Agregátor zdrojů

Pořádně živo a veselo bylo na Lékařské fakultě UP, na niž se pod hlavičkou tradičního absolventského setkání Radicés / Kořeny vrátili lékařky a lékaři promující před třiceti lety. Členů obce katedry pařebního lékařství, jak kdysi pojmenovali své pracoviště nezařazené ve fakultní Bílé knize, se sešlo přes 120, přičemž dorazili z různých koutů Česka, ale i z Německa, Švýcarska nebo Spojených států. Prohlédli si svoji alma mater, navštívili i rektorát a prošli se městem, především ale zavzpomínali na studentská léta ve studovnách i na večírcích.

Večírků a různých dalších volnočasových studentských aktivit nebylo podle všeho málo. Při procházce přes Envelopu zaznívaly vzpomínky na plavání někoho ze spolužáků v řece Moravě od Letné k Bristolu nebo na „bečky“ na břehu u kolejí.

„Potřebovali jsme nějak odbourávat stres, tak jsme chodili do hospod. A jednou jsme si na sebe vzali bílé pláště a v hospodě jsme založili katedru pařebního lékařství. Někde doma mám stále její zakládací listinu s podpisy zakladatelů. Jako katedra jsme začali pořádat každý rok antiples, ze kterého se stal takový kult, že vždy byly rychle vyprodané lístky. Na škole jsme byli dobrá banda a po promoci nám bylo líto se dále nestýkat, tak jsme s kolegyní Lenkou Ottovou založili takovou tradici a každý druhý rok se potkáváme v Jeseníkách, přijíždí 60 až 90 spolužáků a spolužaček. Navzájem si pomáháme, když je potřeba. Je to skvělé,“ vyprávěl Miroslav Štúr, ortoped a traumatolog, který jako lékař začínal v domovském Šumperku, pak však přesídlil do Německa a po téměř dvaceti letech v nemocnici má nyní soukromou ordinaci blízko Passau.

Když prý ráno vstupoval na lékařské fakultě do velké posluchárny, až ho rozbolelo břicho. „Začínali jsme studovat ještě před revolucí a vzpomínám si, jak na jednu z prvních přednášek přišel nejmenovaný docent a natvrdo nám řekl, že v takovéto sestavě se tu už nesejdeme, že je třeba nás povyhazovat. To nebylo tak milé jako nyní, když nás tu přivítal pan děkan a další. Tehdy jsme měli pocit, že nás neberou vážně. A mimo jiné nám i víceméně zakazovali věnovat se paralelně se studiem sportu. Mezi námi přitom byla řada sportovců, například já hrál hokej,“ dodal.

Ve velké posluchárně Teoretických ústavů účastníky Kořenů přivítal děkan Milan Kolář, který absolventům mimo jiné poděkoval za to, co všechno činí ve prospěch lékařské fakulty a pro šíření jejího dobrého jména, a připomněl, že jsou vždy na fakultě vítáni. „Těší mě, že tu byla jako jeden z předmětů, který jste úspěšně absolvovali, zmíněna patofyziologie, ze které jsem některé z vás zkoušela. Možná si ale i vzpomenete, že jsem podepsaná na vašich diplomech a byla jsem u vašich promocí. Chtěla bych vám popřát do dalších let hodně zdraví, štěstí a úspěchů nejen v profesním, ale i osobním životě,“ pozdravila přítomné Jana Mačáková, emeritní děkanka LF UP a v letech 2000 až 2006 i rektorka UP.

Jako zástupci současného vedení univerzity k absolventům promluvila prorektorka Andrea Hanáčková, která upozornila na Klub absolventů UP i pobídla k podpoře Nadačního fondu UP, a také rektor Martin Procházka, který byl na setkání ve zvláštní pozici. Sám je totiž členem absolventského ročníku 1994.

„Spolužáci, nebudu zastírat, že je na vás tady odspodu od katedry zajímavý pohled. Dokonce i dotazy padají stejné jako před třiceti lety. Chtěl bych poděkovat týmu, který tuto akci pomáhal zorganizovat, a pak především dvěma lidem, kteří náš kolektiv po celá léta udržují jako pacienta ve skvělém stavu – Lence Ottové a Mirkovi Štúrovi,“ řekl rektor, který se ale programu na lékařské fakultě účastnil jen krátce z důvodu účasti na inauguraci nového olomouckého arcibiskupa. Své spolužáky nicméně později přivítal, společně s prorektorem Michalem Malackou, v zasedací místnosti rektorátu.

Rektor přitom nebyl jediný, kdo si během absolventského setkání střihl více rolí. V roce 1994 úspěšně dokončila studium medicíny také Eva Klásková, která jako současná proděkanka LF UP a vedoucí Centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností někdejší spolužáky provedla po svém pracovišti. „Ti dnešní studenti se mají, naučí se spoustu věcí na modelech. To my museli všechno na pacientech…“ zněla jedna z reakcí.

Po prohlídce fakulty, kdy děkan Milan Kolář absolventy upozornil i na stavbu nové budovy v Hněvotínské ulici, a návštěvě zasedací místnosti rektorátu třicetiletí absolventi LF UP procházkou přes areál kolejí a náplavku nesoucí jméno Josefa Jařaba došli do Bristolu, kde na ně čekal oběd a kde se dále vzpomínalo a dost možná se i tvořily nové historky pro příští setkání.

Setkání Radicés / Kořeny patří k tradičním akcím, kterými Lékařská fakulta UP udržuje kontakt se svými absolventy, v tomto případě s absolventy třicet let po promoci. První Kořeny se uskutečnily v roce 2014. Kromě toho fakulta organizuje i zlaté promoce svých absolventů po padesáti letech a diamantové promoce po šedesáti letech od dokončení studia. Letošní Diamantová promoce proběhne v sobotu 27. dubna od 11 hodin v Dostavbě Teoretických ústavů LF UP.

