Novinky: Univerzita - Aktuality UP

Subscribe to Novinky: Univerzita - Aktuality UP feed Novinky: Univerzita - Aktuality UP
Online zpravodajství Univerzity Palackého v Olomouci
Updated: 6 min 13 sec ago

Na univerzitě se natáčí parodie na kriminálky

19. July 2019 - 8:00

Univerzita Palackého se opět objeví ve filmu. Tentokrát posloužily jako kulisy pro děj snímku režiséra Miloslava Šmídmajera Případ mrtvého nebožtíka. Štáb natáčel na filozofické fakultě v Křížkovského ulici, na Konviktu nebo na Teoretických ústavech lékařské fakulty.

Budova filozofické fakulty Křížkovského 10 se pro účely natáčení změnila v sídlo policejního prezidia, což hlásal i nápis nad hlavním vstupem. Shodou okolností to bylo v době konání promocí absolventů. „Zkuste si pak navigovat příbuzenstvo, aby došlo k filozofické fakultě, když na místě fakulty stojí prezidium,“ reagovala se „smajlíkem“ na univerzitním Facebooku na filmovou úpravu Kateřina Kalová.

V Uměleckém centru UP se natáčelo například v Divadelním sále nebo v Galerii Podkroví. Na lékařské fakultě pak filmaři zavítali na pitevnu a v prostorách Centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností si nechali vybavit nemocniční pokoj.

„Tento film točíme téměř celý v Olomouci. Máme tu na jednom místě vše, co potřebujeme. Je tu příjemně, jsou tu milí lidé, vše je relativně blízko, nezasekneme se někde v dopravní zácpě, potřebná povolení jsme dostali i na poslední chvíli a s úsměvem. Už jednou jsme tu natáčeli, takže jsem se sem rád vrátil,“ uvedl režisér Miloslav Šmídmajer s dodatkem, že Olomouc je pro filmaře poklad, protože tu je zázemí jak pro současné, tak historické snímky.

Případ mrtvého nebožtíka bude parodií na kriminální filmy a seriály, kterých je v současnosti na televizních obrazovkách jako hub po dešti. „V záplavě kriminálních příběhů bude ten náš působit doslova blahodárně. Je potřeba se všem těm hrdinům pořádně vysmát…“ stojí v anotaci na stránkách produkční společnosti Bio Illusion. Ve snímku se objeví David Novotný, Hana Vágnerová, Martin Myšička nebo Lukáš Příkazký. Premiéra je plánována na začátek příštího roku.

Univerzitu Palackého, potažmo Olomouc si filmaři v posledních letech poměrně oblíbili. Natáčely se tu například snímky podle předloh Michala Sýkory z filozofické fakulty Případ pro exorcistu, Modré stíny nebo Živé terče, štáb filmu Kvarteto Miroslava Krobota dokonce našel zázemí v sídle Audiovizuální produkce UP na Zbrojnici. Interaktivní muzeum Pevnost poznání se zase na televizních obrazovkách objevilo jako dějiště pořadu Úžasný svět vědy. 

Analýza chemiků PřF pomůže při rekonstrukci kostela svatého Mořice

18. July 2019 - 14:18

Provést chemickou analýzu materiálů a zbytků polychromie, které se používaly při stavbě kostela svatého Mořice v centru Olomouce, mají za úkol chemici přírodovědecké fakulty zapojení do projektu Arteca. Výsledky analýzy by měly pomoci restaurátorům při probíhající rozsáhlé rekonstrukci chrámu za skoro 130 milionů korun.

Chemici v uplynulých dnech odebrali vzorky z okenních oblouků a dalších míst na fasádě památky, kde byly patrné zbytky polychromie. „Další vzorky byly odebrány z okolí olověného nápisu na západní straně kostela. Účelem je zjistit, zdali se v těchto místech v minulosti vyskytovala nějaká barevná výzdoba,“ řekl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Aby nedošlo k poškození památky, musely být odebrané vzorky co nejmenší. „Na základní analýzu stratigrafie, tedy zalití vzorku do pryskyřice a přípravu nábrusu mi stačí několik miligramů. Z nich odeberu ještě zhruba jednu desetinu a na té se budou provádět podrobné analýzy. Pokud by se ale jednalo o nějaký jiný druh speciální analýzy, jako je například studium rozpustných solí, je potřeba mít vzorky o hmotnosti kolem půl gramu,“ uvedl Lukáš Kučera.

Výsledkem budou informace o materiálovém složení, případně různých organických látkách například pojivech, které byly při stavbě kostela přidány do malty nebo pigmentové vrstvy. Výsledky analýz mají být hotové ještě během tohoto léta a budou cennou informací pro restaurátory, kteří kostel opravují.

Projekt Arteca, který vznikl v minulém roce, tvoří tým odborníků z řad analytické chemie, historie umění, optiky a fyziky. Cílem je vyvinout nové metody a techniky, které jsou důležité při bádání ve sféře kulturního a uměleckého dědictví v České republice. Na opravě kostela svatého Mořice budou dělníci pracovat do konce roku 2021. Podrobně jsme o projektu Arteca psali zde.

Práci doktorandky filozofické fakulty ocenilo francouzské velvyslanectví

18. July 2019 - 8:00

Francouzské velvyslanectví v Praze každoročně oceňuje nejlepší mladé výzkumníky z českých univerzit a výzkumných institucí, jimž za jejich mimořádné vědecké úspěchy napříč obory uděluje prestižní ceny. Mladí vědci mohou uspět v šesti kategoriích, mimo jiné i v oblasti humanitních a společenských věd. A právě v této kategorii získala třetí místo Ľudmila Lacková z katedry obecné lingvistiky FF UP.

Cena, v níž se doktorandka filozofické fakulty prosadila, nese jméno francouzského filozofa Jacquese Derridy a jejím smyslem je vyzdvihnout nejlepší výzkumné práce českých studentů doktorského studia v oblasti společenských a humanitních věd.

„Dizertační práci, díky které jsem získala třetí místo v kategorii humanitních a společenských věd, jsem psala pod dvojím vedením – vedle Univerzity Palackého ještě i ve spolupráci s boloňskou univerzitou. Práci jsem nazvala ´Linguistic approach to protein folding: towards semiotic descriptions of living systems´ a věnuji se v ní aplikaci lingvistických metod a teorií na biologické procesy, konkrétně skládání proteinů. Úspěšně jsem ji obhájila loni v prosinci,“ uvedla Ľudmila Lacková, která působí jako odborná asistentka katedry obecné lingvistiky filozofické fakulty a zabývá se sémiotikou, biosémiotikou a obecnou jazykovědou. Jak dodala, z ceny má radost, protože ji získala navzdory tomu, že její téma bylo interdisciplinární a překračovalo rámec humanitních věd.

Kompletní přehled všech 23 mladých vědců oceněných letos francouzskou ambasádou a jejími partnery najdete ZDE.

Výroba dalekohledu i nebeských polštářů. Táborníci se v Pevnosti poznání baví vědou

17. July 2019 - 12:00

Pevnost poznání Univerzity Palackého se o prázdninách stala útočištěm táborníků, kteří si každý všední den hrají na vědce a dobrodruhy. Holky i kluci ve věku od 7 do 12 let se nebojí výzev a vrhají se do aktivit s velkým nadšením. 

Jedenáctiletá Viktorka z Olomouce si vyrábí svůj první dalekohled. Pomocí kartonu a lepicí pásky vytvořila tubus, do kterého vložila dvě čočky. Po chvíli zjistila, že vidí převrácený a mírně zvětšený obraz. „Kromě dalekohledu, který si odnesu domů, jsme vyráběly vesmírnou mlhovinu a hvězdy. A to pomocí barvy, která svítí ve tmě. Těším se taky, až budu soutěžit o kuličky z polystyrenu. Z nich si pak vyrobím souhvězdí,“ prozradila dívka a dodala, že ji zajímá věda a chce se něco nového dozvědět. „A taky nechci doma jen sedět u mobilu.“

První den na táboře se děti věnují hlavně fyzice a optice. Kromě tvůrčí dílny mají vědomostní kvíz v planetáriu. „Máme tady také plastové formy z 3D tiskárny, pomocí kterých odléváme čočky ze želatiny. Děti si pak vezmou laser a zjišťují, jak čočkou prochází paprsek,“ ukazuje koordinátorka expozice Světlo a tma Anna Krčmářová.

„Eliška absolvovala tuto tábornickou super akci už počtvrté s velkým nadšením. Jde totiž o naprosto výjimečný typ příměstského tábora. Program je originální, založený opravdu na propojení základů vědy s praktickým využitím a jevy, se kterými se děti setkávají v běžném životě. Dcerka je u vytržení z chemických mini pokusů, z vědecké výtvarky, geografie, dějepisu i matematiky. Chtěla bych vzdát obdivný hold vedoucím - studentům přírodovědecké fakulty, kteří veškerou činnost s dětmi vedli na tak vysoké odborné úrovni, že mě to ohromilo,“ popsala své dojmy maminka Eva Poděbradová.

Příměstské tábory interaktivního centra jsou pro všechny zvídavé děti, které mají rády přírodu, zábavné chemické pokusy i cesty do vesmírných dálek. Formou her se podívají do světa nejrůznějších vědních oborů. Kromě fyzikálních zákonů objevují živočichy a rostliny nebo se vydávají na dobrodružnou plavbu s Ololodí a zjišťují, jak námořníci měří rychlost, geografové kreslí mapy, nebo co se ukrývá pod vodní hladinou. V historické expozici se zase ocitnou v 19. století a zažijí atmosféru opravdové manufaktury. Zjistí třeba, že v minulosti děti pracovaly a pomáhaly rodičům uživit rodinu. Vyrobí si také funkční parní stroj i ozdobný šperk.

„Letos je v několika turnusech od 8. července do 2. srpna na dvě stě dětí, z nichž některé, stejně jako Eliška, jsou na táboře poněkolikáté. Z toho máme velkou radost! Oproti loňsku máme novinku, že kromě pevnosti a areálu Korunní pevnůstky se táborníci podívají i na řeku Moravu,“ řekla hlavní koordinátorka letních táborů Romana Oborná.

Kromě táborů jsou v létě otevřeny všechny čtyři pevnostní expozice a planetárium. A to každý všední den od 9 do 17 hodin a o víkendu do 18 hodin. Navíc se ve čtvrtek 18. července koná v 16 hodin oblíbená science show. Lektoři interaktivního centra vystoupí v rámci Olomouckých kulturních prázdnin na pódiu u Terezské brány.

