasti matematiky, biologie, fyziky a geografie, které lektoři science centra přizpůsobili dětem s nejrůznějším druhem handicapu.

Tým centra popularizace upravil stávající vzdělávací programy tak, aby je mohly navštěvovat také třídní skupiny žáků se zrakovým, sluchovým, mentálním nebo kombinovaným postižením. Děti si například vyzkouší naprogramovat roboty, poznají zblízka horniny a sopky, objeví svět netopýrů nebo se formou hry seznámí s geometrií. Novinku pro školy již měli možnost vyzkoušet žáci ze základní školy pro sluchově postižené. „Navštívila nás skupinka dětí s kombinovaným postižením. Jedná se o poměrně specifickou a náročnou skupinu, protože každé dítě má své velmi individuální potřeby. Vše dobře dopadlo a paní učitelka byla velmi vděčná za další možnost oživit výuku dětí mimo budovu školy,“ řekla lektorka Klára Stixová, která má tyto výukové programy v Pevnosti poznání na starost.

Děti se sluchovým postižením se učily programovat robota

Jeden z fyzikálních vzdělávacích programů navštívila i základní škola pro žáky se sluchovým postižením z Brna. Děti si například vyzkoušely naprogramovat robota. „Během programu jsme využívali tzv. prvky totální komunikace, při které s lektory spolupracovala paní učitelka a žákům vše překládala do znakového jazyka. V programu jsme museli udělat určité změny, například jsme mluvili v jednodušších větách, nebo jsme slovní povel doplnili obrázkem. Na dětech šlo vidět nadšení z nového prostředí a možností vyzkoušet si práci s něčím, co ve škole nemají,“ doplnila lektorka Anna Krčmářová, koordinátorka expozice Světlo a tma v Pevnosti poznání.

Ředitelka Střední školy, základní školy a mateřské školy pro sluchově postižené v Olomouci Martina Michalíková řekla, že pro děti se sluchovým postižením je důležité vzdělávání – a to i neformální – v jiném prostředí, než je škola. „Je to nezbytné pro to, aby si své zkušenosti ověřily, procvičily a zažily v praxi i vícekrát. Pasivní získávání vědomostí, na kterém často staví své další znalosti slyšící děti a vlastně všichni slyšící lidé, našim dětem v poznávání světa nesmírně chybí. Vše, co se neslyšící dítě dozvídá, je pro něj většinou zcela nové. V tomto opakování, procvičování, utvrzování se ve věci, zkušenosti či znalosti se staly možnosti Pevnosti poznání pro vzdělávání našich dětí nezastupitelné.“ Ona i její kolegové ocenili nejen obsahovou stránku programu, ale i zázemí popularizačního centra. „To, co pedagog dříve složitě sháněl, modeloval, kreslil či jinak vytvářel, Pevnost poznání nabízí ve skvělé kvalitě.“

Nové programy jsou obohacením i pro budoucí učitele

V Pevnosti poznání je většina lektorů z řad studentů Univerzity Palackého, často se jedná o studenty z pedagogické fakulty. Ti mohou v science centru nabrat zkušenosti a dostanou se do přímého kontaktu se žáky s nejrůznějšími postiženími. „Věřím, že programy jsou obohacením nejen pro děti, ale i pro naše lektory. Během hodin s dětmi se speciálně vzdělávacími potřebami získají cenné zkušenosti, které mohou uplatnit při svých pedagogických praxích, popřípadě v budoucím povolání. Například v průběhu jednoho takového programu děti naučily naše lektory pár slovíček ze znakového jazyka,“ doplnila Klára Stixová.

Učitelé si mohou půjčit také termokamery nebo netopýří batůžky

Pomůcky pro školy (hlavně elektronika) jsou často pro školy finančně těžko dosažitelné. Díky projektu plzeňské univerzity LabIR Edu si mohou učitelé v Pevnosti poznání vypůjčit sadu pěti termokamer, které se mohou hodit ve výuce i na terénních cvičeních. „Využití naleznou nejvíce v přírodovědných oborech, ale také v oborech technických, jako je třeba zahřívání materiálu při vrtání, zahřívání elektroniky apod. Kamery zapůjčujeme až na 22 dní. Díky tomuto systému kamery neleží většinu roku v kabinetu – učitelé je průběžně využívají dle náplně výuky,“ dodala Anna Krčmářová.

