Agregátor zdrojů

Letos poprvé se zúčastníme rodinného Festivalu ABC v Národním zemědělském muzeu v Praze! Tato akce proběhne o víkendu 27. a 28. dubna 2024. Program pro Vás připravujeme.

Narazíte občas na největší internetové encyklopedii na chybu? Postrádáte na Wikipedii články o významných vědkyních a vědcích? Společně to můžeme změnit! V březnu začneme tématem „Ženy ve vědě“ a zapojíme se do letošního ročníku Měsíce žen na Wikipedii. Pro nováčky budou k dispozici zkušení editoři a editorky, kteří s psaním článku pomohou. Stačí si vzít počítač, my zařídíme občerstvení i krásné zázemí v budově Akademie věd. Těšíme se na Vás! P.S. I v řadách organizátorek a organizátorů máme úplné začátečníky/ice. Na akci se budeme učit, jak na editování, společně.

Researchers from eight centres across the Czech Republic will investigate the impact of digital technologies on wellbeing, under the auspices of the DigiWELL project. A significant part of the activities will be carried out in Olomouc. The team around Michal Kalman from the UP STs Cyril and Methodius Faculty of Theology (UP CMFT), and the HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) study will focus primarily on developing research activities in the international environment.

The multidisciplinary research responds to the growing interest in issues such as personal satisfaction, happiness, positive thinking, and quality of life – all of which are sometimes referred to as the “science of wellbeing”. This is further combined with another current challenge – digital technologies in societal life.

“We will focus on two main directions in Olomouc. The first concerns the development of an international scientific network and the publication of articles on wellbeing in both the European and global context. The second is about application, which means putting our research data back into practice,” says Michal Kalman from the Social Health Institute (OUSHI) at UP CMFT, principal investigator of the Olomouc part of the project.

Digital technologies, lifestyle, and ecological grief

Social networking, computer gaming, physical activity, sleep, risky behaviour, and energy drinks – these are just some of the topics that UP researchers have been working on for a long time. Newly, they will focus on other “trendy issues”, such as ecological grief.

“We consider it very important to look at the link between the use of technology and the mental health of society. Ecological or environmental grief is as much a part of the contemporary world as the iPhone and virtual reality. We want to know how this new phenomenon affects our younger generation and their mental wellbeing,” says Petr Baďura, the scientific leader of the Olomouc team from OUSHI, adding that the project results will be complemented by other interesting data. The research team of Aleš Gába from the UP Faculty of Physical Culture will contribute with its analyses of 24-hour movement behaviour and sleep in children and adolescents.

Data in newspapers, on social networks – and for politicians

The DigiWELL project also includes a strong applied component. In the social sciences, the efforts of the university project team primarily aim to transfer research results in a comprehensible and useful form to a “non-academic” audience, in the form of newspaper articles, expert interviews on TV, podcasts, etc.

“It doesn’t stop there. We specifically target many other groups – among them schools and teachers, but also politicians and multinational organisations such as WHO and UNICEF. We want our facts and findings to become a reliable basis for adjusting specific measures that would come into effect at the level of the state, regions, and municipalities," adds Radek Palaščák, a member of the DigiWELL application creative team.

The project Research of Excellence on Digital Technologies and Wellbeing is funded by the Johannes Amos Comenius Programme (P JAC) under the Excellence in Research call. The main investigator is the University of Ostrava; its partners are Palacký University Olomouc, Masaryk University, the University of Hradec Králové, the National Institute of Mental Health, and three institutes of the Czech Academy of Sciences: the Institute of Psychology, Institute of Sociology, and Institute of Computer Science. More information is available here.

Badatelé z celkem osmi vědecko-výzkumných pracovišť napříč Českem budou pod hlavičkou projektu DigiWELL zkoumat vliv digitálních technologií na wellbeing, tedy na celkovou osobní pohodu. Významná část aktivit přitom ponese olomoucký podpis. Tým kolem Michala Kalmana, akademika z Cyrilometodějské teologické fakulty UP, a studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zaměří především na rozvoj výzkumných aktivit v mezinárodním prostředí.

Multidisciplinární výzkum reaguje na rostoucí zájem o témata, jakými jsou osobní spokojenost, pocit štěstí, pozitivní myšlení či kvalita života, někdy též označovaný jako „science of wellbeing“. A kombinuje je s jinou aktuální výzvou – s digitálními technologiemi v životě společnosti.

„V Olomouci se budeme zaměřovat dvěma hlavními směry. První se týká rozvoje mezinárodní vědecké sítě a publikování odborných článků v oblasti wellbeingu v evropském a světovém kontextu. Druhý pilíř je aplikační. To znamená vracet naše výzkumná data zpátky do praxe,“ říká Michal Kalman, hlavní řešitel olomoucké části projektu z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP.

Digitální technologie, životní styl a environmentální žal

Užívání sociálních sítí, hraní počítačových her, pohybová aktivita, spánek, rizikové chování či energetické nápoje, to jsou jen některá z témat, jimiž se výzkumníci z UP zabývají dlouhodobě. Nově se budou věnovat dalším „trendovým“ oblastem, jako je například environmentální žal (environmental grief). 

„Považujeme za velmi důležité sledovat souvislost mezi užíváním technologií a duševním zdravím společnosti. Environmentální žal patří k současnému světu stejně jako iPhone nebo virtuální realita. Chceme vědět, jak se tenhle nový fenomén odráží na naší mladé generaci a její duševní pohodě,“ zdůrazňuje Petr Baďura, vědecký lídr olomouckého týmu z OUSHI, a doplňuje, že projektové výstupy obohatí i jiná zajímavá data. Výzkumný tým Aleše Gáby z Fakulty tělesné kultury UP přispěje svými 24hodinovými analýzami pohybového chování a spánku dětí a adolescentů.

Data v novinách, na sítích i pro politiky

Součástí projektu DigiWELL je také silná aplikační část. Ve společenských vědách ji členové univerzitního projektového týmu chápou především jako schopnost přenést výsledky výzkumu ve srozumitelné a užitečné formě směrem k „neakademické“ veřejnosti, třeba v podobě článků v novinách, vystoupení expertů v televizním vysílání nebo v podcastech.

„Tím to ale zdaleka nekončí. Specificky se zaměřujeme na řadu dalších cílových skupin. Například na školy a učitele, ale třeba také na politiky či nadnárodní organizace typu WHO či UNICEF. Chceme, aby se naše fakta a zjištění stala spolehlivým podkladem pro úpravu konkrétních opatření, které se pak objevují na úrovni státu, krajů či obcí v praxi,“ doplňuje Radek Palaščák, člen aplikačního a kreativního týmu projektu DigiWELL.

Projekt, jehož úplný název zní Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu, je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) v rámci výzvy Špičkový výzkum. Hlavním žadatelem je Ostravská univerzita, partnery jsou Univerzita Palackého, Masarykova univerzita, Univerzita Hradec Králové, Národní ústav duševního zdraví, Psychologický ústav AV ČR, Sociologický ústav AV ČR a Ústav informatiky AV ČR. Více zde.

Badatelé z celkem osmi vědecko-výzkumných pracovišť napříč Českem budou pod hlavičkou projektu DigiWELL zkoumat vliv digitálních technologií na wellbeing, tedy na celkovou osobní pohodu. Významná část aktivit přitom ponese olomoucký podpis. Tým kolem Michala Kalmana, akademika z Cyrilometodějské teologické fakulty UP, a studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zaměří především na rozvoj výzkumných aktivit v mezinárodním prostředí.

