Agregátor zdrojů

Sto devadesát čtyři hlasů z tří set sedmi získala Michaela Antonín Malaníková z katedry historie FF UP a stala se tak novou veřejnou ochránkyní práv studujících na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Chránit práva studentů a studentek této fakulty bude v následujících třech letech v tandemu s Jaroslavem Šotolou z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

Novou ombudsmankou studentů a studentek Filozofické fakulty UP se stala Michaela Antonín Malaníková z katedry historie FF UP. Svého zástupce Jaroslava Šotolu z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie si zvolila podle daných pravidel již před hlasováním. Svěřený mandát se v následujícím tříletém funkčním období budou oba snažit využít k ochraně studentů FF UP proti nepřiměřené tvrdosti, nepředvídatelnosti, nezákonnosti a proti zvůli zaměstnanců či orgánů Filozofické fakulty UP či Univerzity Palackého v průběhu studia na FF UP.

„Velmi si s kolegou Jaroslavem Šotolou svého znovuzvolení studenty vážíme a vnímáme jej jako vyjádření důvěry. Vzhledem k tomu, že v minulém období byl studentským ombudsmanem právě Jaroslav Šotola a já jeho zástupkyní, rádi bychom v nastoleném kurzu pokračovali,“ uvedla nová fakultní ombudsmanka Michaela Antonín Malaníková.  

Při řešení konkrétních kauz se podle ní v předchozím období ukázalo, že některé skupiny studujících jsou zranitelnější než jiné, konkrétně například studující v doktorských programech či studující v distančním režimu. Právě tyto skupiny by v rámci systému fungování fakulty ráda i systematičtěji podpořila.

„Vedle sociálního bezpečí studujících se po nedávné tragédii na FF UK ukázalo, že je potřeba řešit i otázky fyzického bezpečí, přičemž obě roviny spolu samozřejmě úzce souvisejí. Chceme udělat vše, co bude v našich silách, abychom k bezpečnému pocitu studujících jakkoli přispěli. Přetrvávajícím problémem na naší fakultě je také genderově podmíněné násilí nejrůznějšího druhu. Více než v prvním funkčním období bychom se chtěli zaměřit na prevenci, například na pořádání akcí pro studující i vyučující zaměřené na etický rozměr akademického provozu,“ doplnila Michaela Antonín Malaníková. Inspiraci pro svou činnost bude společně s Jaroslavem Šotolou čerpat v rámci Školské ombuds platformy České republiky (ŠOP), na jejímž vzniku se oba podíleli, dále z mezinárodní sítě vysokoškolských ombudsosob (ENOHE), v níž jsou aktivní a kde je možné se inspirovat dobrými příklady zahraniční praxe.  

Volby veřejného ochránce práv studentů a studentek se na Filozofické fakultě Univerzity Palackého uskutečnily elektronicky ve dnech 12.–14. prosince 2023. Podle Martina Fafejty, předsedy volební komise, jehož domovským pracovištěm je katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, se nově zvolená ombudsmanská dvojice funkce ujala již s vyhlášením volebních výsledků, neboť mandát té předchozí skončil těsně před volbami. „Potvrzuji tímto výsledky voleb, volební komise nezaznamenala žádné problémy v hlasování,“ shrnul.

Kandidáta na ombudsmana mohli podle daných pravidel navrhnout studenti FF UP, jejichž studium trvalo k prvnímu dni voleb. Kandidovat mohli pracovníci a pracovnice, kteří byli k prvnímu dni voleb po dobu alespoň jednoho roku zaměstnáni na FF UP při nejméně polovičním úvazku, nebo některý z emeritních profesorů či profesorek, kteří byli v minulosti nejméně tři roky zaměstnáni na FF UP, a to nejméně na poloviční úvazek. Funkce ombudsmana/ombudsmanky je na FF UP volená a na vnitřních orgánech a struktuře UP nezávislá. Je zřízena za účelem ochrany studentů FF UP.  Role ombudsmana je iniciativní, mediační, zprostředkující, poradní, nikoliv výkonná. Filozofická fakulta byla v rámci Univerzity Palackého první fakultou, která tuto funkci zřídila. S prvním podnětem na její zřízení přišla již v roce 2011 tehdejší Studijní komise Akademického senátu FF UP, o její zřízení se pak zasloužila rovněž studentská kurie AS FF UP. Zásadní změnu v dané oblasti přinesl rok 2020, kdy FF UP přijala pravidlo, že budou ve funkci ochránce práv studentů dva lidé, vždy muž a žena.

