Feed aggregator

Právnická fakulta bude hostit experty na mediaci. Již popáté

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 8. August 2019 - 8:30

Olomoucká právnická fakulta se stane v září na dva dny centrem mediace. Právě na tuto metodu mimosoudního řešení sporů bude zaměřená mezinárodní vědecká konference MEDIACE 2019. Zájemci o účast se mohou přihlašovat do konce srpna.

Konferenci věnovanou mediaci pořádá fakulta co dva roky. Právě připravovaný ročník je v pořadí již pátý. Uskuteční se 12. a 13. září v Pevnosti poznání a na právnické fakultě. Záštitu nad ním převzala děkanka Zdenka Papoušková. „Cílem konference je interdisciplinární reflexe mediace v České republice a v zahraničí. Diskutovaná budou témata z teorie, výzkumu i praxe mediace. Kromě odborného programu je pro nás důležitá také možnost vzájemného setkávání, sdílení příkladů dobré praxe, ale také těžkostí. Atmosféra konference bývá vždy dělná a velmi přátelská,“ uvedla Lenka Holá z katedry politologie a společenských věd PF UP a hlavní organizátorka vědeckého setkání.

Pořadatelé již tradičně program rozdělili do tří částí. V úvodním plenárním zasedání vystoupí významní čeští i zahraniční odborníci. „Velice si ceníme, že pozvání přednášet přijal například Ray Kramer, soudce správního soudu New York City, profesor práva a zkušený mediátor. Zajímavým tématem bude také diskuze institutu prvního setkání se zapsaným mediátorem v kontextu právního řádu České republiky, s nímž vystoupí advokátka Anna Márová. Zapomínat nemůžeme na interdisciplinární povahu mediace, například psychosociální pohled na moc, pomoc a bezmoc v mediaci přinese slovenský kolega Vlado Labath,“ vyjmenovala Lenka Holá. Druhá část bude mít formu tematicky zaměřených sekcí a ve třetí se uskuteční interaktivní workshopy. Součástí konference bude také společenský večer.

Před dvěmi lety setkání přilákalo přes sto účastníků. Cestu do Olomouce si našli vedle českých odborníků i přední experti na mediaci z Rakouska, Německa, Maďarska a Slovenska. „Počítáme, že účast bude podobná. Opět očekáváme širší profesní zaměření hostů, od akademiků přes soudce, advokáty, psychology, sociology, sociální pracovníky až po zapsané i nezapsané mediátory a podporovatele mediace,“ naznačila Lenka Holá.

Generálními partnery dvoudenního sympozia jsou Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně a Ministerstvo spravedlnosti. Letošní ročník je navíc jednou z aktivit výzkumného projektu Grantové agentury ČR s názvem Podmínky výkonu mediace v České republice dle zákona o mediaci a seznámí s prvními výsledky uvedeného výzkumu.

Veškeré podrobnosti, včetně online přihlášky, jsou k dispozici na webové stránce konference.

CRH přiblíží návštěvníkům Flory Olomouc výzkum rostlin, Zaparkuj poskytne relax

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 7. August 2019 - 8:00

Po loňské úspěšné premiéře se i letos Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum představí na letní etapě květinové výstavy a zahradnických trhů Flora Olomouc, která se uskuteční od 15. do 18. srpna. Vědci znovu promění pavilon H v improvizovanou laboratoř výzkumu rostlin a přiblíží veřejnosti například děje uvnitř rostlin, metody šlechtění nových odrůd, možnosti využití rostlinných hormonů nebo význam opylení pro tvorbu plodů a semen.

Do čtyřdenního programu se tentokrát zapojí všichni tři partneři vědeckého centra – odborníci z přírodovědecké fakulty i olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Zatímco ve čtvrtek a pátek se návštěvníci setkají s molekulárními biology a zástupci oddělení chemické biologie a genetiky, o víkendu je světem rostlin provedou biofyzici.  Po celou dobu výstavy budou přítomni zástupci olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i.  Zájemci se mohou těšit na jednoduché experimenty, zajímavé ukázky i přednášky.

Šlechtění rostlin i jejich komunikace

Molekulární biologové seznámí návštěvníky s přípravou transgenních rostlin a přiblíží jim metody šlechtění rostlin, od těch klasických až po nejmodernější metody cílené editace genomu včetně CRISPR. Nabídnou rovněž odpověď na otázku, jak lze zajistit více potravin pro neustále se rozrůstající lidskou populaci.  Jejich kolegové z oddělení chemické biologie a genetiky představí výzkum rostlinných hormonů a jejich využití v zemědělství.

Biofyzici si letos pro návštěvníky připravili krátké přednášky na téma elektrických signálů v rostlinách, komunikace rostlin a jejich stárnutí. Návštěvníci se dozví, že i rostliny využívají elektrické signalizace k přenosu informací a že je lze uspat pomocí anestezie. „Vysvětlíme návštěvníkům, že svět rostlin a živočichů není zas tak rozdílný, jak se na první pohled zdá,“ uvedl Andrej Pavlovič z CRH. Vědci poodhalí tajuplný svět rostlinného „internetu“ a prozradí, o čem si rostliny povídají. Objasní, jak rostliny stárnou a jak mohou tento proces zpomalit. Mimo přednášky bude možné popovídat si s odborníky na další zajímavá témata, jako jsou reakce rostlin na různé stresy (např. poranění nebo  příliš intenzivní světlo), fotosyntéza, pohyby rostlin a další.  Zájemci se také dozvědí, které rostliny spolu dobře vycházejí a které se nemají rády. Pomyslnou třešničkou na dortu bude „zpívající rostlina“.

Svět semen a opylovatelů

Semena a opylovatelé rostlin budou vévodit expozici olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Návštěvníci se budou moci seznámit s binomickou lupou, která přiblíží vznik publikací s makrosnímky semen, jež bude možné na výstavě zakoupit.  Připraveny budou ukázky semen zelenin a léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. „Chceme poukázat nejen na rozmanitost  semen, ale také na úlohu hmyzích opylovatelů, bez nichž by vývoj semen a plodů nebyl možný. Lidé si budou moci některé z hmyzích opylovatelů prohlédnout pod lupou i na fotografiích, ukážeme i experimentální úlky pro včely medonosné, včely samotářky  nebo čmeláky zemní. Vysvětlíme rovněž, jak lidé mohou hmyzí opylovatele v přírodě podpořit,“ uvedla Kateřina Smékalová z VÚRV.

Fotografie přiblíží práci botanika a genetika Vavilova

Expozice ÚEB AV ČR představí nejnovější výsledky ve výzkumu a šlechtění rostlin. Její součástí bude výstava velkoformátových snímků uznávaného švýcarského fotografa Maria del Curta, které zapůjčila Akademie věd ČR a Velvyslanectví Švýcarské konfederace. Fotografie přibližují práci a odkaz ruského botanika a genetika Nikolaje Vavilova, který se zasloužil o záchranu genového bohatství důležitých plodin. Jako jeden z prvních vědců přišel s myšlenkou uchování genetické rozmanitosti a během více než stovky expedic osobně sesbíral tisíce semen nejrůznějších rostlin. Za svou práci se v Sovětském svazu nedočkal uznání, z politických důvodů byl zatčen a zemřel v gulagu. Jeho sbírka se přesto stala základem donedávna největší světové genové banky, která je součástí Vavilovova institutu v Petrohradě.

Od jeho dob však věda zaznamenala obrovský pokrok, podařilo se například rozluštit dědičnou informaci mnoha důležitých plodin. Návštěvníci se dozvědí, jak se na tomto výzkumu podílejí vědci z olomoucké laboratoře ÚEB. Bez nových metod šlechtění nebude možné zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci. V naší práci věnujeme velkou pozornost genetické diverzitě zemědělských plodin, starých odrůd a jejich planých příbuzných. Právě tyto rostliny mají geny podmiňující důležité vlastnosti potřebné pro současné šlechtění, a proto jsou genové banky, které uchovávají toto bohatství, tak důležité,“ potvrdil vedoucí olomoucké laboratoře ÚEB a vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel.

Zaparkuj Zóna

Na letní etapě Flory Olomouc nebude chybět ani iniciativa Univerzity Palackého s názvem Zaparkuj – oživujeme veřejný prostor, která nabídne malým i velkým návštěvníkům netradiční odpočinkovou zónu s příjemným posezením a půjčovnu dek. „Ve stánku Zaparkuj bude možné si zapůjčit deskové hry a sportovní vybavení nebo si odnést na památku upomínkové předměty z produkce nejstarší moravské univerzity. Program zóny doplní živá i reprodukovaná hudba nebo soutěže pro děti,“ dodal koordinátor projektu Zaparkuj Ondřej Martínek. 

 

 

 

Categories: Novinky z UP a PřF

CRH přiblíží návštěvníkům Flory Olomouc výzkum rostlin, Zaparkuj poskytne relax

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 7. August 2019 - 8:00

Po loňské úspěšné premiéře se i letos Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum představí na letní etapě květinové výstavy a zahradnických trhů Flora Olomouc, která se uskuteční od 15. do 18. srpna. Vědci znovu promění pavilon H v improvizovanou laboratoř výzkumu rostlin a přiblíží veřejnosti například děje uvnitř rostlin, metody šlechtění nových odrůd, možnosti využití rostlinných hormonů nebo význam opylení pro tvorbu plodů a semen.

Do čtyřdenního programu se tentokrát zapojí všichni tři partneři vědeckého centra – odborníci z přírodovědecké fakulty i olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Zatímco ve čtvrtek a pátek se návštěvníci setkají s molekulárními biology a zástupci oddělení chemické biologie a genetiky, o víkendu je světem rostlin provedou biofyzici.  Po celou dobu výstavy budou přítomni zástupci olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i.  Zájemci se mohou těšit na jednoduché experimenty, zajímavé ukázky i přednášky.

Šlechtění rostlin i jejich komunikace

Molekulární biologové seznámí návštěvníky s přípravou transgenních rostlin a přiblíží jim metody šlechtění rostlin, od těch klasických až po nejmodernější metody cílené editace genomu včetně CRISPR. Nabídnou rovněž odpověď na otázku, jak lze zajistit více potravin pro neustále se rozrůstající lidskou populaci.  Jejich kolegové z oddělení chemické biologie a genetiky představí výzkum rostlinných hormonů a jejich využití v zemědělství.