Pořádně živo a veselo bylo na Lékařské fakultě UP, na niž se pod hlavičkou tradičního absolventského setkání Radicés / Kořeny vrátili lékařky a lékaři promující před třiceti lety. Členů obce katedry pařebního lékařství, jak kdysi pojmenovali své pracoviště nezařazené ve fakultní Bílé knize, se sešlo přes 120, přičemž dorazili z různých koutů Česka, ale i z Německa, Švýcarska nebo Spojených států. Prohlédli si svoji alma mater, navštívili i rektorát a prošli se městem, především ale zavzpomínali na studentská léta ve studovnách i na večírcích.

Večírků a různých dalších volnočasových studentských aktivit nebylo podle všeho málo. Při procházce přes Envelopu zaznívaly vzpomínky na plavání někoho ze spolužáků v řece Moravě od Letné k Bristolu nebo na „bečky“ na břehu u kolejí.

„Potřebovali jsme nějak odbourávat stres, tak jsme chodili do hospod. A jednou jsme si na sebe vzali bílé pláště a v hospodě jsme založili katedru pařebního lékařství. Někde doma mám stále její zakládací listinu s podpisy zakladatelů. Jako katedra jsme začali pořádat každý rok antiples, ze kterého se stal takový kult, že vždy byly rychle vyprodané lístky. Na škole jsme byli dobrá banda a po promoci nám bylo líto se dále nestýkat, tak jsme s kolegyní Lenkou Ottovou založili takovou tradici a každý druhý rok se potkáváme v Jeseníkách, přijíždí 60 až 90 spolužáků a spolužaček. Navzájem si pomáháme, když je potřeba. Je to skvělé,“ vyprávěl Miroslav Štúr, ortoped a traumatolog, který jako lékař začínal v domovském Šumperku, pak však přesídlil do Německa a po téměř dvaceti letech v nemocnici má nyní soukromou ordinaci blízko Passau.

Když prý ráno vstupoval na lékařské fakultě do velké posluchárny, až ho rozbolelo břicho. „Začínali jsme studovat ještě před revolucí a vzpomínám si, jak na jednu z prvních přednášek přišel nejmenovaný docent a natvrdo nám řekl, že v takovéto sestavě se tu už nesejdeme, že je třeba nás povyhazovat. To nebylo tak milé jako nyní, když nás tu přivítal pan děkan a další. Tehdy jsme měli pocit, že nás neberou vážně. A mimo jiné nám i víceméně zakazovali věnovat se paralelně se studiem sportu. Mezi námi přitom byla řada sportovců, například já hrál hokej,“ dodal.

Ve velké posluchárně Teoretických ústavů účastníky Kořenů přivítal děkan Milan Kolář, který absolventům mimo jiné poděkoval za to, co všechno činí ve prospěch lékařské fakulty a pro šíření jejího dobrého jména, a připomněl, že jsou vždy na fakultě vítáni. „Těší mě, že tu byla jako jeden z předmětů, který jste úspěšně absolvovali, zmíněna patofyziologie, ze které jsem některé z vás zkoušela. Možná si ale i vzpomenete, že jsem podepsaná na vašich diplomech a byla jsem u vašich promocí. Chtěla bych vám popřát do dalších let hodně zdraví, štěstí a úspěchů nejen v profesním, ale i osobním životě,“ pozdravila přítomné Jana Mačáková, emeritní děkanka LF UP a v letech 2000 až 2006 i rektorka UP.

Jako zástupci současného vedení univerzity k absolventům promluvila prorektorka Andrea Hanáčková, která upozornila na Klub absolventů UP i pobídla k podpoře Nadačního fondu UP, a také rektor Martin Procházka, který byl na setkání ve zvláštní pozici. Sám je totiž členem absolventského ročníku 1994.

„Spolužáci, nebudu zastírat, že je na vás tady odspodu od katedry zajímavý pohled. Dokonce i dotazy padají stejné jako před třiceti lety. Chtěl bych poděkovat týmu, který tuto akci pomáhal zorganizovat, a pak především dvěma lidem, kteří náš kolektiv po celá léta udržují jako pacienta ve skvělém stavu – Lence Ottové a Mirkovi Štúrovi,“ řekl rektor, který se ale programu na lékařské fakultě účastnil jen krátce z důvodu účasti na inauguraci nového olomouckého arcibiskupa. Své spolužáky nicméně později přivítal, společně s prorektorem Michalem Malackou, v zasedací místnosti rektorátu.

Rektor přitom nebyl jediný, kdo si během absolventského setkání střihl více rolí. V roce 1994 úspěšně dokončila studium medicíny také Eva Klásková, která jako současná proděkanka LF UP a vedoucí Centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností někdejší spolužáky provedla po svém pracovišti. „Ti dnešní studenti se mají, naučí se spoustu věcí na modelech. To my museli všechno na pacientech…“ zněla jedna z reakcí.

Po prohlídce fakulty, kdy děkan Milan Kolář absolventy upozornil i na stavbu nové budovy v Hněvotínské ulici, a návštěvě zasedací místnosti rektorátu třicetiletí absolventi LF UP procházkou přes areál kolejí a náplavku nesoucí jméno Josefa Jařaba došli do Bristolu, kde na ně čekal oběd a kde se dále vzpomínalo a dost možná se i tvořily nové historky pro příští setkání.

Setkání Radicés / Kořeny patří k tradičním akcím, kterými Lékařská fakulta UP udržuje kontakt se svými absolventy, v tomto případě s absolventy třicet let po promoci. První Kořeny se uskutečnily v roce 2014. Kromě toho fakulta organizuje i zlaté promoce svých absolventů po padesáti letech a diamantové promoce po šedesáti letech od dokončení studia. Letošní Diamantová promoce proběhne v sobotu 27. dubna od 11 hodin v Dostavbě Teoretických ústavů LF UP.

