Feed aggregator

UP má další čtyři Fulbrightovy stipendisty

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 4. July 2019 - 11:52

Česko-americký vládní stipendijní program spravovaný Komisí J. Williama Fulbrighta umožní v příštím akademickém roce vycestovat čtyřem lidem z UP na prestižní univerzity ve Spojených státech amerických.  

Lenka Krůzová z Laboratoře cytogenetiky a molekulární cytogenetiky Hemato-onkologické kliniky FNOl a LF UP, Jan Tomáštík ze Společné laboratoře optiky PřF UP a Fyzikálního ústavu AV ČR, Petr Vaněk z II. interní kliniky FNOl a LF UP a Jan Buráň, student druhého ročníku FF UP, získali prestižní stipendium J. W. Fulbrighta.

„Je to pro mne obrovský úspěch, skvělá příležitost, ale i velká zodpovědnost. Dostala jsem možnost, která mi může pomoci posunout se ve vzdělání, kariéře i v životě,“ řekla Lenka Krůzová z Laboratoře cytogenetiky a molekulární cytogenetiky FNOl a LF UP. Několik let se věnuje chronické lymfocytární leukémii (CLL) a Moores Cancer Center na University of California si vybrala především kvůli profesorovi Thomasi Kippsovi, který tamní centrum vede a který je nejen předním světovým odborníkem na chronickou lymfocytární leukémii, ale i odborník na její terapii.

„V poslední době jsem pracovala hlavně na komplexních karyotypech. V USA bych chtěla studovat korelace mezi cytogenetickými aberacemi a somatickými mutacemi, které vedou k nestabilitě genomu. Mám v plánu pokračovat i ve studiu signální dráhy ROR1, což je receptor, který ovlivňuje buněčnou migraci, proliferaci a přežívání. Protilátky tohoto receptoru v kombinaci s dalšími terapeutiky by tak mohly být dalším léčebným přístupem pro pacienty s CLL,“ vysvětlila Lenka Krůzová. Thomase Kippse by ráda pozvala do Olomouce na tradiční Olomoucké hematologické dny.

„Začátky za oceánem jistě nebudou úplně jednoduché, nicméně situace tak zvaně mimo komfortní zónu vás posouvají dál. Proto bych chtěla poděkovat Fulbrightově komisi, která mě vybrala a dala mi tuto příležitost. Děkuji také všem, kteří mi psali doporučení a během příprav mě podporovali a podporují. Samozřejmě velmi děkuji za vstřícný přístup i vedení kliniky,“ dodala.  

Za oceán vycestuje i lékař Petr Vaněk z II. interní kliniky FNOl a LF UP. „Je to velká výzva, profesní zlom, zároveň odměna. Katedra medicíny University of Minnesota je jedním z nejlepších výzkumných pracovišť v zemi. Tamní gastroenterologická klinika je mezinárodním centrem excelence v rámci digestivní endoskopie a pankreatických onemocnění. Jsou průkopníky autotransplantace slinivky břišní, provádí nejvíce výkonů ERCP v USA ročně a jako jedna ze čtyř institucí obdrželi grant SPORE pro výzkum karcinomu pankreatu,“ uvedl. Petr Vaněk se připojí k tamnímu týmu, který se zabývá nekrotizující pankreatitidou, konkrétně jejími komplikacemi. „Mou výzkumnou oblastí je endoskopická léčba tekutinových kolekcí pankreatu a doposud málo probádaný syndrom odpojené kaudy pankreatu. Věřím, že tímto pobytem položím základy pokračující spolupráce mezi klinikami v Olomouci a Minneapolis a že bude rozhodujícím obdobím mého profesního rozvoje,“ dodal. 

Do USA pojede také Jan Tomáštík, který pracuje ve Společné laboratoři optiky. Loni ukončil doktorát, v němž se zaměřoval na charakterizaci tenkých SiCN vrstev. Díky Fulbrightovu stipendiu se deset měsíců bude věnovat výzkumu a rozšiřovat si znalosti na Virginia Tech University v týmu profesorky Kathy Lu, expertky na porézní keramické vrstvy.

„Prakticky všechny objekty integrují s okolním světem prostřednictvím svého povrchu, ať už se jedná o list pily, nůžky, ložisko v autě, brýle nebo vnitřní povrch komory reaktoru. Proto jsou povrchové vrstvy neboli filmy zajímavé. Pro vylepšení vlastností mnoha objektů či části strojů je nemusíme vyrábět z lepších a dražších materiálů, ale stačí upravit povrch - například pevnou a odolnou keramickou vrstvou. Vrstvy musejí v praxi dobře držet a dlouho vydržet funkční. To je ve zkratce jádro mé specializace,“ uvedl Jan Tomáštík.

Porézní keramické vrstvy, kterým se bude v USA věnovat, jsou hybridním materiálem kombinující pevnost keramiky s velkým aktivním povrchem dosahujícím stovek čtverečních metrů na gram materiálu. Ten se získá díky propojené struktuře maličkých pórů a nano-pórů, což přináší skvělou využitelnost pro chemickou katalýzu, ale například i jako obložení vnitřku fúzních reaktorů, jejichž první generace se poslední desítky let vyvíjí nebo jako materiál pro vodíkové energetické články.

Fulbrightovo stipendium získal i Petr Vaněk, odborný asistent II. interní kliniky LF UP a FNOl, který vycestuje na University of Minnesota a také Jan Buráň, student FF UP, který koncem srpna odjíždí na čtyři měsíce na Princeton University. S profesorem Philipem Pettitem bude konzultovat svůj aktuální projekt – kritiku potenciálně totalitárních tendencí v myšlení Carla Schmitta a jeho dnešních pokračovatelů. „Očekávám, že se výrazně posunu ve svých znalostech a schopnostech. Velmi děkuju všem, kteří mě podpořili. Děkuji i Fulbrightově komisi, bez ní bych prostředky na pobyt na Princeton University sháněl jen velmi těžko,“ řekl.  

V rámci Fulbrightova stipendijního programu financovaného českou a americkou vládou vyjede v akademickém roce 2019/2020 do USA jedenatřicet českých vědců, studentů a pracovníků neziskového sektoru. Podle Hany Ripkové, ředitelky Fulbrightovy komise, je letošní vybraná skupina stipendistů velmi pestrá, a to jak s ohledem na domovské české instituce, tak i obory. Tradiční dominanci akademiků z Karlovy univerzity a Akademie věd letos úspěšně narušila velká skupina stipendistů z mnoha dalších českých univerzit. Na rozdíl od předchozích let, kdy dominovaly přírodovědné a technické obory, letos mírně převažuje zastoupení společenskovědních oborů.

Počet českých stipendistů, kteří od založení Fulbrigtovy komise před 28 lety získali Fulbrightovo stipendium, se blíží jedné tisícovce. Díky štědré podpoře ministerstva školství i americké strany patří česko-americký program mezi ty větší v Evropě, lídrem je hlavně v počtu vysílaných vědců a přednášejících.

Posláním Komise J. Williama Fulbrighta je podpora vzájemného porozumění mezi občany České republiky a USA prostřednictvím vzdělávacích, vědeckých a kulturních výměn. Komise za tím účelem spravuje česko-americký program vládních stipendií a poskytuje informační a poradenské služby pro zájemce o studium v USA. Bližší informace o Fulbrightově komisi ZDE.

Úspěšné „akademičky“: Univerzita Palackého je opět čtvrtá

Loňské čtvrté místo v celkovém hodnocení škol se podařilo obhájit reprezentantům Univerzity Palackého na letošních osmnáctých Českých akademických hrách. Hostilo je Vysoké učení technické v Brně. Olomoučtí sportovci vybojovali šedesát tři medailí, z toho pětadvacet těch nejcennějších.

Nejčastějšími přispěvateli do medailové sbírky byli už tradičně účastníci plaveckých disciplín. Stejně jako vloni na stupně vítězů nejčastěji vystoupali studenti fakulty tělesné kultury a kolegové ze Zlínského plaveckého klubu Gabriela Chudárková, která si vyplavala devět zlatých a tři stříbrné medaile, a Jan Slíva, který získal jedenáct medailí, z toho pět zlatých. Oba závodili jak v klasickém, tak ploutvovém plavání.

„Na osobní úspěchy jsem se tolik nesoustředil, především jsem doufal, že se nám podaří zopakovat vítězství mezi muži. To se nám téměř podařilo, skončili jsme na děleném prvním místě. Letošní konkurence byla větší než vloni, do Brna se sjela širší česká plavecká špička, i proto si vážím letošního úspěchu více. Jsem rád, že jsem udržel formu z mistrovství ČR a mohl jsem Univerzitě Palackého svými výkony pomoci k bodům,“ uvedl Jan Slíva, jehož hlavním plaveckým stylem je motýlek. V bazénu dále bodovali například Beáta Polišenská, Martin Mazáč nebo Jakub Jarolím.

Celkové pořadí škol na ČAH 2019

1. Univerzita Karlova

2. Masarykova univerzita

3. Vysoké učení technické

4. Univerzita Palackého

5. Západočeská univerzita

Kompletní výsledky jsou k dispozici zde

Nejcennější kovy cinkly závodníkům z Univerzity Palackého také na atletickém stadionu. Jiří Odvářka byl nejrychlejší ve sprintu přes překážky, sprinterka Lucie Domská brala zlato, stejně jako vloni, hned dvakrát – jednou na stovce a podruhé jako členka vítězné štafety 4x 100 metrů. „Vedro mi nevadilo, ale protivítr byl špatný. S časem 12,02 sekundy jsem nicméně spokojená. Můj nejlepší čas to ale není, vloni jsem stovku zaběhla za 11,72 sekundy. Říkala jsem si, že bych letošní sezonu chtěla jen pod 12 sekund. Sice se mi už podařilo vyrovnat svůj loňský nejlepší výkon, ale zároveň mám už tři časy nad 12 sekund včetně tohoto z akademických her, tak mi to asi úplně nevyjde,“ prozradila s úsměvem studentka fyzioterapie. Nutno dodat, že nejrychlejší byla i olomoucká ženská štafeta 4x 400 metrů.

O vůbec první úspěchy Univerzity Palackého na letošních Českých akademických hrách se postarali hned v první soutěžní den judisté. Lukáš Janiš ovládl váhu do 60 kg, stříbro ve svých kategoriích vybojovala Ivana Roupcová, František Šmehlík a Marek Švestka, bronz přidal Daniel Vydra. Za zmínku určitě stojí také první místa tenistů Karolíny Porubské a Lukáše Dillenze ve dvouhře či Lucie Ryšťákové v aerobiku, stříbra veslařů nebo bronzové umístění Michaely Matúšové v boulderingu.

