Feed aggregator

Univerzita rozšířila nabídku vzdělávacích kurzů pro zaměstnance

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 30. June 2019 - 8:00

Pětadvacet programů a téměř tři stovky účastníků, to je bilance letošního programu vzdělávání pracovníků Univerzity Palackého. Zaměstnanci univerzity se během akademického roku mohli zlepšit v různých dovednostech jako je například využívání různých počítačových programů, komunikace nebo finanční gramotnost.

Programy, díky nimž si mohou zaměstnanci podle své volby rozšířit znalosti v různých oblastech, nabízí UP od roku 2016. Kurzy jsou bezplatné, jejich nabídku koordinuje ve spolupráci s fakultami Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP. „Každým rokem jsou naše programy nějak zaměřeny. V tom právě končícím jsme se soustředili na podporu excelence ve vzdělávání a tomu také odpovídala nabídka kurzů. Reagujeme také na poptávku zaměstnanců, takže pro velký zájem se opakují například kurzy práce s MS Office a internetem, psychohygieny, zvládání konfliktních situací a přijímání kritiky, stejně jako oblíbené kurzy finanční gramotnosti. Znovu jsme zařadili i úspěšné kurzy z minulých let, jako jsou témata autorských práv či pravidla pro použití interpunkce, stejně jako zamyšlení nad tím, jak špatná statistika ničí vědu a výzkum,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP. Jak dodala, na přípravě seminářů spolupracuje oddělení se všemi fakultami. „Patří jim za to naše poděkování, protože nabízejí velmi kvalifikované lektory a poskytují kurzům i organizační zázemí.“

Někteří zaměstnanci nabídku využívají i opakovaně. „V rámci projektu dalšího vzdělávání jsem letos navštívila tři semináře. Nabídka byla velmi široká, proto jsem si mohla vybrat to, co jsem opravdu potřebovala, například kurz bezpečnosti na internetu. Semináře různou formou zohledňovaly potřeby jednotlivých účastníků, měli jsme i dostatečný prostor na dotazy. Vnímám podobný typ dalšího vzdělávání jako velmi užitečně strávený čas,“ uvedla Veronika Opletalová z katedry germanistiky filozofické fakulty.

Nabídka nových kurzů bude k dispozici v srpnu.

Odborníci z PdF pomohou v česko-polském příhraničí s kyberkriminalitou

Internetová kriminalita se neomezuje na hranice jednoho státu. Sociální sítě a internet navíc představují riziko především pro děti. Proč tedy nevyužít například v pohraničí zkušenosti jedné země i v sousedním regionu a nespojit v boji proti kyberkriminalitě síly? Přesně na tomto principu je založen nový projekt, v němž budou předávat v česko-polském příhraničí své zkušenosti odborníci z poradny E-Bezpečí PdF UP a na kterém spolupracuje osm policejních ředitelství ČR a Polska.

Projekt se zaměřuje především na nové způsoby boje s internetovou kriminalitou, a to prostřednictvím zefektivnění práce policie v obou zemích a podpory prevence zaměřené na děti, pedagogy a rodiče. Pozornost by měl tým věnovat i poradenské činnosti, která umožní anonymní pomoc obětem internetové kriminality.

„Naši odborníci z pedagogické fakulty z poradny E-Bezpečí pomohou zejména svými znalostmi a zkušenostmi v rámci preventivně zaměřených akcí na základních školách v česko-polském příhraničí. Chceme především posílit informovanost dětí, jejich rodičů i širší veřejnosti. Na českých a polských školách se mezi roky 2019 a 2021 uskuteční na 270 akcí, které poukážou na problematiku kyberšikany, kyberstalkingu a dalších rizik sociálních sítí a internetu,“ uvedl Kamil Kopecký, vedoucí E-Bezpečí a Centra prevence rizikové virtuální komunikace PdF. Jak dodal, posílena bude i kapacita poradny E-Bezpečí, která případy rizikového chování zachycuje, řeší a předává policii. „Jakýsi její ´klon´ by měl začít pracovat i na polské straně,“ dodal Kamil Kopecký.

Značnou podporu dostanou i policisté. Vzniknout by měla společná komunikační síť, která umožní rychlé předávání informací v příhraničí, a na sedm stovek policistů by si mělo zvýšit kvalifikaci, a to jak v oblasti prevence, tak i v analytické činnosti a ve vyšetřování.

Projekt, který finančně podpořila EU v rámci programu Interreg V-A Česká republika – Polsko, by měl posloužit i výzkumu. Odborníci by díky práci v terénu měli získat zatím neshromážděná data, a lépe tak identifikovat kybernetické hrozby a rizikové chování v pohraničí.

Categories: Novinky z UP a PřF

Odborníci z PdF pomohou v česko-polském příhraničí s kyberkriminalitou

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 29. June 2019 - 8:00

Internetová kriminalita se neomezuje na hranice jednoho státu. Sociální sítě a internet navíc představují riziko především pro děti. Proč tedy nevyužít například v pohraničí zkušenosti jedné země i v sousedním regionu a nespojit v boji proti kyberkriminalitě síly? Přesně na tomto principu je založen nový projekt, v němž budou předávat v česko-polském příhraničí své zkušenosti odborníci z poradny E-Bezpečí PdF UP a na kterém spolupracuje osm policejních ředitelství ČR a Polska.

Projekt se zaměřuje především na nové způsoby boje s internetovou kriminalitou, a to prostřednictvím zefektivnění práce policie v obou zemích a podpory prevence zaměřené na děti, pedagogy a rodiče. Pozornost by měl tým věnovat i poradenské činnosti, která umožní anonymní pomoc obětem internetové kriminality.

„Naši odborníci z pedagogické fakulty z poradny E-Bezpečí pomohou zejména svými znalostmi a zkušenostmi v rámci preventivně zaměřených akcí na základních školách v česko-polském příhraničí. Chceme především posílit informovanost dětí, jejich rodičů i širší veřejnosti. Na českých a polských školách se mezi roky 2019 a 2021 uskuteční na 270 akcí, které poukážou na problematiku kyberšikany, kyberstalkingu a dalších rizik sociálních sítí a internetu,“ uvedl Kamil Kopecký, vedoucí E-Bezpečí a Centra prevence rizikové virtuální komunikace PdF. Jak dodal, posílena bude i kapacita poradny E-Bezpečí, která případy rizikového chování zachycuje, řeší a předává policii. „Jakýsi její ´klon´ by měl začít pracovat i na polské straně,“ dodal Kamil Kopecký.

Značnou podporu dostanou i policisté. Vzniknout by měla společná komunikační síť, která umožní rychlé předávání informací v příhraničí, a na sedm stovek policistů by si mělo zvýšit kvalifikaci, a to jak v oblasti prevence, tak i v analytické činnosti a ve vyšetřování.

Projekt, který finančně podpořila EU v rámci programu Interreg V-A Česká republika – Polsko, by měl posloužit i výzkumu. Odborníci by díky práci v terénu měli získat zatím neshromážděná data, a lépe tak identifikovat kybernetické hrozby a rizikové chování v pohraničí.

Olomouc bude hostit mezinárodní konferenci zaměřenou na svět agregačních funkcí

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 28. June 2019 - 13:00

Matematické teorii agregačních funkcí bude věnována desátá jubilejní mezinárodní konference nazvaná Summer school on Aggregation Operators (AGOP), kterou pořádá katedra algebry a geometrie přírodovědecké fakulty. Akce, která je určená pro širokou odbornou veřejnost, se uskuteční ve dnech od 1. do 4. července na přírodovědecké fakultě.