Love numbers describe the induced conservative response of an object subject to the action of an external gravitational field. They offer insight into the body's internal structure, and can be used to test gravity in the strong-field regime. In particular, Linear Love numbers are known to be zero for Schwarzschild black holes in four dimensions. In this talk I show how to extend this result to include nonlinear effects. I define these coefficients as Wilson couplings in the context of the point-particle effective field theory (EFT). After finding an explicit solution for the (static) response of a perturbed Schwarzschild black hole, I perform a matching with the aforementioned EFT, showing that: (i) the vanishing of the linear Love numbers is robust against nonlinear corrections and (ii) the quadratic Love number couplings also vanish.

Love numbers describe the induced conservative response of an object subject to the action of an external gravitational field. They offer insight into the body's internal structure, and can be used to test gravity in the strong-field regime. In particular, Linear Love numbers are known to be zero for Schwarzschild black holes in four dimensions. In this talk I show how to extend this result to include nonlinear effects. I define these coefficients as Wilson couplings in the context of the point-particle effective field theory (EFT). After finding an explicit solution for the (static) response of a perturbed Schwarzschild black hole, I perform a matching with the aforementioned EFT, showing that: (i) the vanishing of the linear Love numbers is robust against nonlinear corrections and (ii) the quadratic Love number couplings also vanish.

Historicky poprvé se v závěru minulého týdne spojili pro dobrou věc dobrovolníci z univerzity a olomouckých středních škol. Společně pomohli na mnoha místech ve městě a okolí například s údržbou zeleně v parcích, natíráním laviček či přípravou památek na turistickou sezonu.

Pilotní ročník akce pořádalo Dobrovolnické centrum UP společně s Udržitelnou univerzitou. Ke čtyřicítce studentů UP se přidalo sto sedmdesát mladších kolegů z Církevního gymnázia Německého řádu a Gymnázia Hejčín i se svými učiteli. Pomáhali například připravit na jarní sezonu olomoucké parky a Botanickou zahradu UP, zeleň vysazovali v terapeutické zahradě Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, na novou jarní výsadbu jsou díky dobrovolnické pomoci připraveni i v zahradě Hospice na Svatém Kopečku. Šikovné ruce se hodily při úpravě areálu Sluňákov a na šternberském hradě při natírání laviček a mytí oken. Cílem tohoto dne bylo kromě užitečné pomoci i propojit středoškoláky se studenty univerzity, představit jim Dobrovolnické centrum UP a přiblížit dobrovolnictví jako takové.

„Na každém místě byl s dobrovolníky koordinátor či koordinátorka z DC UP, který se postaral o distribuci svačinek a pracovních pomůcek, ale hlavně v průběhu aktivit představil středoškolákům i studentům UP aktivity Dobrovolnického centra UP a přizval je ke spolupráci. Koordinátoři byli skvělí a moc nám pomohli,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, manažerka DC UP.

Pro dobrovolníky byla vždy připravena i odměna, mohli tak zažít například netradiční prohlídku hradu, Botanické zahrady UP nebo palmového skleníku na Výstavišti Flora, opéct si na ohni buřty, odpočinout si v relax zóně Univerzity Palackého v parku nebo vyzkoušet hry a zajímavé vědecké ukázky studentského spolku UP Crowd.

„Studenti i učitelé se zapojili s nadšením a odvedli velký kus práce. Naši partneři, kteří připravili dobrovolnické příležitosti, byli spokojeni. Se všemi se domlouváme i na podzimní dobrovolnický den pro zaměstnance, který začneme nyní chystat,“ řekla Vladimíra Sedláčková. Další spolupráci uvítala i Maria Aleksičová, manažerka DC Fakultní nemocnice Olomouc: „Jsem ráda, že nezůstane jen u této dobrovolnické výpomoci. Rádi si vše na podzim zopakujeme.“

Středoškoláci i vysokoškoláci si pochvalovali, že oproti běžnému dni zažili něco jiného, dostali se na atraktivní místa a poznali nové lidi. „Dobrovolnictví pro mě znamená pomoc něčemu, co se dá ještě zachránit. Se spolužáky jsme natírali lavičky a myli okna. Tím, že nám vyšlo krásné počasí, tak to bylo příjemné, fakt super. Ze začátku jsme nevěděli, co to bude obnášet, ale nakonec jsme si to dost užili,“ byla spokojená Lea Mohylová, studentka Církevního gymnázia Německého řádu. „Dobrovolnictví znamená potkat se stejně smýšlejícími lidmi. Myslím, že úplně všichni si to užili. Součástí programu byla nejen práce, ale i zábava, takže všichni byli spokojeni. Určitě bych pokračovala, protože to má smysl. Líbí se mi, že jsme vyjeli i do okolí,“ doplnila Bára Bočková z FF UP. Dobrovolnický den se líbil i další studentce UP Petře Kozákové, která vyrazila pomáhat do botanické zahrady. „Je to fajn, protože je dobré na chvilku vypnout od učení a dělat i něco manuálně. Díky téhle akci už vím, že budu sledovat i další aktivity Dobrovolnického centra UP.“

Podle Marie Kaplánkové, koordinátorky dobrovolníků DC UP, velký zájem středoškoláků o dobrovolnický den ukázal, že má smysl v této aktivitě pokračovat. „Studenti byli velmi šikovní a aktivní. Mám radost, že se jich sešlo tolik a že mají zájem pomáhat a zkrášlovat veřejná prostranství. Už nyní plánujeme další podobnou akci a věříme, že se do ní zapojí ještě více mladých lidí.“

Historicky poprvé se v závěru minulého týdne spojili pro dobrou věc dobrovolníci z univerzity a olomouckých středních škol. Společně pomohli na mnoha místech ve městě a okolí například s údržbou zeleně v parcích, natíráním laviček či přípravou památek na turistickou sezonu.