Biofyzici si letos pro návštěvníky připravili krátké přednášky na téma elektrických signálů v rostlinách, komunikace rostlin a jejich stárnutí. Návštěvníci se dozví, že i rostliny využívají elektrické signalizace k přenosu informací a že je lze uspat pomocí anestezie. „Vysvětlíme návštěvníkům, že svět rostlin a živočichů není zas tak rozdílný, jak se na první pohled zdá,“ uvedl Andrej Pavlovič z CRH. Vědci poodhalí tajuplný svět rostlinného „internetu“ a prozradí, o čem si rostliny povídají. Objasní, jak rostliny stárnou a jak mohou tento proces zpomalit. Mimo přednášky bude možné popovídat si s odborníky na další zajímavá témata, jako jsou reakce rostlin na různé stresy (např. poranění nebo  příliš intenzivní světlo), fotosyntéza, pohyby rostlin a další.  Zájemci se také dozvědí, které rostliny spolu dobře vycházejí a které se nemají rády. Pomyslnou třešničkou na dortu bude „zpívající rostlina“.

Svět semen a opylovatelů

Semena a opylovatelé rostlin budou vévodit expozici olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Návštěvníci se budou moci seznámit s binomickou lupou, která přiblíží vznik publikací s makrosnímky semen, jež bude možné na výstavě zakoupit.  Připraveny budou ukázky semen zelenin a léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. „Chceme poukázat nejen na rozmanitost  semen, ale také na úlohu hmyzích opylovatelů, bez nichž by vývoj semen a plodů nebyl možný. Lidé si budou moci některé z hmyzích opylovatelů prohlédnout pod lupou i na fotografiích, ukážeme i experimentální úlky pro včely medonosné, včely samotářky  nebo čmeláky zemní. Vysvětlíme rovněž, jak lidé mohou hmyzí opylovatele v přírodě podpořit,“ uvedla Kateřina Smékalová z VÚRV.

Fotografie přiblíží práci botanika a genetika Vavilova

Expozice ÚEB AV ČR představí nejnovější výsledky ve výzkumu a šlechtění rostlin. Její součástí bude výstava velkoformátových snímků uznávaného švýcarského fotografa Maria del Curta, které zapůjčila Akademie věd ČR a Velvyslanectví Švýcarské konfederace. Fotografie přibližují práci a odkaz ruského botanika a genetika Nikolaje Vavilova, který se zasloužil o záchranu genového bohatství důležitých plodin. Jako jeden z prvních vědců přišel s myšlenkou uchování genetické rozmanitosti a během více než stovky expedic osobně sesbíral tisíce semen nejrůznějších rostlin. Za svou práci se v Sovětském svazu nedočkal uznání, z politických důvodů byl zatčen a zemřel v gulagu. Jeho sbírka se přesto stala základem donedávna největší světové genové banky, která je součástí Vavilovova institutu v Petrohradě.

Od jeho dob však věda zaznamenala obrovský pokrok, podařilo se například rozluštit dědičnou informaci mnoha důležitých plodin. Návštěvníci se dozvědí, jak se na tomto výzkumu podílejí vědci z olomoucké laboratoře ÚEB. Bez nových metod šlechtění nebude možné zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci. V naší práci věnujeme velkou pozornost genetické diverzitě zemědělských plodin, starých odrůd a jejich planých příbuzných. Právě tyto rostliny mají geny podmiňující důležité vlastnosti potřebné pro současné šlechtění, a proto jsou genové banky, které uchovávají toto bohatství, tak důležité,“ potvrdil vedoucí olomoucké laboratoře ÚEB a vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel.

Zaparkuj Zóna

Na letní etapě Flory Olomouc nebude chybět ani iniciativa Univerzity Palackého s názvem Zaparkuj – oživujeme veřejný prostor, která nabídne malým i velkým návštěvníkům netradiční odpočinkovou zónu s příjemným posezením a půjčovnu dek. „Ve stánku Zaparkuj bude možné si zapůjčit deskové hry a sportovní vybavení nebo si odnést na památku upomínkové předměty z produkce nejstarší moravské univerzity. Program zóny doplní živá i reprodukovaná hudba nebo soutěže pro děti,“ dodal koordinátor projektu Zaparkuj Ondřej Martínek. 

 

 

 

Student práv napsal a vydal knihu. Napínavý thriller

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 6. August 2019 - 8:00

Sport, cestování, hudba, filmy nebo literatura. Tak nejčastěji vysokoškoláci tráví volný čas. A právě nad knížkami si volno užívá i student právnické fakulty Boris Steinbauer. Jenže on je nejen rád čte, ale i píše. Přesněji začal psát. Letos mu vyšla prvotina s názvem Žena, která zmizela.

„Je to zvláštní pocit vidět vlastní knihu v regálu knihkupectví. Splnil se mi sen, napsal jsem knihu a vydal ji, což jsem ještě nedávno považoval za absolutně nemožné,“ říká skromně Boris Steinbauer, který studuje 3. ročník oboru Právo. Své první literární pokusy spojuje s první nebo druhou třídou základní školy. „Už tehdy jsem hodně a rád četl, většinou fantasy. Měl jsem takové malé sešitky, kam jsem si psal své první vymyšlené příběhy, které se podobaly tomu, co jsem právě četl. Schované je ale bohužel nemám.“

Rodák z Jihlavy vystudoval gymnázium v Praze, třídu s humanitním zaměřením. Tam ho pro literaturu ještě víc nadchla učitelka češtiny. V maturitním ročníku pak přišly jeho další tvůrčí pokusy, kdy napsal dvě tři povídky a publikoval je na internetu. „Po čase jsem je stáhl, s odstupem času mi přišly příšerné,“ usmívá se Boris a přitom listuje svou novou knihou.

Když vyplňoval přihlášky na vysokou školu, zvítězila práva. Prý hlavně kvůli uplatnění. „Hlásil jsem se i na češtinu. Nakonec to byl jediný obor, kam mě nevzali,“ přiznává dvaadvacetiletý student a vzápětí dodává, že studovat češtinu a literaturu by jej asi stejně nebavilo. Na psaní se mu líbí možnost tvořit příběh a přemýšlet nad ním. Bere ho jako formu relaxace a sebenaplnění. Jako ideální odreagování od náročného studia.

Pro svůj literární debut zvolil milovník severských detektivek žánr thriller, hotový jej měl za necelé tři měsíce. „První dvě kapitoly jsem napsal o něco dřív. Dal jsem je přečíst svému učiteli němčiny. Povzbudil mě, abych v psaní pokračoval. Pak už jsem text s nikým nekonzultoval a ani nedával nikomu číst. Jen jsem o nějaké faktické rady požádal policii,“ vzpomíná student a podotýká, že knížku od začátku připravoval bez větších ambicí, jen jako pokus dokázat si, že to zvládne.

Hotový rukopis zkusil poslat do několika nakladatelství. A vyšlo to. Na prvotinu mladého neznámého autora zareagovalo nakladatelství Petrklíč a vydalo mu knihu o 230 stranách. A první autorovy pocity? „Bylo a stále je to pro mě neuvěřitelné. Dřív jsem si nedovedl představit, že by na nějaké knize mohlo být moje jméno.“ Mezi první čtenáře jeho knížky patřila rodina a spolužáci.

Jak se na thriller sluší, ani tomu Borisovu nechybí napětí a emoce. Hlavní hrdina je mladý, mírně naivní právník, kterému v životě nic nechybí. Aspoň tedy na začátku knihy, do události, která celý příběh rozpohybuje. Děj thrilleru se odehrává na reálných místech v Jihlavě, v Praze, v Rakousku a chvilku i na olomoucké právnické fakultě.

Vydání prvotiny motivovalo studenta práv k dalšímu psaní. „Můžu prozradit, že chystám druhou knihu. Hotová by měla být na podzim. Bude to opět thriller, jen trochu víc kriminální. Asi bych ani jiný žánr napsat nedokázal,“ dodává Boris Steinbauer, který učení, četbu a psaní knih prokládá tenisem. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Student práv napsal a vydal knihu. Napínavý thriller

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 6. August 2019 - 8:00

Sport, cestování, hudba, filmy nebo literatura. Tak nejčastěji vysokoškoláci tráví volný čas. A právě nad knížkami si volno užívá i student právnické fakulty Boris Steinbauer. Jenže on je nejen rád čte, ale i píše. Přesněji začal psát. Letos mu vyšla prvotina s názvem Žena, která zmizela.

„Je to zvláštní pocit vidět vlastní knihu v regálu knihkupectví. Splnil se mi sen, napsal jsem knihu a vydal ji, což jsem ještě nedávno považoval za absolutně nemožné,“ říká skromně Boris Steinbauer, který studuje 3. ročník oboru Právo. Své první literární pokusy spojuje s první nebo druhou třídou základní školy. „Už tehdy jsem hodně a rád četl, většinou fantasy. Měl jsem takové malé sešitky, kam jsem si psal své první vymyšlené příběhy, které se podobaly tomu, co jsem právě četl. Schované je ale bohužel nemám.“

Rodák z Jihlavy vystudoval gymnázium v Praze, třídu s humanitním zaměřením. Tam ho pro literaturu ještě víc nadchla učitelka češtiny. V maturitním ročníku pak přišly jeho další tvůrčí pokusy, kdy napsal dvě tři povídky a publikoval je na internetu. „Po čase jsem je stáhl, s odstupem času mi přišly příšerné,“ usmívá se Boris a přitom listuje svou novou knihou.

Když vyplňoval přihlášky na vysokou školu, zvítězila práva. Prý hlavně kvůli uplatnění. „Hlásil jsem se i na češtinu. Nakonec to byl jediný obor, kam mě nevzali,“ přiznává dvaadvacetiletý student a vzápětí dodává, že studovat češtinu a literaturu by jej asi stejně nebavilo. Na psaní se mu líbí možnost tvořit příběh a přemýšlet nad ním. Bere ho jako formu relaxace a sebenaplnění. Jako ideální odreagování od náročného studia.

Pro svůj literární debut zvolil milovník severských detektivek žánr thriller, hotový jej měl za necelé tři měsíce. „První dvě kapitoly jsem napsal o něco dřív. Dal jsem je přečíst svému učiteli němčiny. Povzbudil mě, abych v psaní pokračoval. Pak už jsem text s nikým nekonzultoval a ani nedával nikomu číst. Jen jsem o nějaké faktické rady požádal policii,“ vzpomíná student a podotýká, že knížku od začátku připravoval bez větších ambicí, jen jako pokus dokázat si, že to zvládne.