Veřejná ochránkyně práv studentů FF UP:

Mgr. et Mgr.  Michaela Antonín Malaníková, Ph.D., vyučuje dějiny středověku na katedře historie FF UP. Mezi její badatelské zájmy patří urbánní dějiny, dějiny rodiny a gender history, které formovaly i její aktivity na poli občanské angažovanosti. Od listopadu 2020 do listopadu 2023 působila jako zástupkyně ombudsmana FF UP, v současné době je členkou Genderové expertní komory ČR. Od roku 2022 je členkou výkonného výboru ENOHE (European Network of Ombuds in Higher Educatiíon) a také členkou výboru Školské ombuds platformy České republiky.

Zástupce veřejné ochránkyně práv studentů FF UP:

Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP). 

Úřední hodiny veřejné ochránkyně práv pro letní semestr: středa od 11.:30 do 12:30 hodin, dále vždy podle potřeby, ideálně po e-mailové domluvě.

Volby ombudsmana se na FF UP řídí vnitřní normou FF-B-20/01.

Sto devadesát čtyři hlasů z tří set sedmi získala Michaela Antonín Malaníková z katedry historie FF UP a stala se tak novou veřejnou ochránkyní práv studujících na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Chránit práva studentů a studentek této fakulty bude v následujících třech letech v tandemu s Jaroslavem Šotolou z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

Novou ombudsmankou studentů a studentek Filozofické fakulty UP se stala Michaela Antonín Malaníková z katedry historie FF UP. Svého zástupce Jaroslava Šotolu z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie si zvolila podle daných pravidel již před hlasováním. Svěřený mandát se v následujícím tříletém funkčním období budou oba snažit využít k ochraně studentů FF UP proti nepřiměřené tvrdosti, nepředvídatelnosti, nezákonnosti a proti zvůli zaměstnanců či orgánů Filozofické fakulty UP či Univerzity Palackého v průběhu studia na FF UP.

„Velmi si s kolegou Jaroslavem Šotolou svého znovuzvolení studenty vážíme a vnímáme jej jako vyjádření důvěry. Vzhledem k tomu, že v minulém období byl studentským ombudsmanem právě Jaroslav Šotola a já jeho zástupkyní, rádi bychom v nastoleném kurzu pokračovali,“ uvedla nová fakultní ombudsmanka Michaela Antonín Malaníková.  

Při řešení konkrétních kauz se podle ní v předchozím období ukázalo, že některé skupiny studujících jsou zranitelnější než jiné, konkrétně například studující v doktorských programech či studující v distančním režimu. Právě tyto skupiny by v rámci systému fungování fakulty ráda i systematičtěji podpořila.

„Vedle sociálního bezpečí studujících se po nedávné tragédii na FF UK ukázalo, že je potřeba řešit i otázky fyzického bezpečí, přičemž obě roviny spolu samozřejmě úzce souvisejí. Chceme udělat vše, co bude v našich silách, abychom k bezpečnému pocitu studujících jakkoli přispěli. Přetrvávajícím problémem na naší fakultě je také genderově podmíněné násilí nejrůznějšího druhu. Více než v prvním funkčním období bychom se chtěli zaměřit na prevenci, například na pořádání akcí pro studující i vyučující zaměřené na etický rozměr akademického provozu,“ doplnila Michaela Antonín Malaníková. Inspiraci pro svou činnost bude společně s Jaroslavem Šotolou čerpat v rámci Školské ombuds platformy České republiky (ŠOP), na jejímž vzniku se oba podíleli, dále z mezinárodní sítě vysokoškolských ombudsosob (ENOHE), v níž jsou aktivní a kde je možné se inspirovat dobrými příklady zahraniční praxe.  