Olomoučtí reprezentanti se nenechali zahanbit ani v kolektivních disciplínách. Další zlatou kapitolu své účasti na Českých akademických hrách připsaly házenkářky, jejich mužští kolegové skončili třetí. Bronzovými medailemi zakončily své turnaje také futsalistky a basketbalistky. „V zápase o bronz jsme nastoupily proti výběru Západočeské univerzity, který měl ve svých řadách i několik hráček z extraligového týmu Strakonic. Zápas nebyl vůbec jednoduchý, do poslední čtvrtiny byl téměř vyrovnaný. Chuť zvítězit a vidina medaile nás však hnaly dopředu a zápas jsme dotáhly do vítězného konce,“ přiblížila rozhodující boj basketbalistka Kateřina Jedličková. „Velkou zásluhu na konečném umístění má trenér týmu Jakub Stodůlka, který náš tým výborně vedl, jeho trenérské zkušenosti měly na nás velký vliv a hlavně výběr signálů byl v posledním zápase rozhodující,“ dodala.

Úspěšní sportovci se mohou podle koordinátora univerzitní reprezentace Vítězslava Pruknera těšit na finanční odměnu. „Za každou zlatou medaili získávají mimořádné sportovní stipendium 3000 korun, za stříbrnou 2000 korun a za bronzovou 1000 korun. Poděkování za úspěšnou reprezentaci ovšem nepatří jen sportovcům, ale rovněž všem garantům sportů, kteří zajistili účast sportovců a sportovních týmů UP v soutěžích, a také všem, kteří osobně působili jako trenéři družstev přímo v dějišti her v Brně,“ podotkl Vítězslav Prukner.

Univerzitu Palackého na Českých akademických hrách v Brně reprezentovalo 159 sportovců. Celkem bylo do soutěží ve dvaadvaceti odvětvích přihlášeno téměř 1900 studentů z českých vysokých a vyšších odborných škol. Pořadatelství osmnáctého ročníku her se ujalo brněnské Vysoké učení technické, které si letos připomíná 120. výročí svého založení. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Úspěšné „akademičky“: Univerzita Palackého je opět čtvrtá

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 4. July 2019 - 7:18

Loňské čtvrté místo v celkovém hodnocení škol se podařilo obhájit reprezentantům Univerzity Palackého na letošních osmnáctých Českých akademických hrách. Hostilo je Vysoké učení technické v Brně. Olomoučtí sportovci vybojovali šedesát tři medailí, z toho pětadvacet těch nejcennějších.

Nejčastějšími přispěvateli do medailové sbírky byli už tradičně účastníci plaveckých disciplín. Stejně jako vloni na stupně vítězů nejčastěji vystoupali studenti fakulty tělesné kultury a kolegové ze Zlínského plaveckého klubu Gabriela Chudárková, která si vyplavala devět zlatých a tři stříbrné medaile, a Jan Slíva, který získal jedenáct medailí, z toho pět zlatých. Oba závodili jak v klasickém, tak ploutvovém plavání.

„Na osobní úspěchy jsem se tolik nesoustředil, především jsem doufal, že se nám podaří zopakovat vítězství mezi muži. To se nám téměř podařilo, skončili jsme na děleném prvním místě. Letošní konkurence byla větší než vloni, do Brna se sjela širší česká plavecká špička, i proto si vážím letošního úspěchu více. Jsem rád, že jsem udržel formu z mistrovství ČR a mohl jsem Univerzitě Palackého svými výkony pomoci k bodům,“ uvedl Jan Slíva, jehož hlavním plaveckým stylem je motýlek. V bazénu dále bodovali například Beáta Polišenská, Martin Mazáč nebo Jakub Jarolím.

Celkové pořadí škol na ČAH 2019

1. Univerzita Karlova

2. Masarykova univerzita

3. Vysoké učení technické

4. Univerzita Palackého

5. Západočeská univerzita

Kompletní výsledky jsou k dispozici zde

Nejcennější kovy cinkly závodníkům z Univerzity Palackého také na atletickém stadionu. Jiří Odvářka byl nejrychlejší ve sprintu přes překážky, sprinterka Lucie Domská brala zlato, stejně jako vloni, hned dvakrát – jednou na stovce a podruhé jako členka vítězné štafety 4x 100 metrů. „Vedro mi nevadilo, ale protivítr byl špatný. S časem 12,02 sekundy jsem nicméně spokojená. Můj nejlepší čas to ale není, vloni jsem stovku zaběhla za 11,72 sekundy. Říkala jsem si, že bych letošní sezonu chtěla jen pod 12 sekund. Sice se mi už podařilo vyrovnat svůj loňský nejlepší výkon, ale zároveň mám už tři časy nad 12 sekund včetně tohoto z akademických her, tak mi to asi úplně nevyjde,“ prozradila s úsměvem studentka fyzioterapie. Nutno dodat, že nejrychlejší byla i olomoucká ženská štafeta 4x 400 metrů.

O vůbec první úspěchy Univerzity Palackého na letošních Českých akademických hrách se postarali hned v první soutěžní den judisté. Lukáš Janiš ovládl váhu do 60 kg, stříbro ve svých kategoriích vybojovala Ivana Roupcová, František Šmehlík a Marek Švestka, bronz přidal Daniel Vydra. Za zmínku určitě stojí také první místa tenistů Karolíny Porubské a Lukáše Dillenze ve dvouhře či Lucie Ryšťákové v aerobiku, stříbra veslařů nebo bronzové umístění Michaely Matúšové v boulderingu.

Olomoučtí reprezentanti se nenechali zahanbit ani v kolektivních disciplínách. Další zlatou kapitolu své účasti na Českých akademických hrách připsaly házenkářky, jejich mužští kolegové skončili třetí. Bronzovými medailemi zakončily své turnaje také futsalistky a basketbalistky. „V zápase o bronz jsme nastoupily proti výběru Západočeské univerzity, který měl ve svých řadách i několik hráček z extraligového týmu Strakonic. Zápas nebyl vůbec jednoduchý, do poslední čtvrtiny byl téměř vyrovnaný. Chuť zvítězit a vidina medaile nás však hnaly dopředu a zápas jsme dotáhly do vítězného konce,“ přiblížila rozhodující boj basketbalistka Kateřina Jedličková. „Velkou zásluhu na konečném umístění má trenér týmu Jakub Stodůlka, který náš tým výborně vedl, jeho trenérské zkušenosti měly na nás velký vliv a hlavně výběr signálů byl v posledním zápase rozhodující,“ dodala.

Úspěšní sportovci se mohou podle koordinátora univerzitní reprezentace Vítězslava Pruknera těšit na finanční odměnu. „Za každou zlatou medaili získávají mimořádné sportovní stipendium 3000 korun, za stříbrnou 2000 korun a za bronzovou 1000 korun. Poděkování za úspěšnou reprezentaci ovšem nepatří jen sportovcům, ale rovněž všem garantům sportů, kteří zajistili účast sportovců a sportovních týmů UP v soutěžích, a také všem, kteří osobně působili jako trenéři družstev přímo v dějišti her v Brně,“ podotkl Vítězslav Prukner.

Univerzitu Palackého na Českých akademických hrách v Brně reprezentovalo 159 sportovců. Celkem bylo do soutěží ve dvaadvaceti odvětvích přihlášeno téměř 1900 studentů z českých vysokých a vyšších odborných škol. Pořadatelství osmnáctého ročníku her se ujalo brněnské Vysoké učení technické, které si letos připomíná 120. výročí svého založení. 

Pět českých vysokých škol založilo Asociaci výzkumných univerzit

Rektoři pěti výzkumně zaměřených vysokých škol podepsali v pražském Karolinu zakládající chartu Asociace výzkumných univerzit České republiky. Jde o zásadní krok, který má vést ke zlepšení postavení českých univerzit v mezinárodní konkurenci.

Asociaci výzkumných univerzit ČR založilo pět předních tuzemských univerzit, které mimo jiné byly i v aktuálním mezinárodním žebříčku QS World University Rankings na prvních pěti místech mezi českými vysokými školami. Do nového uskupení tak patří Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Tyto univerzity sdílejí vizi zvyšování kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti v pedagogické a výzkumné činnosti. Společně chtějí pracovat na organizačních, legislativních i rozpočtových opatřeních, díky nimž se v následujících letech mohou dostat mezi nejlepší evropské školy.

„Založení Asociace výzkumných univerzit ČR je stěžejním krokem k posílení kvality českých vysokých škol. Díky nové formě spolupráce pěti předních českých univerzit budeme se zahraničními partnery intenzivněji sdílet vědeckou infrastrukturu, zkušenosti z tvůrčí, výzkumné i vzdělávací činnosti a jednodušeji přenášet výsledky výzkumu do praktického života,“ uvedl Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dodal, že jedním z důležitých cílů nově vzniklé asociace je i změna systému financování veřejných vysokých škol. „Uskupení významných univerzit prosazuje vyšší standardy kvality, a pokud v nich mají české vysoké školy setrvat, potřebují diverzifikaci,“ doplnil.

V České republice je 26 veřejných vysokých škol, dvě státní a několik desítek soukromých. Už před časem se hovořilo o rozdělení vysokých škol na výzkumné a profesně orientované, které měly být financovány odlišně. Státní politika je však podle rektorů výzkumných univerzit dodnes rovnostářská a excelenci nepodporuje.

„Naším cílem je proto stávající systém změnit. Veřejné vysoké školy by měly být financovány na základě hodnocení vysoké kvality vědecké a pedagogické činnosti, který spočívá v jasném provázání finančních prostředků na mezinárodně uznávané indikátory kvality vědy a vzdělávání,“ vysvětlil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Podle Mikuláše Beka, rektora Masarykovy univerzity, jsou špičkové, mezinárodně konkurenceschopné univerzity nezbytným předpokladem nejen ekonomické prosperity, ale i kulturního bohatství národa. „Bez takových univerzit budou nejlepší mozky této země nevratně odcházet do ciziny a největší ‚přírodní zdroj‘, který naše země má, tedy talent obyvatel, nebude smysluplně využit,“ uvedl.

Zapojení do mezinárodních sítí a spoluprací je velmi důležité i pro Univerzitu Palackého, která bude mít v asociaci jako jediná ze zmíněných hráčů rektora v předsednictvu České konference rektorů.  „Další ambicí tohoto neformálního sdružení je vyšší míra kooperace v oblasti vědní politiky, hodnocení vědy a organizace výzkumu. České univerzity musí být také mnohem úspěšnější v pronikání do mezinárodních výzkumných klastrů a projektů. Věříme, že vznik Asociace výzkumných univerzit ČR pomůže všem zúčastněným univerzitám lépe dosáhnout tohoto cíle,“ řekl Jaroslav Miller, rektor UP.

