Novinky z PřF a UP

Profesor Yuk-Ming Dennis Lo z Chinese University of Hong Kong, který je označován za vážného kandidáta na udělení Nobelovy ceny, obdržel za dlouhodobou spolupráci s olomouckými lékaři a vědci zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého. Z rukou rektora Martina Procházky ji převzal na kongresu věnovaném tématu volně cirkulující DNA (cfDNA) a lékařské praxi, který se konal v Olomouci.

Uznávaný vědec z Hongkongu před časem dokázal, že v krvi těhotné ženy lze rozpoznat a laboratorně oddělit DNA nenarozeného dítěte. Neinvazivním způsobem je tak možné určit, zda je dítě ohroženo vrozenými vývojovými vadami, či nikoliv.

„Profesor Lo je jedna z nejvýraznějších osobností v oblasti lékařské genetiky a fetální medicíny, jeho objev naprosto změnil prenatální diagnostiku. Když to řeknu laicky, těhotné ženy již nemusí chodit na odběr plodové vody, některé genetické vady jsme totiž schopni diagnostikovat z odebrané krve. Výrazně se tak snížilo riziko potratů a komplikací spojených s invazivní prenatální diagnostikou,“ přiblížil rektor Martin Procházka, který se své odborné práci zaměřuje mimo jiné na prenatální péči a riziková těhotenství a před zvolením rektorem vedl Ústav lékařské genetiky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

„Spolupráce profesora Lo s Univerzitou Palackého, respektive Ústavem lékařské genetiky začala zhruba před dvanácti lety. Osobně na ústavu přednášel, seznámil nás s novými metodami. Od té doby spolupracuje s lékaři a vědci nejen v Olomouci, ale v celé ČR pravidelně, přednáší, účastní se několika projektů. Je to špičkový vědec,“ doplnil k laureátovi zlaté univerzitní medaile rektor.

Kromě Univerzity Palackého ocenila profesora Dennise Lo za jeho přínos také Společnost lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP, a sice Mendelovou medailí a čestným členstvím, a Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. „Velmi za tato ocenění děkuji a těším se na další spolupráci,“ reagoval na pocty profesor Lo, který však skromně dodal, že za onou proměnou prenatální diagnostiky je práce mnoha vědců po celém světě.

Ocenění odborných společností na kongresu o cfDNA převzali také Howard S. Cuckle, emeritní profesor University of Leeds, Peter Benn, emeritní profesor University of Connecticut, a Jiří Šantavý, který stál u zrodu olomouckého Ústavu lékařské genetiky a také u počátků jeho spolupráce s profesorem Lo.

„Pro náš obor, tehdy vlastně úplně nový, byla mezinárodní spolupráce velice důležitá. Podařilo se nám navázat cenné kontakty se třemi takovými koryfeji, předními osobnostmi ve světovém měřítku, byli to jednak Hans Galjaard z Rotterdamu a Kypros Herodotou Nicolaides z Velké Británie, kteří později obdrželi i čestný doktorát UP, a jednak právě Dennis Lo, který je doslova otcem neinvazivních metod v prenatální diagnostice,“ připomněl dřívější dlouholetý přednosta Ústavu lékařské genetiky.

Nejen na rozvoji důležitých mezinárodních spoluprací ústavu se podílela i Ishraq Dhaifalah, jejíž tým šestý ročník středo- a východoevropského kongresu o cfDNA a lékařské praxi v Olomouci uspořádal, a sice pod záštitou rektora UP Martina Procházky, zvoleného prezidenta Evropské federace klinické chemie Tomáš Zimy a předsedy Společnosti lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP Milana Macka. Během dvoudenního odborného setkání vystoupili se svými příspěvky odborníci nejen z Česka, Slovenska, Maďarska či Chorvatska, ale také například z Dánska, Finska, USA nebo Velké Británie. Přednášky byly zaměřené na cfDNA v oblasti prenatální péče, diagnostiky autoimunitních onemocnění nebo rakoviny.

Když Valentýna Himmelová, studentka programu Rekreologie – pedagogika volného času na Fakultě tělesné kultury UP, nastoupila při distančním studiu během epidemie covidu-19 do zaměstnání, poprvé si uvědomila, že volnost, kterou do té doby měla, byla výsadou. Tento poznatek se stal jednou z pohnutek k volbě tématu bakalářské práce věnované fenoménu ztráty prázdnin při přechodu ze studia do pracovního poměru. Svou prací zaujala i v časopise World Leisure Journal, který ji v upravené podobě vydal.

Školitel studentky Ivo Jirásek i vedoucí katedry rekreologie Zdeněk Hamřík se shodují, že jde o velký úspěch.

„Valentýna Himmelová přišla s tématem, které bylo vskutku neobvyklé, a dlouho jsme hledali, jak k němu vůbec přistoupit. Je však pracovitá a poradila si se všemi problémy velmi dobře. To, že by mohla být práce v upravené podobě publikovaná, jsem jí navrhl po úspěšné obhajobě. Oslovený časopis text přijal, už to ukazuje, že její nápad byl opravdu originální, zasluhující si mezinárodní pozornost. Vnímám to jako mimořádný úspěch a za sebe jí můžu pouze pogratulovat a poděkovat za příkladnou spolupráci,“ uvedl Ivo Jirásek.

„Na rekreologii máme spoustu kreativních a šikovných studentů, ale není běžné, aby někdo publikoval článek vycházející z bakalářské práce v mezinárodním odborném časopise, navíc jako první autor. V oboru leisure sciences se trochu potýkáme s tím, že časopisy publikují už jen hodně originální témata, protože řada věcí již publikována byla, navíc těch periodik není moc. O to je úspěch Valentýny Himmelové cennější,“ dodal Zdeněk Hamřík.

Sama studentka vnímá zveřejnění článku ve World Leisure Journal (viz zde) jako velkou poctu. „Když jsem začínala bakalářskou práci psát, proběhlo mi hlavou nespočet myšlenek o tom, že nikdo nebude číst takové množství prací a že se jedná pouze o formalitu. Moc mě těší, že nakonec ta má práce k něčemu byla a že se dostane do světa. Mimo jiné je to pro mě velká motivace pokračovat ve studiu a případně prohloubit tuto problematiku v diplomové práci,“ řekla s tím, že se na katedře cítí jako doma a ráda by tu dále rozvíjela svůj potenciál.

Téma fenoménu ztráty prázdnin si Valentýna Himmelová pro svou bakalářskou práci vybrala nejen kvůli vlastní zkušenosti z doby covidu. Už odmala si uvědomovala to, že rodiče na rozdíl od dětí prázdniny nemají. Dalším podnětem byl výrok spolužačky, která se zmínila, že má vždy v létě nutkání dát v práci výpověď.

„Metodou chápajícího rozhovoru jsem v rámci kvalitativního výzkumu zjišťovala od respondentů, jak se se ztrátou prázdnin vyrovnávali. Na základě získaných dat jsem se pak snažila tento fenomén objasnit pomocí interpretativní fenomenologické analýzy. Subjektivní prožívání ztráty prázdnin se u respondentů lišilo na základě mnoha proměnných, ze kterých jsem vyvodila pět základních mediátorů: typ zaměstnání, zvyk související s dříve prožívanými prázdninami, míru přijetí nové role, způsob trávení dovolené (aktivní vs. pasivní) a hodnotovou orientaci,“ přiblížila.

„Výsledky potvrdily, že nástup do zaměstnání na hlavní pracovní poměr provází úbytek volných dnů. Není to však pouze ztráta množství volných dnů, ale také ztráta jistoty z hlediska danosti termínu dovolené. Zaměstnanci musí o termíny žádat a jejich zaměstnavatelé nejsou povinni daný termín schválit. Flexibilita vybírání dovolené se tak v různých zaměstnáních liší a může značně komplikovat trávení volného času, a to především pokud chceme sladit termín dovolené s další pracující osobou,“ dodala rekreoložka.

Valentýna Himmelová pochází z Prahy, na Fakultě tělesné kultury UP nyní studuje navazující magisterskou rekreologii. Odmala chodila do skautského oddílu, jeho pozdější vedení jí dalo základ v oblasti volnočasové pedagogiky. Lásku k přírodě, outdoorovým aktivitám a sportu upevňovali také její rodiče. Vyzkoušela celou řadu sportů, nejdéle vydržela u horolezectví a jezdectví, nyní se věnuje mimo jiné pole dance. Pohyb je pro ni radost a doufá, že to tak zůstane i dále.

Moravskou vernisáž piva letos v květnu poprvé doprovodí degustační soutěž zaměřená na piva uvařená studenty v domácích podmínkách či ve školních mikropivovarech. Ty už v Česku fungují na několika středních a vysokých školách. Soutěž, nazvaná Studentská pivní liga, se bude konat 25. května v prostorách pivovaru Univerzity Palackého v Olomouci EUREKA, který provozuje její přírodovědecká fakulta.

Každá střední či vysoká škola může do Studentské pivní ligy přihlásit maximálně deset vzorků piv z vlastní produkce. Degustační kategorie budou zaměřeny na světlé ležáky českého typu (BJCP3A a 3B), tmavé svrchně kvašené pivo bez omezení stupňovitosti, pivo z alternativních obilovin bez omezení stupňovitosti (BJCP 31A) a Brett Saison.

