Feed aggregator

Dnes v ČT: Člověk akademický zblízka

Vášnivý milovník džezu, přítel Allena Ginsberga a především univerzitní profesor, na jehož přednášky se tradičně stávaly fronty. To je Josef Jařab. Osobitý portrét jedné z nejvýraznějších osobností české společenské i politické scény s názvem Homo academicus natočil režisér a vedoucí Audiovizuální produkce UP Martin Müller, koprodukovala jej Česká televize, Tvůrčí producentská skupina Kateřiny Ondřejkové. Dnes večer ho uvede ČT2.

Amerikanista, literární historik, překladatel, pedagog a první svobodně zvolený rektor po roce 1989 znamenal mnoho nejen pro akademickou půdu.

„To nemyslíte vážně, soudruzi. Já myslel, že musím napsat habilitační spis, abych se stal docentem. A on stačí rozvod?“ řekl Josef Jařab na doporučení, aby se rozvedl se svou ženou, která 21. srpen 1968 otevřeně označila za okupaci. S humorem sobě vlastním se dnes dvaaosmdesátiletý profesor v dokumentu ohlíží za svým bohatým osobním, akademickým i veřejným životem, který nabyl zejména po sametové revoluci na obrátkách. Vybudoval z Univerzity Palackého prestižní a moderní školu, hostoval na Harvardu, překládal a psal odborné publikace, ve spolupráci se světovými spisovateli organizoval řadu kulturních akcí, působil jako senátor, a to hned za dva volební obvody a mnoho dalšího.

„Má první vzpomínka na profesora Jařaba spadá do doby, kdy jsem zdaleka netušila, že budu producentkou. Jako studentka filozofické fakulty jsem se asi tak v roce 1985 ocitla na promítání filmu Sofiina volba, kterou pan profesor pro studenty pořádal. Bylo to v aule pro zhruba 300 lidí, asi 50 nás sedělo na zemi kolem televizoru s uhlopříčkou 50 centimetrů a dívali jsme se na projekci z VHSky. Já, jako studentka kulturologie a ne anglistiky, jsem v té době rozuměla anglicky každé páté slovo. Ale i tak to pro mě byl nezapomenutelný zážitek, který přesně vystihuje, kdo je Josef Jařab a jakou atmosféru na univerzitě vytvářel,“ zavzpomínala Kateřina Ondřejková.

Portrét dotvářejí vzpomínky řady významných osobností, přátel, kolegů a rodiny. To vše v kontextu společenských přeměn našeho státu. Autentické fotografie i archivní záběry, které coby koproducent snímku poskytla České televize, vykreslují Josefa Jařaba jako nepřehlédnutelného hybatele věcí: ač na něj mířil revolver, vyjednával o odchodu sovětských vojsk z Olomouce, byl prvním pedagogem, který podpořil studentskou stávku v roce 1989, udělil čestný doktorát Václavu Havlovi nebo organizoval literární večery s Allenem Ginsbergem.

Dokument Homo academicus – Josef Jařab uvede Česká televize v úterý 11. června ve 20:50 na ČT2, v repríze na stejném programu 12. června v 17:15.

O filmu podrobně psal Žurnál Online při jeho letošní premiéře na festivalu Academia Film Olomouc. Text si můžete přečíst ZDE.

Categories: Novinky z UP a PřF

Dnes v ČT: Člověk akademický zblízka

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 11. June 2019 - 8:00

Vášnivý milovník džezu, přítel Allena Ginsberga a především univerzitní profesor, na jehož přednášky se tradičně stávaly fronty. To je Josef Jařab. Osobitý portrét jedné z nejvýraznějších osobností české společenské i politické scény s názvem Homo academicus natočil režisér a vedoucí Audiovizuální produkce UP Martin Müller, koprodukovala jej Česká televize, Tvůrčí producentská skupina Kateřiny Ondřejkové. Dnes večer ho uvede ČT2.

Amerikanista, literární historik, překladatel, pedagog a první svobodně zvolený rektor po roce 1989 znamenal mnoho nejen pro akademickou půdu.

„To nemyslíte vážně, soudruzi. Já myslel, že musím napsat habilitační spis, abych se stal docentem. A on stačí rozvod?“ řekl Josef Jařab na doporučení, aby se rozvedl se svou ženou, která 21. srpen 1968 otevřeně označila za okupaci. S humorem sobě vlastním se dnes dvaaosmdesátiletý profesor v dokumentu ohlíží za svým bohatým osobním, akademickým i veřejným životem, který nabyl zejména po sametové revoluci na obrátkách. Vybudoval z Univerzity Palackého prestižní a moderní školu, hostoval na Harvardu, překládal a psal odborné publikace, ve spolupráci se světovými spisovateli organizoval řadu kulturních akcí, působil jako senátor, a to hned za dva volební obvody a mnoho dalšího.

„Má první vzpomínka na profesora Jařaba spadá do doby, kdy jsem zdaleka netušila, že budu producentkou. Jako studentka filozofické fakulty jsem se asi tak v roce 1985 ocitla na promítání filmu Sofiina volba, kterou pan profesor pro studenty pořádal. Bylo to v aule pro zhruba 300 lidí, asi 50 nás sedělo na zemi kolem televizoru s uhlopříčkou 50 centimetrů a dívali jsme se na projekci z VHSky. Já, jako studentka kulturologie a ne anglistiky, jsem v té době rozuměla anglicky každé páté slovo. Ale i tak to pro mě byl nezapomenutelný zážitek, který přesně vystihuje, kdo je Josef Jařab a jakou atmosféru na univerzitě vytvářel,“ zavzpomínala Kateřina Ondřejková.

Portrét dotvářejí vzpomínky řady významných osobností, přátel, kolegů a rodiny. To vše v kontextu společenských přeměn našeho státu. Autentické fotografie i archivní záběry, které coby koproducent snímku poskytla České televize, vykreslují Josefa Jařaba jako nepřehlédnutelného hybatele věcí: ač na něj mířil revolver, vyjednával o odchodu sovětských vojsk z Olomouce, byl prvním pedagogem, který podpořil studentskou stávku v roce 1989, udělil čestný doktorát Václavu Havlovi nebo organizoval literární večery s Allenem Ginsbergem.

Dokument Homo academicus – Josef Jařab uvede Česká televize v úterý 11. června ve 20:50 na ČT2, v repríze na stejném programu 12. června v 17:15.

O filmu podrobně psal Žurnál Online při jeho letošní premiéře na festivalu Academia Film Olomouc. Text si můžete přečíst ZDE.

Setkání rostlinných biotechnologů předcházelo otevření unikátní laboratoře

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 10. June 2019 - 12:00

V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA, tedy čtení dědičné informace rostlin, vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v.v.i. a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Slavnostní otevření laboratoře se uskutečnilo dnes u příležitosti zahájení mezinárodní konference Plant Biotechnology: Green for Good V.

„Současný excelentní výzkum není myslitelný bez špičkového přístrojového vybavení. Díky nové laboratoři si Centrum regionu Haná bude moci udržet výsadní postavení v oblasti genomiky a biotechnologie rostlin v celosvětovém měřítku. Budeme také moci rozšířit a prohloubit spolupráci s českými šlechtiteli a pomoci jim při zavádění molekulárních metod ve šlechtění rostlin,” řekl vědecký ředitel CRH a vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR Jaroslav Doležel.

Laboratoř soustředí špičkovou kvalitu i odborníky

Sekvenační laboratoři vévodí vysokokapacitní DNA sekvenátor NovaSeq 6000 za 29 milionů korun, který CRH nedávno pořídilo díky projektu Rostliny jako prostředek udržitelného globálního rozvoje z Operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání. Kromě toho se v laboratoři nacházejí další tři sekvenátory s různou kapacitou, výkonností i systémy sekvenování.

„V akademickém prostředí v tuzemsku je nově vzniklá sekvenační laboratoř ojedinělá. Na jednom místě se podařilo soustředit špičkovou techniku, ale také odborníky, kteří mají s touto prací bohaté zkušenosti. Provádíme často natolik specializované analýzy, že by nebylo možné si je někde jinde nakoupit jako službu. Zásadní je to, že máme zkušenost s poměrně sofistikovanou přípravou vzorků. Tím jsme zajímaví i pro mnohé partnery, jimž můžeme tyto služby nabízet,“ uvedl vedoucí laboratoře Jan Bartoš. 

Nový přístroj má 400krát vyšší kapacitu než nejvýkonnější sekvenátor, který měli olomoučtí vědci dosud k dispozici. V jednom běhu přečte 6 tisíc miliard bází DNA, v centru pozornosti výzkumníků bude genom ječmene. Díky podrobným analýzám mohou vědci zjistit, které geny odpovídají za různé vlastnosti plodiny, například za odolnost vůči suchu či rezistenci vůči chorobám. Technické parametry nového sekvenátoru umožní nejen rychlejší a podrobnější studium, ale otevírají i nové směry výzkumu.

„V rámci projektu chceme studovat, jaká je organizace genomu v prostoru buněčného jádra a jak různé faktory, i vnějšího prostředí, toto uspořádání ovlivňují. Dosud jsme tyto analýzy provádět nemohli, ale nový přístroj nám to umožní,“ doplnil Bartoš.

Odborníci budou hledat řešení na globální problémy

Získané informace mohou mimo jiné přispět ke šlechtění hospodářských plodin významných pro výživu lidstva, které budou mít vyšší výnosy i odolnost vůči chorobám a nepříznivým vlivům vnějšího prostředí. To je i jedna z oblastí, jíž se budou zabývat účastníci konference Plant Biotechnology: Green for Good V. Olomoucké vědecké centrum ji pořádá ve spolupráci s Evropskou biotechnologickou federací (EFB). Odborníci z 20 zemí světa na ní budou až do čtvrtka představovat nové poznatky z oblasti rostlinných biotechnologií, jež by mohly přispět k řešení některých globálních problémů.

