Novinky: Univerzita - Aktuality UP

Subscribe to Novinky: Univerzita - Aktuality UP feed Novinky: Univerzita - Aktuality UP
Online zpravodajství Univerzity Palackého v Olomouci
Updated: 2 hours 42 min ago

Na konferenci v Moskvě měl nejlepší přednášku Zdeněk Novotný z pedagogické fakulty

30. May 2019 - 11:31

Hned dvě ocenění si z Moskvy dovezl Zdeněk Novotný z katedry společenských věd pedagogické fakulty. Na prestižní mezinárodní konferenci o multidisciplinárních inovacích a výzkumu (ICMIR-International Conference on Multidisciplinary Innovations and Research) získal Award of Appreciation a Keynote Speaker za nejlepší příspěvek a přednášku.

Příspěvek Zdeňka Novotného s názvem The Status and Concept of Man from European Point of View (Postavení a pojetí člověka z evropského pohledu) byl nejlepší v konkurenci všech oborů, které prestižní konference ICMIR nabízela, včetně například medicíny, biochemie, psychologie a sociálních věd. Nyní ho bude publikovat hned několik prestižních indexovaných časopisů.

„Je to především ocenění pro filozofii, a pro pochopení, že přes akcelerující pokrok a převratné změny ve vědě zůstává podstata člověka stálá nebo se mění jen v některých dílčích aspektech,“ řekl Zdeněk Novotný, člen katedry společenských věd PdF.

Obsahem jeho přednášky bylo srovnávání různých koncepcí člověka a jeho postavení v rozdílných civilizacích a kulturách v průběhu historie lidstva.

„Vážím si této ceny už proto, že mezi účastníky a organizátory konference převažovali výrazně lidé z jiných kontinentů než z Evropy, kteří se zejména s evropskou filozofií doposud nesetkali. V evropském filozofickém myšlení se pozornost soustřeďuje na člověka jako jedinečnou bytost s vědomím vlastní důstojnosti, která má právo a přímo povinnost podřizovat si svět kolem sebe podle vlastních potřeb. Výjimečné a vládnoucí postavení člověka mezi jinými bytostmi v přírodě a ve světě vůbec je označováno jako antropocentrismus, který je výrazným rysem evropského myšlení. Přezíravě instrumentalistický přístup k přírodě a ostatním tvorům je však chybný, nebezpečný a může mít fatální důsledky i pro existenci lidstva samého,“ vysvětlil laureát prestižního ocenění z olomoucké katedry společenských věd. Novotného pak v Moskvě ocenili i za řízení konference i za hodnocení ostatních konferenčních příspěvků.  

Mezinárodní konference ICMIR usiluje o výměnu nejnovějších informací, jejich šíření, navazování budoucích partnerství a spolupráci v oblasti výzkumu a podnikání v globálním měřítku. Nejvýznamnější poznatky jsou publikovány v prestižních vědeckých časopisech.

Stejně jako v předchozích letech i letos jednali na této konferenci odborníci akademických, průmyslových a jiných vědeckovýzkumných center a institucí, zaměřených mimo jiné i na společenské a humanitní vědy.

Zdeněk Novotný vnímá získanou cenu i jako významnou poctu pro Univerzitu Palackého, její pedagogickou fakultu a katedru, na které působí. „Chtěl bych proto velmi poděkovat děkance Libuši Ludíkové, proděkanovi Vojtechu Regecovi i vedoucímu katedry společenských věd Karlu Konečnému, kteří mi tuto cestu umožnili,“ dodal.  

Přípravy na konferenci Green for Good vrcholí

30. May 2019 - 8:00

Přednášky špičkových vědců, nové poznatky z oblasti rostlinných biotechnologií i příležitost pro mladé vědce potkat se s kapacitami oboru a prezentovat před nimi výsledky své práce nabídne mezinárodní konference Plant Biotechnology: Green for Good V, která se uskuteční od 10. do 13. června na přírodovědecké fakultě.