Multidisciplinární výzkum reaguje na rostoucí zájem o témata, jakými jsou osobní spokojenost, pocit štěstí, pozitivní myšlení či kvalita života, někdy též označovaný jako „science of wellbeing“. A kombinuje je s jinou aktuální výzvou – s digitálními technologiemi v životě společnosti.

„V Olomouci se budeme zaměřovat dvěma hlavními směry. První se týká rozvoje mezinárodní vědecké sítě a publikování odborných článků v oblasti wellbeingu v evropském a světovém kontextu. Druhý pilíř je aplikační. To znamená vracet naše výzkumná data zpátky do praxe,“ říká Michal Kalman, hlavní řešitel olomoucké části projektu z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP.

Digitální technologie, životní styl a environmentální žal

Užívání sociálních sítí, hraní počítačových her, pohybová aktivita, spánek, rizikové chování či energetické nápoje, to jsou jen některá z témat, jimiž se výzkumníci z UP zabývají dlouhodobě. Nově se budou věnovat dalším „trendovým“ oblastem, jako je například environmentální žal (environmental grief). 

„Považujeme za velmi důležité sledovat souvislost mezi užíváním technologií a duševním zdravím společnosti. Environmentální žal patří k současnému světu stejně jako iPhone nebo virtuální realita. Chceme vědět, jak se tenhle nový fenomén odráží na naší mladé generaci a její duševní pohodě,“ zdůrazňuje Petr Baďura, vědecký lídr olomouckého týmu z OUSHI, a doplňuje, že projektové výstupy obohatí i jiná zajímavá data. Výzkumný tým Aleše Gáby z Fakulty tělesné kultury UP přispěje svými 24hodinovými analýzami pohybového chování a spánku dětí a adolescentů.

Data v novinách, na sítích i pro politiky

Součástí projektu DigiWELL je také silná aplikační část. Ve společenských vědách ji členové univerzitního projektového týmu chápou především jako schopnost přenést výsledky výzkumu ve srozumitelné a užitečné formě směrem k „neakademické“ veřejnosti, třeba v podobě článků v novinách, vystoupení expertů v televizním vysílání nebo v podcastech.

„Tím to ale zdaleka nekončí. Specificky se zaměřujeme na řadu dalších cílových skupin. Například na školy a učitele, ale třeba také na politiky či nadnárodní organizace typu WHO či UNICEF. Chceme, aby se naše fakta a zjištění stala spolehlivým podkladem pro úpravu konkrétních opatření, které se pak objevují na úrovni státu, krajů či obcí v praxi,“ doplňuje Radek Palaščák, člen aplikačního a kreativního týmu projektu DigiWELL.

Projekt, jehož úplný název zní Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu, je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) v rámci výzvy Špičkový výzkum. Hlavním žadatelem je Ostravská univerzita, partnery jsou Univerzita Palackého, Masarykova univerzita, Univerzita Hradec Králové, Národní ústav duševního zdraví, Psychologický ústav AV ČR, Sociologický ústav AV ČR a Ústav informatiky AV ČR. Více zde.

Recept, jak jít už při studiu na vysoké škole naproti vysněné práci, má Tereza Holoubková, absolventka teorie a dějin výtvarných umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Všem studentkám a studentům doporučuje činnost v oborově zaměřeném studentském spolku.

Kurátorka výtvarného umění a uměleckoprůmyslových sbírek v Muzeu a galerii v Prostějově Tereza Holoubková, absolventka oboru Teorie a dějiny výtvarných umění na FF UP v roce 2017, vzpomíná na studentský život i pedagogy, kteří ji svým způsobem formovali, velmi ráda.

„Třeba na profesora Rostislava Šváchu, s nímž se potkávám i dnes v rámci spolku Za krásnou Olomouc. V jeho přednáškách nešlo jen o to, že nám předá informace. Dokázal nás velmi zaujmout. Ze stejného důvodu si ráda vzpomenu i na profesora Ladislava Daniela. Také dokázal přednášet tak, že strhnul naši pozornost. I například doktor Lukáš Bártl, který dřív učil na katedře dějin umění fotografii, přednášel tak zajímavě, že jsem se poté zajela podívat na výstavu, o níž mluvil,“ vypočetla Tereza Holoubková.  

Odjakživa si snila o tom, že bude kurátorka, a hned po absolutoriu magisterského studia začala na plný úvazek pracovat jako vedoucí soukromé galerie a kurátorka ještě jiné galerie v Olomouci. Uspěla před dalšími patnácti uchazeči hned v prvním kole výběrového řízení. Po čtyřleté práci v soukromém sektoru však chtěla změnu, dodělala si pedagogické minimum a začala pracovat na poloviční úvazek jako edukátorka v Muzeu Komenského v Přerově, druhou půlkou úvazku pak byla v dokumentačním oddělení Muzea umění Olomouc.

„Čím je člověk dospělejší, tím raději vzpomíná na to, o kolik míň měl při studiu starostí. I s odstupem deseti let mám v paměti dobu, kdy jsme založili studentský spolek Studium Artium (StuArt). První myšlenky, které vedly k jeho založení, se začaly rodit v roce 2013 na večírku katedry dějin umění. Spolek pak oficiálně vznikl v únoru 2014. A proč jsme ho založili? Ve škole nám tehdy chyběla pospolita, komunikace mezi ročníky a taky jsme si chtěli vyzkoušet něco praktického. Jeho činnost jsme zahájili kolektivní výstavou,“ uvedla ke vzniku spolku jeho dlouholetá předsedkyně. 

Na následující roky pak vzpomíná s tím, že byly naplněny hromadou činností. Pořádaly se nejen výstavy, katederní večírky, během nichž byli pasováni studenti prvního ročníku, ale i různé projekce, přednášky, exkurze, besedy, happeningy či cyklozávody po památkách Olomouce. V Uměleckém centru UP spolek pořádal i plesy. Od roku 2017 se StuArt každoročně podílí při Noci kostelů i na zpřístupnění Kaple Božího Těla, také na prohlídkách konviktu při Dnech evropského dědictví. I když byly i roky, kdy život ve spolku spíš upadal, studenti se akcí moc neúčastnili, ještě míň se pak chtěli na čemkoli podílet, důležitý byl jeho restart. Ten nastal podle Terezy Holoubkové po pandemii covidu-19, kdy se po náboru přihlásilo do spolku patnáct lidí. Z nich se rekrutovalo i jeho nové vedení. StuArt tak pomyslně dostal novou krev do žil a jeho dlouholetá předsedkyně si řekla, že s chystanými kulatými narozeninami spolku svou činnost v něm ukončí.

„Je čas na novou životní kapitolu. Za těch deset jsem zažila spoustu nádherných chvil a taky jsem se hodně naučila. Činnost ve spolku mi i pomohla sehnat práci kurátorky. Studovat na samé jedničky vám totiž nezaručí, že najdete práci v oboru. Spolek byl výborný tím, že jsem se potkala se spoustou lidí, a to nejen z olomoucké kulturní sféry. Získala jsem i hromadu kontaktů. Když pak přišla nabídka pracovat v oboru na plný úvazek, mohla jsem ve výběrovém řízení říct, že mám zkušenosti s organizováním výstav, že znám jednoduché účetnictví, že umím pracovat s wordpressem, že mám zkušenosti s PR. To vše jsem se naučila ve studentském spolku StuArt,“ vypočetla absolventka FF UP.

Teď má v plánu se ustálit ve svém životě i v nové práci a výstavu, kterou k desátým narozeninám StuArtu spolupořádá, bere jako poslední akci ve spolku.