„Smyslem konference je přiblížit účastníkům nové trendy v oblasti rostlinných biotechnologií, genetiky či biochemie rostlin a vzájemná výměna zkušeností a kontaktů. Jedním z úkolů je také hledat cesty pro řešení důležitých globálních problémů včetně hrozby nedostatku potravin pro stále rostoucí populaci. Zejména mladí vědci dostávají příležitost setkat se s kapacitami svého oboru a prezentovat před nimi vlastní výsledky. V tomto směru se letos máme čím chlubit, přijede řada skutečně vynikajících vědců z prestižních zahraničních pracovišť,“ řekl ředitel CRH Ivo Frébort.

O úvodní přednášku se postará odborník na sekvenování genomů obilovin Nils Stein z IPK Gatersleben a Univerzity v Göttingenu, následně vystoupí Miltos Tsiantis, jeden z ředitelů Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtitelství rostlin v Kolíně nad Rýnem. Mezi klíčové řečníky bude patřit například Kyle Lancaster z Cornell University v USA, jehož účast na olomoucké konferenci finančně podpořilo Velvyslanectví USA v České republice. Tento mladý a velmi perspektivní vědec se věnuje problematice fixace dusíku v půdě, takzvané nitrifikaci, která je důležitou součástí koloběhu dusíku a jsou do ní zapojeny mnohé půdní bakterie. Svoji účast potvrdili mimo jiné i mikrobiální ekoložka Asa Frostegard z Norwegian University of Life Sciences nebo Sunghwa Choe z Seoul National University v Jižní Koreji, který svůj odborný zájem soustředí zejména na editování genomu metodou CRISPR. Na konferenci bude zastupovat Asijskou biotechnologickou federaci, jež úzce spolupracuje s EFB.

Premiérová účast RCPTM

Do programu se poprvé zapojí i vědci z olomouckého Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů, a to v rámci nové sekce Udržitelné technologie pro životní prostředí. Jejím klíčovým řečníkem bude chemik Rajender S. Varma, který kromě RCPTM pracuje v Agentuře pro ochranu životního prostředí v USA. Další novinkou bude Grantový a publikační workshop.

Konference Green for Good se v Olomouci uskutečnila poprvé v roce 2011, na přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého se koná každé dva roky. Zúčastnila se jí řada významných světových rostlinných biotechnologů, mimo jiné odborník na chemickou ekologii a nositel prestižní Wolfovy ceny za zemědělství John Pickett z Velké Británie, belgický molekulární biolog rostlin a laureát World Food Prize Marc Van Montagu, Clint Chapple z Purdue University nebo Patrick Schnable z Iowa State University v USA.

Categories: Novinky z UP a PřF

Setkání rostlinných biotechnologů předcházelo otevření unikátní laboratoře

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 10. June 2019 - 12:00

V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA, tedy čtení dědičné informace rostlin, vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v.v.i. a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Slavnostní otevření laboratoře se uskutečnilo dnes u příležitosti zahájení mezinárodní konference Plant Biotechnology: Green for Good V.

„Současný excelentní výzkum není myslitelný bez špičkového přístrojového vybavení. Díky nové laboratoři si Centrum regionu Haná bude moci udržet výsadní postavení v oblasti genomiky a biotechnologie rostlin v celosvětovém měřítku. Budeme také moci rozšířit a prohloubit spolupráci s českými šlechtiteli a pomoci jim při zavádění molekulárních metod ve šlechtění rostlin,” řekl vědecký ředitel CRH a vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR Jaroslav Doležel.

Laboratoř soustředí špičkovou kvalitu i odborníky

Sekvenační laboratoři vévodí vysokokapacitní DNA sekvenátor NovaSeq 6000 za 29 milionů korun, který CRH nedávno pořídilo díky projektu Rostliny jako prostředek udržitelného globálního rozvoje z Operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání. Kromě toho se v laboratoři nacházejí další tři sekvenátory s různou kapacitou, výkonností i systémy sekvenování.

„V akademickém prostředí v tuzemsku je nově vzniklá sekvenační laboratoř ojedinělá. Na jednom místě se podařilo soustředit špičkovou techniku, ale také odborníky, kteří mají s touto prací bohaté zkušenosti. Provádíme často natolik specializované analýzy, že by nebylo možné si je někde jinde nakoupit jako službu. Zásadní je to, že máme zkušenost s poměrně sofistikovanou přípravou vzorků. Tím jsme zajímaví i pro mnohé partnery, jimž můžeme tyto služby nabízet,“ uvedl vedoucí laboratoře Jan Bartoš. 

Nový přístroj má 400krát vyšší kapacitu než nejvýkonnější sekvenátor, který měli olomoučtí vědci dosud k dispozici. V jednom běhu přečte 6 tisíc miliard bází DNA, v centru pozornosti výzkumníků bude genom ječmene. Díky podrobným analýzám mohou vědci zjistit, které geny odpovídají za různé vlastnosti plodiny, například za odolnost vůči suchu či rezistenci vůči chorobám. Technické parametry nového sekvenátoru umožní nejen rychlejší a podrobnější studium, ale otevírají i nové směry výzkumu.

„V rámci projektu chceme studovat, jaká je organizace genomu v prostoru buněčného jádra a jak různé faktory, i vnějšího prostředí, toto uspořádání ovlivňují. Dosud jsme tyto analýzy provádět nemohli, ale nový přístroj nám to umožní,“ doplnil Bartoš.

Odborníci budou hledat řešení na globální problémy

Získané informace mohou mimo jiné přispět ke šlechtění hospodářských plodin významných pro výživu lidstva, které budou mít vyšší výnosy i odolnost vůči chorobám a nepříznivým vlivům vnějšího prostředí. To je i jedna z oblastí, jíž se budou zabývat účastníci konference Plant Biotechnology: Green for Good V. Olomoucké vědecké centrum ji pořádá ve spolupráci s Evropskou biotechnologickou federací (EFB). Odborníci z 20 zemí světa na ní budou až do čtvrtka představovat nové poznatky z oblasti rostlinných biotechnologií, jež by mohly přispět k řešení některých globálních problémů.

„Smyslem konference je přiblížit účastníkům nové trendy v oblasti rostlinných biotechnologií, genetiky či biochemie rostlin a vzájemná výměna zkušeností a kontaktů. Jedním z úkolů je také hledat cesty pro řešení důležitých globálních problémů včetně hrozby nedostatku potravin pro stále rostoucí populaci. Zejména mladí vědci dostávají příležitost setkat se s kapacitami svého oboru a prezentovat před nimi vlastní výsledky. V tomto směru se letos máme čím chlubit, přijede řada skutečně vynikajících vědců z prestižních zahraničních pracovišť,“ řekl ředitel CRH Ivo Frébort.

O úvodní přednášku se postará odborník na sekvenování genomů obilovin Nils Stein z IPK Gatersleben a Univerzity v Göttingenu, následně vystoupí Miltos Tsiantis, jeden z ředitelů Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtitelství rostlin v Kolíně nad Rýnem. Mezi klíčové řečníky bude patřit například Kyle Lancaster z Cornell University v USA, jehož účast na olomoucké konferenci finančně podpořilo Velvyslanectví USA v České republice. Tento mladý a velmi perspektivní vědec se věnuje problematice fixace dusíku v půdě, takzvané nitrifikaci, která je důležitou součástí koloběhu dusíku a jsou do ní zapojeny mnohé půdní bakterie. Svoji účast potvrdili mimo jiné i mikrobiální ekoložka Asa Frostegard z Norwegian University of Life Sciences nebo Sunghwa Choe z Seoul National University v Jižní Koreji, který svůj odborný zájem soustředí zejména na editování genomu metodou CRISPR. Na konferenci bude zastupovat Asijskou biotechnologickou federaci, jež úzce spolupracuje s EFB.

Premiérová účast RCPTM

Do programu se poprvé zapojí i vědci z olomouckého Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů, a to v rámci nové sekce Udržitelné technologie pro životní prostředí. Jejím klíčovým řečníkem bude chemik Rajender S. Varma, který kromě RCPTM pracuje v Agentuře pro ochranu životního prostředí v USA. Další novinkou bude Grantový a publikační workshop.

Konference Green for Good se v Olomouci uskutečnila poprvé v roce 2011, na přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého se koná každé dva roky. Zúčastnila se jí řada významných světových rostlinných biotechnologů, mimo jiné odborník na chemickou ekologii a nositel prestižní Wolfovy ceny za zemědělství John Pickett z Velké Británie, belgický molekulární biolog rostlin a laureát World Food Prize Marc Van Montagu, Clint Chapple z Purdue University nebo Patrick Schnable z Iowa State University v USA.

Petr Stejskal sbíral zkušenosti v New Yorku, pracoval ve službách státu v sídle OSN

Bohaté na cenné zahraniční zkušenosti, maximálně přínosné, současně ale náročné a také nad očekávání pestré. Tak hodnotí své dosavadní doktorské studium v oboru Evropské a mezinárodní právo Petr Stejskal. Jako první z olomoucké právnické fakulty letos absolvoval pracovní stáž na Stálé misi České republiky při OSN v New Yorku.

Petr Stejskal je absolventem magisterského oboru Právo na PF UP a její doktorský program studuje třetím rokem. „Petr je příkladem, jak ideálně skloubit osobnostní kvality i studijní předpoklady studenta a možnosti nabízené univerzitou a fakultou – flexibilitu našeho doktorského studia, možnosti výjezdů do zahraničí a jejich podporu ze strany fakulty i univerzity,“ řekl Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti.

Během posledních dvou let stihl Petr Stejskal pracovní stáž v Haagu, získat titul LL.M. na amsterodamské univerzitě, psát odborné články, pracovní stáž na Stálé misi České republiky při OSN v Ženevě, užít si výběrovou zimní školu práva na Haagské akademii mezinárodního práva a pracovat pro Stálou misi České republiky při OSN v New Yorku. „Před nástupem na doktorát jsem vůbec netušil, že budu moct takto cestovat, studovat a pracovat. Ty možnosti jsou obrovské a hlavně uskutečnitelné. Univerzita i fakulta, zejména naše katedra se zahraničním oddělením, mi velmi pomáhají,“ uvedl Petr Stejskal.