Studenti mohou své vzorky piva, uvařeného pod záštitou školního pivovaru, zaregistrovat do soutěže na webu, kde jsou dostupná také podrobná pravidla. „Aby mohli být přijati do Studentské pivní ligy, v rámci které nemusí platit registrační poplatek, je nutné do poznámky v registraci uvést informaci o tom, jakou školu či pivovar zastupují. Školu poté požádám o informaci, kteří studenti se soutěže zúčastní. Jedná se o dvojitou kontrolu,“ uvedl spoluorganizátor soutěže Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Univerzitní pivovar EUREKA se do Moravské vernisáže piva, kterou bude v květnu hostit olomoucké Výstaviště Flora, zapojil již v loni. Studenti z přírodovědecké fakulty na této přehlídce produkce malých pivovarů prezentovali svůj recept na pivo KaraMnich. „Na základě této spolupráce jsme dostali možnost se aktivně zapojit také do organizace letošního ročníku Moravské vernisáže piva, a to formou spoluorganizování domovarnické soutěže, která bude probíhat na přírodovědecké fakultě. Navíc vznikl nápad zapojit do soutěže také studenty, jejichž střední nebo vysoká škola je napojena na nějaký pivovar,“ dodal Lukáš Kučera.

V olomouckém Arcibiskupském paláci byl do funkce děkana Právnické fakulty UP slavnostně uveden Václav Stehlík. Děkanskou insignii převzal z rukou rektora Martina Procházky a předsedy fakultního akademického senátu Michala Bartoně. Václav Stehlík povede fakultu následující čtyři roky. V lednu započaté funkční období jen pro něj druhým v pořadí.

Samotné inauguraci předcházelo formální odstoupení z funkce děkana, čímž Václav Stehlík symbolicky ukončil své první funkční období. Za něj mu poděkoval rektor Martin Procházka a současně připomněl slavnostní akt před čtyřmi roky. „V únoru 2020 jsem byl inaugurován společně s docentem Stehlíkem, já tehdy jako nový děkan fakulty zdravotnických věd. V té době jsme si jen těžko dokázali představit, jak náročné chvíle nás jako děkany čekají,“ vzpomněl rektor na nelehké období pandemie covidu-19. Společně s jejím zvládnutím vyzdvihl další úspěchy Václava Stehlíka jako děkana – mimo jiné postupnou modernizaci zázemí fakulty, rozvoj studijních programů, podporu vědy a výzkumu nebo rozvoj zahraniční spolupráce. „Chtěl bych panu docentovi poděkovat zejména za jeho profesionální přístup, korektní a otevřené vystupování a také za pozitivní energii, s níž funkci děkana doposud vykonával.“

Prorektorka Andrea Hanáčková, která inaugurací provázela, Václava Stehlíka, docenta v oboru právo Evropské unie, hostům krátce představila a Michal Bartoň, předseda Akademického senátu PF UP, shrnul průběh říjnové volby kandidáta na děkana.

Poté již došlo na samotné slavnostní dekorování děkana a složení inauguračního slibu. „Inauguraci nevnímám jako osobní poctu nově či staronově nastupujícímu děkanovi, nýbrž jako slavnostní okamžik pro fakultu jako takovou a vaši účast vnímám jako vyjádření vašeho vztahu k fakultě a univerzitě,“ řekl hostům v Arcibiskupském paláci Václav Stehlík. Zmínil, že je hrdý, že právnická fakulta může být součástí pestré univerzitní rodiny. „Při své první inauguraci jsem vyslovil přání, aby naše fakulta byla platným členem univerzitní obce a sdílela nejen úspěchy a radosti, ale i pomáhala řešit společné problémy. Snad se alespoň částečně toto přání vyplnilo; každopádně se k naplňování tohoto cíle pokusím přispět i v druhém funkčním období.“

Připomněl i další pro fakultu důležité „rodiny“ – rodinu právnických fakult v České republice a na Slovensku a rodinu zahraničních právnických fakult. „Rozvíjení dobrých, nadstandardních vztahů mezi fakultami je přirozeným úkolem do mého dalšího funkčního období.“ V podobném duchu hovořil i ve vztahu k institucím, které v oblasti práva v České republice působí, a neopomněl ani třetí roli fakulty.

Ve svém proslovu zmínil také hlavní výzvy, které před ním a jeho týmem stojí. Fakultu například čeká reakreditace hlavního studijního programu Právo a právní věda, zásadní reforma doktorského studijního programu, dobudování oddělení projektové podpory nebo modernizace fakultního zázemí. „Již v letošním roce bude zahájena dosud největší investiční akce, a to generální rekonstrukce a dílčí rozšíření naší budovy A,“ uvedl děkan a přidal další svůj cíl, který se týká zaměstnanců. „Budu usilovat o zlepšení mzdových a dalších pracovních podmínek, ať už pro akademické pracovníky, tak i další zaměstnance. Budu též usilovat o to, aby fakulta byla postavena na dobrých profesních a osobních vztazích tak, aby se zaměstnanci a studenti na fakultě cítili dobře.“

Václav Stehlík je v pořadí šestým děkanem, který stojí v čele právnické fakulty od jejího znovuobnovení v roce 1991. Před ním fakultu řídili Miroslav Liberda, Jiří Blažek, Michal Malacka, Milana Hrušáková a Zdenka Papoušková.

Druhé funkční období začalo Václavu Stehlíkovi 23. ledna 2024 a potrvá do 22. ledna 2028.

Medailonek děkana PF UP je zveřejněn zde.

Proděkanský tým PF UP

JUDr. Martin Faix, M.J.I., Ph.D.
proděkan pro zahraniční záležitosti a cizojazyčné studijní programy

JUDr. Ondrej Hamuľák, Ph.D.
proděkan pro vědu a výzkum

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.
proděkan pro doktorské studium, kvalifikační řízení a finance a pro komunikaci, vnější vztahy a konferenční činnost

JUDr. Maxim Tomoszek, Ph.D.
proděkan pro bakalářské a magisterské studijní programy

doc. JUDr. Blanka Vítová, LL.M., Ph.D.
proděkanka pro organizaci a rozvoj

Novinky i osvědčené postupy v medicíně hravou formou představí letošní Veletrh zdraví. V pátek 15. a sobotu 16. března ožije Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty UP, pestrými aktivitami v oblasti duševního zdraví, první pomoci, péče o zuby nebo spánkové hygieny.

Přímo v prostorách science centra bude mít široká veřejnost možnost nechat si vyšetřit znaménka a naučit se správný postup samovyšetření prsu a varlat. Pro všechny věkové kategorie bude připraveno terapeutické pískoviště, na návštěvníky bude čekat také zubní víla nebo ukázka uplatnění 3D tisku v současné medicíně.

Už během týdne se budou ve spolupráci s Akademií věd konat přednášky v rámci právě probíhajícího Týdne mozku. Odborníci z Přírodovědecké fakulty UP v nich studentům středních škol i veřejnosti přiblíží klíčovou roli chemie v medicíně a farmacii, význam spánku pro člověka i další živočichy nebo nové směry vývoje protinádorové léčby.

V pátek a sobotu si pak během Veletrhu zdraví budou návštěvníci Pevnosti poznání moci nacvičit kardiopulmonální resuscitaci nebo zjistit, jak se preventivně starat nejen o své tělo, ale i duši. Rovněž se naučí poslouchat svůj biorytmus a díky unikátní těhotenské vestě si na vlastní kůži vyzkouší fyzickou zátěž těhotenství.

„Veletrh zdraví je pro nás nejen příležitostí prezentovat nejnovější vědecké poznatky v oblasti medicíny, které mohou výrazně přispět ke zvýšení kvality života, ale zároveň platformou pro spolupráci s našimi dlouholetými partnery,“ dodává Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání – Centra popularizace PřF UP.

Kompletní program Veletrhu zdraví je na webu Pevnosti poznání.

 

Ivana Rabinská z katedry trestního práva a Ondřej Svaček z katedry mezinárodního a evropského práva budou i nadále zastávat funkci ochránců práv studentů právnické fakulty. Děkan Václav Stehlík je do funkce jmenuje po zohlednění výsledků hlasování studentů.

V elektronických volbách, které se konaly online na přelomu února a března, se o hlasy studentů ucházeli tři kandidáti – Olga Rosenkranzová z katedry teorie práva a právních dějin, Ivana Rabinská z katedry trestního práva a Ondřej Svaček z katedry mezinárodního a evropského práva. Poslední dva jmenovaní funkci vykonávali doposud.

Každý student mohl hlasovat nejvýše pro dva kandidáty odlišného pohlaví. „Odevzdáno bylo 356 platných volebních lístků. Volební účast přesáhla jednadvacet procent,“ shrnula Blanka Vítová, předsedkyně volební komise. Ivana Rabinská získala 206 hlasů, Ondřeji Svačkovi dalo hlas 243 voličů. „Respektoval jsem výsledek studentské volby. Jsem potěšen, že oba zvolení kandidáti se jmenováním souhlasili,“ řekl děkan Václav Stehlík.