 

 

Univerzita Palackého a PAPCEL podepsaly memorandum o spolupráci

17. July 2019 - 8:00

Univerzita Palackého uzavřela strategické memorandum o spolupráci s litovelskou společností PAPCEL. Tímto memorandem se obě strany zavazují ke vzájemné součinnosti při rozvoji společných vzdělávacích a výzkumných aktivit v oblasti papírenské chemie, látek, materiálů, 3D tisku a skenování a čištění odpadních vod s možností rozvoje spolupráce v dalších oblastech.

„Zahájení této spolupráce je dalším ze strategických kroků směřujících k podpoře průmyslových inovací vědeckými týmy UP a k transferu znalostí do aplikační sféry. Se společností PAPCEL budeme spolupracovat na různých úrovních a v různých oblastech, zejména ve vysoce specializovaných laboratorních měřeních, zpracovávání rešerší nebo v oblasti 3D tisku a skenování“, uvedl Roman Jurečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP. „Spolupráce s firmou probíhá v dílčích úkolech již několik let a tímto memorandem bude posunuta na vyšší úroveň a posílena o další aktivity,“ dodal.

Cílem navázání užší spolupráce, s důrazem na rozvoj společných vzdělávacích a výzkumných projektů obou společností, je stát se dlouhodobými partnery při vědecké a výzkumné činnosti a při aplikaci výsledků této činnosti do praxe. Obě strany budou dále spolupracovat například při vývoji nových technologií, měření a vyhodnocování výsledků a budou rozvíjet spolupráci na dalších budoucích projektech.

„Jsme firma s dlouholetou historií, která vyrábí stroje a zařízení pro papírenský průmysl. Spolupráci s UP jsme zahájili v roce 2016 se Společnou laboratoří optiky UP a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Orientovala se nejdříve na stanovení metod a jejich možností pro testování vzorků papíru. Výsledkem byla sada provedených měření v oblasti vlastností papíru, jako jsou například orientace vláken v podélném, příčném směru a v průřezu, profil povrchu a optické vlastnosti papíru“, sdělil Petr Fryčák, vedoucí vývoje a výzkumu v PAPCEL. „Podpis memoranda pro nás znamená nejen aktivní spolupráci, ale také sblížení praktických a teoretických zkušeností obou stran, které povedou k získání nových poznatků a pozitivních výsledků,“ doplnil.

Rektor UP Jaroslav Miller zhodnotil chystané snahy jako velmi pozitivní. „Spolupráce mezi univerzitami a firmami stále chybí, proto jsem za všechny tyto snahy velmi rád. Jejich výsledky budou užitečné jak pro Univerzitu Palackého v Olomouci, tak pro společnost PAPCEL,“ uvedl při podpisu memoranda.

Firma PAPCEL je česká společnost s více než pětašedesátiletou tradicí v oblasti výroby a dodávek kompletních papírenských technologií pro výrobu všech běžně dostupných a užívaných druhů papírů. Společnost se řadí mezi přední světové dodavatele moderních, energeticky úsporných koncepcí s důrazem na plnění všech současných environmentálních aspektů s respektem k ochraně životního prostředí. Společnost má síť domácích i zahraničních expertů s dlouholetými zkušenostmi v oboru papírenské výroby a technologie, kteří se podílejí na vlastním výzkumu a vývoji.

Spolupráce firmy PAPCEL se Společnou laboratoří optiky UP a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se později rozšířila na Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, kde byl například využit SEM mikroskop pro měření povrchů speciálních natíraných papírů a jejich vlastností, byla provedena EDS analýza papírenských materiálů a v poslední řadě je využívána možnost 3D tisku UPrint3D centra ve Vědeckotechnickém parku UP v Olomouci-Holici. V budoucnu by se firma PAPCEL chtěla zaměřit na možnosti využití ultrazvuku, metody zlepšení kvality odpadních papírenských vod, nebo na nanocelulózu jako materiál budoucnosti.

Vědci rozluštili funkci důležitého genu u rostlin

16. July 2019 - 12:00

Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního a jejich vliv na vlastnosti této modelové rostliny. O jejich práci, která by se v budoucnu dala využít v praxi, informuje prestižní časopis Plant Cell.

Vědecká skupina z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, studovala pod vedením Aleše Pečinky jeden ze tří takzvaných SMC komplexů podílejících se na uložení chromozomů v buněčném jádře huseníčku rolního.

„Tato rostlina má téměř 30 tisíc genů, což je více než u člověka. U mnoha z nich už jejich funkci známe, o jiných se toho ale mnoho neví. Vytipovali jsme dva dosud nepoznané sesterské geny, u kterých jsme předpokládali, že jsou součástí SMC5/6 komplexu, a snažili se objasnit, jakou mají roli,“ uvedl Pečinka.

Výsledek čtyřleté práce podle něj předčil veškerá očekávání. „U jednoho z genů jsme zjistili, že je schopný opravovat chyby v dědičné informaci. To je zásadní zpráva, znamená to, že je nezbytný pro život rostliny. Mimořádné je, že se podílí také na vývoji semen, čehož by se v budoucnu dalo využít v praxi, konkrétně při aplikaci nejnovějších biotechnologických metod ve šlechtění,“ objasnil Pečinka.

Druhý zkoumaný gen naopak funguje zcela jinak, přestože oba geny vznikly zdvojením jediného genu před asi 30 miliony lety. „Náš výzkum vyloučil, že by se podílel na opravách dědičné informace. Předpokládáme ale, že pravděpodobně souvisí s jejím kopírováním,“ dodal vědec. Na tomto výzkumu, který byl zahájen v kolínském ústavu Maxe Plancka v Německu, se podílela další prestižní zahraniční pracoviště, například Tokyo University of Science nebo University of Zurich.

Podle vedoucího laboratoře a laureáta Národní ceny vlády Česká hlava Jaroslava Doležela tato práce potvrzuje, jak podstatný je ve vědě základní výzkum. „Na začátku kolegové samozřejmě netušili, že právě tento gen bude tak důležitý. Odhalili ale jeho zásadní význam pro stabilitu dědičné informace rostlin a zároveň popsali mechanismy, které bude možné využít ve šlechtění. Nakonec tak může původně necílené studium zajímavého genu přispět ke vzniku nových odrůd plodin s vyššími výnosy. Důkazem významu těchto závěrů je jejich zveřejnění ve velmi prestižním časopise Plant Cell, který publikuje jen ty nejpodstatnější výsledky.“

Olomoučtí vědci budou ve výzkumu huseníčku rolního pokračovat. Kromě toho, že se budou snažit detailněji objasnit funkci druhého genu, budou se i nadále intenzivně zabývat funkcí celého SMC5/6 komplexu při vývoji semen a rostlinných pohlavních buněk.

Letní školy pedagogické fakulty opět lámou rekordy

16. July 2019 - 7:37

Téměř 250 studentů a pedagogů dvanácti čínských univerzit se začali učit v letních školách pedagogické fakulty. Vedle angličtiny, dramaterapie a jiných kreativních terapií, hudební a výtvarné výchovy pro ně letos poprvé fakulta připravila i kurz zaměřený na metodologii kvalitativního a kvantitativního výzkumu.

O letní školy European and Czech Culture, které již pátým rokem připravuje pedagogická fakulta, je v Číně velký zájem. Do Olomouce letos dorazilo téměř 250 studentů z 12 univerzit. Slavnostního zahájení se zúčastnil i Chen Zhong, ředitel Konfuciova institutu UP a Zhao Changtao, vedoucí Education Office z čínské ambasády v Praze, který je mimo jiné i absolventem Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého. Oba uvedl společně s Janou Kvintovou, proděkankou pro zahraniční vztahy pedagogické fakulty proděkan pro vědu, výzkum a doktorská studia Vojtech Regec.

„Letní školy jsou na naší fakultě poměrně velkým projektem, do něhož je zapojeno víc jak 50 akademických i neakademických pracovníků a doktorandů. Pracuje v něm i 28 ´buddies´ jako podpora pro studeny v rámci doprovodného programu. V řadách přednášejících a vedoucích workshopů máme i dva kolegy z USA. Studenti se nám hlásí sami na základě pozitivních referencí účastníků z minulých ročníků. Doposud jsme žádnou jinou reklamu nepotřebovali,“ uvedl Vojtech Regec, proděkan PdF.

Čína patří k zemím, o které má UP velký zájem. Podle Vojtěcha Regece se velmi rychle rozvíjí a vzdělání tam hraje stěžejní roli. Zhruba jeden měsíc se tak čínští studenti budou na PdF UP učit v třinácti různě zaměřených skupinách.

„Základním předpokladem k účasti na této škole je znalost angličtiny, a to mininálně na úrovni B1 podle evropského referenčního rámce. Dalším požadavkem pro přijetí je pak zájem o obor. Každoročně je největší zájem o angličtinu, kreativní umělecké terapíe, roste i počet těch, kteří se chtějí učit česky, k populárním oblastem patří i výtvarná a hudební výchova. Novinkou letoška je letní škola s názvem Training and Courses For Young Scientists and PhD Candidates,“ doplnil Vojtech Regec.

V novém kurzu, který se mimo jiné zaměřuje i na práci s vědeckými zdroji, predátorské časopisy, metodologii kvalitativního a kvantitativního výzkumu a jehož je právě Vojtech Regec autorem, bude přednášet například William Morrison a Mary Rizza z Bowling Green State University, proděkan Jiří Pospíšil z CMTF a též kolegové z dalších českých univerzit. Během jejich přednášek se čínští studenti seznámí i s různými metodami používanými ve výzkumu v rámci společenských věd.

„Všichni absolventi Letních škol European and Czech Culture obdrží v jejich závěru certifikát o absolvování. Mohou získat i kredit za každý úspěšně absolvovaný předmět. Velká část z nich je v Olomouci poprvé, proto jim nabídneme také informace o možnosti anglického studia bakalářských, magisterských a doktorských programů na naší fakultě,“ dodal proděkan Vojtech Regec.

Součástí Letních škol European and Czech Culture je každoročně i zajímavý doprovodný program. Studenti navštíví například Prahu a Vídeň, prohlédnou si olomouckou Pevnost poznání i Konfuciův institut.

Olomoučtí sportovci měli na univerziádě k medailím blízko

15. July 2019 - 14:55

Sedmkrát stanuli na stupních vítězů reprezentanti České republiky na Letní světové univerziádě, kterou hostila v uplynulých dnech italská Neapol. Mezi závodníky v českých barvách přitom nechyběli ani sportovci z Univerzity Palackého a minimálně dvěma z nich utekla medaile v konkurenci studentů z celého světa jen o pověstný chlup.  