Pozvání přijalo na 150 vědců a studentů z 20 zemí světa, účastníci se mohou těšit na 35 odborných přednášek a posterovou sekci. „Cílem konference je přiblížit účastníkům nové trendy v oblasti rostlinných biotechnologií, genetiky či biochemie rostlin, vyměnit si navzájem zkušenosti a kontakty. Jedním z úkolů je také hledat cesty, jak přispět k řešení důležitých globálních problémů včetně zajištění dostatku potravin pro stále rostoucí populaci,“ uvedl Ivo Frébort, ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které konferenci pořádá spolu s Evropskou biotechnologickou federací (EFB).

Program je rozdělen do devíti sekcí, odborníci se budou zabývat biotechnologiemi zemědělských plodin, vztahem mezi rostlinami a mikroorganismy, genetikou a genomikou rostlin, molekulárním farmařením a genetickým inženýrstvím, možnostmi zlepšování kvality potravin a krmiv nebo vztahy mezi rostlinami a životním prostředím.

O úvodní přednášku se postará odborník na sekvenování genomů obilovin Nils Stein z IPK Gatersleben a Univerzity v Göttingenu, následně vystoupí Miltos Tsiantis, jeden z ředitelů Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtitelství rostlin v Kolíně nad Rýnem. Mezi klíčové řečníky bude patřit například Kyle Lancaster z prestižní Cornell University v USA,  jehož účast na olomoucké konferenci finančně podpořilo Velvyslanectví USA v České republice. Tento mladý a velmi perspektivní vědec se věnuje problematice fixace dusíku v půdě, takzvané nitrifikaci, která je důležitou součástí koloběhu dusíku a jsou do ní zapojeny mnohé půdní bakterie. Svoji účast potvrdili mimo jiné i mikrobiální ekoložka Asa Frostegard z Norwegian University of Life Sciences nebo Sunghwa Choe z Seoul National University v Jižní Koreji, který svůj odborný zájem soustředí zejména na editování genomu metodou CRISPR. Na konferenci bude zastupovat Asijskou biotechnologickou federaci, jež úzce spolupracuje s EFB.  

Pátý ročník konference nabídne i novinky v podobě programových sekcí. Poprvé se do programu zapojí i vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) v rámci sekce Udržitelné technologie pro životní prostředí. Jejím klíčovým řečníkem bude chemik Rajender Varma, který kromě RCPTM pracuje v Agentuře pro ochranu životního prostředí v USA. „Cílem bylo najít styčné body mezi oběma vědeckými centry, tedy RCPTM a CRH, a ukázat, že mnohé výzkumy spolu souvisejí. Obě pracoviště se snaží přispívat k řešení významných globálních problémů současného světa,“ odůvodnil vznik nové sekce Frébort.

Další programovou novinkou bude Grantový a publikační workshop pod vedením viceprezidenta EFB Jeffa Colea. Zástupkyně pobočky vydavatelství odborné literatury Elsevier v Bostonu Lynn Sherrer promluví o etice vědecké práce při publikační činnosti. Celý program je dostupný zde.

Konference Green for Good se v Olomouci uskutečnila poprvé v roce 2011, koná se každé dva roky. Zúčastnila se jí řada významných světových rostlinných biotechnologů včetně odborníka na chemickou ekologii a nositele prestižní Wolfovy ceny za zemědělství Johna Picketta z Velké Británie či belgického molekulárního biologa rostlin a laureáta World Food Prize Marca Van Montagua.

Právnická fakulta ocenila nejlepší studentské vědecké práce

29. May 2019 - 12:00

Celkem devět studentů vyšle olomoucká právnická fakulta do česko-slovenského finále Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ). Rozhodlo o tom fakultní kolo soutěže. Úspěšní studenti vedle postupu získali od fakulty i mimořádná stipendia.

Komise hodnotila při ústní obhajobě v magisterské sekci celkem 8 odborných prací, v doktorandské 19 prací. „U všech soutěžících oceňuji zájem o náročná témata a úsilí, které věnovali soutěžním pracím nad rámec svých primárních studijních povinností. Každého studenta účast v soutěži posouvá kousek dál. I akademická a výzkumná práce je do značné míry o cviku a disciplíně a právě SVOČ k tomu studenty vede. Přiměje je, aby sepsali to, na čem pracují, a pokusili se to srozumitelně podat i hodnotitelům, kteří nemusí být nutně z oboru. Někteří studenti jsou talentovaní a jejich práce se umisťují od prvního roku, kdy se soutěže zúčastnili. I u nich je díky soutěži znatelný posun,“ řekla Olga Pouperová, předsedkyně komise a proděkanka pro doktorský studijní program a rigorózní řízení.