Hotový rukopis zkusil poslat do několika nakladatelství. A vyšlo to. Na prvotinu mladého neznámého autora zareagovalo nakladatelství Petrklíč a vydalo mu knihu o 230 stranách. A první autorovy pocity? „Bylo a stále je to pro mě neuvěřitelné. Dřív jsem si nedovedl představit, že by na nějaké knize mohlo být moje jméno.“ Mezi první čtenáře jeho knížky patřila rodina a spolužáci.

Jak se na thriller sluší, ani tomu Borisovu nechybí napětí a emoce. Hlavní hrdina je mladý, mírně naivní právník, kterému v životě nic nechybí. Aspoň tedy na začátku knihy, do události, která celý příběh rozpohybuje. Děj thrilleru se odehrává na reálných místech v Jihlavě, v Praze, v Rakousku a chvilku i na olomoucké právnické fakultě.

Vydání prvotiny motivovalo studenta práv k dalšímu psaní. „Můžu prozradit, že chystám druhou knihu. Hotová by měla být na podzim. Bude to opět thriller, jen trochu víc kriminální. Asi bych ani jiný žánr napsat nedokázal,“ dodává Boris Steinbauer, který učení, četbu a psaní knih prokládá tenisem. 

Okamžiky sametové revoluce: Vydavatelství UP hledá fotky z let 1989 a 1990

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 5. August 2019 - 8:00

Vzpomenete si, co jste dělali a jak jste žili před třiceti lety? A pomáháte své paměti fotkami, které jste v roce 1989 pořídili? Pak neváhejte a podělte se o ně. Vydavatelství UP se totiž připojilo k projektu České tiskové kanceláře (ČTK) Okamžiky sametové revoluce a shromažďuje fotky z přelomového roku.

ČTK zapojuje do projektu lidi z celé země a snaží se od nich získat fotografie, které mapují nejen listopadové události, ale i dny a měsíce před nimi. „Téměř každý zná záběry z Václavského náměstí nebo z Letné. Jak to ale vypadalo v krajských či okresních městech? Podaří se najít třeba i fotografie listopadových událostí z českých a moravských vesnic? Oko každého fotografa se na událost dívá jiným pohledem. Podělte se o ten svůj!“ vyzvala ČTK před časem obyvatele ČR. Nejlepší snímky by se měly objevit na velké výstavě, některé se mohou stát součástí Fotobanky ČTK, která spravuje nejrozsáhlejší zpravodajský fotoarchiv v České republice.

Univerzitní vydavatelství se k projektu ČTK aktivně přihlásilo. „Jsme sběrným místem pro Olomouc a okolí. A nejen to. Chceme nashromáždit největší počet fotografií v rámci ČR a vydat knihu se snímky lidí z Olomouce a okolí. Proto vyzývám všechny zaměstnance Univerzity Palackého, kteří mají doma nějaké fotografie z té doby, aby se o ně s námi podělili,“ řekl ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek. Fotografie nemají zachycovat jen listopadové dny, ale i rodinný život, práci, školu a podobně. „Míříme především na snímky, které nebyly nikdy publikované a zřejmě by jinak zůstaly v soukromých archivech. Pro připravovanou knížku Olomoucké okamžiky 1989 hledáme fotografie nejen z toho roku, ale i z počátku roku 1990. Projděte své archivy a přineste nám své fotky k naskenování. Originály vám vrátíme,“ požádal zaměstnance UP Aleš Prstek.

Vydavatelství UP také při této příležitosti navázalo spolupráci s Muzeem umění Olomouc, které připravuje výstavu s tematikou událostí roku 1989. „Využijeme pro ni náš sbírkový fond. Ten je sice zaměřen především na ukázky fotografie výtvarné, experimentální, konceptuální, včetně dokumentace akcí a happeningů. V posledních letech se nám podařilo vytvořit i malou, ale reprezentativní kolekci dokumentárních a reportážních fotografií, které se vztahují k událostem roku 1989,“ uvedla Štěpánka Bieleszová, kurátorka Muzea umění.

Jak dodala, ve sbírce jsou zastoupeni uznávaní autoři jako Jindřich Štreit, Milena Valušková nebo Petr Zatloukal, kteří dokumentovali například dění na UP nebo v olomouckých ulicích a nechybí ani reportážní snímky někdejšího fotoreportéra ČTK Vladislava Galgonka. „V připravované publikaci, kterou chystáme spolu s Vydavatelstvím UP, chceme ale využít i fotografie dosud neznámé, ze soukromých archivů, od amatérských fotografů. Proto budeme rádi, když nám lidé fotografie zapůjčí. Věřím, že právě při příležitosti třicetiletého výročí sametové revoluce se ještě objeví nějaké zajímavé snímky,“ řekla kurátorka, která se nyní věnuje terénnímu výzkumu a prochází soukromé archivy.

Co má být na fotografiích

Revoluční dění: na ulici, ve škole či na pracovišti, plakáty, nápisy, kulturní akce, strach, očekávání atd.

Běžný rodinný život: poslední dovolená za „železnou oponou“, první svobodné Vánoce, skryté pohledy za hranice, fotografie Václava Havla či T. G. Masaryka atd.

Vzpomínky: móda (účesy, oblečení), architektura (novostavby, zničené budovy, dnes zaniklá místa), technika (auta, kola, motorky) atd.

Jak postupovat

Fotografie můžete zaslat nebo přinést Tereze Vintrové do Vydavatelství Univerzity Palackého na adresu Biskupské nám. 1, 771 11, Olomouc. Fotografie, které přinesete, naskenují a originály vrátí. Kontakt: E-mail: tereza.vintrova@upol.cz, Tel.: +420 585 631 757

Nezapomeňte napsat k fotkám základní informace: název fotografie, autora, datum a místo pořízení (přibližně), komentář k fotografii.

nebo

Naskenujte své fotografie a nahrajte je přímo na webu ČTK pomocí jednoduchého formuláře na stránce Výstava Okamžiky sametové revoluce.

Fotografie se sbírají do konce září 2019.

Categories: Novinky z UP a PřF

Okamžiky sametové revoluce: Vydavatelství UP hledá fotky z let 1989 a 1990

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 5. August 2019 - 8:00

Vzpomenete si, co jste dělali a jak jste žili před třiceti lety? A pomáháte své paměti fotkami, které jste v roce 1989 pořídili? Pak neváhejte a podělte se o ně. Vydavatelství UP se totiž připojilo k projektu České tiskové kanceláře (ČTK) Okamžiky sametové revoluce a shromažďuje fotky z přelomového roku.

ČTK zapojuje do projektu lidi z celé země a snaží se od nich získat fotografie, které mapují nejen listopadové události, ale i dny a měsíce před nimi. „Téměř každý zná záběry z Václavského náměstí nebo z Letné. Jak to ale vypadalo v krajských či okresních městech? Podaří se najít třeba i fotografie listopadových událostí z českých a moravských vesnic? Oko každého fotografa se na událost dívá jiným pohledem. Podělte se o ten svůj!“ vyzvala ČTK před časem obyvatele ČR. Nejlepší snímky by se měly objevit na velké výstavě, některé se mohou stát součástí Fotobanky ČTK, která spravuje nejrozsáhlejší zpravodajský fotoarchiv v České republice.

Univerzitní vydavatelství se k projektu ČTK aktivně přihlásilo. „Jsme sběrným místem pro Olomouc a okolí. A nejen to. Chceme nashromáždit největší počet fotografií v rámci ČR a vydat knihu se snímky lidí z Olomouce a okolí. Proto vyzývám všechny zaměstnance Univerzity Palackého, kteří mají doma nějaké fotografie z té doby, aby se o ně s námi podělili,“ řekl ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek. Fotografie nemají zachycovat jen listopadové dny, ale i rodinný život, práci, školu a podobně. „Míříme především na snímky, které nebyly nikdy publikované a zřejmě by jinak zůstaly v soukromých archivech. Pro připravovanou knížku Olomoucké okamžiky 1989 hledáme fotografie nejen z toho roku, ale i z počátku roku 1990. Projděte své archivy a přineste nám své fotky k naskenování. Originály vám vrátíme,“ požádal zaměstnance UP Aleš Prstek.

Vydavatelství UP také při této příležitosti navázalo spolupráci s Muzeem umění Olomouc, které připravuje výstavu s tematikou událostí roku 1989. „Využijeme pro ni náš sbírkový fond. Ten je sice zaměřen především na ukázky fotografie výtvarné, experimentální, konceptuální, včetně dokumentace akcí a happeningů. V posledních letech se nám podařilo vytvořit i malou, ale reprezentativní kolekci dokumentárních a reportážních fotografií, které se vztahují k událostem roku 1989,“ uvedla Štěpánka Bieleszová, kurátorka Muzea umění.

Jak dodala, ve sbírce jsou zastoupeni uznávaní autoři jako Jindřich Štreit, Milena Valušková nebo Petr Zatloukal, kteří dokumentovali například dění na UP nebo v olomouckých ulicích a nechybí ani reportážní snímky někdejšího fotoreportéra ČTK Vladislava Galgonka. „V připravované publikaci, kterou chystáme spolu s Vydavatelstvím UP, chceme ale využít i fotografie dosud neznámé, ze soukromých archivů, od amatérských fotografů. Proto budeme rádi, když nám lidé fotografie zapůjčí. Věřím, že právě při příležitosti třicetiletého výročí sametové revoluce se ještě objeví nějaké zajímavé snímky,“ řekla kurátorka, která se nyní věnuje terénnímu výzkumu a prochází soukromé archivy.

Co má být na fotografiích

Revoluční dění: na ulici, ve škole či na pracovišti, plakáty, nápisy, kulturní akce, strach, očekávání atd.

Běžný rodinný život: poslední dovolená za „železnou oponou“, první svobodné Vánoce, skryté pohledy za hranice, fotografie Václava Havla či T. G. Masaryka atd.

Vzpomínky: móda (účesy, oblečení), architektura (novostavby, zničené budovy, dnes zaniklá místa), technika (auta, kola, motorky) atd.