Pilotní ročník akce pořádalo Dobrovolnické centrum UP společně s Udržitelnou univerzitou. Ke čtyřicítce studentů UP se přidalo sto sedmdesát mladších kolegů z Církevního gymnázia Německého řádu a Gymnázia Hejčín i se svými učiteli. Pomáhali například připravit na jarní sezonu olomoucké parky a Botanickou zahradu UP, zeleň vysazovali v terapeutické zahradě Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, na novou jarní výsadbu jsou díky dobrovolnické pomoci připraveni i v zahradě Hospice na Svatém Kopečku. Šikovné ruce se hodily při úpravě areálu Sluňákov a na šternberském hradě při natírání laviček a mytí oken. Cílem tohoto dne bylo kromě užitečné pomoci i propojit středoškoláky se studenty univerzity, představit jim Dobrovolnické centrum UP a přiblížit dobrovolnictví jako takové.

„Na každém místě byl s dobrovolníky koordinátor či koordinátorka z DC UP, který se postaral o distribuci svačinek a pracovních pomůcek, ale hlavně v průběhu aktivit představil středoškolákům i studentům UP aktivity Dobrovolnického centra UP a přizval je ke spolupráci. Koordinátoři byli skvělí a moc nám pomohli,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, manažerka DC UP.

Pro dobrovolníky byla vždy připravena i odměna, mohli tak zažít například netradiční prohlídku hradu, Botanické zahrady UP nebo palmového skleníku na Výstavišti Flora, opéct si na ohni buřty, odpočinout si v relax zóně Univerzity Palackého v parku nebo vyzkoušet hry a zajímavé vědecké ukázky studentského spolku UP Crowd.

„Studenti i učitelé se zapojili s nadšením a odvedli velký kus práce. Naši partneři, kteří připravili dobrovolnické příležitosti, byli spokojeni. Se všemi se domlouváme i na podzimní dobrovolnický den pro zaměstnance, který začneme nyní chystat,“ řekla Vladimíra Sedláčková. Další spolupráci uvítala i Maria Aleksičová, manažerka DC Fakultní nemocnice Olomouc: „Jsem ráda, že nezůstane jen u této dobrovolnické výpomoci. Rádi si vše na podzim zopakujeme.“

Středoškoláci i vysokoškoláci si pochvalovali, že oproti běžnému dni zažili něco jiného, dostali se na atraktivní místa a poznali nové lidi. „Dobrovolnictví pro mě znamená pomoc něčemu, co se dá ještě zachránit. Se spolužáky jsme natírali lavičky a myli okna. Tím, že nám vyšlo krásné počasí, tak to bylo příjemné, fakt super. Ze začátku jsme nevěděli, co to bude obnášet, ale nakonec jsme si to dost užili,“ byla spokojená Lea Mohylová, studentka Církevního gymnázia Německého řádu. „Dobrovolnictví znamená potkat se stejně smýšlejícími lidmi. Myslím, že úplně všichni si to užili. Součástí programu byla nejen práce, ale i zábava, takže všichni byli spokojeni. Určitě bych pokračovala, protože to má smysl. Líbí se mi, že jsme vyjeli i do okolí,“ doplnila Bára Bočková z FF UP. Dobrovolnický den se líbil i další studentce UP Petře Kozákové, která vyrazila pomáhat do botanické zahrady. „Je to fajn, protože je dobré na chvilku vypnout od učení a dělat i něco manuálně. Díky téhle akci už vím, že budu sledovat i další aktivity Dobrovolnického centra UP.“

Podle Marie Kaplánkové, koordinátorky dobrovolníků DC UP, velký zájem středoškoláků o dobrovolnický den ukázal, že má smysl v této aktivitě pokračovat. „Studenti byli velmi šikovní a aktivní. Mám radost, že se jich sešlo tolik a že mají zájem pomáhat a zkrášlovat veřejná prostranství. Už nyní plánujeme další podobnou akci a věříme, že se do ní zapojí ještě více mladých lidí.“

Scientific Research has recently evolved by performing data-driven modeling via machine learning (ML) techniques. ML is used to make machines "intelligent" by allowing them to learn from data (i.e. experience). Integrating ML in astrophysics can open new frontiers, revolutionize data analysis, and improve our understanding. However, challenges persist in deploying ML in Astrophysics research, including the need for robust algorithms, data limitations, and the interpretability of AI-driven decisions in critical scenarios. As advancements continue, ML and astrophysics exploration synergy promises groundbreaking discoveries and enhanced capabilities for humanity's endeavors beyond Earth's boundaries. This talk will explore the multifaceted potential applications of ML in multiple domains of astrophysics, for example, gravitational wave detection, exoplanet studies, astrochemistry.

Scientific Research has recently evolved by performing data-driven modeling via machine learning (ML) techniques. ML is used to make machines "intelligent" by allowing them to learn from data (i.e. experience). Integrating ML in astrophysics can open new frontiers, revolutionize data analysis, and improve our understanding. However, challenges persist in deploying ML in Astrophysics research, including the need for robust algorithms, data limitations, and the interpretability of AI-driven decisions in critical scenarios. As advancements continue, ML and astrophysics exploration synergy promises groundbreaking discoveries and enhanced capabilities for humanity's endeavors beyond Earth's boundaries. This talk will explore the multifaceted potential applications of ML in multiple domains of astrophysics, for example, gravitational wave detection, exoplanet studies, astrochemistry.

Významné historické budovy, geopark, parkánové zahrady, neotřelá panoramata či svěží gastronomie. To vše se dá navštívit v prostorách a v okolí Univerzity Palackého. Seznam zajímavých veřejnosti přístupných míst představuje platforma Uni t(r)ips, za kterou stojí úsek pro komunikaci. Nově ji rozšířil showroom Pevnosti poznání UP_LAB či kavárna Lyrata v nedávno otevřené univerzitní budově Envelopa Hub nebo plastika věnovaná doktorce Miladě Horákové na právnické fakultě.