Ivanu Rabinskou a Ondřeje Svačka potěšila důvěra studentů i děkana. „Rád bych poděkoval za studenty vyslovenou důvěru, které si moc vážím. Mám radost, že můžeme s kolegyní ve funkci pokračovat, že neodcházíme od rozdělané práce,“ řekl Ondřej Svaček. Na další spolupráci v ombudsmanském tandemu se těší i Ivana Rabinská. „Budu se snažit důvěru studentů nezklamat, a pokud se na nás obrátí, znovu jim pomoct.“

Funkční období vůbec prvních ochránců práv studentů PF UP, Ivany Rabinské a Ondřeje Svačka, začalo v červnu 2022. Za rok a půl řešili sedm podnětů, z toho jeden kolektivní. Drtivá většina souvisela se studijní agendou.

Oba znovuzvolení ombudsmani se shodli, že jsou stále na začátku cesty. „V uplynulém funkčním období jsme si nastavili rozhodovací procesy, vyjasnili si naši pozici a vytvořili model spolupráce s vedením fakulty, s ohledem na povahu většiny doposud řešených podnětů zejména s proděkanem pro studijní záležitosti. Troufám si říct, že nám to prozatím fungovalo,“ zhodnotil Ondřej Svaček. Podle Ivany Rabinské je ombudsmanství na univerzitách mladá, ale významná funkce a stále je třeba se v této oblasti vzdělávat a potkávat s kolegy. „Jsme součástí celorepublikového tělesa Školské ombudsmanské platformy, kterou skvěle vedou kolegové z filozofické fakulty naší univerzity, a i díky ní máme možnosti se dále rozvíjet.“

Funkční období ochránců práv je vázáno na funkční období děkana. Pozice ochránce práv studentů PF UP byla zřízena jakožto poradní orgán děkana na základě vnitřní normy z roku 2022.

Celý květen na kole, koloběžce, pěšky nebo poklusem – tedy udržitelně a aktivně. Právě teď je ten správný čas přihlásit se do výzvy Do práce na kole a podpořit vlastní kondici i rozvoj infrastruktury pro cyklisty i pěší. Díky Udržitelné univerzitě je i letos pro studenty a zaměstnance UP připraven omezený počet bezplatných registrací. Účastníci výzvy mohou navíc po celý měsíc bezplatně využívat sdílená kola univerzitního partnera nextbike.

„Mám radost, že se tato výzva stává opravdu tradicí a hlásí se do ní čím dál více lidí. Když jsme oslovili účastníky loňského ročníku, během několika dní nám dorazilo přes 100 přihlášek. Rozhodli jsme se hned počet voucherů navýšit tak, aby se dostalo i na nové zájemce. Letos nově proplácíme již zlevněné startovné i prvním padesáti studentům,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje na UP Zuzana Huňková.

Výzva Do práce na kole se koná každý rok v celé České republice. K jejímu přijetí stačí sestavit 2–5členný tým (možnost je ale i pro jednotlivce), do konce dubna se zaregistrovat a během května pak co nejpravidelněji jezdit do práce a z práce na kole, koloběžce, skejtu, vozíčku anebo chodit pěšky či běhat. Tyto způsoby lze kombinovat i s hromadnou dopravou. Využít lze také sdílená kola univerzitního partnera nextbike, který kromě dlouhodobých výhod pro UP poskytuje všem účastníkům výzvy měsíční předplatné zdarma.

Účastníci výzvy si své cesty zapisují do online profilu a nakonec mohou vyhrát zajímavé ceny, a to hned v několika kategoriích celostátní i městské soutěže. Na Univerzitě Palackého navíc v letošním roce proběhne už třetí ročník Univerzitního souboje fakult a součástí. V loňském roce se do něj zapojilo 136 zaměstnanců, kteří celkem vytvořili 44 týmů, najeli 30 941 km a ušetřili 3,85 t CO2e (což je pro srovnání zhruba jedna třetina průměrné roční uhlíkové stopy jednoho Čecha). Vítězství v souboji obhájila lékařská fakulta.

„Každoročně se v rámci cílů Udržitelné univerzity snažíme zlepšovat také infrastrukturu pro udržitelnou dopravu. Loni jsme např. postavili nové stojany na pedagogické fakultě a letos přibudou další. Jedním z cílů je také snižování uhlíkové stopy z dojíždění zaměstnanců a studentů UP, proto bychom byli rádi, aby se počet lidí dopravujících se na univerzitu na kole, pěšky nebo poklusem zvyšoval nejen v květnu, ale celoročně,“ dodává Zuzana Huňková.

Další informace o výzvě Do práce na kole a návod na získání bezplatné registrace najdete na webu Udržitelné univerzity.

 

Na východ, do tehdejšího Československa, se Američan David Livingstone, nyní člen katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP, přestěhoval po sametové revoluci v roce 1990. V roce 2024 se rozhodl vydat na východ znovu. Jednoduše proto, že pomoc nyní potřebují vysoké školy ve válkou zmítané Ukrajině.  

Když před nedávnem poslal David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP redakci Žurnálu UP příspěvek o svých prvních dnech na Národní přikarpatské univerzitě Vasyla Stefanika v Ivano-Frankivsku, nabízelo se položit mu hned další otázky. Jak vypadá jeho nynější běžný den? Jak se mu žije v zemi, která je ve válce? A proč se do této země, kterou týden za týdnem doprovází zvuk sirén, vlastně vydal? Svůj současný život, život akademiků i studentů na Ukrajině částečně přiblížil v rozhovoru.

Jak se stalo, že jste začal učit na Národní přikarpatské univerzitě Vasyla Stefanika v Ivano-Frankivsku?

Pomyslně poprvé jsem se s touto univerzitou setkal skrze ukrajinskou sekci katedry slavistiky na naší fakultě, přesněji díky členkám této katedry Radaně Merzové a Uljaně Cholodové, která z Ivano-Frankivsku pochází. Asi před rokem mě tyto dámy představily hostující profesorce literatury z Národní přikarpatské univerzity Ivanně Devdiuk a já se tehdy nabídl, že bych zaměstnance této univerzity mohl učit online. Výuka trvala asi devět měsíců a průměrně se jí účastnilo kolem deseti zaměstnanců. V učení jsem se střídal s bývalou studentkou a kamarádkou Dagmar Pavlovovou, jejíž manžel z Ukrajiny pochází.

Později jsem se seznámil s tamním vedoucím katedry anglické filologie profesorem Jakivem Bystrovem, který mě sem nakonec pozval a vyřídil veškerou administrativu na ukrajinské straně (abych to uvedl na pravou míru, pozval jsem se spíš sám a pan profesor s mou návštěvou laskavě souhlasil). Musím zdůraznit, že mě podpořila i moje domovská katedra, především její vedoucí Ondřej Molnár i děkan naší fakulty Jan Stejskal s proděkankou Pavlínou Flajšarovou. Nejsložitější pro mě bylo obstarat si pojištění, protože Ukrajina je válečnou zónou. Cením si i pomoci kolegů, například Ema Jelínková slíbila v době mé tříměsíční nepřítomnosti odučit některé předměty a vykrýt tak část mé běžné pracovní náplně.

Na ukrajinské katedře jsem dostal přidělené tři semináře: dva semináře britské literatury pro studenty čtvrtého ročníku bakalářského cyklu a jeden seminář akademického psaní pro první ročník magisterského studia. Účastním se zde i dalších seminářů jiných vyučujících a pořádám speciální přednášky jak na univerzitě, tak mimo ni: například na středních školách a v kulturních centrech či v místní knihovně s názvem Americké okénko. S pomocí studentů organizuji i filmový klub v budově kolejí, kde bydlím. Měl bych také začít s online výukou studentů z dalších ukrajinských univerzit. Jmenovitě jde o Charkovskou národní univerzitu V. N. Karazina a Chersonskou státní univerzitu. Řada zaměstnanců druhé z jmenovaných univerzit se totiž přestěhovala sem do Ivano-Frankivsku a žijí na stejné koleji jako já.  

Co vás vedlo k tomu vydat se do země, která je ve válce?

V Olomouci jsem poslední dva roky organizoval kurzy angličtiny pro ukrajinské uprchlíky. Díky děkanovi Janu Stejskalovi může výuka probíhat v učebnách Filozofické fakulty UP i dnes. Finančně ji podporuje Velvyslanectví USA v Praze skrze Americké centrum UP. Protože má však tento projekt poměrně omezený rozpočet, vyučují v tuto chvíli dvě moje bývalé studentky Eva Železná a Karolína Cohen bez nároku na odměnu. Kromě nich se do výuky zapojují i dva moji současní studenti Margo Hordeieva, která pochází z Oděsy, a Matěj Kundrát. Každý týden se výuky účastní asi osmdesát Ukrajinců ve věku od sedmi do sedmdesáti let. Společně s kolegy se snažíme ukrajinské studenty co nejvíce podpořit.

Asi před půl rokem jsem si ale uvědomil, že ačkoli je pomoc Ukrajincům u nás hezká, je z dlouhodobého hlediska možná ještě důležitější pomoc univerzitám přímo na Ukrajině. Ukrajina už přišla o miliony talentovaných lidí. Nemluvím jen o těch, kteří museli narukovat, ale i o těch, kteří emigrovali. Do budoucna, až dojde na obnovení míru, bude na Ukrajině obrovským problémem takzvaný odliv mozků. Myslím si, že je důležité, abychom my ze západu, především pak my z akademického prostředí, podpořili kolegy na Ukrajině, pomohli jim udržet akademický věhlas a zabránili odlivu talentovaných studentů a výzkumníků ze země. Doufám, že svým snažením k tomuto cíli alespoň trochu přispěji.