Cíle Asociace výzkumných univerzit:  *Pěstovat excelentní tvůrčí a vzdělávací činnost ve spolupráci se zahraničními partnery. *Prosazovat systém financování veřejných vysokých škol na základě hodnocení kvality vědecké a pedagogické činnosti, který spočívá v jasném provázání finančních prostředků na mezinárodně uznávané indikátory kvality vědy a vzdělávání. * Více se zapojit do řešení prestižních mezinárodních vědeckých projektů, například ERC grantů. *Sdílet výzkumné infrastruktury a špičkové přístrojové vybavení navzájem a také ve spolupráci se zahraničními partnery. *Podporovat přenos výsledků výzkumu do praxe a sdílet zkušenosti v oblasti duševního vlastnictví a v aktivitách vedoucích ke vzniku start-up a spin-off společností.

Categories: Novinky z UP a PřF

Pět českých vysokých škol založilo Asociaci výzkumných univerzit

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 3. July 2019 - 13:50

Rektoři pěti výzkumně zaměřených vysokých škol podepsali v pražském Karolinu zakládající chartu Asociace výzkumných univerzit České republiky. Jde o zásadní krok, který má vést ke zlepšení postavení českých univerzit v mezinárodní konkurenci.

Asociaci výzkumných univerzit ČR založilo pět předních tuzemských univerzit, které mimo jiné byly i v aktuálním mezinárodním žebříčku QS World University Rankings na prvních pěti místech mezi českými vysokými školami. Do nového uskupení tak patří Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Tyto univerzity sdílejí vizi zvyšování kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti v pedagogické a výzkumné činnosti. Společně chtějí pracovat na organizačních, legislativních i rozpočtových opatřeních, díky nimž se v následujících letech mohou dostat mezi nejlepší evropské školy.

„Založení Asociace výzkumných univerzit ČR je stěžejním krokem k posílení kvality českých vysokých škol. Díky nové formě spolupráce pěti předních českých univerzit budeme se zahraničními partnery intenzivněji sdílet vědeckou infrastrukturu, zkušenosti z tvůrčí, výzkumné i vzdělávací činnosti a jednodušeji přenášet výsledky výzkumu do praktického života,“ uvedl Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dodal, že jedním z důležitých cílů nově vzniklé asociace je i změna systému financování veřejných vysokých škol. „Uskupení významných univerzit prosazuje vyšší standardy kvality, a pokud v nich mají české vysoké školy setrvat, potřebují diverzifikaci,“ doplnil.

V České republice je 26 veřejných vysokých škol, dvě státní a několik desítek soukromých. Už před časem se hovořilo o rozdělení vysokých škol na výzkumné a profesně orientované, které měly být financovány odlišně. Státní politika je však podle rektorů výzkumných univerzit dodnes rovnostářská a excelenci nepodporuje.

„Naším cílem je proto stávající systém změnit. Veřejné vysoké školy by měly být financovány na základě hodnocení vysoké kvality vědecké a pedagogické činnosti, který spočívá v jasném provázání finančních prostředků na mezinárodně uznávané indikátory kvality vědy a vzdělávání,“ vysvětlil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Podle Mikuláše Beka, rektora Masarykovy univerzity, jsou špičkové, mezinárodně konkurenceschopné univerzity nezbytným předpokladem nejen ekonomické prosperity, ale i kulturního bohatství národa. „Bez takových univerzit budou nejlepší mozky této země nevratně odcházet do ciziny a největší ‚přírodní zdroj‘, který naše země má, tedy talent obyvatel, nebude smysluplně využit,“ uvedl.

Zapojení do mezinárodních sítí a spoluprací je velmi důležité i pro Univerzitu Palackého, která bude mít v asociaci jako jediná ze zmíněných hráčů rektora v předsednictvu České konference rektorů.  „Další ambicí tohoto neformálního sdružení je vyšší míra kooperace v oblasti vědní politiky, hodnocení vědy a organizace výzkumu. České univerzity musí být také mnohem úspěšnější v pronikání do mezinárodních výzkumných klastrů a projektů. Věříme, že vznik Asociace výzkumných univerzit ČR pomůže všem zúčastněným univerzitám lépe dosáhnout tohoto cíle,“ řekl Jaroslav Miller, rektor UP.

Cíle Asociace výzkumných univerzit:  *Pěstovat excelentní tvůrčí a vzdělávací činnost ve spolupráci se zahraničními partnery. *Prosazovat systém financování veřejných vysokých škol na základě hodnocení kvality vědecké a pedagogické činnosti, který spočívá v jasném provázání finančních prostředků na mezinárodně uznávané indikátory kvality vědy a vzdělávání. * Více se zapojit do řešení prestižních mezinárodních vědeckých projektů, například ERC grantů. *Sdílet výzkumné infrastruktury a špičkové přístrojové vybavení navzájem a také ve spolupráci se zahraničními partnery. *Podporovat přenos výsledků výzkumu do praxe a sdílet zkušenosti v oblasti duševního vlastnictví a v aktivitách vedoucích ke vzniku start-up a spin-off společností.

Na PřF promovali zahraniční studenti programu GLODEP

Sedmnáct absolventů dvouletého magisterského programu International Development Studies (Mezinárodní rozvojová studia) - GLODEP promovalo v aule přírodovědecké fakulty. Studijní program realizuje Univerzita Palackého ve spolupráci se zahraničními univerzitami.

„Zisk magisterského titulu považuji za významný krok v mém životě. Důležitá pro mě byla také možnost sdílení, jak je na tom moje země, co se týče demokracie. Chci se vrátit ke svému předchozímu zaměstnání (disaster preparedness manager), kde jsem byl zodpovědný za prevenci, provádění analýz a posouzení katastrof v úřadu ugandského premiéra. Chci využít svých znalostí, které jsem získal. Pokud se to nepodaří, budu hledat jiné možnosti na základě předchozích zkušeností, abych si vylepšil svou pracovní pozici,“ nastínil Raymong Kirungi z Ugandy.

Studijní program GLODEP nabízí studentům možnost vzdělávat se na třech evropských univerzitách, které realizují programy v oblasti rozvojových studií a rozvojové ekonomie. Kromě Univerzity Palackého se jedná o francouzskou University of Clermont Auvergne a italskou University of Pavia. Cílem programu je připravit studenty v oblasti rozvojových politik, do spolupráce jsou zapojeny i mimoevropské univerzity.

Práci v mezinárodní organizaci nebo neziskové organizaci (NGO) bude hledat Romina Palacios z Ekvádoru. „V GLODEPu jsme se naučili mnoho kvantitativních technik, které jsou důležité, aby člověk mohl sledovat a analyzovat rozvojové programy. Líbilo by se mi pracovat v oblasti lidských práv, dobrého vládnutí nebo demokracie či v oblasti životního prostředí. Budu hledat po celém světě a chci si vybrat tu nejlepší nabídku.“

Promocí Mezinárodních rozvojových studií na přírodovědecké fakultě se zúčastnili i profesor Jean Francois Brun a profesorka Maria Sassi z partnerských univerzit ve Francii a Itálii, kteří byli přítomni i na státních závěrečných zkouškách a na obhajobách diplomových prací.

„Jsme rádi, že jsme tyto vážené hosty mohli v Olomouci přivítat, na promocích zazněly jejich proslovy i hymny obou zemí. Vzhledem k tomu, že téměř všichni studenti byli ze vzdálenějších míst, například z Bhútánu, Pákistánu, Ugandy a dalších zemí, bylo těžké pozvat nejbližší rodinu. Tento okamžik byl ale pro všechny studenty velmi důležitý,“ uvedl Miroslav Syrovátka, ředitel konsorcia tří univerzit z katedry rozvojových a environmentálních studií PřF UP.

Categories: Novinky z UP a PřF

Na PřF promovali zahraniční studenti programu GLODEP

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 3. July 2019 - 12:00

Sedmnáct absolventů dvouletého magisterského programu International Development Studies (Mezinárodní rozvojová studia) - GLODEP promovalo v aule přírodovědecké fakulty. Studijní program realizuje Univerzita Palackého ve spolupráci se zahraničními univerzitami.

„Zisk magisterského titulu považuji za významný krok v mém životě. Důležitá pro mě byla také možnost sdílení, jak je na tom moje země, co se týče demokracie. Chci se vrátit ke svému předchozímu zaměstnání (disaster preparedness manager), kde jsem byl zodpovědný za prevenci, provádění analýz a posouzení katastrof v úřadu ugandského premiéra. Chci využít svých znalostí, které jsem získal. Pokud se to nepodaří, budu hledat jiné možnosti na základě předchozích zkušeností, abych si vylepšil svou pracovní pozici,“ nastínil Raymong Kirungi z Ugandy.

Studijní program GLODEP nabízí studentům možnost vzdělávat se na třech evropských univerzitách, které realizují programy v oblasti rozvojových studií a rozvojové ekonomie. Kromě Univerzity Palackého se jedná o francouzskou University of Clermont Auvergne a italskou University of Pavia. Cílem programu je připravit studenty v oblasti rozvojových politik, do spolupráce jsou zapojeny i mimoevropské univerzity.

Práci v mezinárodní organizaci nebo neziskové organizaci (NGO) bude hledat Romina Palacios z Ekvádoru. „V GLODEPu jsme se naučili mnoho kvantitativních technik, které jsou důležité, aby člověk mohl sledovat a analyzovat rozvojové programy. Líbilo by se mi pracovat v oblasti lidských práv, dobrého vládnutí nebo demokracie či v oblasti životního prostředí. Budu hledat po celém světě a chci si vybrat tu nejlepší nabídku.“

Promocí Mezinárodních rozvojových studií na přírodovědecké fakultě se zúčastnili i profesor Jean Francois Brun a profesorka Maria Sassi z partnerských univerzit ve Francii a Itálii, kteří byli přítomni i na státních závěrečných zkouškách a na obhajobách diplomových prací.

„Jsme rádi, že jsme tyto vážené hosty mohli v Olomouci přivítat, na promocích zazněly jejich proslovy i hymny obou zemí. Vzhledem k tomu, že téměř všichni studenti byli ze vzdálenějších míst, například z Bhútánu, Pákistánu, Ugandy a dalších zemí, bylo těžké pozvat nejbližší rodinu. Tento okamžik byl ale pro všechny studenty velmi důležitý,“ uvedl Miroslav Syrovátka, ředitel konsorcia tří univerzit z katedry rozvojových a environmentálních studií PřF UP.