„Vždycky jsem chtěla být kurátorkou, a i když jsem při studiu nevěděla, co vše práce kurátorky kromě organizace výstav obnáší, jsem spokojená. Mou hlavní náplní je starat se o sbírku, zajišťuji restaurování a čištění děl, výpůjčky na jiné výstavy, například nyní je jeden náš obraz v Národní galerii v Praze. Ano, z velké části je ta práce i o papírování, ale patří do ní i badatelská činnost, účast na konferencích, psaní článků, přednášky o tématech, které jsou blízké sbírce, s níž pracuji. Jde vlastně i o jakousi edukaci veřejnosti. Každý kurátor má jiné oborové zaměření, jiný přístup k tomu, jak pečovat o sbírky, jiný přístup k badatelské činnosti. Jedno však mají všichni kurátoři společné – musejí umět komunikovat. Komunikace s veřejností i médii je klíčová, ale stejně tak je důležitá i mezi kolegy a dalšími kurátory z jiných institucí. A výstavy? Jejich pořádání je vlastně jen jakousi třešničkou na pomyslném dortu,“ dodala Tereza Holoubková.

O chystané výstavě k desátým narozeninám spolku Studium Artium (StuArt) jsme psali zde.

Recept, jak jít už při studiu na vysoké škole naproti vysněné práci, má Tereza Holoubková, absolventka teorie a dějin výtvarných umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Všem studentkám a studentům doporučuje činnost v oborově zaměřeném studentském spolku.

Kurátorka výtvarného umění a uměleckoprůmyslových sbírek v Muzeu a galerii v Prostějově Tereza Holoubková, absolventka oboru Teorie a dějiny výtvarných umění na FF UP v roce 2017, vzpomíná na studentský život i pedagogy, kteří ji svým způsobem formovali, velmi ráda.

„Třeba na profesora Rostislava Šváchu, s nímž se potkávám i dnes v rámci spolku Za krásnou Olomouc. V jeho přednáškách nešlo jen o to, že nám předá informace. Dokázal nás velmi zaujmout. Ze stejného důvodu si ráda vzpomenu i na profesora Ladislava Daniela. Také dokázal přednášet tak, že strhnul naši pozornost. I například doktor Lukáš Bártl, který dřív učil na katedře dějin umění fotografii, přednášel tak zajímavě, že jsem se poté zajela podívat na výstavu, o níž mluvil,“ vypočetla Tereza Holoubková.  

Odjakživa si snila o tom, že bude kurátorka, a hned po absolutoriu magisterského studia začala na plný úvazek pracovat jako vedoucí soukromé galerie a kurátorka ještě jiné galerie v Olomouci. Uspěla před dalšími patnácti uchazeči hned v prvním kole výběrového řízení. Po čtyřleté práci v soukromém sektoru však chtěla změnu, dodělala si pedagogické minimum a začala pracovat na poloviční úvazek jako edukátorka v Muzeu Komenského v Přerově, druhou půlkou úvazku pak byla v dokumentačním oddělení Muzea umění Olomouc.

„Čím je člověk dospělejší, tím raději vzpomíná na to, o kolik míň měl při studiu starostí. I s odstupem deseti let mám v paměti dobu, kdy jsme založili studentský spolek Studium Artium (StuArt). První myšlenky, které vedly k jeho založení, se začaly rodit v roce 2013 na večírku katedry dějin umění. Spolek pak oficiálně vznikl v únoru 2014. A proč jsme ho založili? Ve škole nám tehdy chyběla pospolita, komunikace mezi ročníky a taky jsme si chtěli vyzkoušet něco praktického. Jeho činnost jsme zahájili kolektivní výstavou,“ uvedla ke vzniku spolku jeho dlouholetá předsedkyně. 

Na následující roky pak vzpomíná s tím, že byly naplněny hromadou činností. Pořádaly se nejen výstavy, katederní večírky, během nichž byli pasováni studenti prvního ročníku, ale i různé projekce, přednášky, exkurze, besedy, happeningy či cyklozávody po památkách Olomouce. V Uměleckém centru UP spolek pořádal i plesy. Od roku 2017 se StuArt každoročně podílí při Noci kostelů i na zpřístupnění Kaple Božího Těla, také na prohlídkách konviktu při Dnech evropského dědictví. I když byly i roky, kdy život ve spolku spíš upadal, studenti se akcí moc neúčastnili, ještě míň se pak chtěli na čemkoli podílet, důležitý byl jeho restart. Ten nastal podle Terezy Holoubkové po pandemii covidu-19, kdy se po náboru přihlásilo do spolku patnáct lidí. Z nich se rekrutovalo i jeho nové vedení. StuArt tak pomyslně dostal novou krev do žil a jeho dlouholetá předsedkyně si řekla, že s chystanými kulatými narozeninami spolku svou činnost v něm ukončí.

„Je čas na novou životní kapitolu. Za těch deset jsem zažila spoustu nádherných chvil a taky jsem se hodně naučila. Činnost ve spolku mi i pomohla sehnat práci kurátorky. Studovat na samé jedničky vám totiž nezaručí, že najdete práci v oboru. Spolek byl výborný tím, že jsem se potkala se spoustou lidí, a to nejen z olomoucké kulturní sféry. Získala jsem i hromadu kontaktů. Když pak přišla nabídka pracovat v oboru na plný úvazek, mohla jsem ve výběrovém řízení říct, že mám zkušenosti s organizováním výstav, že znám jednoduché účetnictví, že umím pracovat s wordpressem, že mám zkušenosti s PR. To vše jsem se naučila ve studentském spolku StuArt,“ vypočetla absolventka FF UP.

Teď má v plánu se ustálit ve svém životě i v nové práci a výstavu, kterou k desátým narozeninám StuArtu spolupořádá, bere jako poslední akci ve spolku.

„Vždycky jsem chtěla být kurátorkou, a i když jsem při studiu nevěděla, co vše práce kurátorky kromě organizace výstav obnáší, jsem spokojená. Mou hlavní náplní je starat se o sbírku, zajišťuji restaurování a čištění děl, výpůjčky na jiné výstavy, například nyní je jeden náš obraz v Národní galerii v Praze. Ano, z velké části je ta práce i o papírování, ale patří do ní i badatelská činnost, účast na konferencích, psaní článků, přednášky o tématech, které jsou blízké sbírce, s níž pracuji. Jde vlastně i o jakousi edukaci veřejnosti. Každý kurátor má jiné oborové zaměření, jiný přístup k tomu, jak pečovat o sbírky, jiný přístup k badatelské činnosti. Jedno však mají všichni kurátoři společné – musejí umět komunikovat. Komunikace s veřejností i médii je klíčová, ale stejně tak je důležitá i mezi kolegy a dalšími kurátory z jiných institucí. A výstavy? Jejich pořádání je vlastně jen jakousi třešničkou na pomyslném dortu,“ dodala Tereza Holoubková.

O chystané výstavě k desátým narozeninám spolku Studium Artium (StuArt) jsme psali zde.

Na mapování vesmíru i využití umělých družic Země v kartografii bude zaměřen 18. kartografický den, který v pátek 23. února 2024 pořádá v aule přírodovědecké fakulty katedra geoinformatiky a Česká kartografická společnost. Na téma Kartografie & vesmír budou přednášet odborníci z Technického muzea v Brně, Univerzity Karlovy, Ostravské univerzity, České kosmické kanceláře a Kartografie Praha.

„Kartografie vesmíru se od tradiční kartografie Země odlišuje v mnoha směrech, protože musí zohlednit rozsah vesmíru, jeho dynamiku, neukončené objevování jeho struktur či odlišné souřadnicové systémy a kartografická zobrazení. Vytváření map vesmíru je složitý proces, který zahrnuje kombinaci pozorování, sběru dat, matematických modelů a technologických nástrojů,“ uvedl Vít Voženílek.