Inspiraci k pokusům mohou pedagogové čerpat přímo na stránkách projektu, kde lze set kamer také zarezervovat. Pevnost poznání půjčuje i tzv. netopýří výzkumnické batůžky, díky nimž je možné pomocí ultrazvukových detektorů lokalizovat a určit různé druhy netopýrů během terénních vycházek.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Irena Smolová, geografka a předsedkyně AS UP: Práce se studenty je obohacující

Nikdy Antarktidu nenavštívila, přesto tato oblast věčného ledu a zimy měla výrazný vliv na její budoucí povolání. Irena Smolová pochází z malebného Nového Města nad Metují, kde se setkala s Josefem Sekyrou, který vstoupil na území jižního pólu na Antarktidě. Jeho cestovatelské zážitky a zkušenosti ovlivnily mladou studentku při výběru studia. Volba padla na přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.

Další osudové setkání proběhlo při psaní diplomové práce. „Na mapování chráněné krajinné oblasti Broumovsko, které bylo čerstvě vyhlášeno jako nové chráněné území, jsem pracovala s profesorem Jaromírem Demkem z olomoucké univerzity. Výzkum v terénu a „běhání“ po skalních městech mě tak strašně bavily, že když tento známý geograf odcházel do důchodu a nabídl mi práci na katedře geografie, tak jsem přijala. V mém profesním životě jsem měla příležitost potkat mnoho dalších inspirujících lidí. Ráda bych jmenovala alespoň jednoho z nich, geografa Václava Touška, který byl mým učitelem v Brně a dnes je mým váženým kolegou na katedře.“

Začátky ale nebyly úplně jednoduché. „Protože pocházím z podhůří Orlických hor, musela jsem si na rovinatou Hanou postupně zvyknout. Mentalita lidí je tady odlišná. Ale spojila jsem život s Olomoucí, krásným historickým městem, a rozhodně nelituji.“

Irena Smolová na přírodovědecké fakultě pracuje od roku 1995. Ve své vědecké práci se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic, vědeckých monografií a kapitol v monografiích tuzemských i zahraničních.

„Největší posun zaznamenala geografie od dob mého studia v geografických informačních systémech. Absolventi geografie mají komplexní pohled na území a jsou schopni využívat moderní metody. Významným pokrokem je dostupnost obrovského množství dat, která mohou využívat a která dříve nebyla tak snadno dostupná. V porovnání s jinými státy máme velkou výhodu, že většina geodat je obvykle zdarma dostupná pro veřejnou správu a vzdělávání.“

Vědkyně a pedagožka se ráda setkává se svými studenty a plní roli garantky studia učitelství geografie. „Práce se studenty mě stále velmi baví, je pro mě obohacující. Jsem ráda, že máme motivované a velmi schopné studenty, i když občas mě některé věci překvapí. Například to, že i když na rozdíl od naší generace mohou kamkoli cestovat, tak to dnes již jako výhodu nevnímají. Ale samozřejmě existují i ti, kteří cestují velmi hodně a využívají všech možností. Studenti se k nám na učitelství geografie hlásí z celé České republiky i ze Slovenska a těší mě, že velký zájem je i z východních Čech.“

Cestování, i když v současné době spíše relaxačního charakteru, patří ke koníčkům Ireny Smolové. „Radost mi dělá pobyt na horách a ráda poznávám nová místa. Například nedávno mi velkou radost udělal bylinkový víkend na zámku Křtiny, kde jsme se seznámili s různými druhy bylin, sbírali je a učili se, jak je zpracovávat.“ Kromě cestování má ráda také knihy, architekturu a rodinná setkání. „Pro mě mají rodinné akce velký význam. Pořádáme je pravidelně. Nedávno jsem si také říkala, že si musím udělat alespoň jeden den volna v týdnu k relaxaci, abych nabrala energii a mohla se dívat na život s větším nadhledem.“

Irena Smolová zastávala několik důležitých pozic v rámci Univerzity Palackého, včetně role předsedkyně Akademického senátu přírodovědecké fakulty a proděkanky pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti. Taktéž působila jako místopředsedkyně Akademického senátu Univerzity Palackého a předsedkyně Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.