Lidé na Polním kázání ochutnávali salát i bylinkové sirupy

V letošním pěstitelském roce uspěli ti, kteří vysadili či vyseli jarní plodiny co nejdříve, naopak teplomilné druhy se kvůli deštivému květnu nedostaly do půdy včas a mohou být mírně opožděny. I to se dozvěděli návštěvníci letošního Polního dne, který pro odbornou i laickou veřejnost každoročně na svých pozemcích pořádá olomoucké pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Cílem pořadatelů je nejen seznámit účastníky s vědeckou aktivitou pracoviště, ale především jim poskytnout informace, které využijí v kuchyni či na zahrádce.

„Letošním leitmotivem bylo truhlíkové pěstování salátů, což je oblíbená rostlina u řady pěstitelů i konzumentů. My se snažíme v rámci smluvního výzkumu nabídnout možnosti, aby si lidé v truhlících tuto oblíbenou zeleninu mohli ve větší míře pěstovat a využívat ji ve svém jídelníčku. Další prezentovanou oblastí byla planá allia, která mají v kuchyni velké využití, ať už se jedná o oblíbený medvědí česnek, ale například i ne tolik známou poschoďovou cibuli, již znalci vzhledem k její výrazné chuti využívají do různých marinád či dochucovadel,“ uvedl vedoucí oddělení genových zdrojů zelenin, léčivých a aromatických rostlin Miroslav Hýbl.

Olomoucké pracoviště výzkumného ústavu, které je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, uchovává v několika kolekcích přes 11 tisíc genetických zdrojů zelenin a aromatických, kořeninových a léčivých rostlin z tuzemska i zahraničí. Rostliny, z nichž získávají materiál pro uchování v genové bance, pěstuje v areálu na ulici Šlechtitelů na ploše zhruba osmi hektarů. Proto se jeho pracovníci mohli podělit s příchozími o zkušenosti z letošního pěstitelského roku.

„Tento rok byl typický rychlým nástupem jara, takže výsadby a výsevy jarních plodin bylo možné provést velmi brzy. To bylo pro rostliny dobré v tom, že měly dostatek vláhy, dobře vzešly, nyní jsou silné a robustní a lze předpokládat dobré výnosy. Pak ale přišel studený květen, což pro teplomilné plodiny moc dobré nebylo a museli jsme s jejich výsadbou počkat. Nyní jsou tedy lehce opožděné. Letošní pěstitelský rok nicméně vypadá dobře, očekávám velice slušnou produkci u zahradních luskovin, u kolekce česneku. Myslím si, že velmi dobře se ujmou i léčivé rostliny, které nyní regenerujeme z přestárlých porostů,“ doplnil Hýbl. 

S vývojem počasí souvisí podle něj i stav včelstva, které výzkumníci využívají ve speciálních technických izolátorech pro opylování rostlin. „Časný nástup jara přinesl včelám bohatou pastvu. Ve studeném květnu ale nemohly létat, matky tedy začaly klást matečníky, z nichž se rodí nové matky a létají pryč. Proto jsme letos svědky enormního výskytu včelího rojení,“ dodal a s upozorněním, aby se návštěvníci ke včelím úlům raději nepřibližovali.

Kromě své zvídavosti uspokojili účastníci Polního kázání i mnohé smysly. Mohli se pokochat rozkvetlými a voňavými záhony rostlin, ochutnat mateřídouškový, levandulový nebo mátový sirup, medové sušenky a různé druhy salátu.

„Kolekci salátu máme poměrně velkou, je to zhruba 850 různých genotypů. Saláty se liší tvarově, barevně  a samozřejmě i chutí. Pro návštěvníky Polního kázání jsme saláty vypěstovali v malých truhlících a každou odrůdu popsali. Ať už se jednalo o saláty listového typu, které jsou určené k postupné sklizni, nebo saláty hlávkové,“ doplnila Ivana Doležalová z pořádající instituce.

„Kromě polních kolekcí, experimentálních políček a izolačních klecí si letos návštěvníci mohli prohlédnout i naše laboratoře. V chemických laboratořích byli seznámeni s metodami hodnocení kvality rostlinné produkce, analýzou aminokyselin, mastných kyselin, glukosinolátů, kanabinoidů apod. Dále se seznámili s kolekcí léčivých hub v mykologické laboratoři a metodami vyhledávání duplicitních položek pomocí molekulárně-biologických přístupů v laboratoři molekulární biologie,“ uvedl vedoucí olomouckého pracoviště Petr Tarkowski.

Poprvé na Polní kázání zavítala Xenie Nováková z Frýdku-Místku. „O akci jsem se dozvěděla v Seniorgymnáziu ve Frýdku-Místku. Nemám sice zahrádku, ale na velkém balkoně pěstuji rajčata a další rostliny v truhlících i kbelících. Takže jsme ráda, že tu zazněla řada praktických rad, které mohu využít,“ uvedla seniorka.  

Categories: Novinky z UP a PřF

Lidé na Polním kázání ochutnávali salát i bylinkové sirupy

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 3. July 2019 - 8:00

V letošním pěstitelském roce uspěli ti, kteří vysadili či vyseli jarní plodiny co nejdříve, naopak teplomilné druhy se kvůli deštivému květnu nedostaly do půdy včas a mohou být mírně opožděny. I to se dozvěděli návštěvníci letošního Polního dne, který pro odbornou i laickou veřejnost každoročně na svých pozemcích pořádá olomoucké pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Cílem pořadatelů je nejen seznámit účastníky s vědeckou aktivitou pracoviště, ale především jim poskytnout informace, které využijí v kuchyni či na zahrádce.

„Letošním leitmotivem bylo truhlíkové pěstování salátů, což je oblíbená rostlina u řady pěstitelů i konzumentů. My se snažíme v rámci smluvního výzkumu nabídnout možnosti, aby si lidé v truhlících tuto oblíbenou zeleninu mohli ve větší míře pěstovat a využívat ji ve svém jídelníčku. Další prezentovanou oblastí byla planá allia, která mají v kuchyni velké využití, ať už se jedná o oblíbený medvědí česnek, ale například i ne tolik známou poschoďovou cibuli, již znalci vzhledem k její výrazné chuti využívají do různých marinád či dochucovadel,“ uvedl vedoucí oddělení genových zdrojů zelenin, léčivých a aromatických rostlin Miroslav Hýbl.

Olomoucké pracoviště výzkumného ústavu, které je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, uchovává v několika kolekcích přes 11 tisíc genetických zdrojů zelenin a aromatických, kořeninových a léčivých rostlin z tuzemska i zahraničí. Rostliny, z nichž získávají materiál pro uchování v genové bance, pěstuje v areálu na ulici Šlechtitelů na ploše zhruba osmi hektarů. Proto se jeho pracovníci mohli podělit s příchozími o zkušenosti z letošního pěstitelského roku.

„Tento rok byl typický rychlým nástupem jara, takže výsadby a výsevy jarních plodin bylo možné provést velmi brzy. To bylo pro rostliny dobré v tom, že měly dostatek vláhy, dobře vzešly, nyní jsou silné a robustní a lze předpokládat dobré výnosy. Pak ale přišel studený květen, což pro teplomilné plodiny moc dobré nebylo a museli jsme s jejich výsadbou počkat. Nyní jsou tedy lehce opožděné. Letošní pěstitelský rok nicméně vypadá dobře, očekávám velice slušnou produkci u zahradních luskovin, u kolekce česneku. Myslím si, že velmi dobře se ujmou i léčivé rostliny, které nyní regenerujeme z přestárlých porostů,“ doplnil Hýbl. 

S vývojem počasí souvisí podle něj i stav včelstva, které výzkumníci využívají ve speciálních technických izolátorech pro opylování rostlin. „Časný nástup jara přinesl včelám bohatou pastvu. Ve studeném květnu ale nemohly létat, matky tedy začaly klást matečníky, z nichž se rodí nové matky a létají pryč. Proto jsme letos svědky enormního výskytu včelího rojení,“ dodal a s upozorněním, aby se návštěvníci ke včelím úlům raději nepřibližovali.

Kromě své zvídavosti uspokojili účastníci Polního kázání i mnohé smysly. Mohli se pokochat rozkvetlými a voňavými záhony rostlin, ochutnat mateřídouškový, levandulový nebo mátový sirup, medové sušenky a různé druhy salátu.

„Kolekci salátu máme poměrně velkou, je to zhruba 850 různých genotypů. Saláty se liší tvarově, barevně  a samozřejmě i chutí. Pro návštěvníky Polního kázání jsme saláty vypěstovali v malých truhlících a každou odrůdu popsali. Ať už se jednalo o saláty listového typu, které jsou určené k postupné sklizni, nebo saláty hlávkové,“ doplnila Ivana Doležalová z pořádající instituce.

„Kromě polních kolekcí, experimentálních políček a izolačních klecí si letos návštěvníci mohli prohlédnout i naše laboratoře. V chemických laboratořích byli seznámeni s metodami hodnocení kvality rostlinné produkce, analýzou aminokyselin, mastných kyselin, glukosinolátů, kanabinoidů apod. Dále se seznámili s kolekcí léčivých hub v mykologické laboratoři a metodami vyhledávání duplicitních položek pomocí molekulárně-biologických přístupů v laboratoři molekulární biologie,“ uvedl vedoucí olomouckého pracoviště Petr Tarkowski.

Poprvé na Polní kázání zavítala Xenie Nováková z Frýdku-Místku. „O akci jsem se dozvěděla v Seniorgymnáziu ve Frýdku-Místku. Nemám sice zahrádku, ale na velkém balkoně pěstuji rajčata a další rostliny v truhlících i kbelících. Takže jsme ráda, že tu zazněla řada praktických rad, které mohu využít,“ uvedla seniorka.  

Vladimír Nekvasil převzal čestnou medaili AV ČR za svůj přínos k rozvoji české vědy po roce 1989

Novinky: Fyzikální ústav - 2. July 2019 - 15:20

Čtyři výjimečné vědecké osobnosti byly oceněny čestnými medailemi Akademie věd. Vladimír Nekvasil z Fyzikálního ústavu AV ČR obdržel medaili „De scientia et humanitate optime meritis“, významné ocenění za vědecké zásluhy a šíření humanitních idejí. Nekvasil významně přispěl k poznání fyziky pevných látek a zasloužil se za koncepční a organizační budování vědy v českých zemích po sametové revoluci.

Vladimír Nekvasil s čestnou medailí za vědecké zásluhy a šíření humanitních idejí v rodinném kruhu.