„Agregační funkce představují matematický aparát pro zpracování dat nejrůznějšího charakteru, kdy je, zhruba řečeno, potřebujeme sloučit (agregovat) do jediné výsledné hodnoty. Aniž si to uvědomujeme, tak takovými běžně v experimentálních oborech užívanými funkcemi jsou aritmetický či geometrický průměr. Tento svět je nesmírně bohatý a komplikovaný, má velký přesah do různých praktických oblastí aplikačního charakteru. Teorii agregačních funkcí jsme se začali věnovat teprve až přibližně před pěti lety, ale i za tak krátkou dobu se nám podařilo získat mezinárodní renomé,“ uvedl Radomír Halaš, vedoucí katedry algebry a geometrie.

Mezinárodní letní škola se zaměří na matematickou teorii agregačních funkcí, která má značné aplikace například ve statistice, fúzi dat, zpracování obrazu či teorii rozhodování. Zúčastní se jí přibližně padesát vědců z celého světa.

Odborný program je sestaven ze zvaných přednášek a krátkých příspěvků k dané problematice. Mezi pozvanými přednášejícími jsou vedoucí osobnosti výzkumu v teorii agregačních funkcí, jakými jsou Agnès Rico z University Claude Bernard Lyon z Francie, Ehud Lehrer z Tel Aviv University z Izraele, Piotr Jaworski z University of Warsaw z Polska, Sebastia Massanet z Universitat de IIes Baleares ze Španělska a další vědci,“ řekl Jozef Pócs z katedry algebry a geometrie.

Summer school on Aggregation Operators se od roku 2001 koná každé dva roky a navazuje na předešlé ročníky organizované ve Španělsku, Švýcarsku, Belgii, Itálii, Polsku a Švédsku.Je pro nás velká pocta hostit konferenci AGOP v Olomouci. Jde jednoznačně o ocenění dobré práce naší skupiny olomouckých matematiků,“ dodal Radomír Halaš. Podrobné informace najdete na http://www.agop2019.upol.cz/.

Categories: Novinky z UP a PřF

Olomouc bude hostit mezinárodní konferenci zaměřenou na svět agregačních funkcí

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 28. June 2019 - 13:00

Matematické teorii agregačních funkcí bude věnována desátá jubilejní mezinárodní konference nazvaná Summer school on Aggregation Operators (AGOP), kterou pořádá katedra algebry a geometrie přírodovědecké fakulty. Akce, která je určená pro širokou odbornou veřejnost, se uskuteční ve dnech od 1. do 4. července na přírodovědecké fakultě.

„Agregační funkce představují matematický aparát pro zpracování dat nejrůznějšího charakteru, kdy je, zhruba řečeno, potřebujeme sloučit (agregovat) do jediné výsledné hodnoty. Aniž si to uvědomujeme, tak takovými běžně v experimentálních oborech užívanými funkcemi jsou aritmetický či geometrický průměr. Tento svět je nesmírně bohatý a komplikovaný, má velký přesah do různých praktických oblastí aplikačního charakteru. Teorii agregačních funkcí jsme se začali věnovat teprve až přibližně před pěti lety, ale i za tak krátkou dobu se nám podařilo získat mezinárodní renomé,“ uvedl Radomír Halaš, vedoucí katedry algebry a geometrie.

Mezinárodní letní škola se zaměří na matematickou teorii agregačních funkcí, která má značné aplikace například ve statistice, fúzi dat, zpracování obrazu či teorii rozhodování. Zúčastní se jí přibližně padesát vědců z celého světa.

Odborný program je sestaven ze zvaných přednášek a krátkých příspěvků k dané problematice. Mezi pozvanými přednášejícími jsou vedoucí osobnosti výzkumu v teorii agregačních funkcí, jakými jsou Agnès Rico z University Claude Bernard Lyon z Francie, Ehud Lehrer z Tel Aviv University z Izraele, Piotr Jaworski z University of Warsaw z Polska, Sebastia Massanet z Universitat de IIes Baleares ze Španělska a další vědci,“ řekl Jozef Pócs z katedry algebry a geometrie.

Summer school on Aggregation Operators se od roku 2001 koná každé dva roky a navazuje na předešlé ročníky organizované ve Španělsku, Švýcarsku, Belgii, Itálii, Polsku a Švédsku.Je pro nás velká pocta hostit konferenci AGOP v Olomouci. Jde jednoznačně o ocenění dobré práce naší skupiny olomouckých matematiků,“ dodal Radomír Halaš. Podrobné informace najdete na http://www.agop2019.upol.cz/.

O inkluzi a spiritualitě v sociální práci se mluvilo na teologické fakultě

Na cyrilometodějské teologické fakultě před letními dovolenými nezaháleli. Vedle promocí absolventů uspořádal tým projektu Romspido v Uměleckém centru UP Veletrh inkluze, katedra křesťanské sociální práce zase přivítala profesora Edwarda R. Candu z University of Kansas.

Prostory Konviktu hostily populárně-odborný Veletrh inkluze již potřetí. Mluvilo se o efektivních metodách rozvoje dítěte nebo o vytváření bezpečného klimatu ve třídě, účastníci si mohli také prohlédnout soubor nástěnných obrazů pro školy, které seznamují s historií Romů v České republice nebo s významnými osobnostmi a prvky romské kultury.

Došlo i na bilancování letos vrcholícího projektu Romspido, pod jehož hlavičkou veletrh probíhá a jehož cílem je zapojení marginalizovaných skupin, zejména pak Romů, do všech úrovní vzdělávací soustavy. Řeč přitom byla především o fungování dětských předškolních klubů, které vznikly v několika místech Olomouckého kraje a kde se děti ze sociálně znevýhodněného prostředí připravovaly i díky prvkům Montessori pedagogiky na vstup do školy. „Tyto předškolky mají velký potenciál, řešíme s některými organizacemi jejich další fungování. Doufám, že dílo, které jsme společně započli, bude úspěšně pokračovat,“ uvedl při své zdravici koordinátor projektu Zdeněk Meier.   

Více o projektu Romspido najdete zde.

Spirituálně senzitivní sociální práce a nové trendy v ní pak byly tématem přednášky profesora Edwarda R. Candy, předního světového odborníka na tuto oblast ze School of Social Welfare Kansaské univerzity, který byl hostem katedry křesťanské sociální práce.

„Sociální práce vyrostla z nábožensky sycené kultury, ale v průběhu její rychlé emancipace a profesionalizace se začala této náboženské citlivosti vzdalovat a dokonce ji považovat za podezřelou a nežádoucí. Teprve koncem minulého století se začíná rodit nová potřeba umět vnímat klienta nejen v jeho biologické, psychologické a sociální složce, ale i ve spirituální. Tedy vnímat, jakým hodnotám, které nemusejí být nutně nábožensky ukotvené, dává ve svém životě význam, o co se opírá a co by mohlo být užitečné pro řešení jeho situace,“ vysvětlil Jakub Doležel z pořádající katedry.

Publikum přednášky Edwarda R. Candy sice nebylo příliš početné, ovšem zasedli v něm posluchači několika národností, mimo jiné i Shorena Sadzaglishvili a Teona Gotsiridze z gruzínské Ilia State University, které zájemce v dalších dnech seznámily se stavem vzdělávání a výzkumu v sociální práci v Gruzii.

