Agregátor zdrojů

Na mapování vesmíru i využití umělých družic Země v kartografii bude zaměřen 18. kartografický den, který v pátek 23. února 2024 pořádá v aule přírodovědecké fakulty katedra geoinformatiky a Česká kartografická společnost. Na téma Kartografie & vesmír budou přednášet odborníci z Technického muzea v Brně, Univerzity Karlovy, Ostravské univerzity, České kosmické kanceláře a Kartografie Praha.

„Kartografie vesmíru se od tradiční kartografie Země odlišuje v mnoha směrech, protože musí zohlednit rozsah vesmíru, jeho dynamiku, neukončené objevování jeho struktur či odlišné souřadnicové systémy a kartografická zobrazení. Vytváření map vesmíru je složitý proces, který zahrnuje kombinaci pozorování, sběru dat, matematických modelů a technologických nástrojů,“ uvedl Vít Voženílek.

O tom, co všechno dokážou družice z oběžné dráhy zachytit na zemském povrchu a jak se postupně měnila a vyvíjela jejich konstrukce, bude během programu 18. kartografického dne Olomouc vyprávět publicista a kurátor Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. Zda se uplatňují tradiční nebo odlišné postupy matematické kartografie při tvorbě map vesmírných těles nevšedních tvarů, se návštěvníci dozví v prezentaci Radka Duška z Ostravské univerzity. Na vznik mapy vydané u příležitosti 50. výročí prvního přistání člověka na měsíčním povrchu bude zaměřena prezentace Pavla Seemanna z Kartografie Praha a na kartografii v kosmonautice pak prezentace Jana Koláře z Univerzity Karlovy.

18. kartografický den se uskuteční 23. února 2024 od 9:30. Kromě atraktivních přednášek se mohou zájemci zapojit do soutěže Zeměměřického úřadu o kartografické ceny. Akce je zdarma. Registraci lze provést zde.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě od roku 2015 propaguje zapojení žen a dívek do STEM oborů (věda, technologie, inženýrství a matematika) a je jedinečnou příležitostí připomenout si vynikající úspěchy žen ve vědě a výzkumu.

Dozens of students who were given the opportunity to expand their knowledge; an honorary doctorate for the first post-communist UP rector Josef Jařab; mutual exchanges of academics from various fields and participation in conferences – this is just a shortlist of activities that have been connecting Palacký University Olomouc and Moravian University, Pennsylvania, for more than thirty years.

Palacký University has several partner schools overseas. Cooperation with American partners is one of its long-term priorities, bringing opportunities for mutual exchange visits of students and academics, and the creation of joint study programmes and research activities. One example of successful internationalisation in practice is its collaboration with Moravian University.

“The school was founded in 1742 by the Moravian Brethren, who came to Pennsylvania from Saxony. It is located in Bethlehem, Pennsylvania, and is the sixth oldest university in the United States. It has more than two thousand students. It was a college until 2021, when it received university certification and became Moravian University. At present, its most important fields of study are nursing and business,” explained Jiří Stavovčík, Vice-Rector for internationalisation.

For UP, this school has also been their base for the Merrill Scholarship Fund, which was founded more than thirty years ago by American philanthropist and friend of Palacký University Charles Merrill, and which allows UP students to go to the USA for study stays.

Over the years, UP’s relationship with Moravian University has extended beyond business contacts. The two universities “understand” each other, and their representatives regularly meet on various occasions. One of the most recent ones was the celebration which took place in New York in autumn 2023 on the occasion of the 450th anniversary of the establishment of Olomouc’s university, and was attended by Bryon Grigsby, Rector of Moravian University. Last autumn, UP Rector Martin Procházka visited their university.

“I am delighted to have been able to continue the successful collaboration with schools in the USA initiated shortly after the Velvet Revolution by Prof Josef Jařab, an American Studies scholar and UP Rector Emeritus. We continue to systematically expand the portfolio of American universities with which we carry out mutual student and academic exchanges and develop partnerships in science and research. Needless to say, our long-term relationship with Moravian University is clearly one of the closest,” said Rector Procházka.

 

The students who have benefited from the support of the Merrill Scholarship Fund greatly appreciate this opportunity. They have summarised their impressions and advice for their colleagues on the UP website dedicated to international cooperation. Here are a few:

I remember the moment I learned that I had been selected for a semester-long study abroad programme at Moravian University, Bethlehem, Pennsylvania, USA. I knew that this was going to be a great opportunity for me, which would open the door to a new world with many new possibilities. But it went beyond my expectations. Now, after spending a semester there, I have rich memories of Moravian University imprinted on my mind. Those memories are full of happy moments of everyday life on campus spent with new friends and exploring new parts of the world. Moreover, it was a continuous process of learning and gaining new experiences. They say that a semester goes fast, but this time with all the experiences, it went by in a snap of the fingers. Within four months, I found a corner of home at Moravian University, thanks to the people around me. It was a unique experience, and it is hard to sum up so many happy moments in words. It was something unforgettable to step out of my comfort zone, to face culture shock and all the changes, but also because of all that, the semester became one big adventure that I will never forget.

Minh Tam Le

I travelled to Moravian College in Pennsylvania as part of my Master’s degree in social science education. I wanted to broaden my horizons, get a different perspective on teacher training, and just try studying in a foreign language. Palacký University’s Merrill scholarship allowed me to do all this… and more!

Hana Hurtová

I spent my fourth year as a Palacký University exchange student at Moravian College in Pennsylvania. Eight years later, I still remember those times, and I often think back on that very special year when I was a student at a prestigious college in the States. The knowledge and the experience I gained during only one year has been life-changing, eye-opening, and has enriched me for the rest of my life. I strongly believe that every student should take part in a study-abroad programme. I appreciate so much the opportunity that I had to be a part of the Merrill Program, and I will always be grateful to Mr Charles Merrill for what he has done for me and many more students. I believe that all of us who passed through this programme still have Mr Merrill in the back of our minds, and we know that we will try to be as generous and as open-hearted as he was. I am so happy I had the chance to meet him. Listening to the stories told by the professors at Moravian College who knew him, I came to realise that behind it all was a single amazing human being. It has shown me that even one person can make a huge difference in so many lives, and that everything we do should be done with passion and commitment, because it’s worth it. Mr Charles Merrill was a great example to all of us.

Eva Čížková

 

Desítky studentů, kteří dostali příležitost rozšířit si své znalosti, čestný doktorát pro prvního polistopadového rektora UP Josefa Jařaba, vzájemné výměny akademiků z různých oborů, účasti na konferencích, to je jen krátký výčet aktivit, které už více než třicet let spojují Univerzitu Palackého a americkou Moravian University v Pensylvánii.

Univerzita Palackého má za mořem několik partnerských škol. Spolupráce s americkými partnery patří k jejím dlouhodobým prioritám a přináší mj. možnosti vzájemných výměnných pobytů studentů a akademiků, vytváření společných studijních programů a vědeckovýzkumných aktivit. Příkladem úspěšné internacionalizace v praxi je právě spolupráce s Moravian University.

„Školu založili roku 1742 moravští bratři, kteří do Pensylvánie přišli ze Saska. Sídlí ve městě Bethlehem v Pensylvánii a je šestou nejstarší vysokou školu ve Spojených státech amerických. Má více než dva tisíce studentů. Do roku 2021 to byla tzv. college, pak ale získala univerzitní certifikaci a stala se z ní Moravian University. V současnosti jsou jejími nejvýznamnějšími studijními obory ošetřovatelství a business,“ vysvětlil Jiří Stavovčík, prorektor pro internacionalizaci.

Právě tato škola také byla a stále je základem Merrillova programu, který před více než třiceti lety založil americký filantrop a přítel UP Charles Merrill a který umožňuje studentům UP vyjet na studijní pobyty do USA.

Vztahy Univerzity Palackého s Moravian University během let přerostly nad rámec ryze pracovních kontaktů. Obě univerzity na sebe tzv. „slyší“ a jejich představitelé se setkávají při různých příležitostech. Jednou z posledních byly oslavy 450. výročí založení olomouckého vysokého učení, které se konaly na podzim v New Yorku a kterých se zúčastnil i rektor Moravian University Bryon Grigsby. Loni na podzim také tuto univerzitu navštívil rektor UP Martin Procházka.

„Jsem rád, že jsem mohl navázat na úspěšnou spolupráci, kterou začal se školami v USA budovat už krátce po sametové revoluci profesor Josef Jařab, amerikanista a emeritní rektor UP. Portfolio amerických univerzit, s nimiž realizujeme vzájemné studentské i akademické výměny a rozvíjíme partnerství v oblasti vědy a výzkumu, se snažíme i nadále systematicky rozšiřovat. Je třeba ale říci, že naše dlouhodobé vzájemné vztahy právě s Moravian University patří jednoznačně k těm nejvřelejším,“ uvedl rektor Martin Procházka.