Volby veřejného ochránce práv studentů a studentek se na Filozofické fakultě Univerzity Palackého uskutečnily elektronicky ve dnech 12.–14. prosince 2023. Podle Martina Fafejty, předsedy volební komise, jehož domovským pracovištěm je katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, se nově zvolená ombudsmanská dvojice funkce ujala již s vyhlášením volebních výsledků, neboť mandát té předchozí skončil těsně před volbami. „Potvrzuji tímto výsledky voleb, volební komise nezaznamenala žádné problémy v hlasování,“ shrnul.

Kandidáta na ombudsmana mohli podle daných pravidel navrhnout studenti FF UP, jejichž studium trvalo k prvnímu dni voleb. Kandidovat mohli pracovníci a pracovnice, kteří byli k prvnímu dni voleb po dobu alespoň jednoho roku zaměstnáni na FF UP při nejméně polovičním úvazku, nebo některý z emeritních profesorů či profesorek, kteří byli v minulosti nejméně tři roky zaměstnáni na FF UP, a to nejméně na poloviční úvazek. Funkce ombudsmana/ombudsmanky je na FF UP volená a na vnitřních orgánech a struktuře UP nezávislá. Je zřízena za účelem ochrany studentů FF UP.  Role ombudsmana je iniciativní, mediační, zprostředkující, poradní, nikoliv výkonná. Filozofická fakulta byla v rámci Univerzity Palackého první fakultou, která tuto funkci zřídila. S prvním podnětem na její zřízení přišla již v roce 2011 tehdejší Studijní komise Akademického senátu FF UP, o její zřízení se pak zasloužila rovněž studentská kurie AS FF UP. Zásadní změnu v dané oblasti přinesl rok 2020, kdy FF UP přijala pravidlo, že budou ve funkci ochránce práv studentů dva lidé, vždy muž a žena.

Veřejná ochránkyně práv studentů FF UP:

Mgr. et Mgr.  Michaela Antonín Malaníková, Ph.D., vyučuje dějiny středověku na katedře historie FF UP. Mezi její badatelské zájmy patří urbánní dějiny, dějiny rodiny a gender history, které formovaly i její aktivity na poli občanské angažovanosti. Od listopadu 2020 do listopadu 2023 působila jako zástupkyně ombudsmana FF UP, v současné době je členkou Genderové expertní komory ČR. Od roku 2022 je členkou výkonného výboru ENOHE (European Network of Ombuds in Higher Educatiíon) a také členkou výboru Školské ombuds platformy České republiky.

Zástupce veřejné ochránkyně práv studentů FF UP:

Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP). 

Úřední hodiny veřejné ochránkyně práv pro letní semestr: středa od 11.:30 do 12:30 hodin, dále vždy podle potřeby, ideálně po e-mailové domluvě.

Volby ombudsmana se na FF UP řídí vnitřní normou FF-B-20/01.

Dobré hospodaření s odpady a energiemi, zeleň v kampusech nebo vytvoření strategie a reportu udržitelného rozvoje přinesly Univerzitě Palackého kladné body v hodnocení udržitelnosti. Díky nim se posunula v žebříčku UI GreenMetric World University Rankings o 119 příček nahoru a obhájila čtvrté místo mezi českými univerzitami, a to i přes stoupající počet hodnocených škol.

UI GreenMetric World University Rankings je první mezinárodní žebříček, který od roku 2010 hodnotí, nakolik univerzity rozvíjejí svou infrastrukturu i vzdělávání s ohledem na životní prostředí a principy udržitelnosti.

Univerzita Palackého se do tohoto žebříčku poprvé zapojila v roce 2021, kdy skončila na 642. místě z 956 univerzit z 80 zemí světa. V roce 2022 se UP posunula o 100 příček nahoru a skončila na 546. místě z 1050 univerzit z celého světa. V roce 2023 si Univerzita Palackého opět polepšila a z téměř 1200 univerzit z celého světa se umístila na 427. příčce. Stejně jako minulý rok z českých šesti hodnocených univerzit obhájila čtvrté místo.