Categories: Novinky z UP a PřF

O inkluzi a spiritualitě v sociální práci se mluvilo na teologické fakultě

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 28. June 2019 - 8:00

Na cyrilometodějské teologické fakultě před letními dovolenými nezaháleli. Vedle promocí absolventů uspořádal tým projektu Romspido v Uměleckém centru UP Veletrh inkluze, katedra křesťanské sociální práce zase přivítala profesora Edwarda R. Candu z University of Kansas.

Prostory Konviktu hostily populárně-odborný Veletrh inkluze již potřetí. Mluvilo se o efektivních metodách rozvoje dítěte nebo o vytváření bezpečného klimatu ve třídě, účastníci si mohli také prohlédnout soubor nástěnných obrazů pro školy, které seznamují s historií Romů v České republice nebo s významnými osobnostmi a prvky romské kultury.

Došlo i na bilancování letos vrcholícího projektu Romspido, pod jehož hlavičkou veletrh probíhá a jehož cílem je zapojení marginalizovaných skupin, zejména pak Romů, do všech úrovní vzdělávací soustavy. Řeč přitom byla především o fungování dětských předškolních klubů, které vznikly v několika místech Olomouckého kraje a kde se děti ze sociálně znevýhodněného prostředí připravovaly i díky prvkům Montessori pedagogiky na vstup do školy. „Tyto předškolky mají velký potenciál, řešíme s některými organizacemi jejich další fungování. Doufám, že dílo, které jsme společně započli, bude úspěšně pokračovat,“ uvedl při své zdravici koordinátor projektu Zdeněk Meier.   

Více o projektu Romspido najdete zde.

Spirituálně senzitivní sociální práce a nové trendy v ní pak byly tématem přednášky profesora Edwarda R. Candy, předního světového odborníka na tuto oblast ze School of Social Welfare Kansaské univerzity, který byl hostem katedry křesťanské sociální práce.

„Sociální práce vyrostla z nábožensky sycené kultury, ale v průběhu její rychlé emancipace a profesionalizace se začala této náboženské citlivosti vzdalovat a dokonce ji považovat za podezřelou a nežádoucí. Teprve koncem minulého století se začíná rodit nová potřeba umět vnímat klienta nejen v jeho biologické, psychologické a sociální složce, ale i ve spirituální. Tedy vnímat, jakým hodnotám, které nemusejí být nutně nábožensky ukotvené, dává ve svém životě význam, o co se opírá a co by mohlo být užitečné pro řešení jeho situace,“ vysvětlil Jakub Doležel z pořádající katedry.

Publikum přednášky Edwarda R. Candy sice nebylo příliš početné, ovšem zasedli v něm posluchači několika národností, mimo jiné i Shorena Sadzaglishvili a Teona Gotsiridze z gruzínské Ilia State University, které zájemce v dalších dnech seznámily se stavem vzdělávání a výzkumu v sociální práci v Gruzii.

Prázdninové přání rektora UP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 27. June 2019 - 13:42

Milé studentky, milí studenti, zaměstnankyně a zaměstnanci Univerzity Palackého,

máme za sebou další akademický rok. Byl náročný, stejně jako byly ty předchozí a stejně jako budou ty následující. Děkuji vám všem za náročnou a svědomitou práci, za všechno, co jste pro Univerzitu Palackého vykonali, a neztratili přitom víru v naše univerzitní společenství a jeho hodnoty. Velmi si toho vážím a věřím, že nastávající akademický rok společně zvládneme stejně dobře.

Přeji všem hezké léto, dostatek času a příležitostí k regeneraci a už teď se těším na podzim na viděnou!

Váš

Jaroslav Miller, rektor UP 

Categories: Novinky z UP a PřF

Prázdninové přání rektora UP

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 27. June 2019 - 13:42

Milé studentky, milí studenti, zaměstnankyně a zaměstnanci Univerzity Palackého,

máme za sebou další akademický rok. Byl náročný, stejně jako byly ty předchozí a stejně jako budou ty následující. Děkuji vám všem za náročnou a svědomitou práci, za všechno, co jste pro Univerzitu Palackého vykonali, a neztratili přitom víru v naše univerzitní společenství a jeho hodnoty. Velmi si toho vážím a věřím, že nastávající akademický rok společně zvládneme stejně dobře.

Přeji všem hezké léto, dostatek času a příležitostí k regeneraci a už teď se těším na podzim na viděnou!

Váš

Jaroslav Miller, rektor UP 

Riziko klíšťových infekcí souvisí s přemnoženými hraboši

K včasnému varování obyvatelstva před lokalitami se zvýšeným rizikem nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou by v budoucnu mohl výrazně přispět objev týmu vědců z Přírodovědecké fakulty UP a Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno. Ti totiž prokázali spojitost mezi intenzitou výskytu těchto nebezpečných infekčních nemocí a přemnoženými hraboši.

Hlodavci jsou hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka. Článek popisující výsledky výzkumu bude publikován v prestižním mezinárodním infektologickém časopisu Emerging Infectious Diseases.

Pomocí početnosti drobných hlodavců lze v Evropě předpovědět riziko onemocnění klíšťovými chorobami s ročním předstihem. „V práci ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku," popsal výsledky tříletého výzkumu vedoucí katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.

Vědci sledovali početnost našeho nejhojnějšího hlodavce hraboše polního (Microtus arvalis), k jehož přemnožení pravidelně dochází ve dvou až čtyřletých intervalech. Například letos se hraboši přemnožili na Moravě. „Metodou analýzy časových řad jsme prokázali, že kolísání výskytu obou klíšťových nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše polního. Předpověď se navíc ještě vylepšila přidáním klimatických vlivů," podotkl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí téže fakulty.

Vědci tak mají za jisté, že vysoká početnost hraboše polního i jiných hlodavců má za následek lepší přežívání larev a v následujícím roce i vyšší počet infekčních nymf klíšťat. „Větší počet nymf potom v ohnisku onemocnění nakazí více lidí než obvykle," upozornil Emil Tkadlec.

Modely postavené na souvislosti mezi populacemi hrabošů a klíšťat, které předpovídají riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, jsou velmi jednoduché. Potřebná data lze snadno získat z veřejných databází. „Tento model proto může být okamžitě aplikován. Tím se otevírá možnost obecné předpovědi rizika nakažení i dalšími klíšťovými chorobami, které mají závažné dopady nejen na zdraví lidí, ale také zvířat," podotkl Pavel Široký z VFU Brno.

Předpovídání rizika onemocnění klíšťovými chorobami se stalo důležitým předmětem výzkumu po celém světě. K nejvýznamnějším klíšťovým nemocem patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Zatímco lymská borelióza postihuje lidi v Severní Americe, Evropě a Asii, klíšťová encefalitida je onemocněním, které je rozšířeno ve střední Evropě a Asii. Česká republika bohužel vyniká ve výskytu obou nebezpečných onemocnění. „Virus klíšťové encefalitidy byl dokonce poprvé izolován v bývalém Československu v roce 1948," řekl Tkadlec.

Výskyt onemocnění v různých letech u obou chorob značně kolísá a vědci po celém světě již několik desítek let usilovně hledají příčiny této meziroční variability. Výzkumníci se proto zaměřili na ekologii hlavního vektora onemocnění, klíštěte obecného, které tyto patogeny přenáší.