O tom, co všechno dokážou družice z oběžné dráhy zachytit na zemském povrchu a jak se postupně měnila a vyvíjela jejich konstrukce, bude během programu 18. kartografického dne Olomouc vyprávět publicista a kurátor Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. Zda se uplatňují tradiční nebo odlišné postupy matematické kartografie při tvorbě map vesmírných těles nevšedních tvarů, se návštěvníci dozví v prezentaci Radka Duška z Ostravské univerzity. Na vznik mapy vydané u příležitosti 50. výročí prvního přistání člověka na měsíčním povrchu bude zaměřena prezentace Pavla Seemanna z Kartografie Praha a na kartografii v kosmonautice pak prezentace Jana Koláře z Univerzity Karlovy.

18. kartografický den se uskuteční 23. února 2024 od 9:30. Kromě atraktivních přednášek se mohou zájemci zapojit do soutěže Zeměměřického úřadu o kartografické ceny. Akce je zdarma. Registraci lze provést zde.

Na mapování vesmíru i využití umělých družic Země v kartografii bude zaměřen 18. kartografický den, který v pátek 23. února 2024 pořádá v aule přírodovědecké fakulty katedra geoinformatiky a Česká kartografická společnost. Na téma Kartografie & vesmír budou přednášet odborníci z Technického muzea v Brně, Univerzity Karlovy, Ostravské univerzity, České kosmické kanceláře a Kartografie Praha.

„Kartografie vesmíru se od tradiční kartografie Země odlišuje v mnoha směrech, protože musí zohlednit rozsah vesmíru, jeho dynamiku, neukončené objevování jeho struktur či odlišné souřadnicové systémy a kartografická zobrazení. Vytváření map vesmíru je složitý proces, který zahrnuje kombinaci pozorování, sběru dat, matematických modelů a technologických nástrojů,“ uvedl Vít Voženílek.

O tom, co všechno dokážou družice z oběžné dráhy zachytit na zemském povrchu a jak se postupně měnila a vyvíjela jejich konstrukce, bude během programu 18. kartografického dne Olomouc vyprávět publicista a kurátor Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. Zda se uplatňují tradiční nebo odlišné postupy matematické kartografie při tvorbě map vesmírných těles nevšedních tvarů, se návštěvníci dozví v prezentaci Radka Duška z Ostravské univerzity. Na vznik mapy vydané u příležitosti 50. výročí prvního přistání člověka na měsíčním povrchu bude zaměřena prezentace Pavla Seemanna z Kartografie Praha a na kartografii v kosmonautice pak prezentace Jana Koláře z Univerzity Karlovy.

18. kartografický den se uskuteční 23. února 2024 od 9:30. Kromě atraktivních přednášek se mohou zájemci zapojit do soutěže Zeměměřického úřadu o kartografické ceny. Akce je zdarma. Registraci lze provést zde.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě od roku 2015 propaguje zapojení žen a dívek do STEM oborů (věda, technologie, inženýrství a matematika) a je jedinečnou příležitostí připomenout si vynikající úspěchy žen ve vědě a výzkumu.

Dozens of students who were given the opportunity to expand their knowledge; an honorary doctorate for the first post-communist UP rector Josef Jařab; mutual exchanges of academics from various fields and participation in conferences – this is just a shortlist of activities that have been connecting Palacký University Olomouc and Moravian University, Pennsylvania, for more than thirty years.

Palacký University has several partner schools overseas. Cooperation with American partners is one of its long-term priorities, bringing opportunities for mutual exchange visits of students and academics, and the creation of joint study programmes and research activities. One example of successful internationalisation in practice is its collaboration with Moravian University.

“The school was founded in 1742 by the Moravian Brethren, who came to Pennsylvania from Saxony. It is located in Bethlehem, Pennsylvania, and is the sixth oldest university in the United States. It has more than two thousand students. It was a college until 2021, when it received university certification and became Moravian University. At present, its most important fields of study are nursing and business,” explained Jiří Stavovčík, Vice-Rector for internationalisation.

For UP, this school has also been their base for the Merrill Scholarship Fund, which was founded more than thirty years ago by American philanthropist and friend of Palacký University Charles Merrill, and which allows UP students to go to the USA for study stays.

Over the years, UP’s relationship with Moravian University has extended beyond business contacts. The two universities “understand” each other, and their representatives regularly meet on various occasions. One of the most recent ones was the celebration which took place in New York in autumn 2023 on the occasion of the 450th anniversary of the establishment of Olomouc’s university, and was attended by Bryon Grigsby, Rector of Moravian University. Last autumn, UP Rector Martin Procházka visited their university.

“I am delighted to have been able to continue the successful collaboration with schools in the USA initiated shortly after the Velvet Revolution by Prof Josef Jařab, an American Studies scholar and UP Rector Emeritus. We continue to systematically expand the portfolio of American universities with which we carry out mutual student and academic exchanges and develop partnerships in science and research. Needless to say, our long-term relationship with Moravian University is clearly one of the closest,” said Rector Procházka.

 

The students who have benefited from the support of the Merrill Scholarship Fund greatly appreciate this opportunity. They have summarised their impressions and advice for their colleagues on the UP website dedicated to international cooperation. Here are a few:

I remember the moment I learned that I had been selected for a semester-long study abroad programme at Moravian University, Bethlehem, Pennsylvania, USA. I knew that this was going to be a great opportunity for me, which would open the door to a new world with many new possibilities. But it went beyond my expectations. Now, after spending a semester there, I have rich memories of Moravian University imprinted on my mind. Those memories are full of happy moments of everyday life on campus spent with new friends and exploring new parts of the world. Moreover, it was a continuous process of learning and gaining new experiences. They say that a semester goes fast, but this time with all the experiences, it went by in a snap of the fingers. Within four months, I found a corner of home at Moravian University, thanks to the people around me. It was a unique experience, and it is hard to sum up so many happy moments in words. It was something unforgettable to step out of my comfort zone, to face culture shock and all the changes, but also because of all that, the semester became one big adventure that I will never forget.

Minh Tam Le

I travelled to Moravian College in Pennsylvania as part of my Master’s degree in social science education. I wanted to broaden my horizons, get a different perspective on teacher training, and just try studying in a foreign language. Palacký University’s Merrill scholarship allowed me to do all this… and more!

Hana Hurtová

I spent my fourth year as a Palacký University exchange student at Moravian College in Pennsylvania. Eight years later, I still remember those times, and I often think back on that very special year when I was a student at a prestigious college in the States. The knowledge and the experience I gained during only one year has been life-changing, eye-opening, and has enriched me for the rest of my life. I strongly believe that every student should take part in a study-abroad programme. I appreciate so much the opportunity that I had to be a part of the Merrill Program, and I will always be grateful to Mr Charles Merrill for what he has done for me and many more students. I believe that all of us who passed through this programme still have Mr Merrill in the back of our minds, and we know that we will try to be as generous and as open-hearted as he was. I am so happy I had the chance to meet him. Listening to the stories told by the professors at Moravian College who knew him, I came to realise that behind it all was a single amazing human being. It has shown me that even one person can make a huge difference in so many lives, and that everything we do should be done with passion and commitment, because it’s worth it. Mr Charles Merrill was a great example to all of us.