Studenti, kteří využili podpory Merrillova programu, tuto příležitost oceňují. Své dojmy i rady pro další kolegy shrnují na univerzitních webových stránkách, které se věnují mezinárodní spolupráci. Zde jsou některé z nich:

Vzpomínám si na ten okamžik, kdy jsem se dozvěděla, že jsem byla vybraná k semestrálnímu studijnímu pobytu na Moravian University, Bethlehem, Pennsylvania, USA. Tehdy pro mě přijetí na Moravian University představovalo velkou šanci, díky které se mi v příštích měsících otevřou dveře do nového prostředí se spoustou nových možností. Nyní po stráveném semestru tam ve mně název Moravian University probouzí bohaté vzpomínky na každodenní život na kampusu strávený s novými přáteli, objevování nových koutů světa a nepřetržitý proces získávání nových zkušeností. Říká se, že semestr utíká rychle jako voda, ale tentokrát se všemi zážitky to uteklo ještě dvakrát rychleji jako lusknutím prstu. Během čtyř měsíců jsem díky lidem kolem sebe našla na Moravian University kus domova. Byla to jedinečná zkušenost a těžko se shrnuje tolik šťastných momentů ve slovech. Je to něco nezapomenutelného, vystoupit ze své komfortní zóny, čelit kulturnímu šoku a všem změnám, ale i právě díky tomu všemu se stal ten semestr jedním velkým dobrodružstvím, na který budu vždycky s radostí vzpomínat.

Minh Tam Le

Na Moravian College v Pensylvánii jsem vycestovala v rámci magisterského studia oboru sociální pedagogika. Chtěla jsem si rozšířit obzory, získat jiný pohled na pedagogiku a celkově si zkusit studium v cizím jazyce. Merrillův program Univerzity Palackého mi umožnil toto vše a mnohem více.

Hana Hurtová

Akademický rok 2008–2009 jsem strávila na Moravian College v Pensylvánii. Účast na Merrillově programu vnímám jako jeden z nejvíce obohacujících roků mého života. Na americké college máte možnost zaměřit se na jakékoli předměty ze všech ročníků, účastníte se zájmových aktivit, školních vzdělávacích zájezdů a jste součástí prestižní komunity. Americký vzdělávací systém vám umožňuje se realizovat, vlastně vás k tomu nutí. Studenti jsou zde vnímáni každý jednotlivě, jako individuality s různými zájmy, schopnostmi a talentem. Vyučující podporují každého studenta v jeho individuální karierní cestě a existuje mezi nimi velmi osobní, ale zároveň profesionální vztah. Jsem nesmírně vděčná panu Charlesu Merrillovi a také Univerzitě Palackého za tuto jedinečnou příležitost, kterou dal nejen mně, ale i mnoha dalším studentům. Věřím, že pro všechny absolventy toho program se pan Merrill se stal velkou inspirací a příkladem, ke kterému budeme vždy vzhlížet a zároveň nás motivuje být lepším člověkem.

Eva Čížková

Desítky studentů, kteří dostali příležitost rozšířit si své znalosti, čestný doktorát pro prvního polistopadového rektora UP Josefa Jařaba, vzájemné výměny akademiků z různých oborů, účasti na konferencích, to je jen krátký výčet aktivit, které už více než třicet let spojují Univerzitu Palackého a americkou Moravian University v Pensylvánii.

Univerzita Palackého má za mořem několik partnerských škol. Spolupráce s americkými partnery patří k jejím dlouhodobým prioritám a přináší mj. možnosti vzájemných výměnných pobytů studentů a akademiků, vytváření společných studijních programů a vědeckovýzkumných aktivit. Příkladem úspěšné internacionalizace v praxi je právě spolupráce s Moravian University.

„Školu založili roku 1742 moravští bratři, kteří do Pensylvánie přišli ze Saska. Sídlí ve městě Bethlehem v Pensylvánii a je šestou nejstarší vysokou školu ve Spojených státech amerických. Má více než dva tisíce studentů. Do roku 2021 to byla tzv. college, pak ale získala univerzitní certifikaci a stala se z ní Moravian University. V současnosti jsou jejími nejvýznamnějšími studijními obory ošetřovatelství a business,“ vysvětlil Jiří Stavovčík, prorektor pro internacionalizaci.

Právě tato škola také byla a stále je základem Merrillova programu, který před více než třiceti lety založil americký filantrop a přítel UP Charles Merrill a který umožňuje studentům UP vyjet na studijní pobyty do USA.

Vztahy Univerzity Palackého s Moravian University během let přerostly nad rámec ryze pracovních kontaktů. Obě univerzity na sebe tzv. „slyší“ a jejich představitelé se setkávají při různých příležitostech. Jednou z posledních byly oslavy 450. výročí založení olomouckého vysokého učení, které se konaly na podzim v New Yorku a kterých se zúčastnil i rektor Moravian University Bryon Grigsby. Loni na podzim také tuto univerzitu navštívil rektor UP Martin Procházka.

„Jsem rád, že jsem mohl navázat na úspěšnou spolupráci, kterou začal se školami v USA budovat už krátce po sametové revoluci profesor Josef Jařab, amerikanista a emeritní rektor UP. Portfolio amerických univerzit, s nimiž realizujeme vzájemné studentské i akademické výměny a rozvíjíme partnerství v oblasti vědy a výzkumu, se snažíme i nadále systematicky rozšiřovat. Je třeba ale říci, že naše dlouhodobé vzájemné vztahy právě s Moravian University patří jednoznačně k těm nejvřelejším,“ uvedl rektor Martin Procházka.

Studenti, kteří využili podpory Merrillova programu, tuto příležitost oceňují. Své dojmy i rady pro další kolegy shrnují na univerzitních webových stránkách, které se věnují mezinárodní spolupráci. Zde jsou některé z nich:

Vzpomínám si na ten okamžik, kdy jsem se dozvěděla, že jsem byla vybraná k semestrálnímu studijnímu pobytu na Moravian University, Bethlehem, Pennsylvania, USA. Tehdy pro mě přijetí na Moravian University představovalo velkou šanci, díky které se mi v příštích měsících otevřou dveře do nového prostředí se spoustou nových možností. Nyní po stráveném semestru tam ve mně název Moravian University probouzí bohaté vzpomínky na každodenní život na kampusu strávený s novými přáteli, objevování nových koutů světa a nepřetržitý proces získávání nových zkušeností. Říká se, že semestr utíká rychle jako voda, ale tentokrát se všemi zážitky to uteklo ještě dvakrát rychleji jako lusknutím prstu. Během čtyř měsíců jsem díky lidem kolem sebe našla na Moravian University kus domova. Byla to jedinečná zkušenost a těžko se shrnuje tolik šťastných momentů ve slovech. Je to něco nezapomenutelného, vystoupit ze své komfortní zóny, čelit kulturnímu šoku a všem změnám, ale i právě díky tomu všemu se stal ten semestr jedním velkým dobrodružstvím, na který budu vždycky s radostí vzpomínat.

Minh Tam Le

Na Moravian College v Pensylvánii jsem vycestovala v rámci magisterského studia oboru sociální pedagogika. Chtěla jsem si rozšířit obzory, získat jiný pohled na pedagogiku a celkově si zkusit studium v cizím jazyce. Merrillův program Univerzity Palackého mi umožnil toto vše a mnohem více.

Hana Hurtová

Akademický rok 2008–2009 jsem strávila na Moravian College v Pensylvánii. Účast na Merrillově programu vnímám jako jeden z nejvíce obohacujících roků mého života. Na americké college máte možnost zaměřit se na jakékoli předměty ze všech ročníků, účastníte se zájmových aktivit, školních vzdělávacích zájezdů a jste součástí prestižní komunity. Americký vzdělávací systém vám umožňuje se realizovat, vlastně vás k tomu nutí. Studenti jsou zde vnímáni každý jednotlivě, jako individuality s různými zájmy, schopnostmi a talentem. Vyučující podporují každého studenta v jeho individuální karierní cestě a existuje mezi nimi velmi osobní, ale zároveň profesionální vztah. Jsem nesmírně vděčná panu Charlesu Merrillovi a také Univerzitě Palackého za tuto jedinečnou příležitost, kterou dal nejen mně, ale i mnoha dalším studentům. Věřím, že pro všechny absolventy toho program se pan Merrill se stal velkou inspirací a příkladem, ke kterému budeme vždy vzhlížet a zároveň nás motivuje být lepším člověkem.

Eva Čížková

The Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences organizes the Physics Photography 2024 competition, which this year is thematically dedicated to "transformation".  The main goal of the competition is to popularize the beauty of physics and to break the stereotypes of the perception of this field of science. The photography competition ends with the announcement of winners and an exhibition of the awarded and selected photos during the Night of Scientists, which is organized by the institute in the Na Slovance facility on Friday, September 27, 2024.