Americká skupina vedená profesorem Richardem Ostfeldem se ve výzkumu lymské boreliózy dostala nejdále. Prokázala, že kauzální řetězec začíná rokem bohatým na úrodu semen, který v dalším roce vede k růstu populace drobných hlodavců, kteří jsou hlavními hostiteli larválních stádií klíštěte. Následující rok potom dochází vlivem lepšího přežívání k nárůstu početnosti nakažených nymf, které napadají středně velké savce včetně člověka. „Drobní hlodavci jsou klíčovými hostiteli pro larvy klíšťat a současně rezervoárovými zvířaty, která uchovávají v přírodních ohniscích jak spirochety způsobující lymskou boreliózu, tak virus klíšťové encefalitidy," uzavřel Pavel Široký.

Categories: Novinky z UP a PřF

Riziko klíšťových infekcí souvisí s přemnoženými hraboši

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 27. June 2019 - 7:40

K včasnému varování obyvatelstva před lokalitami se zvýšeným rizikem nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou by v budoucnu mohl výrazně přispět objev týmu vědců z Přírodovědecké fakulty UP a Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno. Ti totiž prokázali spojitost mezi intenzitou výskytu těchto nebezpečných infekčních nemocí a přemnoženými hraboši.

Hlodavci jsou hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka. Článek popisující výsledky výzkumu bude publikován v prestižním mezinárodním infektologickém časopisu Emerging Infectious Diseases.

Pomocí početnosti drobných hlodavců lze v Evropě předpovědět riziko onemocnění klíšťovými chorobami s ročním předstihem. „V práci ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku," popsal výsledky tříletého výzkumu vedoucí katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.

Vědci sledovali početnost našeho nejhojnějšího hlodavce hraboše polního (Microtus arvalis), k jehož přemnožení pravidelně dochází ve dvou až čtyřletých intervalech. Například letos se hraboši přemnožili na Moravě. „Metodou analýzy časových řad jsme prokázali, že kolísání výskytu obou klíšťových nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše polního. Předpověď se navíc ještě vylepšila přidáním klimatických vlivů," podotkl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí téže fakulty.

Vědci tak mají za jisté, že vysoká početnost hraboše polního i jiných hlodavců má za následek lepší přežívání larev a v následujícím roce i vyšší počet infekčních nymf klíšťat. „Větší počet nymf potom v ohnisku onemocnění nakazí více lidí než obvykle," upozornil Emil Tkadlec.

Modely postavené na souvislosti mezi populacemi hrabošů a klíšťat, které předpovídají riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, jsou velmi jednoduché. Potřebná data lze snadno získat z veřejných databází. „Tento model proto může být okamžitě aplikován. Tím se otevírá možnost obecné předpovědi rizika nakažení i dalšími klíšťovými chorobami, které mají závažné dopady nejen na zdraví lidí, ale také zvířat," podotkl Pavel Široký z VFU Brno.

Předpovídání rizika onemocnění klíšťovými chorobami se stalo důležitým předmětem výzkumu po celém světě. K nejvýznamnějším klíšťovým nemocem patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Zatímco lymská borelióza postihuje lidi v Severní Americe, Evropě a Asii, klíšťová encefalitida je onemocněním, které je rozšířeno ve střední Evropě a Asii. Česká republika bohužel vyniká ve výskytu obou nebezpečných onemocnění. „Virus klíšťové encefalitidy byl dokonce poprvé izolován v bývalém Československu v roce 1948," řekl Tkadlec.

Výskyt onemocnění v různých letech u obou chorob značně kolísá a vědci po celém světě již několik desítek let usilovně hledají příčiny této meziroční variability. Výzkumníci se proto zaměřili na ekologii hlavního vektora onemocnění, klíštěte obecného, které tyto patogeny přenáší.

Americká skupina vedená profesorem Richardem Ostfeldem se ve výzkumu lymské boreliózy dostala nejdále. Prokázala, že kauzální řetězec začíná rokem bohatým na úrodu semen, který v dalším roce vede k růstu populace drobných hlodavců, kteří jsou hlavními hostiteli larválních stádií klíštěte. Následující rok potom dochází vlivem lepšího přežívání k nárůstu početnosti nakažených nymf, které napadají středně velké savce včetně člověka. „Drobní hlodavci jsou klíčovými hostiteli pro larvy klíšťat a současně rezervoárovými zvířaty, která uchovávají v přírodních ohniscích jak spirochety způsobující lymskou boreliózu, tak virus klíšťové encefalitidy," uzavřel Pavel Široký.

HBSC studie: České děti přibírají, pětina z nich má problém s hmotností

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 26. June 2019 - 12:08

Více než pětina českých školáků má buď nadváhu, nebo je obézní. Meziroční srovnání navíc ukazuje, že počet dětí s nadměrnou hmotností roste. Pozitivní jsou naopak zjištění o stravovacích návycích. Dospívající jedí více ovoce i zeleniny a stále méně sladkostí. Vyplývá to z aktuálních dat vědců z fakulty tělesné kultury, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem dospívajících.

Se svou hmotností se pere více než pětina populace českých dětí ve věku 11–15 let. Patnáct procent má nadváhu a šest procent dospívajících je obézních. Problémy s vyšší hmotností mají častěji chlapci než dívky – jak v případě nadváhy, tak obezity. „Důležité je sledovat nejen aktuální situaci, ale především vývoj v čase – a ten je bohužel negativní. Zdůraznil bych zvýšený výskyt obezity u patnáctiletých chlapců a nárůst počtu dívek s nadváhou ve věku 13 i 15 let,“ říká Michal Kalman, vedoucí olomouckého výzkumného týmu.

Nadváha, obezita a sebehodnocení

Vědci se zaměřili také na tzv. body image – zajímalo je, jak svou hmotnost děti vnímají. Zjistili, že 29 procent dívek s nadváhou či obezitou si tento fakt nepřipouští. U chlapců s nadměrnou hmotností jde dokonce o 41 procent. Naopak pětina dívek se považuje za tlusté, přestože je jejich hmotnost v normě. „Víme také, že negativně hodnotí vlastní hmotnost skoro třetina třináctiletých a patnáctiletých děvčat. Předpokládáme, že velký vliv zde hraje věkové období citlivé na sebehodnocení v kombinaci se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu,“ zamýšlí se Michal Kalman.

Co se týká nadměrné hmotnosti, všímali si výzkumníci z Univerzity Palackého také regionálních rozdílů. Z nich plyne, že nejmenší problémy s nadváhou a obezitou mají děti v Praze, největší pak na severu Čech. Nejvíce obézních dětí je však v Královéhradeckém kraji. „Ale ve výzkumu jsme zaměřili pozornost i na druhý pól. Zjistili jsme, že pět procent dospívajících má podváhu. Když tedy ke dvaceti procentům s vyšší hmotností přidáme pět s podváhou, vychází nám, že čtvrtina dětské populace čelí nějaké abnormalitě týkající se vlastní hmotnosti,“ upozorňuje Kalman.

Více ovoce a zeleniny, méně sladkostí

Zlepšují se naopak stravovací návyky české mládeže. Děti stále častěji sáhnou po ovoci a zelenině. Dokonce znatelně víc, než je v Evropě a ve světě běžné. Bezmála polovina českých dětí ve sledovaném věku 11–15 let sní denně alespoň jeden kus ovoce. V případě zeleniny se to týká 37 procent z nich. Dospívající také ve srovnání s minulými lety konzumují méně sladkostí. Vědci v každodenní konzumaci sladkostí zaznamenali oproti datům z roku 2010 téměř třetinový pokles u třináctiletých a patnáctiletých. Třetina dětí pak pamlsky nejí vůbec, nebo se k nim dostanou jen výjimečně.