Jak postupovat

Fotografie můžete zaslat nebo přinést Tereze Vintrové do Vydavatelství Univerzity Palackého na adresu Biskupské nám. 1, 771 11, Olomouc. Fotografie, které přinesete, naskenují a originály vrátí. Kontakt: E-mail: tereza.vintrova@upol.cz, Tel.: +420 585 631 757

Nezapomeňte napsat k fotkám základní informace: název fotografie, autora, datum a místo pořízení (přibližně), komentář k fotografii.

nebo

Naskenujte své fotografie a nahrajte je přímo na webu ČTK pomocí jednoduchého formuláře na stránce Výstava Okamžiky sametové revoluce.

Fotografie se sbírají do konce září 2019.

Nemocnice, kde se léčí písničkou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 4. August 2019 - 8:00

Objetí, pohlazení nebo třeba písnička, to jsou postupy a prostředky, kterými se léčí nemoci a zranění v Nemocnici pro medvídky. Tu „provozují“ studenti lékařské fakulty, kteří tak formou hry seznamují předškolní děti s prací lékařů a učí je odpovědnosti za zdraví své i druhých.

„Děti si do školky přinesou svého oblíbeného medvídka či jiného plyšáka a vymyslí mu nějakou nemoc, kterou potom spolu léčíme. Dostávají se tak do role rodiče, který má zodpovědnost za své dítě. Uvědomují si, proč je důležité starat se o zdraví a že lékař jim chce pomoci. Zbavují se tak i strachu z bílých plášťů,“ vysvětluje Claudia Gürtlerová z olomoucké pobočky International Federation of Medical Students Association (IFMSA). Tato organizace sdružuje studenty medicíny ve více než stovce zemí světa a Nemocnice pro medvídky je jednou z jejích osvětových a preventivních aktivit.

Na připravených stanovištích si děti s mediky povídají o svých prodělaných nemocech a úrazech a leccos si z lékařské práce také vyzkoušejí. Například obvazují rány, měří krevní tlak, poslouchají fonendoskopem srdce anebo u improvizovaného rentgenu na snímcích poznávají zobrazené části těla. Dozvědí se také, jak si správně čistit zuby.

Vrcholem programu je operace velkého medvěda. „Děti se obléknou do operačních plášťů a stanou se doktory. Máme více variant, buď medvěda trápí zánět slepého střeva, nebo ho bolí břicho, protože snědl moc sladkostí, anebo ho srazilo auto, když se nerozhlédl při přecházení silnice. Medvěda uspíme, změříme mu teplotu, někdo mu pomáhá dýchat s maskou, další drží kapačku. Společně se podíváme do břicha nebo na případné zlomeniny. V závěru operace pak medvěda probudíme písničkou,“ popisuje Claudia Gürtlerová.

Další informace o Nemocnici pro medvídky zájemci najdou na stránkách IFMSA nebo je možné obrátit se přímo na olomoucké organizátory na e-mail medvidci.upol@ifmsa.cz.

Na Nemocnici pro medvídky se studentka pátého ročníku Všeobecného lékařství podílí už od počátku svého studia v Olomouci, poslední zhruba tři roky aktivitu koordinuje. To obnáší zejména shánění potřebného materiálu, například prošlé obvazy či injekce z „opravdových“ nemocnic a ordinací, a komunikaci se školkami.

„Za těch pět let se výrazně změnil jejich zájem. Zatímco dříve jsme školky s nabídkou programu pro děti oslovovali, nyní se ozývají samy. Máme tolik žádostí, že ne všem jsme schopni vyhovět. Jako medici jsme časově poměrně vytížení a na jeden program nás musí být minimálně pět či šest. Během semestru zvládneme měsíčně dva až tři programy,“ říká.

Jedním dechem ale dodává, že i když je to při náročném studiu práce navíc, navštěvují školky rádi. „S dětmi zažíváme spoustu srandy, mají hodně hlášek a vždy nám dodají kopec energie. Navíc i my se při tom učíme. Jako budoucí lékaři si zkoušíme komunikaci s dětskými pacienty. Nemocnice pro medvídky je zkrátka moje srdcovka, práci s dětmi miluji,“ přiznává medička.

Categories: Novinky z UP a PřF

Nemocnice, kde se léčí písničkou

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 4. August 2019 - 8:00

Objetí, pohlazení nebo třeba písnička, to jsou postupy a prostředky, kterými se léčí nemoci a zranění v Nemocnici pro medvídky. Tu „provozují“ studenti lékařské fakulty, kteří tak formou hry seznamují předškolní děti s prací lékařů a učí je odpovědnosti za zdraví své i druhých.

„Děti si do školky přinesou svého oblíbeného medvídka či jiného plyšáka a vymyslí mu nějakou nemoc, kterou potom spolu léčíme. Dostávají se tak do role rodiče, který má zodpovědnost za své dítě. Uvědomují si, proč je důležité starat se o zdraví a že lékař jim chce pomoci. Zbavují se tak i strachu z bílých plášťů,“ vysvětluje Claudia Gürtlerová z olomoucké pobočky International Federation of Medical Students Association (IFMSA). Tato organizace sdružuje studenty medicíny ve více než stovce zemí světa a Nemocnice pro medvídky je jednou z jejích osvětových a preventivních aktivit.

Na připravených stanovištích si děti s mediky povídají o svých prodělaných nemocech a úrazech a leccos si z lékařské práce také vyzkoušejí. Například obvazují rány, měří krevní tlak, poslouchají fonendoskopem srdce anebo u improvizovaného rentgenu na snímcích poznávají zobrazené části těla. Dozvědí se také, jak si správně čistit zuby.

Vrcholem programu je operace velkého medvěda. „Děti se obléknou do operačních plášťů a stanou se doktory. Máme více variant, buď medvěda trápí zánět slepého střeva, nebo ho bolí břicho, protože snědl moc sladkostí, anebo ho srazilo auto, když se nerozhlédl při přecházení silnice. Medvěda uspíme, změříme mu teplotu, někdo mu pomáhá dýchat s maskou, další drží kapačku. Společně se podíváme do břicha nebo na případné zlomeniny. V závěru operace pak medvěda probudíme písničkou,“ popisuje Claudia Gürtlerová.

Další informace o Nemocnici pro medvídky zájemci najdou na stránkách IFMSA nebo je možné obrátit se přímo na olomoucké organizátory na e-mail medvidci.upol@ifmsa.cz.

Na Nemocnici pro medvídky se studentka pátého ročníku Všeobecného lékařství podílí už od počátku svého studia v Olomouci, poslední zhruba tři roky aktivitu koordinuje. To obnáší zejména shánění potřebného materiálu, například prošlé obvazy či injekce z „opravdových“ nemocnic a ordinací, a komunikaci se školkami.

„Za těch pět let se výrazně změnil jejich zájem. Zatímco dříve jsme školky s nabídkou programu pro děti oslovovali, nyní se ozývají samy. Máme tolik žádostí, že ne všem jsme schopni vyhovět. Jako medici jsme časově poměrně vytížení a na jeden program nás musí být minimálně pět či šest. Během semestru zvládneme měsíčně dva až tři programy,“ říká.

Jedním dechem ale dodává, že i když je to při náročném studiu práce navíc, navštěvují školky rádi. „S dětmi zažíváme spoustu srandy, mají hodně hlášek a vždy nám dodají kopec energie. Navíc i my se při tom učíme. Jako budoucí lékaři si zkoušíme komunikaci s dětskými pacienty. Nemocnice pro medvídky je zkrátka moje srdcovka, práci s dětmi miluji,“ přiznává medička.

Aleš Pečinka v Universitas: Považuji se za jednoho z amabasadorů GMO

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 3. August 2019 - 8:00

Proč je důležité prozkoumat buněčné jádro rostlin? Jak zásadní je genové inženýrství pro aplikovaný výzkum? Proč je zbytečné obávat se geneticky modifikovaných plodin? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro magazín vysokých škol Universitas rostlinný genetik Aleš Pečinka z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). 

Vědec, který se označuje za jednoho z ambasadorů GMO, chtěl být v dětství myslivec. Nakonec to u něj ale vyhrály rostliny a po studiu na olomoucké přírodovědecké fakultě, kde získal klasické botanické vzdělání, se z „kytičkáře“ posunul přes cytologii až k molekulární biologii a epigenetice. Dnes patří k předním odborníkům na výzkum buněčného jádra rostlin, po 16 letech působení na prestižních zahraničních institucích včetně Max Planckova ústavu pro výzkum šlechtění rostlin v Kolíně nad Rýnem s celou skupinou přesídlil do CRH, konkrétně zdejší laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.  

V rozhovoru pro Universitas popisuje nejen klíčové směry výzkumu jeho skupiny, ale velkým tématem jsou i genetické úpravy plodin a s tím související nedávná výzva vědců ze 121 evropských institucí, kteří volají po změně legislativy ohledně metod cíleného editování genomu.

„Z mého pohledu budou tyto postupy pro šlechtění nových odrůd nezbytné, pokud chceme zajistit dostatek potravy pro světovou populaci a současně nezatěžovat ještě více než dosud životní prostředí. Metody vzešlé z takzvané zelené revoluce z minulého století, tedy kombinace šlechtění, používání minerálních hnojiv a velkého množství herbicidů a pesticidů, již totiž k tak razantnímu zvýšení výnosů nepřispějí. Současně vidíme, že mají velký negativní dopad na kvalitu půdy i biodiverzitu krajiny,“ upozornil Pečinka.

Celý rozhovor je dostupný zde. Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol. Podílí se na něm i Univerzita Palackého.

Categories: Novinky z UP a PřF

Aleš Pečinka v Universitas: Považuji se za jednoho z amabasadorů GMO

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 3. August 2019 - 8:00

Proč je důležité prozkoumat buněčné jádro rostlin? Jak zásadní je genové inženýrství pro aplikovaný výzkum? Proč je zbytečné obávat se geneticky modifikovaných plodin? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro magazín vysokých škol Universitas rostlinný genetik Aleš Pečinka z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). 

Vědec, který se označuje za jednoho z ambasadorů GMO, chtěl být v dětství myslivec. Nakonec to u něj ale vyhrály rostliny a po studiu na olomoucké přírodovědecké fakultě, kde získal klasické botanické vzdělání, se z „kytičkáře“ posunul přes cytologii až k molekulární biologii a epigenetice. Dnes patří k předním odborníkům na výzkum buněčného jádra rostlin, po 16 letech působení na prestižních zahraničních institucích včetně Max Planckova ústavu pro výzkum šlechtění rostlin v Kolíně nad Rýnem s celou skupinou přesídlil do CRH, konkrétně zdejší laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.  