„Velmi dlouho jsem se rozhodovala, zda budu kandidovat. Původně jsem o tom vůbec nepřemýšlela, ale tím že na fakultě nebo mezi známými diskutujeme o problémech univerzity, uvědomila jsem si, že možná kvůli věku a zkušenostem, které mám, nastal ten správný čas,“ říká geografka. „Mým cílem je, abychom dokázali navzájem komunikovat a společně se věnovali otázkám, které jsou pro univerzitu klíčové. Je to pro mě velká čest a výzva.“

Portrét Ireny Smolové přineslo aktuální tištěné vydání magazínu Žurnál UP.

Irena Smolová (* 1970)

Pochází z Nového Města nad Metují. Geografické vzdělání získala na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde absolvovala magisterské i doktorské studium. Od roku 1995 působí na katedře geografie přírodovědecké fakulty. V rámci vědeckovýzkumné a publikační činnosti se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, dále regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Během své profesní dráhy vedla více než 50 bakalářských a více než 70 magisterských prací. Je garantkou studia učitelství geografie. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic. Byla proděkankou pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti, místopředsedkyní AS PřF UP, AS UP a předsedkyní Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.

Irena Smolová, geografka a předsedkyně AS UP: Práce se studenty je obohacující

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 09/12/2023 - 08:00

Nikdy Antarktidu nenavštívila, přesto tato oblast věčného ledu a zimy měla výrazný vliv na její budoucí povolání. Irena Smolová pochází z malebného Nového Města nad Metují, kde se setkala s Josefem Sekyrou, který vstoupil na území jižního pólu na Antarktidě. Jeho cestovatelské zážitky a zkušenosti ovlivnily mladou studentku při výběru studia. Volba padla na přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.

Další osudové setkání proběhlo při psaní diplomové práce. „Na mapování chráněné krajinné oblasti Broumovsko, které bylo čerstvě vyhlášeno jako nové chráněné území, jsem pracovala s profesorem Jaromírem Demkem z olomoucké univerzity. Výzkum v terénu a „běhání“ po skalních městech mě tak strašně bavily, že když tento známý geograf odcházel do důchodu a nabídl mi práci na katedře geografie, tak jsem přijala. V mém profesním životě jsem měla příležitost potkat mnoho dalších inspirujících lidí. Ráda bych jmenovala alespoň jednoho z nich, geografa Václava Touška, který byl mým učitelem v Brně a dnes je mým váženým kolegou na katedře.“

Začátky ale nebyly úplně jednoduché. „Protože pocházím z podhůří Orlických hor, musela jsem si na rovinatou Hanou postupně zvyknout. Mentalita lidí je tady odlišná. Ale spojila jsem život s Olomoucí, krásným historickým městem, a rozhodně nelituji.“

Irena Smolová na přírodovědecké fakultě pracuje od roku 1995. Ve své vědecké práci se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic, vědeckých monografií a kapitol v monografiích tuzemských i zahraničních.

„Největší posun zaznamenala geografie od dob mého studia v geografických informačních systémech. Absolventi geografie mají komplexní pohled na území a jsou schopni využívat moderní metody. Významným pokrokem je dostupnost obrovského množství dat, která mohou využívat a která dříve nebyla tak snadno dostupná. V porovnání s jinými státy máme velkou výhodu, že většina geodat je obvykle zdarma dostupná pro veřejnou správu a vzdělávání.“

Vědkyně a pedagožka se ráda setkává se svými studenty a plní roli garantky studia učitelství geografie. „Práce se studenty mě stále velmi baví, je pro mě obohacující. Jsem ráda, že máme motivované a velmi schopné studenty, i když občas mě některé věci překvapí. Například to, že i když na rozdíl od naší generace mohou kamkoli cestovat, tak to dnes již jako výhodu nevnímají. Ale samozřejmě existují i ti, kteří cestují velmi hodně a využívají všech možností. Studenti se k nám na učitelství geografie hlásí z celé České republiky i ze Slovenska a těší mě, že velký zájem je i z východních Čech.“