Porovnání se zaměřuje na šest hlavních oblastí: infrastruktura, energie a změna klimatu, odpad, voda, transport a vzdělávání a výzkum. V každé z nich se vyplňuje 5 až 20 indikátorů, ke kterým je zároveň potřeba připojit důkaz například v podobě fotografie, odkazu na web nebo slovního popisu.

„Do hodnocení byly nově zařazeny otázky týkající se nakládání s organickým a elektro odpadem. I díky tomu obdržela univerzita opětovně nejlepší hodnocení v oblasti odpadů, a to především kvůli dobře vyřešenému nakládání s organickým a toxickým odpadem – v pěti otázkách z šesti získala UP v této oblasti maximální počet bodů,“ uvedla koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Další kladné body přineslo množství zelených ploch v kampusech, jako je park u budovy přírodovědecké fakulty na Envelopě, Park Centra vzdělání a vědy UP v areálu Šlechtitelů a také pěší cesty, jimiž areál UP disponuje. Pozitivně byla také hodnocena spotřeba elektrické energie na počet osob na univerzitě.

Nově byly do porovnání zařazeny otázky týkající se strategie a reportu udržitelného rozvoje, čímž si UP v rámci oblasti vzdělávání a výzkumu polepšila a získala další plusové body, a to i za obory, jejichž výuka zahrnuje problematiku udržitelnosti a klimatické změny.

Celkově si nejlépe vedou vysoké školy v Nizozemsku a Velké Británii. První místo obsadila již tradičně nizozemská Wageningen University & Research, za ní skončila britská univerzita v Nottingham Trent University a trojici nejekologičtějších škol uzavřela německá univerzita Umwelt-campus Birkenfeld.

Podrobnější výsledky najdete zde. Kompletní informace o udržitelnosti na UP pak najdete na webu Udržitelné univerzity.

Dobré hospodaření s odpady a energiemi, zeleň v kampusech nebo vytvoření strategie a reportu udržitelného rozvoje přinesly Univerzitě Palackého kladné body v hodnocení udržitelnosti. Díky nim se posunula v žebříčku UI GreenMetric World University Rankings o 119 příček nahoru a obhájila čtvrté místo mezi českými univerzitami, a to i přes stoupající počet hodnocených škol.

UI GreenMetric World University Rankings je první mezinárodní žebříček, který od roku 2010 hodnotí, nakolik univerzity rozvíjejí svou infrastrukturu i vzdělávání s ohledem na životní prostředí a principy udržitelnosti.

Univerzita Palackého se do tohoto žebříčku poprvé zapojila v roce 2021, kdy skončila na 642. místě z 956 univerzit z 80 zemí světa. V roce 2022 se UP posunula o 100 příček nahoru a skončila na 546. místě z 1050 univerzit z celého světa. V roce 2023 si Univerzita Palackého opět polepšila a z téměř 1200 univerzit z celého světa se umístila na 427. příčce. Stejně jako minulý rok z českých šesti hodnocených univerzit obhájila čtvrté místo.

Porovnání se zaměřuje na šest hlavních oblastí: infrastruktura, energie a změna klimatu, odpad, voda, transport a vzdělávání a výzkum. V každé z nich se vyplňuje 5 až 20 indikátorů, ke kterým je zároveň potřeba připojit důkaz například v podobě fotografie, odkazu na web nebo slovního popisu.

„Do hodnocení byly nově zařazeny otázky týkající se nakládání s organickým a elektro odpadem. I díky tomu obdržela univerzita opětovně nejlepší hodnocení v oblasti odpadů, a to především kvůli dobře vyřešenému nakládání s organickým a toxickým odpadem – v pěti otázkách z šesti získala UP v této oblasti maximální počet bodů,“ uvedla koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Další kladné body přineslo množství zelených ploch v kampusech, jako je park u budovy přírodovědecké fakulty na Envelopě, Park Centra vzdělání a vědy UP v areálu Šlechtitelů a také pěší cesty, jimiž areál UP disponuje. Pozitivně byla také hodnocena spotřeba elektrické energie na počet osob na univerzitě.