V rozhovoru pro Universitas popisuje nejen klíčové směry výzkumu jeho skupiny, ale velkým tématem jsou i genetické úpravy plodin a s tím související nedávná výzva vědců ze 121 evropských institucí, kteří volají po změně legislativy ohledně metod cíleného editování genomu.

„Z mého pohledu budou tyto postupy pro šlechtění nových odrůd nezbytné, pokud chceme zajistit dostatek potravy pro světovou populaci a současně nezatěžovat ještě více než dosud životní prostředí. Metody vzešlé z takzvané zelené revoluce z minulého století, tedy kombinace šlechtění, používání minerálních hnojiv a velkého množství herbicidů a pesticidů, již totiž k tak razantnímu zvýšení výnosů nepřispějí. Současně vidíme, že mají velký negativní dopad na kvalitu půdy i biodiverzitu krajiny,“ upozornil Pečinka.

Celý rozhovor je dostupný zde. Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol. Podílí se na něm i Univerzita Palackého.

Univerzitní hokejisté mají novou ligu. Hraje se o Pohár Jana Palacha

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 2. August 2019 - 11:03

Spojení ledního hokeje a vysokoškolského studia nabírá nový rozměr. V září 2019 odstartuje česká Univerzitní liga ledního hokeje (ULLH). Hrát v ní bude 8 klubů reprezentujících 13 českých vysokých škol. Své reprezentanty bude mít v soutěži i Univerzita Palackého.

„Vznik ligy je výsledkem dlouhodobé práce všech zúčastněných a vnímám to jako obrovský krok kupředu v českém akademickém sportu,” řekl David Novák, jednatel společnosti UNI Sport CZ, která se společně s Českou asociací univerzitního hokeje podílí na organizaci ULLH.

V letošní sezóně se univerzitní ligy zúčastní 8 klubů, které se mezi sebou utkají tříkolově, v základní části odehrají celkem 84 utkání. Zvláštností ve vyřazovací části je volba soupeřů, což je v českém hokeji unikátní. Lépe umístěné kluby v tabulce po základní části si vždy zvolí svého soupeře. Vítěz soutěže pozvedne nad hlavu Pohár Jana Palacha.

Cílem Univerzitní ligy ledního hokeje je vybudování dlouhodobé soutěže, která bude navazovat na juniorskou kategorii a která nabídne možnost skloubení s plnohodnotným vysokoškolským studiem. Zúčastněným univerzitám liga navíc přinese atraktivní program pro studenty s možností zapojení se do sportovní i organizační činnosti vysokoškolských hokejových klubů.

Soutěž naváže na tradici univerzitních bitev, které jsou mezi studenty velmi populární. „Univerzitní hokej je nyní fenoménem a my bychom rádi studentům nabídli projekt, který jim bude přinášet radost a zároveň je obohatí, ať už se jedná o prodloužení sportovní kariéry, či nabytí nových zkušeností. Věřím, že startujeme něco unikátního,” uvedl Tomáš Hlaváč, předseda České asociace univerzitního hokeje.

Categories: Novinky z UP a PřF

Univerzitní hokejisté mají novou ligu. Hraje se o Pohár Jana Palacha

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 2. August 2019 - 11:03

Spojení ledního hokeje a vysokoškolského studia nabírá nový rozměr. V září 2019 odstartuje česká Univerzitní liga ledního hokeje (ULLH). Hrát v ní bude 8 klubů reprezentujících 13 českých vysokých škol. Své reprezentanty bude mít v soutěži i Univerzita Palackého.

„Vznik ligy je výsledkem dlouhodobé práce všech zúčastněných a vnímám to jako obrovský krok kupředu v českém akademickém sportu,” řekl David Novák, jednatel společnosti UNI Sport CZ, která se společně s Českou asociací univerzitního hokeje podílí na organizaci ULLH.

V letošní sezóně se univerzitní ligy zúčastní 8 klubů, které se mezi sebou utkají tříkolově, v základní části odehrají celkem 84 utkání. Zvláštností ve vyřazovací části je volba soupeřů, což je v českém hokeji unikátní. Lépe umístěné kluby v tabulce po základní části si vždy zvolí svého soupeře. Vítěz soutěže pozvedne nad hlavu Pohár Jana Palacha.

Cílem Univerzitní ligy ledního hokeje je vybudování dlouhodobé soutěže, která bude navazovat na juniorskou kategorii a která nabídne možnost skloubení s plnohodnotným vysokoškolským studiem. Zúčastněným univerzitám liga navíc přinese atraktivní program pro studenty s možností zapojení se do sportovní i organizační činnosti vysokoškolských hokejových klubů.

Soutěž naváže na tradici univerzitních bitev, které jsou mezi studenty velmi populární. „Univerzitní hokej je nyní fenoménem a my bychom rádi studentům nabídli projekt, který jim bude přinášet radost a zároveň je obohatí, ať už se jedná o prodloužení sportovní kariéry, či nabytí nových zkušeností. Věřím, že startujeme něco unikátního,” uvedl Tomáš Hlaváč, předseda České asociace univerzitního hokeje.

Helena Sedláčková: Do knihovny patří knihovník

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 2. August 2019 - 8:00

V názvu má sice stále slovo „kniha“, ale pouze knihy už dnes dobrou univerzitní knihovnu rozhodně nedělají. Zapotřebí je toho mnohem víc. Co konkrétně, to se dozvíte v rozhovoru s Helenou Sedláčkovou, ředitelkou Knihovny Univerzity Palackého.

„Myslím, že právě skončený akademický rok pro nás byl vynikající. Máme všemožnou pomoc pro naši vlastní knihovnickou práci, stoupla nám návštěvnost a také jsme dále vylepšili podmínky pro studium. Například jsme zmodernizovali časopiseckou studovnu, kam jsme díky projektu ROSTU (rozvoj studijního prostředí) pro studenty vyměnili tzv. tvrdé sezení za pohodlné akustické pohovky a křesla, vyrobili jsme pódium s kobercem, na kterém se dá studovat v obložení polštářů nejen vsedě, v zimě jsou k dispozici deky pro větší tepelnou pohodu,“ vypočítává ředitelka Knihovny UP Helena Sedláčková.

Co musí dnes nabízet dobrá univerzitní knihovna? A co všechno musí v roce 2019 umět dobrý knihovník?

Dobrou univerzitní knihovnu bych charakterizovala jako tu, která má stálou vůli ke změně a hledání nového, lepšího. Již nějakou dobu v knihovnách vítězí termín design, redesign. Redesignujeme sebe i naše budovy a jejich vybavení, naše vzdělání, služby, přístup k uživatelům, oni nám to oplácejí svými novými požadavky a přáními. Redesign je o změně, kterou knihovny procházejí na celém světě. Ta naše není výjimkou, naopak. Po celá staletí postačovalo vyhledat tu správnou knihu. Dnešní knihovna, obzvláště ta univerzitní, je knihovnou, která učí a která se učí. Učit se a učit jsme začali v minulém století s nástupem počítačů, internetu, a s 21. stoletím přišly požadavky na zcela nové vlastnosti knihovníka. Toho dnešního podle mého názoru ideálně představují tři role, které nazývám knihovník-učitel, -kreativec a -všeuměl. Knihovník dneška ovládá nejen knihovnictví jako tradiční obor, ale je doma na počítači, na sociálních sítích, v propagaci, marketingu, umí si hrát, má fantazii na vymýšlení aktivit, které baví dnešní studenty, vyučuje přístupy k databázím, citačním rejstříkům, ovládá rešerše, přednáší na konferencích, organizuje výstavy, spravuje web knihovny. A v knihovně ještě dbá na respekt k tenké, neviditelné hranici, která stále dopřává univerzitní knihovně exkluzivitu. Angličtina je pak samozřejmostí stávajícího století.

Klasická knihovna jako zásobárna knih, učebnic a časopisů už dneska zdaleka pro studium nestačí. Jak musí fungovat univerzitní knihovna, aby dostála nárokům doby i návštěvníků?

Dnešní doba se vyznačuje sdílením. Moderní knihovna dneška musí nabídnout prostor jak pro tradiční individuální studium, tak pro skupinovou či týmovou práci. Právě proto jsme začali v historické budově Zbrojnice i na pobočkách hledat i rozšiřovat místa, kde se mohou studenti seskupit a pracovat společně třeba na seminární práci, nebo naopak pracovat a studovat sami. Pomohl tomu i již zmíněný speciální akustický nábytek, který tlumí hlasitý hovor. Stejně tak je důležitý prostor pro noční studium, k tomu zájemcům poskytuje zázemí naše noční studovna. Statistiky její návštěvnosti stoupají rok od roku a díky tomu, že už nějakou dobu jedeme v režimu 24/7, tedy provoz sedm dní v týdnů čtyřiadvacet hodin denně, je stále navštěvovanější. Častěji je využívaná i přes den, protože právě tam mají studenti volný prostor pro hlasitý hovor, diskuze, domluvy, někdy si i pozvou lektora a učí se anglicky, mají soukromé schůzky. A abychom studentům ještě více ulehčili, tak kromě toho, že půjčujeme nabíječky a flash disky, jsme začali půjčovat i tablety a notebooky. Tuto techniku včetně mobilů si u nás v tzv. charging pointech mohou i nabít. Často se nás také ptali, kde a jak si mají nechat svázat například seminární práci. Tak jsme zakoupili kroužkové vazby a dali jim k dispozici náš stroj. O tom, že poskytujeme běžné služby kopírek, skenování a podobně, asi nemusím mluvit.

Co připojení na internet? Máte pokryto?

Dohodli jsme se s ředitelem univerzitního centra výpočetní techniky (CVT) Davidem Skoupilem, že Zbrojnici v tomto ohledu uděláme úplně vzorovou, že ji maximálně zasíťujeme. My jsme vyčlenili peníze z rozpočtu a CVT vše potřebné instalovalo. Výsledkem je asi třicet nových access pointů a wifi připojením zcela pokryté přízemí a první patro Zbrojnice. Navíc jsme pro studenty pořídili i nové počítače do našich „počítačových hnízd“.