Pracovní stáže na stálých misích České republiky při OSN patří mezi ty nejprestižnější. O New Yorku uvažoval už v Ženevě. Doporučovali mu to tamní diplomaté i olomoučtí vyučující. „O možnostech, kam se hlásit, informuje přímo na svých webových stránkách ministerstvo zahraničí. Jsou tam i veškeré podrobnosti jak postupovat. A mnohé nabídky zveřejňuje i naše fakulta. Do New Yorku jsem se hlásil k diplomatce, která měla na starost právní výbor Valného shromáždění OSN,“ vysvětlil Petr Stejskal. V rámci výběrového řízení vypracovával na dálku několik zadaných úkolů. Pár dnů na to se dozvěděl, že byl vybrán a poletí do USA.

V New Yorku pracoval tři měsíce a dostal se k velmi zajímavým úkolům a k důležitým jednáním. „Moje nadřízená měla na starost boj proti terorismu a organizovanému zločinu, mezinárodní sankce nebo například mořské právo a protokolární agendu,“ vyjmenoval. Za nejzajímavější zkušenost považuje účast na jednání výborů, kde se OSN snažila reagovat na nové hrozby terorismu, sledování přípravy rezoluce Valného shromáždění OSN o ochraně obětí terorismu nebo jednání Rady bezpečnosti, kde se přijímala rezoluce k boji proti financování terorismu.

„Například zasedání Rady bezpečnosti jsem se účastnil od rána do večera. V rámci něj vystoupilo se svým stanoviskem na sedmdesát států. Já jsem měl zpravodajskou funkci, kdy jsem musel do dvou tří stran zachytit to nejdůležitější a nejzajímavější pro ministerstvo zahraničí. Navíc zpracované v požadované formě. I když jsem už měl zkušenost z Ženevy, byla to pro mě velká výzva,“ vzpomněl na jeden z úkolů doktorand.

Kolegům studentům podobné pracovní stáže vřele doporučuje. „Kdo si netroufá na New York, může zkusit Ženevu nebo Vídeň. Diplomaté mají skvělý přístup ke stážistům. Starali se o nás, hodně nás toho naučili. Rozhodně to stálo za to,“ dodal Petr Stejskal. Díky stážím se prohloubil jeho zájem o mezinárodní právo, výrazně se posunul odborně, zdokonalil si angličtinu a také se naučil lépe organizovat čas. „Pokud by se někdo na stáž na stálé mise chystal, ať mě klidně kontaktuje. Rád mu poradím a pomůžu.“

Nemalé plány má Petr Stejskal i na druhou polovinu letošního roku. Rád by stihl státní doktorskou zkoušku, vyjet v rámci kreditové mobility programu Erasmus+ na výzkumný pobyt na partnerskou univerzitu do Johannesburgu a obhájit disertační práci.

Categories: Novinky z UP a PřF

Petr Stejskal sbíral zkušenosti v New Yorku, pracoval ve službách státu v sídle OSN

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 10. June 2019 - 8:30

Bohaté na cenné zahraniční zkušenosti, maximálně přínosné, současně ale náročné a také nad očekávání pestré. Tak hodnotí své dosavadní doktorské studium v oboru Evropské a mezinárodní právo Petr Stejskal. Jako první z olomoucké právnické fakulty letos absolvoval pracovní stáž na Stálé misi České republiky při OSN v New Yorku.

Petr Stejskal je absolventem magisterského oboru Právo na PF UP a její doktorský program studuje třetím rokem. „Petr je příkladem, jak ideálně skloubit osobnostní kvality i studijní předpoklady studenta a možnosti nabízené univerzitou a fakultou – flexibilitu našeho doktorského studia, možnosti výjezdů do zahraničí a jejich podporu ze strany fakulty i univerzity,“ řekl Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti.

Během posledních dvou let stihl Petr Stejskal pracovní stáž v Haagu, získat titul LL.M. na amsterodamské univerzitě, psát odborné články, pracovní stáž na Stálé misi České republiky při OSN v Ženevě, užít si výběrovou zimní školu práva na Haagské akademii mezinárodního práva a pracovat pro Stálou misi České republiky při OSN v New Yorku. „Před nástupem na doktorát jsem vůbec netušil, že budu moct takto cestovat, studovat a pracovat. Ty možnosti jsou obrovské a hlavně uskutečnitelné. Univerzita i fakulta, zejména naše katedra se zahraničním oddělením, mi velmi pomáhají,“ uvedl Petr Stejskal.

Pracovní stáže na stálých misích České republiky při OSN patří mezi ty nejprestižnější. O New Yorku uvažoval už v Ženevě. Doporučovali mu to tamní diplomaté i olomoučtí vyučující. „O možnostech, kam se hlásit, informuje přímo na svých webových stránkách ministerstvo zahraničí. Jsou tam i veškeré podrobnosti jak postupovat. A mnohé nabídky zveřejňuje i naše fakulta. Do New Yorku jsem se hlásil k diplomatce, která měla na starost právní výbor Valného shromáždění OSN,“ vysvětlil Petr Stejskal. V rámci výběrového řízení vypracovával na dálku několik zadaných úkolů. Pár dnů na to se dozvěděl, že byl vybrán a poletí do USA.

V New Yorku pracoval tři měsíce a dostal se k velmi zajímavým úkolům a k důležitým jednáním. „Moje nadřízená měla na starost boj proti terorismu a organizovanému zločinu, mezinárodní sankce nebo například mořské právo a protokolární agendu,“ vyjmenoval. Za nejzajímavější zkušenost považuje účast na jednání výborů, kde se OSN snažila reagovat na nové hrozby terorismu, sledování přípravy rezoluce Valného shromáždění OSN o ochraně obětí terorismu nebo jednání Rady bezpečnosti, kde se přijímala rezoluce k boji proti financování terorismu.

„Například zasedání Rady bezpečnosti jsem se účastnil od rána do večera. V rámci něj vystoupilo se svým stanoviskem na sedmdesát států. Já jsem měl zpravodajskou funkci, kdy jsem musel do dvou tří stran zachytit to nejdůležitější a nejzajímavější pro ministerstvo zahraničí. Navíc zpracované v požadované formě. I když jsem už měl zkušenost z Ženevy, byla to pro mě velká výzva,“ vzpomněl na jeden z úkolů doktorand.

Kolegům studentům podobné pracovní stáže vřele doporučuje. „Kdo si netroufá na New York, může zkusit Ženevu nebo Vídeň. Diplomaté mají skvělý přístup ke stážistům. Starali se o nás, hodně nás toho naučili. Rozhodně to stálo za to,“ dodal Petr Stejskal. Díky stážím se prohloubil jeho zájem o mezinárodní právo, výrazně se posunul odborně, zdokonalil si angličtinu a také se naučil lépe organizovat čas. „Pokud by se někdo na stáž na stálé mise chystal, ať mě klidně kontaktuje. Rád mu poradím a pomůžu.“

Nemalé plány má Petr Stejskal i na druhou polovinu letošního roku. Rád by stihl státní doktorskou zkoušku, vyjet v rámci kreditové mobility programu Erasmus+ na výzkumný pobyt na partnerskou univerzitu do Johannesburgu a obhájit disertační práci.

Ceny Wernera von Siemense letos s novinkami

Hned s několika novinkami přichází 21. ročník Ceny Wernera von Siemense, která oceňuje nejlepší studenty, vědce a pedagogy z technických a přírodovědných oborů. Jejich cílem je podpořit v tuzemsku zavádění Průmyslu 4.0 a podpořit ženy, které se rozhodly pro kariéru ve vědě a výzkumu. Současně se zvyšují odměny v kategorii nejlepší diplomová a dizertační práce. Zájemci se mohou přihlašovat do 25. listopadu.

„Novými kategoriemi reagujeme na stav českého průmyslu a společenské postavení žen ve vědě. Zaměřením nové kategorie na oblast Průmyslu 4.0 chceme obrátit pozornost k tématu, které je pro úspěšnou budoucnost českého průmyslu rozhodující. Věřím, že díky novým pravidlům Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce znovu ukážeme, jak důležité ženy ve vědě jsou, a že je potřeba je ve vědecké kariéře podpořit,“ uvedl generální ředitel Siemens Česká republika Eduard Palíšek. Prostřednictvím soutěže se Siemens dlouhodobě věnuje i osvětě v oblasti diverzity ve vědě. Zvláštní ocenění je udělováno studentovi, který se při svém studiu potýkal se zdravotními překážkami, a přesto dosáhl mimořádných studijních a výzkumných výsledků.

V jednadvacátém ročníku soutěže bylo vypsáno celkem sedm soutěžních kategorií, mezi jejich vítěze bude rozdělen téměř milion korun. Zvyšují se odměny v kategoriích za nejlepší diplomové a dizertační práce, a to jak pro studenty, tak pro vedoucí jejich prací (50, 30 a 20 tisíc Kč za 1.-3. místo).

Absolutní novinkou je zapůjčení elektromobilu Volkswagen na školní rok 2019/2020 pro univerzitu vítěze kategorie nejlepší diplomová práce. Plně elektrický automobil zapůjčí společnost Porsche Česká republika s.r.o., Siemens univerzitě dodá nabíjecí stanici. Automobil bude k dispozici studentům i zaměstnancům univerzity.