Národní přikarpatská univerzita Vasyla Stefanika je velkou univerzitou s dvanácti fakultami a instituty, navíc se stala i dočasným domovem mnohých pracovníků Chersonské státní univerzity. Jak se vám v takovém prostředí žije, jaké pocity vás doprovázejí?

Místní univerzita není nikterak bohatá. Sdílím zde kancelář s dalšími zhruba třiceti kolegy. Teprve teď dokážu ocenit komfort, který máme na Univerzitě Palackého. Také učebny a budovy tady na Ukrajině by si zasloužily investici. To ale samozřejmě není nyní na pořadu dne. Jedním dechem musím ale dodat, že pro lidi z východu a z válečné zóny, je Ivano-Frankivsk učiněná oáza klidu a pohody. Národní přikarpatská univerzita poskytuje kancelářské prostory a také kolejní ubytování některým administrativním a akademickým pracovníkům z Chersonské státní univerzity. Tato situace trvá již dva roky a konec války je v nedohlednu. I když se s mnohými zaměstnanci z Chersonské univerzity teprve seznamuji, už teď nemám pochyby o jejich odvaze a odhodlání. Například jeden z jejích prorektorů už dva roky žije s manželkou a dcerou v pokoji, který je stejně velký jako ten můj, má asi deset metrů čtverečních.

Jak nyní vypadá váš běžný den?

Žiji na koleji, kde mám vlastní pokoj se stolem, je tady taky sprcha, záchod a lednice. Za patnáct minut se odtud pěšky dostanu na univerzitu nebo do města. Když neučím, pracuji z domu, připravuji se na přednášky nebo pracuji na svých úkolech. Na své domovské katedře anglické filologie organizuji sérii přednášek a vedu akademické práce asi deseti studentům. Kromě toho se samozřejmě věnuji i vlastnímu výzkumu. Mám pořád co na práci. Obvykle jdu jednou za den někam na jídlo. Restaurace tady mají velmi dobrou úroveň a mají tu i pár docela dobrých piv. Občas zajdu na jídlo nebo na skleničku také s kolegy. Byl jsem i v místním úžasném divadle a zhlédl jsem dokonce inovativní modernizovanou verzi Hamleta, která je zasazena do prostředí protileteckého krytu a která byla zinscenovaná ve sklepě budovy divadla. Momentálně zde spolupracuji s kolegou z katedry divadelních studií, s nímž připravuji příspěvek na konferenci. Týká se právě uvedeného představení a dalších ukrajinských zpracování Shakespearových her, jež reflektují dnešní dění. Celé město je úžasné, těším se, až přijde jaro a budu moci objevovat krásy místní přírody.

V rámci vašeho semestrálního pobytu chcete navštívit i jiné univerzity…

Ano, chystám se na čtyři dny do Lvova. Budu tam přednášet na třech univerzitách. Plánuji i navštívit Kyjev, kde bych měl přednášet na Kyjevské národní univerzitě Tarase Ševčenka, navštívím tam i další kulturní instituce. Naplánoval jsem si ještě návštěvu univerzit v Ternopilu a Černovicích.

Jakou zkušenost teď považujete za nejsilnější? Co vám z pobytu z Ivano-Frankivsku už navždy zůstane v paměti?

Zhruba dvakrát do týdne se rozeznívají sirény nebo městu hrozí riziko leteckého útoku. Každý má v telefonu nainstalovanou aplikaci, která ho o hrozbě informuje. Několikrát se už stalo, že se aplikace rozezněla v době mé výuky. Studenti a zaměstnanci fakulty tak musejí opustit budovu a výuka se ruší do doby, dokud nepřestane hrozit nebezpečí. Běžně to tak trvá asi devadesát minut. Studenti jednoduše opustí kampus školy, odeberou se domů nebo jdou někam na kávu. Žáci na základních a středních školách se musejí v případě útoku přesunout do provizorních učeben v krytech. Mezi studenty i učiteli tak neustále panuje nejistota, se kterou se vypořádávají rezignací i humorem, nepochybně si však situace vybírá svou daň. Nebezpečí se samozřejmě stupňuje, čím víc se člověk posouvá na východ.

Obdivuji, jak se lidé dokážou vypořádat s překážkami, které jim přicházejí do cesty. Například v neděli jsme měli na koleji první setkání filmového klubu. Pět minut před začátkem filmu přišel úplný blackout. Chtěl jsem to vzdát, ale prorektor z Chersonské univerzity, kterého jsem již zmiňoval, na chvíli odešel a zpět se vrátil s generátorem elektřiny. Je na podobné situace už připravený. Protože jsme neměli proud, vypadával také internet. Několik studentů však poskytlo svoje připojení k internetu. Tak se stalo, že se nám nakonec povedlo zhlédnout celý film. Pro mě to byl velký zážitek umocněný tím, jak moc práce nám dalo ho realizovat.

Téměř každý, s kým jsem se tady seznámil, přišel kvůli válce o příbuzné, někdo z jeho rodiny emigroval nebo přišel o kontakt s někým, kdo uvízl na Ruskem okupovaném území. Myslím, že takových příběhů uslyším ještě mnoho.

Co byste rád vzkázal lidem na Univerzitě Palackého?

Všichni bychom měli být vděční. V naší zemi není válka. Měli bychom i ocenit stabilní ekonomiku a výborný vzdělávací systém, i když není dokonalý. Města na západě Ukrajiny jsou hodně podobná těm našim. Češi a Ukrajinci společně sdílí i historickou zkušenost kolonizace, boje za svrchovanost a vlastní identitu. Ukrajinská kultura a ukrajinština se mají čile k světu. Je tu velmi znát, že válka pomohla zemi sjednotit. Lidé zde pociťují hrdost na ukrajinštinu a na druhé straně odpor k ruštině. Zaslouží si naši plnou podporu a přátelství. Jsem hrdý na to, jak se k situaci moje druhá domovina i Univerzita Palackého postavily. Jsem hrdý na to, co dělají a že se Ukrajině z naší strany dostává tolik podpory. Boj však ještě zdaleka nekončí.

Do Československa jsem přišel v roce 1990 a první roky jsem strávil v Rožnově pod Radhoštěm. V Olomouci a na Univerzitě Palackého jsem začal působit v roce 1992. Samozřejmě že jsem byl svědkem mnoha změn, především pozitivních. Tam, kde nyní jsme, jsme (nejen) díky podpoře Evropské unie, Spojených států a dalších. Ačkoli jsem se stal agnostikem, svou křesťanskou výchovu nezapřu. Rád bych proto své myšlenky zakončil citátem z Evangelia podle Lukáše (12,48): „Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává.“ Myslím si, že je naší povinností splácet to, co jsme sami dostali. Je naší povinností udělat v pomoci pro Ukrajinu maximum, a to nejen v ohledu vojenském a finančním, ale i ve sféře intelektuální.

Z angličtiny přeložila Kamila Šínová 

Opakovaný pohyb cizích osob ve svých ubytovacích zařízeních musela v posledních měsících řešit Univerzita Palackého (UP). Jde především o koleje 17. listopadu, B. Václavka a Generála Svobody situované v centru města. Vedení univerzity proto v těchto objektech zavádí speciální opatření včetně zprovoznění recepce či dočasné přítomnosti ostrahy.

Od soboty 9. března se bude v budovách kolejí v areálu Envelopa nepřetržitě pohybovat hlídací služba, posíleny budou také kontroly studentských průkazů u vstupu. Na koleji 17. listopadu obnoví univerzita recepci. Ostatní budovy recepce mají. Ostraha bude na kolejích trvale přítomna minimálně po dobu jednoho měsíce.

„Bohužel, došlo k opakovaným incidentům, kdy se do budovy dostali lidé, kteří nejsou součástí naší univerzitní komunity a narušují pohodlí a klid ubytovaných studentů. Proto jsme se rozhodli pro tento krok, abychom ochránili studenty a jejich domov,“ uvedla kvestorka univerzity Petra Jungová.

Nechtění návštěvníci se na kolejích objevují i přesto, že vstup na koleje je možný pouze s pomocí klíčů či karty, které mají k dispozici jen ubytování studenti a zaměstnanci kolejí. Uzamykatelné jsou také jednotlivé pokoje. „Zabýváme se aktuálně také instalací dveřních koulí u pokojů i univerzálního zámku na dveře od kuchyněk a společných sociálních zařízení,“ doplnila kvestorka s tím, že na koleji 17. listopadu se dnes navíc instaluje kamerový systém.

Ubytovaní studující byli informováni o zvýšené kontrole vstupů v nadcházejících dnech, a to na všech kolejích UP. Identifikace bude probíhat prostřednictvím studentských/ISIC karet či občanských průkazů. V případě zjištění pohybu neoprávněné osoby v prostorách kolejí apeluje Správa kolejí a menz UP (SKM) na okamžité nahlášení na recepci.

„Ostraha není zaměřena proti vám, ale spíše na vaši ochranu a zajištění klidného studijního a životního prostředí. Věříme, že vytvoření bezpečného prostředí je klíčové pro vaše pohodlí a úspěch ve studiu. Pokud máte jakékoli otázky nebo obavy, neváhejte se obrátit na ředitele SKM, případně přímo na mě,“ vzkázala studujícím Petra Jungová.