Nově byly do porovnání zařazeny otázky týkající se strategie a reportu udržitelného rozvoje, čímž si UP v rámci oblasti vzdělávání a výzkumu polepšila a získala další plusové body, a to i za obory, jejichž výuka zahrnuje problematiku udržitelnosti a klimatické změny.

Celkově si nejlépe vedou vysoké školy v Nizozemsku a Velké Británii. První místo obsadila již tradičně nizozemská Wageningen University & Research, za ní skončila britská univerzita v Nottingham Trent University a trojici nejekologičtějších škol uzavřela německá univerzita Umwelt-campus Birkenfeld.

Podrobnější výsledky najdete zde. Kompletní informace o udržitelnosti na UP pak najdete na webu Udržitelné univerzity.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek jednal s rektory vysokých škol, zástupci vysokoškolských reprezentací, ministerstva vnitra a bezpečnostních složek o posílení bezpečnosti nejen na vysokých školách, ale ve školských zařízeních obecně.    

„Dosud jsme se připravovali na situace, které přepokládaly ohrožení ze strany cizí osoby, nově je třeba počítat i s tím, že nebezpečí může přijít od člověka, který ve škole pracuje nebo studuje,“ řekl po jednání ministr školství mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek, a dodal: „Otázku bezpečnosti je třeba řešit v souvislostech, a to nejen ve vztahu k vysokým školám, jež jsou nyní v důsledku tragické události na FF UK předmětem zvažovaných intervencí, ale i k veřejnému prostoru obecně.“

Klíčovým krokem je v tuto chvíli nastavit úzkou spolupráci mezi vedeními univerzit a krajskými policejními ředitelstvími, rychle vyhodnotit rizika na jednotlivých vysokých školách a přizpůsobit jim vnitřní předpisy škol. Je třeba provést revizi provozních řádů škol s cílem zvýšit bezpečnost, např. omezením vnášet velké předměty do budov. Důležitou součástí prevence jsou školení a cvičení pro studenty i zaměstnance škol pro zvýšení bezpečnosti a také zajištění psychologické podpory všem potřebným. 

„Pokud chceme na školách dělat rozumná a efektivní opatření, je třeba učinit důkladnou analýzu, jak měkké cíle chránit. Tuto analýzy musí vypracovat odborníci a v tom nám pomůže úzká spolupráce s ministerstvem vnitra a policií ČR,“ řekla Milena Králičková, rektorka Univerzity Karlovy. 

Ministerstvo školství ustanoví pracovní skupinu složenou ze zástupců vysokých škol, včetně studentů, policie, ministerstva vnitra a MŠMT. Úkolem skupiny bude identifikovat případné potřeby ve změně legislativy a vypracovat manuál pro bezpečnost na vysokých školách. „My jsme samozřejmě připraveni pracovat s doporučeními, metodikami, postupy a vycházet z příkladů dobré praxe při vyhodnocování a nastavování bezpečnostní situace na naší univerzitě,“ uvedl Martin Tomášek, kancléř Univerzity Palackého.

Podobný manuál by chtělo připravit i pro regionální školství. MŠMT počítá s tím, že na realizaci opatření budou vyčleněny prostředky z Centralizovaných rozvojových programů (CRP) a z výzvy Operační program Jan Ámos Komenský (OP JAK). 

Ministr Bek svolal jednání s rektory vysokých škol, zástupci vysokoškolských reprezentací, ministerstva vnitra a bezpečnostních složek v reakci na událostí z 21. prosince 2023 na FF UK. Nově vzniklá pracovní skupina se sejde poprvé ve středu 10. ledna 2024. 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek jednal s rektory vysokých škol, zástupci vysokoškolských reprezentací, ministerstva vnitra a bezpečnostních složek o posílení bezpečnosti nejen na vysokých školách, ale ve školských zařízeních obecně.    