Důležité jsou z výživového hlediska také zjištění týkající se prvního jídla dne. V roce 2018 snídalo každý školní den 49 procent školáků ve věku 11–15 let. Možná trochu překvapivě snídaní startuje den více chlapců než dívek. Už méně překvapivé je, že se zvyšujícím se věkem tenhle zvyk oslabuje – zatímco u jedenáctiletých se týká 57 procent, v patnácti letech snídá už jen 42 procent. „Zajímavé je, že existuje poměrně velká skupina dětí, asi šestina, která nesnídá ve všední den. Přitom ale o víkendu snídani do svého denního plánu pravidelně řadí. Je to tím, že v sobotu a v neděli mají na vše víc času? A snídalo by víc českých dětí od pondělí do pátku, kdyby jim škola začínala později?” přemítá Michal Kalman.

Tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Do aktuálního výzkumu se zapojilo 230 škol a své odpovědi poskytlo více než 13 tisíc dětí.

HBSC studie (Health Behaviour in School-aged Children), realizovaná pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO), se zabývá životním stylem mladé generace komplexně. Kromě čerstvých dat o nadváze, obezitě a stravovacích návycích se zaměřuje také na konzumaci alkoholu, kouření a spotřebu marihuany nebo konzumaci slazených a energetických nápojů. Vybraná data včetně infografiky je možné si projít nebo stáhnout díky nové webové prezentaci www.zdravagenerace.cz.

Categories: Novinky z UP a PřF

HBSC studie: České děti přibírají, pětina z nich má problém s hmotností

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 26. June 2019 - 12:08

Více než pětina českých školáků má buď nadváhu, nebo je obézní. Meziroční srovnání navíc ukazuje, že počet dětí s nadměrnou hmotností roste. Pozitivní jsou naopak zjištění o stravovacích návycích. Dospívající jedí více ovoce i zeleniny a stále méně sladkostí. Vyplývá to z aktuálních dat vědců z fakulty tělesné kultury, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem dospívajících.

Se svou hmotností se pere více než pětina populace českých dětí ve věku 11–15 let. Patnáct procent má nadváhu a šest procent dospívajících je obézních. Problémy s vyšší hmotností mají častěji chlapci než dívky – jak v případě nadváhy, tak obezity. „Důležité je sledovat nejen aktuální situaci, ale především vývoj v čase – a ten je bohužel negativní. Zdůraznil bych zvýšený výskyt obezity u patnáctiletých chlapců a nárůst počtu dívek s nadváhou ve věku 13 i 15 let,“ říká Michal Kalman, vedoucí olomouckého výzkumného týmu.

Nadváha, obezita a sebehodnocení

Vědci se zaměřili také na tzv. body image – zajímalo je, jak svou hmotnost děti vnímají. Zjistili, že 29 procent dívek s nadváhou či obezitou si tento fakt nepřipouští. U chlapců s nadměrnou hmotností jde dokonce o 41 procent. Naopak pětina dívek se považuje za tlusté, přestože je jejich hmotnost v normě. „Víme také, že negativně hodnotí vlastní hmotnost skoro třetina třináctiletých a patnáctiletých děvčat. Předpokládáme, že velký vliv zde hraje věkové období citlivé na sebehodnocení v kombinaci se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu,“ zamýšlí se Michal Kalman.

Co se týká nadměrné hmotnosti, všímali si výzkumníci z Univerzity Palackého také regionálních rozdílů. Z nich plyne, že nejmenší problémy s nadváhou a obezitou mají děti v Praze, největší pak na severu Čech. Nejvíce obézních dětí je však v Královéhradeckém kraji. „Ale ve výzkumu jsme zaměřili pozornost i na druhý pól. Zjistili jsme, že pět procent dospívajících má podváhu. Když tedy ke dvaceti procentům s vyšší hmotností přidáme pět s podváhou, vychází nám, že čtvrtina dětské populace čelí nějaké abnormalitě týkající se vlastní hmotnosti,“ upozorňuje Kalman.

Více ovoce a zeleniny, méně sladkostí

Zlepšují se naopak stravovací návyky české mládeže. Děti stále častěji sáhnou po ovoci a zelenině. Dokonce znatelně víc, než je v Evropě a ve světě běžné. Bezmála polovina českých dětí ve sledovaném věku 11–15 let sní denně alespoň jeden kus ovoce. V případě zeleniny se to týká 37 procent z nich. Dospívající také ve srovnání s minulými lety konzumují méně sladkostí. Vědci v každodenní konzumaci sladkostí zaznamenali oproti datům z roku 2010 téměř třetinový pokles u třináctiletých a patnáctiletých. Třetina dětí pak pamlsky nejí vůbec, nebo se k nim dostanou jen výjimečně.

Důležité jsou z výživového hlediska také zjištění týkající se prvního jídla dne. V roce 2018 snídalo každý školní den 49 procent školáků ve věku 11–15 let. Možná trochu překvapivě snídaní startuje den více chlapců než dívek. Už méně překvapivé je, že se zvyšujícím se věkem tenhle zvyk oslabuje – zatímco u jedenáctiletých se týká 57 procent, v patnácti letech snídá už jen 42 procent. „Zajímavé je, že existuje poměrně velká skupina dětí, asi šestina, která nesnídá ve všední den. Přitom ale o víkendu snídani do svého denního plánu pravidelně řadí. Je to tím, že v sobotu a v neděli mají na vše víc času? A snídalo by víc českých dětí od pondělí do pátku, kdyby jim škola začínala později?” přemítá Michal Kalman.

Tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Do aktuálního výzkumu se zapojilo 230 škol a své odpovědi poskytlo více než 13 tisíc dětí.

HBSC studie (Health Behaviour in School-aged Children), realizovaná pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO), se zabývá životním stylem mladé generace komplexně. Kromě čerstvých dat o nadváze, obezitě a stravovacích návycích se zaměřuje také na konzumaci alkoholu, kouření a spotřebu marihuany nebo konzumaci slazených a energetických nápojů. Vybraná data včetně infografiky je možné si projít nebo stáhnout díky nové webové prezentaci www.zdravagenerace.cz.

Martin Golec z FF UP: Nejstarší dochovaná jeskynní kresba na území ČR je v Kateřinské jeskyni

S unikátním objevem přišli Martin Golec z katedry historie FF UP, Petr Zajíček ze Správy jeskyní ČR a Ivo Světlík z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.  Zjistili, že v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu se nachází nejstarší jeskynní kresba na území České republiky. Vznik geometrických obrazců, vytvořených uhlíky na stěnách, datovala radiouhlíková analýza do doby před více než šesti tisíci lety.  

V Moravském krasu je víc než tisíc jeskyní a asi v pěti největších se nacházejí četné pozůstatky, především podpisy lidí, kteří tam vcházeli od 16. do 19. století. Právě na ně se kolektiv vědců zaměřil ve svém výzkumu kreseb podpořeným Interní grantovou agenturou Univerzity Palackého.  

„Moravským krasem se zabývám od roku 2007 a podpisy lidí, nejčastěji turistů, kteří do tamních jeskyní vcházeli, pocházejí z 18. století. V Kateřinské jeskyni jsme mezi nimi však objevili skupinu čar, kreseb, které se odlišovaly. Podezření, že pocházejí z jiné doby, nám potvrdila radiouhlíková metoda,“ řekl Martin Golec z katedry historie filozofické fakulty. Právě díky ní vědci dokázali, že se v Kateřinské jeskyni nacházejí nejstarší zjištěné jeskynní kresby na území České republiky. Vznikly v mladším neolitu, jejich stáří tedy čítá 6200 let.