Cestování, i když v současné době spíše relaxačního charakteru, patří ke koníčkům Ireny Smolové. „Radost mi dělá pobyt na horách a ráda poznávám nová místa. Například nedávno mi velkou radost udělal bylinkový víkend na zámku Křtiny, kde jsme se seznámili s různými druhy bylin, sbírali je a učili se, jak je zpracovávat.“ Kromě cestování má ráda také knihy, architekturu a rodinná setkání. „Pro mě mají rodinné akce velký význam. Pořádáme je pravidelně. Nedávno jsem si také říkala, že si musím udělat alespoň jeden den volna v týdnu k relaxaci, abych nabrala energii a mohla se dívat na život s větším nadhledem.“

Irena Smolová zastávala několik důležitých pozic v rámci Univerzity Palackého, včetně role předsedkyně Akademického senátu přírodovědecké fakulty a proděkanky pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti. Taktéž působila jako místopředsedkyně Akademického senátu Univerzity Palackého a předsedkyně Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.

„Velmi dlouho jsem se rozhodovala, zda budu kandidovat. Původně jsem o tom vůbec nepřemýšlela, ale tím že na fakultě nebo mezi známými diskutujeme o problémech univerzity, uvědomila jsem si, že možná kvůli věku a zkušenostem, které mám, nastal ten správný čas,“ říká geografka. „Mým cílem je, abychom dokázali navzájem komunikovat a společně se věnovali otázkám, které jsou pro univerzitu klíčové. Je to pro mě velká čest a výzva.“

Portrét Ireny Smolové přineslo aktuální tištěné vydání magazínu Žurnál UP.

Irena Smolová (* 1970)

Pochází z Nového Města nad Metují. Geografické vzdělání získala na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde absolvovala magisterské i doktorské studium. Od roku 1995 působí na katedře geografie přírodovědecké fakulty. V rámci vědeckovýzkumné a publikační činnosti se věnuje geomorfologii, zejména antropogennímu ovlivnění reliéfu, dále regionální geografii a regionálnímu rozvoji. Během své profesní dráhy vedla více než 50 bakalářských a více než 70 magisterských prací. Je garantkou studia učitelství geografie. Je autorkou několika vysokoškolských učebnic. Byla proděkankou pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti, místopředsedkyní AS PřF UP, AS UP a předsedkyní Ekonomické komise AS UP. V září 2023 byla zvolena předsedkyní AS UP.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Nový tým, stejný cíl. Mini SPOT Olomouc zlepšuje povědomí o ergoterapii

Navrátit člověku s různým typem postižení nebo sociálně znevýhodněnému co největší soběstačnost a zvýšit jeho nezávislost – to je velký úkol ležící na bedrech ergoterapeuta. O jeho činnosti a kompetencích přitom nemá široká veřejnost často ani tušení. Zlepšit informovanost o tomto oboru se už několik let snaží spolek mini SPOT Olomouc. Se začátkem nového akademického roku se proměnila jeho členská základna, cíl ale zůstal stejný.

„Náš mini SPOT jsme převzaly v září poté, co předchozí členky spolku odstátnicovaly a staly se z nich bakalářky ergoterapeutky. Vedení zatím úplně stanovené nemáme. Každá z nás se do organizace zapojila dle svých možností,“ popsala studentka druhého ročníku ergoterapie na FZV UP Zdeňka Stixová.

Hlavní motivací je zlepšit osvětu o ergoterapii mezi širší veřejností. „Češi většinou vědí, co dělá fyzioterapeut, ale o činnosti a kompetencích ergoterapeuta nemají ani tušení. Přitom je to krásný obor, který pomáhá lidem získat zpět jejich soběstačnost,“ upozornila Zdeňka Stixová. „Mini SPOT nám umožňuje spolupracovat napříč ročníky, kde si můžeme předávat zkušenosti ze studia a praxí a hlavně se navzájem poznat,“ doplnila studentka třetího ročníku Barbora Kopecká.

Členky mini SPOTu přiznávají, že ani jejich povědomí o ergoterapii nebylo před nástupem ke studiu zrovna bohaté, dnes si ale volbu oboru nemohou vynachválit. „Přihlášku na ergoterapii jsem si podala bez vědomí toho, o čem obor vlastně je. Až poté jsem se to díky různým instagramovým profilům dozvěděla. Na jednom z nich byl popis, že ergoterapie obsahuje něco z medicíny, fyzioterapie, speciální pedagogiky, sociální práce a psychologie. A to byly obory, které mě zajímaly,“ popsala Zdeňka Stixová. „Ačkoliv jsem na začátku o oboru nic nevěděla a původně chtěla na fyzioterapii, tak jsem teď za své rozhodnutí ráda. Líbí se mi, jak obor pohlíží na člověka jako na celek včetně jeho psychiky či sociálních rolí. Také se mi líbí, jak je kreativní a vyžaduje individuální přístup k pacientům a jejich potřebám,“ přiblížila Sára Šmýrová, studentka třetího ročníku.