Soutěžící vždy nejprve představili svůj odborný příspěvek, zodpověděli dotazy z oponentských posudků a poté jim členové komise pokládali doplňující dotazy. Nadmíru úspěšnou premiéru si v soutěži odbyla Květoslava Coufová, posluchačka 2. ročníku oboru Právo. V magisterské sekci obsadila 1. místo s prací Význam slovního spojení výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v § 18a odst. 1 zákona o daních z příjmů. „Ve své praxi daňového poradce se věnuji převážně klientům z nepodnikatelské sféry. Zvolené téma se týkalo konstrukce základu daně z příjmů právnických osob – nepodnikatelů, konkrétně speciálního ustanovení pro tyto poplatníky, které je v zákoně o daních z příjmů od roku 1995. Jeho převažující výklad vede k neodstranitelnému sporu a jeho aplikace ve správní praxi není dodnes uspokojivá ani jednotná,“ vysvětlila vítězka. Soutěž brala jako jednu z mála příležitostí k mezioborové práci při plnění studijních povinností. V jejím případě šlo o propojení práva a matematické logiky.

Naopak bohaté zkušenosti se SVOČ má Tereza Mimrová, která v doktorandské sekci zaujala s prací Svěřenský fond v kontextu dědického práva. Letošní účast v soutěži byla již její třetí. Komise jí tentokrát přiřkla dělené třetí místo. „Tématu svěřenských fondů se věnuji již delší dobu. Zaměřila jsem se na dosud spornou a nepříliš řešenou problematiku svěřenských fondů a jejich přesahů do dědického práva, jelikož zde vyvstává řada otázek a výkladových problémů,“ vysvětlila volbu tématu Tereza Mimrová.

Ve své práci řešila, jaké dopady do oblasti dědického práva může mít svěřenský fond, což je právní nástroj, který slouží ke správě cizího majetku. „Hlavní pozornost jsem věnovala rozdílům mezi svěřenskými fondy zakládanými za života a takzvanými testamentárními svěřenskými fondy, to jest fondy zakládanými pořízením pro případ smrti. Vzhledem k tomu, že v rámci dědického práva zákon stanoví určité mantinely za účelem ochrany nepominutelných dědiců, řešila jsem zejména to, zda se tyto mantinely aplikují i v případě testamentárních svěřenských fondů, nebo zda lze tato pravidla díky svěřenskému fondu obejít,“ přiblížila posluchačka 3. ročníku doktorského programu Teoretické právní vědy, oboru Občanské právo. Na soutěži oceňuje zejména možnost prezentovat své názory a možnost získat zpětnou vazbu ke svým úvahám a řešením.

Všichni studenti, jejichž práce se ve fakultním kole umístily, budou PF UP reprezentovat v česko-slovenském finále. To se uskuteční 19. až 20. září na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni.

Soutěž ve SVOČ pořádá PF UP od roku 2007, původně pod názvem Monseho studentská vědecká soutěž.

Kompletní výsledky fakultního kola SVOČ 2018/2019 – magisterská sekce, doktorandská sekce.

Sekce – Student magisterského studijního programu

1. místo
Mgr. Květoslava Coufová: Význam slovního spojení "výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona" v § 18a odst. 1 zákona o daních z příjmů (konzultant JUDr. Maxim Tomoszek, Ph.D.)
2. místo
Mgr. Pavel Chodúr: Právní aspekty vzniku veřejného prostranství na soukromém pozemku z pohledu soudní judikatury (konzultant JUDr. Veronika Tomoszková, Ph.D.)
3. místo
Monika Kováčová: Vliv umělého zasněžování a výroby technického sněhu na životní prostředí optikou právní úpravy v České republice (konzultant JUDr. Veronika Tomoszková, Ph.D.)
Kvido Lotrek: Materiální jádro Ústavy, posvátné i profánní (konzultant Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D.)