„Technologie malohmotnostních vzorkůC14 je pro archeology velkým přínosem. Ivo Světlík z Ústavu jaderné fyziky AV ČR objevu hodně napomohl prostřednictvím vylepšením metody odběru vzorků jeskynních kreseb. Na vatě namočený ve speciálním roztoku odebraný vzorek je následně pečlivě připraven k měření ve speciálním přístroji a odeslán do maďarského Debrecínu ke konečnému měření. Úbytek radioaktivního uhlíku dokáže změřit období, kdy dílo vzniklo. Nová metoda odběru navíc kresbu poškodí jen minimálně, což je z hlediska ochrany významné,“ dodal archeolog z UP.

Smysl obrázků je podle něj však zatím nejasný. Umístění kreseb hluboko v temných zákoutích na nápadné výstupky a praskliny však vysvětlujeme tak, že si lidé tehdy takto označili místo, kde proběhly duchovní obřady zacílené na bytosti lidi převyšující. Martin Golec si rozhodně nemyslí, že by šlo o kresbu člověka, který kreslil pouze z dlouhé chvíle. Je přesvědčen, že za každou ze struktur autor obrazce viděl něco hlubšího, co současná věda bohužel zatím neumí rozklíčovat.

Unikátní objev se stane součástí bakalářské práce Lucie Maříkové, jejímž konzultantem je právě Martin Golec z FF UP. Data budou následně publikována v různých časopisech, velkou snahou vědců je publikovat unikátní objev i v britském prestižním vědeckém časopise Radio carbon. 

„Je to až neuvěřitelné. Ročně Kateřinskou jeskyní projde asi 70 tisíc lidí. Generace badatelů i návštěvníků chodila kolem kreseb starých víc než šest tisíc let doposud bez povšimnutí,“ dodal archeolog z UP.  

Categories: Novinky z UP a PřF

Martin Golec z FF UP: Nejstarší dochovaná jeskynní kresba na území ČR je v Kateřinské jeskyni

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 26. June 2019 - 7:32

S unikátním objevem přišli Martin Golec z katedry historie FF UP, Petr Zajíček ze Správy jeskyní ČR a Ivo Světlík z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.  Zjistili, že v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu se nachází nejstarší jeskynní kresba na území České republiky. Vznik geometrických obrazců, vytvořených uhlíky na stěnách, datovala radiouhlíková analýza do doby před více než šesti tisíci lety.  

V Moravském krasu je víc než tisíc jeskyní a asi v pěti největších se nacházejí četné pozůstatky, především podpisy lidí, kteří tam vcházeli od 16. do 19. století. Právě na ně se kolektiv vědců zaměřil ve svém výzkumu kreseb podpořeným Interní grantovou agenturou Univerzity Palackého.  

„Moravským krasem se zabývám od roku 2007 a podpisy lidí, nejčastěji turistů, kteří do tamních jeskyní vcházeli, pocházejí z 18. století. V Kateřinské jeskyni jsme mezi nimi však objevili skupinu čar, kreseb, které se odlišovaly. Podezření, že pocházejí z jiné doby, nám potvrdila radiouhlíková metoda,“ řekl Martin Golec z katedry historie filozofické fakulty. Právě díky ní vědci dokázali, že se v Kateřinské jeskyni nacházejí nejstarší zjištěné jeskynní kresby na území České republiky. Vznikly v mladším neolitu, jejich stáří tedy čítá 6200 let.

„Technologie malohmotnostních vzorkůC14 je pro archeology velkým přínosem. Ivo Světlík z Ústavu jaderné fyziky AV ČR objevu hodně napomohl prostřednictvím vylepšením metody odběru vzorků jeskynních kreseb. Na vatě namočený ve speciálním roztoku odebraný vzorek je následně pečlivě připraven k měření ve speciálním přístroji a odeslán do maďarského Debrecínu ke konečnému měření. Úbytek radioaktivního uhlíku dokáže změřit období, kdy dílo vzniklo. Nová metoda odběru navíc kresbu poškodí jen minimálně, což je z hlediska ochrany významné,“ dodal archeolog z UP.

Smysl obrázků je podle něj však zatím nejasný. Umístění kreseb hluboko v temných zákoutích na nápadné výstupky a praskliny však vysvětlujeme tak, že si lidé tehdy takto označili místo, kde proběhly duchovní obřady zacílené na bytosti lidi převyšující. Martin Golec si rozhodně nemyslí, že by šlo o kresbu člověka, který kreslil pouze z dlouhé chvíle. Je přesvědčen, že za každou ze struktur autor obrazce viděl něco hlubšího, co současná věda bohužel zatím neumí rozklíčovat.

Unikátní objev se stane součástí bakalářské práce Lucie Maříkové, jejímž konzultantem je právě Martin Golec z FF UP. Data budou následně publikována v různých časopisech, velkou snahou vědců je publikovat unikátní objev i v britském prestižním vědeckém časopise Radio carbon. 

„Je to až neuvěřitelné. Ročně Kateřinskou jeskyní projde asi 70 tisíc lidí. Generace badatelů i návštěvníků chodila kolem kreseb starých víc než šest tisíc let doposud bez povšimnutí,“ dodal archeolog z UP.  

Centrum regionu Haná pomůže Ostravě zlepšit ovzduší

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 25. June 2019 - 12:00

Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) je jedním z řešitelů evropského projektu s názvem CLAIRO (z anglického CLean AIR in Ostrava), jehož cílem je přispět ke zlepšení ovzduší v severomoravském krajském městě výsadbou vhodné zeleně, která bude schopna pohlcovat nečistoty z různých zdrojů a snížit účinky takzvaného tepelného ostrova ve městě. Výsledky se budou využívat nejen na území města Ostravy, ale i na evropské úrovni.

Vybraná zeleň bude vysázena za odborného dozoru Slezské univerzity v městském obvodu Radvanice a Bartovice. Vysoká škola báňská v Ostravě pak bude mít na starosti vyhodnocování naměřených hodnot znečištění. Úkolem vědců z CRH bude podpořit růst zeleně  pro tento účel speciálně připravenými biostimulanty.  Stromy totiž budou muset čelit  mnoha zátěžím tamního životního prostředí a speciálně připravené látky jim pomohou tyto obtíže překonat. Výzkumu a vývoji  růstových regulátorů odvozených od rostlinných hormonů se olomoučtí vědci věnují již zhruba dvě desetiletí. 

"Díky dlouholetým zkušenostem umíme připravit stimulující látky na míru pro konkrétní rostlinné druhy a podmínky, v nichž se nacházejí.  Dokážeme tak čelit takovým stresovým faktorům, jako je například sucho, zasolení půdy či vysoké koncentrace těžkých kovů. Spolupráce na projektu je pro nás zajímavá výzva," uvedl vedoucí Oddělení chemické biologie a genetiky CRH Karel Doležal. Spolu se svými kolegy mimo jiné vyvíjí také speciální deriváty rostlinných hormonů, díky nimž se daří v Jihoafrické republice zachraňovat ohrožené druhy rostlin.