Skvělý výkon předvedla judistka Renata Zachová, která na podzim zahájí studium na fakultě tělesné kultury a která patří k největším nadějím současného českého juda žen. Ve své váhové kategorii skončila na univerziádním turnaji na pátém místě. „Ten den se mi zápasilo moc dobře, už od rána jsem cítila, že by to mohlo jít. Chtěla jsem se dostat do bojů o medaile, to jsem splnila, ale když už se o tu medaili perete, tak ji prostě chcete,“ uvedla judistka, která se podobně velké akce účastnila poprvé.

„Hodně se mi líbilo, že jsme na zápasiště nastupovali na vyvýšenou žíněnku jako na olympiádě, to byl vážně skvělý pocit. Atmosféra tam byla super. A přiletěl za námi i náš trenér Jiří Štěpán, jsem ráda, že jsme tam mohli být spolu,“ dodala budoucí studentka tělesné výchovy a sportu.

Hned dvakrát pak skončil na dohled medailovým příčkám sprinter Dominik Záleský. V obou případech obsadil šesté místo, jednou individuálně v běhu na 100 metrů s časem 10,45 sekundy, podruhé jako člen štafety 4x 100 metrů. „S výsledkem jsem velmi spokojen. Před odjezdem jsem doufal, že bych se mohl dostat do finále, a to se mi nakonec podařilo. A dvakrát šesté místo je v takové konkurenci opravdu skvělé. Takže vše vyšlo podle představ,“ řekl student rekreologie, který si univerziádní pobyt v Itálii užil i mimo stadion, když stihl i výlet do Pompejí.

Univerzita Palackého byla na univerziádě zastoupena i dalšími sportovci, do soutěží se zapojil mimo jiné lukostřelec Michal Hlahůlek z fakulty zdravotnických věd nebo trojice basketbalistů Adam Goga (PřF), Marek Sehnal a František Váňa (oba FTK). Lidé spojení s olomouckou univerzitou byli také součástí realizačního týmu české výpravy: vedoucí studijního oddělení FTK Svatopluk Horák jako člen výkonného výboru České asociace univerzitního sportu (ČAUS), která akademickou reprezentaci ČR zajišťuje, proděkanka FTK Iva Dostálová jako masérka nebo Hana Majarová, absolventka FTK, jako trenérka lukostřelců.

Letní světové univerziády, která se konala ve dnech 3. až 13. července v italské Neapoli, se zúčastnilo na osm tisíc sportovců ze 130 zemí. V osmnácti sportech se bojovalo o 250 sad medailí. Čeští reprezentanti, jichž bylo 124, získali celkem sedm zlatých kovů – dvě zlaté, dvě stříbrné a tři bronzové medaile. 

Vědci zjistili, že intenzivnější zemědělství uškodí přírodě méně než rozšiřování polí

15. July 2019 - 11:00

Růst celosvětové zemědělské produkce, který souvisí se zvyšující se spotřebou potravin a zemědělských komodit, se neobjede bez negativního dopadu na biologickou rozmanitost v zemědělských oblastech. Menší následky na biodiverzitu přitom bude mít intenzivnější využívání už existujících pěstebních ploch než jejich další rozšiřování na úkor okolní přírody. Vyplývá to ze studie, na které se podíleli vědci z PřF UP a tří výzkumných institucí v Německu. Publikoval ji časopis Nature Communications.

Badatelé ve své studii dopadů obou strategií na potravinovou bezpečnost a biologickou rozmanitost určili oblasti světa, v nichž je v příštím desetiletí výhodné zvýšit zemědělskou produkci rozšířením nebo intenzivnějším využíváním orné půdy. Poté podrobně modelovali, jaké dopady by každá z těchto strategií měla na biodiverzitu, tedy na rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích, i na globální zemědělské trhy.

„Naše výsledky ukazují, že při stejném navýšení produkce potravin je dopad expanze zemědělské půdy na biodiverzitu mnohonásobně větší než dopad intenzifikační strategie. Je to proto, že rozšiřování orné půdy lze očekávat v regionech s nejvyšší biologickou rozmanitostí, zejména ve Střední a Jižní Americe,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Zároveň ale podotkl, že výrazná intenzifikace zemědělství na stávající orné půdě představuje hrozbu pro biologickou rozmanitost zejména v subsaharské Africe.

Zemědělství je podle vědců jedním z hlavních faktorů způsobujících úbytek biologické rozmanitosti na celém světě. „Zvýšení produkce je téměř vždy dosaženo na úkor biologické rozmanitosti. Ale kde produkce stoupá a zda je to v důsledku intenzifikace nebo expanze orné půdy, je velký rozdíl,“ řekl Florian Zabel z katedry geografie a dálkového průzkumu Země na Univerzitě Ludwiga Maximiliana v Mnichově.

I když je biologická rozmanitost ohrožena především v regionech s vyšší produkcí potravin, studie naznačuje, že všechny části světa - včetně těch, v nichž bude růst jen mírný - by těžily z poklesu cen potravin. Zlevňování potravin bude způsobeno růstem globální zemědělské produkce. „Toto zjištění má potenciálně závažné důsledky, protože naznačuje, že zatímco všechny regiony, a to včetně Severní Ameriky a Evropské unie, by profitovaly z propadu cen potravin, hrozba pro biologickou rozmanitost je největší v rozvojových zemích v tropických oblastech,“ upozornila Ruth Delzeit z Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu.

Autoři studie zároveň předpovídají, že dopady intenzifikace a expanze pěstování zemědělských plodin budou hrát výrazně jinou roli v různých částech světa. Intenzifikační scénář slibuje nejvyšší přínosy v oblasti potravinové bezpečnosti především v Indii a subsaharské Africe. Naproti tomu studie vidí obyvatele zemí Latinské Ameriky, např. Brazílie, jako primární příjemce výhod plynoucích z nižších cen potravin způsobených expanzí zemědělské půdy. Vědci ovšem varovali, že v tomto regionu rozšiřování orné půdy na úkor přírodních stanovišť představuje obzvláště závažnou hrozbu pro volně žijící druhy.

Studie také poukázala na to, že většina oblastí s vysokou biodiverzitou, které jsou v následujících letech vhodné pro rozvoj a intenzifikaci zemědělství, není v současné době chráněna. „Doporučujeme proto vytvořit globální mechanismy, které uznají krajinu a půdu jako omezený přírodní zdroj. Nová opatření by se měla spíše soustředit na ochranu biologické rozmanitosti v člověkem využívaných oblastech než být zaměřena pouze na nedotčené přírodní rezervace,“ dodal profesor Ralf Seppelt z Helmholtzova centra pro environmentální výzkum v Lipsku. Podle něj je to jediný možný způsob, jak dosáhnout rovnováhy mezi zachováním stávající biologické rozmanitosti a navyšováním celosvětové zemědělské produkce.

 

 

Universitas přináší rozhovor s jedním z autorů Inovační strategie ČR

15. July 2019 - 9:00

Nedávno dokončený dokument Inovační strategie České republiky 2019–2030 má určit podobu českého výzkumu v příštích jedenácti letech. Stát chce mimo jiné motivovat firmy, aby financovaly výzkum ze svých peněz, podporovat start-upy a univerzitní spin-offy. Stoupat má ale i přímá podpora výzkumu z veřejných peněz, což je podle jednoho ze spoluautorů dokumentu, 1. místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace a prorektora Masarykovy univerzity Petra Dvořáka velmi důležité. Rozhovor s ním zveřejnil magazín vysokých škol Universitas, na jehož přípravě se podílí i Univerzita Palackého.  

„Tato strategie navíc není jen akademické cvičení, soupis známých faktů a všeobjímajících cílů, ale poctivá snaha vytipovat mezery v systému a domyslet k nim řešení. Navíc je tam přímá personální odpovědnost konkrétních lidí a týmů za konkrétní oblasti. To v žádné předchozí strategii nebylo. Dříve strategie většinou napsalo pár velmi schopných a aktivních lidí, ale chyběla osobní odpovědnost vše někam posouvat. Myslím, že naše strategie by mohla přežít politické změny,“ domnívá se mimo jiné Dvořák. Celý rozhovor najdete zde.

Inovační strategie se zabývá problematikou financování a hodnocení výzkumu a vývoje, polytechnického vzdělávání, národního start-up a spin-off prostředí, digitálního státu, inovačních a vědeckých center, chytrých investic či například ochranou duševního vlastnictví.

Hosté na UP: Fotografické ohlédnutí za akademickým rokem

13. July 2019 - 7:00

Akademický rok je za námi. Během dvou semestrů se na univerzitě představila i řada zajímavých osobností jak z České republiky, tak ze světa. Připomeňte si vystoupení či návštěvy některých hostů objektivem fotoaparátu redaktorek a redaktorů Žurnálu.

Fotografické ohlédnutí, které jsme připravili, představuje jen malý zlomek z výčtu zajímavých osobností, které se v právě skončeném akademickém roce na UP objevily.

Září

Herec. Petr Kubes se stal hlasem profesora Josefa Jařaba. Nejprve na setkání absolventů UP četl ukázky z Jařabových memoárů, které se křtily, aby o pár měsíců později knihu načetl i do zvukové podoby. UP tak získala svou první audioknížku.

Návrat. Někdejší studenti pedagogické fakulty se vrátili na svou alma mater, aby se zúčastnili Dnů pro absolventy. Přísahou na insignii fakulty a obnovením akademického slibu se mnozí z nich stali zlatými či stříbrnými absolventy. Za všechny poděkoval proslulý fotograf Jindřich Štreit.

Říjen

Začátek. Rektoři vysokých škol České republiky slavnostně zahájili akademický rok 2018/2019 na naší univerzitě. Nechyběl ministr školství Robert Plaga.

Google. Jak se připravit na džoby budoucnosti, to radila zaplněné aule pedagogické fakulty ředitelka české, slovenské a maďarské pobočky firmy Google Taťána le Moigne.

Institut. Velvyslanec Korejské republiky Seoung-Hyun Moon zahájil na univerzitě činnost Institutu krále Sedžonga.

Listopad

Mozek. Na vývoj a fungování lidského mozku, jeho rozvoj v prenatálním období, studium lidského jednání a rozhodování i na novinky v neurovědeckém výzkumu byla zaměřena výroční přednáška k poctě J. L. Fischera, kterou pronesl neuropatolog, spisovatel a publicista František Koukolík.

Fotbal. Na besedě s bývalým fotbalovým reprezentantem a hráčem několika známých evropských týmů Davidem Rozehnalem, uspořádané pod hlavičkou projektu Univerzita pro sport, bylo na FTK narváno. Dorazili studenti, mladí fotbalisté i fanoušci.