Díky webu Uni t(r)ips můžou studující, zaměstnanci, obyvatelé Olomouce či turisté poznat univerzitu z jiné perspektivy. „Univerzita Palackého nabízí mnoho míst a zákoutí, která mohou být zajímavá pro širokou skupinu lidí. Právě proto přinášíme tipy na stránce Uni t(r)ips, kde je u každého místa popis, fotogalerie, mapový odkaz a otevírací doba,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Nově stránka nabízí UP_LAB Pevnosti poznání, prostor v Envelopa Hub, který prezentuje 3D tisk, virtuální realitu, umělou inteligenci či roboty a návštěvníci se v něm mohou zapojit do workshopů s 3D perem či pájení nebo vyzkoušet práci s vakuovou vývěvou. Hned vedle se nachází nová kavárna Lyrata a o pár kroků dál je možné si na právnické fakultě prohlédnout plastiku Milady Horákové v předsálí knihovny.

Vzhledem k tomu, že je historicky významná Olomouc oblíbeným cílem turistů, tak se univerzitní tipy mohou hodit i do plánů mnoha cestovatelů. Pestrý seznam lokací aktuálně čítá 28 položek. Jde o zajímavosti, které se nacházejí venku i pod střechou, takže je možné je navštívit za jakéhokoliv počasí. „Většina míst je přístupná celoročně, ale na jaře a v létě bývá větší šance zažít prosluněné a teplé počasí. Turisté se mohou v závěru návštěvy odměnit třeba koupí oficiální turistické známky v univerzitním obchodě UPoint,“ dodal Martínek.

Některá z míst jsou již dobře známá. Centrum popularizace vědy Pevnost poznání ročně navštíví až 100 tisíc lidí, Lavička Václava Havla je celosvětově symbolickým místem setkávání a velké streetartové malby na budovách univerzitních kolejích nejdou přehlédnout. Olomoucká univerzita však nabízí i skryté perly. Parkánové zahrady u filozofické fakulty a rektorátu na návštěvníky dýchnou francouzskou atmosférou versaillského střihu, terasy na přírodovědecké fakultě nabídnou panoramata historického jádra Olomouce, geopark ukáže 600 milionů let vzdálenou historii a Umělecké centrum UP s Kaplí Božího Těla spojuje barokní prostory s novodobým univerzitním životem.

V průvodci nechybí ani tipy na gastropodniky v prostorách UP – od univerzitních bister FreshUP po oblíbené podniky, které se dostaly i do hledáčku Gastromapy Lukáše Hejlíka. A kdyby snad návštěvníci ztratili v univerzitních kulisách pojem o čase, mohou přespat na hotelových pokojích studentských kolejí.

Všechny Uni t(r)ips zájemci naleznou na webu unitrips.upol.cz, který je pravidelně aktualizován a rozšiřován o další tipy.

 

Významné historické budovy, geopark, parkánové zahrady, neotřelá panoramata či svěží gastronomie. To vše se dá navštívit v prostorách a v okolí Univerzity Palackého. Seznam zajímavých veřejnosti přístupných míst představuje platforma Uni t(r)ips, za kterou stojí úsek pro komunikaci. Nově ji rozšířil showroom Pevnosti poznání UP_LAB či kavárna Lyrata v nedávno otevřené univerzitní budově Envelopa Hub nebo plastika věnovaná doktorce Miladě Horákové na právnické fakultě.

Díky webu Uni t(r)ips můžou studující, zaměstnanci, obyvatelé Olomouce či turisté poznat univerzitu z jiné perspektivy. „Univerzita Palackého nabízí mnoho míst a zákoutí, která mohou být zajímavá pro širokou skupinu lidí. Právě proto přinášíme tipy na stránce Uni t(r)ips, kde je u každého místa popis, fotogalerie, mapový odkaz a otevírací doba,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Nově stránka nabízí UP_LAB Pevnosti poznání, prostor v Envelopa Hub, který prezentuje 3D tisk, virtuální realitu, umělou inteligenci či roboty a návštěvníci se v něm mohou zapojit do workshopů s 3D perem či pájení nebo vyzkoušet práci s vakuovou vývěvou. Hned vedle se nachází nová kavárna Lyrata a o pár kroků dál je možné si na právnické fakultě prohlédnout plastiku Milady Horákové v předsálí knihovny.

Vzhledem k tomu, že je historicky významná Olomouc oblíbeným cílem turistů, tak se univerzitní tipy mohou hodit i do plánů mnoha cestovatelů. Pestrý seznam lokací aktuálně čítá 28 položek. Jde o zajímavosti, které se nacházejí venku i pod střechou, takže je možné je navštívit za jakéhokoliv počasí. „Většina míst je přístupná celoročně, ale na jaře a v létě bývá větší šance zažít prosluněné a teplé počasí. Turisté se mohou v závěru návštěvy odměnit třeba koupí oficiální turistické známky v univerzitním obchodě UPoint,“ dodal Martínek.

Některá z míst jsou již dobře známá. Centrum popularizace vědy Pevnost poznání ročně navštíví až 100 tisíc lidí, Lavička Václava Havla je celosvětově symbolickým místem setkávání a velké streetartové malby na budovách univerzitních kolejích nejdou přehlédnout. Olomoucká univerzita však nabízí i skryté perly. Parkánové zahrady u filozofické fakulty a rektorátu na návštěvníky dýchnou francouzskou atmosférou versaillského střihu, terasy na přírodovědecké fakultě nabídnou panoramata historického jádra Olomouce, geopark ukáže 600 milionů let vzdálenou historii a Umělecké centrum UP s Kaplí Božího Těla spojuje barokní prostory s novodobým univerzitním životem.

V průvodci nechybí ani tipy na gastropodniky v prostorách UP – od univerzitních bister FreshUP po oblíbené podniky, které se dostaly i do hledáčku Gastromapy Lukáše Hejlíka. A kdyby snad návštěvníci ztratili v univerzitních kulisách pojem o čase, mohou přespat na hotelových pokojích studentských kolejí.