Better equipment for Czech workplaces, articles in renowned journals, new research teams, and support for young scientists are the goals of the National Institute for Cancer Research (NICR), the largest project in Czech academic oncology. It also involves Olomouc’s Institute of Molecular and Translational Medicine (IMTM), which is part of the UP Faculty of Medicine & Dentistry and UP CATRIN. In 2023, significant achievements were made in relation to these goals, and one of the ambitions the institute entered the new year with was to focus on the popularisation of oncology research.

“We are succeeding in fulfilling exactly what the NICR was founded to do – to interconnect Czech oncology research and build synergies, thanks to which we are improving the conditions for scientific work that should result in discoveries useful for the diagnosis and treatment of oncological diseases,” said NICR Director Aleksi Šedo, evaluating the year 2023.

According to him, investments in technological equipment at the workplaces in Brno, Olomouc, and Prague are good examples of that. Devices allowing a more precise view into what is happening inside cells or sequencing the genome bring scientists closer to answering questions on how to better target negative processes such as cancer in a diagnostic or therapeutic way. “In the new proteomics lab, we are experimentally studying the proteins present in cells, tissues, and blood in relation to mechanisms of cancer onset and development. The instrumentation of the laboratory is unparalleled not only elsewhere in the Czech Republic but anywhere in Central or Eastern Europe. We are able to detect and quantify thousands of proteins in a single measurement, which allows us to work faster. At the same time, we can see exactly what processes are taking place in the cell at any given moment, giving us a comprehensive view of the issue under study,” said Šedo, describing the Proteomics Laboratory at the First Faculty of Medicine, Charles University, Prague.

One of the most advanced mass spectrometers, which has expanded the possibilities of proteomic and metabolomic studies in particular, is now at their disposal in the IMTM laboratory, too. This workplace focuses mainly on the analysis of cancer biomarkers from human fluids and tissues collected in non-invasive ways – such as from breath or tears. There are also new additions at the Brno branch of the NICR – the workplace of CEITEC and Masaryk University – where they have installed a modern sequencing system able to “read” the entire human genome efficiently, and at low cost. It can read up to 48 genomes concurrently in two days, something not previously possible.

The interconnection of the workplaces into a single unit allows the scientific teams to share information and technological capabilities more efficiently. “The excellent results of the scientific teams involved in the NICR have resulted in publications in top peer-reviewed journals such as Nature Communications, Blood, Journal of Clinical Oncology, Clinical Cancer Research, and Nucleic Acid Research. This confirms that oncology research in the Czech Republic is world-class,” said Ondřej Slabý, NICR Scientific Director. The NICR has also established close cooperation with medical infrastructures supporting translational research (EATRIS), clinical research (ECRIN), and biobanking (BBMRI).

Last but not least, in 2023 the NICR also organised two international summer schools, the international conference Czech Annual Cancer Research Meeting, and the first OncoPatient conference, where academics meet patients and patient organisations. “One of our goals was also to support young talents via developing academic oncology. That is why we are pleased that eleven colleagues have defended their doctoral theses under the supervision of scientists from the NICR, three junior research groups have been established, and two doctoral study programmes have been opened: Experimental and Clinical Oncology at Charles University in Prague, and Molecular and Translational Medicine at Palacký University Olomouc,” said NICR Medical Director Marián Hajdúch from the UP Faculty of Medicine and Dentistry.

In 2024, NICR also wants to focus on popularising cancer research among the public and to encourage their interest in it. Among other things, NICR is preparing projects for high school students, their teachers, and budding scientists.

The National Institute for Cancer Research was established in 2022 as part of the Programme for Public Research & Development Support for Priority Areas of Medical Sciences and Related Social Sciences – EXCELES, which is funded by the National Recovery Plan. The institute brings together seventy excellent research teams from workplaces in Prague, Brno, and Olomouc. For more information, see www.nuvr.cz/en/.

Lepší přístrojové vybavení českých pracovišť, publikace ve špičkových časopisech, nové výzkumné týmy i podporu mladých vědců si jako cíle pro své působení vytkl Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), největší projekt akademické onkologie v Česku, do něhož je zapojen i olomoucký Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM), který je součástí Lékařské fakulty UP a Catrin UP. V roce 2023 se v řadě z těchto cílů podařilo dosáhnout výrazných úspěchů, do nového roku pak ústav vstoupil mimo jiné s ambicí věnovat se popularizaci onkologického výzkumu.

„Daří se nám plnit přesně to, proč NÚVR vznikl – propojovat český onkologický výzkum a budovat synergie, díky kterým zlepšujeme podmínky pro vědeckou práci, na jejímž konci, jak věříme, budou objevy užitečné pro diagnostiku nebo léčbu onkologických onemocnění,“ zhodnotil rok 2023 ředitel NÚVR Aleksi Šedo.

Příkladem jsou podle něj investice do technologického vybavení na pracovištích v Brně, Olomouci i Praze. Přístroje, které umožňují přesnější pohled do dění v buňkách nebo čtení genomu, přibližují vědce k odpovědím na otázky, jak lépe diagnosticky nebo léčebně cílit na negativní procesy, jako je nádorové bujení. „V nové proteomické laboratoři se zabýváme experimentálním studiem bílkovin přítomných v buňkách, tkáních nebo krvi ve vztahu k mechanismům vzniku a rozvoje nádorových onemocnění. Přístrojové vybavení pracoviště je unikátní nejen v Česku, ale v celém regionu střední a východní Evropy. Během jediného měření umíme rozpoznat a kvantifikovat tisíce proteinů, a díky tomu můžeme pracovat rychleji. Zároveň přesně vidíme, jaké procesy se v daném okamžiku ve sledované buňce odehrávají, což nám přináší komplexní pohled na studovanou problematiku,“ představil Šedo Laboratoř proteomiky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Jeden z nejmodernějších hmotnostních spektrometrů, který rozšířil zejména možnosti proteomických a metabolomických studií, je nově také v laboratoři ÚMTM. Toto pracoviště se zaměřuje zejména na analýzu nádorových biomarkerů z tekutin a tkání člověka odebraných neinvazivním způsobem – například z dechu nebo slz. Novinky jsou také v brněnském uzlu NÚVR – pracovišti CEITEC a Masarykově univerzitě –, kde instalovali moderní sekvenační systém, který provádí „čtení“ celého lidského genomu efektivně a s nízkými náklady. Během dvou dnů umí přečíst až 48 genomů najednou, což dosud nebylo možné.

Provázanost pracovišť do jednoho celku umožňuje vědeckým týmům informace i technologické možnosti efektivněji sdílet. „Skvělými výsledky vědeckých týmů zapojených v NÚVR jsou publikace ve špičkových odborných časopisech, jako jsou Nature Communications, Blood, Journal of Clinical Oncology, Clinical Cancer Research nebo Nucleic Acid Research. Je to potvrzení toho, že onkologický výzkum má v Česku světovou úroveň,“ přiblížil vědecký ředitel NÚVR Ondřej Slabý. NÚVR navázal i těsnou spolupráci s medicínskými infrastrukturami na podporu translačního výzkumu (EATRIS), klinického výzkumu (ECRIN) a biobankování (BBMRI).

Kromě toho NÚVR v roce 2023 uspořádal také dvě mezinárodní letní školy, mezinárodní vědeckou konferenci Czech Annual Cancer Research Meeting nebo první ročník konference OnkoPacient, na níž se akademici setkávají s pacienty a pacientskými organizacemi. „Jedním z našich cílů bylo rovněž podpořit mladé talenty a rozvíjet akademickou onkologii. Proto máme radost, že pod vedením vědců z NÚVR obhájilo svou doktorskou práci jedenáct kolegů a kolegyň, vznikly tři juniorní výzkumné skupiny a podařilo se otevřít dva doktorské studijní programy Experimentální a klinická onkologie na Univerzitě Karlově v Praze a Molekulární a translační medicína na Univerzitě Palackého v Olomouci,“ vyjmenoval lékařský ředitel NÚVR Marián Hajdúch z Lékařské fakulty UP.

Pro rok 2024 se NÚVR chce zaměřit také na popularizaci onkologického výzkumu u veřejnosti a podpořit zájem o něj. Připravuje mimo jiné projekty pro středoškoláky a jejich učitele nebo začínající vědce.

Národní ústav pro výzkum rakoviny byl založen v roce 2022 v rámci Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES, který je financován z Národního plánu obnovy. Ústav propojuje sedm desítek excelentních výzkumných týmyů z pracovišť v Praze, Brně a Olomouci. Více na www.nuvr.cz.

Lepší přístrojové vybavení českých pracovišť, publikace ve špičkových časopisech, nové výzkumné týmy i podporu mladých vědců si jako cíle pro své působení vytkl Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), největší projekt akademické onkologie v Česku, do něhož je zapojen i olomoucký Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM), který je součástí Lékařské fakulty UP a Catrin UP. V roce 2023 se v řadě z těchto cílů podařilo dosáhnout výrazných úspěchů, do nového roku pak ústav vstoupil mimo jiné s ambicí věnovat se popularizaci onkologického výzkumu.