Jan Malý, zkoumající Kapli Božího Těla olomouckého Konviktu, Pavlína Štastná, zabývající se intermedialitou v díle Milana Kundery a trojice Valentýna Pišťáková, Laura Lišková a Johan Čapek, věnující se aktuálnímu fenoménu trash audia, zvítězili ve Studentské odborné soutěži uměnovědných kateder o Cenu děkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Soutěž, jejímž cílem je nabídnout talentovaným studujícím možnost prezentovat vlastní badatelské téma a vyzkoušet si na vlastní kůži, byť v cíleně neformální atmosféře, formát odborné konference, se uskutečnila v Divadelním sále Uměleckého centra Univerzity Palackého. Porota, složená ze tří pedagogů a tři doktorandek, vybrala trojici nejúspěšnějších účastníků z celkem deseti tematicky i metodologicky rozmanitých příspěvků, které vycházejí z rozpracovaných i odevzdaných bakalářských a magisterských prací.

„Vzhledem k oborově rozmanitému publiku je žádoucí srozumitelný a pokud možno poutavý přednes. Oproti loňskému ročníku byl zřejmý formální posun. Všechny prezentace byly pečlivě připravené, řečníci vesměs vzorně dodrželi stanovený čas patnáct minut, po kterém vždy následovala pětiminutová diskuze s dotazy z publika,“ shrnul za soutěž Martin Krummholz z katedry dějin umění.

Akci společně uspořádaly katedra dějin umění, katedra divadelních a filmových studií a katedra muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Ve Studentské odborné soutěži uměnovědných kateder zvítězili:

Jan Malý, katedra dějin umění FF UP, Univerzitní Kaple Božího Těla: Okolnosti vzniku stavby.

Pavlína Šťastná, katedra muzikologie FF UP, Intermediální vztah hudby a literatury v díle Milana Kundery.  

Valentýna Pišťáková, Laura Lišková a Johan Čapek, katedra divadelních a filmových studií FF UP, Trash Audio: kontroverzní vlna českého podcastingu.

Studenti Zubního lékařství na Lékařské fakultě UP již pošesté uspořádali kongres UPdent věnovaný tématům, která s výkonem zubařské profese souvisejí, avšak ve výuce na ně není dostatek prostoru. Přednášky se týkaly například celoživotního vzdělávání, psychologie či práva. Výtěžek z akce podpoří účast studentů a mladých zubních lékařů na letní stáži ve Rwandě. 

Stejně jako v minulých letech se studentský kongres setkal s velkým zájmem. Ve Velké posluchárně Teoretických ústavů LF UP se sešlo na 220 účastníků ze všech koutů České republiky, které mimo jiné přivítal děkan LF UP Milan Kolář a proděkanka pro studium Zubního lékařství a Dentistry Iva Voborná. Program dvoudenní akce čítal devět přednášek, které doplnily prezentace společností z oblasti péče o ústní zdraví. 

„Zajímavé informace se studenti a mladí lékaři dozvěděli mimo jiné od klinického dětského psychologa Jiřího Smejkala, který všem doporučil mít v čekárně boxovací pytel, do kterého si děti mohou vybít frustraci po ošetření. Za zmínku stojí i přednáška pražského lékaře Milana Tomky, který se zaměřil na vzdělávání absolventů po škole. Důležitost pacienty podepsaných informovaných souhlasů zase zdůraznil právník Daniel Pospíšil, který působí na Právnické fakultě UP,“ vyzdvihla hlavní organizátorka Eliška Surmová.

Jak dodala její kolegyně Martina Gajdušková, zpětnou vazbu od účastníků, ale i partnerů a prezentujících mají pozitivní. „Vůbec poprvé se například zúčastnila jedna studentka z Plzně, kterou kongres mile překvapil. Líbilo se jí, že přednášky byly velmi praktické, zaujalo ji vystoupení Martiny Neubauer o tom, co vše je potřebné k otevření vlastní praxe. Chválila si také dostatek výborného jídla a kávy o coffee breacích. Délka cestování do Olomouce prý stála za to,“ uvedla pořadatelka.

Letošní UPdent bude mít i mezinárodní přesah. Výdělek z akce se totiž organizátoři rozhodli věnovat na podporu letní zubařské dobrovolnické stáže v africké Rwandě. „Výjezd je určen pro studenty a pro mladé zubní lékaře, náplní práce bude ošetřování místních obyvatel v polních podmínkách,“ přiblížila Martina Gajdušková, která má se zubařskou praxí ve Rwandě zkušenost (psali jsme zde) a letní pobyt připravuje společně se Sdružením studentů stomatologie ČR. Zájem o cestu do Afriky je podle ní velký, pořadatelé se snaží oslovovat ještě další případné podporovatele. Podrobnosti jim rádi sdělí po kontaktování na e-mail 1.viceprezident.ssscr@gmail.com.

Více o studentském kongresu UPdent zde, obsáhlejší fotogalerie z akce je pak dostupná zde.

Umět se rozhodovat, vědět, jak řídit tým i jak zvládnout nastalou krizi či zájem médií, to vše a mnohem víc by měl umět dobrý leader. Nic z toho není samozřejmé. Člověk může mít na něco přirozený talent, může mít charisma i intuici. To ale zdaleka v dnešní době nestačí. Uspět a stát se leaderem znamená mít vedle znalostí i spoustu dalších dovedností, které se postupem let dají získat v praxi, nebo je možné si „udělat náskok“ a mnohé z nich se naučit už během studia na univerzitě. Přesně tuto možnost nyní mají studenti a studentky na Univerzitě Palackého. V letošním akademickém roce škola otevřela nový výcvikový program v oblasti leadershipu.

„V rámci programu Talentovaný Palacký v úzké spolupráci s Americkým centrem Olomouc jsme připravili pro aktivní a motivované studenty nový výcvikový program zaměřený na rozvoj kompetencí v oblasti leadershipu. Chceme budoucí absolventy připravit na kariérní cestu v klíčových vedoucích pozicích v různých oblastech,“ uvedla Dita Palaščáková, garantka programu.

Prvních dvanáct studentů, kteří na počátku uspěli ve výběrovém řízení, už programem prošlo. Během několika měsíců pracovali spolu s lektory z různých oborů na rozvoji svých schopností a dovedností. O své know-how se s nimi podělil například Bob Kartous, vysokoškolský pedagog a publicista, který se věnuje tématu inovací ve vzdělávání, ale také oblasti dezinformací, fenoménu tzv. hoaxů, dezinformačních webů, fake news a jejich dopadů na společnost.

Jak vypadá řízení týmu a role leadera v armádě, zase představil studentům plukovník Ivo Zelinka, velitel Skupiny kybernetických a informačních sil v rámci Armády České republiky. Takové vzdělávání považuje za přínosné, a proto se jako lektor rád zapojil. „Zaujalo mě, jak pestrá skupina studentů byla vybrána, a zejména to, z jaké šíře oborů pochází, od přírodních až po společenské vědy. Takové složení pak vede k lepšímu networkingu, který by tam jinak nebyl. Nedokážu si představit, že by se na denní bázi tady potkávali budoucí lékaři s filozofy. Druhá věc, která mě mile překvapila, jsou osobnostní charakteristiky jednotlivých frekventantů. Pokud by právě oni byli typickými příslušníky mladé generace, tak o naši republiku nemám vůbec žádnou obavu,“ shrnul své dojmy plukovník Zelinka.

Spolu s dalšími lektory se zúčastnil finální prezentace studentských projektů, která se konala i za účasti rektora Martina Procházky. „To, co jste se nyní naučili, určitě zúročíte ve své budoucí kariéře a já jsem velmi rád, že se nám podařilo na univerzitě tento kurz vytvořit a že v něm budeme pokračovat. Už nyní je vidět, že vyčníváte z řady a že jste získali nebo jste si rozšířili kompetence, které jsou důležité pro praktický život. Vy sami jste důkazem, že investice do vzdělání je tou nejlepší investicí,“ uvedl rektor UP.

Ohlasy studentů na absolvovaný kurz

Lucie Riegerová (FF)

V kurzu jsem se cítila pochopená, podporovaná a především inspirovaná. Postupem času mi začalo docházet, že tenhle kurz je mnohem víc než jen nějaký „nalejvací vědomostní kurz“. Naučil mě více vnímat své myšlenky a uvědomit si své cíle.

Dominik Brož (FF)

Chtěl bych vyzdvihnout to, že nám program umožňuje krásný networking s aktivními lidmi z různých fakult a s rozdílným zaměřením. Tohle mezioborové stýkání je pro obyčejného studenta extrémně obtížné a velmi si toho vážím.

Hana Marie Kuželová (FF)

Zkušenosti a i samotný certifikát využiji snad již v tomto semestru, jelikož se hlásím na několik stáží, kde, doufám, uspěji právě díky tomu, co jsem se na kurzu Leadership matters naučila.

Matyáš Jurák (FF)

Lektorský tým byl nejen vysoce kvalifikovaný, ale také velmi inspirující. Ještě důležitější je však respekt a skutečný zájem o dialog se studenty; to přináší do kurzu skutečnou hodnotu, a to i mimo samotná témata workshopů. Kurz Leadership matters nemohl přijít v lepší dobu. Pomohl mi zorientovat se ve vlastním životě a dodat mu směr, který má smysl.