„Dosud jsme se připravovali na situace, které přepokládaly ohrožení ze strany cizí osoby, nově je třeba počítat i s tím, že nebezpečí může přijít od člověka, který ve škole pracuje nebo studuje,“ řekl po jednání ministr školství mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek, a dodal: „Otázku bezpečnosti je třeba řešit v souvislostech, a to nejen ve vztahu k vysokým školám, jež jsou nyní v důsledku tragické události na FF UK předmětem zvažovaných intervencí, ale i k veřejnému prostoru obecně.“

Klíčovým krokem je v tuto chvíli nastavit úzkou spolupráci mezi vedeními univerzit a krajskými policejními ředitelstvími, rychle vyhodnotit rizika na jednotlivých vysokých školách a přizpůsobit jim vnitřní předpisy škol. Je třeba provést revizi provozních řádů škol s cílem zvýšit bezpečnost, např. omezením vnášet velké předměty do budov. Důležitou součástí prevence jsou školení a cvičení pro studenty i zaměstnance škol pro zvýšení bezpečnosti a také zajištění psychologické podpory všem potřebným. 

„Pokud chceme na školách dělat rozumná a efektivní opatření, je třeba učinit důkladnou analýzu, jak měkké cíle chránit. Tuto analýzy musí vypracovat odborníci a v tom nám pomůže úzká spolupráce s ministerstvem vnitra a policií ČR,“ řekla Milena Králičková, rektorka Univerzity Karlovy. 

Ministerstvo školství ustanoví pracovní skupinu složenou ze zástupců vysokých škol, včetně studentů, policie, ministerstva vnitra a MŠMT. Úkolem skupiny bude identifikovat případné potřeby ve změně legislativy a vypracovat manuál pro bezpečnost na vysokých školách. „My jsme samozřejmě připraveni pracovat s doporučeními, metodikami, postupy a vycházet z příkladů dobré praxe při vyhodnocování a nastavování bezpečnostní situace na naší univerzitě,“ uvedl Martin Tomášek, kancléř Univerzity Palackého.

Podobný manuál by chtělo připravit i pro regionální školství. MŠMT počítá s tím, že na realizaci opatření budou vyčleněny prostředky z Centralizovaných rozvojových programů (CRP) a z výzvy Operační program Jan Ámos Komenský (OP JAK). 

Ministr Bek svolal jednání s rektory vysokých škol, zástupci vysokoškolských reprezentací, ministerstva vnitra a bezpečnostních složek v reakci na událostí z 21. prosince 2023 na FF UK. Nově vzniklá pracovní skupina se sejde poprvé ve středu 10. ledna 2024. 

Vzácní hosté dorazí v pátek dopoledne na Univerzitu Palackého. Rektorát totiž bude jednou z důležitých zastávek putování Tří králů po Olomouci. Hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek, primátor města Miroslav Žbánek a pomocný biskup a vikář olomoucké arcidiecéze Antonín Basler se jako Tři králové tradičně vydají na koních od katedrály svatého Václava, aby zavítali na významné olomoucké instituce.

Na začátku tříkrálového putování se v katedrále pokloní narozenému králi v jeslích, poté průvod vyrazí v doprovodu sboru opery a operety Moravského divadla na koledu. Na nádvoří rektorátu budou v 9.40.

Odtud se koledníci vydají na koních do centra města k radnici. Na Horním náměstí jen připraven i kulturní program. Svou cestu zakončí v Červeném kostele Vědecké knihovny Olomouc, kde je k vidění výstava obrázků dětí z výtvarné soutěže Nakresli tři krále. Její vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 4. ledna v 17 hodin, výstava bude trvat po celou dobu Tříkrálové sbírky až do 14. ledna.