K již tradičním akcím mini SPOTu Olomouc patří oslavy Světového dne ergoterapie. Ty letošní proběhly na fakultě v závěru října. „Zájemci si mohli vyzkoušet různé kompenzační pomůcky, podívat se, jak vypadají kognitivní testy, otestovat si pomocí standardizovaného testu jemnou motoriku, ale také vyplnit ergo kvíz o ceny,“ uvedla Zdeňka Stixová. Další akci chystá olomoucký spolek během letního semestru. „Rádi bychom uspořádali posezení se studenty ergoterapie ze všech ročníků doplněné o soutěžní kvíz,“ sdělila Petra Bajorková, studentka třetího ročníku.

 

Nový tým, stejný cíl. Mini SPOT Olomouc zlepšuje povědomí o ergoterapii

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 08/12/2023 - 08:00

Navrátit člověku s různým typem postižení nebo sociálně znevýhodněnému co největší soběstačnost a zvýšit jeho nezávislost – to je velký úkol ležící na bedrech ergoterapeuta. O jeho činnosti a kompetencích přitom nemá široká veřejnost často ani tušení. Zlepšit informovanost o tomto oboru se už několik let snaží spolek mini SPOT Olomouc. Se začátkem nového akademického roku se proměnila jeho členská základna, cíl ale zůstal stejný.

„Náš mini SPOT jsme převzaly v září poté, co předchozí členky spolku odstátnicovaly a staly se z nich bakalářky ergoterapeutky. Vedení zatím úplně stanovené nemáme. Každá z nás se do organizace zapojila dle svých možností,“ popsala studentka druhého ročníku ergoterapie na FZV UP Zdeňka Stixová.

Hlavní motivací je zlepšit osvětu o ergoterapii mezi širší veřejností. „Češi většinou vědí, co dělá fyzioterapeut, ale o činnosti a kompetencích ergoterapeuta nemají ani tušení. Přitom je to krásný obor, který pomáhá lidem získat zpět jejich soběstačnost,“ upozornila Zdeňka Stixová. „Mini SPOT nám umožňuje spolupracovat napříč ročníky, kde si můžeme předávat zkušenosti ze studia a praxí a hlavně se navzájem poznat,“ doplnila studentka třetího ročníku Barbora Kopecká.

Členky mini SPOTu přiznávají, že ani jejich povědomí o ergoterapii nebylo před nástupem ke studiu zrovna bohaté, dnes si ale volbu oboru nemohou vynachválit. „Přihlášku na ergoterapii jsem si podala bez vědomí toho, o čem obor vlastně je. Až poté jsem se to díky různým instagramovým profilům dozvěděla. Na jednom z nich byl popis, že ergoterapie obsahuje něco z medicíny, fyzioterapie, speciální pedagogiky, sociální práce a psychologie. A to byly obory, které mě zajímaly,“ popsala Zdeňka Stixová. „Ačkoliv jsem na začátku o oboru nic nevěděla a původně chtěla na fyzioterapii, tak jsem teď za své rozhodnutí ráda. Líbí se mi, jak obor pohlíží na člověka jako na celek včetně jeho psychiky či sociálních rolí. Také se mi líbí, jak je kreativní a vyžaduje individuální přístup k pacientům a jejich potřebám,“ přiblížila Sára Šmýrová, studentka třetího ročníku.