Kristýna Knotová (PdF)

Chtěla bych říct, že za tímto programem vnímám ohromné množství práce. Perfektní struktura kurzu, výběr témat, která hezky navazovala a propojovala se. Lektoři skvělí. Do mého života to vnímám jako velké obohacení. Jelikož studuji na pedagogické fakultě, dalo mi to know-how, které můžu dále šířit v praxi mezi žáky, studenty a mladými lidmi obecně.

Dostala jsem se mezi lidi, kteří mají podobné nastavení a zapálení! Velmi mě to motivovalo k akci a dalšímu rozvíjení. Začala jsem více komplexně uvažovat, pomohlo mi to mé plány zasadit do reality a přemýšlet nad reálnými kroky.

Lukáš Zmeškal (FTK)

Bylo super slyšet lidi přímo z praxe, kteří říkají, jak je to v reálném životě. Přijde mi, že ve škole se mi toho stále nedostává. Líbilo se mi různé zaměření na typy vedení lidí, jako byla například přednáška s plukovníkem Zelinkou.

Lucie Viková (FF)

Kurz leadershipu byl jedna z nejlepších věcí, co se mi zatím v životě stala. Odnáším si do života maximum inspirace, dovedností, nových znalostí, kontaktů a přátel.

Jarmila Stanková (LF)

Nejvíce o kvalitě kurzu svědčí velmi pozitivní reakce všech zúčastněných. Osobně si vážím propojení napříč fakultami a obory, které umožnilo nahlížet na témata lekcí z různých úhlů a s různými konkrétními připomínkami a dotazy. Kurz mi dal návody, jak prakticky zvládnout realizaci mých projektů a vizí, ale také pocit podpory komunity.

Alexandra Alvarová, expertka na online propagandu, vystoupí na Univerzitě Palackého s přednáškou Kultura a kult: Na bojišti informační války! Její přednáška se uskuteční 26. března v aule Pedagogické fakulty UP. 

Od rusko-francouzského konceptu ´noosféry´ uplynulo přesně jedno století. Mezitím padla železná opona, psychologové objevili kognitivně behaviorální vědu a lidé s jásotem vstoupili do éry internetu. Sociální sítě umožnily prodej letenek, šíření covidových hoaxů a volbu bizarně hloupých politiků. Poslechněte si povídání Alexandry Alvarové o tom, jak se Západ dostal od New Age až ke kultu Donalda Trumpa i o tom, proč je naše kultura nejhlubším bojištěm informační války.

Alexandra Alvarová je novinářka, expertka na politickou komunikaci a online propagandu. Dvacet let se zabývá marketingem, metodami přesvědčování a hybridními válkami. Je také autorkou knih Průmysl lži a Krmit démony.

Přednáška se uskuteční 26. března od 15 hodin v aule Pedagogické fakulty UP. Uskuteční se díky iniciativě Britského centra Knihovny UP a British Council ČR, a to v rámci projektu: Stronger Together – Držme spolu. Organizace setkání se ujala Pedagogická fakulta UP. K účasti je potřebné se registrovat zde.

Pod záštitou organizace Post Bellum vznikl dokumentární film s názvem Mezi příkopy a valy, který představuje nejvýznamnější českou památku holocaustu – město Terezín. Jeho premiéra symbolicky proběhne 8. března v Praze, právě v den 80. výročí největší vraždy československých občanů v naší historii. Premiéra v Olomouckém kraji se uskuteční 13. března v prostorách Vlastivědného muzea v Olomouci od 18 hodin.

V České republice neexistuje jiné místo, které by bylo s holocaustem tak úzce spojené jako terezínské ghetto. Přesto se povedlo tento rozměr města pro veřejnost zcela vymýtit. Ne tak pro jeho obyvatele. Přestože se jedná z časového horizontu o „pouhé“ čtyři roky, pro obyvatele Terezína znamená nesmazatelnou historickou stopu, která je zřejmá až do současnosti. Dokumentární film Mezi příkopy a valy ukáže divákům město v jeho protikladech, napětích a jako otazník, na který se jen těžko hledá odpověď.

„To město je zaseklé v pocitu bez budoucnosti a zoufalství, které možná není jen o druhé světové válce, ale vyzařuje to tam na mě velmi intenzivně. V tom Terezíně je něco, co vyvolává extrémní pocit zmaru,“ míní dokumentarista a historik Martin Šmok, který v Česku zastupuje americkou Nadaci Šoa (USC Shoah Foundation) a je i průvodcem filmu. Vedle něj zaznívají v dokumentu vzpomínky pamětníků ze sbírky Paměť národa či rozhovor se současným starostou Terezína René Tomáškem.

Pražská premiéra 8. března připomene 80. výročí noci z 8. na 9. března roku 1944, kdy velení koncentračního tábora Osvětim – Birkenau poslalo na smrt do plynových komor 3792 židovských vězňů, deportovaných do tzv. terezínského rodinného tábora z terezínského ghetta půl roku předtím (6. září). Jednalo se o největší hromadnou vraždu československých občanů v našich novodobých dějinách. Další vězně rodinného tábora (sekce BIIb tábora Osvětim – Birkenau), kteří sem byli z Terezína deportováni v transportech v prosinci 1943 a v květnu 1944, pak čekal podobný osud ve dnech 10.–12. července 1944. Na rozdíl od březnového vyvraždění tentokrát několik vězňů prošlo selekcí. Z celkového počtu cca 17 500 vězňů rodinného tábora přežilo pouhých 1294.

Diváci v Olomouci uvidí film 13. března 2024 v 18 hod ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Po ukončení projekce je připravena debata s Petrem Papouškem, předsedou Federace židovských obcí ČR, a Jakubem Rálišem, ředitelem VMO.

Trápí vás osobní, studijní, pracovní nebo jiné problémy a cítíte potřebu je řešit? Využijte poradenských služeb, které poskytuje Univerzita Palackého. Jejich pestrou nabídku nově najdete v Poradenství, aktualizované sekci webu Univerzity Palackého.

Obraz českého vysokého školství se proměnil. Jeho cílem dnes není pouze nabídka studia. Vysoká škola má studenty formovat mnohem šířeji, především prostřednictvím poradenství. To nabízí i Univerzita Palackého, která vedle studijní a specializované podpory poskytuje i možnost získat kompetence, schopnosti i dovednosti, usnadňující vstup na pracovní trh. Veškeré informace se nově nabízí na jednom místě, a to v aktualizované sekci webu Univerzity Palackého. Stránky s názvem Poradenství jsou vytvořeny v české i anglické verzi (česká verze je k dispozici i v českém znakovém jazyce).

„Všechny poradenské služby na Univerzitě Palackého jsme se snažili nejprve zmapovat, poté začal vznikat nový web. Na jeho cílové podobě se podílely všechny fakulty naší univerzity, také univerzitní Kariérní centrum a Centrum podpory studentů se specifickými potřebami. Věnovali jsme se i tématu poskytování vzdělávacích akcí pro zaměstnance, studenty i účastníky celoživotního vzdělávání, a to za účelem zvyšování kompetencí a zvyšování úrovně wellbeingu. Pozornost jsme zaměřili i na poskytování psychologických konzultací, konzultací v oblasti kariérního poradenství, koučinku či mentoringu. Zabývali jsme se i dovybavením jednotlivých poraden, jejich inventáře, mobiliáře, publikací, diagnostických materiálů, pomůcek atd. Je potřeba zdůraznit, že odborníci z různých pracovišť a fakult univerzity nabízejí jejím studentům a zaměstnancům odbornou a diskrétní pomoc většinou zdarma,“ uvedla Lucia Pastieriková z Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP, která je zároveň ředitelkou Centra podpory studentů se specifickými potřebami UP.

Téma, o němž odborníci a odbornice debatovali i s jinými vysokými školami, mohlo být zpracováno díky centralizovanému rozvojovému projektu MŠMT, který se zaměřoval na systém psychologického a kariérního poradenství na UP. Studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého si v nové sekci webu mohou vybrat podle charakteru svých obtíží z několika odborných a specializovaných pracovišť, která jsou zaměřená na pomoc při krátkodobých i dlouhodobějších nesnázích. Mohou využít jednu či více poradenských služeb.

"Rádi bychom se tématu věnovali i v roce 2024, a to v rámci pokračujícího projektu. V něm bude velká pozornost věnována depistáži studentů a zaměstnanců, kteří se nacházejí v ohrožení nebo zhoršeném psychickém stavu. Další významnou aktivitou by pak byla tvorba materiálů či finalizace standardů psychologických a dalších poradenských služeb," dodala ředitelka Centra podpory studentů se specifickými potřebami UP. Aktualizovaná sekce webu zde a zde.

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého nabídne v následujících měsících řadu zajímavých přednášek, workshopů, konferencí, koncertů, komentovaných prohlídek a performací. I letos se uskuteční pod zastřešujícím názvem: Dny vědy a umění.