Sekce – Student doktorského studijního programu

1.-2. místo
Mgr. Tomáš Grygar: K daňovému osvobození nabytí vlastnického práva k jednotkám v rodinných domech a opětovnému vyměřování daně z nabytí nemovitých věcí v přezkumném řízení (konzultant JUDr. et Mgr. Ondřej Horák, Ph.D.)
Mgr. Petr Stejskal: Applicability of bilateral investment treaties in occupied territories – interpretation of term “territory“ (konzultant JUDr. Pavel Bureš, Ph.D., D.E.A.)
3. místo
Mgr. Tereza Mimrová: Svěřenský fond v kontextu dědického práva
Mgr. et Mgr. Lukáš Hrabovský: Španělské stíny minulosti: Limity práva na pravdu a spravedlnost plynoucí z Mezinárodní úmluvy na ochranu všech osob před nuceným zmizením

Zvláštní ocenění
Mgr. Ondřej Dostal: Definice relevantního trhu pro účely ochrany hospodářské soutěže na energetických trzích v praxi Evropské komise

 

Rektor jmenoval Josefa Zadražila děkanem lékařské fakulty

29. May 2019 - 8:00

Rektor Jaroslav Miller předal jmenovací dekret novému děkanovi lékařské fakulty Josefu Zadražilovi, který se vedení fakulty ujme 1. června. Ve funkci vystřídá Milana Koláře, jenž stál v čele fakulty po dvě funkční období od roku 2011.

„Udělal jsi hodně práce a zůstal přitom oblíbený, to je obdivuhodné. Lékařská fakulta je na špici, patří k těm nejlepším v České republice, ať už z pedagogického či vědeckého pohledu. A to je skutečně velký počin, za který ti děkuji,“ nešetřil chválou Jaroslav Miller na adresu končícího děkana. „Je to kolektivní dílo nás všech, i celého rektorátu,“ podotkl Milan Kolář.

Novému děkanovi Josefu Zadražilovi rektor při předání jmenovacího dekretu poblahopřál a nabídl pomoc, kdykoliv ji bude během výkonu funkce potřebovat. „Poznal jsem tě jako skvělého člověka, solidního, slušného a dobrosrdečného, který je otevřený konsensu a kompromisu. A kompromis je něco, co vyřeší spoustu problémů,“ připomněl rektor.

„Nebudu to mít po takovém silném děkanovi, jako byl Milan Kolář, jednoduché. Ale on bude mým statutárním zástupcem a o to se nám lépe bude pracovat. Chtěl bych ujistit, že udělám vše pro to, abychom nastoupený kurz udrželi a dále rozvíjeli, aby atmosféra na lékařské fakultě byla přátelská a tvořivá a abychom se vyhnuli nedorozuměním, která mohou nastat,“ přislíbil Josef Zadražil.

Nového děkana lékařská fakulta volila v listopadu loňského roku. Nefrolog a přednosta III. interní kliniky LF UP a FNOL Josef Zadražil ve volbě zvítězil, když pro něj hlasovalo 19 z 36 členů fakultního akademického senátu. Fakultu povede po následující čtyři roky, do 31. května 2023.

V uplynulých měsících již Josef Zadražil absolvoval porady vedení fakulty i porady děkanů s rektorem a průběžně se tak seznamoval s agendou, která ho jako děkana od 1. června čeká. Jedním z jeho prvních kroků ve funkci bude jmenování proděkanů, které představí na zasedání Akademického senátu LF UP v úterý 4. června. 

Občanská univerzita rok druhý: rozšiřující se nabídka a rostoucí zájem veřejnosti

28. May 2019 - 11:30

Pestřejší nabídka témat i více odborných lektorů a nový organizační tým, tak vstupuje do druhého roku svého fungování Občanská univerzita Univerzity Palackého (UniON). Dobrovolnický projekt studentů a akademiků, kteří nabízejí formou přednášek či besed veřejnosti své znalosti, představila univerzita v premiéře loni na jaře.

Rektor Jaroslav Miller při zahajování aktivit Občanské univerzity zdůraznil, že vysoká škola nemá jen roli vzdělávací či výzkumnou, ale že je důležité i to, jak působí ve veřejném prostoru. „Ve vysokoškolském zákoně je univerzitám přisouzena role institucí, které mají působit nikoliv pouze na své studenty, ale i na širší veřejnost. Univerzita Palackého proto zdarma, v rámci dobrovolnické činnosti svých pedagogů a studentů, nabízí svůj potenciál a expertizu tam, kde o ně bude zájem,“ zdůvodnil vznik Jaroslav Miller.