„Daří se nám plnit přesně to, proč NÚVR vznikl – propojovat český onkologický výzkum a budovat synergie, díky kterým zlepšujeme podmínky pro vědeckou práci, na jejímž konci, jak věříme, budou objevy užitečné pro diagnostiku nebo léčbu onkologických onemocnění,“ zhodnotil rok 2023 ředitel NÚVR Aleksi Šedo.

Příkladem jsou podle něj investice do technologického vybavení na pracovištích v Brně, Olomouci i Praze. Přístroje, které umožňují přesnější pohled do dění v buňkách nebo čtení genomu, přibližují vědce k odpovědím na otázky, jak lépe diagnosticky nebo léčebně cílit na negativní procesy, jako je nádorové bujení. „V nové proteomické laboratoři se zabýváme experimentálním studiem bílkovin přítomných v buňkách, tkáních nebo krvi ve vztahu k mechanismům vzniku a rozvoje nádorových onemocnění. Přístrojové vybavení pracoviště je unikátní nejen v Česku, ale v celém regionu střední a východní Evropy. Během jediného měření umíme rozpoznat a kvantifikovat tisíce proteinů, a díky tomu můžeme pracovat rychleji. Zároveň přesně vidíme, jaké procesy se v daném okamžiku ve sledované buňce odehrávají, což nám přináší komplexní pohled na studovanou problematiku,“ představil Šedo Laboratoř proteomiky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Jeden z nejmodernějších hmotnostních spektrometrů, který rozšířil zejména možnosti proteomických a metabolomických studií, je nově také v laboratoři ÚMTM. Toto pracoviště se zaměřuje zejména na analýzu nádorových biomarkerů z tekutin a tkání člověka odebraných neinvazivním způsobem – například z dechu nebo slz. Novinky jsou také v brněnském uzlu NÚVR – pracovišti CEITEC a Masarykově univerzitě –, kde instalovali moderní sekvenační systém, který provádí „čtení“ celého lidského genomu efektivně a s nízkými náklady. Během dvou dnů umí přečíst až 48 genomů najednou, což dosud nebylo možné.

Provázanost pracovišť do jednoho celku umožňuje vědeckým týmům informace i technologické možnosti efektivněji sdílet. „Skvělými výsledky vědeckých týmů zapojených v NÚVR jsou publikace ve špičkových odborných časopisech, jako jsou Nature Communications, Blood, Journal of Clinical Oncology, Clinical Cancer Research nebo Nucleic Acid Research. Je to potvrzení toho, že onkologický výzkum má v Česku světovou úroveň,“ přiblížil vědecký ředitel NÚVR Ondřej Slabý. NÚVR navázal i těsnou spolupráci s medicínskými infrastrukturami na podporu translačního výzkumu (EATRIS), klinického výzkumu (ECRIN) a biobankování (BBMRI).

Kromě toho NÚVR v roce 2023 uspořádal také dvě mezinárodní letní školy, mezinárodní vědeckou konferenci Czech Annual Cancer Research Meeting nebo první ročník konference OnkoPacient, na níž se akademici setkávají s pacienty a pacientskými organizacemi. „Jedním z našich cílů bylo rovněž podpořit mladé talenty a rozvíjet akademickou onkologii. Proto máme radost, že pod vedením vědců z NÚVR obhájilo svou doktorskou práci jedenáct kolegů a kolegyň, vznikly tři juniorní výzkumné skupiny a podařilo se otevřít dva doktorské studijní programy Experimentální a klinická onkologie na Univerzitě Karlově v Praze a Molekulární a translační medicína na Univerzitě Palackého v Olomouci,“ vyjmenoval lékařský ředitel NÚVR Marián Hajdúch z Lékařské fakulty UP.

Pro rok 2024 se NÚVR chce zaměřit také na popularizaci onkologického výzkumu u veřejnosti a podpořit zájem o něj. Připravuje mimo jiné projekty pro středoškoláky a jejich učitele nebo začínající vědce.

Národní ústav pro výzkum rakoviny byl založen v roce 2022 v rámci Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES, který je financován z Národního plánu obnovy. Ústav propojuje sedm desítek excelentních výzkumných týmyů z pracovišť v Praze, Brně a Olomouci. Více na www.nuvr.cz.

In this talk I will discuss the potentialities of future ground-based millimeter-wavelength line intensity mapping for constraining the properties of gravity at cosmological scales. I shall first introduce line intensity mapping experiments, focusing on their key properties and differences with respect to galaxy surveys. I will describe the main reasons to consider alternative theories of gravity. I will concentrate on the properties of the theories that have been tested in arXiv:2304.08471. Finally, I will present and discuss the results obtained.

In this talk I will discuss the potentialities of future ground-based millimeter-wavelength line intensity mapping for constraining the properties of gravity at cosmological scales. I shall first introduce line intensity mapping experiments, focusing on their key properties and differences with respect to galaxy surveys. I will describe the main reasons to consider alternative theories of gravity. I will concentrate on the properties of the theories that have been tested in arXiv:2304.08471. Finally, I will present and discuss the results obtained.

Na 11. února připadl Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, jehož smyslem je připomenout úlohu žen ve vědeckém prostředí a podpořit jejich zapojení do výzkumných projektů. Jednou z žen, která pomáhá posouvat hranice lidského poznání, je i docentka Martina Špundová z katedry biofyziky PřF UP.

Čím se v současné době zabýváte?

Aktuálně se zaměřuji na dvě oblasti. Prvním tématem, kterým se na našem pracovišti zabýváme už řadu let, je vliv cytokininových derivátů na primární fotosyntetické procesy v souvislosti se senescencí rostlin a jejich tolerancí vůči suchu. Druhou oblastí, které jsme se právě začali věnovat v rámci nového projektu OP JAK, je studium vlivu snížené dostupnosti vody na klíčení a vzcházení rostlin. Při tomto studiu mimo jiné plánujeme vypracovat komplexní biofyzikální charakterizaci imbibice a klíčení semen hrachu zahrnující měření vodního potenciálu, konduktometrii, termografii a měření ultraslabé fotonové emise.

Kdy a proč jste se rozhodla pro kariéru výzkumnice?

Asi to ve mně zrálo postupně. Odmalička mě bavilo zkoumat svět kolem sebe, můj nejoblíbenější předmět byl přírodopis, ale když se mě ptali, čím chci být, tak odpověď dlouho byla ‚učitelkou v mateřské školce‘. Na gymnáziu mě začala bavit fyzika, tak jsem se pak přihlásila na studium biofyziky a z té mateřinkové kariéry sešlo. Během vysokoškolského studia jsem chodila na nejrůznější brigády, díky nimž jsem zjistila, že nechci dělat rutinní práci a potřebuji práci různorodou a tvůrčí. Jako pravá výzkumnice jsem se poprvé cítila při řešení své diplomové práce, kdy se mi díky mému školiteli poštěstilo bádat v lesích ve Švédsku i přednést (tedy spíš roztřeseným hlasem přečíst) svůj úplně první příspěvek na vědecké konferenci. Takže asi tehdy to rozhodnutí dozrálo.

V čem vidíte největší posun během vaší vědecké kariéry?

Z obecného hlediska ve vědě vidím enormní zrychlení. V rozvoji poznání, v růstu objemu informací. S tím pak souvisí zrychlování tempa, kterým musí vědci pracovat, pokud chtějí udržet krok. Takže to zrychlení zažívám i osobně – připadá mi, že pracuji mnohem více a efektivněji než na začátku kariéry, ale pořád to nestačí a práce neubývá. Ale možná je to jen tím, že stárnu. Pozitivní posun vidím v tom, že oproti době, kdy jsem začínala, máme nesrovnatelně lepší přístrojové a materiálové vybavení. Vše, co k výzkumu potřebujeme, máme k dispozici. Jediné, co chybí, je čas. 

Jak vnímáte postavení žen ve vědě? Zaznamenala jste v tomto ohledu v posledních letech nějakou změnu?

Osobně nevnímám postavení žen ve vědě jako problém, minimálně ne v mém profesním okruhu a ne jako koncepční problém. Mám pocit, že pokud se žena chce prosadit a dělat špičkovou vědu, nic jí v tom nebrání. Myslím si, že zastoupení žen ve vědě je nižší ne kvůli tomu, že by ji ženy z nějakého důvodu dělat nemohly, ale protože ji dělat nechtějí. Protože pokud děláte naplno vědu, nemůžete se naplno věnovat rodině a dětem, zejména když jsou malé. To platí nejen pro ženy, ale i pro muže. A pro řadu žen (a většinu žen v mém okolí) je prioritou stále rodina. Jsem za to ráda. A zároveň jsem ráda i za změnu atmosféry ve společnosti, která už mnohem ochotněji akceptuje, když si žena zvolí kariéru a muž zůstane doma s dětmi. Nebo když žena děti mít nechce. Ta možnost volby je velmi důležitá.

Kam se podle vás bude posouvat vývoj ve vašem oboru?