Pestrý tříměsíční program Dnů vědy a umění Pedagogické fakulty UP dnes zahájila přednáška s názvem Hledání ´moravské hudby´: od Sušila po Bittovou. Proslovil ji muzikolog a kulturní historik Miloš Zapletal. Na přednášku naváže koncert studentů katedry hudební výchovy s názvem V hudbě život Čechů. Koná se u příležitosti roku české hudby a nabídne díla B. Smetany, A. Dvořáka, B. Martinů, L. Janáčka a dalších. Pořádající katedra hudební výchovy nabídne během Dnů vědy a umění i další koncerty, zajímavý jistě bude i její seminář o výzkumných projektech doktorandů, například 6. května s písničkářem Michalem Horákem. Chystá se hovořit nejen o tvorbě písní, hudebních videoklipů a českém showbyznysu, ale i o studiu na Pedagogické fakultě UP.

Součástí programu Dnů vědy a umění budou i dvě konference Ústavu speciálněpedagogických studií. Uvedený ústav nabídne také Jarní logopedickou besedu a veřejné představení výsledků odborných, výzkumných a aplikačních diplomových prací.  

Dnem zdraví i letos zpestří program Dnů vědy a umění katedra antropologie a zdravovědy. Podtitul letošního ročníku nese název Prevence - stěžejní aspekt podpory zdraví. Ústav pedagogiky a sociálních studií pak přispěje akcemi s názvem Edukační využití deskových her a Zažít didaktiku. Několik akcí nejen se zahraničními hosty nabídne i katedra primární a preprimární pedagogiky, ukáže například, jak funguje školství ve Španělsku. Katedra výtvarné výchovy připravuje edkuační workshop Škola hrou 2.0, zaměřený na digitalizaci ve výuce, mezinárodní Přehlídku digitální tvorby mladých Be_on the Screen, Dětskou konferenci a konferenci Společenská odpovědnost na středních školách. Už tradičně zahrnou Dny vědy a umění i veřejnou obhajobu IGA grantů, během níž řešitelské týmy, složené ze studujících a akademiků, představí výsledky svých výzkumů realizovaných v uplynulém roce. Kompletní program Dnů vědy a umění na PdF UP najdete zde.

„Vítejte na právnické fakultě v Olomouci, vítejte doma.“ Touto větou začala svůj proslov Naděžda Šišková z katedry mezinárodního a evropského práva, když mluvila k absolventům navazujícího magisterského oboru Evropská studia se zaměřením na evropské právo. Právnická fakulta je pozvala, aby společně oslavili „plnoletost“, 18. narozeniny tohoto oboru.

První studenti nastoupili do oboru Evropská studia se zaměřením na evropské právo v září 2006. K dnešnímu dni má obor na 360 absolventů a od akademického roku 2022/2023 jsou uchazeči přijímáni do nově akreditovaného programu Evropské právo a politiky EU.

„Vaši účast, milí absolventi, na tomto setkání si vysvětluji i tak, že rádi vzpomínáte na studium u nás, což je pro mě velkým potěšením. Děkuji všem, kteří tento specifický a užší obor na fakultě zakládali – docentu Vlastimilu Fialovi a docentce Naděždě Šiškové, všem vyučujícím z katedry mezinárodního a evropského práva a z katedry politologie a společenských věd. Přeji vám, aby se vám dařilo při vaší práci, abyste využili vše, co jste se na fakultě naučili. Ať se vám daří i v soukromém životě,“ řekl absolventům Václav Stehlík, děkan fakulty.

S poděkováním absolventům za to, že si před lety vybrali právě obor Evropská studia se zaměřením na evropské právo, se přidal Vlastimil Fiala, který stál u zrodu oboru a byl jeho prvním garantem. Ve svém proslovu vzpomněl na získání akreditace, zahájení výuky, proměnu akademického sboru nebo zmínil absolventské statistiky. Připomněl i důležité osobnosti, vyučující, kteří byli nebo jsou s oborem spojeni: Roberta Zbírala, Petru Měšťánkovou, Pavla Hlavinku, Martina Fafejtu, Pavla Šaradína, Ondřeje Filipce, Janu Bellovou, Lenku Holou nebo Lucii Tungul.

„Při vzniku oboru byla řada z nás skeptická, zda se vše povede. Nicméně roky ukázaly, že obavy byly zbytečné. Dnes má program, který je založen na unikátním propojení evropského práva a politologie, na tři sta šedesát absolventů a funguje na novém, posíleném základě. Jsme hrdí, že jste se úspěšně uchytili na pracovním trhu,“ vzkázala absolventům Naděžda Šišková, současná garantka programu, vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence in EU Law při PF UP a předsedkyně České asociace pro evropská studia. Současně připomněla možnost, který tento program studentům nabízí, a to je získání i druhého diplomu v rámci double degree spolupráce s Paris-Lodron Universität Salzburg.

Narozeninové setkání si nenechalo ujít na padesát absolventů. „Na fakultu mě táhly hlavně pozitivní vzpomínky na studium a možnost potkat se s kolegy a vyučujícími. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že titul z olomoucké právnické fakulty je velmi dobrá značka. Navíc odborníků na tuto oblast není mnoho, pro nastartování kariéry je to skvělý obor a čím dál perspektivnější,“ řekl Martin Mihula, který pracuje pro Národní bezpečnostní úřad. Mezi zaměstnavateli, které absolventi při setkání uváděli, byla například ministerstva, krajské úřady, magistráty, univerzity, unijní instituce, soukromé firmy, Celní správa ČR nebo Armáda ČR.

Navazující prezenční magisterský program Evropské právo a politiky EU je moderní studijní program, který představuje nejširší nabídku výuky evropského práva v českém a slovenském prostředí. Standardní doba studia je dva roky. Přihlášky ke studiu pro nadcházející akademický rok jsou přijímány do 15. března. Přijetí je podmíněno předchozím absolvováním některého typu bakalářského nebo magisterského studia a úspěšným zvládnutím přijímací zkoušky.

Navazující magisterské studium Rekreologie na Fakultě tělesné kultury UP prošlo proměnou. Nově je pojato více prakticky a podporuje podnikatelského ducha studentů. Ti po absolvování najdou uplatnění ve vedení společností a organizací zaměřujících se na volnočasové aktivity, zdravý životní styl, sport či cestovní ruch.

Ekonomika a management volného času, výchova v přírodě, životní styl nebo aktivní formy cestovního ruchu – to jsou oblasti, v nichž studenti nového navazujícího magisterského programu Rekreologie – management volného času získají teoretické znalosti a praktické dovednosti.

„Součástí studia je kromě teoretických předmětů také příprava vlastního projektu, ať už komerčního či nekomerčního charakteru, kterému se budou studenti věnovat vlastně už od úvodního kurzu. Pravidelně se přitom budeme scházet na předmětech probíhajících formou ateliérů, kde budeme projekty konzultovat a dávat zpětnou vazbu. Důraz také klademe na využívání nejnovějších informací a moderních technologií a nástrojů, jako je například umělá inteligence,“ přiblížil vedoucí katedry rekreologie Zdeněk Hamřík.

Vytvořený projekt bude také důležitou součástí závěrečných zkoušek. „Státnice budou obhajobou portfolia, které se bude skládat jednak z projektu, který student připraví, a jednak také z dalších výstupů a výsledků z průběhu studia, jako jsou seminární práce, záznamy z praxe nebo zpětné vazby. Nerezignujeme tím však na ověření teoretických znalostí studenta, zajímá nás, jak je student ve své činnosti využil a dokázal aplikovat,“ doplnil vedoucí katedry.

Dvouletý program připraví odborníky na management volného času, kteří najdou uplatnění například jako manažeři rekreačních center, center volného času nebo sportovních klubů, jako podnikatelé v oblasti volného času, zdravého a aktivního životního stylu a cestovního ruchu, také jako specialisté na řízení projektů v těchto oblastech ve veřejné a státní správě nebo jako odborní poradci, konzultanti či výzkumníci. Studium FTK UP nabízí v prezenční i kombinované formě.

Zájemci se mohou přihlašovat do 15. března.

Další informace k programu jsou k dispozici zde, o katedře rekreologie pak na rekre.upol.cz.

Festival Bonjour Olomouc se chystá popáté nadchnout město Olomouc francouzskou atmosférou. Příznivci a milovníci francouzštiny či francouzského kulturního bohatství budou opět moci prožít kousek Francie přímo v hanácké metropoli.

S cílem podpořit francouzský jazyk a rozšířit povědomí o francouzské kultuře pořádá Francouzské centrum Univerzity Palackého a katedra romanistiky FF UP ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc již pátý ročník festivalu Bonjour Olomouc. Od 12. března nabídne během deseti dnů více než dvacet zajímavých akcí. 

„Bez ohledu na věk i profesní zaměření zveme i letos všechny zájemce na večery s francouzskou literaturou, na divadelní představení, scénická čtení, přednášky i na promítání filmů. Těšit se mohou také na ochutnávku z pestrých francouzských pochutin včetně francouzských vín. Nabídneme i účast na zajímavých workshopech, na komentovaných prohlídkách městem či na pietní akci, jejímž prostřednictvím připomeneme ‚olomoucké‘ Francouze,“ uvedl za organizaci festivalu vedoucí Francouzského centra UP Jan Zatloukal z katedry romanistiky FF UP.