Všechny Uni t(r)ips zájemci naleznou na webu unitrips.upol.cz, který je pravidelně aktualizován a rozšiřován o další tipy.

 

K úvodním závodům venkovní atletické sezony na Olomoucku patří již řadu let Přebor Univerzity Palackého v atletice – a nejinak tomu bude i letos. Tradiční sportovní událost pořádaná katedrou sportu Fakulty tělesné kultury UP se uskuteční ve středu 24. dubna, kdy se na atletickém stadionu TJ Lokomotiva o medaile utkají nejen sportovci z řad univerzitních studentek a studentů. 

Sportovní odpoledne odstartuje už ve 14 hodin předprogram se zábavnými soutěžemi pro děti, v 15 hodin pak bude přebor slavnostně zahájen. Závodníci poměří síly na běžeckých tratích (60, 100, 150, 400 a 1500 metrů + štafeta 4 x 100 metrů) a v technických disciplínách, jako je vrh koulí, hod diskem a oštěpem a skok daleký a vysoký. 

Na vítěze jednotlivých závodů čekají medaile i věcné ceny od partnerů přeboru. Nejlepší ženský a mužský výkon budou navíc odměněny Cenou děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia. 

Atleti se k účasti mohou hlásit online prostřednictvím tohoto formuláře, a sice do pondělí 22. dubna. 

Další podrobnosti jsou k dispozici na této stránce.

Loňský větrný ročník univerzitního přeboru v atletice si můžete připomenout zde.

K úvodním závodům venkovní atletické sezony na Olomoucku patří již řadu let Přebor Univerzity Palackého v atletice – a nejinak tomu bude i letos. Tradiční sportovní událost pořádaná katedrou sportu Fakulty tělesné kultury UP se uskuteční ve středu 24. dubna, kdy se na atletickém stadionu TJ Lokomotiva o medaile utkají nejen sportovci z řad univerzitních studentek a studentů. 

Sportovní odpoledne odstartuje už ve 14 hodin předprogram se zábavnými soutěžemi pro děti, v 15 hodin pak bude přebor slavnostně zahájen. Závodníci poměří síly na běžeckých tratích (60, 100, 150, 400 a 1500 metrů + štafeta 4 x 100 metrů) a v technických disciplínách, jako je vrh koulí, hod diskem a oštěpem a skok daleký a vysoký. 

Na vítěze jednotlivých závodů čekají medaile i věcné ceny od partnerů přeboru. Nejlepší ženský a mužský výkon budou navíc odměněny Cenou děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia. 

Atleti se k účasti mohou hlásit online prostřednictvím tohoto formuláře, a sice do pondělí 22. dubna. 

Další podrobnosti jsou k dispozici na této stránce.

Loňský větrný ročník univerzitního přeboru v atletice si můžete připomenout zde.

To, co jíme, má dopad nejen na naše zdraví, ale také na životní prostředí. Udržitelná univerzita proto v menzách UP spouští kampaň, která vyzývá strávníky k aktivnímu pohybu a vyvážené stravě a informuje je o environmentálních dopadech potravinářského a zemědělského průmyslu. Její součástí je také výzva Veggie challenge, v níž lze vyhrát upcyklovanou univerzitní ledvinku.

„Nadváhou nebo obezitou trpí v České republice přibližně 57 % dospělých. Zemědělství, a zvláště masný průmysl, jsou jedním z největších producentů skleníkových plynů. Udržitelná univerzita se proto v souladu se Strategií udržitelnosti Univerzity Palackého (bod 9 a 12) zaměřuje také na osvětu v této oblasti,“ říká Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

Plakáty a letáčky v univerzitních menzách vyzývají zaměstnance a studenty k aktivnímu pohybu a vyvážené stravě. Nedostatek pohybové aktivity může vést k obezitě a vyššímu riziku vzniku civilizačních onemocnění. Naopak pravidelná fyzická aktivita pomáhá relaxovat, snižuje stres, spaluje více kalorií a udržuje dobrou kondici. Podpořit zdraví člověka lze také prostřednictvím vyváženého jídelníčku s ideálním poměrem živin. V běžné stravě by se mělo objevit více zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, ořechů a luštěnin.

Druhé varianty informačních materiálů vysvětlují problematiku dopadu konzumované stravy na životní prostředí. V uhlíkové stopě jednotlivých potravin jsou velké rozdíly – i malou změnou v jídelníčku je možné uhlíkovou stopu jednotlivce poměrně výrazně snížit: o 6 % při konzumaci pouze kuřecího masa, o 10 % při vegetariánské stravě a o 15 % při stravě veganské.

Součástí kampaně je výzva k účasti ve výzvě Veggie Challenge s možností slosování o upcyklované ledvinky Udržitelné univerzity, které jsou vyrobené z použitých reklamních bannerů. Během výzvy si účastníci zvolí, jak se budou během 30 dní stravovat – zda vegansky, vegetariánsky, nebo budou konzumovat maso jen jednou týdně. Účast na slosování o ledvinky je podmíněna dokončením výzvy a zasláním závěrečného hlášení na e-mail miroslava.zavadil@upol.cz do 20. června.

 

To, co jíme, má dopad nejen na naše zdraví, ale také na životní prostředí. Udržitelná univerzita proto v menzách UP spouští kampaň, která vyzývá strávníky k aktivnímu pohybu a vyvážené stravě a informuje je o environmentálních dopadech potravinářského a zemědělského průmyslu. Její součástí je také výzva Veggie challenge, v níž lze vyhrát upcyklovanou univerzitní ledvinku.