Tříkrálová sbírka je největší charitativní sbírkovou akcí u nás. Na jejím průběhu se podílejí tisíce dobrovolníků, výnos putuje na pomoc lidem v nouzi prostřednictvím Charity Česká republika, která je jejím pořadatelem. „V roce 2024 podpoří Charita Olomouc z výtěžku sbírky provoz ordinace praktického lékaře a psychiatra pro lidi v nouzi, rozvoj a opravu zázemí služeb pro lidi s duševním onemocněním, rekonstrukci Domova sv. Kosmy a Damiána pro lidi v nouzi se sníženou soběstačností a rozvoj Centra materiální pomoci. Část výtěžku bude věnovaná na rychlou finanční pomoc osobám v nouzi na Olomoucku, kterým hrozí sociální propad,“ vysvětlila Barbora Cigánková, zástupkyně ředitele Charity Olomouc, komu také pomůžou vybrané peníze. Podrobnější informace o využití sbírky v jednotlivých charitách najdete zde.

Vzácní hosté dorazí v pátek dopoledne na Univerzitu Palackého. Rektorát totiž bude jednou z důležitých zastávek putování Tří králů po Olomouci. Hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek, primátor města Miroslav Žbánek a pomocný biskup a vikář olomoucké arcidiecéze Antonín Basler se jako Tři králové tradičně vydají na koních od katedrály svatého Václava, aby zavítali na významné olomoucké instituce.

Na začátku tříkrálového putování se v katedrále pokloní narozenému králi v jeslích, poté průvod vyrazí v doprovodu sboru opery a operety Moravského divadla na koledu. Na nádvoří rektorátu budou v 9.40.

Odtud se koledníci vydají na koních do centra města k radnici. Na Horním náměstí jen připraven i kulturní program. Svou cestu zakončí v Červeném kostele Vědecké knihovny Olomouc, kde je k vidění výstava obrázků dětí z výtvarné soutěže Nakresli tři krále. Její vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 4. ledna v 17 hodin, výstava bude trvat po celou dobu Tříkrálové sbírky až do 14. ledna.

Tříkrálová sbírka je největší charitativní sbírkovou akcí u nás. Na jejím průběhu se podílejí tisíce dobrovolníků, výnos putuje na pomoc lidem v nouzi prostřednictvím Charity Česká republika, která je jejím pořadatelem. „V roce 2024 podpoří Charita Olomouc z výtěžku sbírky provoz ordinace praktického lékaře a psychiatra pro lidi v nouzi, rozvoj a opravu zázemí služeb pro lidi s duševním onemocněním, rekonstrukci Domova sv. Kosmy a Damiána pro lidi v nouzi se sníženou soběstačností a rozvoj Centra materiální pomoci. Část výtěžku bude věnovaná na rychlou finanční pomoc osobám v nouzi na Olomoucku, kterým hrozí sociální propad,“ vysvětlila Barbora Cigánková, zástupkyně ředitele Charity Olomouc, komu také pomůžou vybrané peníze. Podrobnější informace o využití sbírky v jednotlivých charitách najdete zde.

Jeden den univerzity očima studentů zachycený do 450 sekund. To je krátký film, který ke 450. výročí založení olomouckého vysokého učení natočily pod vedením Audiovizuální produkce UP tři studentské týmy. Kdo zachytil UP nejlépe? O tom budou rozhodovat diváci, protože mohou hlasovat, která z částí snímku je nejlepší.

„Na jaře jsme vyhlásili studentskou soutěž. Její zadání bylo jednoduché: hledáme týmy z fakult, které by si mezi sebe rozdělily univerzitní den tak, aby ve výsledku jedna skupina točila dopoledne, druhá odpoledne a třetí večer. Dohromady 450 sekund studentského pohledu na jeden den naší univerzity,“ uvedl Martin Müller, vedoucí Audiovizuální produkce UP.

Průběh celoročních oslav, kterými si v loňském roce univerzita připomínala výročí založení, si můžete podrobněji projít zde.

Do soutěže se přihlásily týmy z filozofické, pedagogické a teologické fakulty. „Studenti si vylosovali část dne, kterou zachytí, a pak už bylo na nich připravit námět, scénář, natáčení i výsledné zpracování. Měli k dispozici i zkušeného odborného garanta, kterým byl Tomáš Doruška, vedoucí katedry střihové skladby na FAMU,“ doplnil Martin Müller.