Prosinec

Polsko. Krzysztofa Skotnického, honorárního konzula České republiky v Polsku a vedoucího katedry ústavního práva na Fakultě práva a veřejné správy Univerzity v Łódźi, hostila právnická fakulta, kde se polský profesor také zapsal do fakultní kroniky.

Nadílka. Přišel, viděl a… nadělil. Mikuláš a jeho tým na lékařské fakultě.

Leden

Požehnání. Kašpar, Melichar a Baltazar přišli na UP zvěstovat šťastnou novinu o narození Ježíše Krista.

Internet. Dita Charanzová, poslankyně Evropského parlamentu, navštívila pedagogickou fakultu. V Centru prevence rizikové virtuální komunikace získala informace o tom, jak bezpečný nebo nebezpečný je život dětí v kyberprostoru.

Únor

Víra. Je třeba opustit klasický dualismus věřící – nevěřící a znovu se zamyslet, co to vlastně je víra. To jsou slova kněze a teologa Tomáše Halíka, který v zaplněné aule filozofické fakulty hovořil o proměnách náboženství v současném světě.

Věda. Přednášky, prohlídka laboratoří a především inspirativní rozhovory o vědě a možnostech další spolupráce byly hlavními body návštěvy vědců z Univerzity Johanna Keplera v Linci v RCPTM. Ústřední postavou setkání byl renomovaný fyzikální chemik Niyazi Serdar Sariciftci.

Ples. Tahákem letošního plesu UP byl hlavní hudební host – Ondřej Havelka.

Izrael. Velvyslanec Státu Izrael v Česku, vystudovaný právník Daniel Meron, přednášel na právnické fakultě. Pro studenty a zájemce o téma si připravil přednášku Israel-Czech: past, present and future.

Porod. Dvacítku účastnic z Česka, Belgie a Estonska přivítala zimní škola porodní asistence, jejíž první ročník připravila FZV. Lektorkou byla i uznávaná německá porodní asistentka Barbara Kosfeld.

Březen

Nizozemí. Univerzitu navštívil velvyslanec Nizozemského království Kees Jan René Klompenhouwer (na snímku uprostřed). S rektorem Jaroslavem Millerem i vedoucím katedry nederlandistiky Wilkenem Engelbrechtem hovořil mimo jiné o přednáškách na počest Rudolpha Cleveringa, profesora práva na univerzitě v Leidenu, který otevřeně protestoval proti Hitlerovi v době, kdy Nizozemsko bylo obsazeno.

 

Duben

Vesmír. Svůj „Příběh astronauta“ představil olomouckému publiku americký vědec a astronaut Andrew Feustel. Spolu s manželkou Indirou přijeli do ČR na pozvání Akademie věd ČR jako oficiální vyslanci NASA, v Olomouci je hostila UP.

AFO. Jako vždy bylo zahraničních a i tuzemských hostů na festivalu víc než dost. Nechyběl mezi nimi ani egyptolog Zahi Hawass.

Právo. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský přednášel na Olomouckých právnických dnech. Mluvil o transformaci právního řádu po listopadu 1989.

Fotograf. Haiti, zemi, kde je polovina populace negramotná, kde bují korupce a kterou postihlo v poslední době několik přírodních katastrof, představila výstava fotografií absolventa CMTF a CARITAS – VOŠs Olomouc Jiřího Pasze nazvaná Všechny barvy naděje aneb Jak Haiti (ne)přichází o školáky.

Květen

Politika. Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí, debatoval na UP o české roli v mezinárodních společenstvích.

Psyché. Kdyby se lidé drželi desatera, bylo by jim podstatně lépe. Tímto zamyšlením zakončil svou přednášku psychiatr Radkin Honzák, který přijal pozvání cyrilometodějské teologické fakulty a hovořil o emocích a o tom, jak s nimi pracovat.

Chemie. V rámci Rudolf Zahradník Lecture Series přednášel na PřF odborník na chemickou katalýzu a organickou či organokovovou chemii Matthias Beller z Leibnizova institutu pro katalýzu v Rostocku.

Pohyb. Odborníci z FTK představili za účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha Národní zprávu projektu Active Healthy Kids. Součástí prezentace byl i aktivní přesun z areálu FTK na Fakultní základní školu Tererovo náměstí. Ministr jel na kole v modré přilbě.

Červen

Biotechnologie. K nejvýraznějším osobnostem konference Plant Biotechnology: Green for Good V, kterou pořádalo na přírodovědecké fakultě Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum ve spolupráci s Evropskou biotechnologickou federací, patřil Miltos Tsiantis, jeden z ředitelů Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtění rostlin v Kolíně nad Rýnem.

Promoce. Něco končí, něco začíná. Všem studentům, kterým se podařilo úspěšně završit několikaleté úsilí, gratulujeme a věříme, že se za pár let někteří jako výrazné osobnosti svých oborů na univerzitu vrátí a podělí se o zkušenosti.

 

 

Kvalitní publikace i mezinárodní spolupráce stojí za úspěchem v dalším rankingu

12. July 2019 - 8:00

Významné postavení Univerzity Palackého  v excelentních publikacích i mezinárodní spolupráci potvrdilo nové vydání mezinárodního žebříčku CWTS Leiden Ranking, jenž hodnotí téměř tisíc vysokých škol. Díky kvalitním vědeckým článkům, které patřily mezi pět procent nejcitovanějších prací, předstihlo olomoucké vysoké učení i Univerzitu Karlovu a Masarykovu univerzitu a v národním srovnání se ocitlo na prvním místě. Ve srovnání, které sleduje publikace vzniklé na základě mezinárodního partnerství, figuruje UP na 99. pozici v Evropě a 126. ve světě, lepší v tomto ohledu bylo z tuzemských vysokých škol jen ČVUT.

„Výsledky rankingu jsou potěšující, neboť stejně jako v předchozích letech si univerzita udržela v některých oborech republikové prvenství v nejcitovanějších publikacích, což mezi jiným prokazuje náš důraz na výzkumné zaměření univerzity. Uznání si zaslouží zejména pokrok ve výsledcích v mezinárodní spolupráci, kde jsme se v případě humanitních a sociálních oborů posunuli ve světě meziročně o 50 pozic nahoru. Ukazuje se, že i humanitní a sociální vědy významně rostou ve svém tvůrčím výkonu. To je pozitivní signál zejména s ohledem na budoucí nastavování strategie vědy a výzkumu na UP pro období po roce 2021, na kterém v současné době pracujeme,“ uvedl rektor Jaroslav Miller. 

Práce olomouckých vědců mají dopad

Kromě celkového umístění UP mezi pěti procenty nejcitovanějších prací ve všech oborech se velmi dobře vedlo i vědcům v konkrétních vědních disciplínách. V umístění podle PP TOP 1% bez minima publikací uspěla UP mezi tuzemskými univerzitami nejlépe v oboru Fyzikální vědy a inženýrství, kde skončila na 139. místě v Evropě a 317. ve světě. Stejně dobře si vedla i v oboru Vědy o živé přírodě a Zemi, kde obsadila 171. pozici v Evropě a 402. pozici ve světě.

Univerzita těží z bohatých mezinárodních kontaktů

Své ovoce přináší i bohatá zahraniční spolupráce vědeckých týmů, a to i ve společenskovědních disciplínách. Zabodoval především obor Společenské a humanitní vědy, který poskočil v umístění podle publikací vzešlých z mezinárodních kolaborací na 32. příčku v Evropě a 68. ve světě, v národním srovnání bylo v tomto oboru o něco lepší Vysoké učení technické.  V celosvětovém srovnání si však UP v tomto oboru meziročně polepšila o 50 pozic. V tuzemském porovnání patří Univerzitě Palackého prvenství v oboru Fyzikální vědy a inženýrství (59. místo v Evropě a 75. ve světě) a také v oboru Vědy o živé přírodě a Zemi (119. místo v Evropě a 143. ve světě).

Zdroj: CWTS Leiden Ranking 2019

„Za významný výsledek lze také považovat naše druhé místo mezi českými vysokými školami v oblasti mezinárodní spolupráce, kde jsme se umístili za ČVUT, což dokazuje, že i vysoká škola mimo hlavní město je schopna významně spolupracovat se zahraničím a že je o ni zájem ze strany zahraničních partnerů. Důraz na internacionalizaci je jedním z pilířů našeho dlouhodobého záměru, objevuje se hned ve dvou hlavních strategických cílech a postupné systematické kroky v nastavování kvalitních podmínek pro vzdělávání a výuku zahraničních studentů a pracovníků dokazují, že v této oblasti jdeme správným směrem,“ doplnila prorektorka pro strategické plánování a kvalitu Hana Marešová. 

V žebříčku bylo hodnoceno celkem téměř 1000 univerzit, z toho sedm českých. Žebříček vychází z bibliografických dat pro období let 2014-2017 z databáze Web of Science. Na rozdíl od jiných rankingů tedy nesleduje například reputaci institucí či kvalitu výuky. Ranking provádí hodnocení ve čtyřech oblastech, vedle tradičně sledovaného vědeckého dopadu a mezinárodní spolupráce letos nově přibyly publikace s otevřeným přístupem a genderová rozmanitost. I v novém indikátoru podíl publikací s otevřeným výstupem se UP daří, připsala si republikové prvenství a ve světě se pohybuje na 277. pozici.

Podrobné informace jsou zde.  

Studenti na expedici propojili světy zdravých a handicapovaných

11. July 2019 - 8:00

Za poznáním živlů v přírodě i těch v sobě a za ujištěním, že „nemůžu“ je jen slovo, se vydali studenti fakulty tělesné kultury a jejich hosté s postižením s červnovou Expedicí přes bar. Během osmi dní sbírali zkušenosti a zážitky při outdoorových aktivitách na rozpálené pláži, ve skalách i na sněhu.

Výprava, jejíž jádro tvořila osmička účastníků se zdravotním postižením, mezi nimi i čtyři vozíčkáři, postupně zamířila do Slovinska, Chorvatska a Rakouska. Itinerář čítal zejména pěší túry, cyklistické výlety, sjíždění divoké řeky Mrežnice nebo zdolávání ferrat. Ne vždy realita vyšla plánu zcela vstříc, jako například hned v úvodu v horských výšinách nad slovinským Bovcem, kde účastníky překvapil sníh a lyžařský ruch – ale i o tom taková expedice je. O překonávání překážek, také o různých „poprvé“. Někteří z účastníků v chorvatské Rijece se například poprvé podívali k moři.