Eva Čížková

 

Desítky studentů, kteří dostali příležitost rozšířit si své znalosti, čestný doktorát pro prvního polistopadového rektora UP Josefa Jařaba, vzájemné výměny akademiků z různých oborů, účasti na konferencích, to je jen krátký výčet aktivit, které už více než třicet let spojují Univerzitu Palackého a americkou Moravian University v Pensylvánii.

Univerzita Palackého má za mořem několik partnerských škol. Spolupráce s americkými partnery patří k jejím dlouhodobým prioritám a přináší mj. možnosti vzájemných výměnných pobytů studentů a akademiků, vytváření společných studijních programů a vědeckovýzkumných aktivit. Příkladem úspěšné internacionalizace v praxi je právě spolupráce s Moravian University.

„Školu založili roku 1742 moravští bratři, kteří do Pensylvánie přišli ze Saska. Sídlí ve městě Bethlehem v Pensylvánii a je šestou nejstarší vysokou školu ve Spojených státech amerických. Má více než dva tisíce studentů. Do roku 2021 to byla tzv. college, pak ale získala univerzitní certifikaci a stala se z ní Moravian University. V současnosti jsou jejími nejvýznamnějšími studijními obory ošetřovatelství a business,“ vysvětlil Jiří Stavovčík, prorektor pro internacionalizaci.

Právě tato škola také byla a stále je základem Merrillova programu, který před více než třiceti lety založil americký filantrop a přítel UP Charles Merrill a který umožňuje studentům UP vyjet na studijní pobyty do USA.

Vztahy Univerzity Palackého s Moravian University během let přerostly nad rámec ryze pracovních kontaktů. Obě univerzity na sebe tzv. „slyší“ a jejich představitelé se setkávají při různých příležitostech. Jednou z posledních byly oslavy 450. výročí založení olomouckého vysokého učení, které se konaly na podzim v New Yorku a kterých se zúčastnil i rektor Moravian University Bryon Grigsby. Loni na podzim také tuto univerzitu navštívil rektor UP Martin Procházka.

„Jsem rád, že jsem mohl navázat na úspěšnou spolupráci, kterou začal se školami v USA budovat už krátce po sametové revoluci profesor Josef Jařab, amerikanista a emeritní rektor UP. Portfolio amerických univerzit, s nimiž realizujeme vzájemné studentské i akademické výměny a rozvíjíme partnerství v oblasti vědy a výzkumu, se snažíme i nadále systematicky rozšiřovat. Je třeba ale říci, že naše dlouhodobé vzájemné vztahy právě s Moravian University patří jednoznačně k těm nejvřelejším,“ uvedl rektor Martin Procházka.

Studenti, kteří využili podpory Merrillova programu, tuto příležitost oceňují. Své dojmy i rady pro další kolegy shrnují na univerzitních webových stránkách, které se věnují mezinárodní spolupráci. Zde jsou některé z nich:

Vzpomínám si na ten okamžik, kdy jsem se dozvěděla, že jsem byla vybraná k semestrálnímu studijnímu pobytu na Moravian University, Bethlehem, Pennsylvania, USA. Tehdy pro mě přijetí na Moravian University představovalo velkou šanci, díky které se mi v příštích měsících otevřou dveře do nového prostředí se spoustou nových možností. Nyní po stráveném semestru tam ve mně název Moravian University probouzí bohaté vzpomínky na každodenní život na kampusu strávený s novými přáteli, objevování nových koutů světa a nepřetržitý proces získávání nových zkušeností. Říká se, že semestr utíká rychle jako voda, ale tentokrát se všemi zážitky to uteklo ještě dvakrát rychleji jako lusknutím prstu. Během čtyř měsíců jsem díky lidem kolem sebe našla na Moravian University kus domova. Byla to jedinečná zkušenost a těžko se shrnuje tolik šťastných momentů ve slovech. Je to něco nezapomenutelného, vystoupit ze své komfortní zóny, čelit kulturnímu šoku a všem změnám, ale i právě díky tomu všemu se stal ten semestr jedním velkým dobrodružstvím, na který budu vždycky s radostí vzpomínat.

Minh Tam Le

Na Moravian College v Pensylvánii jsem vycestovala v rámci magisterského studia oboru sociální pedagogika. Chtěla jsem si rozšířit obzory, získat jiný pohled na pedagogiku a celkově si zkusit studium v cizím jazyce. Merrillův program Univerzity Palackého mi umožnil toto vše a mnohem více.

Hana Hurtová

Akademický rok 2008–2009 jsem strávila na Moravian College v Pensylvánii. Účast na Merrillově programu vnímám jako jeden z nejvíce obohacujících roků mého života. Na americké college máte možnost zaměřit se na jakékoli předměty ze všech ročníků, účastníte se zájmových aktivit, školních vzdělávacích zájezdů a jste součástí prestižní komunity. Americký vzdělávací systém vám umožňuje se realizovat, vlastně vás k tomu nutí. Studenti jsou zde vnímáni každý jednotlivě, jako individuality s různými zájmy, schopnostmi a talentem. Vyučující podporují každého studenta v jeho individuální karierní cestě a existuje mezi nimi velmi osobní, ale zároveň profesionální vztah. Jsem nesmírně vděčná panu Charlesu Merrillovi a také Univerzitě Palackého za tuto jedinečnou příležitost, kterou dal nejen mně, ale i mnoha dalším studentům. Věřím, že pro všechny absolventy toho program se pan Merrill se stal velkou inspirací a příkladem, ke kterému budeme vždy vzhlížet a zároveň nás motivuje být lepším člověkem.

Eva Čížková

Desítky studentů, kteří dostali příležitost rozšířit si své znalosti, čestný doktorát pro prvního polistopadového rektora UP Josefa Jařaba, vzájemné výměny akademiků z různých oborů, účasti na konferencích, to je jen krátký výčet aktivit, které už více než třicet let spojují Univerzitu Palackého a americkou Moravian University v Pensylvánii.

Univerzita Palackého má za mořem několik partnerských škol. Spolupráce s americkými partnery patří k jejím dlouhodobým prioritám a přináší mj. možnosti vzájemných výměnných pobytů studentů a akademiků, vytváření společných studijních programů a vědeckovýzkumných aktivit. Příkladem úspěšné internacionalizace v praxi je právě spolupráce s Moravian University.

„Školu založili roku 1742 moravští bratři, kteří do Pensylvánie přišli ze Saska. Sídlí ve městě Bethlehem v Pensylvánii a je šestou nejstarší vysokou školu ve Spojených státech amerických. Má více než dva tisíce studentů. Do roku 2021 to byla tzv. college, pak ale získala univerzitní certifikaci a stala se z ní Moravian University. V současnosti jsou jejími nejvýznamnějšími studijními obory ošetřovatelství a business,“ vysvětlil Jiří Stavovčík, prorektor pro internacionalizaci.

Právě tato škola také byla a stále je základem Merrillova programu, který před více než třiceti lety založil americký filantrop a přítel UP Charles Merrill a který umožňuje studentům UP vyjet na studijní pobyty do USA.

Vztahy Univerzity Palackého s Moravian University během let přerostly nad rámec ryze pracovních kontaktů. Obě univerzity na sebe tzv. „slyší“ a jejich představitelé se setkávají při různých příležitostech. Jednou z posledních byly oslavy 450. výročí založení olomouckého vysokého učení, které se konaly na podzim v New Yorku a kterých se zúčastnil i rektor Moravian University Bryon Grigsby. Loni na podzim také tuto univerzitu navštívil rektor UP Martin Procházka.