Dovolte mi poněkud obecnější odpověď. Budoucnost vidím v propojování jednotlivých oborů. Myslím, že nastává doba, kdy už se neobejdeme bez integrativního přístupu k řešení vědeckých i společenských otázek a problémů. Bude nezbytné, aby se vědci všech oborů spojili a začali skládat obraz světa společně. Bude to nepředstavitelná práce, se kterou by ale mohla hodně pomoci AI. Kdysi jsem četla příhodnou metaforu: Za starých časů jsme svět a jeho fungování viděli nepříliš zřetelně, v jednom velkém zašlém zrcadle. Abychom mohli svět lépe poznat a popsat, rozbili jsme zrcadlo na tisíce kousků a každý střípek zvlášť čistíme a leštíme k dokonalosti. Ztratili jsme ale ze zřetele jak ostatní střípky, tak celkový obraz. Nyní nastal čas začít skládat vyleštěné střípky dohromady. 

Na 11. února připadl Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, jehož smyslem je připomenout úlohu žen ve vědeckém prostředí a podpořit jejich zapojení do výzkumných projektů. Jednou z žen, která pomáhá posouvat hranice lidského poznání, je i docentka Martina Špundová z katedry biofyziky PřF UP.

Čím se v současné době zabýváte?

Aktuálně se zaměřuji na dvě oblasti. Prvním tématem, kterým se na našem pracovišti zabýváme už řadu let, je vliv cytokininových derivátů na primární fotosyntetické procesy v souvislosti se senescencí rostlin a jejich tolerancí vůči suchu. Druhou oblastí, které jsme se právě začali věnovat v rámci nového projektu OP JAK, je studium vlivu snížené dostupnosti vody na klíčení a vzcházení rostlin. Při tomto studiu mimo jiné plánujeme vypracovat komplexní biofyzikální charakterizaci imbibice a klíčení semen hrachu zahrnující měření vodního potenciálu, konduktometrii, termografii a měření ultraslabé fotonové emise.

Kdy a proč jste se rozhodla pro kariéru výzkumnice?

Asi to ve mně zrálo postupně. Odmalička mě bavilo zkoumat svět kolem sebe, můj nejoblíbenější předmět byl přírodopis, ale když se mě ptali, čím chci být, tak odpověď dlouho byla ‚učitelkou v mateřské školce‘. Na gymnáziu mě začala bavit fyzika, tak jsem se pak přihlásila na studium biofyziky a z té mateřinkové kariéry sešlo. Během vysokoškolského studia jsem chodila na nejrůznější brigády, díky nimž jsem zjistila, že nechci dělat rutinní práci a potřebuji práci různorodou a tvůrčí. Jako pravá výzkumnice jsem se poprvé cítila při řešení své diplomové práce, kdy se mi díky mému školiteli poštěstilo bádat v lesích ve Švédsku i přednést (tedy spíš roztřeseným hlasem přečíst) svůj úplně první příspěvek na vědecké konferenci. Takže asi tehdy to rozhodnutí dozrálo.

V čem vidíte největší posun během vaší vědecké kariéry?

Z obecného hlediska ve vědě vidím enormní zrychlení. V rozvoji poznání, v růstu objemu informací. S tím pak souvisí zrychlování tempa, kterým musí vědci pracovat, pokud chtějí udržet krok. Takže to zrychlení zažívám i osobně – připadá mi, že pracuji mnohem více a efektivněji než na začátku kariéry, ale pořád to nestačí a práce neubývá. Ale možná je to jen tím, že stárnu. Pozitivní posun vidím v tom, že oproti době, kdy jsem začínala, máme nesrovnatelně lepší přístrojové a materiálové vybavení. Vše, co k výzkumu potřebujeme, máme k dispozici. Jediné, co chybí, je čas. 

Jak vnímáte postavení žen ve vědě? Zaznamenala jste v tomto ohledu v posledních letech nějakou změnu?

Osobně nevnímám postavení žen ve vědě jako problém, minimálně ne v mém profesním okruhu a ne jako koncepční problém. Mám pocit, že pokud se žena chce prosadit a dělat špičkovou vědu, nic jí v tom nebrání. Myslím si, že zastoupení žen ve vědě je nižší ne kvůli tomu, že by ji ženy z nějakého důvodu dělat nemohly, ale protože ji dělat nechtějí. Protože pokud děláte naplno vědu, nemůžete se naplno věnovat rodině a dětem, zejména když jsou malé. To platí nejen pro ženy, ale i pro muže. A pro řadu žen (a většinu žen v mém okolí) je prioritou stále rodina. Jsem za to ráda. A zároveň jsem ráda i za změnu atmosféry ve společnosti, která už mnohem ochotněji akceptuje, když si žena zvolí kariéru a muž zůstane doma s dětmi. Nebo když žena děti mít nechce. Ta možnost volby je velmi důležitá.

Kam se podle vás bude posouvat vývoj ve vašem oboru?

Dovolte mi poněkud obecnější odpověď. Budoucnost vidím v propojování jednotlivých oborů. Myslím, že nastává doba, kdy už se neobejdeme bez integrativního přístupu k řešení vědeckých i společenských otázek a problémů. Bude nezbytné, aby se vědci všech oborů spojili a začali skládat obraz světa společně. Bude to nepředstavitelná práce, se kterou by ale mohla hodně pomoci AI. Kdysi jsem četla příhodnou metaforu: Za starých časů jsme svět a jeho fungování viděli nepříliš zřetelně, v jednom velkém zašlém zrcadle. Abychom mohli svět lépe poznat a popsat, rozbili jsme zrcadlo na tisíce kousků a každý střípek zvlášť čistíme a leštíme k dokonalosti. Ztratili jsme ale ze zřetele jak ostatní střípky, tak celkový obraz. Nyní nastal čas začít skládat vyleštěné střípky dohromady. 

Ples, ocenění úspěšných akademiků a studentů, beseda s atraktivním hostem, darování krve nebo slavnostní mše. Nejen to nabídne od 19. do 25. února Akademický týden Univerzity Palackého v Olomouci. Druhá nejstarší univerzita v Česku si tak řadou kulturních a společenských akcí připomíná své obnovení v roce 1946.

Program Akademického týdne je určen jak studentům a zaměstnancům, tak i veřejnosti. „Olomouc se právem hrdě nazývá univerzitním městem a my tímto symbolickým týdnem připomínáme Olomoučanům význam a důležitost tohoto spojení. Zároveň chceme právě v čase, kdy se ohlížíme do minulosti, ocenit naše nejlepší studenty a akademiky, kteří úspěšně navazují na práci svých předchůdců,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Martin Procházka.

Darování krve i zábavný univerzitní kvíz

Program zahájí hned v pondělí 19. února akce Daruj krev s rektorem!, která podporuje a propaguje bezplatné darování krve. Každým rokem tato výzva přivede na Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc v průběhu roku několik stovek studentů a zaměstnanců UP, kteří darují to nejcennější, co mají. Pondělní večer bude patřit chytré zábavě. Pro zájemce je připraven speciální univerzitní Hospodský kvíz. V Jazz Tibet Clubu budou od 19 hodin týmy poměřovat mj. své znalosti univerzity a její historie a také města.

Vydejte se na novou Procházku s…

Úterý nabídne veřejnosti první díl nového univerzitního cyklu „debatních procházek“, jejichž hostitelem bude rektor Martin Procházka. „Svět se překotně rozvíjí a staví před nás stále nové a nové výzvy a překážky. Událostí a informací je tolik, že ne vždy máme čas je vstřebat a zamýšlet se nad nimi v širších souvislostech. Proto bych rád nabídl univerzitní půdu k těmto hlubším debatám o aktuálních tématech, ať už společenských, kulturních, nebo vědeckých,“ uvedl rektor UP. Hostem první Procházky s… bude teolog, spisovatel a pedagog Marek Orko Vácha. Debata Člověk jako všemocný bůh nebo zachránce lidstva se bude věnovat možnostem moderní genetiky a etickým otázkám, které vyvolávají. Začátek je v 16 hodin v Kapli Božího Těla Uměleckého centra UP. Vstup je zdarma, z kapacitních důvodů je ale nutná registrace zde.

Zvony, ceny, mše a film

Středa 21. února se ponese ve slavnostním duchu. Nejprve dopoledne rektor Martin Procházka předá na tradičním ceremoniálu ocenění akademikům a akademičkám za odborné publikace a studentům a studentkám za nejlepší bakalářské, diplomové a vědecké práce a sportovní výkony v roce 2023. Cenu z rukou rektora převezmou v aule Pedagogické fakulty UP i vybraní studující doktorských studijních programů.

V 15 hodin pak město rozezní zvony olomouckých kostelů. Dají tak Olomoučanům na vědomí, že právě tímto způsobem se 21. února 1946 lidé ve městě dozvěděli, že byl přijat zákon o obnovení olomoucké univerzity.

V 19 hodin se středobodem dění stane kostel Panny Marie Sněžné, v němž se bude konat zahajovací mše letního semestru akademického roku.