Složení tvůrčích týmů:

CMTF: Štěpán Zvoníček, Edita Vahalíková, Inna Isaeva, Barbora Hájková

FF: Matyáš Erban, Adam Niezgoda, Alžběta Fahrnerová, Mikuláš Kostan

PdF: Kateřina Holbová, Iveta Kamenčáková, Filip Staněk

„My jsme si vylosovali odpoledne a využili jsme toho, že jsme mohli natočit inauguraci děkana lékařské fakulty. Napadlo nás totiž, že by takový slavnostní akt mohl vytvořit zajímavý kontrast s jinak všedním dnem studenta,“ vysvětlila dramaturgický záměr týmu z CMTF studentka Edita Vahalíková z katedry komunikace. Studenti pracovali na svých částech několik měsíců, museli zvládnout produkci, techniku, střih i postprodukci.

„Byla to pro mě velká zkušenost, hodně jsem se na tom naučila, hlavně v ty okamžiky, kdy věci nejdou tak, jak si člověk představuje. Přínosné byly i konzultace s lidmi, kteří jsou ve svých oborech odborníky,“ dodala studentka Etiky a kultury v mediální komunikaci.

Video si můžete pustit níže.

Která část videa vás oslovila nejvíce? Hlasovat můžete zde, případně po načtení QR kódu. 

Jeden den univerzity očima studentů zachycený do 450 sekund. To je krátký film, který ke 450. výročí založení olomouckého vysokého učení natočily pod vedením Audiovizuální produkce UP tři studentské týmy. Kdo zachytil UP nejlépe? O tom budou rozhodovat diváci, protože mohou hlasovat, která z částí snímku je nejlepší.

„Na jaře jsme vyhlásili studentskou soutěž. Její zadání bylo jednoduché: hledáme týmy z fakult, které by si mezi sebe rozdělily univerzitní den tak, aby ve výsledku jedna skupina točila dopoledne, druhá odpoledne a třetí večer. Dohromady 450 sekund studentského pohledu na jeden den naší univerzity,“ uvedl Martin Müller, vedoucí Audiovizuální produkce UP.

Průběh celoročních oslav, kterými si v loňském roce univerzita připomínala výročí založení, si můžete podrobněji projít zde.

Do soutěže se přihlásily týmy z filozofické, pedagogické a teologické fakulty. „Studenti si vylosovali část dne, kterou zachytí, a pak už bylo na nich připravit námět, scénář, natáčení i výsledné zpracování. Měli k dispozici i zkušeného odborného garanta, kterým byl Tomáš Doruška, vedoucí katedry střihové skladby na FAMU,“ doplnil Martin Müller.

Složení tvůrčích týmů:

CMTF: Štěpán Zvoníček, Edita Vahalíková, Inna Isaeva, Barbora Hájková

FF: Matyáš Erban, Adam Niezgoda, Alžběta Fahrnerová, Mikuláš Kostan

PdF: Kateřina Holbová, Iveta Kamenčáková, Filip Staněk

„My jsme si vylosovali odpoledne a využili jsme toho, že jsme mohli natočit inauguraci děkana lékařské fakulty. Napadlo nás totiž, že by takový slavnostní akt mohl vytvořit zajímavý kontrast s jinak všedním dnem studenta,“ vysvětlila dramaturgický záměr týmu z CMTF studentka Edita Vahalíková z katedry komunikace. Studenti pracovali na svých částech několik měsíců, museli zvládnout produkci, techniku, střih i postprodukci.

„Byla to pro mě velká zkušenost, hodně jsem se na tom naučila, hlavně v ty okamžiky, kdy věci nejdou tak, jak si člověk představuje. Přínosné byly i konzultace s lidmi, kteří jsou ve svých oborech odborníky,“ dodala studentka Etiky a kultury v mediální komunikaci.

Video si můžete pustit níže.

Která část videa vás oslovila nejvíce? Hlasovat můžete zde, případně po načtení QR kódu.