„Pokud bych měl vybrat tři nejlepší momenty, tak jedním by určitě byl sjezd divoké řeky. Nic takového jsem nikdy předtím nezažil a nevěřil jsem, že budu moci něco podobného na lodi sjet a zažít. Další nezapomenutelný zážitek bylo lezení na skalách v Rakousku. Bylo to náročné, ale super. A jako třetí bych zmínil jeden z prvních momentů, kterým byl výjezd lanovkou do výšky kolem 2200 metrů nad mořem, kde se ještě stále lyžovalo,“ vyjmenoval Jan Mikeska, který před lety skončil na vozíku poté, co si při skoku do vody zlomil krční páteř a poranil míchu.

„Celkově jsem z expedice nadšený. Dostal jsem se na místa, kde jsem ještě nikdy nebyl a kam bych se sám zřejmě nikdy nedostal. Někdy jsem sice měl pocit, že komunikace mezi studenty nebyla úplně stoprocentní a že ne vždy věděli maximum o možnostech, které se v daných místech nabízely, ale perfektní improvizací, která byla občas potřeba, se vše v pohodě zvládlo,“ dodal. 

Spojení světů

Pozitivně expedici hodnotí i další z účastníků na vozíku Petr Stiller. „Je to vynikající akce. Na konci u hodnotícího kolečka si člověk uvědomí, jaký má obrovský smysl. Na začátku fungujete jako student a host, ke konci už jste kamarádi. S mým asistentem Kubou jsme si od začátku sedli, stali se z nás bráchové. Expedice přes bar spojuje světy zdravých a handicapovaných, to má pro mě nesmírnou váhu. Dávám palec nahoru,“ komentoval s tím, že nejvíce se mu zarylo pod kůži koupání v řece Soča a ve vodopádu. „To bylo poprvé a ještě teď z toho mám husinu,“ dodal Petr Stiller, který je na vozíku od svých 14 let kvůli postižení periferních nervů.

Program expedice absolvovala také třeba zrakově postižená Zuzana Chamulová nebo Lukáš Polčák, který se narodil bez části pravé ruky a nohy. O komfort hostů, ale i program a celkově zabezpečení expedice se starali studenti katedry aplikovaných pohybových aktivit, výprava zahrnovala i nezbytný pedagogický dozor a přidalo se také několik lidí z pražské fakulty tělesné výchovy a sportu.

„Starala jsem se o hosty s dětskou mozkovou obrnou a tělesným postižením, oba byli s asistenty. Zvládli všechny aktivity, které jsme pro ně připravili. Celou expedici si užili a byli velice spokojení. Já bych si také dala ještě pár dní navíc, protože to byl super týden se super lidmi. A naučila jsem se mnoho nových věcí, nejen co se týče práce s klienty. Největším zážitkem pro mě byly ferraty, ty jsem nikdy předtím nezkoušela a také jsem nevěděla, co se mnou výška udělá. Především ale bylo krásné sledovat naše hosty, jak si vedli a krůček po krůčku stoupali výš a výš,“ prozradila jedna z organizátorek Andrea Žabčíková.

Vodopád na vlastní ruku

„S hosty jsme si skvěle sedli, což se projevovalo i při zpětné vazbě, kdy nám děkovali za umožnění nových zážitků. Chtěli, aby takových akcí pro osoby s postižením bylo více. Na druhou stranu nám také vysvětlovali věci, které nám občas nedocházely, například že pro vozíčkáře je vozík jeho součástí a tak je k němu třeba přistupovat a zacházet s ním,“ uvedla další z organizátorů Kristýna Navrátilová.

„Nejsilnější okamžik pro mě asi byl, když instruktor ukazoval nevidomému Lukášovi vodopád. Vzduchem mu vedl ruku, kde začíná a končí, popisoval mu, jaké má barvy, ať se nadechne té vůně. To jsem si uvědomila, že já to všechno vidím, ale ten člověk si to musí představit a já nevím, jestli ta jeho představa je stejná jako moje, jestli si to stejně užívá. Silná byla i zmíněná zpětná vazba, kdy jsem se přesvědčila, že lidé v dnešní době ještě dokážou být k sobě upřímní, dokážou mluvit o věcech, které se jim líbí i nelíbí, s respektem vůči těm, kteří tam sedí a poslouchají. Také že dokážou ocenit druhého člověka. To mě nesmírně obohatilo a nabilo,“ dodala studentka.

Realizace expedice vyšla zhruba na 150 tisíc korun. Nemalou částkou vedle fakulty tělesné kultury studenty podpořil magistrát města Olomouce, část prostředků vybrali organizátoři také prostřednictvím crowdfundingové kampaně na portálu Startovač, partnery cesty byly i firmy jako Nutrend či Meyra.    

Expedice přes bar je vzdělávací projekt katedry aplikovaných pohybových aktivit fakulty tělesné kultury, jehož prostřednictvím studenti navazujícího magisterského studia pomáhají osobám s postižením překonávat bariéry a posouvat své vlastní hranice. Zároveň tak získávají praktické zkušenosti pro realizaci akcí pro osoby se zdravotním postižením pro výkon svého budoucího povolání. V minulosti již studenti uspořádali expedice ve Skandinávii nebo v Dolomitech, zavítali také do Švýcarska nebo Lichtenštejnska.

Romanistika UP spolupracuje s pařížskou Sorbonnou na digitalizaci archivních fondů

10. July 2019 - 7:52

Inventarizace, detailní deskripce a důsledná katalogizace archivních fondů, která povede k jejich digitalizaci. To je jedna z hlavních os mezinárodního projektu NUMERISLAV – digitalizovaná paměť slavistických studií, jehož cílem je zpřístupnit historické prameny badatelům z celého světa. Podílí se na něm i katedra romanistiky Filozofické fakulty UP.

Propojení humanitních studií s výpočetní technikou, tak zvané digital humanities, zažívá v dnešní době mohutný rozmach. Právě do této tendence se vřazuje mezinárodní projekt NUMERISLAV – digitalizovaná paměť slavistických studií, jehož hlavními řešiteli jsou pracovníci dvou badatelských subjektů spadajících pod pařížskou Sorbonnu: Ústavu slavistických studií a katedry Eur´Orbem, zaměřující se na společenskovědní bádání v oblasti střední a východní Evropy a Balkánu.

Informacím důležitým pro pochopení československé emigrace po únoru 1948 se v minulých týdnech věnoval v pařížském Ústavu slavistických studií Jan Zatloukal z katedry romanistiky FF. „Během své krátkodobé mise jsem se zaměřil na to, co se mi jevilo jako nejzajímavější, tedy na osobní korespondenci Vladimíra Pešky, jejíž podrobný soupis se mi podařilo provést za období 1948 -1969. Jsou to cenné prameny nejen pro poznání života a díla Pešky, ale vůbec pro pochopení československé emigrace po únoru 1948. Díky těmto dokumentům totiž můžeme nahlédnout nejen do fungování důležitých kulturních struktur, v nichž byli českoslovenští emigranti začlenění, jako například Rádio Svobodná Evropa, exilové časopisy Skutečnost, Sklizeň, Svědectví, ale později s uvolňováním komunistického režimu sledujeme i reflexi soudobého politického dění v Československu i ve Francii. Míním tím Pražské jaro, sovětskou okupaci a další,“ vysvětluje. Svou činnost někdy vnímá jako detektivku, neboť dešifrovat obtížně čitelný rukopis pisatele a rekonstruovat poškozené dokumenty, uspořádat dopisy v chronologickém sledu a v neposlední řadě také identifikovat mnoho neznámých pisatelů, je poměrně složité.

„Ústav slavistických studií nashromáždil za dobu své existence mimořádně cenné, často rukopisné, historické dokumenty a materiály. Jde zejména o dokumenty ruské, polské, bulharské a české provenience. Nezřídka se jedná o osobní pozůstalosti profesorů a vědců, kteří v ústavu přímo působili, nebo o pozůstalosti osobností žijících v emigraci, jejichž archiválie delegovali ústavu potomci po jejich smrti. Zcela čerstvě například obdržel ústav pro českou oblast významnou pozůstalost Huberta a Noémi Ripkových. Mezi nejvýznamnější fondy patří například pozůstalost profesorů Michaela Aucouturiera, André Mazona, Yvese Milleta, Vladimíra Vodolffa a Vladimíra Pešky,“ dodává romanista z UP. Právě prací s pozůstalostí Vladimíra Pešky strávil necelé tři týdny.

Důvod velkého objemu pozůstalosti bývalého knihovníka a profesora na Inalco (Institut national des langues et civilisations orientales) Vladimíra Pešky tkví mimo jiné v tom, že jsou v ní zahrnuty i pozůstalosti dalších českých osobností, které Peška po jejich smrti zachránil před likvidací. „Najdeme tam například několik boxů věnujících se spisovateli Janu Čepovi a Ivanu Krausovi, malíři Ivu Holému, vydavateli exilové revue Rencontres Jaroslavu Trnkovi a dalších,“ uvádí Jan Zatloukal, pro něhož spolupráce s Ústavem slavistických studií není novinkou. Již dříve se totiž zapojil do tvorby encyklopedického slovníku myslitelů střední Evropy po roce 1945, pro který zpracoval heslo „Jan Čep“.

„Pro zahraniční spolupracovníky poskytuje Sorbonna stipendium, které sice zcela nepokryje nákladný život v Paříži, ale v kombinaci s dalšími zdroji lze nalézt finanční krytí pro důstojný badatelský pobyt,“ uvádí ke svému několikatýdennímu pobytu. Doplňuje, že v jeho případě mu finančně pomohla francouzská strana, která uhradila letenky a ubytování. „Zbylé náklady jsem uhradil dílem z grantu FPVČ, dílem z katederních zdrojů díky podpoře jejího vedoucího Daniela Nemravy.“

Ústav slavistických studií v Paříži letos slaví 100. narozeniny. Jeho zřízení inicioval francouzský historik Ernest Denis, vznikl díky spolupráci francouzské a československé vlády. Od prvopočátku bylo jedním z jeho hlavních cílů šíření vědeckého poznání v oblasti slavistických studií. Ústav zastřešuje bohatou knihovnu i cenné archivní fondy. Je důležitým interdisciplinárním výzkumným centrem nejen pro badatele všech slovanských filologií, ale také historie, politických věd, mezinárodních vztahů, etnologie a dalších. Projekt NUMERISLAV vyvrcholí v roce 2023 na 17. slavistickém kongresu, který se poprvé v historii bude konat mimo území slovanské země. Uskuteční se v Paříži, právě v Ústavu slavistických studií. V jeho rámci budou i představeny výsledky projektu NUMERISLAV. 