Ing. Vladimír Nekvasil, DrSc. završil aspiranturu v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV udělením titulu CSc. v roce 1973 a v roce 1988 byl tamtéž jmenován vedoucím vědeckým pracovníkem. Dodnes v tomto ústavu, který byl později sloučen s Fyzikálním ústavem AV ČR, pracuje na částečný úvazek. Ve výzkumu se Nekvasil zaměřil převážně na fyzikální vlastnosti magnetických oxidů, zejména v souvislosti s vysokoteplotní supravodivostí a magnetoelektrickými jevy.

Po roce 1989 se plně zapojil do vytváření smysluplné vědní politiky, která by umožňovala výzkumným pracovníkům uplatnit jejich vědecký potenciál a stát se rovnoprávnými účastníky evropské a světové akademické obce. Působil jako předseda Vědecké rady Fyzikálního ústavu AV ČR, Atestační komise a Komise pro nápravy křivd. Největší zásluhy má Nekvasil za svou vysoce odbornou, koncepční a obětavou činnost v Akademické radě AV ČR. V letech 2001–2005 byl místopředsedou AV ČR pro 1. vědní oblast a v letech 2009–2013 v Akademické radě odpovídal za integraci do evropského výzkumu. Kromě péče o pracoviště 1. vědní oblasti sehrál Vladimír Nekvasil rozhodující úlohu při přípravě a dojednávání nových smysluplných zákonů o výzkumu a vývoji, zejména legislativy pro veřejné výzkumné instituce.

Čestná medaile De scientia et humanitate optime meritis.

Vladimírovi Nekvasilovi vždy šlo v první řadě o českou společnost a vědu. Snažil se jednat v jejich prospěch na domácí půdě jako člen orgánů AV ČR, Rady obranného výzkumu Ministerstva obrany ČR, Rady pro bezpečnostní výzkum Ministerstva vnitra ČR, a zejména pak jako člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace v letech 2001–2009, kdy volal po nápravě této Rady, ale též na mezinárodní půdě v odborných grémiích EU, NATO či OECD. Jeho cílem byla vždy funkční vědní politika i spolupráce AV ČR s vysokými školami a s průmyslovou sférou.

„Člověk se při takových příležitostech zamyslí, co bylo či nebylo důležité,“ uvedl Vladimír Nekvasil při přebírání medaile. „Napadají mě dvě věci. Především osobnost dr. Svatopluka Krupičky, v jehož stínu jsme za minulého režimu mohli v Ústavu fyziky pevných látek klidně pracovat, osvobozeni od politických tlaků,“ zdůraznil Nekvasil. Druhou takovou věcí byl jeho příchod na ústředí AV ČR. „Našel jsem zde tým, pro který byla radost pracovat,“ uzavřel.

Dalšími oceněnými, kteří převzali společně s V. Nekvasilem čestné medaile Akademie věd, byli imunolog a objevitel nových molekul prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., fyzikální chemik prof. Ing. Pavel Kratochvíl, DrSc. a fyziolog RNDr. Jaroslav Kuneš, DrSc.

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Výzkum extrémních prostředí ve vesmíru: Zahájení přípravy nové mezinárodní observatoře gama záření

Novinky: Fyzikální ústav - 2. July 2019 - 14:04

Zástupci 36 výzkumných institucí z 9 zemí podepsali k prvnímu červenci 2019 dohodu o vytvoření nové mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji zaměřené na vybudování nové širokoúhlé observatoře gama záření na jižní polokouli (observatoře SWGO). Zakládajícími zeměmi observatoře SWGO jsou Argentina, Brazílie, Česká republika, Itálie, Mexiko, Německo, Portugalsko, USA a Velká Británie.

1. července 2019 byla v Lisabonu na setkání mezinárodní vědecké komunity podepsána významná dohoda o mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji mezi 9 zeměmi, která umožní vytvoření nové širokoúhlé observatoře gama záření na jižní polokouli (SWGO – Southern Wide field-of-view Gamma-ray Observatory). Tato observatoř bude podle současných plánů postavena v Andách v nadmořské výšce přes 4,4 km, což umožní detekovat nejenergetičtější gama záření. Toto záření tvoří fotony s miliardkrát až bilionkrát vyššími energiemi, než jaké mají fotony viditelného světla. Tímto způsobem bude možné prozkoumat nejextrémnější jevy a prostředí ve vesmíru a zodpovědět stále nezodpovězené otázky ohledně původu vysokoenergetického kosmického záření, částic temné hmoty a možných odchylek od Einsteinovy teorie relativity. Umístění observatoře na jižní polokouli umožní prozkoumat nejzajímavější oblast naší Galaxie, její střed, kde se nachází černá díra o hmotnosti čtyř milionů Sluncí. Širokoúhlé pozorování je ideální nejen pro hledání proměnných zdrojů, ale rovněž pro zkoumání rozsáhlých emisních oblastí jako jsou ”Fermiho bubliny”, případně oblastí, kde může probíhat anihilace temné hmoty. Je samozřejmě možné, že observatoř objeví i další dosud neznámé jevy, při kterých gama záření ve vesmíru vzniká.

„Nová observatoř bude nesmírně důležitá pro pozorování časově proměnných zdrojů a zaplní mezeru v globální síti tzv. “multi-messenger” pozorování gravitačních, elektromagnetických a neutrinových observatoří. Observatoř bude rovněž schopna posílat upozornění o náhlých záblescích ostatním observatořím a experimentům, a bude tak plně komplementární k nové generaci Čerenkovových teleskopů tvořící tzv. Cherenkov Telescope Array – CTA” vysvětluje Jakub Vícha z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, zástupce České republiky v projektu.

Observatoř SWGO se zaměří na výzkum středu naší Galaxie. Na snímku je ukázáno porovnání možností současné observatoře HAWC a budoucí observatoře SWGO z hlediska možných směrů při pozorování oblohy (Autoři: Richard White, MPIK).

Design této nové observatoře vychází z poznatků současných pozemních gama observatoří, jako je HAWC v Mexiku a LHAASO v Číně. Konkrétně se plánují používat vodní Čerenkovovy detektory zachycující pozemní signál od spršek částic, které vznikají po interakci gama záření v atmosféře. Tyto detektory zachytávají tzv. Čerenkovovo záření, které vzniká při průchodu částic vodou vyšší rychlostí, než je rychlost šíření světla ve vodě. Nicméně stále je potřeba vyvinout nové koncepty a technologie detekce, aby se zvýšila citlivost observatoře a snížil se tak energetický práh, nad který bude možné gama záření pozorovat.

První emise vysokoenergetického gama záření byla pozorována teprve před 30 lety ze směru Krabí mlhoviny. Od té doby již byly objeveny stovky zdrojů takovýchto extrémních energií. Mnoho těchto galaktických a extragalaktických zdrojů je proměnných a trvání náhlých záblesků může trvat dny, hodiny, minuty, nebo dokonce pouhé sekundy. Studium takovýchto jevů vyžaduje observatoř jako je SWGO, která bude schopna nepřetržitě monitorovat velkou část oblohy v energiích, které jsou mimo dosah satelitních experimentů, a zároveň pracovat v tzv. “multi-messenger” režimu. To znamená, že observatoř musí být schopna upozornit ostatní experimenty na zajímavé události a pozorovat oblasti na obloze ve směru detekce neutrin, gravitačních vln nebo signálů z dalších gama observatoří.

Přímé pozorování primárního gama záření je možné pouze na detektorech umístěných na satelitech, jako je např. Fermi. Cena materiálu na oběžné dráze nicméně omezuje velikost takovýchto detektorů, a tudíž i jejich citlivost, jelikož tok gama záření strmě klesá s energií. Interakcemi gama záření v atmosféře vznikají spršky sekundárních částic, které mohou být posléze studovány observatořemi umístěnými na zemském povrchu. Jedná se o detektory dvojího typu - používají se jednak Čerenkovovy teleskopy, které se mohou najednou zaměřit pouze na malou část oblohy jako v případě CTA, a také pole povrchových detektorů umístěných ve vysokých nadmořských výškách, jako v případě SWGO. Čerenkovovy teleskopy jsou velmi přesná zařízení, ale mohou měřit pouze během jasných nocí. Z tohoto důvodu tyto teleskopy využívají pozorování z méně přesných komplementárních observatoří, jejichž měření ukazují na zajímavé oblasti oblohy, kam se může teleskop zaměřit. Pozemní širokoúhlé observatoře jsou navíc schopny pozorovat ty nejvyšší energie gama záření a jsou ideálním nástrojem pro hledání proměnných zdrojů a emisí záření z velkých oblastí na obloze.

Znázornění spolupráce komplementární observatoře (Čerenkovovy vodní detektory ve výšce 4 – 5 km n. m.) a přesných Čerenkovových teleskopů ve výšce 1 – 3 km n. m. (Autoři: A. Albert a kol.).

Účast Fyzikálního ústavu AV ČR v projektech detekce gama záření vysokých energií

Fyzikální ústav se na svých pracovištích v Praze a v Olomouci dlouhodobě intenzivně podílí na přípravě observatoře CTA, která využije rozsáhlého pole Čerenkovových teleskopů a bude podrobně studovat gama záření v okolí předem definovaných zajímavých zdrojů ve vesmíru. Skupina z Oddělení astročásticové fyziky přispívá i ke konceptu řešení širokoúhlé observatoře gama záření, kde v současnosti pomocí Monte Carlo simulací studuje detekční schopnosti různých konfigurací vodních Čerenkovových detektorů a dalších zařízení jako jsou např. RPC detektory (Resistive Plate Chamber). Vstup do výzkumného a vývojového programu SWGO představuje přirozené doplnění aktivit výzkumného týmu pracujícího v CTA a pokračování v jejich rozběhlých výzkumných aktivit na přípravě komplementární celooblohové observatoře. Všechny tyto aktivity přirozeně doplňují i dlouhodobou činnost ústavu v oboru detekce extrémně energetického kosmického záření na Observatoři Pierra Augera, mimo jiné i pomocí vodních Čerenkovových detektorů.

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Přírodní vědy, zdravý životní styl i diplomacii nabízejí letní školy na UP

Se semináři, workshopy, novinkami v oboru a možnostmi seznámit se s odborníky z celého světa každoročně přicházejí letní školy Univerzity Palackého. I letos je nabídne jak středoškolákům a vysokoškolákům, tak dalším zájemcům z České republiky i ze zahraničí.

Už na konci června začala Letní škola Badatele, kterou pro středoškoláky připravila přírodovědecká fakulta. V těchto dnech zájemci o přírodní vědy využívají nabídky exkurzí do špičkových pracovišť, škola pro ně nachystala i populárně naučné přednášky a bohatý doprovodný program. „Naším cílem je nejen zvýšit zájem o přírodní vědy, ale také navázat nové kontakty se studenty podobných zájmů. V odpoledních a podvečerních hodinách jsme pro všechny připravili šifrovací hru, návštěvu zoologické zahrady, turnaj v deskových hrách i vědomostní kvízy,“ řekl Ondřej Hrabina, organizátor letní školy.