Do projektu se hned po jeho spuštění zapojila řada studentů, studentských spolků i akademiků a nabídli své znalosti například v oblastech právní pomoci, psychologického poradenství, volební či mediální problematiky, umění nebo bezpečnosti na internetu. Nabídky UniON začaly hojně využívat především střední školy, které tak získávají do výuky experty na aktuální témata.

Myšlenka „univerzity, která jde za lidmi“ pozitivně rezonuje jak mezi lektory, tak mezi účastníky besed a přednášek. Tento měsíc si například UniON pozvala Střední škola designu a módy v Prostějově. „Pro studenty je zajímavé, když jim téma představí někdo zvenku. Je to pro ně atraktivní a přínosné,“ řekla pedagožka Jarmila Hoplíčková, která univerzitní výjezd do Prostějova iniciovala. Tématem bylo fungování Evropské unie a řeč byla i o ověřování informací, které se k nám dostávají z různých zdrojů. Lektorem byl politolog Jakub Lysek z katedry politologie a evropských studií FF, který vyvracel různé mýty o EU a odpovídal studentům na otázky, například jestli je dobré přijmout euro. „Přednáška se mi líbila, protože v dnešním světě je docela složité se zorientovat v tom množství informací, které máme. A přednášející uvedl některá fakta, která mě zaujala,“ uvedla studentka druhého ročníku Julie Dostálová.

Do Občanské univerzity se zapojují studenti a pedagogové ze všech fakult. „Aktuálně máme v databázi patnáct lektorů z řad pedagogů UP a deset studentů. Další se nám průběžně hlásí,“ řekla Eva Blažková, vedoucí Konferenčního servisu UP, který nově aktivity UniON zaštiťuje.

„Mám radost a jsem hrdá na naše studenty! V rámci projektu jsme navštívili gymnázia v Kroměříži a ve Vítkově, kde proběhly prezentace a workshopy na téma mediální gramotnosti a kritického čtení informací. Následovat budou Kojetín, Ostrava a Olomouc,“ shrnula například své zkušenosti Andrea Hanáčková z katedry divadelních a filmových studií FF.

UniON překračuje i hranice regionu. „Na počátku června například s Jakubem Lyskem vyrážíme do pražského kina Bio Oko. Tam bude mít přednášku pro klub seniorů o volebním chování v ČR a předvolebním průzkumu,“ doplnila Eva Blažková.

UniON - Občanská univerzita

V případě zájmu o zařazení do databáze lektorů se obraťte na koordinátory projektu.

e-mail: union@upol.cz

tel.: +420 585 631 157

web: union.upol.cz

FB: Občanská univerzita UniON

 

 

 

 

Studenti poskytli odborníkům detailní informace o životě s koktavostí

28. May 2019 - 7:28

Intenzivní vhled do tématu koktavost nabídl v Národním ústavu pro vzdělávání ČR celodenní seminář Renaty Mlčákové z pedagogické fakulty. Společně s pěti studenty UP, kteří se s koktavostí celoživotně potýkají, připravila pro koordinátory logopedické péče ve školství i další zájemce ze speciálněpedagogických center seminář.

Univerzita Palackého poskytla odborníkům informace o nejnovějších poznatcích souvisejících s koktavostí. Během celodenního semináře s názvem Možnosti speciálněpedagogické  logopedické intervence koktavosti zazněly v Národním ústavu pro vzdělávání nejnovější informace z terminologie, klasifikace, etiologie, syndromologie, diagnostiky, intervence i prevence. Organizátorky akce Renata Mlčáková z Centra podpory studentů se specifickými potřebami UP vyzdvihla i přínos několika olomouckých vysokoškoláků, kteří s touto narušenou komunikační schopností žijí, a kteří se odvážili o své zkušenosti s odborníky podělit.