V nově zrekonstruovaném sále Muzea umění Olomouc Central zahájí program festivalu talk show s Petrem Janyškou, diplomatem, novinářem, překladatelem a bývalým velvyslancem ve Francii. Jeho poutavé povídání doprovodí francouzské jazzové melodie v podání Jarmily Bekové, Richarda Mlynáře, Romana Mlynáře a Honzy Berana.

Festival francouzské kultury nabídne také dvě přednášky emeritního pařížského profesora, známého komparatisty Francise Claudona.

„První z nich, zasazená do barokních kulis Kaple Božího Těla Uměleckého centra UP, směřuje ke středoškolským i vysokoškolským studentům včetně širší frankofilní veřejnosti. V popularizačním duchu představí ‚příběh‘ francouzského jazyka a nově otevřeného velkolepého muzea Cité international de la langue française na královském zámku ve Villers-Cotterêts, které v roce 2023 slavnostně inauguroval prezident Emmanuel Macron. Druhá, odborná přednáška pak bude určena především studentům romanistiky a Francis Claudon v ní představí slavný román Gustava Flauberta Citová výchova v kontextu románové tvorby ve Francii 19. století. Rovněž pro studenty katedry romanistky je ve spolupráci s odborníky z brněnské firmy Kyndryl připraven i exkluzivní workshop efektivní komunikace ve francouzštině nazvaný ‚Communiquer, c’est exiter!‘,“ dodal Jan Zatloukal.

I letos si na své přijdou také milovníci francouzské gastronomie. Olomoucký Green Bar připraví tradiční vegetariánské menu inspirované francouzskou kuchyní, letošní novinkou však bude francouzské menu šéfkuchařů Romana Pauluse a Petra Stokláska. Labužníci se tak mohou těšit na tradiční francouzské speciality včetně slavných dezertů, jako jsou makronky, éclair nebo tarte tatin. Chybět nebude ani oblíbená degustace vín pod vedením Jiřího Bílého z vinotéky Galský kohout.

„Ve spolupráci se společností Lesaffre i letos zopakujeme úspěšný workshop francouzského pečení, při němž se zájemci pod vedením francouzského pekaře Gabriela seznámí s postupy, jak si upéct křupavou bagetu a lahodný máslový croissant. O akci bývá tradičně velký zájem, doporučujeme proto včasnou rezervaci,“ doplnil vedoucí Francouzského centra UP.

Francouzské centrum Univerzity Palackého je mimo jiné i zkušebním centrem mezinárodních zkoušek DELF/DALF, a tak i letos zve všechny ty, kteří by rádi dosáhli na mezinárodně platný diplom certifikující jejich znalost francouzštiny. I tyto zkoušky si nanečisto totiž budou moci během festivalu vyzkoušet.

Ani letos nebude chybět během přehlídky francouzské kultury divadlo. Například Divadelní soubor žáků Cyrilometodějského gymnázia Prostějov si pod vedením Jany Chammas připravil hned dvě hry. Nejprve se uvede autorskou hrou jednoho z členů souboru s názvem Célia, na ni pak studenti navážou slavnou novoromantickou hrou Edmonda Rostanda Cyrano de Bergerac. Obě představení nabídne festival ve francouzštině s českými titulky.

Festival Bonjour Olomouc je jedinečný i v tom, že se snaží svým programem oslovit veřejnost všech věkových a zájmových skupin a myslí i na děti. Svědčí o tom setrvalý zájem mateřských a základních škol o interaktivní workshopy Francie všemi smysly, a také o tvořivé dílny, které se uskuteční v Knihovně města Olomouce. Na témže místě letošní olomoucká přehlídka francouzské kultury uvede i další novinku, a sice pořad Františka Wicha Francouzské wichytávky, v němž tento moderátor a hudební publicista představí nebývalou pestrost frankofonní populární scény. Součástí přehlídky bude i speak-dating. Zájemci tak opět budou moci probrat s rodilými mluvčími katedry romanistky FF UP a česko-francouzské sekce Slovanského Gymnázia vše, co budou mít na srdci (a na jazyku!).

Festival Bonjour Olomouc se uskuteční od 12. do 22. března. Záštitu nad ním převzali rektor Univerzity Palackého Martin Procházka, primátor statutárního města Olomouc Miroslav Žbánek a hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek. O programu více zde.

Francouzské centrum UP je na Univerzitě Palackého garantem a hybatelem frankofonního dění. Bylo slavnostně otevřeno za účasti velvyslance Francouzské republiky Rolanda Galharagua i bývalého velvyslance ve Francii a současného předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR Pavla Fischera. Jeho chod zajišťuje katedra romanistiky FF UP.

Lekce jógy, společenského tance či indoorcyclingu, skupinový basketbal, florbal nebo volejbal, kurzy jezdectví, horolezectví i plavání. To je jen střípek ze široké nabídky Akademik sport centra Univerzity Palackého. Naučí vás také základům sebeobrany, jezdit v kánoi nebo střílet z luku. Organizuje desítky pobytových i příměstských táborů pod značkou Léto dětí. V květnu pravidelně pořádá Sportovní den pro všechny studenty a zaměstnance UP.

Sportovní lekce a kurzy Akademik sport centra UP (ASC) mohou všichni studující a pracující na Univerzitě Palackého i široká veřejnost navštěvovat s výjimkou letních prázdnin téměř po celý rok. Rezervace na všechny sportovní aktivity jsou možné na webu sportuj.upol.cz po předchozí jednoduché a nezávazné registraci do systému a po nabití kreditu.

Hodinové lekce a semestrální kurzy

Akademik sport centrum nabízí desítky typů sportovních hodin za zvýhodněných 70 Kč pro studenty a zaměstnance UP (pro veřejnost 100 Kč/lekce). „Nabízíme různorodé aktivity pro sportovní vyžití, protažení těla i zvýšení fyzické kondice v odpoledních a večerních hodinách, v nabídce máme ale i ranní jógu,“ přibližuje ředitel ASC Jiří Vaculík. Ve výběru sportů nechybí například step aerobik, funkční a kruhový trénink, Line Dance, karate wado, pilates či lukostřelba, zahrát si lze i badminton nebo basketbal. Rozvrh pro letní semestr najdete na webu.

Novinkou letošního roku jsou lekce bojového umění taekwon-do, tlumící skákací boty ideální pro komplexní trénink celého těla kangoo jumping, raketový sport pickleball a Stiga hokej.

Pod odbornou záštitou Akademik sport centra je možné absolvovat i dlouhodobější kurzy jezdectví, horolezectví nebo třeba tenisu. „Deset lekcí plavání pro začátečníky a mírně pokročilé vyjde studenty či zaměstnance univerzity na 1150 korun,“ uvedl ředitel ASC.

Sportovní lekce a kurzy probíhají v areálu kolejí na Envelopě, ve Sportovní hale UP i v externích tělocvičnách, na plaveckém stadionu nebo na venkovních sportovištích.

Sauna, posilovna, půjčovna sněžnic i pronájem kurtů

V prostorách Sportovní haly UP jsou k dispozici také posilovna a sauna. Ve všední dny mají otevřeno až do půl desáté večer, v provozu jsou i o víkendu. V Akademik sport centru si můžete za poplatek vypůjčit carvingové lyže, snowblade, slackline, lopatu na sníh, slalomové kloubové hole s příslušenstvím nebo sněžnice, na letní párty pak nůžkový stan či pivní sety na sezení. V Hynaisově ulici jsou k pronajmutí tenisové kurty.

Sportovní i kulturní akce

Největší akcí pro všechny studenty a zaměstnance univerzity, jejímž je Akademik sport centrum hlavním organizátorem, je Sportovní den UP. Letošní se uskuteční v úterý 7. května, loni si vybralo některou z desítek aktivit téměř 500 účastníků.

Další desítky sportovních akcí ASC organizačně či trenérsky podporuje. V červenci například zajistí sportovní a společenský program na tradičních narozeninách Vědeckotechnického parku UP, v září se bude prezentovat na veletrhu zájmových kroužků pro děti v olomoucké Šantovce. V listopadu tradičně pořádá závod v horském běhu Rabštejnský Kocour, v prosinci mikulášský program plný písniček a scének pro děti zaměstnanců univerzity.

Tábory pro děti i lyžařské zájezdy

Na léto připravuje Akademik sport centrum UP více než 150 příměstských táborů pro děti od 3 let až po šestnáctileté teenagery. Kompletní nabídka bude v březnu zveřejněna na webu Léta dětí.

Příměstské tábory nabízí ASC také o jarních prázdninách, stejně jako lyžařské pobyty. Aktuální nabídka je k dohledání na stránce ascup.upol.cz/akce-a-kurzy.

Brigády jako táborový vedoucí či sportovní lektor

Aktuálně univerzitní Akademik sport centrum hledá vedoucí, instruktory, zdravotníky či skladníky na letošní letní příměstské tábory. Celoročně se mohou hlásit posily do týmu sportovních lektorů, na vedení lekcí či pozici obsluhy fitcentra. „Přihlaste se nám, i pokud děláte nějaký další zajímavý sport, který by mohl oslovit ostatní studující,“ upřesňuje Lenka Grácová, referentka pro oblast sportu ASC.

To vše je jen malá ochutnávka toho, co vše Akademik sport centrum Univerzity Palackého nabízí, kompletní rozpis najdete na webu ascup.upol.cz. Podrobnosti a bližší informace k jednotlivým akcím ASC budeme uveřejňovat postupně.