S podporou Nadačního fondu UP za lepší právní gramotnost dětí

9. July 2019 - 8:15

Student Luděk Plachký v roce 2017. To byla doposud jediná stopa právnické fakulty v Nadačním fondu UP. To však již neplatí. K Luďku Plachkému se letos připojila Kateřina Augustinová. Svou žádostí přesvědčila správní radu fondu a díky finanční podpoře i ona může pracovat na svém vědecko-výzkumném projektu. V něm se zaměřuje na právní gramotnost dětí a mládeže.

„K získané podpoře přistupuji s ohromným respektem, zároveň se hrozně těším. Vím, že mě čeká spousta práce, bude to hodně náročný rok. Kéž by to všechno pěkně vyšlo,“ řekla Kateřina Augustinová, studentka 5. ročníku oboru Právo a absolventka bakalářského oboru Právo ve veřejné správě na PF UP.

Právní gramotnost pro ni rozhodně není nové téma. Dlouhodobě se mu věnuje nad rámec svých studijních povinností a řešit jej bude i ve své diplomové práci. „Jsem manažerkou projektu Erudium v rámci právnického spolku Nugis Finem. Přednášíme na základních i středních školách. Se studenty a žáky jsem v kontaktu a vidím, že úroveň jejich právních základů je často velmi nízká.“ Právě nespokojenost se současným stavem právního vzdělávání a snaha něco s tím udělat byly hlavní motivací Kateřiny Augustinové obrátit se na NF UP. S žádostí a koncepcí projektu jí pomohly Veronika Tomoszková a Lucia Madleňáková z katedry správního práva a finančního práva.

Na splnění svých cílů má pětadvacetiletá studentka rok. Nejprve bude zjišťovat hlavní důvody, proč lidé vyhledávají právní pomoc. K tomu jí pomůže statistka a zkušenosti ze Studentské právní poradny při PF UP. „Podle těchto podkladů vytvořím dotazník, který rozešlu na základní a střední školy. Na metodologii spolupracuji i se sociologem.“ Zjištěná fakta poté hodlá konzultovat s učiteli základů společenských věd a řediteli škol. Cenný pro ni bude právě jejich pohled z praxe. Na základě všech svých zjištění pak navrhne možná řešení. V poslední fázi svého projektu, na začátku roku 2020, navíc plánuje workshop pro učitele, který by jim měl pomoci učit právo efektivněji.

„Myslím, že můj projekt má ambici něco změnit. I kdyby má práce byla jen prvotním hybatelem pro další projekt, bude to super. Skvělým úspěchem by pro mě bylo například i to, kdybych pozměnila přístup aspoň několika učitelů,“ dodala Kateřina Augustinová.

V jejím projektu je toho ale ještě víc. Zavázala se k publikování odborných článků nebo k účasti na vědeckých sympóziích. Za sebou již má konferenci ENCLE (European Network for Clinical Legal Education), která se konala počátkem července v Bratislavě. „Mým cílem bylo potkat se na konferenci s profesorkou Elaine Hall z univerzity v Newcastlu a domluvit si  s ní spolupráci. Měla jsem možnost sledovat její práci již v rámci svého Erasmu pobytu. Je světovou špičkou v rámci klinického právního vzdělávání. Díky manželům Tomoszkovým z naší fakulty se mi podařilo domluvit měsíční pobyt. Celý říjen budu pracovat jako její asistentka,“ prozradila novinku Kateřina Augustinová. V prosinci potom ještě vyrazí do Indonésie, kde bude na celosvětové konferenci k právnímu vzdělávání prezentovat výsledky svého projektu.

Do vybrané společnosti studentů, kterým Nadační fond UP již pátým rokem vytváří příznivé podmínky pro podporu jejich projektů, se letos dostalo osm studentů ze čtyř fakult. Fond mezi ně rozdělil 745 020 korun, z toho Kateřina Augustinová získala 128 860 korun.

V Uměleckém centru začaly barokní slavnosti

8. July 2019 - 8:03

Krásné chvíle nabízí milovníkům barokní hudby sedmý ročník Olomouckých barokních slavností. Letos poprvé se festival propojil s novou akcí Barok Olomouc a zájemci se tak vedle barokní hudby mohou vydat i za pouličním divadlem či filmovým promítáním. Atmosféru barokních večerů podtrhne květinová výzdoba i barevné nasvícení památek.  

Včera se Atrium univerzitního Uměleckého centra opět rozezvučelo barokní hudbou. Ze čtyřiadvaceti večerů festivalu ten první patřil novodobé premiéře serenaty Il tribunale di Giove. Složil ji Karl Ditters von Dittersdorf a vůbec poprvé zazněla v roce 1775 na oslavách pruského krále Fridricha II. Velikého. Jednoaktovou serenatu, v níž bohové Apolón, Minerva, Mars a Štěstěna s podporou svých sborů přednášejí odlišné koncepty řízení Evropské unie, nabídne festival ještě dnes.

„Je to velké vzrušení studovat hudbu, kterou dvě stě padesát let nikdo neslyšel. A ještě větší vzrušení je pak tento zážitek sdílet s hudebníky a posluchači. Vždy, když sáhnete do archivu po neznámé věci, tak zároveň riskujete. Bude to posluchače bavit? Jovův tribunál je podle mě reprezentativní skvost. Přijďte si ho poslechnout,“ uvedl skladatel Tomáš Hanzlík z katedry hudební výchovy pedagogické fakulty.

Zítřek už bude patřit operám, věnovaným Wolfgangu Hanibalovi ze Schrattenbachu. Zachovalo se z nich pouze libreto, které nově zkomponoval skladatel Tomáš Hanzlík. Piramo e Tisbe (1712) je první doloženou operou provozovanou na Moravě. Jejími autory byli salcburští umělci Francesco Maria Raffaelini a Mathias Sigismund Biechteler. Autorem ztracené hudby i libreta opery Endymio (1727), která je podobenstvím o nestárnoucí kráse umění, byl řeholní skladatel piarista P. David Kopecký a S. Joanne.

Jedno představení na více místech

Jednou z novinek letošního festivalu je umístění představení do několika prostor Uměleckého centra, do Atria, chodby i Kaple Božího Těla. Jde o jedinečné Míčovo oratorium Zpívané rozjímání, které skladatel zkomponoval v roce 1727 pro jaroměřického hraběte Jana Adama z Questenbergu. Oratorium bude uvedeno dobovým kázáním Pavla Josefa Axlara ze sbírky Nábožný horlivý vůdce do města svatého Jeruzaléma z roku 1720. V první části večera zazní i novodobá premiéra Koncertu pro cembalo Josefa Antonína Štěpána.

Barok Olomouc 2019

Letos poprvé se Olomoucké barokní slavnosti propojily s akcí Barok Olomouc. „Barokní stopa je v Olomouci výrazná, co se týká architektury, umění či církevního a univerzitního působení. Letos poprvé bude v rámci barokních slavností na Horním náměstí doprovodný program. Chceme tím vytvořit pomyslnou předehru k příštímu roku, kdy máme zájem oživovat centrum města po celý červenec. Navíc si v průběhu příštího roku budeme připomínat dvacáté výročí zapsání barokního Čestného sloupu Nejsvětější Trojice na seznam památek UNESCO,“ uvedla náměstkyně primátora Markéta Záleská. Město v rámci akce Barok Olomouc pořádá tři letní večery. První se uskuteční 12. července, další budou následovat o víkendu 26. a 27. července. Všechny tyto dny nabídnou hudbou, tanec, filmová promítání a pouliční umění. Na své si přijdou i děti, které se mohou těšit na loutkové divadlo a tvořivé dílny. Atmosféru večerů podtrhne květinová výzdoba a barevné nasvícení památek. Více ZDE.

Olomoucká vědkyně přibližuje zapomenuté osudy namibijských dětí

5. July 2019 - 8:00

Je to příběh zčásti dojemný, zčásti smutný a zčásti znepokojivý. Je to příběh 56 afrických dětských válečných polosirotků, které přijal tehdejší československý režim v rámci socialistické spolupráce, aby se tady učili a zapomněli na válku. Téměř neznámé osudy tzv. namibijských Čechů mapuje ve svém výzkumu Kateřina Mildnerová z FF UP. Text přinesl červnový magazín Žurnál UP.

Je to vyprávění o „černých Češích s bílou duší“, kteří se po letech museli vrátit do Namibie – země, kterou neznali, jejímž jazykem nemluvili a v níž nechtěli žít. Ale hlavně je to svědectví o tom, jak si režimy a politici hráli s dětmi jako s figurkami v Člověče nezlob se.

Afrikanistka z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie filozofické fakulty se o Namibijcích, kteří se považují za Čechy, poprvé dozvěděla v roce 2000 při svých studiích na univerzitě v Plzni. Tam poznala dvě studentky z Namibie, které mluvily česky a ke svému „češství“ se hrdě hlásily. „Zaujalo mě téma obyčejného člověka na pozadí velkých dějin. Člověka, který je ve vleku událostí, a protože je dítě, tak nemůže sám vůbec nic ovlivnit. Je jak rostlinka, kterou vytrhneme a snažíme se ji přesadit do jiného prostředí, kde ona už ale nezakoření a není schopna dalšího plnohodnotného života,“ vysvětluje počátky svého výzkumu.

Československá idyla

Kateřina Mildnerová mluví o 56 dětech, které se dostaly v polovině osmdesátých let do tehdejšího socialistického Československa. V Namibii, která byla jednou z posledních afrických kolonií, totiž probíhaly dlouholeté boje za nezávislost. Guerillovou válku vedlo tamní SWAPO, národně osvobozenecké hnutí, jehož aktivity podporovaly země tehdejšího východního bloku. I proto dostali jeho vojenští představitelé nabídku poslat téměř šedesátku kluků a holčiček ve věku pěti až sedmi let na vychování a vzdělání do spřátelené socialistické země.

Děti byly od roku 1985 umístěné v internátní škole v Bartošovicích, v roce 1988 je převezli do nově zrekonstruované základní internátní školy do Prachatic. Učily se česky, sportovaly, chodily do školy. Některé si „adoptovaly“ české rodiny a braly je na víkendy, na prázdniny. Také je využíval k propagaci režim – rozesmátí černoušci – SWAPO pionýři zpívali a defilovali v prvomájových průvodech. „Jejich pobyt byl pro ně idylický, bylo o ně velmi dobře postaráno, měli čerstvé exotické ovoce a dobré vybavení,“ popisuje Mildnerová.