K již tradičním akcím mini SPOTu Olomouc patří oslavy Světového dne ergoterapie. Ty letošní proběhly na fakultě v závěru října. „Zájemci si mohli vyzkoušet různé kompenzační pomůcky, podívat se, jak vypadají kognitivní testy, otestovat si pomocí standardizovaného testu jemnou motoriku, ale také vyplnit ergo kvíz o ceny,“ uvedla Zdeňka Stixová. Další akci chystá olomoucký spolek během letního semestru. „Rádi bychom uspořádali posezení se studenty ergoterapie ze všech ročníků doplněné o soutěžní kvíz,“ sdělila Petra Bajorková, studentka třetího ročníku.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Filozofická fakulta bude volit nové ochránce práv studentů. Ti stávající prezentovali činnost na AS FF UP

Zhruba patnáct podnětů za rok 2023. To je jen jedno z čísel, které uvedli ochránci práv studentů FF UP během listopadového jednání Akademického senátu Filozofické fakulty UP. Před senátory prezentovali činnost ombudsmana FF UP za poslední rok i celé tříleté funkční období. Učinili tak v souvislosti s končícím mandátem a vyhlášením nových voleb.

Filozofická fakulta byla v rámci Univerzity Palackého první fakultou, která zřídila funkci ombudsmana, respektive ombudsmanky. S ideou přišli v roce 2014 tehdejší studentští senátoři a senátorky, kteří vnímali potřebu vytvoření pozice ochránce práv, na něhož by se s důvěrou mohli obracet studující fakulty. Zásadní změnu v dané oblasti přinesl rok 2020, kdy FF UP přijala pravidlo, že ve funkci ochránce práv studentů budou dva lidé, vždy muž a žena.  

„Po třech letech naší práce v tandemu si fungování v této náročné pozici už jinak ani nedokážu představit. Nejde jen o zastupitelnost, ale také o možnost společného sdílení případů a vhodného postupu. Za poslední roky se ve společnosti i v akademické komunitě celkově proměnila atmosféra. Na povrch vypluly závažné kauzy i reakce ze strany studujících, které poukazovaly na potřebu věnovat se problematice sociálního bezpečí na školách,“ uvedl Jaroslav Šotola, veřejný ochránce práv studentů filozofické fakulty.

Společně s kolegyní Michaelou Antonín Malaníkovou obdrželi v roce 2021 třináct podnětů, v roce 2022 patnáct podnětů a v roce 2023 zatím také patnáct podnětů. Nejvíc jich souviselo se státními závěrečnými zkouškami.

„V souvislosti s koncem našeho tříletého funkčního období jsme si dělali statistiku a státní závěrečné zkoušky z ní vyplynuly jako jakýsi neuralgický bod, v němž je postavení studujících velmi nejisté. Podobně se ale jeví i kvalifikační práce, kde se někdy ukazují problémy v komunikaci se školitelem či školitelkou. Další oblastí podnětů je genderově podmíněné násilí, zahrnuje genderově a sexuální obtěžování i sexuální násilí. Tady bych chtěl zdůraznit, že se nevhodné chování nemusí dít ze strany vyučujících, může jít i o nátlak ze strany spolužáků,“ dodal ombudsman FF UP. Pro představu rozsahu činností se v uvedených patnácti podnětech skrývají za poslední rok jak jednoduché intervence či poradenství, tak i složité případy, u nichž bylo potřeba vyslechnout velké množství svědků.

„S odkazem na typy případů, s nimiž jsme se setkali, bychom vedení naší filozofické fakulty doporučili vznik manuálů tvorby kvalifikační práce i úpravu a sjednocení pravidel pro odhlašování se ze státních závěrečných zkoušek. Doporučujeme i vznik preventivních programů, jež by cílily na genderově podmíněné násilí, a to jak pro vyučující, tak studentstvo. Za vhodné bychom považovali i sladit režim při šetření ze strany ombudsmana FF UP a režim fungování Etické komise UP,“ doplnila Michaela Antonín Malaníková.

Dále zmínila i oblast vzdělávání, hovořila o týdenní stáži na úřadu ombudsmana pro vysoké školství při rakouském ministerstvu školství, také o účasti na tréninkovém programu a konferenci pořádané každoročně organizací ENOHE (European Network of Ombuds in Higher Education) v Aténách v roce 2022 a v Praze v roce 2023. Uvedla také, že od června 2022 působí jako členka výkonného výboru ENOHE.

Volby ombudsmana FF UP

Uskuteční se elektronicky od 12. do 14. prosince.

Kandidáti:

*Mgr. et Mgr. Michaela Antonín Malaníková, Ph.D., katedra historie (zástupce Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie).

*Mgr. Jana Vrajová, Ph.D., katedra bohemistiky (zástupce Mgr. Daniel Soukup, Ph.D., Centrum judaistických studií).