Stalo se již tradicí, že část července patří na UP Letní škole medicínského práva. Její letošní ročník se zaměří na alternativní řešení sporů ve zdravotnictví. „Zvolili jsme téma, o kterém jsme přesvědčeni, že má v každodenní zdravotnicko-právní praxi velkou budoucnost. Cílíme hlavně na zahraniční studenty. Mezi přihlášenými máme studenty z Itálie, Velké Británie, Ruska, Iránu nebo například Peru,“ vyjmenoval za organizátory Daniel Pospíšil. Mezi přednášejícími budou odborníci z olomoucké a pražské právnické fakulty, expertka z Fakultní nemocnice Olomouc nebo Tim Casey z California Western School of Law.

Zhruba stovka studentů všech věkových kategorií z různých koutů světa přijede v červenci i na tradiční Letní školu slovanských studií. Jednou z novinek je změna místa konání. Letošní dopolední intenzivní výuka češtiny i odpolední přednášky, semináře a workshopy se totiž namísto Uměleckého centra UP uskuteční ve zrekonstruovaných prostorách filozofické fakulty v Křížkovského ulici. „Studentům budou k dispozici moderně vybavené učebny, klidné studovny, odpočinková zóna propojená s parkánovými zahradami nebo nově provozované univerzitní bistro. Poprvé jsme navázali také spolupráci s univerzitními spolky,“ vypočetla ředitelka školy Pavla Poláchová.

V červenci začne na Univerzitě Palackého mimo jiné i letní škola s názvem Promotion of Physical Activity and Healthy Lifestyle. Zaměří se na základní orientaci v oblasti zdravého životního stylu, akcentující pohybovou aktivitu a fitness. Součástí školy budou mimo jiné i předměty se zaměřením na fitness, podporu pohybové aktivity, výživu či monitoring pohybové aktivity, to vše za přispění moderních technologií v komplexu Aplikačního centra BALUO. Nad rámec předmětů z oblasti zdravého životního stylu je v programu i výuka anglického jazyka či plavání. „Škola bude ve znamení asijské účasti, takže můžeme hovořit i o jakémsi exkurzu do evropských technik monitoringu pohybové aktivity a sledování kondice či kondiční přípravy,“ uvedl Michal Kudláček, proděkan pro zahraničí fakulty tělesné kultury.

Ve výčtu červencových aktivit nechybí ani Letní filozofická škola, jejíž 29. ročník se s bohatým programem přednášek, seminářů a diskuzí v kruhu pedagogů, studentů, vědců a mladých badatelů uskuteční ve Velkých Losinách.

I když Univerzita Palackého bohatý program letních škol inovuje, jeho základem zůstávají především školy s tradicí. V srpnu k nim rozhodně patří Letní škola bohemistiky, která je určena především učitelům středních, ale i základních škol. Přihlášky škola přijímá až do 31. července a hlásit se mohou i jiní zájemci o aktuální informace z literární i jazykové bohemistiky, například knihovníci, redaktoři či pracovníci kulturních institucí. „Cílem našeho kurzu je aktualizovat, rozšířit a zkvalitnit lingvistické a literárněvědné poznatky účastníků v oboru Česká filologie, a to s přihlédnutím k nezbytné orientaci v mezinárodním a mezioborovém kontextu. Klademe důraz na praktickou aplikovatelnost získaných vědomostí a dovedností při profesním působení frekventantů. Dosavadní ročníky naší školy měly vynikající evaluace, věřím, že i letošní zájemci nebudou zklamáni,“ uvedl ředitel Letní školy bohemistiky Lubomír Machala z katedry bohemistiky FF UP. 

Srpnovou stálicí je také Letní škola výchovy k občanství, demokracii a evropanství pro učitele občanské výchovy, občanské nauky a základů společenských věd. Letos se zaměří na třicetiletí obnovy a budování občanské společnosti v českých zemích. Její součástí bude i Letní kemp výchovy k občanství, demokracii a evropanství, určený především středoškolským studentům.

Během srpna se na Univerzitě Palackého uskuteční také Mezinárodní letní škola právní ochrany uprchlíků, která je tréninkem pro pracovníky z oblasti humanitární pomoci, či Letní škola diplomacie, jejímž cílem je motivovat středoškolské studenty k zájmu o současné dění. Během této školy, která srpnové dny uzavře, se studentům naskytne možnost nahlédnout do práce diplomatického sboru Ministerstva zahraničních věcí ČR i 7. organizované brigády v Přáslavicích. Středoškoláci poznají atmosféru vysokoškolského prostředí a získají přehled o světových událostech a jejich souvislostech. Unikátní program této školy se uskuteční za účasti předních odborníků, zkušených diplomatů a armádních příslušníků, a to díky organizaci katedry politologie a evropských studií FF UP a Ministerstva zahraničních věcí ČR. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Přírodní vědy, zdravý životní styl i diplomacii nabízejí letní školy na UP

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 2. July 2019 - 12:01

Se semináři, workshopy, novinkami v oboru a možnostmi seznámit se s odborníky z celého světa každoročně přicházejí letní školy Univerzity Palackého. I letos je nabídne jak středoškolákům a vysokoškolákům, tak dalším zájemcům z České republiky i ze zahraničí.

Už na konci června začala Letní škola Badatele, kterou pro středoškoláky připravila přírodovědecká fakulta. V těchto dnech zájemci o přírodní vědy využívají nabídky exkurzí do špičkových pracovišť, škola pro ně nachystala i populárně naučné přednášky a bohatý doprovodný program. „Naším cílem je nejen zvýšit zájem o přírodní vědy, ale také navázat nové kontakty se studenty podobných zájmů. V odpoledních a podvečerních hodinách jsme pro všechny připravili šifrovací hru, návštěvu zoologické zahrady, turnaj v deskových hrách i vědomostní kvízy,“ řekl Ondřej Hrabina, organizátor letní školy.

Stalo se již tradicí, že část července patří na UP Letní škole medicínského práva. Její letošní ročník se zaměří na alternativní řešení sporů ve zdravotnictví. „Zvolili jsme téma, o kterém jsme přesvědčeni, že má v každodenní zdravotnicko-právní praxi velkou budoucnost. Cílíme hlavně na zahraniční studenty. Mezi přihlášenými máme studenty z Itálie, Velké Británie, Ruska, Iránu nebo například Peru,“ vyjmenoval za organizátory Daniel Pospíšil. Mezi přednášejícími budou odborníci z olomoucké a pražské právnické fakulty, expertka z Fakultní nemocnice Olomouc nebo Tim Casey z California Western School of Law.

Zhruba stovka studentů všech věkových kategorií z různých koutů světa přijede v červenci i na tradiční Letní školu slovanských studií. Jednou z novinek je změna místa konání. Letošní dopolední intenzivní výuka češtiny i odpolední přednášky, semináře a workshopy se totiž namísto Uměleckého centra UP uskuteční ve zrekonstruovaných prostorách filozofické fakulty v Křížkovského ulici. „Studentům budou k dispozici moderně vybavené učebny, klidné studovny, odpočinková zóna propojená s parkánovými zahradami nebo nově provozované univerzitní bistro. Poprvé jsme navázali také spolupráci s univerzitními spolky,“ vypočetla ředitelka školy Pavla Poláchová.

V červenci začne na Univerzitě Palackého mimo jiné i letní škola s názvem Promotion of Physical Activity and Healthy Lifestyle. Zaměří se na základní orientaci v oblasti zdravého životního stylu, akcentující pohybovou aktivitu a fitness. Součástí školy budou mimo jiné i předměty se zaměřením na fitness, podporu pohybové aktivity, výživu či monitoring pohybové aktivity, to vše za přispění moderních technologií v komplexu Aplikačního centra BALUO. Nad rámec předmětů z oblasti zdravého životního stylu je v programu i výuka anglického jazyka či plavání. „Škola bude ve znamení asijské účasti, takže můžeme hovořit i o jakémsi exkurzu do evropských technik monitoringu pohybové aktivity a sledování kondice či kondiční přípravy,“ uvedl Michal Kudláček, proděkan pro zahraničí fakulty tělesné kultury.

Ve výčtu červencových aktivit nechybí ani Letní filozofická škola, jejíž 29. ročník se s bohatým programem přednášek, seminářů a diskuzí v kruhu pedagogů, studentů, vědců a mladých badatelů uskuteční ve Velkých Losinách.

I když Univerzita Palackého bohatý program letních škol inovuje, jeho základem zůstávají především školy s tradicí. V srpnu k nim rozhodně patří Letní škola bohemistiky, která je určena především učitelům středních, ale i základních škol. Přihlášky škola přijímá až do 31. července a hlásit se mohou i jiní zájemci o aktuální informace z literární i jazykové bohemistiky, například knihovníci, redaktoři či pracovníci kulturních institucí. „Cílem našeho kurzu je aktualizovat, rozšířit a zkvalitnit lingvistické a literárněvědné poznatky účastníků v oboru Česká filologie, a to s přihlédnutím k nezbytné orientaci v mezinárodním a mezioborovém kontextu. Klademe důraz na praktickou aplikovatelnost získaných vědomostí a dovedností při profesním působení frekventantů. Dosavadní ročníky naší školy měly vynikající evaluace, věřím, že i letošní zájemci nebudou zklamáni,“ uvedl ředitel Letní školy bohemistiky Lubomír Machala z katedry bohemistiky FF UP. 

Srpnovou stálicí je také Letní škola výchovy k občanství, demokracii a evropanství pro učitele občanské výchovy, občanské nauky a základů společenských věd. Letos se zaměří na třicetiletí obnovy a budování občanské společnosti v českých zemích. Její součástí bude i Letní kemp výchovy k občanství, demokracii a evropanství, určený především středoškolským studentům.

Během srpna se na Univerzitě Palackého uskuteční také Mezinárodní letní škola právní ochrany uprchlíků, která je tréninkem pro pracovníky z oblasti humanitární pomoci, či Letní škola diplomacie, jejímž cílem je motivovat středoškolské studenty k zájmu o současné dění. Během této školy, která srpnové dny uzavře, se studentům naskytne možnost nahlédnout do práce diplomatického sboru Ministerstva zahraničních věcí ČR i 7. organizované brigády v Přáslavicích. Středoškoláci poznají atmosféru vysokoškolského prostředí a získají přehled o světových událostech a jejich souvislostech. Unikátní program této školy se uskuteční za účasti předních odborníků, zkušených diplomatů a armádních příslušníků, a to díky organizaci katedry politologie a evropských studií FF UP a Ministerstva zahraničních věcí ČR. 