To je zázemí, co zdroje? Co potřebují studenti a akademici ke studiu a co jim dnes nabízíte? Knihy už asi nestačí…

Klasické knihy už tolik netáhnou, to je pravda. Ale přesto jsme zaznamenali pozitivní reakce, když se nám podařilo aktualizovat náš knižní fond a půjčujeme současné knížky. To v minulosti nebývalo zvykem. Před takovými šesti lety jsme na tom byli docela špatně. Takže knihy samozřejmě půjčujeme, ale pokud dnes přijdete do univerzitní knihovny, tak se kromě knih musíte připojit i k portálu elektronických informačních zdrojů (EIZ) na adrese ezdroje.upol.cz. Ten vám umožní přístup k informacím důležitým pro vědu, výzkum a výuku. U mnoha databází nově funguje „Shibboleth“, neboli přímé připojení. Pokud máte heslo do portálu, můžete se téměř z jakéhokoli místa na světě snadno připojit k našim zdrojům. Využívanost těchto databází je velká a my se také snažíme EIZ patřičně propagovat, neboť částka hrazená univerzitou za ně je opravdu značná. Nabízíme zájemcům školení, naši pracovníci připravili pro zaměstnance e-learningový kurz, školíme individuálně. Snažíme se být na odborně na výši a pravidelně školit také sebe, abychom nejen dostačovali požadavkům studentů a akademiků, ale abychom našim uživatelům v konkrétním oboru nabídli maximum možného.

Jaké informace dnes EIZ nabízí?

Úplně všechno, co vás napadne. K dispozici máme multioborové databáze, statisíce časopisů, fulltextů ze všech oborů, které se na naší univerzitě studují. Máme to na portálu seřazeno velice přehledně buď abecedně, nebo podle oborů, takže se v tom určitě každý snadno zorientuje. Navíc ještě poskytujeme odborná školení k jednotlivým oblastem.

Jak si stojí naše knihovna v konkurenci dalších tuzemských univerzitních knihoven?

Myslím, že dobře. Důkazem snad jsou i stále častější exkurze kolegů, kteří k nám jezdí a inspirují se zázemím, technologiemi nebo systémem práce. A pozornost poutá i taková možná pro někoho banální věc – kolegové jsou často uchváceni, že si studenti sami vybrali názvy dvou kluboven – Nebelvír a Zmijozel. Jen připomenu, že vzešly ze soutěže, kterou jsme už před pěti lety uspořádali pro studenty. Nám se to líbilo, koneckonců současní studenti jsou stále generací Harryho Pottera. My jsme jejich nápad ještě trošku vylepšili, koupili jsme například do Zmijozelu křeslo, ve které se podle Harryho Pottera proměnil ředitel koleje Zmijozel Horacio E. F. Křiklan. Upravili jsme design těchto prostor a o prázdninách budeme rekonstruovat Nebelvír do barev této koleje, tedy červené a žluté.

Knihovna se také stále více otevírá „neuniverzitnímu“ světu, vy se zapojujete do řady akcí ve městě. Proč?

Univerzitní knihovny opravdu byly v minulosti vnějšímu světu uzavřené. My ten přístup měníme a nejenže se otevíráme veřejnosti, ale více spolupracujeme i v rámci knihovnické komunity. Proč nepřebírat dobré nápady například od Vědecké knihovny Olomouc nebo Knihovny města Olomouce? A funguje to i naopak, i my své kolegy inspirujeme. Na některé akce se spojujeme, příkladem byla Noc literatury. Zapojujeme se i do městských a univerzitních akcí, jako jsou Dny evropského dědictví či Noc kostelů, stejně tak spolupracujeme například s Pamětí národa. Myslím, že právě stále větší otevřenost je to, co charakterizuje dnešní univerzitní knihovny.

Vy navštěvujete i zahraniční knihovny, jaké inspirace si přivážíte?

Nejčastěji různé vychytávky, které mě zaujmou, například jak mají organizovaný fond nebo třeba výpůjční pulty. U některých věcí jsem ale přesvědčena, že náš systém je lepší. Pozoruju v mnohých západních knihovnách rozšiřující se trend samoobslužného odbavování: návštěvník díky různým technologiím knihu nebo potřebnou literaturu najde sám, vypůjčí si ji i vrátí, aniž by přišel do kontaktu s knihovníkem. V některých knihovnách už ani knihovníci nejsou nebo fungují pouze jako služba na vyžádání. Já jsem ale přesvědčena, že náš přístup – tedy že v knihovně je čtenářům k dispozici knihovník – je lepší, přátelštější, vlídnější. Myslím, že knihovna by neměla být nikdy prázdná, že by v ní měl student nebo akademik vždy najít člověka, s nímž si může promluvit, se kterým se může poradit. Takže technologie jsou fajn, ale podle mě do knihovny patří knihovník.

Categories: Novinky z UP a PřF

Helena Sedláčková: Do knihovny patří knihovník

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 2. August 2019 - 8:00

V názvu má sice stále slovo „kniha“, ale pouze knihy už dnes dobrou univerzitní knihovnu rozhodně nedělají. Zapotřebí je toho mnohem víc. Co konkrétně, to se dozvíte v rozhovoru s Helenou Sedláčkovou, ředitelkou Knihovny Univerzity Palackého.

„Myslím, že právě skončený akademický rok pro nás byl vynikající. Máme všemožnou pomoc pro naši vlastní knihovnickou práci, stoupla nám návštěvnost a také jsme dále vylepšili podmínky pro studium. Například jsme zmodernizovali časopiseckou studovnu, kam jsme díky projektu ROSTU (rozvoj studijního prostředí) pro studenty vyměnili tzv. tvrdé sezení za pohodlné akustické pohovky a křesla, vyrobili jsme pódium s kobercem, na kterém se dá studovat v obložení polštářů nejen vsedě, v zimě jsou k dispozici deky pro větší tepelnou pohodu,“ vypočítává ředitelka Knihovny UP Helena Sedláčková.

Co musí dnes nabízet dobrá univerzitní knihovna? A co všechno musí v roce 2019 umět dobrý knihovník?

Dobrou univerzitní knihovnu bych charakterizovala jako tu, která má stálou vůli ke změně a hledání nového, lepšího. Již nějakou dobu v knihovnách vítězí termín design, redesign. Redesignujeme sebe i naše budovy a jejich vybavení, naše vzdělání, služby, přístup k uživatelům, oni nám to oplácejí svými novými požadavky a přáními. Redesign je o změně, kterou knihovny procházejí na celém světě. Ta naše není výjimkou, naopak. Po celá staletí postačovalo vyhledat tu správnou knihu. Dnešní knihovna, obzvláště ta univerzitní, je knihovnou, která učí a která se učí. Učit se a učit jsme začali v minulém století s nástupem počítačů, internetu, a s 21. stoletím přišly požadavky na zcela nové vlastnosti knihovníka. Toho dnešního podle mého názoru ideálně představují tři role, které nazývám knihovník-učitel, -kreativec a -všeuměl. Knihovník dneška ovládá nejen knihovnictví jako tradiční obor, ale je doma na počítači, na sociálních sítích, v propagaci, marketingu, umí si hrát, má fantazii na vymýšlení aktivit, které baví dnešní studenty, vyučuje přístupy k databázím, citačním rejstříkům, ovládá rešerše, přednáší na konferencích, organizuje výstavy, spravuje web knihovny. A v knihovně ještě dbá na respekt k tenké, neviditelné hranici, která stále dopřává univerzitní knihovně exkluzivitu. Angličtina je pak samozřejmostí stávajícího století.

Klasická knihovna jako zásobárna knih, učebnic a časopisů už dneska zdaleka pro studium nestačí. Jak musí fungovat univerzitní knihovna, aby dostála nárokům doby i návštěvníků?

Dnešní doba se vyznačuje sdílením. Moderní knihovna dneška musí nabídnout prostor jak pro tradiční individuální studium, tak pro skupinovou či týmovou práci. Právě proto jsme začali v historické budově Zbrojnice i na pobočkách hledat i rozšiřovat místa, kde se mohou studenti seskupit a pracovat společně třeba na seminární práci, nebo naopak pracovat a studovat sami. Pomohl tomu i již zmíněný speciální akustický nábytek, který tlumí hlasitý hovor. Stejně tak je důležitý prostor pro noční studium, k tomu zájemcům poskytuje zázemí naše noční studovna. Statistiky její návštěvnosti stoupají rok od roku a díky tomu, že už nějakou dobu jedeme v režimu 24/7, tedy provoz sedm dní v týdnů čtyřiadvacet hodin denně, je stále navštěvovanější. Častěji je využívaná i přes den, protože právě tam mají studenti volný prostor pro hlasitý hovor, diskuze, domluvy, někdy si i pozvou lektora a učí se anglicky, mají soukromé schůzky. A abychom studentům ještě více ulehčili, tak kromě toho, že půjčujeme nabíječky a flash disky, jsme začali půjčovat i tablety a notebooky. Tuto techniku včetně mobilů si u nás v tzv. charging pointech mohou i nabít. Často se nás také ptali, kde a jak si mají nechat svázat například seminární práci. Tak jsme zakoupili kroužkové vazby a dali jim k dispozici náš stroj. O tom, že poskytujeme běžné služby kopírek, skenování a podobně, asi nemusím mluvit.

Co připojení na internet? Máte pokryto?

Dohodli jsme se s ředitelem univerzitního centra výpočetní techniky (CVT) Davidem Skoupilem, že Zbrojnici v tomto ohledu uděláme úplně vzorovou, že ji maximálně zasíťujeme. My jsme vyčlenili peníze z rozpočtu a CVT vše potřebné instalovalo. Výsledkem je asi třicet nových access pointů a wifi připojením zcela pokryté přízemí a první patro Zbrojnice. Navíc jsme pro studenty pořídili i nové počítače do našich „počítačových hnízd“.

To je zázemí, co zdroje? Co potřebují studenti a akademici ke studiu a co jim dnes nabízíte? Knihy už asi nestačí…

Klasické knihy už tolik netáhnou, to je pravda. Ale přesto jsme zaznamenali pozitivní reakce, když se nám podařilo aktualizovat náš knižní fond a půjčujeme současné knížky. To v minulosti nebývalo zvykem. Před takovými šesti lety jsme na tom byli docela špatně. Takže knihy samozřejmě půjčujeme, ale pokud dnes přijdete do univerzitní knihovny, tak se kromě knih musíte připojit i k portálu elektronických informačních zdrojů (EIZ) na adrese ezdroje.upol.cz. Ten vám umožní přístup k informacím důležitým pro vědu, výzkum a výuku. U mnoha databází nově funguje „Shibboleth“, neboli přímé připojení. Pokud máte heslo do portálu, můžete se téměř z jakéhokoli místa na světě snadno připojit k našim zdrojům. Využívanost těchto databází je velká a my se také snažíme EIZ patřičně propagovat, neboť částka hrazená univerzitou za ně je opravdu značná. Nabízíme zájemcům školení, naši pracovníci připravili pro zaměstnance e-learningový kurz, školíme individuálně. Snažíme se být na odborně na výši a pravidelně školit také sebe, abychom nejen dostačovali požadavkům studentů a akademiků, ale abychom našim uživatelům v konkrétním oboru nabídli maximum možného.