 „Jsem velmi ráda, že oslovení studenti mou nabídku zúčastnit se semináře přijali. Jsou to právě oni, kteří si s těmito komunikačními obtížemi prošli mateřskou, základní, střední a nyní i vysokou školou a odborníkům rozhodně měli co říci,“ řekla Renata Mlčáková. Se studenty s koktavostí pracuje v univerzitním Centru podpory studentů se specifickými potřebami a používá tzv. měkké i tvrdé terapie, v nichž se klient učí vstupovat do problémových situací: „Například do té, ve které své problémy s koktavostí sděluje před skupinou cizích lidí, a tím tak snižuje citlivost k prožívání těchto obtíží,“ dodala logopedka z PdF.  

Během semináře odborníkům společně se studenty představila některé oblasti, do nichž koktavost přesahuje. Věnovala se i možnostem speciálněpedagogické logopedické diagnostiky, terapie, prevence i podpory osob s koktavostí. „Nejen já, ale i kolegové koordinátoři logopedické péče i ti, kteří přijeli ze speciálněpedagogických centrer z různých koutů republiky, studenty průběžně oslovovali a doptávali se na jejich zkušenosti a názory,“ uvedla.

Například s Filipem Mikeskou, který na přírodovědecké fakultě studuje Digitální a přístrojovou optiku, spolupracuje Renata Mlčáková v terapeutickém programu Centra už víc než dva roky. „Byla to pro mě velmi zajímavá zkušenost. A to i rétorická! Jsem za ni moc rád,“ zhodnotil akci Mikeska. Dodal, že snad vůbec poprvé měl dostatečný časový prostor zmínit a rozebrat problematiku koktavosti do detailu. „Pozitivně vidím i to, že nás tam bylo víc a každý máme trochu jiné komunikační obtíže. Odborníci tak mohli vidět koktavost z různých úhlů pohledu.  A navíc - nikdy předtím jsem se nesetkal najednou s více než jedním člověkem, který by tímto hendikepem trpěl. Sám jsem se toho hodně dozvěděl,“ dodal.

Také podle Venduly Hurtové, posluchačky Aplikovaných pohybových aktivit fakulty tělesné kultury, byl seminář zajímavou zkušeností. „Byl pro mě vlastně jakýmsi odrazovým můstkem, velkou výzvou, abych vystoupila ze své komfortní zóny a stereotypu, ve kterých jsem žila 24 let. Dnes konečně můžu mluvit, splnil se mi celoživotní sen. Tuhle událost budu navždy brát jako svůj velký krok kupředu,“ řekla Vendula Hurtová, která se ve svém studijním oboru chtěla původně zaměřit na práci s osobami se sluchovým postižením, aby nemusela mluvit. Seminář byl pro ni dokonce vůbec prvním vystoupením před skupinou cizích lidí.

Akce se zúčastnili také Tereza Dosoudilová, která na filozofické fakultě studuje Anglickou filologii a obecnou lingvistiku a teorii komunikace, a Ivan Jurdin, student Mezinárodních rozvojových studií přírodovědecké fakulty. Tito posluchači, kteří nejsou v Centru zařazeni do terapeutického programu, přijali nabídku být na semináři jako pozorovatelé.  Společně s Martinou Doležalovou, další studentkou Aplikované tělesné výchovy FTK byli podle Renaty Mlčákové vzornými reprezentanty Univerzity Palackého.

„Svými aktivními vstupy excelentně reprezentovali Univerzitu Palackého a její Centrum podpory studentů se specifickými potřebami,“ dodala logopedka a koordinátorka studentů s narušenou komunikační schopností a specifickou poruchou učení na UP. 

Centrum podpory studentů se specifickými potřebami UP je celouniverzitní zařízení poskytující komplexní odborný poradenský, technický a terapeutický servis studentům se specifickými potřebami, kteří studují na některé z osmi fakult Univerzity Palackého. V současnosti zajišťuje podporu téměř dvěma stům studentů se specifickými potřebami. 

Některé stonožky se k překvapení vědců zdatně potápí za potravou

27. May 2019 - 13:00

Některé druhy stonožek zřejmě značnou část svého života místo na souši aktivně tráví pod vodní hladinou, kde mají zajímavé příležitosti k lovu potravy. Nasvědčuje tomu překvapivé pozorování speleologů, kteří na stonožky druhu Lithobius matulici narazili hluboko v zatopených jeskyních. Na zjištění se podíleli i odborníci z PřF UP.