Konec snu a africká realita

Idyla skončila pro nic netušící děti na počátku devadesátých let, kdy Namibie vyhlásila nezávislost. Nově ustavená republika požádala o vydání svých občanů. Po složitých diplomatických jednáních se děti opravdu na podzim 1991 vrátily.  Nebyl to šťastný návrat. Přijely do země, kterou neznaly a jejímž jazykem nemluvily. Navíc několik let byla skupina zvyklá být stále spolu. I to skončilo.

V roce 2017 se Kateřina Mildnerová poprvé vydala na terénní výzkum do Namibie. Se situací už byla obeznámena, protože tématem se před ní zabýval její manžel – antropolog. Práci ale nedokončil a ona ji převzala. „Příjezd byl neuvěřitelný, přijali mě s otevřenou náručí. Byla jsem symbolem všeho, co milují. Ta důvěra, která se s respondentem navazuje při výzkumu dlouhé týdny i měsíce, byla okamžitá,“ popisuje vědkyně.

Podařilo se jí zkontaktovat a zmapovat osudy 38 dnešních čtyřicátníků. Ve většině případů ale nešlo o příběhy s happy endem. „Bylo to různé. Někteří rodiče, tedy matky, protože otcové, buď padli v boji, nebo byli neznámí, byli vysokými hodnostáři ve vládnoucí straně a ty děti pak měly cestičku vyšlapanou. Těch ale bylo minimum. Většina žila v těžkých životních podmínkách, ve slumech, v plechových boudách bez pitné vody na hranici chudoby,“ vypráví a vzpomíná například na mladou ženu žijící ve stanu, která ale do dneška schovává pomačkané vysvědčení se samými jedničkami z Prachatic. Návrat do Namibie byl totiž pro prachatické děti velmi těžký – byly rozmístěny ke svým či adoptivním rodinám po celé zemi, mnozí z nich se ocitli na zaostalém venkově bez elektřiny. Některé rodiny tehdy třináctileté dívky, které se staly s evropským vzděláním dobrým artiklem, ihned „provdaly“.

„Mnozí měli velké psychické potíže, neznali místní jazyk, ani angličtinu, takže měli problém se vůbec začlenit do tamního vzdělávacího systému, z části z nich se stali bezdomovci, dostali se na samé dno, někteří propadli alkoholu nebo drogám. Všichni prožívali těžké stavy kulturního vykořenění a samoty a bezmoci,“ vysvětluje Kateřina Mildnerová.

Nesnadné návraty

Jak dodává, ani po 28 letech života v Namibii se mnozí z nich nevzdali snu o návratu domů – do Česka. „Jedním z téměř neuvěřitelných zjištění mého výzkumu je, že oni se i po tolika letech cítí být Čechy, stále mluví česky, používají svá česká jména, která jim daly vychovatelky tady, jsou spolu stále v kontaktu. Mimochodem, i své děti pojmenovávají po českých pohádkových postavách – Růženka, Zlatovláska, Popelka,“ vyjmenovává vědkyně z Univerzity Palackého.

Případný návrat dnes již dospělých lidí do proměněné země ale nebude snadný. Někteří už tu zkušenost mají. V devadesátých let mohli znovu přijet a studovat vysokou školu. „Přijelo jich 15, ale většina nedostudovala. Dostudovali čtyři nebo pět, zbylí to vnímali jako návrat do bezstarostného dětství a nebyli schopni na školách fungovat. Nakonec byli deportováni. Ale i ti, co dostudovali, měli po návratu do Namibie těžkou pozici. Jejich diplomy nechtěli uznat, a tak je nikdo nechtěl zaměstnat. Nakonec se to ale podařilo a v současné době ti, kteří mají českou vysokou školu, pracují v poměrně slušných pozicích.“

Sociální experimenty nekončí dobře

Kateřina Mildnerová je vědkyně, vedle terénního výzkumu pracuje v archivech a výsledkem její práce by měla být na podzim kniha o namibijských Češích. „Knížka není jediným výsledkem mé práce. V současné době připravujeme ve spolupráci s Audiovizuální produkcí Univerzity Palackého i dokumentární film. A také se mi podařilo díky výzkumu spojit přes sociální sítě české rodiny s tehdejšími dětmi, kterým se tady věnovaly. Bylo to hodně emotivní.“

Na počátku léta se část hrdinů tohoto příběhu vrátila do Česka, měli by tady pracovat. „Jejich vize je taková, že budou pracovat a až něco vydělají, tak sem chtějí dostat své děti, aby s nimi tady mohly žít,“ popisuje plány Kateřina Mildnerová a jen na okraj dodává, že nikdo z těchto Namibijců neplánuje přivést si do Česka manžela či manželku. „Žádné z těch manželství totiž nedopadlo dobře, ty kulturní rozdíly byly tak velké, že to nešlo. Jediné spokojené manželství mají ti, kteří mají českého partnera. To jsou například dívky, které u nás studovaly vysokou školu, našly si českého muže a on s nimi žije v Namibii. Tam to funguje.“

Každý příběh by měl přinést i nějaké poučení. Kateřina Mildnerová ho formuluje docela přesně, byť ne zrovna optimisticky. „Osud namibijských dětí je důkazem, že jakákoli politická manipulace s dětmi je nebezpečná a může natrvalo poškodit dětskou psychiku. Kvůli tomuto sociálnímu experimentu mají tyto děti šrámy na duši do konce života.“

Kateřina Mildnerová (* 1978)

Afrikanistka a sociální a kulturní antropoložka, která působí na Katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP. Předsedkyně České asociace pro africká studia. Odborně se zabývá religiozitou subsaharské Afriky a problematikou identity a pojetí domova u migrantů, absolvovala několik výzkumných pobytů v Zambii, Beninu a Namibii. Je autorkou tří monografií: Můj soused čaroděj (2008) a Pití fetišů – Náboženství a umění vodun v Beninu (2012), From where does the bad wind blow. Spiritual healing and witchcraft in Zambia, Lusaka (2015). V současné době připravuje monografii o identitě a pojetí domova u namibijských Čechů.

 

 

Letní škola medicínského práva láká na alternativní řešení sporů

4. July 2019 - 14:50

Právnická fakulta již popáté připravuje letní školu medicínského práva. Letošní ročník, který bude zaměřený na alternativní řešení sporů ve zdravotnictví, startuje v neděli 7. července. Pro nové poznatky a zkušenosti a také za poznáním Česka a nových přátel přijede do Olomouce na pětadvacet zahraničních studentů.

Pátý ročník Summer Law School Olomouc on Medical Law potrvá čtrnáct dnů. „Tentokrát jsme zvolili téma alternativní řešení sporů, o kterém jsme přesvědčeni, že má v každodenní zdravotnickoprávní praxi velkou budoucnost. Není totiž používáno jen ve sporech o náhradu újmy způsobené při poskytování zdravotní péče, ale také pro řešení sporů mezi poskytovateli zdravotních služeb, pojišťovnami a pacienty. Alternativní řešení sporů, které zahrnuje negociaci, mediaci, rozhodčí řízení a další metody mimo tradiční soudní řízení, je často chváleno pro svoji nákladovou a časovou efektivitu, flexibilitu, důvěrnost a zohledňování okolností konkrétních případů,“ vysvětlil za organizační tým Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti.

Letní škola medicínského práva cílí tradičně hlavně na zahraniční studenty. Mezi přihlášenými jsou letos vysokoškoláci z Itálie, Velké Británie, Ruska, Íránu nebo například Peru. Přihlásit se ale mohli i posluchači pořádající fakulty, pro které bylo vypsáno speciální stipendium na úhradu účastnického poplatku.

Odborný program nabídne během dvou týdnů řadu přednášek, workshopů, ale například i praktické cvičení pro dekontaminaci zraněných osob nebo návštěvu pitevny. „Mezi přednášejícími budou odborníci z naší a z pražské právnické fakulty, z olomoucké lékařské fakulty a fakulty zdravotnických věd nebo expertka z Fakultní nemocnice Olomouc. Nepodceňujeme ani doprovodný program. Účastníkům chceme ukázat kromě Olomouce Prahu, Bouzov, plánujeme výlet do Litovle, návštěvu zoo nebo laser arény,“ vyjmenoval Daniel Pospíšil, který se výrazně podílí na organizaci.

Účastníci Summer Law School Olomouc on Medical Law po jejím úspěšném absolvování získají pět mezinárodně uznávaných ECTS kreditů. Akce má i přehlednou webovou stránku s kompletními informacemi.

UP má další čtyři Fulbrightovy stipendisty

4. July 2019 - 11:52

Česko-americký vládní stipendijní program spravovaný Komisí J. Williama Fulbrighta umožní v příštím akademickém roce vycestovat čtyřem lidem z UP na prestižní univerzity ve Spojených státech amerických.  

Lenka Krůzová z Laboratoře cytogenetiky a molekulární cytogenetiky Hemato-onkologické kliniky FNOl a LF UP, Jan Tomáštík ze Společné laboratoře optiky PřF UP a Fyzikálního ústavu AV ČR, Petr Vaněk z II. interní kliniky FNOl a LF UP a Jan Buráň, student druhého ročníku FF UP, získali prestižní stipendium J. W. Fulbrighta.

„Je to pro mne obrovský úspěch, skvělá příležitost, ale i velká zodpovědnost. Dostala jsem možnost, která mi může pomoci posunout se ve vzdělání, kariéře i v životě,“ řekla Lenka Krůzová z Laboratoře cytogenetiky a molekulární cytogenetiky FNOl a LF UP. Několik let se věnuje chronické lymfocytární leukémii (CLL) a Moores Cancer Center na University of California si vybrala především kvůli profesorovi Thomasi Kippsovi, který tamní centrum vede a který je nejen předním světovým odborníkem na chronickou lymfocytární leukémii, ale i odborník na její terapii.

„V poslední době jsem pracovala hlavně na komplexních karyotypech. V USA bych chtěla studovat korelace mezi cytogenetickými aberacemi a somatickými mutacemi, které vedou k nestabilitě genomu. Mám v plánu pokračovat i ve studiu signální dráhy ROR1, což je receptor, který ovlivňuje buněčnou migraci, proliferaci a přežívání. Protilátky tohoto receptoru v kombinaci s dalšími terapeutiky by tak mohly být dalším léčebným přístupem pro pacienty s CLL,“ vysvětlila Lenka Krůzová. Thomase Kippse by ráda pozvala do Olomouce na tradiční Olomoucké hematologické dny.