Společnost Siemens na soutěži spolupracuje s 15 českými univerzitami a Akademií věd ČR. Vítězné práce vybírají nezávislé komise složené z předních odborníků české vědy. Cena Wernera von Siemense patří svým rozsahem, výší finančních odměn a historií mezi nejvýznamnější nezávislé iniciativy tohoto druhu v České republice, od roku 1998 bylo oceněno 344 vědeckých talentů a pedagogů a na cenách vyplaceno více než 10 milionů korun.  V soutěži uspěli i zástupci Univerzity Palackého. Cenu Wernera von Siemense za nejlepší disertační práci a zvláštní ocenění za nejlepší ženskou disertační práci získala ve 20. ročníku prestižní vědecké soutěže Kateřina Holá z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), ocenění si odvez i vedoucí její práce a ředitel RCPTM Radek Zbořil. Ocenění putovalo do Olomouce i v roce 2012. Tehdy cenu za nejlepší disertační práci získal také tým z RCPTM: odborný asistent Společné laboratoře optiky Karel Lemr a jeho školitel Jan Soubusta.

Do soutěže lze přihlásit práce, které jsou zpracovávány v technických a vybraných přírodovědných oborech, a to prostřednictvím internetových stránek Siemens. Slavnostní předávání cen se uskuteční 28. února 2019 v Betlémské kapli v Praze.

Categories: Novinky z UP a PřF

Ceny Wernera von Siemense letos s novinkami

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 9. June 2019 - 8:00

Hned s několika novinkami přichází 21. ročník Ceny Wernera von Siemense, která oceňuje nejlepší studenty, vědce a pedagogy z technických a přírodovědných oborů. Jejich cílem je podpořit v tuzemsku zavádění Průmyslu 4.0 a podpořit ženy, které se rozhodly pro kariéru ve vědě a výzkumu. Současně se zvyšují odměny v kategorii nejlepší diplomová a dizertační práce. Zájemci se mohou přihlašovat do 25. listopadu.

„Novými kategoriemi reagujeme na stav českého průmyslu a společenské postavení žen ve vědě. Zaměřením nové kategorie na oblast Průmyslu 4.0 chceme obrátit pozornost k tématu, které je pro úspěšnou budoucnost českého průmyslu rozhodující. Věřím, že díky novým pravidlům Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce znovu ukážeme, jak důležité ženy ve vědě jsou, a že je potřeba je ve vědecké kariéře podpořit,“ uvedl generální ředitel Siemens Česká republika Eduard Palíšek. Prostřednictvím soutěže se Siemens dlouhodobě věnuje i osvětě v oblasti diverzity ve vědě. Zvláštní ocenění je udělováno studentovi, který se při svém studiu potýkal se zdravotními překážkami, a přesto dosáhl mimořádných studijních a výzkumných výsledků.

V jednadvacátém ročníku soutěže bylo vypsáno celkem sedm soutěžních kategorií, mezi jejich vítěze bude rozdělen téměř milion korun. Zvyšují se odměny v kategoriích za nejlepší diplomové a dizertační práce, a to jak pro studenty, tak pro vedoucí jejich prací (50, 30 a 20 tisíc Kč za 1.-3. místo).

Absolutní novinkou je zapůjčení elektromobilu Volkswagen na školní rok 2019/2020 pro univerzitu vítěze kategorie nejlepší diplomová práce. Plně elektrický automobil zapůjčí společnost Porsche Česká republika s.r.o., Siemens univerzitě dodá nabíjecí stanici. Automobil bude k dispozici studentům i zaměstnancům univerzity.

Společnost Siemens na soutěži spolupracuje s 15 českými univerzitami a Akademií věd ČR. Vítězné práce vybírají nezávislé komise složené z předních odborníků české vědy. Cena Wernera von Siemense patří svým rozsahem, výší finančních odměn a historií mezi nejvýznamnější nezávislé iniciativy tohoto druhu v České republice, od roku 1998 bylo oceněno 344 vědeckých talentů a pedagogů a na cenách vyplaceno více než 10 milionů korun.  V soutěži uspěli i zástupci Univerzity Palackého. Cenu Wernera von Siemense za nejlepší disertační práci a zvláštní ocenění za nejlepší ženskou disertační práci získala ve 20. ročníku prestižní vědecké soutěže Kateřina Holá z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), ocenění si odvez i vedoucí její práce a ředitel RCPTM Radek Zbořil. Ocenění putovalo do Olomouce i v roce 2012. Tehdy cenu za nejlepší disertační práci získal také tým z RCPTM: odborný asistent Společné laboratoře optiky Karel Lemr a jeho školitel Jan Soubusta.

Do soutěže lze přihlásit práce, které jsou zpracovávány v technických a vybraných přírodovědných oborech, a to prostřednictvím internetových stránek Siemens. Slavnostní předávání cen se uskuteční 28. února 2019 v Betlémské kapli v Praze.

Jak se měří radioaktivita nebo jak mohou nanočástice zachránit svět ukázal Veletrh vědy a výzkumu

Velkému zájmu žáků, studentů i dětí předškolního věku se těšil Veletrh vědy a výzkumu Univerzity Palackého. Letos byl zaměřený na aktuální témata, jež souvisejí s ochranou Země, i na to, co každý z nás může udělat pro její záchranu v problematice odpadů, smogu, znečištění půdy a ovzduší, spotřeby zdrojů energie, ozónové díry nebo vymírání rostlinných a živočišných druhů.

Jak dlouho trvá rozklad materiálů v přírodě, co znamená žít na ekologický dluh, jak mohou nanočástice zachránit svět, proč z krajiny mizí sýček nebo hrdlička, jaké množství vody spotřebujeme při výrobě věcí v domácnostech, jak mohou Lego roboti třídit odpad nebo, jak se využívají řasy při výrobě paliv, představil letošní ročník popularizační akce, která na přírodovědeckou fakultu a do Pevnosti poznání přilákala davy zájemců.

„Mám obrovskou radost při pohledu na proudy dětí dychtících po poznání. Program nabitý aktuálními tématy a problematikou udržitelnosti vzbuzuje mezi návštěvníky touhu po změně. Každý si může představit, jakou zátěž znamená pro naši planetu jeho životní styl a zamyslet se, co může jednoduše změnit,“ řekl programový ředitel Pevnosti poznání Roman Chvátal.

Jeho tým v rámci veletrhu představil také nový exponát o Schlierenově metodě, který dokáže zviditelnit CO2 nebo horký vzduch. Nechyběla výroba zmrzliny z dusíku nebo prezentace přístroje na měření radioaktivity tak zvaného dozimetru.

Zajímavé prezentace byly k vidění i na stáncích partnerů interaktivního centra. Žáci osmého ročníku Základní školy Zeyerova předvedli modely dopravních prostředků, které byly vyrobeny z pet lahví a také vlastnoručně vyrobené dálkově ovládané autíčko, které sami naprogramovali. Velkým lákadlem byla také výroba slizu nebo důmyslné optické klamy a testy barvocitu s olomouckou Střední školou polygrafickou. Popularizátoři vědy ukazovali také základní fyzikální principy při použití vývěv a představovali výrobky, které jsou úsporné a vstřícné k životnímu prostředí s minimální spotřebou elektrické energie.

„Máme tady zvon, do kterého vkládáme například bonbony marshmallow, pytlík s burákami, balónek nebo skleničku s vodou, která začne vřít při pokojové teplotě,“ popsal Martin Tomčala, personální ředitel firmy Edwards v Lutíně.

Ve vedlejším stánku zase centrum Algatech prezentovalo způsob, jakým se ve výzkumném ústavu v Třeboni kultivují řasy. Odborníci odpovídali na zvídavé otázky návštěvníků, které se týkaly i problematiky sinicových květů v zahradním jezírku nebo využití řas v potravinovém průmyslu.

„Takový zlatým grálem pro řasové biotechnologie a lákadlem pozornosti potencionálních investorů je výroba tak zvaných biopaliv třetí generace. To znamená, že bychom pěstovali řasy ve velkém a v reálném čase bychom byli schopni obsloužit globální poptávku po palivech,“ vysvětlil Antonín Střížek, vědecký asistent Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Přírodovědecká fakulta byla po celý den doslova v obležení. Na třech desítkách stanovišť se návštěvníkům věnovali zástupci všech vědních oborů a hravou a zábavnou formou je zasvětili do světa vědy.

„Prezentujeme dětem jednoduchou elektroniku, máme zde i sestavu snímače srdečního tepu. Je to zelená dioda, na kterou se přiloží prst. Průtok krve cévním systémem v konečku prstu způsobuje změnu světelného odporu mezi optickým vysílačem a přijímačem a vyhodnocuje tep našeho srdce,“ uvedl Petr Hamal ze Společné laboratoře optiky.

„Děti jsou tady za odměnu, hodně se nám líbilo letošní zaměření veletrhu. Naše škola je příznivá k životnímu prostředí, je členem mezinárodního programu Ekoškola, ve kterém se žáci učí jak třídit odpady, zlepšovat životní prostředí, šetřit vodou či energiemi. Naši „ekotýmaci“ jsou hodně aktivní, starají se o prostředí školy a obce, dělají programy pro malé děti ze školky, aby se naučily třídit odpad nebo společně vysazují semínka a sazeničky,“ uvedla Hilda Vandrovcová, učitelka ze Základní školy a mateřské školy z Oseku nad Bečvou. 

Děti si také mohly vyzkoušet roli programátorů jednoduchých robotů, zkusit si pokusy demonstrující využití alternativních zdrojů energie, poznat různé zástupce živočišné říše, odnést si čerstvě vytištěný suvenýr z 3D tiskárny, překonat laserové bludiště nebo se pokusit rozluštit hlavolamy a kvízy.

„Nejvíce mě zaujalo plnění matematických a geografických úkolů. Bavilo mě vyhledat co nejkratší cestu z Olomouce a zpět přes různá města České republiky,“ popsal Vojtěch Thun ze Základní školy Grygov.