Jaké informace dnes EIZ nabízí?

Úplně všechno, co vás napadne. K dispozici máme multioborové databáze, statisíce časopisů, fulltextů ze všech oborů, které se na naší univerzitě studují. Máme to na portálu seřazeno velice přehledně buď abecedně, nebo podle oborů, takže se v tom určitě každý snadno zorientuje. Navíc ještě poskytujeme odborná školení k jednotlivým oblastem.

Jak si stojí naše knihovna v konkurenci dalších tuzemských univerzitních knihoven?

Myslím, že dobře. Důkazem snad jsou i stále častější exkurze kolegů, kteří k nám jezdí a inspirují se zázemím, technologiemi nebo systémem práce. A pozornost poutá i taková možná pro někoho banální věc – kolegové jsou často uchváceni, že si studenti sami vybrali názvy dvou kluboven – Nebelvír a Zmijozel. Jen připomenu, že vzešly ze soutěže, kterou jsme už před pěti lety uspořádali pro studenty. Nám se to líbilo, koneckonců současní studenti jsou stále generací Harryho Pottera. My jsme jejich nápad ještě trošku vylepšili, koupili jsme například do Zmijozelu křeslo, ve které se podle Harryho Pottera proměnil ředitel koleje Zmijozel Horacio E. F. Křiklan. Upravili jsme design těchto prostor a o prázdninách budeme rekonstruovat Nebelvír do barev této koleje, tedy červené a žluté.

Knihovna se také stále více otevírá „neuniverzitnímu“ světu, vy se zapojujete do řady akcí ve městě. Proč?

Univerzitní knihovny opravdu byly v minulosti vnějšímu světu uzavřené. My ten přístup měníme a nejenže se otevíráme veřejnosti, ale více spolupracujeme i v rámci knihovnické komunity. Proč nepřebírat dobré nápady například od Vědecké knihovny Olomouc nebo Knihovny města Olomouce? A funguje to i naopak, i my své kolegy inspirujeme. Na některé akce se spojujeme, příkladem byla Noc literatury. Zapojujeme se i do městských a univerzitních akcí, jako jsou Dny evropského dědictví či Noc kostelů, stejně tak spolupracujeme například s Pamětí národa. Myslím, že právě stále větší otevřenost je to, co charakterizuje dnešní univerzitní knihovny.

Vy navštěvujete i zahraniční knihovny, jaké inspirace si přivážíte?

Nejčastěji různé vychytávky, které mě zaujmou, například jak mají organizovaný fond nebo třeba výpůjční pulty. U některých věcí jsem ale přesvědčena, že náš systém je lepší. Pozoruju v mnohých západních knihovnách rozšiřující se trend samoobslužného odbavování: návštěvník díky různým technologiím knihu nebo potřebnou literaturu najde sám, vypůjčí si ji i vrátí, aniž by přišel do kontaktu s knihovníkem. V některých knihovnách už ani knihovníci nejsou nebo fungují pouze jako služba na vyžádání. Já jsem ale přesvědčena, že náš přístup – tedy že v knihovně je čtenářům k dispozici knihovník – je lepší, přátelštější, vlídnější. Myslím, že knihovna by neměla být nikdy prázdná, že by v ní měl student nebo akademik vždy najít člověka, s nímž si může promluvit, se kterým se může poradit. Takže technologie jsou fajn, ale podle mě do knihovny patří knihovník.

Univerzita Palackého posiluje spolupráci s University of North Texas

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 1. August 2019 - 8:00

S cílem posílit mobility a rozšířit umělecké i vědecké projekty navštívil Univerzitu Palackého John Richmond, děkan College of Music University of North Texas (UNT). Zúčastnil se letní školy Music Culture with Emphasis on Educational Aspects i Olomouckých barokních slavností. Se členy katedry hudební výchovy PdF i muzikologie FF diskutoval o dalších možnostech spolupráce.

„Máme s Univerzitou Palackého skvělé partnerství, potvrzené i společným memorandem. Univerzita Palackého je úctyhodná instituce. Velmi se těším na naše budoucí společné projekty,“ uvedl John Richmond bezprostředně po svém přijetí vedením pedagogické fakulty. Olomouc navštívil už podruhé, poprvé to bylo v létě 2017.

Bilaterální smlouvu o spolupráci mezi oběma univerzitami podepsali jejich rektoři v prosinci 2018. Podle prorektora UP a zároveň skladatele Víta Zouhara však partnerství vzniklo už dřív. 

„Před časem jsem na University of North Texas přednášel, vedl jsem tam workshop Slyšet jinak a publikoval v jejich periodiku Harmonia. Ještě před tím, než rektor UP Jaroslav Miller podepsal memorandum o spolupráci, navštívilo tamní univerzitu pět našich studentů. S Ensemble Damian pod vedením Tomáše Hanzlíka z katedry hudební výchovy tam v roce 2018 provedli Stabat Mater Govanni Babtisty  Pergolesiho,“ vypočetl Vít Zouhar. Dodal, že na loňském Czech Music Festival v Dentonu studenti College of Music nastudovali jeho operu Coronide. Společně s kolegy z brněnské Janáčkovy akademie múzických umění prezentovali i multimediální projekt Tastes.

Na tyto projekty navázala i úspěšná spolupráce na inscenaci dvou Schmelzrových děl, které veřejnost mohla zhlédnout na letošních Olomouckých barokních slavnostech. Podílelo se na ní pět studentů magisterských a doktorských programů této americké univerzity. Interpretaci znovuobjevených barokních serenat, založených na koprodukci uměleckých složek, režíroval slovinský umělecký vedoucí, scénograf a dramaturg Rocc.

„Vždy je lákavé oživovat něco, co již zdánlivě odešlo. Stejně lákavé je pouštět se do scénického ztvárňování původně nedivadelních forem. Mezinárodní projekt vznikl za zvláštní podpory Visegrádského fondu a skvělé operní sólisty z University of North Texas doprovázel pod uměleckým vedením Veroniky Manové dobový orchestr složený z hudebníků z Česka, Slovenska, Polska, Maďarska a Kanady. Tým doplňoval výtvarník kostýmů ze Severní Makedonie,“ uvedl umělecký vedoucí Rocc.  

V rámci programu Slyšet jinak se během své dvoudenní olomoucké návštěvy seznámil John Richmond na letní škole pedagogické fakulty i s praktickými cvičeními. Zapojil se též do výuky a na katedře hudební výchovy PdF a muzikologie FF se setkal s Gabrielou Všetičkovou, Jiřím Kopeckým a doktorandem Hudební teorie a pedagogiky Martinem Vodrážkou. Ten bude v zimním semestru na partnerské škole studovat.  

„Těším se na to, že osobně poznám instituci, která odlišně od českého vzdělávacího systému společně zastřešuje hudebně výkonný obor, hudebně vzdělávací obor a nově obor Performing Arts Health, tedy obor zaměřený na péči o zdraví výkonných umělců. Slučování interpretačního s edukačním směrem pod jednu instituci probíhalo v USA podle slov děkana Richmonda před padesáti lety. Domnívám se, že je to správná a logická struktura, která by měla poskytnout oběma směrům kritickou reflexi a dynamický vývoj, zvláště v doplnění studia zdravotní péče o výkonné umělce,“ řekl Martin Vodrážka.

Své aktivity bude směřovat do čtyř směrů. „Asi měsíc po příletu zazpívám recitál složený výhradně z české písňové a operní tvorby. Plánuji i další vystoupení pro české krajanské organizace v Texasu ve spolupráci se studenty operního zpěvu UNT. Druhým úkolem bude pedagogické zapojení do studia českého operního a písňového repertoáru v rámci katedry zpěvu a operního studia. College of Music věnuje systematickou pozornost české hudbě a má ambici stát se centrem české opery mimo ČR. Pobyt bude i příspěvkem do mé výzkumné činnosti. Mým zásadním úkolem je však rozvíjet vztahy a plány spolupráce mezi katedrou hudební výchovy PdF UP a College of Music UNT. Společnou vizí je spuštění pilotního ročníku třicetidenní letní školy pro americké studenty programu Music Education, a to již v létě 2020,“ doplnil. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Univerzita Palackého posiluje spolupráci s University of North Texas

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 1. August 2019 - 8:00

S cílem posílit mobility a rozšířit umělecké i vědecké projekty navštívil Univerzitu Palackého John Richmond, děkan College of Music University of North Texas (UNT). Zúčastnil se letní školy Music Culture with Emphasis on Educational Aspects i Olomouckých barokních slavností. Se členy katedry hudební výchovy PdF i muzikologie FF diskutoval o dalších možnostech spolupráce.

„Máme s Univerzitou Palackého skvělé partnerství, potvrzené i společným memorandem. Univerzita Palackého je úctyhodná instituce. Velmi se těším na naše budoucí společné projekty,“ uvedl John Richmond bezprostředně po svém přijetí vedením pedagogické fakulty. Olomouc navštívil už podruhé, poprvé to bylo v létě 2017.

Bilaterální smlouvu o spolupráci mezi oběma univerzitami podepsali jejich rektoři v prosinci 2018. Podle prorektora UP a zároveň skladatele Víta Zouhara však partnerství vzniklo už dřív. 

„Před časem jsem na University of North Texas přednášel, vedl jsem tam workshop Slyšet jinak a publikoval v jejich periodiku Harmonia. Ještě před tím, než rektor UP Jaroslav Miller podepsal memorandum o spolupráci, navštívilo tamní univerzitu pět našich studentů. S Ensemble Damian pod vedením Tomáše Hanzlíka z katedry hudební výchovy tam v roce 2018 provedli Stabat Mater Govanni Babtisty  Pergolesiho,“ vypočetl Vít Zouhar. Dodal, že na loňském Czech Music Festival v Dentonu studenti College of Music nastudovali jeho operu Coronide. Společně s kolegy z brněnské Janáčkovy akademie múzických umění prezentovali i multimediální projekt Tastes.