Voborná, Kolář, Kutěj. Noví lékaři zvolili nejlepší pedagogy

Nejen diplomy, ale také poháry se v posledních dnech před letními prázdninami předávaly na lékařské fakultě. Absolventi zubního a všeobecného lékařství totiž na rozloučenou s fakultou vybrali své nejlepší učitele. Na putovních trofejích přibyla jména Ivy Voborné, Milana Koláře a Vladislava Kutěje.

K ocenění nejlepších pedagogů došlo na již tradiční Absolventské párty, kterou připravili členové na fakultě působících studentských organizací, tedy Spolku mediků LF UP, IFMSA a Sdružení studentů stomatologie. I když zdaleka nedorazili všichni, kteří letos studium medicíny úspěšně završili, atmosféra ve foyer Dostavby Teoretických ústavů byla skvělá a zvoleným učitelům se dostalo vskutku bujarých ovací.  

Iva Voborná byla jako nejlepší pedagožka za obor Zubní lékařství oceněna již potřetí. „Neskutečně si toho vážím, zkoušející u státnic či běžných zkoušek nebývají příliš populární,“ podotkla při přebírání trofeje.

V kategorii Všeobecné lékařství – klinické obory cenu obdržel Vladislav Kutěj, primář Oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc. „Jak jste mohli dát hlas člověku, který vás nenechal spát na seminářích, který vás nutil padnout na kolena?“ ptal se publika s úsměvem. „Ale jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti, snažili jsme se vás maximálně připravit na praxi. A já vám přeji, abyste někdy zažili ten pocit, kdy za vámi někdo přijde s poděkováním, že jste mu zachránili život,“ dodal primář.

Za vynikající pedagogickou práci v sekci preklinické pak děkan Josef Zadražil předal ocenění svému předchůdci ve funkci a současnému zástupci Milanu Kolářovi. „Byl jsem, jsem a vždy budu hrdý na to, že jsem byl vaším děkanem a že jsme procházeli těch šest let vašeho studia spolu. A budu opravdu velice rád, když se budeme i nadále potkávat na konferencích, kongresech a dalších akcích. Vždy jsem říkal, že hlavní klíč ke zvládnutí velmi těžkého studia medicíny je motto naší fakulty Mente et Corde, a jsem přesvědčen, že toto je i motto důležité ke zvládnutí vašeho náročného povolání zubního či všeobecného lékaře,“ řekl při poděkování Milan Kolář.

Organizovaný program Absolventské párty vyvrcholil před budovou fakulty společným vypuštěním červených balonků ve tvaru srdce, které symbolizují šťastný let po ukončení studia. Setkání čerstvých absolventů lékařské fakulty se konalo uprostřed týdenní série promocí. Během ní převzalo ve Slavnostním sále Klášterního Hradiska diplom stvrzující úspěšné završení studia přes 160 absolventů oboru Všeobecné lékařství, osm desítek absolventů oboru Zubní lékařství a také absolventi programů Dentistry a General Medicine. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Voborná, Kolář, Kutěj. Noví lékaři zvolili nejlepší pedagogy

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 2. July 2019 - 8:00

Nejen diplomy, ale také poháry se v posledních dnech před letními prázdninami předávaly na lékařské fakultě. Absolventi zubního a všeobecného lékařství totiž na rozloučenou s fakultou vybrali své nejlepší učitele. Na putovních trofejích přibyla jména Ivy Voborné, Milana Koláře a Vladislava Kutěje.

K ocenění nejlepších pedagogů došlo na již tradiční Absolventské párty, kterou připravili členové na fakultě působících studentských organizací, tedy Spolku mediků LF UP, IFMSA a Sdružení studentů stomatologie. I když zdaleka nedorazili všichni, kteří letos studium medicíny úspěšně završili, atmosféra ve foyer Dostavby Teoretických ústavů byla skvělá a zvoleným učitelům se dostalo vskutku bujarých ovací.  

Iva Voborná byla jako nejlepší pedagožka za obor Zubní lékařství oceněna již potřetí. „Neskutečně si toho vážím, zkoušející u státnic či běžných zkoušek nebývají příliš populární,“ podotkla při přebírání trofeje.

V kategorii Všeobecné lékařství – klinické obory cenu obdržel Vladislav Kutěj, primář Oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc. „Jak jste mohli dát hlas člověku, který vás nenechal spát na seminářích, který vás nutil padnout na kolena?“ ptal se publika s úsměvem. „Ale jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti, snažili jsme se vás maximálně připravit na praxi. A já vám přeji, abyste někdy zažili ten pocit, kdy za vámi někdo přijde s poděkováním, že jste mu zachránili život,“ dodal primář.

Za vynikající pedagogickou práci v sekci preklinické pak děkan Josef Zadražil předal ocenění svému předchůdci ve funkci a současnému zástupci Milanu Kolářovi. „Byl jsem, jsem a vždy budu hrdý na to, že jsem byl vaším děkanem a že jsme procházeli těch šest let vašeho studia spolu. A budu opravdu velice rád, když se budeme i nadále potkávat na konferencích, kongresech a dalších akcích. Vždy jsem říkal, že hlavní klíč ke zvládnutí velmi těžkého studia medicíny je motto naší fakulty Mente et Corde, a jsem přesvědčen, že toto je i motto důležité ke zvládnutí vašeho náročného povolání zubního či všeobecného lékaře,“ řekl při poděkování Milan Kolář.

Organizovaný program Absolventské párty vyvrcholil před budovou fakulty společným vypuštěním červených balonků ve tvaru srdce, které symbolizují šťastný let po ukončení studia. Setkání čerstvých absolventů lékařské fakulty se konalo uprostřed týdenní série promocí. Během ní převzalo ve Slavnostním sále Klášterního Hradiska diplom stvrzující úspěšné završení studia přes 160 absolventů oboru Všeobecné lékařství, osm desítek absolventů oboru Zubní lékařství a také absolventi programů Dentistry a General Medicine. 

Pevnost poznání láká o prázdninách na novinky v expozicích

Nové exponáty obohatily interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání. Popularizační centrum je získalo díky zdařilé spolupráci se špičkovými vědeckými pracovišti a některé předměty vyrobili také zruční technici dílen přímo v Pevnosti. Novinky jsou v každém patře budovy a návštěvníci je mohou obdivovat každý den v otevírací době muzea.

V sekci Rozum v hrsti je vystaven exponát kůže, který lidem názorně přibližuje její jednotlivé vrstvy a demonstruje některá onemocnění, jako jsou například lupénka nebo melanom. O patro výš, v expozici Světlo a tma, je umístěno ojedinělé Slepecké planetárium. Zájemci si mohou vyzkoušet, zda pouze hmatem poznají například souhvězdí Velkého vozu. „Připravujeme také další malé planetárium. V něm si lidé prohlédnou ukázky našich filmových projekcí či se nechají unášet krásami noční oblohy,“ uvedla Anna Krčmářová, koordinátorka expozice. Doplnila, že lákadlem je prezentace tak zvané Schlierenovy metody. Ta pomáhá demonstrovat, jak proudí horký vzduch. „Jedná se o jev, který návštěvníci často vidí v létě nad rozpálenou silnicí. Ukážeme jej pomocí experimentu s dutým zrcadlem, fotoaparátem a fénem,“ řekla Krčmářová. Tento exponát vznikl ve spolupráci se Společnou laboratoří optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Robot Genetix Q-bot, který využívala laboratoř Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, se zase stal dominantou nové části expozice Živá voda s názvem Kód života. Podle vedoucího olomoucké laboratoře ÚEB Jaroslava Doležela byl přístroj jedním z prvních robotů využívaných v biologii rostlin a pro zapojení pracoviště do celosvětového projektu čtení dědičné informace pšenice byl nepostradatelným pomocníkem. Podrobně jsme o něm psali ZDE.

Změny připravuje také tým expozice o historii. Ve strážní budce návštěvníci zanechají své myšlenky a vzkazy týkající se války, stejně jako to dělali vojáci sloužící v původním dělostřeleckém skladu. Stůl architekta se stane interaktivní studnicí znalostí o rakouské armádě, technikách opevňování a dobývání pevností a celkově vojenské koncepci sedmileté války. Chybět nebude ani bubínek, na který si lidé zahrají vojenské pochody. Brzy se v přízemí objeví také tiskařský lis a repliky uniformy ze sedmileté války.

Pevnost poznání má letní otevírací dobu, navštívit ji proto můžete také v pondělí od 9 do 17 hodin. Popularizační centrum v areálu Korunní pevnůstky se loňskou úspěšnou návštěvností zařadilo mezi deset nejoblíbenějších turistických cílů Olomouckého kraje. Více o programu najdete na stránkách Pevnosti poznání.

Categories: Novinky z UP a PřF

Pevnost poznání láká o prázdninách na novinky v expozicích

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 1. July 2019 - 12:00

Nové exponáty obohatily interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání. Popularizační centrum je získalo díky zdařilé spolupráci se špičkovými vědeckými pracovišti a některé předměty vyrobili také zruční technici dílen přímo v Pevnosti. Novinky jsou v každém patře budovy a návštěvníci je mohou obdivovat každý den v otevírací době muzea.

V sekci Rozum v hrsti je vystaven exponát kůže, který lidem názorně přibližuje její jednotlivé vrstvy a demonstruje některá onemocnění, jako jsou například lupénka nebo melanom. O patro výš, v expozici Světlo a tma, je umístěno ojedinělé Slepecké planetárium. Zájemci si mohou vyzkoušet, zda pouze hmatem poznají například souhvězdí Velkého vozu. „Připravujeme také další malé planetárium. V něm si lidé prohlédnou ukázky našich filmových projekcí či se nechají unášet krásami noční oblohy,“ uvedla Anna Krčmářová, koordinátorka expozice. Doplnila, že lákadlem je prezentace tak zvané Schlierenovy metody. Ta pomáhá demonstrovat, jak proudí horký vzduch. „Jedná se o jev, který návštěvníci často vidí v létě nad rozpálenou silnicí. Ukážeme jej pomocí experimentu s dutým zrcadlem, fotoaparátem a fénem,“ řekla Krčmářová. Tento exponát vznikl ve spolupráci se Společnou laboratoří optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Robot Genetix Q-bot, který využívala laboratoř Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, se zase stal dominantou nové části expozice Živá voda s názvem Kód života. Podle vedoucího olomoucké laboratoře ÚEB Jaroslava Doležela byl přístroj jedním z prvních robotů využívaných v biologii rostlin a pro zapojení pracoviště do celosvětového projektu čtení dědičné informace pšenice byl nepostradatelným pomocníkem. Podrobně jsme o něm psali ZDE.