Rozpočet projektu CLAIRO činí přibližně 65 milionů korun, z evropských fondů získá Ostrava jako hlavní partner, zodpovědný za realizace projektu, dotaci výši 52,7 milionů korun. Projekt realizuje ve spolupráci s projektovými partnery Moravskoslezský kraj, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Palackého v Olomouci, SOBIC Smart & Open Base for Innovations in European Cities and Regions a Regionální sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska. Prestižní program, ze kterého dotace přijdou (Urban Innovative Actions), slouží k podpoře nejinovativnějších projektů v Evropě.

„V dnešní době je využívání nejmodernějších technologií a inovačních metod nepostradatelné. Máme-li nějaké ambice a cíle, bez odvážných projektů se neobejdeme. Postupy, které bude projekt Clairo využívat, jistě přinesou výsledky, po kterých už dlouho voláme všichni. Jsem rád, že máme silné partnery, se kterými se nám podaří podniknout další kroky k tomu, aby se nám všem v Moravskoslezském kraji lépe dýchalo,“ řekl hejtman kraje Ivo Vondrák.

Categories: Novinky z UP a PřF

Centrum regionu Haná pomůže Ostravě zlepšit ovzduší

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 25. June 2019 - 12:00

Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) je jedním z řešitelů evropského projektu s názvem CLAIRO (z anglického CLean AIR in Ostrava), jehož cílem je přispět ke zlepšení ovzduší v severomoravském krajském městě výsadbou vhodné zeleně, která bude schopna pohlcovat nečistoty z různých zdrojů a snížit účinky takzvaného tepelného ostrova ve městě. Výsledky se budou využívat nejen na území města Ostravy, ale i na evropské úrovni.

Vybraná zeleň bude vysázena za odborného dozoru Slezské univerzity v městském obvodu Radvanice a Bartovice. Vysoká škola báňská v Ostravě pak bude mít na starosti vyhodnocování naměřených hodnot znečištění. Úkolem vědců z CRH bude podpořit růst zeleně  pro tento účel speciálně připravenými biostimulanty.  Stromy totiž budou muset čelit  mnoha zátěžím tamního životního prostředí a speciálně připravené látky jim pomohou tyto obtíže překonat. Výzkumu a vývoji  růstových regulátorů odvozených od rostlinných hormonů se olomoučtí vědci věnují již zhruba dvě desetiletí. 

"Díky dlouholetým zkušenostem umíme připravit stimulující látky na míru pro konkrétní rostlinné druhy a podmínky, v nichž se nacházejí.  Dokážeme tak čelit takovým stresovým faktorům, jako je například sucho, zasolení půdy či vysoké koncentrace těžkých kovů. Spolupráce na projektu je pro nás zajímavá výzva," uvedl vedoucí Oddělení chemické biologie a genetiky CRH Karel Doležal. Spolu se svými kolegy mimo jiné vyvíjí také speciální deriváty rostlinných hormonů, díky nimž se daří v Jihoafrické republice zachraňovat ohrožené druhy rostlin.

Rozpočet projektu CLAIRO činí přibližně 65 milionů korun, z evropských fondů získá Ostrava jako hlavní partner, zodpovědný za realizace projektu, dotaci výši 52,7 milionů korun. Projekt realizuje ve spolupráci s projektovými partnery Moravskoslezský kraj, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Palackého v Olomouci, SOBIC Smart & Open Base for Innovations in European Cities and Regions a Regionální sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska. Prestižní program, ze kterého dotace přijdou (Urban Innovative Actions), slouží k podpoře nejinovativnějších projektů v Evropě.

„V dnešní době je využívání nejmodernějších technologií a inovačních metod nepostradatelné. Máme-li nějaké ambice a cíle, bez odvážných projektů se neobejdeme. Postupy, které bude projekt Clairo využívat, jistě přinesou výsledky, po kterých už dlouho voláme všichni. Jsem rád, že máme silné partnery, se kterými se nám podaří podniknout další kroky k tomu, aby se nám všem v Moravskoslezském kraji lépe dýchalo,“ řekl hejtman kraje Ivo Vondrák.

Téměř stovka studentů programu Euroculture má tento týden výuku na UP

Intenzivní týdenní program mají tento týden na UP posluchači magisterského studijního programu Euroculture. Na různých projektech se společným tématem pracuje na katedře historie FF UP osmdesát osm posluchačů z osmadvaceti zemí světa. Univerzita Palackého ve spolupráci s partnerskou univerzitou v Göttingenu jim nabídne i odbornou konferenci a „Career day“.

Studijní magisterský program Euroculture: Society, Politics and Culture in a Global Context je interdisciplinární mezinárodní magisterský program akreditovaný na osmi evropských univerzitách tvořících konsorcium a spolupracujících se čtyřmi zámořskými partnerskými univerzitami. Euroculture, fungující už od roku 1998, byl Evropskou komisí zařazen na seznam prestižních programů Erasmus Mundus Master of Excellence, přičemž je programem Erasmus Mundus již od roku 2005. Jeho absolventi získávají joint degree ze dvou evropských univerzit, na nichž studují.

„Studium mi pomáhá rozšířit spektrum mého obecného poznání. Nejzajímavější je pro mne možnost výběru studia v různých zemích i kulturách. Zajímavé úkoly a neustálé cestování vás totiž nutí řešit různé problémy. Jste najednou tolerantnější a získáte i větší nezávislost,“ řekla Susanne Link z Uppsala universitet a Univerzity Palackého.

Každý posluchač magisterského programu Euroculture totiž v prvním roce studuje alespoň na dvou evropských univerzitách. Ve třetím semestru si studenti volí mezi praktickým zaměřením, spočívajícím ve čtyřměsíční praxi v oborově příbuzné instituci, a akademickým zaměřením, kterým je studium na jedné z partnerských univerzit v Evropě nebo v zámoří. Intenzivní program, který se právě koná na FF UP, je integrální součástí studijního programu po ukončení druhého semestru studia.

„Všichni účastníci, tedy nejen naši studenti, ale i posluchači sedmi evropských partnerských zemí, mají za úkol v týmech sepsat studii na výzkumné téma v rámci obecného tématu programu, které je letos „Inequality and Solidarity“. Během intenzivního programu, který se v Olomouci koná již počtvrté, budou studenti své práce i prezentovat,“ uvedl Antonín Kalous, vedoucí katedry historie filozofické fakulty. Dodal, že jednání se účastní i zástupci partnerských univerzit mimoevropských, tedy IUPUI (Indiana, USA), Pune (India), UNAM (Mexico) a Ósaka (Japan).

„Velmi oceňuji interdisciplinární aspekt. I když se ve své práci studenti zaměřují na velmi úzké téma, setkávají se s různými metodikami i přístupy přednášejících z různých oborů. Zpočátku se to může zdát matoucí, mohu však potvrdit, že se naopak jedná o významnou přidanou hodnotu, kterou program Euroculture nabízí,“ uvedla Maeva Chargros z Uniwersytet Jagielloński v Krakově a Univerzity Palackého.

Nemůže se dočkat, až bude čelit další výzvě i Nina Tousch z Université de Strasbourg a Univerzity Palackého. „Program Euroculture mi pomohl najít se a pochopit sama sebe. Lidé, které jsem potkala i poznatky, které jsem na partnerských univerzitách získala, mi pomohly poznat, kdo jsem,“ řekla. Zdůraznila přitom, že jejím nejkrásnějším objevem eurokulturního dobrodružství je Česká republika se svou historií, lidmi i jazykem.

„Na tomto studiu je totiž nejzajímavější, že jako někdo ho začínáte a ukončíte ho jako někdo úplně jiný. Zásadně vás to v dobrém mění. Dnes jsem přesvědčena, že moje budoucnost už navždy bude spojena s Českou republikou,“ dodala.