Veletrh vědy pokračuje ještě dnes v Pevnosti poznání a botanické zahradě od 9 do 18 hodin. V rámci akce probíhá také soutěž o věcné ceny, mezi nimi je i registrace na rodinný běh Mattoni Olomouc Half Marathon 2019. Více ZDE. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Jak se měří radioaktivita nebo jak mohou nanočástice zachránit svět ukázal Veletrh vědy a výzkumu

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 8. June 2019 - 7:35

Velkému zájmu žáků, studentů i dětí předškolního věku se těšil Veletrh vědy a výzkumu Univerzity Palackého. Letos byl zaměřený na aktuální témata, jež souvisejí s ochranou Země, i na to, co každý z nás může udělat pro její záchranu v problematice odpadů, smogu, znečištění půdy a ovzduší, spotřeby zdrojů energie, ozónové díry nebo vymírání rostlinných a živočišných druhů.

Jak dlouho trvá rozklad materiálů v přírodě, co znamená žít na ekologický dluh, jak mohou nanočástice zachránit svět, proč z krajiny mizí sýček nebo hrdlička, jaké množství vody spotřebujeme při výrobě věcí v domácnostech, jak mohou Lego roboti třídit odpad nebo, jak se využívají řasy při výrobě paliv, představil letošní ročník popularizační akce, která na přírodovědeckou fakultu a do Pevnosti poznání přilákala davy zájemců.

„Mám obrovskou radost při pohledu na proudy dětí dychtících po poznání. Program nabitý aktuálními tématy a problematikou udržitelnosti vzbuzuje mezi návštěvníky touhu po změně. Každý si může představit, jakou zátěž znamená pro naši planetu jeho životní styl a zamyslet se, co může jednoduše změnit,“ řekl programový ředitel Pevnosti poznání Roman Chvátal.

Jeho tým v rámci veletrhu představil také nový exponát o Schlierenově metodě, který dokáže zviditelnit CO2 nebo horký vzduch. Nechyběla výroba zmrzliny z dusíku nebo prezentace přístroje na měření radioaktivity tak zvaného dozimetru.

Zajímavé prezentace byly k vidění i na stáncích partnerů interaktivního centra. Žáci osmého ročníku Základní školy Zeyerova předvedli modely dopravních prostředků, které byly vyrobeny z pet lahví a také vlastnoručně vyrobené dálkově ovládané autíčko, které sami naprogramovali. Velkým lákadlem byla také výroba slizu nebo důmyslné optické klamy a testy barvocitu s olomouckou Střední školou polygrafickou. Popularizátoři vědy ukazovali také základní fyzikální principy při použití vývěv a představovali výrobky, které jsou úsporné a vstřícné k životnímu prostředí s minimální spotřebou elektrické energie.

„Máme tady zvon, do kterého vkládáme například bonbony marshmallow, pytlík s burákami, balónek nebo skleničku s vodou, která začne vřít při pokojové teplotě,“ popsal Martin Tomčala, personální ředitel firmy Edwards v Lutíně.

Ve vedlejším stánku zase centrum Algatech prezentovalo způsob, jakým se ve výzkumném ústavu v Třeboni kultivují řasy. Odborníci odpovídali na zvídavé otázky návštěvníků, které se týkaly i problematiky sinicových květů v zahradním jezírku nebo využití řas v potravinovém průmyslu.

„Takový zlatým grálem pro řasové biotechnologie a lákadlem pozornosti potencionálních investorů je výroba tak zvaných biopaliv třetí generace. To znamená, že bychom pěstovali řasy ve velkém a v reálném čase bychom byli schopni obsloužit globální poptávku po palivech,“ vysvětlil Antonín Střížek, vědecký asistent Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Přírodovědecká fakulta byla po celý den doslova v obležení. Na třech desítkách stanovišť se návštěvníkům věnovali zástupci všech vědních oborů a hravou a zábavnou formou je zasvětili do světa vědy.

„Prezentujeme dětem jednoduchou elektroniku, máme zde i sestavu snímače srdečního tepu. Je to zelená dioda, na kterou se přiloží prst. Průtok krve cévním systémem v konečku prstu způsobuje změnu světelného odporu mezi optickým vysílačem a přijímačem a vyhodnocuje tep našeho srdce,“ uvedl Petr Hamal ze Společné laboratoře optiky.

„Děti jsou tady za odměnu, hodně se nám líbilo letošní zaměření veletrhu. Naše škola je příznivá k životnímu prostředí, je členem mezinárodního programu Ekoškola, ve kterém se žáci učí jak třídit odpady, zlepšovat životní prostředí, šetřit vodou či energiemi. Naši „ekotýmaci“ jsou hodně aktivní, starají se o prostředí školy a obce, dělají programy pro malé děti ze školky, aby se naučily třídit odpad nebo společně vysazují semínka a sazeničky,“ uvedla Hilda Vandrovcová, učitelka ze Základní školy a mateřské školy z Oseku nad Bečvou. 

Děti si také mohly vyzkoušet roli programátorů jednoduchých robotů, zkusit si pokusy demonstrující využití alternativních zdrojů energie, poznat různé zástupce živočišné říše, odnést si čerstvě vytištěný suvenýr z 3D tiskárny, překonat laserové bludiště nebo se pokusit rozluštit hlavolamy a kvízy.

„Nejvíce mě zaujalo plnění matematických a geografických úkolů. Bavilo mě vyhledat co nejkratší cestu z Olomouce a zpět přes různá města České republiky,“ popsal Vojtěch Thun ze Základní školy Grygov.

Veletrh vědy pokračuje ještě dnes v Pevnosti poznání a botanické zahradě od 9 do 18 hodin. V rámci akce probíhá také soutěž o věcné ceny, mezi nimi je i registrace na rodinný běh Mattoni Olomouc Half Marathon 2019. Více ZDE. 

Děkan Josef Zadražil představil proděkanský tým

Senátoři lékařské fakulty měli na svém posledním zasedání před létem napilno. Hned čtyřikrát rozhodovali v tajném hlasování, mimo jiné se vyjadřovali k novým proděkanům, které představil děkan Josef Zadražil, nebo k tzv. hostujícím profesorům.

Proděkanský tým Josefa Zadražila, který je děkanem lékařské fakulty od 1. června, bude tvořit sedm lidí. Je mezi nimi i Zadražilův předchůdce Milan Kolář, který bude zodpovídat za oblast legislativy, vnitřní organizace a vnějších vztahů a zastupovat děkana v jeho nepřítomnosti. „Jsou to všechno odborníci, kterých si vážím, mají moji absolutní důvěru a podporu. Věřím, že společnými silami, našimi zkušenostmi a invencí se nám podaří naši fakultu dále rozvíjet,“ uvedl Josef Zadražil při prezentaci.

S představeným týmem senátoři souhlasili, pouze u proděkana pro vědu a výzkum Petra Kaňovského někteří vyjádřili obavu z možného střetu zájmů. Profesor Kaňovský má totiž vědu a výzkum na starost i ve Fakultní nemocnici Olomouc. Podle děkana jde ale naopak o pozitivum. „Pro naši spolupráci je potřeba hledat co nejvíce synergií a společných ploch, ne stavět bariéry. Vnímám fakultu a nemocnici jako jeden organismus, nemůžeme dělit srdce od plic,“ podpořil děkana ředitel nemocnice Roman Havlík. 

Během více než dvouhodinového jednání senát také schválil výroční zprávy o činnosti a hospodaření fakulty za loňský rok, podmínky přijímacího řízení pro příští akademický rok či nové složení disciplinární komise. Novým druhým místopředsedou místo Evy Mnacakanové, která úspěšně ukončila studium, byl zvolen student Martin Pumprla.

Senátoři také podpořili záměr udělit čtyřem zahraničním odborníkům, kteří dlouhodobě spolupracují s Klinikou neurologie LF a FNOL, jako vůbec prvním v historii fakulty čestný titul Visiting Professor, tedy hostující profesor. Jak připomněl předseda senátu Jan Strojil, po projednání senátory se návrhem bude zabývat ještě Vědecká rada LF UP. V případě jeho schválení děkan fakulty předloží návrh rektorovi UP, který o udělení čestného titulu rozhodne.

K dalšímu jednání se Akademický senát LF UP sejde 1. října.

Proděkanský tým Josefa Zadražila

Milan Kolář – legislativa, vnitřní organizace, vnější vztahy, statutární zástupce děkana

Petr Kaňovský – věda, výzkum a grantová činnost

Hana Kolářová – studium Všeobecného lékařství 1.–3. ročník

Eva Klásková – studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročník

Iva Voborná – studium Zubního lékařství a Dentistry

Milan Raška – zahraniční vztahy a General Medicine

Martin Modrianský – investiční rozvoj a doktorské studijní programy

Categories: Novinky z UP a PřF

Děkan Josef Zadražil představil proděkanský tým

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 7. June 2019 - 11:19

Senátoři lékařské fakulty měli na svém posledním zasedání před létem napilno. Hned čtyřikrát rozhodovali v tajném hlasování, mimo jiné se vyjadřovali k novým proděkanům, které představil děkan Josef Zadražil, nebo k tzv. hostujícím profesorům.

Proděkanský tým Josefa Zadražila, který je děkanem lékařské fakulty od 1. června, bude tvořit sedm lidí. Je mezi nimi i Zadražilův předchůdce Milan Kolář, který bude zodpovídat za oblast legislativy, vnitřní organizace a vnějších vztahů a zastupovat děkana v jeho nepřítomnosti. „Jsou to všechno odborníci, kterých si vážím, mají moji absolutní důvěru a podporu. Věřím, že společnými silami, našimi zkušenostmi a invencí se nám podaří naši fakultu dále rozvíjet,“ uvedl Josef Zadražil při prezentaci.

S představeným týmem senátoři souhlasili, pouze u proděkana pro vědu a výzkum Petra Kaňovského někteří vyjádřili obavu z možného střetu zájmů. Profesor Kaňovský má totiž vědu a výzkum na starost i ve Fakultní nemocnici Olomouc. Podle děkana jde ale naopak o pozitivum. „Pro naši spolupráci je potřeba hledat co nejvíce synergií a společných ploch, ne stavět bariéry. Vnímám fakultu a nemocnici jako jeden organismus, nemůžeme dělit srdce od plic,“ podpořil děkana ředitel nemocnice Roman Havlík. 