Více o volbách zde.

Filozofická fakulta bude volit nové ochránce práv studentů. Ti stávající prezentovali činnost na AS FF UP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 07/12/2023 - 12:00

Zhruba patnáct podnětů za rok 2023. To je jen jedno z čísel, které uvedli ochránci práv studentů FF UP během listopadového jednání Akademického senátu Filozofické fakulty UP. Před senátory prezentovali činnost ombudsmana FF UP za poslední rok i celé tříleté funkční období. Učinili tak v souvislosti s končícím mandátem a vyhlášením nových voleb.

Filozofická fakulta byla v rámci Univerzity Palackého první fakultou, která zřídila funkci ombudsmana, respektive ombudsmanky. S ideou přišli v roce 2014 tehdejší studentští senátoři a senátorky, kteří vnímali potřebu vytvoření pozice ochránce práv, na něhož by se s důvěrou mohli obracet studující fakulty. Zásadní změnu v dané oblasti přinesl rok 2020, kdy FF UP přijala pravidlo, že ve funkci ochránce práv studentů budou dva lidé, vždy muž a žena.  

„Po třech letech naší práce v tandemu si fungování v této náročné pozici už jinak ani nedokážu představit. Nejde jen o zastupitelnost, ale také o možnost společného sdílení případů a vhodného postupu. Za poslední roky se ve společnosti i v akademické komunitě celkově proměnila atmosféra. Na povrch vypluly závažné kauzy i reakce ze strany studujících, které poukazovaly na potřebu věnovat se problematice sociálního bezpečí na školách,“ uvedl Jaroslav Šotola, veřejný ochránce práv studentů filozofické fakulty.

Společně s kolegyní Michaelou Antonín Malaníkovou obdrželi v roce 2021 třináct podnětů, v roce 2022 patnáct podnětů a v roce 2023 zatím také patnáct podnětů. Nejvíc jich souviselo se státními závěrečnými zkouškami.

„V souvislosti s koncem našeho tříletého funkčního období jsme si dělali statistiku a státní závěrečné zkoušky z ní vyplynuly jako jakýsi neuralgický bod, v němž je postavení studujících velmi nejisté. Podobně se ale jeví i kvalifikační práce, kde se někdy ukazují problémy v komunikaci se školitelem či školitelkou. Další oblastí podnětů je genderově podmíněné násilí, zahrnuje genderově a sexuální obtěžování i sexuální násilí. Tady bych chtěl zdůraznit, že se nevhodné chování nemusí dít ze strany vyučujících, může jít i o nátlak ze strany spolužáků,“ dodal ombudsman FF UP. Pro představu rozsahu činností se v uvedených patnácti podnětech skrývají za poslední rok jak jednoduché intervence či poradenství, tak i složité případy, u nichž bylo potřeba vyslechnout velké množství svědků.

„S odkazem na typy případů, s nimiž jsme se setkali, bychom vedení naší filozofické fakulty doporučili vznik manuálů tvorby kvalifikační práce i úpravu a sjednocení pravidel pro odhlašování se ze státních závěrečných zkoušek. Doporučujeme i vznik preventivních programů, jež by cílily na genderově podmíněné násilí, a to jak pro vyučující, tak studentstvo. Za vhodné bychom považovali i sladit režim při šetření ze strany ombudsmana FF UP a režim fungování Etické komise UP,“ doplnila Michaela Antonín Malaníková.

Dále zmínila i oblast vzdělávání, hovořila o týdenní stáži na úřadu ombudsmana pro vysoké školství při rakouském ministerstvu školství, také o účasti na tréninkovém programu a konferenci pořádané každoročně organizací ENOHE (European Network of Ombuds in Higher Education) v Aténách v roce 2022 a v Praze v roce 2023. Uvedla také, že od června 2022 působí jako členka výkonného výboru ENOHE.

Volby ombudsmana FF UP

Uskuteční se elektronicky od 12. do 14. prosince.

Kandidáti:

*Mgr. et Mgr. Michaela Antonín Malaníková, Ph.D., katedra historie (zástupce Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie).

*Mgr. Jana Vrajová, Ph.D., katedra bohemistiky (zástupce Mgr. Daniel Soukup, Ph.D., Centrum judaistických studií).

Více o volbách zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky