Feed aggregator

Olomoucké volejbalistky hlásí posily do týmu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 22. July 2019 - 14:54

Tři nové hráčky obléknou v nastávající sezoně dresy Volejbalového klubu Univerzity Palackého. Z Prostějova do týmu přichází blokařka Veronika Bezhandolska, útok posílí Anastasiya Kazachenka z Běloruska a Ganna Burbelyuk z Ukrajiny.

Velmi silnou obrannou hradbu vyztužila po sezoně Veronika Bezhandolska, kterou si vedení vyhlédlo v nedalekém Prostějově. Tam bulharská blokařka odváděla kvalitní výkony a řadila se mezi to nejlepší, co bylo k vidění na extraligové scéně. „Verča se nám líbila. Jsme rádi, že jsme ji získali, a doufám, že splní naše očekávání,“ prohlásil pro klubový web trenér Jiří Teplý.

„Atmosféru v olomoucké hale mám ráda. Chodí hodně lidí, což se odráží pozitivně na výkonu. Myslím si, že s nimi máme šanci i v kvalifikaci Ligy mistryň, ale budeme to mít těžké,“ uvedla šestadvacetiletá Bulharka Bezhandolska.

Olomouc dělí dvě utkání od základní skupiny nejprestižnější klubové soutěže v Evropě. Los ale nemá snadný. V závěrečném kole pravděpodobně narazí svěřenkyně Jiřího Teplého na ukrajinský Chimik Južnyj.

Pomoci by tak vysokoškolačkám mohly i další dvě hráčky. Jednání se rozběhla koncem června, v červenci je vedení Olomouce dotáhlo do úspěšného konce. „Jsme rádi, že jsme je podepsali. Měli jsme je tady obě na zkoušku, tak víme, do čeho jdeme,“ řekl trenér Jiří Teplý.

Z Běloruska přichází smečařka Anastasiya Kazachenka, která nastupovala v tamní nejvyšší soutěži. „Přijela jsem na zkoušku a po ní dostala nabídku tady hrát. Olomouc je velmi dobrý klub, navíc je tu krásné město a líbí se mi tady,“ řekla dvaadvacetiletá Běloruska k podpisu smlouvy. Olomouc je její první zahraniční angažmá.

Druhou útočnou posilou je šestadvacetiletá Ganna Burbelyuk. V rodačce z ukrajinského Simferopolu získal trenér Teplý kromě smečařky také alternativu na post univerzálky.

Přestup do Olomouce jí doporučila její kamarádka Tetiana Karpushyna, která působila v nedalekém Šternberku. „Slyšela jsem od ní na Olomouc samou chválu. Navíc jsem se chtěla volejbalově posunout dál,“ vysvětlila, proč se rozhodla přestoupit na Hanou, Ganna Burbelyuk. Zkušenosti už má z působení v Bělorusku, Izraeli a Kazachstánu.

 

 

Categories: Novinky z UP a PřF

Olomoucké volejbalistky hlásí posily do týmu

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 22. July 2019 - 14:54

Tři nové hráčky obléknou v nastávající sezoně dresy Volejbalového klubu Univerzity Palackého. Z Prostějova do týmu přichází blokařka Veronika Bezhandolska, útok posílí Anastasiya Kazachenka z Běloruska a Ganna Burbelyuk z Ukrajiny.

Velmi silnou obrannou hradbu vyztužila po sezoně Veronika Bezhandolska, kterou si vedení vyhlédlo v nedalekém Prostějově. Tam bulharská blokařka odváděla kvalitní výkony a řadila se mezi to nejlepší, co bylo k vidění na extraligové scéně. „Verča se nám líbila. Jsme rádi, že jsme ji získali, a doufám, že splní naše očekávání,“ prohlásil pro klubový web trenér Jiří Teplý.

„Atmosféru v olomoucké hale mám ráda. Chodí hodně lidí, což se odráží pozitivně na výkonu. Myslím si, že s nimi máme šanci i v kvalifikaci Ligy mistryň, ale budeme to mít těžké,“ uvedla šestadvacetiletá Bulharka Bezhandolska.

Olomouc dělí dvě utkání od základní skupiny nejprestižnější klubové soutěže v Evropě. Los ale nemá snadný. V závěrečném kole pravděpodobně narazí svěřenkyně Jiřího Teplého na ukrajinský Chimik Južnyj.

Pomoci by tak vysokoškolačkám mohly i další dvě hráčky. Jednání se rozběhla koncem června, v červenci je vedení Olomouce dotáhlo do úspěšného konce. „Jsme rádi, že jsme je podepsali. Měli jsme je tady obě na zkoušku, tak víme, do čeho jdeme,“ řekl trenér Jiří Teplý.

Z Běloruska přichází smečařka Anastasiya Kazachenka, která nastupovala v tamní nejvyšší soutěži. „Přijela jsem na zkoušku a po ní dostala nabídku tady hrát. Olomouc je velmi dobrý klub, navíc je tu krásné město a líbí se mi tady,“ řekla dvaadvacetiletá Běloruska k podpisu smlouvy. Olomouc je její první zahraniční angažmá.

Druhou útočnou posilou je šestadvacetiletá Ganna Burbelyuk. V rodačce z ukrajinského Simferopolu získal trenér Teplý kromě smečařky také alternativu na post univerzálky.

Přestup do Olomouce jí doporučila její kamarádka Tetiana Karpushyna, která působila v nedalekém Šternberku. „Slyšela jsem od ní na Olomouc samou chválu. Navíc jsem se chtěla volejbalově posunout dál,“ vysvětlila, proč se rozhodla přestoupit na Hanou, Ganna Burbelyuk. Zkušenosti už má z působení v Bělorusku, Izraeli a Kazachstánu.

 

 

Letní škola medicínského práva má za sebou pátý úspěšný ročník

Pátý ročník letní školy medicínského práva je minulostí. Čtrnáct dnů nabitých přednáškami, workshopy, praktickými ukázkami a pestrým doprovodným programem, které připravila právnická fakulta, absolvovalo 27 studentů z devíti zemí. Z Olomouce si odvezli účastnické certifikáty, pět mezinárodně uznávaných ECTS kreditů a hlavně, jak shodně absolventi říkají, spoustu nových vědomostí, dovedností, nezapomenutelné zážitky a nová přátelství.

Summer Law School Olomouc on Medical Law tentokrát přilákala zájemce z Anglie, Irska, Íránu, Itálie, Nigérie, Peru, Portorika, Ruska a Slovenska. Organizátoři jsou přesvědčeni, že takové pestrosti napomohlo i zvolené téma. „Školu jsme začali připravovat zhruba před půl rokem. Hledali jsme téma s mezinárodním přesahem. Tradičně jsme také chtěli, aby si absolventi odvezli nejen znalosti, ale také nové dovednosti. Ukázalo se, že alternativní řešení sporů ve zdravotnictví byla dobrá volba. Navíc je to téma, které má ve zdravotnickoprávní praxi velkou budoucnost. Není totiž používáno jen ve sporech o náhradu újmy způsobené při poskytování zdravotní péče, ale také pro řešení sporů mezi poskytovateli zdravotních služeb, pojišťovnami a pacienty,“ vysvětlil za organizační tým Daniel Pospíšil. Mezi účastníky byli i studenti z prestižních evropských škol jako jsou římská univerzita Luiss Guido Carli nebo John Moores University v Liverpoolu.

Na přednáškách a workshopech se podílelo přes deset expertů jak z akademického prostředí, tak z praxe. Vedle odborníků z pořádající právnické fakulty si přednášku připravili vyučující z právnické fakulty v Praze nebo právnička z Fakultní nemocnice Olomouc. K nejatraktivnějším bodům programu patřily dva praktické bloky. Ten první byl v režii kolegů z fakulty zdravotnických věd v čele s Radkou Filipčíkovou, kteří představili práci záchranářů v krizových situacích. Za tím druhým se studenti přesunuli na Ústav soudního lékařství a medicínského práva LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kde se účastnili pitvy.

Pro olomouckou právnickou fakultu je letní škola mimo jiné také efektivní formou propagace. „Láká k nám studenty zahraničních právnických fakult, kteří se tu kromě jiného seznámí s tím, jak naše fakulta vypadá, a zjistí, nakolik jim tu sedne studijní prostředí. Přesvědčí se také, že se o ně dovedeme postarat. Ve volných chvílích si prohlédnou Olomouc a její okolí. Někteří studenti se k nám pak vracejí buď na delší výměnné pobyty, anebo sem dokonce přijedou vystudovat rovnou celý anglický placený program, který naše fakulta nabízí,“ uvedl Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti.

A jak hodnotí právě skončený ročník samotní účastníci? Pět vybraných studentů vysvětlilo svou motivaci, proč do Olomouce přijeli, vyzdvihlo nejzajímavější momenty a přidalo rady pro ty, kteří by se chtěli za rok na letní školu přihlásit.

Alexander Kuznetsov (Saratov – State Law Academy)

Na olomouckou letní školu mě upozornil učitel angličtiny. Navíc několik mých spolužáků již absolvovalo minulé ročníky a vrátili se spokojeni. Tak jsem se rozhodl to také zkusit. Vybrat z nabitého programu tu nejlepší přednášku nebo zážitek nedokážu. Celých čtrnáct dnů bylo naplněno skvělým a zajímavým programem. Děkuji olomoucké fakultě za příležitost poznat novou oblast práva a vytvořit si nové přátele. Troufám si říct, že tato letní škola byla pro mě nejlepším způsobem, jak si užít prázdniny. Organizačnímu týmu patří velký dík, udělali pro nás maximum.

Dermot Kelly (Liverpool – John Moores University)

O letní škole medicínského práva jsem se dozvěděl díky e-mailu, který rozesílala všem studentům naše škola. Chtěl jsem přes léto cestovat. Navíc naše fakulta zaplatila kompletně všechny výdaje spojené s tímto výjezdem protože, i když jsou prázdniny, jde o studijní aktivitu. Přijet do Olomouce bylo tedy pro mě velmi výhodné. Pokud bych měl vybrat nejsilnější zážitek, tak tím byla pitva. Z doprovodného programu jsem si nejvíc užil projížďku městem na Ološlapu. Na letní škole oceňuji její mezinárodní prvek. To že jsem měl možnost porovnat přístupy a právní řešení případů v různých zemích, slyšet názory z různých koutů světa. Dojem na mě udělala samozřejmě i Olomouc. Je to krásné historické a kulturní město. Studentům nejen z Británie tuto letní školu doporučuji. A mám pro ně jedinou radu. Vyberte si lepší let, přiletět do Prahy ve tři ráno nebylo moc příjemné. Nutno ale dodat, že let nám zařizovala naše univerzita v Liverpoolu.

Giovanni Paolo Corsi (Řím – Luiss Guido Carli)

Mou hlavní motivací, proč jsem vyplnil přihlášku, byla možnost získat kredity. Potřebuji je pro mé další studium. Navíc naše univerzita výjezd všemožně podporovala. Z Říma nás nakonec přijelo víc. Oceňuji praktičnost celé školy, její zaměření na dovednosti. Poprvé jsem měl možnost vyzkoušet si mediaci v praxi. Líbila se mi i skladba doprovodného programu. Od výletů do Prahy, na Bouzov až po opékání špekáčků. A nějaký nedostatek nebo problém? Snad jen snídaně mohly být později. My Italové totiž snídáme později. Organizátorům musím poděkovat. Studijní program byl na špičkové úrovni a v rámci doprovodného programu jsme se skvěle bavili. K tomu všemu mám přes dvacet nových přátel.

Jo-Ann Steinhardt (Ponce – Pontificia Universidad Católica de Puerto Rico)

Přijela jsem si do Olomouce rozšířit vědomosti a dovednosti. Letních škol zaměřených na medicínské právo ve světě moc není. Poprvé jsem se tu setkala například s bioetikou. Zjistila jsem, že mediace je v České republice poměrně populární metoda řešení sporů. A odborníci na ni a na medicínské právo jsou srovnatelní se světovou špičkou. U nás tohle všechno zatím chybí. Po návratu domů zkusím navrhnout, zda by nebylo možné vztahy mezi olomouckou fakultou a mou univerzitou prohloubit. Třeba by to jednou mohly být partnerské školy.

Ema Luisa Kleinová (Olomouc – Právnická fakulta Univerzity Palackého)

Využila jsem nabídky olomoucké právnické fakulty, která vypsala pro své studenty stipendium na pokrytí účastnického poplatku. Navíc o medicínské právo se zajímám. Byla to tedy pro mě příležitost ověřit si, zda skutečně je to něco, co chci do budoucna dělat. Velmi přínosné pro mě byly například přednášky Anny Nevečeřalové, které se týkaly etiky v mediaci. Spoustu věcí jsme si s ní mohli vyzkoušet, bavili jsme se o konkrétních případech. Příjemným bonusem byla jazyková stránka, dva týdny jsem komunikovala jen v angličtině. Naučila jsem se spoustu novým právních a medicínských výrazů. Všem spolužákům naši letní školu vřele doporučuji.

Categories: Novinky z UP a PřF

Letní škola medicínského práva má za sebou pátý úspěšný ročník

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 22. July 2019 - 8:39

Pátý ročník letní školy medicínského práva je minulostí. Čtrnáct dnů nabitých přednáškami, workshopy, praktickými ukázkami a pestrým doprovodným programem, které připravila právnická fakulta, absolvovalo 27 studentů z devíti zemí. Z Olomouce si odvezli účastnické certifikáty, pět mezinárodně uznávaných ECTS kreditů a hlavně, jak shodně absolventi říkají, spoustu nových vědomostí, dovedností, nezapomenutelné zážitky a nová přátelství.

Summer Law School Olomouc on Medical Law tentokrát přilákala zájemce z Anglie, Irska, Íránu, Itálie, Nigérie, Peru, Portorika, Ruska a Slovenska. Organizátoři jsou přesvědčeni, že takové pestrosti napomohlo i zvolené téma. „Školu jsme začali připravovat zhruba před půl rokem. Hledali jsme téma s mezinárodním přesahem. Tradičně jsme také chtěli, aby si absolventi odvezli nejen znalosti, ale také nové dovednosti. Ukázalo se, že alternativní řešení sporů ve zdravotnictví byla dobrá volba. Navíc je to téma, které má ve zdravotnickoprávní praxi velkou budoucnost. Není totiž používáno jen ve sporech o náhradu újmy způsobené při poskytování zdravotní péče, ale také pro řešení sporů mezi poskytovateli zdravotních služeb, pojišťovnami a pacienty,“ vysvětlil za organizační tým Daniel Pospíšil. Mezi účastníky byli i studenti z prestižních evropských škol jako jsou římská univerzita Luiss Guido Carli nebo John Moores University v Liverpoolu.

Na přednáškách a workshopech se podílelo přes deset expertů jak z akademického prostředí, tak z praxe. Vedle odborníků z pořádající právnické fakulty si přednášku připravili vyučující z právnické fakulty v Praze nebo právnička z Fakultní nemocnice Olomouc. K nejatraktivnějším bodům programu patřily dva praktické bloky. Ten první byl v režii kolegů z fakulty zdravotnických věd v čele s Radkou Filipčíkovou, kteří představili práci záchranářů v krizových situacích. Za tím druhým se studenti přesunuli na Ústav soudního lékařství a medicínského práva LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kde se účastnili pitvy.

Pro olomouckou právnickou fakultu je letní škola mimo jiné také efektivní formou propagace. „Láká k nám studenty zahraničních právnických fakult, kteří se tu kromě jiného seznámí s tím, jak naše fakulta vypadá, a zjistí, nakolik jim tu sedne studijní prostředí. Přesvědčí se také, že se o ně dovedeme postarat. Ve volných chvílích si prohlédnou Olomouc a její okolí. Někteří studenti se k nám pak vracejí buď na delší výměnné pobyty, anebo sem dokonce přijedou vystudovat rovnou celý anglický placený program, který naše fakulta nabízí,“ uvedl Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti.

A jak hodnotí právě skončený ročník samotní účastníci? Pět vybraných studentů vysvětlilo svou motivaci, proč do Olomouce přijeli, vyzdvihlo nejzajímavější momenty a přidalo rady pro ty, kteří by se chtěli za rok na letní školu přihlásit.

Alexander Kuznetsov (Saratov – State Law Academy)

Na olomouckou letní školu mě upozornil učitel angličtiny. Navíc několik mých spolužáků již absolvovalo minulé ročníky a vrátili se spokojeni. Tak jsem se rozhodl to také zkusit. Vybrat z nabitého programu tu nejlepší přednášku nebo zážitek nedokážu. Celých čtrnáct dnů bylo naplněno skvělým a zajímavým programem. Děkuji olomoucké fakultě za příležitost poznat novou oblast práva a vytvořit si nové přátele. Troufám si říct, že tato letní škola byla pro mě nejlepším způsobem, jak si užít prázdniny. Organizačnímu týmu patří velký dík, udělali pro nás maximum.

Dermot Kelly (Liverpool – John Moores University)

O letní škole medicínského práva jsem se dozvěděl díky e-mailu, který rozesílala všem studentům naše škola. Chtěl jsem přes léto cestovat. Navíc naše fakulta zaplatila kompletně všechny výdaje spojené s tímto výjezdem protože, i když jsou prázdniny, jde o studijní aktivitu. Přijet do Olomouce bylo tedy pro mě velmi výhodné. Pokud bych měl vybrat nejsilnější zážitek, tak tím byla pitva. Z doprovodného programu jsem si nejvíc užil projížďku městem na Ološlapu. Na letní škole oceňuji její mezinárodní prvek. To že jsem měl možnost porovnat přístupy a právní řešení případů v různých zemích, slyšet názory z různých koutů světa. Dojem na mě udělala samozřejmě i Olomouc. Je to krásné historické a kulturní město. Studentům nejen z Británie tuto letní školu doporučuji. A mám pro ně jedinou radu. Vyberte si lepší let, přiletět do Prahy ve tři ráno nebylo moc příjemné. Nutno ale dodat, že let nám zařizovala naše univerzita v Liverpoolu.

Giovanni Paolo Corsi (Řím – Luiss Guido Carli)

Mou hlavní motivací, proč jsem vyplnil přihlášku, byla možnost získat kredity. Potřebuji je pro mé další studium. Navíc naše univerzita výjezd všemožně podporovala. Z Říma nás nakonec přijelo víc. Oceňuji praktičnost celé školy, její zaměření na dovednosti. Poprvé jsem měl možnost vyzkoušet si mediaci v praxi. Líbila se mi i skladba doprovodného programu. Od výletů do Prahy, na Bouzov až po opékání špekáčků. A nějaký nedostatek nebo problém? Snad jen snídaně mohly být později. My Italové totiž snídáme později. Organizátorům musím poděkovat. Studijní program byl na špičkové úrovni a v rámci doprovodného programu jsme se skvěle bavili. K tomu všemu mám přes dvacet nových přátel.

Jo-Ann Steinhardt (Ponce – Pontificia Universidad Católica de Puerto Rico)

Přijela jsem si do Olomouce rozšířit vědomosti a dovednosti. Letních škol zaměřených na medicínské právo ve světě moc není. Poprvé jsem se tu setkala například s bioetikou. Zjistila jsem, že mediace je v České republice poměrně populární metoda řešení sporů. A odborníci na ni a na medicínské právo jsou srovnatelní se světovou špičkou. U nás tohle všechno zatím chybí. Po návratu domů zkusím navrhnout, zda by nebylo možné vztahy mezi olomouckou fakultou a mou univerzitou prohloubit. Třeba by to jednou mohly být partnerské školy.

Ema Luisa Kleinová (Olomouc – Právnická fakulta Univerzity Palackého)

Využila jsem nabídky olomoucké právnické fakulty, která vypsala pro své studenty stipendium na pokrytí účastnického poplatku. Navíc o medicínské právo se zajímám. Byla to tedy pro mě příležitost ověřit si, zda skutečně je to něco, co chci do budoucna dělat. Velmi přínosné pro mě byly například přednášky Anny Nevečeřalové, které se týkaly etiky v mediaci. Spoustu věcí jsme si s ní mohli vyzkoušet, bavili jsme se o konkrétních případech. Příjemným bonusem byla jazyková stránka, dva týdny jsem komunikovala jen v angličtině. Naučila jsem se spoustu novým právních a medicínských výrazů. Všem spolužákům naši letní školu vřele doporučuji.

Jak se testuje metodika pro záchranáře

Párty je v plném proudu, tisícovka účastníků se skvěle baví. Na místo však kdosi zaútočí neznámou chemickou látkou. Nastává panika, na zemi zůstávají desítky zraněných. Naštěstí se nic takového nestalo, šlo jen o námět cvičení projektu Dekontaminace zraněných osob v rámci bezpečnostního výzkumu ministerstva vnitra, na němž se podílí fakulta zdravotnických věd.

Smyslem ve střední Evropě ojedinělého cvičení bylo prověřit návrh metodiky pro dekontaminaci velkého počtu zraněných v přednemocniční péči a odhalit případné nedostatky před chystanou certifikací. Česko takovou metodiku dosud nemá. „Až bude hotová, přeneseme ji do nemocničního prostředí. Je totiž lepší dopravit pacienta s malým množstvím kontaminantu do nemocnice, kde bude na urgentním příjmu pro takové případy proškolený a vybavený personál, než abychom zraněného v místě události dokonale očistili, ale on při tom zemřel,“ vysvětlila vedoucí cvičení Radka Filipčíková z Centra vědy a výzkumu FZV.

Studenti jako figuranti

Na letišti Zábřeh nedaleko Hlučína, kde se cvičení odehrálo, bylo živo už od druhé hodiny ranní. Brzký budíček si vyžádalo maskování studentů FZV v rolích figurantů, detaily maskéři vychytávali ještě přímo na place, když už ranní chlad prorážely první sluneční paprsky. Pak už byli zranění roztříděni podle závažnosti poranění a zdravotníci jim poskytli urgentní pomoc před přesunem k dekontaminačním stanovištím. Před sprchami zdravotníci z figurantů svlékli oblečení, provedli další ošetření a podrobnější zjištění stavu zraněného.

K samotné dekontaminaci se testovaly tři typy stanů. Vedle běžných sprch hasičů to byl i prototyp s dopravníkem pro nosítko se zraněným a dalšími inovacemi, který byl vyvinut v rámci projektu. Poté figuranti putovali do stanu Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, kde se zjišťovaly pozůstatky kontaminantu na těle, a tedy účinnost dekontaminace.

„Dělalo mi trochu problém, že jsem téměř nahá před cizími lidmi, ale nejhorší bylo asi to čekání na ošetření po sprše. Byla dost zima. Na druhou stranu se k nám zdravotníci i hasiči chovali velmi dobře, vysvětlovali, co budou dělat, takže po této stránce to bylo dobré,“ shrnula budoucí všeobecná sestra Jana Kozlovská, která s namaskovanou zlomeninou předloktí patřila k lehce zraněným figurantům.

Komunikaci záchranářů si pochvaloval i Vojtěch Koranda, který hrál zraněného v bezvědomí s tepenným krvácením. „Oslovili mě, jestli reaguji, udělali bolestivý podnět, poslechli, zda dýchám, nebo už mi není pomoci. V pořádku bylo i překládání z jednoho nosítka na druhé. A sprcha se přežít dala, ale klepal jsem se,“ komentoval student oboru Zdravotnický záchranář, který již má praktické zkušenosti i z výjezdů.

Přísně sledované cvičení

Průběh cvičení bedlivě sledovalo dvanáct hodnotitelů, mimo jiné odborníci na urgentní medicínu, traumatologii nebo zdravotnický management, také vojenští experti. Svými poznatky přispěla i profesorka Alison Hutton z australské University of Newcastle, odbornice na ošetřovatelství při katastrofách a mimořádných událostech. „Byla překvapená úrovní i tématem, které jsme si vybrali, protože je unikátní a v takovém rozsahu a do takových detailů se často necvičí. Dala nám nějaká doporučení, také zprostředkovala kontakty na další experty a mohli jsme i srovnat náš postup s australskými. Na projektu se bude dále podílet jako konzultantka,“ uvedla Radka Filipčíková s tím, že na podzim se uskuteční další cvičení, na němž se rozhodne o certifikaci navrhované metodiky pro dekontaminaci zraněných osob.

Vztah s University of Newcastle fakulta zdravotnických věd rozvíjí nejen stran bezpečnostního výzkumu. Na pozvání profesorky Sally Chan, která je členkou mezinárodní redakční rady časopisu FZV Profese online, olomoučtí akademici australskou univerzitu v letním semestru navštívili a s představiteli školy a jejích odborných pracovišť probírali možnosti vzájemné spolupráce. Mimo jiné se setkali s Donovanem Jonesem, který se zabývá využitím virtuální reality ve výuce zdravotnických oborů. Právě Donovan Jones by měl na podzim zavítat do Olomouce. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Jak se testuje metodika pro záchranáře

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 21. July 2019 - 8:00

Párty je v plném proudu, tisícovka účastníků se skvěle baví. Na místo však kdosi zaútočí neznámou chemickou látkou. Nastává panika, na zemi zůstávají desítky zraněných. Naštěstí se nic takového nestalo, šlo jen o námět cvičení projektu Dekontaminace zraněných osob v rámci bezpečnostního výzkumu ministerstva vnitra, na němž se podílí fakulta zdravotnických věd.

Smyslem ve střední Evropě ojedinělého cvičení bylo prověřit návrh metodiky pro dekontaminaci velkého počtu zraněných v přednemocniční péči a odhalit případné nedostatky před chystanou certifikací. Česko takovou metodiku dosud nemá. „Až bude hotová, přeneseme ji do nemocničního prostředí. Je totiž lepší dopravit pacienta s malým množstvím kontaminantu do nemocnice, kde bude na urgentním příjmu pro takové případy proškolený a vybavený personál, než abychom zraněného v místě události dokonale očistili, ale on při tom zemřel,“ vysvětlila vedoucí cvičení Radka Filipčíková z Centra vědy a výzkumu FZV.

Studenti jako figuranti

Na letišti Zábřeh nedaleko Hlučína, kde se cvičení odehrálo, bylo živo už od druhé hodiny ranní. Brzký budíček si vyžádalo maskování studentů FZV v rolích figurantů, detaily maskéři vychytávali ještě přímo na place, když už ranní chlad prorážely první sluneční paprsky. Pak už byli zranění roztříděni podle závažnosti poranění a zdravotníci jim poskytli urgentní pomoc před přesunem k dekontaminačním stanovištím. Před sprchami zdravotníci z figurantů svlékli oblečení, provedli další ošetření a podrobnější zjištění stavu zraněného.

K samotné dekontaminaci se testovaly tři typy stanů. Vedle běžných sprch hasičů to byl i prototyp s dopravníkem pro nosítko se zraněným a dalšími inovacemi, který byl vyvinut v rámci projektu. Poté figuranti putovali do stanu Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, kde se zjišťovaly pozůstatky kontaminantu na těle, a tedy účinnost dekontaminace.

„Dělalo mi trochu problém, že jsem téměř nahá před cizími lidmi, ale nejhorší bylo asi to čekání na ošetření po sprše. Byla dost zima. Na druhou stranu se k nám zdravotníci i hasiči chovali velmi dobře, vysvětlovali, co budou dělat, takže po této stránce to bylo dobré,“ shrnula budoucí všeobecná sestra Jana Kozlovská, která s namaskovanou zlomeninou předloktí patřila k lehce zraněným figurantům.

Komunikaci záchranářů si pochvaloval i Vojtěch Koranda, který hrál zraněného v bezvědomí s tepenným krvácením. „Oslovili mě, jestli reaguji, udělali bolestivý podnět, poslechli, zda dýchám, nebo už mi není pomoci. V pořádku bylo i překládání z jednoho nosítka na druhé. A sprcha se přežít dala, ale klepal jsem se,“ komentoval student oboru Zdravotnický záchranář, který již má praktické zkušenosti i z výjezdů.

Přísně sledované cvičení

Průběh cvičení bedlivě sledovalo dvanáct hodnotitelů, mimo jiné odborníci na urgentní medicínu, traumatologii nebo zdravotnický management, také vojenští experti. Svými poznatky přispěla i profesorka Alison Hutton z australské University of Newcastle, odbornice na ošetřovatelství při katastrofách a mimořádných událostech. „Byla překvapená úrovní i tématem, které jsme si vybrali, protože je unikátní a v takovém rozsahu a do takových detailů se často necvičí. Dala nám nějaká doporučení, také zprostředkovala kontakty na další experty a mohli jsme i srovnat náš postup s australskými. Na projektu se bude dále podílet jako konzultantka,“ uvedla Radka Filipčíková s tím, že na podzim se uskuteční další cvičení, na němž se rozhodne o certifikaci navrhované metodiky pro dekontaminaci zraněných osob.

Vztah s University of Newcastle fakulta zdravotnických věd rozvíjí nejen stran bezpečnostního výzkumu. Na pozvání profesorky Sally Chan, která je členkou mezinárodní redakční rady časopisu FZV Profese online, olomoučtí akademici australskou univerzitu v letním semestru navštívili a s představiteli školy a jejích odborných pracovišť probírali možnosti vzájemné spolupráce. Mimo jiné se setkali s Donovanem Jonesem, který se zabývá využitím virtuální reality ve výuce zdravotnických oborů. Právě Donovan Jones by měl na podzim zavítat do Olomouce. 

Nová mapová aplikace Martina Gabryše poradí cyklistům, kam v okolí Baťova kanálu

Novou mapovou aplikaci, díky které cyklisté mohou lépe poznat Baťův kanál a jeho okolí, vytvořil absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Martin Gabryš. Pod záštitou Baťova kanálu a Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu vytyčil zajímavé trasy pro silniční, treková i horská kola, které se nacházejí pouhých pár kilometrů od turisty vyhledávané vodní cesty.

Baťův kanál je lemován cyklostezkou dlouhou více jak 80 kilometrů, na kterou navazují stezky a trasy v okolí, včetně Moravských vinařských stezek. „V současné době je cyklotrasa velmi navštěvovaná a je zde velký provoz. Proto jsme se rozhodli, že vytvoříme několik dalších tras tak, aby cyklisté jeli z části po známém úseku cyklotrasy a z větší části po dalších trasách v okolí vodní cesty,“ uvedl Martin Gabryš. Jak dále dodal, cyklisté tak při jízdě podél Baťova kanálu mohou navštívit i méně známá místa v okolí a pobýt v regionu déle.

V mapové aplikaci najdeme mnoho tras rozlišených podle druhu cyklistiky, náročnosti a zájmových bodů v okolí. „V první etapě jsme zpracovali oblast mezi Kroměříží a Uherským Ostrohem. Další rozšíření směrem na jih je v jednání. Doufám, že se do projektu zapojí i slovenská Skalica. Společně s Matyášem Černohousem z katedry informatiky přírodovědecké fakulty budeme aplikaci testovat, vylepšovat a doplňovat o další data či popisy jednotlivých tras,“ dodal Martin Gabryš.

Nové trasy pro cyklisty jsou prezentovány jak v on-line mapové aplikaci na PC, tak i na mobilním telefonu. „Vytvořením okruhových tras se snažíme zavést cyklisty i do jiných částí regionu, aby jejich cesty nebyly stereotypní. Trasy jsou rozlišeny barvou podle náročnosti. Zelenou barvou jsou vyznačeny trasy rovinaté, oranžovou mírně kopcovité a červenou trasy kopcovité. Součástí menu jsou také zájmové body a podkladové mapy,“ doplnil Martin Gabryš. Aplikace je dohledatelná na webových stránkách www.batacanal.cz.

Categories: Novinky z UP a PřF

Nová mapová aplikace Martina Gabryše poradí cyklistům, kam v okolí Baťova kanálu

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 20. July 2019 - 8:00

Novou mapovou aplikaci, díky které cyklisté mohou lépe poznat Baťův kanál a jeho okolí, vytvořil absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Martin Gabryš. Pod záštitou Baťova kanálu a Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu vytyčil zajímavé trasy pro silniční, treková i horská kola, které se nacházejí pouhých pár kilometrů od turisty vyhledávané vodní cesty.

Baťův kanál je lemován cyklostezkou dlouhou více jak 80 kilometrů, na kterou navazují stezky a trasy v okolí, včetně Moravských vinařských stezek. „V současné době je cyklotrasa velmi navštěvovaná a je zde velký provoz. Proto jsme se rozhodli, že vytvoříme několik dalších tras tak, aby cyklisté jeli z části po známém úseku cyklotrasy a z větší části po dalších trasách v okolí vodní cesty,“ uvedl Martin Gabryš. Jak dále dodal, cyklisté tak při jízdě podél Baťova kanálu mohou navštívit i méně známá místa v okolí a pobýt v regionu déle.

V mapové aplikaci najdeme mnoho tras rozlišených podle druhu cyklistiky, náročnosti a zájmových bodů v okolí. „V první etapě jsme zpracovali oblast mezi Kroměříží a Uherským Ostrohem. Další rozšíření směrem na jih je v jednání. Doufám, že se do projektu zapojí i slovenská Skalica. Společně s Matyášem Černohousem z katedry informatiky přírodovědecké fakulty budeme aplikaci testovat, vylepšovat a doplňovat o další data či popisy jednotlivých tras,“ dodal Martin Gabryš.

Nové trasy pro cyklisty jsou prezentovány jak v on-line mapové aplikaci na PC, tak i na mobilním telefonu. „Vytvořením okruhových tras se snažíme zavést cyklisty i do jiných částí regionu, aby jejich cesty nebyly stereotypní. Trasy jsou rozlišeny barvou podle náročnosti. Zelenou barvou jsou vyznačeny trasy rovinaté, oranžovou mírně kopcovité a červenou trasy kopcovité. Součástí menu jsou také zájmové body a podkladové mapy,“ doplnil Martin Gabryš. Aplikace je dohledatelná na webových stránkách www.batacanal.cz.

Na univerzitě se natáčí parodie na kriminálky

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 19. July 2019 - 8:00

Univerzita Palackého se opět objeví ve filmu. Tentokrát posloužily jako kulisy pro děj snímku režiséra Miloslava Šmídmajera Případ mrtvého nebožtíka. Štáb natáčel na filozofické fakultě v Křížkovského ulici, na Konviktu nebo na Teoretických ústavech lékařské fakulty.

Budova filozofické fakulty Křížkovského 10 se pro účely natáčení změnila v sídlo policejního prezidia, což hlásal i nápis nad hlavním vstupem. Shodou okolností to bylo v době konání promocí absolventů. „Zkuste si pak navigovat příbuzenstvo, aby došlo k filozofické fakultě, když na místě fakulty stojí prezidium,“ reagovala se „smajlíkem“ na univerzitním Facebooku na filmovou úpravu Kateřina Kalová.

V Uměleckém centru UP se natáčelo například v Divadelním sále nebo v Galerii Podkroví. Na lékařské fakultě pak filmaři zavítali na pitevnu a v prostorách Centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností si nechali vybavit nemocniční pokoj.

„Tento film točíme téměř celý v Olomouci. Máme tu na jednom místě vše, co potřebujeme. Je tu příjemně, jsou tu milí lidé, vše je relativně blízko, nezasekneme se někde v dopravní zácpě, potřebná povolení jsme dostali i na poslední chvíli a s úsměvem. Už jednou jsme tu natáčeli, takže jsem se sem rád vrátil,“ uvedl režisér Miloslav Šmídmajer s dodatkem, že Olomouc je pro filmaře poklad, protože tu je zázemí jak pro současné, tak historické snímky.

Případ mrtvého nebožtíka bude parodií na kriminální filmy a seriály, kterých je v současnosti na televizních obrazovkách jako hub po dešti. „V záplavě kriminálních příběhů bude ten náš působit doslova blahodárně. Je potřeba se všem těm hrdinům pořádně vysmát…“ stojí v anotaci na stránkách produkční společnosti Bio Illusion. Ve snímku se objeví David Novotný, Hana Vágnerová, Martin Myšička nebo Lukáš Příkazký. Premiéra je plánována na začátek příštího roku.

Univerzitu Palackého, potažmo Olomouc si filmaři v posledních letech poměrně oblíbili. Natáčely se tu například snímky podle předloh Michala Sýkory z filozofické fakulty Případ pro exorcistu, Modré stíny nebo Živé terče, štáb filmu Kvarteto Miroslava Krobota dokonce našel zázemí v sídle Audiovizuální produkce UP na Zbrojnici. Interaktivní muzeum Pevnost poznání se zase na televizních obrazovkách objevilo jako dějiště pořadu Úžasný svět vědy. 

Na univerzitě se natáčí parodie na kriminálky

Univerzita Palackého se opět objeví ve filmu. Tentokrát posloužily jako kulisy pro děj snímku režiséra Miloslava Šmídmajera Případ mrtvého nebožtíka. Štáb natáčel na filozofické fakultě v Křížkovského ulici, na Konviktu nebo na Teoretických ústavech lékařské fakulty.

Budova filozofické fakulty Křížkovského 10 se pro účely natáčení změnila v sídlo policejního prezidia, což hlásal i nápis nad hlavním vstupem. Shodou okolností to bylo v době konání promocí absolventů. „Zkuste si pak navigovat příbuzenstvo, aby došlo k filozofické fakultě, když na místě fakulty stojí prezidium,“ reagovala se „smajlíkem“ na univerzitním Facebooku na filmovou úpravu Kateřina Kalová.

V Uměleckém centru UP se natáčelo například v Divadelním sále nebo v Galerii Podkroví. Na lékařské fakultě pak filmaři zavítali na pitevnu a v prostorách Centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností si nechali vybavit nemocniční pokoj.

„Tento film točíme téměř celý v Olomouci. Máme tu na jednom místě vše, co potřebujeme. Je tu příjemně, jsou tu milí lidé, vše je relativně blízko, nezasekneme se někde v dopravní zácpě, potřebná povolení jsme dostali i na poslední chvíli a s úsměvem. Už jednou jsme tu natáčeli, takže jsem se sem rád vrátil,“ uvedl režisér Miloslav Šmídmajer s dodatkem, že Olomouc je pro filmaře poklad, protože tu je zázemí jak pro současné, tak historické snímky.

Případ mrtvého nebožtíka bude parodií na kriminální filmy a seriály, kterých je v současnosti na televizních obrazovkách jako hub po dešti. „V záplavě kriminálních příběhů bude ten náš působit doslova blahodárně. Je potřeba se všem těm hrdinům pořádně vysmát…“ stojí v anotaci na stránkách produkční společnosti Bio Illusion. Ve snímku se objeví David Novotný, Hana Vágnerová, Martin Myšička nebo Lukáš Příkazký. Premiéra je plánována na začátek příštího roku.

Univerzitu Palackého, potažmo Olomouc si filmaři v posledních letech poměrně oblíbili. Natáčely se tu například snímky podle předloh Michala Sýkory z filozofické fakulty Případ pro exorcistu, Modré stíny nebo Živé terče, štáb filmu Kvarteto Miroslava Krobota dokonce našel zázemí v sídle Audiovizuální produkce UP na Zbrojnici. Interaktivní muzeum Pevnost poznání se zase na televizních obrazovkách objevilo jako dějiště pořadu Úžasný svět vědy. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Analýza chemiků PřF pomůže při rekonstrukci kostela svatého Mořice

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 18. July 2019 - 14:18

Provést chemickou analýzu materiálů a zbytků polychromie, které se používaly při stavbě kostela svatého Mořice v centru Olomouce, mají za úkol chemici přírodovědecké fakulty zapojení do projektu Arteca. Výsledky analýzy by měly pomoci restaurátorům při probíhající rozsáhlé rekonstrukci chrámu za skoro 130 milionů korun.

Chemici v uplynulých dnech odebrali vzorky z okenních oblouků a dalších míst na fasádě památky, kde byly patrné zbytky polychromie. „Další vzorky byly odebrány z okolí olověného nápisu na západní straně kostela. Účelem je zjistit, zdali se v těchto místech v minulosti vyskytovala nějaká barevná výzdoba,“ řekl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Aby nedošlo k poškození památky, musely být odebrané vzorky co nejmenší. „Na základní analýzu stratigrafie, tedy zalití vzorku do pryskyřice a přípravu nábrusu mi stačí několik miligramů. Z nich odeberu ještě zhruba jednu desetinu a na té se budou provádět podrobné analýzy. Pokud by se ale jednalo o nějaký jiný druh speciální analýzy, jako je například studium rozpustných solí, je potřeba mít vzorky o hmotnosti kolem půl gramu,“ uvedl Lukáš Kučera.

Výsledkem budou informace o materiálovém složení, případně různých organických látkách například pojivech, které byly při stavbě kostela přidány do malty nebo pigmentové vrstvy. Výsledky analýz mají být hotové ještě během tohoto léta a budou cennou informací pro restaurátory, kteří kostel opravují.

Projekt Arteca, který vznikl v minulém roce, tvoří tým odborníků z řad analytické chemie, historie umění, optiky a fyziky. Cílem je vyvinout nové metody a techniky, které jsou důležité při bádání ve sféře kulturního a uměleckého dědictví v České republice. Na opravě kostela svatého Mořice budou dělníci pracovat do konce roku 2021. Podrobně jsme o projektu Arteca psali zde.

Categories: Novinky z UP a PřF

Analýza chemiků PřF pomůže při rekonstrukci kostela svatého Mořice

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 18. July 2019 - 14:18

Provést chemickou analýzu materiálů a zbytků polychromie, které se používaly při stavbě kostela svatého Mořice v centru Olomouce, mají za úkol chemici přírodovědecké fakulty zapojení do projektu Arteca. Výsledky analýzy by měly pomoci restaurátorům při probíhající rozsáhlé rekonstrukci chrámu za skoro 130 milionů korun.

Chemici v uplynulých dnech odebrali vzorky z okenních oblouků a dalších míst na fasádě památky, kde byly patrné zbytky polychromie. „Další vzorky byly odebrány z okolí olověného nápisu na západní straně kostela. Účelem je zjistit, zdali se v těchto místech v minulosti vyskytovala nějaká barevná výzdoba,“ řekl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Aby nedošlo k poškození památky, musely být odebrané vzorky co nejmenší. „Na základní analýzu stratigrafie, tedy zalití vzorku do pryskyřice a přípravu nábrusu mi stačí několik miligramů. Z nich odeberu ještě zhruba jednu desetinu a na té se budou provádět podrobné analýzy. Pokud by se ale jednalo o nějaký jiný druh speciální analýzy, jako je například studium rozpustných solí, je potřeba mít vzorky o hmotnosti kolem půl gramu,“ uvedl Lukáš Kučera.

Výsledkem budou informace o materiálovém složení, případně různých organických látkách například pojivech, které byly při stavbě kostela přidány do malty nebo pigmentové vrstvy. Výsledky analýz mají být hotové ještě během tohoto léta a budou cennou informací pro restaurátory, kteří kostel opravují.

Projekt Arteca, který vznikl v minulém roce, tvoří tým odborníků z řad analytické chemie, historie umění, optiky a fyziky. Cílem je vyvinout nové metody a techniky, které jsou důležité při bádání ve sféře kulturního a uměleckého dědictví v České republice. Na opravě kostela svatého Mořice budou dělníci pracovat do konce roku 2021. Podrobně jsme o projektu Arteca psali zde.

Práci doktorandky filozofické fakulty ocenilo francouzské velvyslanectví

Francouzské velvyslanectví v Praze každoročně oceňuje nejlepší mladé výzkumníky z českých univerzit a výzkumných institucí, jimž za jejich mimořádné vědecké úspěchy napříč obory uděluje prestižní ceny. Mladí vědci mohou uspět v šesti kategoriích, mimo jiné i v oblasti humanitních a společenských věd. A právě v této kategorii získala třetí místo Ľudmila Lacková z katedry obecné lingvistiky FF UP.

Cena, v níž se doktorandka filozofické fakulty prosadila, nese jméno francouzského filozofa Jacquese Derridy a jejím smyslem je vyzdvihnout nejlepší výzkumné práce českých studentů doktorského studia v oblasti společenských a humanitních věd.

„Dizertační práci, díky které jsem získala třetí místo v kategorii humanitních a společenských věd, jsem psala pod dvojím vedením – vedle Univerzity Palackého ještě i ve spolupráci s boloňskou univerzitou. Práci jsem nazvala ´Linguistic approach to protein folding: towards semiotic descriptions of living systems´ a věnuji se v ní aplikaci lingvistických metod a teorií na biologické procesy, konkrétně skládání proteinů. Úspěšně jsem ji obhájila loni v prosinci,“ uvedla Ľudmila Lacková, která působí jako odborná asistentka katedry obecné lingvistiky filozofické fakulty a zabývá se sémiotikou, biosémiotikou a obecnou jazykovědou. Jak dodala, z ceny má radost, protože ji získala navzdory tomu, že její téma bylo interdisciplinární a překračovalo rámec humanitních věd.

Kompletní přehled všech 23 mladých vědců oceněných letos francouzskou ambasádou a jejími partnery najdete ZDE.

Categories: Novinky z UP a PřF

Práci doktorandky filozofické fakulty ocenilo francouzské velvyslanectví

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 18. July 2019 - 8:00

Francouzské velvyslanectví v Praze každoročně oceňuje nejlepší mladé výzkumníky z českých univerzit a výzkumných institucí, jimž za jejich mimořádné vědecké úspěchy napříč obory uděluje prestižní ceny. Mladí vědci mohou uspět v šesti kategoriích, mimo jiné i v oblasti humanitních a společenských věd. A právě v této kategorii získala třetí místo Ľudmila Lacková z katedry obecné lingvistiky FF UP.

Cena, v níž se doktorandka filozofické fakulty prosadila, nese jméno francouzského filozofa Jacquese Derridy a jejím smyslem je vyzdvihnout nejlepší výzkumné práce českých studentů doktorského studia v oblasti společenských a humanitních věd.

„Dizertační práci, díky které jsem získala třetí místo v kategorii humanitních a společenských věd, jsem psala pod dvojím vedením – vedle Univerzity Palackého ještě i ve spolupráci s boloňskou univerzitou. Práci jsem nazvala ´Linguistic approach to protein folding: towards semiotic descriptions of living systems´ a věnuji se v ní aplikaci lingvistických metod a teorií na biologické procesy, konkrétně skládání proteinů. Úspěšně jsem ji obhájila loni v prosinci,“ uvedla Ľudmila Lacková, která působí jako odborná asistentka katedry obecné lingvistiky filozofické fakulty a zabývá se sémiotikou, biosémiotikou a obecnou jazykovědou. Jak dodala, z ceny má radost, protože ji získala navzdory tomu, že její téma bylo interdisciplinární a překračovalo rámec humanitních věd.

Kompletní přehled všech 23 mladých vědců oceněných letos francouzskou ambasádou a jejími partnery najdete ZDE.

Výroba dalekohledu i nebeských polštářů. Táborníci se v Pevnosti poznání baví vědou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 17. July 2019 - 12:00

Pevnost poznání Univerzity Palackého se o prázdninách stala útočištěm táborníků, kteří si každý všední den hrají na vědce a dobrodruhy. Holky i kluci ve věku od 7 do 12 let se nebojí výzev a vrhají se do aktivit s velkým nadšením. 

Jedenáctiletá Viktorka z Olomouce si vyrábí svůj první dalekohled. Pomocí kartonu a lepicí pásky vytvořila tubus, do kterého vložila dvě čočky. Po chvíli zjistila, že vidí převrácený a mírně zvětšený obraz. „Kromě dalekohledu, který si odnesu domů, jsme vyráběly vesmírnou mlhovinu a hvězdy. A to pomocí barvy, která svítí ve tmě. Těším se taky, až budu soutěžit o kuličky z polystyrenu. Z nich si pak vyrobím souhvězdí,“ prozradila dívka a dodala, že ji zajímá věda a chce se něco nového dozvědět. „A taky nechci doma jen sedět u mobilu.“

První den na táboře se děti věnují hlavně fyzice a optice. Kromě tvůrčí dílny mají vědomostní kvíz v planetáriu. „Máme tady také plastové formy z 3D tiskárny, pomocí kterých odléváme čočky ze želatiny. Děti si pak vezmou laser a zjišťují, jak čočkou prochází paprsek,“ ukazuje koordinátorka expozice Světlo a tma Anna Krčmářová.

„Eliška absolvovala tuto tábornickou super akci už počtvrté s velkým nadšením. Jde totiž o naprosto výjimečný typ příměstského tábora. Program je originální, založený opravdu na propojení základů vědy s praktickým využitím a jevy, se kterými se děti setkávají v běžném životě. Dcerka je u vytržení z chemických mini pokusů, z vědecké výtvarky, geografie, dějepisu i matematiky. Chtěla bych vzdát obdivný hold vedoucím - studentům přírodovědecké fakulty, kteří veškerou činnost s dětmi vedli na tak vysoké odborné úrovni, že mě to ohromilo,“ popsala své dojmy maminka Eva Poděbradová.

Příměstské tábory interaktivního centra jsou pro všechny zvídavé děti, které mají rády přírodu, zábavné chemické pokusy i cesty do vesmírných dálek. Formou her se podívají do světa nejrůznějších vědních oborů. Kromě fyzikálních zákonů objevují živočichy a rostliny nebo se vydávají na dobrodružnou plavbu s Ololodí a zjišťují, jak námořníci měří rychlost, geografové kreslí mapy, nebo co se ukrývá pod vodní hladinou. V historické expozici se zase ocitnou v 19. století a zažijí atmosféru opravdové manufaktury. Zjistí třeba, že v minulosti děti pracovaly a pomáhaly rodičům uživit rodinu. Vyrobí si také funkční parní stroj i ozdobný šperk.

„Letos je v několika turnusech od 8. července do 2. srpna na dvě stě dětí, z nichž některé, stejně jako Eliška, jsou na táboře poněkolikáté. Z toho máme velkou radost! Oproti loňsku máme novinku, že kromě pevnosti a areálu Korunní pevnůstky se táborníci podívají i na řeku Moravu,“ řekla hlavní koordinátorka letních táborů Romana Oborná.

Kromě táborů jsou v létě otevřeny všechny čtyři pevnostní expozice a planetárium. A to každý všední den od 9 do 17 hodin a o víkendu do 18 hodin. Navíc se ve čtvrtek 18. července koná v 16 hodin oblíbená science show. Lektoři interaktivního centra vystoupí v rámci Olomouckých kulturních prázdnin na pódiu u Terezské brány.

 

 

Categories: Novinky z UP a PřF

Výroba dalekohledu i nebeských polštářů. Táborníci se v Pevnosti poznání baví vědou

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 17. July 2019 - 12:00

Pevnost poznání Univerzity Palackého se o prázdninách stala útočištěm táborníků, kteří si každý všední den hrají na vědce a dobrodruhy. Holky i kluci ve věku od 7 do 12 let se nebojí výzev a vrhají se do aktivit s velkým nadšením. 

Jedenáctiletá Viktorka z Olomouce si vyrábí svůj první dalekohled. Pomocí kartonu a lepicí pásky vytvořila tubus, do kterého vložila dvě čočky. Po chvíli zjistila, že vidí převrácený a mírně zvětšený obraz. „Kromě dalekohledu, který si odnesu domů, jsme vyráběly vesmírnou mlhovinu a hvězdy. A to pomocí barvy, která svítí ve tmě. Těším se taky, až budu soutěžit o kuličky z polystyrenu. Z nich si pak vyrobím souhvězdí,“ prozradila dívka a dodala, že ji zajímá věda a chce se něco nového dozvědět. „A taky nechci doma jen sedět u mobilu.“

První den na táboře se děti věnují hlavně fyzice a optice. Kromě tvůrčí dílny mají vědomostní kvíz v planetáriu. „Máme tady také plastové formy z 3D tiskárny, pomocí kterých odléváme čočky ze želatiny. Děti si pak vezmou laser a zjišťují, jak čočkou prochází paprsek,“ ukazuje koordinátorka expozice Světlo a tma Anna Krčmářová.

„Eliška absolvovala tuto tábornickou super akci už počtvrté s velkým nadšením. Jde totiž o naprosto výjimečný typ příměstského tábora. Program je originální, založený opravdu na propojení základů vědy s praktickým využitím a jevy, se kterými se děti setkávají v běžném životě. Dcerka je u vytržení z chemických mini pokusů, z vědecké výtvarky, geografie, dějepisu i matematiky. Chtěla bych vzdát obdivný hold vedoucím - studentům přírodovědecké fakulty, kteří veškerou činnost s dětmi vedli na tak vysoké odborné úrovni, že mě to ohromilo,“ popsala své dojmy maminka Eva Poděbradová.

Příměstské tábory interaktivního centra jsou pro všechny zvídavé děti, které mají rády přírodu, zábavné chemické pokusy i cesty do vesmírných dálek. Formou her se podívají do světa nejrůznějších vědních oborů. Kromě fyzikálních zákonů objevují živočichy a rostliny nebo se vydávají na dobrodružnou plavbu s Ololodí a zjišťují, jak námořníci měří rychlost, geografové kreslí mapy, nebo co se ukrývá pod vodní hladinou. V historické expozici se zase ocitnou v 19. století a zažijí atmosféru opravdové manufaktury. Zjistí třeba, že v minulosti děti pracovaly a pomáhaly rodičům uživit rodinu. Vyrobí si také funkční parní stroj i ozdobný šperk.

„Letos je v několika turnusech od 8. července do 2. srpna na dvě stě dětí, z nichž některé, stejně jako Eliška, jsou na táboře poněkolikáté. Z toho máme velkou radost! Oproti loňsku máme novinku, že kromě pevnosti a areálu Korunní pevnůstky se táborníci podívají i na řeku Moravu,“ řekla hlavní koordinátorka letních táborů Romana Oborná.

Kromě táborů jsou v létě otevřeny všechny čtyři pevnostní expozice a planetárium. A to každý všední den od 9 do 17 hodin a o víkendu do 18 hodin. Navíc se ve čtvrtek 18. července koná v 16 hodin oblíbená science show. Lektoři interaktivního centra vystoupí v rámci Olomouckých kulturních prázdnin na pódiu u Terezské brány.

 

 

Univerzita Palackého a PAPCEL podepsaly memorandum o spolupráci

Univerzita Palackého uzavřela strategické memorandum o spolupráci s litovelskou společností PAPCEL. Tímto memorandem se obě strany zavazují ke vzájemné součinnosti při rozvoji společných vzdělávacích a výzkumných aktivit v oblasti papírenské chemie, látek, materiálů, 3D tisku a skenování a čištění odpadních vod s možností rozvoje spolupráce v dalších oblastech.

„Zahájení této spolupráce je dalším ze strategických kroků směřujících k podpoře průmyslových inovací vědeckými týmy UP a k transferu znalostí do aplikační sféry. Se společností PAPCEL budeme spolupracovat na různých úrovních a v různých oblastech, zejména ve vysoce specializovaných laboratorních měřeních, zpracovávání rešerší nebo v oblasti 3D tisku a skenování“, uvedl Roman Jurečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP. „Spolupráce s firmou probíhá v dílčích úkolech již několik let a tímto memorandem bude posunuta na vyšší úroveň a posílena o další aktivity,“ dodal.

Cílem navázání užší spolupráce, s důrazem na rozvoj společných vzdělávacích a výzkumných projektů obou společností, je stát se dlouhodobými partnery při vědecké a výzkumné činnosti a při aplikaci výsledků této činnosti do praxe. Obě strany budou dále spolupracovat například při vývoji nových technologií, měření a vyhodnocování výsledků a budou rozvíjet spolupráci na dalších budoucích projektech.

„Jsme firma s dlouholetou historií, která vyrábí stroje a zařízení pro papírenský průmysl. Spolupráci s UP jsme zahájili v roce 2016 se Společnou laboratoří optiky UP a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Orientovala se nejdříve na stanovení metod a jejich možností pro testování vzorků papíru. Výsledkem byla sada provedených měření v oblasti vlastností papíru, jako jsou například orientace vláken v podélném, příčném směru a v průřezu, profil povrchu a optické vlastnosti papíru“, sdělil Petr Fryčák, vedoucí vývoje a výzkumu v PAPCEL. „Podpis memoranda pro nás znamená nejen aktivní spolupráci, ale také sblížení praktických a teoretických zkušeností obou stran, které povedou k získání nových poznatků a pozitivních výsledků,“ doplnil.

Rektor UP Jaroslav Miller zhodnotil chystané snahy jako velmi pozitivní. „Spolupráce mezi univerzitami a firmami stále chybí, proto jsem za všechny tyto snahy velmi rád. Jejich výsledky budou užitečné jak pro Univerzitu Palackého v Olomouci, tak pro společnost PAPCEL,“ uvedl při podpisu memoranda.

Firma PAPCEL je česká společnost s více než pětašedesátiletou tradicí v oblasti výroby a dodávek kompletních papírenských technologií pro výrobu všech běžně dostupných a užívaných druhů papírů. Společnost se řadí mezi přední světové dodavatele moderních, energeticky úsporných koncepcí s důrazem na plnění všech současných environmentálních aspektů s respektem k ochraně životního prostředí. Společnost má síť domácích i zahraničních expertů s dlouholetými zkušenostmi v oboru papírenské výroby a technologie, kteří se podílejí na vlastním výzkumu a vývoji.

Spolupráce firmy PAPCEL se Společnou laboratoří optiky UP a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se později rozšířila na Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, kde byl například využit SEM mikroskop pro měření povrchů speciálních natíraných papírů a jejich vlastností, byla provedena EDS analýza papírenských materiálů a v poslední řadě je využívána možnost 3D tisku UPrint3D centra ve Vědeckotechnickém parku UP v Olomouci-Holici. V budoucnu by se firma PAPCEL chtěla zaměřit na možnosti využití ultrazvuku, metody zlepšení kvality odpadních papírenských vod, nebo na nanocelulózu jako materiál budoucnosti.

Categories: Novinky z UP a PřF

Univerzita Palackého a PAPCEL podepsaly memorandum o spolupráci

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 17. July 2019 - 8:00

Univerzita Palackého uzavřela strategické memorandum o spolupráci s litovelskou společností PAPCEL. Tímto memorandem se obě strany zavazují ke vzájemné součinnosti při rozvoji společných vzdělávacích a výzkumných aktivit v oblasti papírenské chemie, látek, materiálů, 3D tisku a skenování a čištění odpadních vod s možností rozvoje spolupráce v dalších oblastech.

„Zahájení této spolupráce je dalším ze strategických kroků směřujících k podpoře průmyslových inovací vědeckými týmy UP a k transferu znalostí do aplikační sféry. Se společností PAPCEL budeme spolupracovat na různých úrovních a v různých oblastech, zejména ve vysoce specializovaných laboratorních měřeních, zpracovávání rešerší nebo v oblasti 3D tisku a skenování“, uvedl Roman Jurečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP. „Spolupráce s firmou probíhá v dílčích úkolech již několik let a tímto memorandem bude posunuta na vyšší úroveň a posílena o další aktivity,“ dodal.

Cílem navázání užší spolupráce, s důrazem na rozvoj společných vzdělávacích a výzkumných projektů obou společností, je stát se dlouhodobými partnery při vědecké a výzkumné činnosti a při aplikaci výsledků této činnosti do praxe. Obě strany budou dále spolupracovat například při vývoji nových technologií, měření a vyhodnocování výsledků a budou rozvíjet spolupráci na dalších budoucích projektech.

„Jsme firma s dlouholetou historií, která vyrábí stroje a zařízení pro papírenský průmysl. Spolupráci s UP jsme zahájili v roce 2016 se Společnou laboratoří optiky UP a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Orientovala se nejdříve na stanovení metod a jejich možností pro testování vzorků papíru. Výsledkem byla sada provedených měření v oblasti vlastností papíru, jako jsou například orientace vláken v podélném, příčném směru a v průřezu, profil povrchu a optické vlastnosti papíru“, sdělil Petr Fryčák, vedoucí vývoje a výzkumu v PAPCEL. „Podpis memoranda pro nás znamená nejen aktivní spolupráci, ale také sblížení praktických a teoretických zkušeností obou stran, které povedou k získání nových poznatků a pozitivních výsledků,“ doplnil.

Rektor UP Jaroslav Miller zhodnotil chystané snahy jako velmi pozitivní. „Spolupráce mezi univerzitami a firmami stále chybí, proto jsem za všechny tyto snahy velmi rád. Jejich výsledky budou užitečné jak pro Univerzitu Palackého v Olomouci, tak pro společnost PAPCEL,“ uvedl při podpisu memoranda.

Firma PAPCEL je česká společnost s více než pětašedesátiletou tradicí v oblasti výroby a dodávek kompletních papírenských technologií pro výrobu všech běžně dostupných a užívaných druhů papírů. Společnost se řadí mezi přední světové dodavatele moderních, energeticky úsporných koncepcí s důrazem na plnění všech současných environmentálních aspektů s respektem k ochraně životního prostředí. Společnost má síť domácích i zahraničních expertů s dlouholetými zkušenostmi v oboru papírenské výroby a technologie, kteří se podílejí na vlastním výzkumu a vývoji.

Spolupráce firmy PAPCEL se Společnou laboratoří optiky UP a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se později rozšířila na Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, kde byl například využit SEM mikroskop pro měření povrchů speciálních natíraných papírů a jejich vlastností, byla provedena EDS analýza papírenských materiálů a v poslední řadě je využívána možnost 3D tisku UPrint3D centra ve Vědeckotechnickém parku UP v Olomouci-Holici. V budoucnu by se firma PAPCEL chtěla zaměřit na možnosti využití ultrazvuku, metody zlepšení kvality odpadních papírenských vod, nebo na nanocelulózu jako materiál budoucnosti.

Vědci z Fyzikálního ústavu usnadnili miniaturizaci elektrických obvodů

Novinky: Fyzikální ústav - 16. July 2019 - 16:20

Vědci na celém světě zkoumají součástky stále menších, prakticky molekulárních rozměrů. Mezinárodní tým z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tokijského technologického institutu nyní vyvinul novou metodu, která přispěje k miniaturizaci elektrických obvodů v elektronice. Svůj objev publikovali v prestižním vědeckém časopisu Chemical Science.

Při zkoumání vlastností molekul potenciálně využitelných v miniaturních obvodech vědci narážejí na řadu problémů. Jedním z nich je porozumění konfiguraci kontaktů molekul s kovovými povrchy elektrod, která ovlivňuje důležité vlastnosti spojů, např. vodivost. Mezinárodnímu týmu, který vznikl ze spolupráce Fyzikálního ústavu AV ČR a Tokijského technologického institutu (Tokyo Institute of Technology), se podařilo významně přispět k odstranění této překážky.

„Nová metoda umožní kontrolovat geometrii přechodu mezi kovovými elektrodami a molekulou. Učinili jsme tak krok k překonání jednoho z hlavních úskalí při realizaci stabilních a reprodukovatelných molekulárních obvodů,“ říká vedoucí českého týmu z oddělení tenkých vrstev a nanostruktur Fyzikálního ústavu Héctor Vázquez. „Úspěchu jsme dosáhli ve spolupráci s japonskými kolegy, jejichž měření jsme s využitím numerických simulací ztotožnili s konkrétními typy vazby. Právě kombinace různých technik je základem úspěšné nové metody.“

Obr. 1. Uspořádání experimentu, ve kterém jsou dvě zlaté elektrody spojeny jedinou „vodivou“ molekulou (jednomolekulární obvod).

Připojení molekuly ke zdrojové a odtokové elektrodě se uskutečňuje pomocí chemických vazeb vytvořených mezi propojovacími funkčními skupinami na molekule (linkery) a atomy zlatých elektrod. Vlastnosti spoje (včetně důležité vodivosti) jsou ovšem silně ovlivněny detaily geometrie vazby. Obzvlášť významné je ovlivnění v případě nejčastěji používaných linkerů obsahujících síru.

Tato geometrie se však rychle mění za podmínek, ve kterých jsou experimenty nejčastěji prováděny – v roztoku nebo za přístupu vzduchu a při pokojové teplotě – a nemůže být snadno detekována. Změny geometrie pak způsobují řádové (až o dva řády) změny ve vodivosti spoje a výrazně tak ztěžují studium vhodnosti molekul pro použití v mikroelektronice.

Kombinací různých metod dokázali vědci rozlišit mezi třemi vazebnými konfiguracemi molekuly (viz obr. 2) – konfiguraci v přemostění mezi dvěma atomy (bridge), nad vmezeřenou pozicí mezi více atomy (hollow) a nad jedním atomem (atop).

Obr. 2. Simulace tří stabilních vazebných konfigurací molekuly (zleva: v přemostění mezi dvěma atomy, nad vmezeřenou pozicí mezi více atomy, nad jedním atomem).

Skupina Manabu Kiguchiho z Tokijského technologického institutu uskutečnila souběžná měření povrchem zesíleného Ramanova rozptylu a voltampérové charakteristiky. Skupina Héctora Vázqueze na Fyzikálním ústavu provedla počítačové modelování založené na tzv. teorii funkcionálu hustoty (DFT). Změny vodivosti a Ramanových frekvencí charakteristických pro molekulu, změřené experimentálně, tak byly pomocí simulací přiřazeny k jednotlivým prostorovým konfiguracím. Přivedením malého napětí se vědcům podařilo také vyvolat přesuny mezi různými vazebnými místy.

Založeno na článku „Identifying the molecular adsorption site of a single molecule junction through combined Raman and conductance studies“, zveřejněném v Chemical Science, Issue 25, 2019. Autoři studie:

Satoshi Kaneko1, Enrique Montes2, Sho Suzuki1, Shintaro Fujii1, Tomoaki Nishino1, Kazuhito Tsukagoshi3, Katsuyoshi Ikeda4, Hideaki Kano5, Hisao Nakamura6, Héctor Vázquez2 and Manabu Kiguchi1

Chem. Sci. 10, 6261-6269 (2019), DOI: 10.1039/C9SC00701F
1Department of Chemistry, School of Science, Tokyo Institute of Technology, 2-12-1 W4-10 Ookayama, Meguro-ku, Tokyo 152-8511, Japan.
2Institute of Physics, Czech Academy of Sciences, Cukrovarnická 10, Prague CZ-162 00, Czech Republic.
3International Center for Materials Nanoarchitectonics, National Institute for Materials Science, Tsukuba, Ibaraki 305-0044, Japan.
4Graduate School of Engineering, Nagoya Institute of Technology, Gokiso, Showa, Nagoya 466-8555, Japan.
5Institute of Applied Physics, University of Tsukuba Tennodai 1-1-1, Tsukuba 305-8573, Japan.
6CD-FMat, National Institute of Advanced Industrial Science and Technology (AIST), Central 2, Umezono 1-1-1, Tsukuba, Ibaraki 305-8568, Japan.

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Vědci rozluštili funkci důležitého genu u rostlin

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 16. July 2019 - 12:00

Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního a jejich vliv na vlastnosti této modelové rostliny. O jejich práci, která by se v budoucnu dala využít v praxi, informuje prestižní časopis Plant Cell.

Vědecká skupina z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, studovala pod vedením Aleše Pečinky jeden ze tří takzvaných SMC komplexů podílejících se na uložení chromozomů v buněčném jádře huseníčku rolního.

„Tato rostlina má téměř 30 tisíc genů, což je více než u člověka. U mnoha z nich už jejich funkci známe, o jiných se toho ale mnoho neví. Vytipovali jsme dva dosud nepoznané sesterské geny, u kterých jsme předpokládali, že jsou součástí SMC5/6 komplexu, a snažili se objasnit, jakou mají roli,“ uvedl Pečinka.

Výsledek čtyřleté práce podle něj předčil veškerá očekávání. „U jednoho z genů jsme zjistili, že je schopný opravovat chyby v dědičné informaci. To je zásadní zpráva, znamená to, že je nezbytný pro život rostliny. Mimořádné je, že se podílí také na vývoji semen, čehož by se v budoucnu dalo využít v praxi, konkrétně při aplikaci nejnovějších biotechnologických metod ve šlechtění,“ objasnil Pečinka.

Druhý zkoumaný gen naopak funguje zcela jinak, přestože oba geny vznikly zdvojením jediného genu před asi 30 miliony lety. „Náš výzkum vyloučil, že by se podílel na opravách dědičné informace. Předpokládáme ale, že pravděpodobně souvisí s jejím kopírováním,“ dodal vědec. Na tomto výzkumu, který byl zahájen v kolínském ústavu Maxe Plancka v Německu, se podílela další prestižní zahraniční pracoviště, například Tokyo University of Science nebo University of Zurich.

Podle vedoucího laboratoře a laureáta Národní ceny vlády Česká hlava Jaroslava Doležela tato práce potvrzuje, jak podstatný je ve vědě základní výzkum. „Na začátku kolegové samozřejmě netušili, že právě tento gen bude tak důležitý. Odhalili ale jeho zásadní význam pro stabilitu dědičné informace rostlin a zároveň popsali mechanismy, které bude možné využít ve šlechtění. Nakonec tak může původně necílené studium zajímavého genu přispět ke vzniku nových odrůd plodin s vyššími výnosy. Důkazem významu těchto závěrů je jejich zveřejnění ve velmi prestižním časopise Plant Cell, který publikuje jen ty nejpodstatnější výsledky.“

Olomoučtí vědci budou ve výzkumu huseníčku rolního pokračovat. Kromě toho, že se budou snažit detailněji objasnit funkci druhého genu, budou se i nadále intenzivně zabývat funkcí celého SMC5/6 komplexu při vývoji semen a rostlinných pohlavních buněk.

Categories: Novinky z UP a PřF

Pages

Subscribe to Joint Laboratory of Optics aggregator