Změny připravuje také tým expozice o historii. Ve strážní budce návštěvníci zanechají své myšlenky a vzkazy týkající se války, stejně jako to dělali vojáci sloužící v původním dělostřeleckém skladu. Stůl architekta se stane interaktivní studnicí znalostí o rakouské armádě, technikách opevňování a dobývání pevností a celkově vojenské koncepci sedmileté války. Chybět nebude ani bubínek, na který si lidé zahrají vojenské pochody. Brzy se v přízemí objeví také tiskařský lis a repliky uniformy ze sedmileté války.

Pevnost poznání má letní otevírací dobu, navštívit ji proto můžete také v pondělí od 9 do 17 hodin. Popularizační centrum v areálu Korunní pevnůstky se loňskou úspěšnou návštěvností zařadilo mezi deset nejoblíbenějších turistických cílů Olomouckého kraje. Více o programu najdete na stránkách Pevnosti poznání.

Olomouc je centrem výzkumu giberelinů. Na konferenci přijela světová elita

Rostlinným hormonům giberelinům, které slouží jako důležité spínače vývojových etap rostlin a velký význam hrají například při zvyšování výnosů strategických plodin, zejména obilovin, se od včerejška věnují odborníci z celého světa na konferenci Gibereliny 2019. Do úterý ji pořádá Laboratoř růstových regulátorů (LRR), která je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Odborníci současně slaví vznik nové laboratoře pro výzkum giberelinů, kterou v Olomouci na konci loňského roku založil světově uznávaný vědec Peter Hedden.

„Cílem konference je představit pokrok ve výzkumu této skupiny přírodních látek. Naposledy se obdobné mezinárodní setkání vědců specializovaných na tuto problematiku uskutečnilo před 16 lety v Madridu a od té doby zaznamenal výzkum obrovský pokrok. Je proto potřeba umožnit odborníkům v této vědní oblasti prezentovat své práce a sdílet nápady,“ uvedl hlavní pořadatel konference profesor Hedden, který svým příchodem do LRR, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, učinil z Olomouce jedno z hlavní světových center giberelinového výzkumu. Laboratoř nyní poskytuje zázemí, potřebné analýzy a know-how vědecké komunitě ve světě.

Gibereliny jsou rostlinné hormony objevené ve 20. letech minulého století v Japonsku v houbě Gibberella fujikuroi. Tento objev odstartoval obrovský zájem vědců a zemědělců o tuto skupinu fytohormonů, které kontrolují vývoj v průběhu celého životního cyklu rostlin a podporují růst rostlinných orgánů. Konference pokrývá všechna aktuální témata giberelinového výzkumu, včetně metabolismu, přenosu giberelinového signálu, zapojení giberelinů v rostlinných odpovědích na podmínky životního prostředí, biotechnologií, analýzy a chemie. Podle profesora Heddena jsou všechna témata významná.

„Například pro mě je nejdůležitější pochopit, jak je metabolismus giberelinu regulován v reakci na podmínky životního prostředí. Zazní ale i další témata. Velký posun nastal v porozumění fungování giberelinů. Jejich signalizace se již dlouho využívá pro zlepšování požadovaných vlastností plodin a tato oblast je v rostlinných biotechnologiích velmi důležitá. Zásadní význam ale má i to, abychom uměli sledovat distribuci giberelinů do nejmenších detailů a pokročili i v technologiích pro jejich testování,“ uvedl Hedden.

Organizátorům se podařilo přilákat do Olomouce skutečné špičky oboru. S plenární přednáškou vystoupil v úvodu Reuben Peters z Iowa State University, který porovnal biosyntézu giberelinů u rostlin, hub a bakterií. Tai-ping Sun z Duke University, která již řadu let patří k nejvýznamnějším osobnostem v oboru, popsala své nedávné objevy v oblasti transdukce giberelinového signálu. Na konferenci bude hovořit mimo jiné i Miyako Ueguchi-Tanaka z Nagoya University, jenž se svými kolegy jako první izoloval giberelinové receptory a učinil řadu objevů v oblasti giberelinové biosyntézy a signální transdukce, tedy přenosu signálu.

Konference se účastní  zhruba 70 osob. Velké zastoupení mají Japonsko a Izrael, přítomni jsou také hosté z USA, Velké Británie, Německa, Francie, Španělska, Itálie, Belgie, Číny či Nového Zélandu. Velký význam má konference pro studenty, kteří budou moci navázat kontakty s vědeckými kapacitami. Někteří studenti na konferenci vystoupí i s vlastními příspěvky.

Categories: Novinky z UP a PřF

Olomouc je centrem výzkumu giberelinů. Na konferenci přijela světová elita

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 1. July 2019 - 8:00

Rostlinným hormonům giberelinům, které slouží jako důležité spínače vývojových etap rostlin a velký význam hrají například při zvyšování výnosů strategických plodin, zejména obilovin, se od včerejška věnují odborníci z celého světa na konferenci Gibereliny 2019. Do úterý ji pořádá Laboratoř růstových regulátorů (LRR), která je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Odborníci současně slaví vznik nové laboratoře pro výzkum giberelinů, kterou v Olomouci na konci loňského roku založil světově uznávaný vědec Peter Hedden.

„Cílem konference je představit pokrok ve výzkumu této skupiny přírodních látek. Naposledy se obdobné mezinárodní setkání vědců specializovaných na tuto problematiku uskutečnilo před 16 lety v Madridu a od té doby zaznamenal výzkum obrovský pokrok. Je proto potřeba umožnit odborníkům v této vědní oblasti prezentovat své práce a sdílet nápady,“ uvedl hlavní pořadatel konference profesor Hedden, který svým příchodem do LRR, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, učinil z Olomouce jedno z hlavní světových center giberelinového výzkumu. Laboratoř nyní poskytuje zázemí, potřebné analýzy a know-how vědecké komunitě ve světě.

Gibereliny jsou rostlinné hormony objevené ve 20. letech minulého století v Japonsku v houbě Gibberella fujikuroi. Tento objev odstartoval obrovský zájem vědců a zemědělců o tuto skupinu fytohormonů, které kontrolují vývoj v průběhu celého životního cyklu rostlin a podporují růst rostlinných orgánů. Konference pokrývá všechna aktuální témata giberelinového výzkumu, včetně metabolismu, přenosu giberelinového signálu, zapojení giberelinů v rostlinných odpovědích na podmínky životního prostředí, biotechnologií, analýzy a chemie. Podle profesora Heddena jsou všechna témata významná.

„Například pro mě je nejdůležitější pochopit, jak je metabolismus giberelinu regulován v reakci na podmínky životního prostředí. Zazní ale i další témata. Velký posun nastal v porozumění fungování giberelinů. Jejich signalizace se již dlouho využívá pro zlepšování požadovaných vlastností plodin a tato oblast je v rostlinných biotechnologiích velmi důležitá. Zásadní význam ale má i to, abychom uměli sledovat distribuci giberelinů do nejmenších detailů a pokročili i v technologiích pro jejich testování,“ uvedl Hedden.

Organizátorům se podařilo přilákat do Olomouce skutečné špičky oboru. S plenární přednáškou vystoupil v úvodu Reuben Peters z Iowa State University, který porovnal biosyntézu giberelinů u rostlin, hub a bakterií. Tai-ping Sun z Duke University, která již řadu let patří k nejvýznamnějším osobnostem v oboru, popsala své nedávné objevy v oblasti transdukce giberelinového signálu. Na konferenci bude hovořit mimo jiné i Miyako Ueguchi-Tanaka z Nagoya University, jenž se svými kolegy jako první izoloval giberelinové receptory a učinil řadu objevů v oblasti giberelinové biosyntézy a signální transdukce, tedy přenosu signálu.

Konference se účastní  zhruba 70 osob. Velké zastoupení mají Japonsko a Izrael, přítomni jsou také hosté z USA, Velké Británie, Německa, Francie, Španělska, Itálie, Belgie, Číny či Nového Zélandu. Velký význam má konference pro studenty, kteří budou moci navázat kontakty s vědeckými kapacitami. Někteří studenti na konferenci vystoupí i s vlastními příspěvky.

Univerzita rozšířila nabídku vzdělávacích kurzů pro zaměstnance

Pětadvacet programů a téměř tři stovky účastníků, to je bilance letošního programu vzdělávání pracovníků Univerzity Palackého. Zaměstnanci univerzity se během akademického roku mohli zlepšit v různých dovednostech jako je například využívání různých počítačových programů, komunikace nebo finanční gramotnost.

Programy, díky nimž si mohou zaměstnanci podle své volby rozšířit znalosti v různých oblastech, nabízí UP od roku 2016. Kurzy jsou bezplatné, jejich nabídku koordinuje ve spolupráci s fakultami Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP. „Každým rokem jsou naše programy nějak zaměřeny. V tom právě končícím jsme se soustředili na podporu excelence ve vzdělávání a tomu také odpovídala nabídka kurzů. Reagujeme také na poptávku zaměstnanců, takže pro velký zájem se opakují například kurzy práce s MS Office a internetem, psychohygieny, zvládání konfliktních situací a přijímání kritiky, stejně jako oblíbené kurzy finanční gramotnosti. Znovu jsme zařadili i úspěšné kurzy z minulých let, jako jsou témata autorských práv či pravidla pro použití interpunkce, stejně jako zamyšlení nad tím, jak špatná statistika ničí vědu a výzkum,“ uvedla Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí Oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP. Jak dodala, na přípravě seminářů spolupracuje oddělení se všemi fakultami. „Patří jim za to naše poděkování, protože nabízejí velmi kvalifikované lektory a poskytují kurzům i organizační zázemí.“

Někteří zaměstnanci nabídku využívají i opakovaně. „V rámci projektu dalšího vzdělávání jsem letos navštívila tři semináře. Nabídka byla velmi široká, proto jsem si mohla vybrat to, co jsem opravdu potřebovala, například kurz bezpečnosti na internetu. Semináře různou formou zohledňovaly potřeby jednotlivých účastníků, měli jsme i dostatečný prostor na dotazy. Vnímám podobný typ dalšího vzdělávání jako velmi užitečně strávený čas,“ uvedla Veronika Opletalová z katedry germanistiky filozofické fakulty.

Nabídka nových kurzů bude k dispozici v srpnu.

Categories: Novinky z UP a PřF

Pages

Subscribe to Joint Laboratory of Optics aggregator