„Nadváhou nebo obezitou trpí v České republice přibližně 57 % dospělých. Zemědělství, a zvláště masný průmysl, jsou jedním z největších producentů skleníkových plynů. Udržitelná univerzita se proto v souladu se Strategií udržitelnosti Univerzity Palackého (bod 9 a 12) zaměřuje také na osvětu v této oblasti,“ říká Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

Plakáty a letáčky v univerzitních menzách vyzývají zaměstnance a studenty k aktivnímu pohybu a vyvážené stravě. Nedostatek pohybové aktivity může vést k obezitě a vyššímu riziku vzniku civilizačních onemocnění. Naopak pravidelná fyzická aktivita pomáhá relaxovat, snižuje stres, spaluje více kalorií a udržuje dobrou kondici. Podpořit zdraví člověka lze také prostřednictvím vyváženého jídelníčku s ideálním poměrem živin. V běžné stravě by se mělo objevit více zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, ořechů a luštěnin.

Druhé varianty informačních materiálů vysvětlují problematiku dopadu konzumované stravy na životní prostředí. V uhlíkové stopě jednotlivých potravin jsou velké rozdíly – i malou změnou v jídelníčku je možné uhlíkovou stopu jednotlivce poměrně výrazně snížit: o 6 % při konzumaci pouze kuřecího masa, o 10 % při vegetariánské stravě a o 15 % při stravě veganské.

Součástí kampaně je výzva k účasti ve výzvě Veggie Challenge s možností slosování o upcyklované ledvinky Udržitelné univerzity, které jsou vyrobené z použitých reklamních bannerů. Během výzvy si účastníci zvolí, jak se budou během 30 dní stravovat – zda vegansky, vegetariánsky, nebo budou konzumovat maso jen jednou týdně. Účast na slosování o ledvinky je podmíněna dokončením výzvy a zasláním závěrečného hlášení na e-mail miroslava.zavadil@upol.cz do 20. června.

 

Abstract:  NA62 is a fixed-target experiment at the CERN Super Proton Synchrotron studying rare decays of kaons and pions. Its primary objective is to measure the branching ratio of the ultra-rare decay of a charged kaon into a charged pion and two neutrinos. Additionally, the NA62 undertakes a diverse physics program that includes searches for new physics and precision measurements of other kaon and pion decays. In this seminar, I will present the recent results of the experiment, with a focus on contributions from our research group.    The seminar will be held in the main conference hall, Institute of Physics, Na Slovance 2, Prague 8. Location: https://goo.gl/maps/wEf7PsiLimSXMZhE9 For more info, see : https://indico.fzu.cz/event/245/ 

Abstract:  NA62 is a fixed-target experiment at the CERN Super Proton Synchrotron studying rare decays of kaons and pions. Its primary objective is to measure the branching ratio of the ultra-rare decay of a charged kaon into a charged pion and two neutrinos. Additionally, the NA62 undertakes a diverse physics program that includes searches for new physics and precision measurements of other kaon and pion decays. In this seminar, I will present the recent results of the experiment, with a focus on contributions from our research group.    The seminar will be held in the main conference hall, Institute of Physics, Na Slovance 2, Prague 8. Location: https://goo.gl/maps/wEf7PsiLimSXMZhE9 For more info, see : https://indico.fzu.cz/event/245/ 

Jan Blažej Santini-Aichel. Světoznámý český architekt. Čelný představitel tzv. barokní gotiky. Historiky i uměnovědci popsaný na tisícovkách stran. A přesto se v jeho tvůrčím životě i díle dají stále odhalit nové perspektivy a nečekané kontexty. Dokazuje to sborník Santini and Italy, který přináší příspěvky z mezinárodní konference v Římě, konané v červnu 2023 při příležitosti výročí 300 let od Santiniho smrti. Publikace vyšla ve Vydavatelství Univerzity Palackého. Její prezentace se uskutečnila v Kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze.

Soubor anglických odborných statí Santini and Italy, nad nímž převzali editorský dohled Pavel Kalina z Fakulty architektury ČVUT a Augusto Roca de Amicis z Univerzity La Sapienza v Římě, nabízí nové pohledy do Santiniho myšlení i tvůrčího světa. Celkem desítka textů přibližuje nové perspektivy v Santiniho díle a jeho vztah k italské a francouzské architektuře, odhaluje dosud neznámé plány Santiniho návrhů a uvádí funkce a podstatu Santiniho staveb do dobového mezinárodního kontextu.

Santini je jedním z mála českých architektů, jehož dílo výrazně rezonuje také v zahraničí. Jeho provázání se zahraničními vlivy a nahlížení optikou zahraničních vědců tak umožňuje nové způsoby intepretace jeho díla i osobnosti.

Kniha je dostupná na e-shopu Vydavatelství UP v tištěné i elektronické formě. Slavnostní uvedení publikace se uskutečnilo v Kavárně Academia v Praze za účasti rektora Univerzity Palackého Martina Procházky, rektora Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěcha Petráčka i děkana Fakulty architektury ČVUT Dalibora Hlaváčka. Průvodkyní prezentace sborníku byla  Petra Březáčková, bývalá ředitelka Českého centra v Římě.

Jan Blažej Santini-Aichel. Světoznámý český architekt. Čelný představitel tzv. barokní gotiky. Historiky i uměnovědci popsaný na tisícovkách stran. A přesto se v jeho tvůrčím životě i díle dají stále odhalit nové perspektivy a nečekané kontexty. Dokazuje to sborník Santini and Italy, který přináší příspěvky z mezinárodní konference v Římě, konané v červnu 2023 při příležitosti výročí 300 let od Santiniho smrti. Publikace vyšla ve Vydavatelství Univerzity Palackého. Její prezentace se uskutečnila v Kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze.

Soubor anglických odborných statí Santini and Italy, nad nímž převzali editorský dohled Pavel Kalina z Fakulty architektury ČVUT a Augusto Roca de Amicis z Univerzity La Sapienza v Římě, nabízí nové pohledy do Santiniho myšlení i tvůrčího světa. Celkem desítka textů přibližuje nové perspektivy v Santiniho díle a jeho vztah k italské a francouzské architektuře, odhaluje dosud neznámé plány Santiniho návrhů a uvádí funkce a podstatu Santiniho staveb do dobového mezinárodního kontextu.