Středeční večer nabídne i umění, a to na filmovém plátně. Zajímavou nabídku připravil Pastiche Filmz, který zve na projekci českého snímku Brutální vedro. Vstup je volný a po promítání, které začne v 19 hodin v Uměleckém centru UP, bude následovat beseda s tvůrci.

Do víru tance na univerzitním plese

Program akademického týdne završí v pátek večer Reprezentační ples Univerzity Palackého. Tančit se bude v prostorách hotelu NH Collection Congress Olomouc. K tanci a poslechu zahraje Moondance Orchestra Martina Kumžáka, moderátorkou plesu je herečka a zpěvačka Natálie Tichánková, členka činohry Moravského divadla Olomouc. Začátek je v 19.30.

Rodinný muzejní víkend

O víkendu pak mohou zaměstnanci a studenti Univerzity Palackého využít speciální nabídku a navštívit zdarma Pevnost poznání a Muzeum umění Olomouc. Zájemci se musí prokázat buď studentskou nebo zaměstnaneckou kartou.

Podrobný program Akademického týdne UP najdete na www.upol.cz/akademicky-tyden.

  

Ples, ocenění úspěšných akademiků a studentů, beseda s atraktivním hostem, darování krve nebo slavnostní mše. Nejen to nabídne od 19. do 25. února Akademický týden Univerzity Palackého v Olomouci. Druhá nejstarší univerzita v Česku si tak řadou kulturních a společenských akcí připomíná své obnovení v roce 1946.

Program Akademického týdne je určen jak studentům a zaměstnancům, tak i veřejnosti. „Olomouc se právem hrdě nazývá univerzitním městem a my tímto symbolickým týdnem připomínáme Olomoučanům význam a důležitost tohoto spojení. Zároveň chceme právě v čase, kdy se ohlížíme do minulosti, ocenit naše nejlepší studenty a akademiky, kteří úspěšně navazují na práci svých předchůdců,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Martin Procházka.

Darování krve i zábavný univerzitní kvíz

Program zahájí hned v pondělí 19. února akce Daruj krev s rektorem!, která podporuje a propaguje bezplatné darování krve. Každým rokem tato výzva přivede na Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc v průběhu roku několik stovek studentů a zaměstnanců UP, kteří darují to nejcennější, co mají. Pondělní večer bude patřit chytré zábavě. Pro zájemce je připraven speciální univerzitní Hospodský kvíz. V Jazz Tibet Clubu budou od 19 hodin týmy poměřovat mj. své znalosti univerzity a její historie a také města.

Vydejte se na novou Procházku s…

Úterý nabídne veřejnosti první díl nového univerzitního cyklu „debatních procházek“, jejichž hostitelem bude rektor Martin Procházka. „Svět se překotně rozvíjí a staví před nás stále nové a nové výzvy a překážky. Událostí a informací je tolik, že ne vždy máme čas je vstřebat a zamýšlet se nad nimi v širších souvislostech. Proto bych rád nabídl univerzitní půdu k těmto hlubším debatám o aktuálních tématech, ať už společenských, kulturních, nebo vědeckých,“ uvedl rektor UP. Hostem první Procházky s… bude teolog, spisovatel a pedagog Marek Orko Vácha. Debata Člověk jako všemocný bůh nebo zachránce lidstva se bude věnovat možnostem moderní genetiky a etickým otázkám, které vyvolávají. Začátek je v 16 hodin v Kapli Božího Těla Uměleckého centra UP. Vstup je zdarma, z kapacitních důvodů je ale nutná registrace zde.

Zvony, ceny, mše a film

Středa 21. února se ponese ve slavnostním duchu. Nejprve dopoledne rektor Martin Procházka předá na tradičním ceremoniálu ocenění akademikům a akademičkám za odborné publikace a studentům a studentkám za nejlepší bakalářské, diplomové a vědecké práce a sportovní výkony v roce 2023. Cenu z rukou rektora převezmou v aule Pedagogické fakulty UP i vybraní studující doktorských studijních programů.

V 15 hodin pak město rozezní zvony olomouckých kostelů. Dají tak Olomoučanům na vědomí, že právě tímto způsobem se 21. února 1946 lidé ve městě dozvěděli, že byl přijat zákon o obnovení olomoucké univerzity.

V 19 hodin se středobodem dění stane kostel Panny Marie Sněžné, v němž se bude konat zahajovací mše letního semestru akademického roku.

Středeční večer nabídne i umění, a to na filmovém plátně. Zajímavou nabídku připravil Pastiche Filmz, který zve na projekci českého snímku Brutální vedro. Vstup je volný a po promítání, které začne v 19 hodin v Uměleckém centru UP, bude následovat beseda s tvůrci.

Do víru tance na univerzitním plese

Program akademického týdne završí v pátek večer Reprezentační ples Univerzity Palackého. Tančit se bude v prostorách hotelu NH Collection Congress Olomouc. K tanci a poslechu zahraje Moondance Orchestra Martina Kumžáka, moderátorkou plesu je herečka a zpěvačka Natálie Tichánková, členka činohry Moravského divadla Olomouc. Začátek je v 19.30.

Rodinný muzejní víkend

O víkendu pak mohou zaměstnanci a studenti Univerzity Palackého využít speciální nabídku a navštívit zdarma Pevnost poznání a Muzeum umění Olomouc. Zájemci se musí prokázat buď studentskou nebo zaměstnaneckou kartou.

Podrobný program Akademického týdne UP najdete na www.upol.cz/akademicky-tyden.

  

Thanks to CATRIN, Palacký University has won the prestigious TECHSCALE (Technology Beyond Nanoscale) project from the Excellent Research OP JAK call with a budget of almost half a billion Czech koruna. The multidisciplinary team will be led by the physical chemist Michal Otyepka.

Many scientists in the Czech Republic have recently applied to the Excellent Research call from the Operational Programme Jan Amos Komenský. The TECHSCALE project led by you succeeded amongst stiff competition. Moreover, it garnered high ratings in its field. What does this success mean to you?

We devoted a huge effort to the preparation of the project proposal, and in this pre-Christmas period, I recall the sleepless nights and several near-heart attacks that the whole team went through this time last year. But the incredible stress then turned into great joy when the results were announced. I view the second place we were awarded in such a prestigious project call not only with satisfaction but also as a mark of appreciation of the consistent and long-term work of ourselves and our partners from Charles University and CEITEC-VUT. I also think that we have managed to assemble a great interdisciplinary team that includes the humanities as well as natural sciences. Together we have been looking for ways of cooperation that will allow us to significantly push the boundaries of the current world of nanomaterials towards technologies that work with single atoms.

You have a number of other achievements to your credit, including four times success in the European Research Council’s grant competition. Did this experience help?

We build on our experience when preparing new projects, and thus continuously improve project proposals. It’s a never-ending story. I think that CATRIN has moved forward enormously in the field of international project grants over the last two years; we are capitalizing on our investment in this area and are now seeing the first results. In addition to science itself, international projects highlight a number of other topics that deal with implementation and impacts. We have certainly benefited from our experience with international projects within TECHSCALE.

You expect major discoveries that will push the boundaries of current nanotechnologies and find applications in a wide range of areas. What exactly can we look forward to?

Nowadays, nanomaterials and nanotechnologies are among well-established scientific disciplines that have advanced our knowledge and attract a huge number of applications. The whole project has a unifying theme, which is to push the boundaries of the nanoworld and achieve precision in tuning properties up to the level of single atoms. We want to design such materials and prepare them in a controlled way. Already during the design phase, we will consider the safety of materials and possible social impacts. We will then target three major areas where we envisage the greatest potential for application, i.e. sensors, catalysis and energy storage. I believe that we will be able to prepare new materials that will change the paradigm, for example, in the fight against antibiotic resistance, alongside designing very effective catalysts for industrial production or preparing selective and sensitive sensors.

In what way do you think the project is unique?

A unique element of the project is the interconnection of four pillars. These are computer design, synthesis and characterization of new materials, their application, as well as safety and social impacts. Recent crises have taught us that technicians and natural scientists must work closely with experts from social science. Such cooperation allows new topics to be tackled, reveals entirely new perspectives and raises questions that natural scientists do not normally ask. I think this organic interconnection of disciplines was also highly appreciated by the evaluators of the project.

How do you and your colleagues in the social sciences learn to find common ground?

Honestly, it’s a slow evolution. It’s not easy for either side. I’d compare it to a very coy courtship. I know from previous projects that sometimes it only takes about a year to find common ground. The great thing is that we all are seeking a way to accommodate each other because we see the enormous potential that effective interconnection can provide. I’m convinced that this effort will soon bear fruit.

The project has already achieved its first results in the form of publications in prestigious journals. Can you describe some of them?