Program Euroculture je zaměřen obecně na evropskou kulturu v nejširším slova smyslu, tedy na kulturní a společenský vývoj v Evropě, na otázky evropské identity, hodnoty, historii, politiku, společnost a další. Jeho předností je důraz kladený na kombinaci teoretických znalostí a praktických dovedností. Cílem je připravit absolventy na práci v profesích, kde je zapotřebí porozumění evropským otázkám a problémům současné evropské společnosti. Absolventi magisterského studia získávají pozice v evropských i státních institucích, v nevládních organizacích či nadnárodních firmách, které mají zájem o jejich mezinárodní a multikulturní zkušenosti. Více o programu Euroculture ZDE. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Téměř stovka studentů programu Euroculture má tento týden výuku na UP

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 25. June 2019 - 7:44

Intenzivní týdenní program mají tento týden na UP posluchači magisterského studijního programu Euroculture. Na různých projektech se společným tématem pracuje na katedře historie FF UP osmdesát osm posluchačů z osmadvaceti zemí světa. Univerzita Palackého ve spolupráci s partnerskou univerzitou v Göttingenu jim nabídne i odbornou konferenci a „Career day“.

Studijní magisterský program Euroculture: Society, Politics and Culture in a Global Context je interdisciplinární mezinárodní magisterský program akreditovaný na osmi evropských univerzitách tvořících konsorcium a spolupracujících se čtyřmi zámořskými partnerskými univerzitami. Euroculture, fungující už od roku 1998, byl Evropskou komisí zařazen na seznam prestižních programů Erasmus Mundus Master of Excellence, přičemž je programem Erasmus Mundus již od roku 2005. Jeho absolventi získávají joint degree ze dvou evropských univerzit, na nichž studují.

„Studium mi pomáhá rozšířit spektrum mého obecného poznání. Nejzajímavější je pro mne možnost výběru studia v různých zemích i kulturách. Zajímavé úkoly a neustálé cestování vás totiž nutí řešit různé problémy. Jste najednou tolerantnější a získáte i větší nezávislost,“ řekla Susanne Link z Uppsala universitet a Univerzity Palackého.

Každý posluchač magisterského programu Euroculture totiž v prvním roce studuje alespoň na dvou evropských univerzitách. Ve třetím semestru si studenti volí mezi praktickým zaměřením, spočívajícím ve čtyřměsíční praxi v oborově příbuzné instituci, a akademickým zaměřením, kterým je studium na jedné z partnerských univerzit v Evropě nebo v zámoří. Intenzivní program, který se právě koná na FF UP, je integrální součástí studijního programu po ukončení druhého semestru studia.

„Všichni účastníci, tedy nejen naši studenti, ale i posluchači sedmi evropských partnerských zemí, mají za úkol v týmech sepsat studii na výzkumné téma v rámci obecného tématu programu, které je letos „Inequality and Solidarity“. Během intenzivního programu, který se v Olomouci koná již počtvrté, budou studenti své práce i prezentovat,“ uvedl Antonín Kalous, vedoucí katedry historie filozofické fakulty. Dodal, že jednání se účastní i zástupci partnerských univerzit mimoevropských, tedy IUPUI (Indiana, USA), Pune (India), UNAM (Mexico) a Ósaka (Japan).

„Velmi oceňuji interdisciplinární aspekt. I když se ve své práci studenti zaměřují na velmi úzké téma, setkávají se s různými metodikami i přístupy přednášejících z různých oborů. Zpočátku se to může zdát matoucí, mohu však potvrdit, že se naopak jedná o významnou přidanou hodnotu, kterou program Euroculture nabízí,“ uvedla Maeva Chargros z Uniwersytet Jagielloński v Krakově a Univerzity Palackého.

Nemůže se dočkat, až bude čelit další výzvě i Nina Tousch z Université de Strasbourg a Univerzity Palackého. „Program Euroculture mi pomohl najít se a pochopit sama sebe. Lidé, které jsem potkala i poznatky, které jsem na partnerských univerzitách získala, mi pomohly poznat, kdo jsem,“ řekla. Zdůraznila přitom, že jejím nejkrásnějším objevem eurokulturního dobrodružství je Česká republika se svou historií, lidmi i jazykem.

„Na tomto studiu je totiž nejzajímavější, že jako někdo ho začínáte a ukončíte ho jako někdo úplně jiný. Zásadně vás to v dobrém mění. Dnes jsem přesvědčena, že moje budoucnost už navždy bude spojena s Českou republikou,“ dodala.

Program Euroculture je zaměřen obecně na evropskou kulturu v nejširším slova smyslu, tedy na kulturní a společenský vývoj v Evropě, na otázky evropské identity, hodnoty, historii, politiku, společnost a další. Jeho předností je důraz kladený na kombinaci teoretických znalostí a praktických dovedností. Cílem je připravit absolventy na práci v profesích, kde je zapotřebí porozumění evropským otázkám a problémům současné evropské společnosti. Absolventi magisterského studia získávají pozice v evropských i státních institucích, v nevládních organizacích či nadnárodních firmách, které mají zájem o jejich mezinárodní a multikulturní zkušenosti. Více o programu Euroculture ZDE. 

Letní škola Geospatial Summer School 2019 se zaměří na městské prostředí

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 24. June 2019 - 14:00

Tvorbě geoinformačních projektů se věnuje letošní letní škola Geospatial Summer School 2019 s podtitulem Urban Environment, kterou tento týden pořádá katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty. Studenti ze střední a východní Evropy se zaměří na sběr dat, jejich management, analýzu i vizualizaci výsledků.

„Již tradičně se nám hlásí pestrá paleta studentů z různých zemí, oborů a specializací v různých fázích studia. Každý z účastníků má nějakou svou studijní nebo profesní minulost a je velmi zajímavé sledovat, jak se navzájem inspirují. Vytváříme unikátní platformu pro sdílení znalostí,“ uvedl hlavní koordinátor akce Vít Pászto z katedry geoinformatiky.

Na letní škole Geospatial Summer School 2019 pracují studenti v týmech. V prvním dni se zaměřili na zdroje dat a na to, jak údaje získat či změřit. „Čeká je práce s daty, jejich analýza, vizualizace a prezentace výsledků před pozvanými hosty,“ doplnil Vít Pászto.

Pozvání přijali přední zahraniční experti z oblasti geoinformatiky, geografie a příbuzných oborů.

„Jedním z nich je Paul Longley z University College London, který je autorem bestselleru našeho oboru ´Geographic Information Science and Systems´. Bez nadsázky je to jeden z Top 10 světových geoinformatiků. Letní školy se zúčastní také Hugo Poelman z Bruselu z Evropské komise zodpovědný za regionální a unijní politiku či Jonathan F. Raper, CEO několika britských firem pracujících s otevřenými prostorovými daty. Skvělí budou i Damiano Cerrone a Jesús López Baeza z úspěšného finského start-upu SPIN Unit. Jsem hrdý, že přijedou na naši univerzitu. Až studentům závidím,“ řekl Vít Voženílek, vedoucí katedry geoinformatiky.

Letní školy Geospatial Summer School 2019, která je podpořena z celouniverzitního OP VVV projektu, se účastní studenti z Polska, Německa, Rakouska, Řecka, Nizozemska, Srbska či Slovenska.

Categories: Novinky z UP a PřF

Pages

Subscribe to Joint Laboratory of Optics aggregator