Santini je jedním z mála českých architektů, jehož dílo výrazně rezonuje také v zahraničí. Jeho provázání se zahraničními vlivy a nahlížení optikou zahraničních vědců tak umožňuje nové způsoby intepretace jeho díla i osobnosti.

Kniha je dostupná na e-shopu Vydavatelství UP v tištěné i elektronické formě. Slavnostní uvedení publikace se uskutečnilo v Kavárně Academia v Praze za účasti rektora Univerzity Palackého Martina Procházky, rektora Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěcha Petráčka i děkana Fakulty architektury ČVUT Dalibora Hlaváčka. Průvodkyní prezentace sborníku byla  Petra Březáčková, bývalá ředitelka Českého centra v Římě.

K dalšímu společnému jednání se ve freskovém sále rektorátu sešlo vedení Univerzity Palackého s členy Rady Olomouckého kraje. Během pracovní snídaně řešili zástupci obou institucí kooperaci v oblastech, jimž chtějí i v budoucnu věnovat pozornost a vzájemně se v nich podporovat. Patří mezi ně mimo jiné dobrovolnictví, udržitelnost, spolupráce univerzity a krajského inovačního centra, rozvoj společných projektů nebo spolupráce se zahraničními partnery. 

„Univerzita je významnou součástí města a širšího regionu, ovlivňujeme celou řadu společenských oblastí, ale uvědomujeme si také svoji odpovědnost. Vítám podobná setkání, během nichž můžeme se zástupci samospráv sdílet informace a zkušenosti. Chceme být i nadále vnímáni jako instituce, která je přínosem pro celou komunitu a vedle vzdělávání a vědeckovýzkumné práce se věnuje i své třetí roli, kterou je přímé společenské působení,“ uvedl Martin Procházka, rektor UP.

Diskuze proběhla například také nad aktuálními trendy na celorepublikovém i regionálním trhu práce a s tím související potřebou nových absolventů v konkrétních profesích. „Z vývoje situace v českém zdravotnictví a také z predikcí odborníků víme, že v blízké době budou v naší zemi chybět tisíce kvalifikovaných zdravotních sester. My už v tuto chvíli investujeme do rekonstrukcí a výstavby dalších prostor pro vzdělávání zdravotníků, abychom byli připraveni navýšit kapacity oborů, po nichž je velká společenská poptávka,“ dodal rektor UP.

Univerzitu Palackého označil za významného partnera Olomouckého kraje i jeho hejtman Josef Suchánek. „Jde nám o společnou věc, a tou je rozvoj a zlepšování života v Olomouckém kraji. Společných projektů máme mnoho a naše součinnost je důležitá, ať už je řeč o dobrovolnických projektech, vědě v rámci krajského inovačního centra a univerzitního Vědeckotechnického parku, propojování středního a vysokého školství nebo společných zahraničních partnerech," uvedl.  

Společná pracovní setkání, během nichž se představitelé obou institucí vzájemně informují o dlouhodobých plánech i o aktuálním dění, probíhají nejen mezi univerzitou a krajem, ale také se zástupci vedení města. Pravidelně se zástupci univerzity i samospráv setkávají během celého roku také v rámci bilaterálních jednání nad jednotlivými tématy.

K dalšímu společnému jednání se ve freskovém sále rektorátu sešlo vedení Univerzity Palackého s členy Rady Olomouckého kraje. Během pracovní snídaně řešili zástupci obou institucí kooperaci v oblastech, jimž chtějí i v budoucnu věnovat pozornost a vzájemně se v nich podporovat. Patří mezi ně mimo jiné dobrovolnictví, udržitelnost, spolupráce univerzity a krajského inovačního centra, rozvoj společných projektů nebo spolupráce se zahraničními partnery. 

„Univerzita je významnou součástí města a širšího regionu, ovlivňujeme celou řadu společenských oblastí, ale uvědomujeme si také svoji odpovědnost. Vítám podobná setkání, během nichž můžeme se zástupci samospráv sdílet informace a zkušenosti. Chceme být i nadále vnímáni jako instituce, která je přínosem pro celou komunitu a vedle vzdělávání a vědeckovýzkumné práce se věnuje i své třetí roli, kterou je přímé společenské působení,“ uvedl Martin Procházka, rektor UP.

Diskuze proběhla například také nad aktuálními trendy na celorepublikovém i regionálním trhu práce a s tím související potřebou nových absolventů v konkrétních profesích. „Z vývoje situace v českém zdravotnictví a také z predikcí odborníků víme, že v blízké době budou v naší zemi chybět tisíce kvalifikovaných zdravotních sester. My už v tuto chvíli investujeme do rekonstrukcí a výstavby dalších prostor pro vzdělávání zdravotníků, abychom byli připraveni navýšit kapacity oborů, po nichž je velká společenská poptávka,“ dodal rektor UP.

Univerzitu Palackého označil za významného partnera Olomouckého kraje i jeho hejtman Josef Suchánek. „Jde nám o společnou věc, a tou je rozvoj a zlepšování života v Olomouckém kraji. Společných projektů máme mnoho a naše součinnost je důležitá, ať už je řeč o dobrovolnických projektech, vědě v rámci krajského inovačního centra a univerzitního Vědeckotechnického parku, propojování středního a vysokého školství nebo společných zahraničních partnerech," uvedl.  

Společná pracovní setkání, během nichž se představitelé obou institucí vzájemně informují o dlouhodobých plánech i o aktuálním dění, probíhají nejen mezi univerzitou a krajem, ale také se zástupci vedení města. Pravidelně se zástupci univerzity i samospráv setkávají během celého roku také v rámci bilaterálních jednání nad jednotlivými tématy.