We are just starting a number of new joint projects. The existing cooperation has certainly accelerated everything. For example, we have recently managed to find a way to improve ammonia production with our colleagues from CEITEC Energy. In addition, we have used the computing capacity of the IT4Innovations National Supercomputing Centre at VSB – Technical University of Ostrava. These achievements clearly show that broad cooperation is the only way to progress and remain internationally competitive. I believe that this project will enable us to intensify our cooperation at home and abroad. I also believe that our International Scientific Board, which includes six of the world’s leading experts, will help us in this.

Prof. RNDr. Michal Otyepka, Ph.D. (*1975)
Prof. Michal Otyepka studied physical chemistry at Palacký University Olomouc. From 2008 to 2020, he was Head of the Department of Physical Chemistry. He now heads the Regional Centre of Advanced Technologies and Materials at the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN-RCPTM) and works at the IT4Innovations National Supercomputer Centre at VSB-TUO.
He studies the structure and properties of nanomaterials and biomacromolecules. He played a key role in the discovery of the thinnest isolator in the world — fluorographene — and was involved in the development of the first non-metallic magnet. In 2014, he received a Neuron Impuls grant from the Neuron Foundation. In 2015, he was awarded a grant from the European Research Council (ERC) and the first EIC Transition grant in the Czech Republic. In 2020, he was the first ever Czech scientist to receive an ERC Proof of Concept grant, and in the following years, he repeated this success twice.

Díky CATRIN získala Univerzita Palackého prestižní projekt Technologie za hranicí nanosvěta – TECHSCALE z výzvy Špičkový výzkum OP JAK s dotací téměř půl miliardy korun. Partnery projektu jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Multioborový tým, v němž je zastoupeno i pět fakult UP, vede fyzikální chemik Michal Otyepka. 

V čem je projekt TECHSCALE unikátní a co všechno se od něj očekává, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Projekt TECHSCALE uspěl ve velké konkurenci, navíc ve svém oboru získal vysoké ohodnocení. Co pro vás tento úspěch znamená?

Přípravě projektu jsme věnovali obrovské úsilí a nerad vzpomínám na bezesné noci i několik téměř infarktových stavů, kterými celý přípravný tým na konci loňského roku procházel. Velký stres ale vystřídala obrovská radost, když jsme viděli výsledky. Umístění na druhém místě v takto náročné projektové výzvě beru nejen jako zadostiučinění, ale také jako ohodnocení systémové a dlouhodobé práce nás a našich partnerů z Univerzity Karlovy a CEITEC-VUT. Také si myslím, že se nám podařilo sestavit skvělý a fungující interdisciplinární tým, který pokrývá vedle přírodovědných oborů i společenská témata. Spolu jsme hledali cesty spolupráce, které nám dovolí výrazně posunout hranice současného světa nanomateriálů k technologiím, které pracují s jednotlivými atomy.

Na svém kontě máte řadu dalších úspěchů včetně toho, že jste čtyřikrát uspěl v soutěži o granty Evropské výzkumné rady. Mohl jste stavět i na této zkušenosti?

Každou zkušenost zúročujeme v následujících projektech a neustále projektové návrhy vylepšujeme. Je to nekončící příběh. Myslím, že celá CATRIN se v oblasti mezinárodních projektů za poslední dva roky nesmírně posunula kupředu, úročíme naše investice do této oblasti a vidíme první výsledky v projektové úspěšnosti. Kromě samotné vědy akcentují mezinárodní projekty celou řadu dalších témat, která se věnují implementaci a dopadům. Určitě jsme v rámci TECHSCALE zhodnotili naše zkušenosti z mezinárodních projektů.

Očekáváte zásadní objevy, které posunou hranice současných nanotechnologií a najdou uplatnění v celé řadě oblastí. Na co konkrétně se můžeme těšit?

V současnosti patří nanomateriály a nanotechnologie mezi dobře zavedené vědní disciplíny, které posunuly naše poznání a odrazily se v obrovské řadě aplikací. Celým projektem se line jednoticí téma, kterým je posouvání hranic nanosvěta a dosažení přesnosti při řízení vlastností až na úrovni jednotlivých atomů. Chceme takové materiály navrhovat a řízeně připravovat. Už během návrhu budeme brát v úvahu bezpečnost materiálů a možné společenské dopady. Následně cílíme na oblasti, v nichž vidíme největší příslib využití. Tedy senzoriku, katalýzu a ukládání energie. Věřím, že se nám podaří připravit nové materiály, které změní paradigma například v boji s antibiotickou rezistencí, dále velmi účinné katalyzátory pro průmyslové výroby či selektivní a citlivé senzory.

V čem je podle vás projekt ojedinělý?

Jako unikátní prvek projektu vidím propojení čtyř pilířů. Jsou to počítačový design, syntéza a charakterizace nových materiálů, jejich aplikační využití a také bezpečnost a společenské dopady. Nedávné krize nás naučily, že technici a přírodovědci musí úzce spolupracovat s odborníky ze společenskovědních oborů. Taková spolupráce dovoluje nově zpracovávat témata, otevírá zcela nové perspektivy a vyvolává otázky, které si přírodovědec běžně neklade. Myslím, že toto organické propojení disciplín velmi ocenili i hodnotitelé projektu.

Jak se s kolegy ze společenských věd učíte hledat společnou řeč?

Ani pro jednu stranu to není lehké. Přirovnal bych to k velmi ostýchavým námluvám. Sám vím z předchozích projektů, že někdy trvá jen nalezení „společného jazyka kmene“ asi rok. Skvělé je, že všichni k sobě hledáme cestu, neboť vidíme obrovský potenciál, který účinné propojení poskytne. Jsem přesvědčený, že tohle úsilí přinese brzy své ovoce.

Projekt už má první výsledky v podobě publikací v prestižních časopisech. Můžete některé přiblížit?

Řadu nových společných projektů teprve rozbíháme. Stávající spolupráce jistě vše urychlila, nedávno se nám povedlo s kolegy z CEITEC Energy najít způsob jak vylepšit výrobu amoniaku. Navíc jsme při práci využili výpočetní kapacity národního superpočítačového centra IT4Innovations na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Jednoznačně se totiž ukazuje, že jedině široká spolupráce je cesta, jak jít kupředu a zůstat mezinárodně konkurenceschopnými. Věřím, že i tento projekt nám umožní zesílit a zintenzivnit naši spolupráci doma i v zahraničí. A také věřím, že nám v tom pomůže naše Mezinárodní vědecká rada, která čítá šest skvělých světových odborníků.

Informace o projektu jsou dostupné na www.techscale.cz.

Díky CATRIN získala Univerzita Palackého prestižní projekt Technologie za hranicí nanosvěta – TECHSCALE z výzvy Špičkový výzkum OP JAK s dotací téměř půl miliardy korun. Partnery projektu jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Multioborový tým, v němž je zastoupeno i pět fakult UP, vede fyzikální chemik Michal Otyepka. 

V čem je projekt TECHSCALE unikátní a co všechno se od něj očekává, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Projekt TECHSCALE uspěl ve velké konkurenci, navíc ve svém oboru získal vysoké ohodnocení. Co pro vás tento úspěch znamená?

Přípravě projektu jsme věnovali obrovské úsilí a nerad vzpomínám na bezesné noci i několik téměř infarktových stavů, kterými celý přípravný tým na konci loňského roku procházel. Velký stres ale vystřídala obrovská radost, když jsme viděli výsledky. Umístění na druhém místě v takto náročné projektové výzvě beru nejen jako zadostiučinění, ale také jako ohodnocení systémové a dlouhodobé práce nás a našich partnerů z Univerzity Karlovy a CEITEC-VUT. Také si myslím, že se nám podařilo sestavit skvělý a fungující interdisciplinární tým, který pokrývá vedle přírodovědných oborů i společenská témata. Spolu jsme hledali cesty spolupráce, které nám dovolí výrazně posunout hranice současného světa nanomateriálů k technologiím, které pracují s jednotlivými atomy.

Na svém kontě máte řadu dalších úspěchů včetně toho, že jste čtyřikrát uspěl v soutěži o granty Evropské výzkumné rady. Mohl jste stavět i na této zkušenosti?

Každou zkušenost zúročujeme v následujících projektech a neustále projektové návrhy vylepšujeme. Je to nekončící příběh. Myslím, že celá CATRIN se v oblasti mezinárodních projektů za poslední dva roky nesmírně posunula kupředu, úročíme naše investice do této oblasti a vidíme první výsledky v projektové úspěšnosti. Kromě samotné vědy akcentují mezinárodní projekty celou řadu dalších témat, která se věnují implementaci a dopadům. Určitě jsme v rámci TECHSCALE zhodnotili naše zkušenosti z mezinárodních projektů.

Očekáváte zásadní objevy, které posunou hranice současných nanotechnologií a najdou uplatnění v celé řadě oblastí. Na co konkrétně se můžeme těšit?