Během více než dvouhodinového jednání senát také schválil výroční zprávy o činnosti a hospodaření fakulty za loňský rok, podmínky přijímacího řízení pro příští akademický rok či nové složení disciplinární komise. Novým druhým místopředsedou místo Evy Mnacakanové, která úspěšně ukončila studium, byl zvolen student Martin Pumprla.

Senátoři také podpořili záměr udělit čtyřem zahraničním odborníkům, kteří dlouhodobě spolupracují s Klinikou neurologie LF a FNOL, jako vůbec prvním v historii fakulty čestný titul Visiting Professor, tedy hostující profesor. Jak připomněl předseda senátu Jan Strojil, po projednání senátory se návrhem bude zabývat ještě Vědecká rada LF UP. V případě jeho schválení děkan fakulty předloží návrh rektorovi UP, který o udělení čestného titulu rozhodne.

K dalšímu jednání se Akademický senát LF UP sejde 1. října.

Proděkanský tým Josefa Zadražila

Milan Kolář – legislativa, vnitřní organizace, vnější vztahy, statutární zástupce děkana

Petr Kaňovský – věda, výzkum a grantová činnost

Hana Kolářová – studium Všeobecného lékařství 1.–3. ročník

Eva Klásková – studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročník

Iva Voborná – studium Zubního lékařství a Dentistry

Milan Raška – zahraniční vztahy a General Medicine

Martin Modrianský – investiční rozvoj a doktorské studijní programy

Ještě před letními prázdninami se sešel senát pedagogické fakulty

Naposledy v tomto školním roce jednal Akademický senát pedagogické fakulty. Zabýval se výročními zprávami, statutem fakulty i například novým předpisem k provedení Studijního a zkušebního řádu UP. Během jednání se také seznámil s reakcí Asociace děkanů pedagogických fakult vůči novele zákona o pedagogických pracovnících. 

Akademický senát pedagogické fakulty se na svém řádném zasedání zabýval Výroční zprávou o činnosti PdF UP za rok 2018. Předložený dokument komentovala Libuše Ludíková, děkanka fakulty. Popsala jeho rozvržení a zdůraznila, že základ činností fakulty v uplynulém roce tvořila příprava nových studijních programů, která se odrazila v jejich úspěšné akreditaci.

„Jsme jedinou pedagogickou fakultou v České republice, která má od září 2019 všechny programy akreditovány. Jsem velmi ráda, že jsme si trend vzdělávání udrželi,“ řekla Libuše Ludíková. Ve svém komentáři k tomuto dokumentu mimo jiné vyzdvihla i oblast vědy, výzkumu a tvůrčí činnosti, a to především proto, že fakulta loni získala i dva granty z Technologické agentury ČR. Pozitivně zhodnotila i nové letní školy a příměstské tábory, které fakulta organizuje, stejně tak i pravidelná setkávání absolventů i přípravu a konání stříbrných a zlatých promocí. Zprávu akademický senát fakulty jednomyslně schválil.

I druhý dokument, Výroční zprávu o hospodaření PdF UP za rok 2018, předložila a komentovala děkanka Libuše Ludíková. Uvedla, že loni fakulta hospodařila s pozitivním výsledkem víc než jeden milion korun. V návaznosti na komentář Kamila Kopeckého, předsedy ekonomické komise senátu, i na diskuzi senátorů fakulty AS však tento bod jednání senát přerušil, a to s požadavkem na doplnění materiálů.

„Ekonomická komise senátu nedokázala z předložených údajů extrahovat ten díl, který by se týkal pouze pedagogické fakulty a ne celé univerzity. Doporučujeme proto senátu, aby si data o pedagogické fakultě vyžádal v jiné podobě,“ řekl Kamil Kopecký. Senátoři pedagogické fakulty tedy předložené dokumenty projednali a poté tento pod jednání přerušili. Znovu se zprávou budou zabývat na příštím jednání.

Senát PdF přijal Změnu Statutu PdF UP, a to ve znění doporučení legislativní komise, schválil Nový vnitřní předpis k provedení Studijního a zkušebního řádu UP i dokumenty s názvem Programy a podmínky přijímacího řízení PdF UP pro rok 2020/2021 a Záměr doktorského studijního programu Didaktika informatiky a digitálních technologií.

V závěrečné části senátu informovala děkanka o jednání Asociace děkanů pedagogických fakult, jíž nyní předsedá. Zmínila nový zákon o pedagogických pracovnících a nedostatky, které v něm uvedené grémium vidí.

„Podle tohoto zákona budou moci profesi učitele vykonávat i nepedagogové s titulem Mgr., a to za předpokladu, že se ve lhůtě tří let dovzdělají. Má se tím na mysli, že zvládnou tak zvané doplňkové pedagogické studium (DPS). Asociace děkanů pedagogických fakult v tomto však stále vychází z dřívější dohody s ministerstvem, že nekvalifikované pracovníky budou moci vzdělávat pouze ty fakulty, které mají akreditaci pro učitelství. Tedy že se bude jednat o pedagogické fakulty, případně fakulty vzdělávající učitele. V médiích se však nyní objevují informace, že tomu tak nebude. Za Asociaci proto nyní zjišťuji stav věci. Pokud by se ukázalo, že naše dohoda neplatí, budeme zásadně proti,“ řekla Libuše Ludíková.

Vážnost situace potvrdil i proděkan Vojtech Regec, když uvedl, že situace ve školství není dlouhodobě dobrá. „Letitý problém vyústil do situace akutního nedostatků učitelů, který ministerstvo nedokáže řešit. Zhruba polovina učitelů se v budoucnu bude rekrutovat právě z těch, kteří si pedagogické vzdělání budou doplňovat. Naše úsilí tedy spočívá v tom, že chceme udržet kvalitu vzdělávacího procesu. Jde o budoucnost českého školství,“ dodal.  

Categories: Novinky z UP a PřF

Ještě před letními prázdninami se sešel senát pedagogické fakulty

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 7. June 2019 - 7:31

Naposledy v tomto školním roce jednal Akademický senát pedagogické fakulty. Zabýval se výročními zprávami, statutem fakulty i například novým předpisem k provedení Studijního a zkušebního řádu UP. Během jednání se také seznámil s reakcí Asociace děkanů pedagogických fakult vůči novele zákona o pedagogických pracovnících. 

Akademický senát pedagogické fakulty se na svém řádném zasedání zabýval Výroční zprávou o činnosti PdF UP za rok 2018. Předložený dokument komentovala Libuše Ludíková, děkanka fakulty. Popsala jeho rozvržení a zdůraznila, že základ činností fakulty v uplynulém roce tvořila příprava nových studijních programů, která se odrazila v jejich úspěšné akreditaci.

„Jsme jedinou pedagogickou fakultou v České republice, která má od září 2019 všechny programy akreditovány. Jsem velmi ráda, že jsme si trend vzdělávání udrželi,“ řekla Libuše Ludíková. Ve svém komentáři k tomuto dokumentu mimo jiné vyzdvihla i oblast vědy, výzkumu a tvůrčí činnosti, a to především proto, že fakulta loni získala i dva granty z Technologické agentury ČR. Pozitivně zhodnotila i nové letní školy a příměstské tábory, které fakulta organizuje, stejně tak i pravidelná setkávání absolventů i přípravu a konání stříbrných a zlatých promocí. Zprávu akademický senát fakulty jednomyslně schválil.

I druhý dokument, Výroční zprávu o hospodaření PdF UP za rok 2018, předložila a komentovala děkanka Libuše Ludíková. Uvedla, že loni fakulta hospodařila s pozitivním výsledkem víc než jeden milion korun. V návaznosti na komentář Kamila Kopeckého, předsedy ekonomické komise senátu, i na diskuzi senátorů fakulty AS však tento bod jednání senát přerušil, a to s požadavkem na doplnění materiálů.

„Ekonomická komise senátu nedokázala z předložených údajů extrahovat ten díl, který by se týkal pouze pedagogické fakulty a ne celé univerzity. Doporučujeme proto senátu, aby si data o pedagogické fakultě vyžádal v jiné podobě,“ řekl Kamil Kopecký. Senátoři pedagogické fakulty tedy předložené dokumenty projednali a poté tento pod jednání přerušili. Znovu se zprávou budou zabývat na příštím jednání.

Senát PdF přijal Změnu Statutu PdF UP, a to ve znění doporučení legislativní komise, schválil Nový vnitřní předpis k provedení Studijního a zkušebního řádu UP i dokumenty s názvem Programy a podmínky přijímacího řízení PdF UP pro rok 2020/2021 a Záměr doktorského studijního programu Didaktika informatiky a digitálních technologií.

V závěrečné části senátu informovala děkanka o jednání Asociace děkanů pedagogických fakult, jíž nyní předsedá. Zmínila nový zákon o pedagogických pracovnících a nedostatky, které v něm uvedené grémium vidí.

„Podle tohoto zákona budou moci profesi učitele vykonávat i nepedagogové s titulem Mgr., a to za předpokladu, že se ve lhůtě tří let dovzdělají. Má se tím na mysli, že zvládnou tak zvané doplňkové pedagogické studium (DPS). Asociace děkanů pedagogických fakult v tomto však stále vychází z dřívější dohody s ministerstvem, že nekvalifikované pracovníky budou moci vzdělávat pouze ty fakulty, které mají akreditaci pro učitelství. Tedy že se bude jednat o pedagogické fakulty, případně fakulty vzdělávající učitele. V médiích se však nyní objevují informace, že tomu tak nebude. Za Asociaci proto nyní zjišťuji stav věci. Pokud by se ukázalo, že naše dohoda neplatí, budeme zásadně proti,“ řekla Libuše Ludíková.