„Jsem rád, že jsem mohl navázat na úspěšnou spolupráci, kterou začal se školami v USA budovat už krátce po sametové revoluci profesor Josef Jařab, amerikanista a emeritní rektor UP. Portfolio amerických univerzit, s nimiž realizujeme vzájemné studentské i akademické výměny a rozvíjíme partnerství v oblasti vědy a výzkumu, se snažíme i nadále systematicky rozšiřovat. Je třeba ale říci, že naše dlouhodobé vzájemné vztahy právě s Moravian University patří jednoznačně k těm nejvřelejším,“ uvedl rektor Martin Procházka.

Studenti, kteří využili podpory Merrillova programu, tuto příležitost oceňují. Své dojmy i rady pro další kolegy shrnují na univerzitních webových stránkách, které se věnují mezinárodní spolupráci. Zde jsou některé z nich:

Vzpomínám si na ten okamžik, kdy jsem se dozvěděla, že jsem byla vybraná k semestrálnímu studijnímu pobytu na Moravian University, Bethlehem, Pennsylvania, USA. Tehdy pro mě přijetí na Moravian University představovalo velkou šanci, díky které se mi v příštích měsících otevřou dveře do nového prostředí se spoustou nových možností. Nyní po stráveném semestru tam ve mně název Moravian University probouzí bohaté vzpomínky na každodenní život na kampusu strávený s novými přáteli, objevování nových koutů světa a nepřetržitý proces získávání nových zkušeností. Říká se, že semestr utíká rychle jako voda, ale tentokrát se všemi zážitky to uteklo ještě dvakrát rychleji jako lusknutím prstu. Během čtyř měsíců jsem díky lidem kolem sebe našla na Moravian University kus domova. Byla to jedinečná zkušenost a těžko se shrnuje tolik šťastných momentů ve slovech. Je to něco nezapomenutelného, vystoupit ze své komfortní zóny, čelit kulturnímu šoku a všem změnám, ale i právě díky tomu všemu se stal ten semestr jedním velkým dobrodružstvím, na který budu vždycky s radostí vzpomínat.

Minh Tam Le

Na Moravian College v Pensylvánii jsem vycestovala v rámci magisterského studia oboru sociální pedagogika. Chtěla jsem si rozšířit obzory, získat jiný pohled na pedagogiku a celkově si zkusit studium v cizím jazyce. Merrillův program Univerzity Palackého mi umožnil toto vše a mnohem více.

Hana Hurtová

Akademický rok 2008–2009 jsem strávila na Moravian College v Pensylvánii. Účast na Merrillově programu vnímám jako jeden z nejvíce obohacujících roků mého života. Na americké college máte možnost zaměřit se na jakékoli předměty ze všech ročníků, účastníte se zájmových aktivit, školních vzdělávacích zájezdů a jste součástí prestižní komunity. Americký vzdělávací systém vám umožňuje se realizovat, vlastně vás k tomu nutí. Studenti jsou zde vnímáni každý jednotlivě, jako individuality s různými zájmy, schopnostmi a talentem. Vyučující podporují každého studenta v jeho individuální karierní cestě a existuje mezi nimi velmi osobní, ale zároveň profesionální vztah. Jsem nesmírně vděčná panu Charlesu Merrillovi a také Univerzitě Palackého za tuto jedinečnou příležitost, kterou dal nejen mně, ale i mnoha dalším studentům. Věřím, že pro všechny absolventy toho program se pan Merrill se stal velkou inspirací a příkladem, ke kterému budeme vždy vzhlížet a zároveň nás motivuje být lepším člověkem.

Eva Čížková

The Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences organizes the Physics Photography 2024 competition, which this year is thematically dedicated to "transformation".  The main goal of the competition is to popularize the beauty of physics and to break the stereotypes of the perception of this field of science. The photography competition ends with the announcement of winners and an exhibition of the awarded and selected photos during the Night of Scientists, which is organized by the institute in the Na Slovance facility on Friday, September 27, 2024.

Better equipment for Czech workplaces, articles in renowned journals, new research teams, and support for young scientists are the goals of the National Institute for Cancer Research (NICR), the largest project in Czech academic oncology. It also involves Olomouc’s Institute of Molecular and Translational Medicine (IMTM), which is part of the UP Faculty of Medicine & Dentistry and UP CATRIN. In 2023, significant achievements were made in relation to these goals, and one of the ambitions the institute entered the new year with was to focus on the popularisation of oncology research.

“We are succeeding in fulfilling exactly what the NICR was founded to do – to interconnect Czech oncology research and build synergies, thanks to which we are improving the conditions for scientific work that should result in discoveries useful for the diagnosis and treatment of oncological diseases,” said NICR Director Aleksi Šedo, evaluating the year 2023.

According to him, investments in technological equipment at the workplaces in Brno, Olomouc, and Prague are good examples of that. Devices allowing a more precise view into what is happening inside cells or sequencing the genome bring scientists closer to answering questions on how to better target negative processes such as cancer in a diagnostic or therapeutic way. “In the new proteomics lab, we are experimentally studying the proteins present in cells, tissues, and blood in relation to mechanisms of cancer onset and development. The instrumentation of the laboratory is unparalleled not only elsewhere in the Czech Republic but anywhere in Central or Eastern Europe. We are able to detect and quantify thousands of proteins in a single measurement, which allows us to work faster. At the same time, we can see exactly what processes are taking place in the cell at any given moment, giving us a comprehensive view of the issue under study,” said Šedo, describing the Proteomics Laboratory at the First Faculty of Medicine, Charles University, Prague.

One of the most advanced mass spectrometers, which has expanded the possibilities of proteomic and metabolomic studies in particular, is now at their disposal in the IMTM laboratory, too. This workplace focuses mainly on the analysis of cancer biomarkers from human fluids and tissues collected in non-invasive ways – such as from breath or tears. There are also new additions at the Brno branch of the NICR – the workplace of CEITEC and Masaryk University – where they have installed a modern sequencing system able to “read” the entire human genome efficiently, and at low cost. It can read up to 48 genomes concurrently in two days, something not previously possible.

The interconnection of the workplaces into a single unit allows the scientific teams to share information and technological capabilities more efficiently. “The excellent results of the scientific teams involved in the NICR have resulted in publications in top peer-reviewed journals such as Nature Communications, Blood, Journal of Clinical Oncology, Clinical Cancer Research, and Nucleic Acid Research. This confirms that oncology research in the Czech Republic is world-class,” said Ondřej Slabý, NICR Scientific Director. The NICR has also established close cooperation with medical infrastructures supporting translational research (EATRIS), clinical research (ECRIN), and biobanking (BBMRI).

Last but not least, in 2023 the NICR also organised two international summer schools, the international conference Czech Annual Cancer Research Meeting, and the first OncoPatient conference, where academics meet patients and patient organisations. “One of our goals was also to support young talents via developing academic oncology. That is why we are pleased that eleven colleagues have defended their doctoral theses under the supervision of scientists from the NICR, three junior research groups have been established, and two doctoral study programmes have been opened: Experimental and Clinical Oncology at Charles University in Prague, and Molecular and Translational Medicine at Palacký University Olomouc,” said NICR Medical Director Marián Hajdúch from the UP Faculty of Medicine and Dentistry.

In 2024, NICR also wants to focus on popularising cancer research among the public and to encourage their interest in it. Among other things, NICR is preparing projects for high school students, their teachers, and budding scientists.

The National Institute for Cancer Research was established in 2022 as part of the Programme for Public Research & Development Support for Priority Areas of Medical Sciences and Related Social Sciences – EXCELES, which is funded by the National Recovery Plan. The institute brings together seventy excellent research teams from workplaces in Prague, Brno, and Olomouc. For more information, see www.nuvr.cz/en/.