„Začátky za oceánem jistě nebudou úplně jednoduché, nicméně situace tak zvaně mimo komfortní zónu vás posouvají dál. Proto bych chtěla poděkovat Fulbrightově komisi, která mě vybrala a dala mi tuto příležitost. Děkuji také všem, kteří mi psali doporučení a během příprav mě podporovali a podporují. Samozřejmě velmi děkuji za vstřícný přístup i vedení kliniky,“ dodala.  

Za oceán vycestuje i lékař Petr Vaněk z II. interní kliniky FNOl a LF UP. „Je to velká výzva, profesní zlom, zároveň odměna. Katedra medicíny University of Minnesota je jedním z nejlepších výzkumných pracovišť v zemi. Tamní gastroenterologická klinika je mezinárodním centrem excelence v rámci digestivní endoskopie a pankreatických onemocnění. Jsou průkopníky autotransplantace slinivky břišní, provádí nejvíce výkonů ERCP v USA ročně a jako jedna ze čtyř institucí obdrželi grant SPORE pro výzkum karcinomu pankreatu,“ uvedl. Petr Vaněk se připojí k tamnímu týmu, který se zabývá nekrotizující pankreatitidou, konkrétně jejími komplikacemi. „Mou výzkumnou oblastí je endoskopická léčba tekutinových kolekcí pankreatu a doposud málo probádaný syndrom odpojené kaudy pankreatu. Věřím, že tímto pobytem položím základy pokračující spolupráce mezi klinikami v Olomouci a Minneapolis a že bude rozhodujícím obdobím mého profesního rozvoje,“ dodal. 

Do USA pojede také Jan Tomáštík, který pracuje ve Společné laboratoři optiky. Loni ukončil doktorát, v němž se zaměřoval na charakterizaci tenkých SiCN vrstev. Díky Fulbrightovu stipendiu se deset měsíců bude věnovat výzkumu a rozšiřovat si znalosti na Virginia Tech University v týmu profesorky Kathy Lu, expertky na porézní keramické vrstvy.

„Prakticky všechny objekty integrují s okolním světem prostřednictvím svého povrchu, ať už se jedná o list pily, nůžky, ložisko v autě, brýle nebo vnitřní povrch komory reaktoru. Proto jsou povrchové vrstvy neboli filmy zajímavé. Pro vylepšení vlastností mnoha objektů či části strojů je nemusíme vyrábět z lepších a dražších materiálů, ale stačí upravit povrch - například pevnou a odolnou keramickou vrstvou. Vrstvy musejí v praxi dobře držet a dlouho vydržet funkční. To je ve zkratce jádro mé specializace,“ uvedl Jan Tomáštík.

Porézní keramické vrstvy, kterým se bude v USA věnovat, jsou hybridním materiálem kombinující pevnost keramiky s velkým aktivním povrchem dosahujícím stovek čtverečních metrů na gram materiálu. Ten se získá díky propojené struktuře maličkých pórů a nano-pórů, což přináší skvělou využitelnost pro chemickou katalýzu, ale například i jako obložení vnitřku fúzních reaktorů, jejichž první generace se poslední desítky let vyvíjí nebo jako materiál pro vodíkové energetické články.

Fulbrightovo stipendium získal i Petr Vaněk, odborný asistent II. interní kliniky LF UP a FNOl, který vycestuje na University of Minnesota a také Jan Buráň, student FF UP, který koncem srpna odjíždí na čtyři měsíce na Princeton University. S profesorem Philipem Pettitem bude konzultovat svůj aktuální projekt – kritiku potenciálně totalitárních tendencí v myšlení Carla Schmitta a jeho dnešních pokračovatelů. „Očekávám, že se výrazně posunu ve svých znalostech a schopnostech. Velmi děkuju všem, kteří mě podpořili. Děkuji i Fulbrightově komisi, bez ní bych prostředky na pobyt na Princeton University sháněl jen velmi těžko,“ řekl.  

V rámci Fulbrightova stipendijního programu financovaného českou a americkou vládou vyjede v akademickém roce 2019/2020 do USA jedenatřicet českých vědců, studentů a pracovníků neziskového sektoru. Podle Hany Ripkové, ředitelky Fulbrightovy komise, je letošní vybraná skupina stipendistů velmi pestrá, a to jak s ohledem na domovské české instituce, tak i obory. Tradiční dominanci akademiků z Karlovy univerzity a Akademie věd letos úspěšně narušila velká skupina stipendistů z mnoha dalších českých univerzit. Na rozdíl od předchozích let, kdy dominovaly přírodovědné a technické obory, letos mírně převažuje zastoupení společenskovědních oborů.

Počet českých stipendistů, kteří od založení Fulbrigtovy komise před 28 lety získali Fulbrightovo stipendium, se blíží jedné tisícovce. Díky štědré podpoře ministerstva školství i americké strany patří česko-americký program mezi ty větší v Evropě, lídrem je hlavně v počtu vysílaných vědců a přednášejících.

Posláním Komise J. Williama Fulbrighta je podpora vzájemného porozumění mezi občany České republiky a USA prostřednictvím vzdělávacích, vědeckých a kulturních výměn. Komise za tím účelem spravuje česko-americký program vládních stipendií a poskytuje informační a poradenské služby pro zájemce o studium v USA. Bližší informace o Fulbrightově komisi ZDE.

Úspěšné „akademičky“: Univerzita Palackého je opět čtvrtá

4. July 2019 - 7:18

Loňské čtvrté místo v celkovém hodnocení škol se podařilo obhájit reprezentantům Univerzity Palackého na letošních osmnáctých Českých akademických hrách. Hostilo je Vysoké učení technické v Brně. Olomoučtí sportovci vybojovali šedesát tři medailí, z toho pětadvacet těch nejcennějších.

Nejčastějšími přispěvateli do medailové sbírky byli už tradičně účastníci plaveckých disciplín. Stejně jako vloni na stupně vítězů nejčastěji vystoupali studenti fakulty tělesné kultury a kolegové ze Zlínského plaveckého klubu Gabriela Chudárková, která si vyplavala devět zlatých a tři stříbrné medaile, a Jan Slíva, který získal jedenáct medailí, z toho pět zlatých. Oba závodili jak v klasickém, tak ploutvovém plavání.

„Na osobní úspěchy jsem se tolik nesoustředil, především jsem doufal, že se nám podaří zopakovat vítězství mezi muži. To se nám téměř podařilo, skončili jsme na děleném prvním místě. Letošní konkurence byla větší než vloni, do Brna se sjela širší česká plavecká špička, i proto si vážím letošního úspěchu více. Jsem rád, že jsem udržel formu z mistrovství ČR a mohl jsem Univerzitě Palackého svými výkony pomoci k bodům,“ uvedl Jan Slíva, jehož hlavním plaveckým stylem je motýlek. V bazénu dále bodovali například Beáta Polišenská, Martin Mazáč nebo Jakub Jarolím.

Celkové pořadí škol na ČAH 2019

1. Univerzita Karlova

2. Masarykova univerzita

3. Vysoké učení technické

4. Univerzita Palackého

5. Západočeská univerzita

Kompletní výsledky jsou k dispozici zde

Nejcennější kovy cinkly závodníkům z Univerzity Palackého také na atletickém stadionu. Jiří Odvářka byl nejrychlejší ve sprintu přes překážky, sprinterka Lucie Domská brala zlato, stejně jako vloni, hned dvakrát – jednou na stovce a podruhé jako členka vítězné štafety 4x 100 metrů. „Vedro mi nevadilo, ale protivítr byl špatný. S časem 12,02 sekundy jsem nicméně spokojená. Můj nejlepší čas to ale není, vloni jsem stovku zaběhla za 11,72 sekundy. Říkala jsem si, že bych letošní sezonu chtěla jen pod 12 sekund. Sice se mi už podařilo vyrovnat svůj loňský nejlepší výkon, ale zároveň mám už tři časy nad 12 sekund včetně tohoto z akademických her, tak mi to asi úplně nevyjde,“ prozradila s úsměvem studentka fyzioterapie. Nutno dodat, že nejrychlejší byla i olomoucká ženská štafeta 4x 400 metrů.

O vůbec první úspěchy Univerzity Palackého na letošních Českých akademických hrách se postarali hned v první soutěžní den judisté. Lukáš Janiš ovládl váhu do 60 kg, stříbro ve svých kategoriích vybojovala Ivana Roupcová, František Šmehlík a Marek Švestka, bronz přidal Daniel Vydra. Za zmínku určitě stojí také první místa tenistů Karolíny Porubské a Lukáše Dillenze ve dvouhře či Lucie Ryšťákové v aerobiku, stříbra veslařů nebo bronzové umístění Michaely Matúšové v boulderingu.

Olomoučtí reprezentanti se nenechali zahanbit ani v kolektivních disciplínách. Další zlatou kapitolu své účasti na Českých akademických hrách připsaly házenkářky, jejich mužští kolegové skončili třetí. Bronzovými medailemi zakončily své turnaje také futsalistky a basketbalistky. „V zápase o bronz jsme nastoupily proti výběru Západočeské univerzity, který měl ve svých řadách i několik hráček z extraligového týmu Strakonic. Zápas nebyl vůbec jednoduchý, do poslední čtvrtiny byl téměř vyrovnaný. Chuť zvítězit a vidina medaile nás však hnaly dopředu a zápas jsme dotáhly do vítězného konce,“ přiblížila rozhodující boj basketbalistka Kateřina Jedličková. „Velkou zásluhu na konečném umístění má trenér týmu Jakub Stodůlka, který náš tým výborně vedl, jeho trenérské zkušenosti měly na nás velký vliv a hlavně výběr signálů byl v posledním zápase rozhodující,“ dodala.

Úspěšní sportovci se mohou podle koordinátora univerzitní reprezentace Vítězslava Pruknera těšit na finanční odměnu. „Za každou zlatou medaili získávají mimořádné sportovní stipendium 3000 korun, za stříbrnou 2000 korun a za bronzovou 1000 korun. Poděkování za úspěšnou reprezentaci ovšem nepatří jen sportovcům, ale rovněž všem garantům sportů, kteří zajistili účast sportovců a sportovních týmů UP v soutěžích, a také všem, kteří osobně působili jako trenéři družstev přímo v dějišti her v Brně,“ podotkl Vítězslav Prukner.

Univerzitu Palackého na Českých akademických hrách v Brně reprezentovalo 159 sportovců. Celkem bylo do soutěží ve dvaadvaceti odvětvích přihlášeno téměř 1900 studentů z českých vysokých a vyšších odborných škol. Pořadatelství osmnáctého ročníku her se ujalo brněnské Vysoké učení technické, které si letos připomíná 120. výročí svého založení. 

Pages