Vážnost situace potvrdil i proděkan Vojtech Regec, když uvedl, že situace ve školství není dlouhodobě dobrá. „Letitý problém vyústil do situace akutního nedostatků učitelů, který ministerstvo nedokáže řešit. Zhruba polovina učitelů se v budoucnu bude rekrutovat právě z těch, kteří si pedagogické vzdělání budou doplňovat. Naše úsilí tedy spočívá v tom, že chceme udržet kvalitu vzdělávacího procesu. Jde o budoucnost českého školství,“ dodal.  

Nadační fond UP podpořil dalších osm studentských projektů

Je jich osm a dostanou příležitost rok pracovat na svém vědeckém projektu. Řeč je o osmi studentech Univerzity Palackého, kteří získali pro následující akademický rok podporu Nadačního fondu UP (NF UP).

Správní rada NF UP rozdělila mezi mladé vědce téměř tři čtvrtě milionu korun. O podporu svých uměleckých nebo vědeckých projektů mohli v rámci již páté výzvy NF UP požádat studenti ze všech fakult UP. „Dostali jsme celkem šestnáct žádostí. Oproti minulým ročníkům pozorujeme znatelný posun v přípravě studentů, kteří se rozhodnou Nadační fond UP oslovit. Jejich projekty jsou na kvalitativně vyšší úrovni, než jsme byli dosud zvyklí. Změnu pozorujeme i v motivaci studentů, často s námi i s odborníky z univerzity již dopředu konzultují svůj záměr,“ uvedla Dita Palaščáková, koordinátorka kampaně Darujte příležitost! Nadačního fondu UP.

Uspěli studenti ze čtyř fakult

Zatímco v minulých letech dominovali mezi úspěšnými žadateli studenti z PřF, letos je výběr pestřejší. Podporu vedle tří studentů z PřF (Dorota Koníčková, Petra Švecová, Otomar Peško) získaly dvě studentky FTK (Kamila Banátová a Kristýna Janečková) a po jednom mají zástupce PdF (Eva Marková) a PF (Kateřina Augustinová). „Jednomyslnou a také největší podporu letos získal právě projekt Kateřiny Augustinové z právnické fakulty. Zaujala výborně promyšleným plánem pracovat s dětmi a mládeží v oblasti právního povědomí, což znamená jistou formu vzdělávání či osvěty v oblasti smluvních závazků, exekucí, náhrady škody a podobně. Téma považujeme za společensky velmi aktuální, protože například vedle finanční či mediální gramotnosti, s jejichž základy už jsou děti seznamovány, právní gramotnost je zatím opomíjena,“ vysvětlila Dita Palaščáková.

Nadační fond UP vybraným studentům na realizaci jejich projektů přidělil částky v rozmezí 49 až 129 tisíc korun, dohromady 745 tisíc korun. „Naším hlavním partnerem stále zůstává Česká spořitelna, která i letos fondu darovala 500 tisíc korun. Zbylé prostředky jsme získali kampaní Darujte příležitost!, v rámci které nám už opakovaně přispívají absolventi a příznivci naší univerzity,“ řekla koordinátorka.

Stále přitom platí stejná pravidla, jimiž je Nadační fond UP jedinečný v tuzemském univerzitním prostředí: maximální důvěra v podpořené studenty, a tudíž žádná velká administrativa při dokazování využití peněz, rok času na vedení, řízení a provedení projektu a k tomu workshopy popularizace a komunikace vědy.

Mladí vědci se naučí řídit projekty

Fond letos také zcela poprvé nabídne třem studentům ojedinělou příležitost: ve spolupráci s Kariérním centrem UP jim zaplatí licencovanou metodiku projektového řízení PRINCE2. Pro mladé vědce je to unikátní šance, kterou zatím jiná česká univerzita nenabízí. „Je to nejrozšířenější metodika pro řízení projektů. Díky flexibilitě a univerzálnosti se využívá napříč obory pro řízení velkých i malých projektů. Tato certifikace se stala globálním standardem nejenom na pozicích projektového manažera. A právě na projektové řízení se chceme také v Nadačním fondu UP více zaměřit. Považujeme totiž osvojení těchto znalostí v dnešní době pro vědce za velmi důležité,“ doplnila Dita Palaščáková.

Tři studenty vyberou zástupci NF UP, Kariérního centra UP a Správní rady UP. „Vybírat budeme z těch studentů, které náš fond již v minulosti podpořil a kteří mají o podobné vzdělávání zájem. Je důležité říct, že kurz je velmi náročný, musí ho mimo jiné celý absolvovat v anglickém jazyce. Získají ale vědomosti, které jim mohou pomoci v jejich další vědecké kariéře. A z jejich zkušeností budeme čerpat i my při přípravě dalších studentů,“ řekla koordinátorka dárcovské kampaně.

Za pět let existence Nadačního fondu UP bylo podpořeno 43 projektů, na které studenti získali bezmála čtyři miliony korun. Díky nim vyjeli na prestižní vědecká pracoviště po celém světě, setkali se a spolupracovali s významnými vědeckými osobnostmi svých oborů a mohli také poprvé řídit a organizovat vlastní projekt či výzkum.

Podrobné informace o Nadačním fondu UP, podpořených projektech i o kampani jsou na jeho webových stránkách.

Categories: Novinky z UP a PřF

Nadační fond UP podpořil dalších osm studentských projektů

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 6. June 2019 - 10:48

Je jich osm a dostanou příležitost rok pracovat na svém vědeckém projektu. Řeč je o osmi studentech Univerzity Palackého, kteří získali pro následující akademický rok podporu Nadačního fondu UP (NF UP).

Správní rada NF UP rozdělila mezi mladé vědce téměř tři čtvrtě milionu korun. O podporu svých uměleckých nebo vědeckých projektů mohli v rámci již páté výzvy NF UP požádat studenti ze všech fakult UP. „Dostali jsme celkem šestnáct žádostí. Oproti minulým ročníkům pozorujeme znatelný posun v přípravě studentů, kteří se rozhodnou Nadační fond UP oslovit. Jejich projekty jsou na kvalitativně vyšší úrovni, než jsme byli dosud zvyklí. Změnu pozorujeme i v motivaci studentů, často s námi i s odborníky z univerzity již dopředu konzultují svůj záměr,“ uvedla Dita Palaščáková, koordinátorka kampaně Darujte příležitost! Nadačního fondu UP.

Uspěli studenti ze čtyř fakult

Zatímco v minulých letech dominovali mezi úspěšnými žadateli studenti z PřF, letos je výběr pestřejší. Podporu vedle tří studentů z PřF (Dorota Koníčková, Petra Švecová, Otomar Peško) získaly dvě studentky FTK (Kamila Banátová a Kristýna Janečková) a po jednom mají zástupce PdF (Eva Marková) a PF (Kateřina Augustinová). „Jednomyslnou a také největší podporu letos získal právě projekt Kateřiny Augustinové z právnické fakulty. Zaujala výborně promyšleným plánem pracovat s dětmi a mládeží v oblasti právního povědomí, což znamená jistou formu vzdělávání či osvěty v oblasti smluvních závazků, exekucí, náhrady škody a podobně. Téma považujeme za společensky velmi aktuální, protože například vedle finanční či mediální gramotnosti, s jejichž základy už jsou děti seznamovány, právní gramotnost je zatím opomíjena,“ vysvětlila Dita Palaščáková.

Nadační fond UP vybraným studentům na realizaci jejich projektů přidělil částky v rozmezí 49 až 129 tisíc korun, dohromady 745 tisíc korun. „Naším hlavním partnerem stále zůstává Česká spořitelna, která i letos fondu darovala 500 tisíc korun. Zbylé prostředky jsme získali kampaní Darujte příležitost!, v rámci které nám už opakovaně přispívají absolventi a příznivci naší univerzity,“ řekla koordinátorka.

Stále přitom platí stejná pravidla, jimiž je Nadační fond UP jedinečný v tuzemském univerzitním prostředí: maximální důvěra v podpořené studenty, a tudíž žádná velká administrativa při dokazování využití peněz, rok času na vedení, řízení a provedení projektu a k tomu workshopy popularizace a komunikace vědy.

Mladí vědci se naučí řídit projekty

Fond letos také zcela poprvé nabídne třem studentům ojedinělou příležitost: ve spolupráci s Kariérním centrem UP jim zaplatí licencovanou metodiku projektového řízení PRINCE2. Pro mladé vědce je to unikátní šance, kterou zatím jiná česká univerzita nenabízí. „Je to nejrozšířenější metodika pro řízení projektů. Díky flexibilitě a univerzálnosti se využívá napříč obory pro řízení velkých i malých projektů. Tato certifikace se stala globálním standardem nejenom na pozicích projektového manažera. A právě na projektové řízení se chceme také v Nadačním fondu UP více zaměřit. Považujeme totiž osvojení těchto znalostí v dnešní době pro vědce za velmi důležité,“ doplnila Dita Palaščáková.

Tři studenty vyberou zástupci NF UP, Kariérního centra UP a Správní rady UP. „Vybírat budeme z těch studentů, které náš fond již v minulosti podpořil a kteří mají o podobné vzdělávání zájem. Je důležité říct, že kurz je velmi náročný, musí ho mimo jiné celý absolvovat v anglickém jazyce. Získají ale vědomosti, které jim mohou pomoci v jejich další vědecké kariéře. A z jejich zkušeností budeme čerpat i my při přípravě dalších studentů,“ řekla koordinátorka dárcovské kampaně.

Za pět let existence Nadačního fondu UP bylo podpořeno 43 projektů, na které studenti získali bezmála čtyři miliony korun. Díky nim vyjeli na prestižní vědecká pracoviště po celém světě, setkali se a spolupracovali s významnými vědeckými osobnostmi svých oborů a mohli také poprvé řídit a organizovat vlastní projekt či výzkum.

Podrobné informace o Nadačním fondu UP, podpořených projektech i o kampani jsou na jeho webových stránkách.