Lepší přístrojové vybavení českých pracovišť, publikace ve špičkových časopisech, nové výzkumné týmy i podporu mladých vědců si jako cíle pro své působení vytkl Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), největší projekt akademické onkologie v Česku, do něhož je zapojen i olomoucký Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM), který je součástí Lékařské fakulty UP a Catrin UP. V roce 2023 se v řadě z těchto cílů podařilo dosáhnout výrazných úspěchů, do nového roku pak ústav vstoupil mimo jiné s ambicí věnovat se popularizaci onkologického výzkumu.

„Daří se nám plnit přesně to, proč NÚVR vznikl – propojovat český onkologický výzkum a budovat synergie, díky kterým zlepšujeme podmínky pro vědeckou práci, na jejímž konci, jak věříme, budou objevy užitečné pro diagnostiku nebo léčbu onkologických onemocnění,“ zhodnotil rok 2023 ředitel NÚVR Aleksi Šedo.

Příkladem jsou podle něj investice do technologického vybavení na pracovištích v Brně, Olomouci i Praze. Přístroje, které umožňují přesnější pohled do dění v buňkách nebo čtení genomu, přibližují vědce k odpovědím na otázky, jak lépe diagnosticky nebo léčebně cílit na negativní procesy, jako je nádorové bujení. „V nové proteomické laboratoři se zabýváme experimentálním studiem bílkovin přítomných v buňkách, tkáních nebo krvi ve vztahu k mechanismům vzniku a rozvoje nádorových onemocnění. Přístrojové vybavení pracoviště je unikátní nejen v Česku, ale v celém regionu střední a východní Evropy. Během jediného měření umíme rozpoznat a kvantifikovat tisíce proteinů, a díky tomu můžeme pracovat rychleji. Zároveň přesně vidíme, jaké procesy se v daném okamžiku ve sledované buňce odehrávají, což nám přináší komplexní pohled na studovanou problematiku,“ představil Šedo Laboratoř proteomiky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Jeden z nejmodernějších hmotnostních spektrometrů, který rozšířil zejména možnosti proteomických a metabolomických studií, je nově také v laboratoři ÚMTM. Toto pracoviště se zaměřuje zejména na analýzu nádorových biomarkerů z tekutin a tkání člověka odebraných neinvazivním způsobem – například z dechu nebo slz. Novinky jsou také v brněnském uzlu NÚVR – pracovišti CEITEC a Masarykově univerzitě –, kde instalovali moderní sekvenační systém, který provádí „čtení“ celého lidského genomu efektivně a s nízkými náklady. Během dvou dnů umí přečíst až 48 genomů najednou, což dosud nebylo možné.

Provázanost pracovišť do jednoho celku umožňuje vědeckým týmům informace i technologické možnosti efektivněji sdílet. „Skvělými výsledky vědeckých týmů zapojených v NÚVR jsou publikace ve špičkových odborných časopisech, jako jsou Nature Communications, Blood, Journal of Clinical Oncology, Clinical Cancer Research nebo Nucleic Acid Research. Je to potvrzení toho, že onkologický výzkum má v Česku světovou úroveň,“ přiblížil vědecký ředitel NÚVR Ondřej Slabý. NÚVR navázal i těsnou spolupráci s medicínskými infrastrukturami na podporu translačního výzkumu (EATRIS), klinického výzkumu (ECRIN) a biobankování (BBMRI).

Kromě toho NÚVR v roce 2023 uspořádal také dvě mezinárodní letní školy, mezinárodní vědeckou konferenci Czech Annual Cancer Research Meeting nebo první ročník konference OnkoPacient, na níž se akademici setkávají s pacienty a pacientskými organizacemi. „Jedním z našich cílů bylo rovněž podpořit mladé talenty a rozvíjet akademickou onkologii. Proto máme radost, že pod vedením vědců z NÚVR obhájilo svou doktorskou práci jedenáct kolegů a kolegyň, vznikly tři juniorní výzkumné skupiny a podařilo se otevřít dva doktorské studijní programy Experimentální a klinická onkologie na Univerzitě Karlově v Praze a Molekulární a translační medicína na Univerzitě Palackého v Olomouci,“ vyjmenoval lékařský ředitel NÚVR Marián Hajdúch z Lékařské fakulty UP.

Pro rok 2024 se NÚVR chce zaměřit také na popularizaci onkologického výzkumu u veřejnosti a podpořit zájem o něj. Připravuje mimo jiné projekty pro středoškoláky a jejich učitele nebo začínající vědce.

Národní ústav pro výzkum rakoviny byl založen v roce 2022 v rámci Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES, který je financován z Národního plánu obnovy. Ústav propojuje sedm desítek excelentních výzkumných týmyů z pracovišť v Praze, Brně a Olomouci. Více na www.nuvr.cz.

Lepší přístrojové vybavení českých pracovišť, publikace ve špičkových časopisech, nové výzkumné týmy i podporu mladých vědců si jako cíle pro své působení vytkl Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), největší projekt akademické onkologie v Česku, do něhož je zapojen i olomoucký Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM), který je součástí Lékařské fakulty UP a Catrin UP. V roce 2023 se v řadě z těchto cílů podařilo dosáhnout výrazných úspěchů, do nového roku pak ústav vstoupil mimo jiné s ambicí věnovat se popularizaci onkologického výzkumu.

„Daří se nám plnit přesně to, proč NÚVR vznikl – propojovat český onkologický výzkum a budovat synergie, díky kterým zlepšujeme podmínky pro vědeckou práci, na jejímž konci, jak věříme, budou objevy užitečné pro diagnostiku nebo léčbu onkologických onemocnění,“ zhodnotil rok 2023 ředitel NÚVR Aleksi Šedo.

Příkladem jsou podle něj investice do technologického vybavení na pracovištích v Brně, Olomouci i Praze. Přístroje, které umožňují přesnější pohled do dění v buňkách nebo čtení genomu, přibližují vědce k odpovědím na otázky, jak lépe diagnosticky nebo léčebně cílit na negativní procesy, jako je nádorové bujení. „V nové proteomické laboratoři se zabýváme experimentálním studiem bílkovin přítomných v buňkách, tkáních nebo krvi ve vztahu k mechanismům vzniku a rozvoje nádorových onemocnění. Přístrojové vybavení pracoviště je unikátní nejen v Česku, ale v celém regionu střední a východní Evropy. Během jediného měření umíme rozpoznat a kvantifikovat tisíce proteinů, a díky tomu můžeme pracovat rychleji. Zároveň přesně vidíme, jaké procesy se v daném okamžiku ve sledované buňce odehrávají, což nám přináší komplexní pohled na studovanou problematiku,“ představil Šedo Laboratoř proteomiky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Jeden z nejmodernějších hmotnostních spektrometrů, který rozšířil zejména možnosti proteomických a metabolomických studií, je nově také v laboratoři ÚMTM. Toto pracoviště se zaměřuje zejména na analýzu nádorových biomarkerů z tekutin a tkání člověka odebraných neinvazivním způsobem – například z dechu nebo slz. Novinky jsou také v brněnském uzlu NÚVR – pracovišti CEITEC a Masarykově univerzitě –, kde instalovali moderní sekvenační systém, který provádí „čtení“ celého lidského genomu efektivně a s nízkými náklady. Během dvou dnů umí přečíst až 48 genomů najednou, což dosud nebylo možné.