Svědectví jeskynních potápěčů, které může zásadně změnit pohled zoologů na stonožky jako na převážně suchozemské živočichy, je důležitou součástí nové studie odborníků z Maďarského přírodovědného muzea, Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti a z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty. Výsledky studie zaměřené na stonožky byly publikovány v odborném časopise ZooKeys.

Stonožky žijí na souši již více než 420 milionů let. Zoologové je obvykle považuji za půdní živočichy, protože většina druhů obývá svrchní vrstvy půdy či žije pod kameny, dřevem a v listovém opadu. Podle dosavadních zkušeností se stonožky vodě raději vyhýbají. Výjimkou jsou pouze některé druhy, které žijí například v záplavových oblastech a které sice dokáží přežívat ve stavu strnulosti pod hladinou až několik dní, nicméně před velkou vodou volí útěk. „Jen některé pralesní stonohy umějí plavat a při vyrušení se schovat na dně potoka. Také asi tři procenta druhů zemivek žije na skalnatých mořských pobřežích v přílivové zóně, kde při odlivu hledají potravu a příliv přečkávají v úkrytech na dně," uvedl spoluautor odborného článku Ivan Hadrián Tuf.

Speleologové z Maďarska ale nedávno v jeskyni Vjetrenica v Bosně a Hercegovině pozorovali stonožky v trvale zaplavených částech jeskyň a některé se jim k radosti zoologů podařilo odchytit a zdokumentovat. „Jeden z potápěčů při ponoru sebral stonožku, strčil si ji do manžety neoprenu a strávil s ní pod vodou další dvě hodiny. Až delší dobu po vynoření si na ni vzpomněl, vyfotografoval ji na mělčině a ona mu přitom utekla. To by se zoologovi nestalo, protože ten by zřejmě ponor přerušil a šel ven žasnout a jásat, případně slídil po dalších jedincích," vysvětlil Ivan Hadrián Tuf.

Zoologové zjistili, že potápěči pod hladinou narazili na stonožku druhu Lithobius matulici. Přibližně ve stejnou dobu speleologové v jiných zatopených jeskyních pořídili videozáznamy tohoto podivného chování stonožek. „Protože se nám dostalo do rukou několik stonožek z této jeskyně, rozhodli jsme se k jejich popisu připojit i hlášení o potápějících se stonožkách. Zajímavé je hlavně to, že se jedná o zástupce starého řádu oněch nejběžnějších stonožek, které pod hladinu dobrovolně chodit dosud nikdo neviděl," upozornil Tuf.

Okolnosti nálezu přitom naznačují, že tyto jeskynní druhy vydrží pod vodou velmi dlouhou dobu. Potápěči na ně totiž narazili hluboko v jeskyni a poblíž nebyly žádné vzduchové bubliny. Stonožky podle Tufa zřejmě objevily stejný způsob, jak vydržet dlouhodobě pod vodou, který známe u mnohonožek. Několik jejich druhů se v jeskyních potápí a spásá nárosty řas a sinic. Na rozdíl od mnohonožek jsou ale stonožky primárně predátoři, kteří slídí za kořistí. Potápění tak může být pro stonožky v prostředí jeskyň velmi výhodné, protože kromě suchozemských drobných bezobratlých si mohou ve vodě ulovit například i korýše.

„Bohužel jsou jeskynní populace dravých stonožek podstatně menší než populace mnohonožek. Na analýzu obsahu žaludku stonožek či na případný jejich chov v laboratoři bude třeba chytit více jedinců," podotkl Tuf, podle kterého to ale nebude snadný úkol. „Ve skafandru při potápění se drobné stonožky chytají dost špatně," dodal s úsměvem.

Stonožka Matuličova (Lithobius matulici) obývá jeskyně v Bosně a Hercegovině. Je slepá, slabě pigmentovaná, dorůstá do délky až 26 mm a má mimořádně protažená tykadla a vlečné (poslední) nohy. Kromě adaptací k jeskynnímu životu zřejmě také dokáže aktivně hledat potravu i v zaplavených částech jeskyní.