V létě se budou na univerzitě učit česky studenti z celého světa

Zhruba stovka studentů všech věkových kategorií z různých koutů světa se chystá na Univerzitu Palackého učit česky. Své znalosti češtiny budou rozvíjet od 20. července do 18. srpna na Letní škole slovanských studií Filozofické fakulty UP (LŠSS FF UP).

Přípravy 33. ročníku Letní školy slovanských studií FF UP jsou v plném proudu a podle Pavly Poláchové, ředitelky školy, je potvrzena účast stovky studentů. „Číslo ještě není konečné, protože možnost přihlásit se skončí až 30. června,“ uvedla. 

Patrně nejstarší letošní studentkou se stane třiasedmdesátiletá Američanka, nejmladší, devatenáctiletý zájemce o češtinu přijede z Číny. Školy se zúčastní jak studenti z Evropy, tak i z Japonska, Číny, Vietnamu. Přijedou také posluchači z Ázerbájdžánu, Tchaj-wanu, Kolumbie či Argentiny. Největší zastoupení budou mít studenti z Německa.

Jestliže předchozí ročníky letní školy se odehrávaly v Uměleckém centru UP, letošní dopolední intenzivní výuka češtiny i odpolední přednášky, semináře a workshopy se uskuteční ve zrekonstruovaných prostorách filozofické fakulty.

„Studentům tak budou k dispozici moderně vybavené učebny, klidné studovny, odpočinková zóna propojená s parkánovými zahradami nebo nově provozované univerzitní bistro. Novinkou tohoto ročníku je i navázání spolupráce s univerzitními studentskými spolky. V kooperaci s nimi jsme pro naše letně školské studenty připravili i cyklozávod po olomouckých památkách, divadelní a pohybový workshop ve spolupráci s divadlem Nabalkoně a Divadlem na cucky či dílnu o české poezii,“ vypočetla ředitelka školy Pavla Poláchová.

Zhruba stovku zahraničních studentů budou česky učit nejen pedagogové z FF UP, ale i externisté, kteří jsou zpravidla absolventy téže fakulty. „Letos přijedou lektorky češtiny, které přes rok učí v Londýně, Dijonu, Bukurešti nebo ve Vídni, jeden učitel češtiny přijede i z Tchaj-wanu,“ dodala Pavla Poláchová.

Kromě výuky a doprovodného vzdělávacího programu čeká i letos účastníky Letní školy slovanských studií FF filmový klub, tradiční folklórní večer za doprovodu cimbálové muziky, bohatá nabídka volnočasových sportovních aktivit a víkendové výlety do jiných moravských měst.

„Studenti poznávají na letní škole nejen jazyk, ale i českou kulturu a životní styl obecně. Desítky z nich se do Olomouce pravidelně a s oblibou vracejí, protože i když se učí, je to pro ně příjemný způsob, jak strávit léto v České republice, v krásném městě, a zároveň si zlepšit češtinu a získat nové přátele,“ doplnila Pavla Poláchová. Více ZDE.

Categories: Novinky z UP a PřF

V létě se budou na univerzitě učit česky studenti z celého světa

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 6. June 2019 - 7:32

Zhruba stovka studentů všech věkových kategorií z různých koutů světa se chystá na Univerzitu Palackého učit česky. Své znalosti češtiny budou rozvíjet od 20. července do 18. srpna na Letní škole slovanských studií Filozofické fakulty UP (LŠSS FF UP).

Přípravy 33. ročníku Letní školy slovanských studií FF UP jsou v plném proudu a podle Pavly Poláchové, ředitelky školy, je potvrzena účast stovky studentů. „Číslo ještě není konečné, protože možnost přihlásit se skončí až 30. června,“ uvedla. 

Patrně nejstarší letošní studentkou se stane třiasedmdesátiletá Američanka, nejmladší, devatenáctiletý zájemce o češtinu přijede z Číny. Školy se zúčastní jak studenti z Evropy, tak i z Japonska, Číny, Vietnamu. Přijedou také posluchači z Ázerbájdžánu, Tchaj-wanu, Kolumbie či Argentiny. Největší zastoupení budou mít studenti z Německa.

Jestliže předchozí ročníky letní školy se odehrávaly v Uměleckém centru UP, letošní dopolední intenzivní výuka češtiny i odpolední přednášky, semináře a workshopy se uskuteční ve zrekonstruovaných prostorách filozofické fakulty.

„Studentům tak budou k dispozici moderně vybavené učebny, klidné studovny, odpočinková zóna propojená s parkánovými zahradami nebo nově provozované univerzitní bistro. Novinkou tohoto ročníku je i navázání spolupráce s univerzitními studentskými spolky. V kooperaci s nimi jsme pro naše letně školské studenty připravili i cyklozávod po olomouckých památkách, divadelní a pohybový workshop ve spolupráci s divadlem Nabalkoně a Divadlem na cucky či dílnu o české poezii,“ vypočetla ředitelka školy Pavla Poláchová.

Zhruba stovku zahraničních studentů budou česky učit nejen pedagogové z FF UP, ale i externisté, kteří jsou zpravidla absolventy téže fakulty. „Letos přijedou lektorky češtiny, které přes rok učí v Londýně, Dijonu, Bukurešti nebo ve Vídni, jeden učitel češtiny přijede i z Tchaj-wanu,“ dodala Pavla Poláchová.

Kromě výuky a doprovodného vzdělávacího programu čeká i letos účastníky Letní školy slovanských studií FF filmový klub, tradiční folklórní večer za doprovodu cimbálové muziky, bohatá nabídka volnočasových sportovních aktivit a víkendové výlety do jiných moravských měst.

„Studenti poznávají na letní škole nejen jazyk, ale i českou kulturu a životní styl obecně. Desítky z nich se do Olomouce pravidelně a s oblibou vracejí, protože i když se učí, je to pro ně příjemný způsob, jak strávit léto v České republice, v krásném městě, a zároveň si zlepšit češtinu a získat nové přátele,“ doplnila Pavla Poláchová. Více ZDE.

Universitas: Státní cena pro vysokoškolské učitele

Ministerstvo školství připravuje první ročník udílení státní ceny pro univerzitní pedagogy. Návrhy mohou od července podávat rektoři, děkani a studenti prostřednictvím akademických senátů. Podrobnosti přináší magazín vysokých škol Universitas, na jehož vydávání se podílí i Univerzita Palackého.

Jak připomíná Zuzana Keményová v magazínu Universitas, vysokoškolští učitelé budou mít od letoška další motivaci ke kvalitní výuce: nejvýznamnější a jediné ocenění, které vysokoškolským pedagogům udělí přímo stát prostřednictvím ministra školství. Je to vůbec poprvé v novodobé české historii, kdy se bude udělovat státní cena určená pouze vysokoškolským pedagogům. Od letošního července do září budou otevřené nominace, slavnostní vyhlášení se uskuteční v listopadu.

V článku najdete informaci o některých cenách, které se udělují v České republice ve školství, vědě a výzkumu, jako je například Česká hlava, Zlatý Amos či Cena Wernera von Siemense.

Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole by mělo podle informací magazínu každoročně převzít nejvýše pět pedagogů a každému z vítězů připadne odměna až sto tisíc korun. Ocenění získají možnost prezentovat svou práci, stát se členy hodnotící komise příštích ročníků a podílet se na vývoji kritérií soutěže.

Proč cena pro vysokoškolské pedagogy vznikla, vysvětluje v článku Tomáš Fliegl z odboru vysokých škol na MŠMT. „Chceme upozornit na význam kvality výuky na vysokých školách. Bezprostředním významem je také ukázat na jednotlivé oceněné vyučující, kteří jsou vynikající. I díky této ceně chceme také podnítit diskuzi o kvalitní výuce na vysokých školách. Věříme, že je zde ještě co zlepšovat,“ uvedl mimo jiné pro Universitas.

Další podrobnosti o tématu se dočtete ZDE.

Categories: Novinky z UP a PřF

Universitas: Státní cena pro vysokoškolské učitele

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 5. June 2019 - 14:00

Ministerstvo školství připravuje první ročník udílení státní ceny pro univerzitní pedagogy. Návrhy mohou od července podávat rektoři, děkani a studenti prostřednictvím akademických senátů. Podrobnosti přináší magazín vysokých škol Universitas, na jehož vydávání se podílí i Univerzita Palackého.

Jak připomíná Zuzana Keményová v magazínu Universitas, vysokoškolští učitelé budou mít od letoška další motivaci ke kvalitní výuce: nejvýznamnější a jediné ocenění, které vysokoškolským pedagogům udělí přímo stát prostřednictvím ministra školství. Je to vůbec poprvé v novodobé české historii, kdy se bude udělovat státní cena určená pouze vysokoškolským pedagogům. Od letošního července do září budou otevřené nominace, slavnostní vyhlášení se uskuteční v listopadu.

V článku najdete informaci o některých cenách, které se udělují v České republice ve školství, vědě a výzkumu, jako je například Česká hlava, Zlatý Amos či Cena Wernera von Siemense.

Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole by mělo podle informací magazínu každoročně převzít nejvýše pět pedagogů a každému z vítězů připadne odměna až sto tisíc korun. Ocenění získají možnost prezentovat svou práci, stát se členy hodnotící komise příštích ročníků a podílet se na vývoji kritérií soutěže.

Proč cena pro vysokoškolské pedagogy vznikla, vysvětluje v článku Tomáš Fliegl z odboru vysokých škol na MŠMT. „Chceme upozornit na význam kvality výuky na vysokých školách. Bezprostředním významem je také ukázat na jednotlivé oceněné vyučující, kteří jsou vynikající. I díky této ceně chceme také podnítit diskuzi o kvalitní výuce na vysokých školách. Věříme, že je zde ještě co zlepšovat,“ uvedl mimo jiné pro Universitas.

Další podrobnosti o tématu se dočtete ZDE.

Pages

Subscribe to Joint Laboratory of Optics aggregator