Na tyto projekty navázala i úspěšná spolupráce na inscenaci dvou Schmelzrových děl, které veřejnost mohla zhlédnout na letošních Olomouckých barokních slavnostech. Podílelo se na ní pět studentů magisterských a doktorských programů této americké univerzity. Interpretaci znovuobjevených barokních serenat, založených na koprodukci uměleckých složek, režíroval slovinský umělecký vedoucí, scénograf a dramaturg Rocc.

„Vždy je lákavé oživovat něco, co již zdánlivě odešlo. Stejně lákavé je pouštět se do scénického ztvárňování původně nedivadelních forem. Mezinárodní projekt vznikl za zvláštní podpory Visegrádského fondu a skvělé operní sólisty z University of North Texas doprovázel pod uměleckým vedením Veroniky Manové dobový orchestr složený z hudebníků z Česka, Slovenska, Polska, Maďarska a Kanady. Tým doplňoval výtvarník kostýmů ze Severní Makedonie,“ uvedl umělecký vedoucí Rocc.  

V rámci programu Slyšet jinak se během své dvoudenní olomoucké návštěvy seznámil John Richmond na letní škole pedagogické fakulty i s praktickými cvičeními. Zapojil se též do výuky a na katedře hudební výchovy PdF a muzikologie FF se setkal s Gabrielou Všetičkovou, Jiřím Kopeckým a doktorandem Hudební teorie a pedagogiky Martinem Vodrážkou. Ten bude v zimním semestru na partnerské škole studovat.  

„Těším se na to, že osobně poznám instituci, která odlišně od českého vzdělávacího systému společně zastřešuje hudebně výkonný obor, hudebně vzdělávací obor a nově obor Performing Arts Health, tedy obor zaměřený na péči o zdraví výkonných umělců. Slučování interpretačního s edukačním směrem pod jednu instituci probíhalo v USA podle slov děkana Richmonda před padesáti lety. Domnívám se, že je to správná a logická struktura, která by měla poskytnout oběma směrům kritickou reflexi a dynamický vývoj, zvláště v doplnění studia zdravotní péče o výkonné umělce,“ řekl Martin Vodrážka.

Své aktivity bude směřovat do čtyř směrů. „Asi měsíc po příletu zazpívám recitál složený výhradně z české písňové a operní tvorby. Plánuji i další vystoupení pro české krajanské organizace v Texasu ve spolupráci se studenty operního zpěvu UNT. Druhým úkolem bude pedagogické zapojení do studia českého operního a písňového repertoáru v rámci katedry zpěvu a operního studia. College of Music věnuje systematickou pozornost české hudbě a má ambici stát se centrem české opery mimo ČR. Pobyt bude i příspěvkem do mé výzkumné činnosti. Mým zásadním úkolem je však rozvíjet vztahy a plány spolupráce mezi katedrou hudební výchovy PdF UP a College of Music UNT. Společnou vizí je spuštění pilotního ročníku třicetidenní letní školy pro americké studenty programu Music Education, a to již v létě 2020,“ doplnil. 

Vědci zkoumali, jak řidiči pracují s nejnovějšími technologiemi

Asistenční systémy řidičů neznamenají automaticky záruku bezpečnosti dopravního provozu. Prokázali to v šetření odborníci z Univerzity Palackého a Akademie věd ČR, kteří vytvořili nový výukový systém pro řidiče, autoškoly i prodejce automobilů.

V rámci projektu Adaptace člověka na asistenční systémy pro řidiče v motorových vozidlech zmapovali odborníci z FF UP a Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR, jaký pozitivní i negativní dopad mají na dopravní bezpečnost asistenční systémy. Jedná se například o adaptivní tempomat, systém varování před čelní srážkou či vyjetím z pruhu, hlídání slepého úhlu, detekce únavy řidiče, parkovací asistent nebo navigace.

„Zjistili jsme, že nově vyvíjené inteligentní systémy nemusejí zvýšit dopravní bezpečnost. Teorie kompenzace rizika říká, že řidiči počítají při jízdě s určitou mírou rizika. Pokud je zavedeno nějaké bezpečnostní opatření, může se stát, že se přizpůsobí a začnou se podvědomě chovat více rizikově. Typickým příkladem je prvek ABS,“ řekl Matúš Šucha, vedoucí katedry psychologie FF UP a zároveň vedoucí projektu. Příliš informací z inteligentních systémů může podle něj pozornost řidiče a jeho bezprostřední reakce výrazně ovlivnit.

Cílem rozsáhlého výzkumu odborníků z UP a AV ČR bylo vyvinout výukové materiály pro řidiče a zlepšit tak dopravní kulturu v zemi.

„To se podařilo. Výsledkem naší práce je efektivní a znalostní základ, který mohou využívat k informačním kampaním státní instituce, autoškoly i výrobci automobilů.  Tyto kampaně by měly zavádění asistenčních prvků do systémů automobilů provázet. Jejich tvůrcům i všem ostatním dáváme již nyní k dispozici unikátní interaktivní výukový software, výuková videa, příručku pro výuku v autoškole i řadu informací pro prodejce automobilů,“ dodal dopravní psycholog z UP.

Projekt Adaptace člověka na asistenční systémy pro řidiče v motorových vozidlech vznikal ve spolupráci katedry psychologie FF UP a Ústavu teorie a informace AV ČR. Výzkum, jehož se účastnilo 526 osob různého věku, finančně podpořila Technologická agentura ČR. Více ZDE.

Categories: Novinky z UP a PřF

Vědci zkoumali, jak řidiči pracují s nejnovějšími technologiemi

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 31. July 2019 - 7:41

Asistenční systémy řidičů neznamenají automaticky záruku bezpečnosti dopravního provozu. Prokázali to v šetření odborníci z Univerzity Palackého a Akademie věd ČR, kteří vytvořili nový výukový systém pro řidiče, autoškoly i prodejce automobilů.

V rámci projektu Adaptace člověka na asistenční systémy pro řidiče v motorových vozidlech zmapovali odborníci z FF UP a Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR, jaký pozitivní i negativní dopad mají na dopravní bezpečnost asistenční systémy. Jedná se například o adaptivní tempomat, systém varování před čelní srážkou či vyjetím z pruhu, hlídání slepého úhlu, detekce únavy řidiče, parkovací asistent nebo navigace.

„Zjistili jsme, že nově vyvíjené inteligentní systémy nemusejí zvýšit dopravní bezpečnost. Teorie kompenzace rizika říká, že řidiči počítají při jízdě s určitou mírou rizika. Pokud je zavedeno nějaké bezpečnostní opatření, může se stát, že se přizpůsobí a začnou se podvědomě chovat více rizikově. Typickým příkladem je prvek ABS,“ řekl Matúš Šucha, vedoucí katedry psychologie FF UP a zároveň vedoucí projektu. Příliš informací z inteligentních systémů může podle něj pozornost řidiče a jeho bezprostřední reakce výrazně ovlivnit.

Cílem rozsáhlého výzkumu odborníků z UP a AV ČR bylo vyvinout výukové materiály pro řidiče a zlepšit tak dopravní kulturu v zemi.

„To se podařilo. Výsledkem naší práce je efektivní a znalostní základ, který mohou využívat k informačním kampaním státní instituce, autoškoly i výrobci automobilů.  Tyto kampaně by měly zavádění asistenčních prvků do systémů automobilů provázet. Jejich tvůrcům i všem ostatním dáváme již nyní k dispozici unikátní interaktivní výukový software, výuková videa, příručku pro výuku v autoškole i řadu informací pro prodejce automobilů,“ dodal dopravní psycholog z UP.

Projekt Adaptace člověka na asistenční systémy pro řidiče v motorových vozidlech vznikal ve spolupráci katedry psychologie FF UP a Ústavu teorie a informace AV ČR. Výzkum, jehož se účastnilo 526 osob různého věku, finančně podpořila Technologická agentura ČR. Více ZDE.

Odborníci na fenotypizaci rostlin se sejdou na výstavě Země živitelka

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 30. July 2019 - 12:00

Odborníci na rostlinou fenotypizaci začlenění do České sítě pro rostlinnou fenotypizaci (CzPPN – Czech Plant Phenotyping Network) se sejdou 26. srpna na workshopu s názvem Integrace nových metod automatizovaného fenotypování v zemědělství.  Setkání, na němž nebudou chybět zástupci CRH, se uskuteční v Českých Budějovicích v rámci programu výstavy Země živitelka a konference Plant Biology CS 2019. Automatizovaná rostlinná fenotypizace slouží k popisu znaků a vlastností rostlin v závislosti na prostředí.

„Tématem workshopu bude využití metod automatizovaného fenotypování v polním pokusnictví, šlechtění a zemědělské praxi. Na semináři budou prezentovány příklady užití zmíněných metod a představeny současné projekty, které propojují akademickou sféru se státními a soukromými výzkumnými organizacemi, šlechtiteli a technologickými firmami,“ uvedl Lukáš Spíchal z oddělení chemické biologie a genetiky CRH, který na workshopu pohovoří o novinkách z CzPPN. O první zkušenosti s implementací moderních metod vzdáleného snímání do polního pokusnictví na Univerzitě Palackého se podělí Jan Humplík z téhož oddělení. V programu vystoupí i Petr Tarkowski z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v.v.i. s příspěvkem nazvaným Fenotypizace jako další z nástrojů pro selekci odrůd rostlin.

Workshop pořádá Česká síť pro fenotypizaci rostlin jako své 3. výroční setkání ve spolupráci s Českou společností experimentální biologie rostlin a Výstavištěm v Českých Budějovicích. Zakladateli českého uzlu jsou spolu s Univerzitou Palackého a CRH i Masarykova univerzita prostřednictvím CEITEC a soukromá společnost Photon Systems Instruments – významný světový producent technologií pro automatizovanou fenotypizaci. Jejich zástupci na workshopu rovněž vystoupí.

CzPPN je součástí evropského projektu ESFRI-EMPHASIS. Do evropské sítě je zapojeno 22 zemí, roli českého národního koordinátora v rámci CzPPN zastává olomoucké Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. První výroční setkání CzPPN se uskutečnilo v prosinci 2017 v Olomouci.

Categories: Novinky z UP a PřF

Pages

Subscribe to Joint Laboratory of Optics aggregator