Online svět k mladé generaci patří, tvrdí olomoučtí vědci

27. May 2019 - 8:00

Mladí lidé, kteří tráví čas online, pociťují zvýšenou podporu od vrstevníků, žijí aktivně a nedostávají se často do konfliktů. Nad svými virtuálními aktivitami ale nesmějí ztratit kontrolu. Mezi problematické uživatele sociálních sítí patří bezmála desetina české mládeže. To jsou jen některá ze zjištění výzkumníků z Univerzity Palackého, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem českých školáků.

Právě zveřejněná data ukazují, že rozumná míra užívání sociálních sítí a pobyt v online prostředí neškodí. Naopak souvisí s úspěšností mladých lidí v kolektivu a ve společnosti. Platí to zejména u těch dětí, které dle studie patří do kategorie tzv. normálních a intenzivních uživatelů. Ty tvoří v součtu sedmdesát procent populace dětí ve věku 11–15 let a výzkumníci u nich zjistili vysokou míru životní spokojenosti, dobré vztahy se spolužáky, zdravé stravovací návyky i kladný vztah k pohybu.

„Netvrdíme, že by děti měly být na sociálních sítích neomezeně nebo že by bylo nutné je v tom nějak podporovat. Ale velmi často se dnes v médiích setkáváme především s negativními konotacemi v souvislosti s užíváním sítí. Našimi výsledky je nechceme negovat. Ale jako by se z veřejné diskuze úplně vytrácel fakt, že drtivá většina dětí má svůj online život pod kontrolou. A co víc, přispívá k jejich úspěchu v kolektivu, který je pro teenagery velmi důležitý,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého, který se ptal více než 13 tisíc dětí na 230 školách po celém Česku.

Deset procent dětí v problémech. Ohroženější jsou děvčata

Výzkum české děti rozdělil do čtyř skupin. Od těch, kteří nejsou online vůbec, přes normální a intenzivní uživatele až po ty, kteří vykazují znaky problematického užívání. „Mezi ně se počítají školáci, kteří jsou online prakticky nepřetržitě a jsou kvůli tomu ochotni rezignovat na jakékoliv další aktivity, včetně domácích či školních povinností, nebo se kvůli tomu pohádat se svými blízkými,“ dodává Michal Kalman. Problematičtí uživatelé mají předpoklady ke vzniku závislosti, tzv. netolismu, a do této skupiny patří bezmála deset procent populace školáků ve věku 11–15 let.

Klíčová změna ve využívání sociálních sítí se odehrává mezi 11. a 13. rokem. Prudce nahoru letí křivka intenzity online života českých školáků i počet uživatelů s přívlastkem „problémový“. Markantní je nárůst zejména u děvčat. Zatímco v jedenácti je v možných problémech zhruba pět procent dívek, ve třinácti je to již dvanáct procent. „U chlapců situace není tak razantní, nůžky mezi oběma pohlavími se s věkem nadále rozevírají. Dívky jsou zkrátka statisticky ve výrazně vyšším riziku problémového užívání sociálních sítí než chlapci,“ upozorňuje Kalman.

Může kamarádství vzniknout virtuálně?

Podle výsledků studie ano. Zhruba šestina dospívajících ve věku 11–15 let je každodenně v kontaktu s přáteli, se kterými se poprvé potkali na internetu. U jedenáctiletých se to týká každého desátého, u patnáctiletých každého pátého školáka. „Často se virtuální kontakt změní i na reálné setkání. Mladí lidé musejí být v těchto situacích obezřetní, ale zároveň je třeba si uvědomit, že právě sociální sítě jsou prostorem, kde se dnes děti seznamují, a je to zcela přirozené,“ připomíná Kalman.

Vysokoškolský tým z fakulty tělesné kultury dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Do aktuálního výzkumu se zapojilo 230 škol a své odpovědi poskytlo více než 13 tisíc školáků.

Studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zabývá životním stylem mladé generace komplexně. Kromě čerstvých dat o online životě českých školáků se zaměřuje na konzumaci alkoholu, kouření a spotřebu marihuany, výživu, konzumaci slazených a energetických nápojů, pohybovou aktivitu, trávení volného času nebo vztahy ve škole a v rodině. Vybraná data je možné si projít nebo stáhnout díky nové webové prezentaci www.zdravagenerace.cz.

Pages