V současnosti patří nanomateriály a nanotechnologie mezi dobře zavedené vědní disciplíny, které posunuly naše poznání a odrazily se v obrovské řadě aplikací. Celým projektem se line jednoticí téma, kterým je posouvání hranic nanosvěta a dosažení přesnosti při řízení vlastností až na úrovni jednotlivých atomů. Chceme takové materiály navrhovat a řízeně připravovat. Už během návrhu budeme brát v úvahu bezpečnost materiálů a možné společenské dopady. Následně cílíme na oblasti, v nichž vidíme největší příslib využití. Tedy senzoriku, katalýzu a ukládání energie. Věřím, že se nám podaří připravit nové materiály, které změní paradigma například v boji s antibiotickou rezistencí, dále velmi účinné katalyzátory pro průmyslové výroby či selektivní a citlivé senzory.

V čem je podle vás projekt ojedinělý?

Jako unikátní prvek projektu vidím propojení čtyř pilířů. Jsou to počítačový design, syntéza a charakterizace nových materiálů, jejich aplikační využití a také bezpečnost a společenské dopady. Nedávné krize nás naučily, že technici a přírodovědci musí úzce spolupracovat s odborníky ze společenskovědních oborů. Taková spolupráce dovoluje nově zpracovávat témata, otevírá zcela nové perspektivy a vyvolává otázky, které si přírodovědec běžně neklade. Myslím, že toto organické propojení disciplín velmi ocenili i hodnotitelé projektu.

Jak se s kolegy ze společenských věd učíte hledat společnou řeč?

Ani pro jednu stranu to není lehké. Přirovnal bych to k velmi ostýchavým námluvám. Sám vím z předchozích projektů, že někdy trvá jen nalezení „společného jazyka kmene“ asi rok. Skvělé je, že všichni k sobě hledáme cestu, neboť vidíme obrovský potenciál, který účinné propojení poskytne. Jsem přesvědčený, že tohle úsilí přinese brzy své ovoce.

Projekt už má první výsledky v podobě publikací v prestižních časopisech. Můžete některé přiblížit?

Řadu nových společných projektů teprve rozbíháme. Stávající spolupráce jistě vše urychlila, nedávno se nám povedlo s kolegy z CEITEC Energy najít způsob jak vylepšit výrobu amoniaku. Navíc jsme při práci využili výpočetní kapacity národního superpočítačového centra IT4Innovations na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Jednoznačně se totiž ukazuje, že jedině široká spolupráce je cesta, jak jít kupředu a zůstat mezinárodně konkurenceschopnými. Věřím, že i tento projekt nám umožní zesílit a zintenzivnit naši spolupráci doma i v zahraničí. A také věřím, že nám v tom pomůže naše Mezinárodní vědecká rada, která čítá šest skvělých světových odborníků.

Informace o projektu jsou dostupné na www.techscale.cz.

Apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Jude Thaddeus Okolo při setkání v katedrále sv. Václava v Olomouci oznámil jméno nového olomouckého arcibiskupa. Papež František jím jmenoval dosavadního administrátora arcidiecéze a pomocného biskupa Josefa Nuzíka. Do úřadu bude slavnostně uveden 13. dubna. Jako arcibiskup bude vykonávat i funkci velkého kancléře Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Ve svých prvních slovech po jmenování biskup Nuzík poděkoval za důvěru, kterou novým úřadem dostává, Bohu, ale také papeži Františkovi, apoštolskému nunciovi i celé nunciatuře, která proces jmenování vedla. „Děkuji i vám všem, milí bratři a sestry, kteří jste se více než rok a půl na tento úmysl modlili. Možná se vám ta doba zdála už i dlouhá, byla ale důležitá – prosili jsme za potřebné vlastnosti pro diecézního biskupa. Vím, že je nemám, ale chci do nich s Boží pomocí dorůstat,“ zmínil také biskup Nuzík a dodal: „Budu vám vděčný za spolupráci, trpělivost a podporu lidskou i duchovní v modlitbě.“

Připomněl mimo jiné, že jmenování přichází jen pár dní před svátkem sv. Cyrila a Metoděje, jak ho slaví světová církev. „Soluňští bratři poukazují na naše kořeny a stojí u základů života z víry na Moravě, a tato víra je i po staletích vzácným pokladem, v němž je možné nacházet světlo a sílu také pro naši dobu,“ zdůraznil biskup Nuzík a dodal, že chce navazovat i na práci svých předchůdců, zejména arcibiskupa Jana Graubnera, se kterým 13 let spolupracoval jako generální vikář. „Současná doba není jednoduchá, zároveň nám ale Bůh nabízí řadu možností, jak zvládnout svůj život osobní i rodinný. Věřím, že je s jeho pomocí objevíme a také se o ně budeme dělit s lidmi kolem nás,“ uzavřel svůj první pozdrav věřícím.

Slavnostní uvedení nového arcibiskupa do úřadu je naplánováno na sobotu 13. dubna.

Josef Nuzík (* 1966) pochází ze Strání na Uherskohradišťsku. Po maturitě pracoval jako soustružník v uherskobrodských strojírnách. Na podzim roku 1989 začal svou přípravu ke kněžství studiem na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, po roce ve studiu pokračoval na obnovené CMTF UP. Kněžské svěcení přijal v roce 1995, postupně působil v Novém Jičíně, Luhačovicích, Nivnici a Štípě u Zlína, byl děkanem vizovického děkanátu. Od roku 2005 sloužil jako vicerektor kněžského semináře v Olomouci, později jej arcibiskup Jan Graubner jmenoval svým generálním vikářem. V roce 2017 byl jmenován pomocným biskupem olomouckým a po odchodu Jana Graubnera do Prahy byl v roce 2022 zvolen administrátorem arcidiecéze.

Jako prozatímní správce arcidiecéze se ujal i funkce velkého kancléře CMTF UP, který je garantem fakulty z církevního hlediska a mimo jiné zprostředkovává komunikaci s Kongregací pro katolickou výchovu v Římě. Je také členem Vědecké rady CMTF UP.

Apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Jude Thaddeus Okolo při setkání v katedrále sv. Václava v Olomouci oznámil jméno nového olomouckého arcibiskupa. Papež František jím jmenoval dosavadního administrátora arcidiecéze a pomocného biskupa Josefa Nuzíka. Do úřadu bude slavnostně uveden 13. dubna. Jako arcibiskup bude vykonávat i funkci velkého kancléře Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Ve svých prvních slovech po jmenování biskup Nuzík poděkoval za důvěru, kterou novým úřadem dostává, Bohu, ale také papeži Františkovi, apoštolskému nunciovi i celé nunciatuře, která proces jmenování vedla. „Děkuji i vám všem, milí bratři a sestry, kteří jste se více než rok a půl na tento úmysl modlili. Možná se vám ta doba zdála už i dlouhá, byla ale důležitá – prosili jsme za potřebné vlastnosti pro diecézního biskupa. Vím, že je nemám, ale chci do nich s Boží pomocí dorůstat,“ zmínil také biskup Nuzík a dodal: „Budu vám vděčný za spolupráci, trpělivost a podporu lidskou i duchovní v modlitbě.“

Připomněl mimo jiné, že jmenování přichází jen pár dní před svátkem sv. Cyrila a Metoděje, jak ho slaví světová církev. „Soluňští bratři poukazují na naše kořeny a stojí u základů života z víry na Moravě, a tato víra je i po staletích vzácným pokladem, v němž je možné nacházet světlo a sílu také pro naši dobu,“ zdůraznil biskup Nuzík a dodal, že chce navazovat i na práci svých předchůdců, zejména arcibiskupa Jana Graubnera, se kterým 13 let spolupracoval jako generální vikář. „Současná doba není jednoduchá, zároveň nám ale Bůh nabízí řadu možností, jak zvládnout svůj život osobní i rodinný. Věřím, že je s jeho pomocí objevíme a také se o ně budeme dělit s lidmi kolem nás,“ uzavřel svůj první pozdrav věřícím.

Slavnostní uvedení nového arcibiskupa do úřadu je naplánováno na sobotu 13. dubna.

Josef Nuzík (* 1966) pochází ze Strání na Uherskohradišťsku. Po maturitě pracoval jako soustružník v uherskobrodských strojírnách. Na podzim roku 1989 začal svou přípravu ke kněžství studiem na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, po roce ve studiu pokračoval na obnovené CMTF UP. Kněžské svěcení přijal v roce 1995, postupně působil v Novém Jičíně, Luhačovicích, Nivnici a Štípě u Zlína, byl děkanem vizovického děkanátu. Od roku 2005 sloužil jako vicerektor kněžského semináře v Olomouci, později jej arcibiskup Jan Graubner jmenoval svým generálním vikářem. V roce 2017 byl jmenován pomocným biskupem olomouckým a po odchodu Jana Graubnera do Prahy byl v roce 2022 zvolen administrátorem arcidiecéze.

Jako prozatímní správce arcidiecéze se ujal i funkce velkého kancléře CMTF UP, který je garantem fakulty z církevního hlediska a mimo jiné zprostředkovává komunikaci s Kongregací pro katolickou výchovu v Římě. Je také členem Vědecké rady CMTF UP.