Provázanost pracovišť do jednoho celku umožňuje vědeckým týmům informace i technologické možnosti efektivněji sdílet. „Skvělými výsledky vědeckých týmů zapojených v NÚVR jsou publikace ve špičkových odborných časopisech, jako jsou Nature Communications, Blood, Journal of Clinical Oncology, Clinical Cancer Research nebo Nucleic Acid Research. Je to potvrzení toho, že onkologický výzkum má v Česku světovou úroveň,“ přiblížil vědecký ředitel NÚVR Ondřej Slabý. NÚVR navázal i těsnou spolupráci s medicínskými infrastrukturami na podporu translačního výzkumu (EATRIS), klinického výzkumu (ECRIN) a biobankování (BBMRI).

Kromě toho NÚVR v roce 2023 uspořádal také dvě mezinárodní letní školy, mezinárodní vědeckou konferenci Czech Annual Cancer Research Meeting nebo první ročník konference OnkoPacient, na níž se akademici setkávají s pacienty a pacientskými organizacemi. „Jedním z našich cílů bylo rovněž podpořit mladé talenty a rozvíjet akademickou onkologii. Proto máme radost, že pod vedením vědců z NÚVR obhájilo svou doktorskou práci jedenáct kolegů a kolegyň, vznikly tři juniorní výzkumné skupiny a podařilo se otevřít dva doktorské studijní programy Experimentální a klinická onkologie na Univerzitě Karlově v Praze a Molekulární a translační medicína na Univerzitě Palackého v Olomouci,“ vyjmenoval lékařský ředitel NÚVR Marián Hajdúch z Lékařské fakulty UP.

Pro rok 2024 se NÚVR chce zaměřit také na popularizaci onkologického výzkumu u veřejnosti a podpořit zájem o něj. Připravuje mimo jiné projekty pro středoškoláky a jejich učitele nebo začínající vědce.

Národní ústav pro výzkum rakoviny byl založen v roce 2022 v rámci Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES, který je financován z Národního plánu obnovy. Ústav propojuje sedm desítek excelentních výzkumných týmyů z pracovišť v Praze, Brně a Olomouci. Více na www.nuvr.cz.

In this talk I will discuss the potentialities of future ground-based millimeter-wavelength line intensity mapping for constraining the properties of gravity at cosmological scales. I shall first introduce line intensity mapping experiments, focusing on their key properties and differences with respect to galaxy surveys. I will describe the main reasons to consider alternative theories of gravity. I will concentrate on the properties of the theories that have been tested in arXiv:2304.08471. Finally, I will present and discuss the results obtained.

In this talk I will discuss the potentialities of future ground-based millimeter-wavelength line intensity mapping for constraining the properties of gravity at cosmological scales. I shall first introduce line intensity mapping experiments, focusing on their key properties and differences with respect to galaxy surveys. I will describe the main reasons to consider alternative theories of gravity. I will concentrate on the properties of the theories that have been tested in arXiv:2304.08471. Finally, I will present and discuss the results obtained.

Na 11. února připadl Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, jehož smyslem je připomenout úlohu žen ve vědeckém prostředí a podpořit jejich zapojení do výzkumných projektů. Jednou z žen, která pomáhá posouvat hranice lidského poznání, je i docentka Martina Špundová z katedry biofyziky PřF UP.

Čím se v současné době zabýváte?

Aktuálně se zaměřuji na dvě oblasti. Prvním tématem, kterým se na našem pracovišti zabýváme už řadu let, je vliv cytokininových derivátů na primární fotosyntetické procesy v souvislosti se senescencí rostlin a jejich tolerancí vůči suchu. Druhou oblastí, které jsme se právě začali věnovat v rámci nového projektu OP JAK, je studium vlivu snížené dostupnosti vody na klíčení a vzcházení rostlin. Při tomto studiu mimo jiné plánujeme vypracovat komplexní biofyzikální charakterizaci imbibice a klíčení semen hrachu zahrnující měření vodního potenciálu, konduktometrii, termografii a měření ultraslabé fotonové emise.

Kdy a proč jste se rozhodla pro kariéru výzkumnice?

Asi to ve mně zrálo postupně. Odmalička mě bavilo zkoumat svět kolem sebe, můj nejoblíbenější předmět byl přírodopis, ale když se mě ptali, čím chci být, tak odpověď dlouho byla ‚učitelkou v mateřské školce‘. Na gymnáziu mě začala bavit fyzika, tak jsem se pak přihlásila na studium biofyziky a z té mateřinkové kariéry sešlo. Během vysokoškolského studia jsem chodila na nejrůznější brigády, díky nimž jsem zjistila, že nechci dělat rutinní práci a potřebuji práci různorodou a tvůrčí. Jako pravá výzkumnice jsem se poprvé cítila při řešení své diplomové práce, kdy se mi díky mému školiteli poštěstilo bádat v lesích ve Švédsku i přednést (tedy spíš roztřeseným hlasem přečíst) svůj úplně první příspěvek na vědecké konferenci. Takže asi tehdy to rozhodnutí dozrálo.

V čem vidíte největší posun během vaší vědecké kariéry?

Z obecného hlediska ve vědě vidím enormní zrychlení. V rozvoji poznání, v růstu objemu informací. S tím pak souvisí zrychlování tempa, kterým musí vědci pracovat, pokud chtějí udržet krok. Takže to zrychlení zažívám i osobně – připadá mi, že pracuji mnohem více a efektivněji než na začátku kariéry, ale pořád to nestačí a práce neubývá. Ale možná je to jen tím, že stárnu. Pozitivní posun vidím v tom, že oproti době, kdy jsem začínala, máme nesrovnatelně lepší přístrojové a materiálové vybavení. Vše, co k výzkumu potřebujeme, máme k dispozici. Jediné, co chybí, je čas. 

Jak vnímáte postavení žen ve vědě? Zaznamenala jste v tomto ohledu v posledních letech nějakou změnu?

Osobně nevnímám postavení žen ve vědě jako problém, minimálně ne v mém profesním okruhu a ne jako koncepční problém. Mám pocit, že pokud se žena chce prosadit a dělat špičkovou vědu, nic jí v tom nebrání. Myslím si, že zastoupení žen ve vědě je nižší ne kvůli tomu, že by ji ženy z nějakého důvodu dělat nemohly, ale protože ji dělat nechtějí. Protože pokud děláte naplno vědu, nemůžete se naplno věnovat rodině a dětem, zejména když jsou malé. To platí nejen pro ženy, ale i pro muže. A pro řadu žen (a většinu žen v mém okolí) je prioritou stále rodina. Jsem za to ráda. A zároveň jsem ráda i za změnu atmosféry ve společnosti, která už mnohem ochotněji akceptuje, když si žena zvolí kariéru a muž zůstane doma s dětmi. Nebo když žena děti mít nechce. Ta možnost volby je velmi důležitá.

Kam se podle vás bude posouvat vývoj ve vašem oboru?

Dovolte mi poněkud obecnější odpověď. Budoucnost vidím v propojování jednotlivých oborů. Myslím, že nastává doba, kdy už se neobejdeme bez integrativního přístupu k řešení vědeckých i společenských otázek a problémů. Bude nezbytné, aby se vědci všech oborů spojili a začali skládat obraz světa společně. Bude to nepředstavitelná práce, se kterou by ale mohla hodně pomoci AI. Kdysi jsem četla příhodnou metaforu: Za starých časů jsme svět a jeho fungování viděli nepříliš zřetelně, v jednom velkém zašlém zrcadle. Abychom mohli svět lépe poznat a popsat, rozbili jsme zrcadlo na tisíce kousků a každý střípek zvlášť čistíme a leštíme k dokonalosti. Ztratili jsme ale ze zřetele jak ostatní střípky, tak celkový obraz. Nyní nastal čas začít skládat vyleštěné střípky dohromady.