Novinky z UP a PřF

Jan Pirk: Při operaci se nesmíte bát, ale ke každé musíte mít respekt

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 1. Březen 2018 - 8:20
Svoji cestu k medicíně a život s kardiochirurgií popsal ve středu na přírodovědecké fakultě přední český lékař a přednosta pražského IKEM Jan Pirk. Účastníci úvodní přednášky letošního kurzu Současná chemie se ale dozvěděli například i o jeho snu být námořním důstojníkem, proč preferuje motýlka před kravatou nebo proč rád jezdí na Moravu. Lékařské povolání se v rodině dědilo z generace na generaci. Lékařem byl jeho pradědeček, dědeček i otec. "Tatínek mě k medicíně nijak nenutil a mým velkým snem ještě možná půl roku před maturitou bylo stát se námořním důstojníkem. Nakonec jsem si to ale nechal vymluvit. Když jsem pak začal studovat medicínu, chtěl jsem být kardiolog jako můj tatínek," prozradil renomovaný lékař, který má na svém kontě mimo jiné 276 transplantací srdce. Skutečnost, že nakonec skončil u kardiochirurgie, do určité míry ovlivnilo jeho působení na chirurgii v nymburské nemocnici, kam nastoupil hned po studiích. "Tamní primář mi řekl, že jakmile si jednou říznu, už toto nenechám. A měl pravdu," potvrdil s úsměvem Pirk. Do IKEM nastoupil v roce 1974 a prošel tam všemi pozicemi od vědeckého aspiranta až po současný post přednosty Kardiocentra. I dnes operuje zhruba 200krát ročně. Jen v letech 1995 až 2016 provedl 5252 operací. Například operace pro ischemickou chorobu srdeční, operace chlopní, hrudní aorty, kombinované operace, transplantace srdce a mnohé další zákroky. "Operace musí být rutina, nesmíte se při ní bát. Ke každé ale musíte přistupovat s respektem," zdůraznil. Kardiochirurg musí mír fyzičku a být manuálně zručný Ačkoliv láska ke kardiochirurgii byla u vzácného hosta více než patrná, podle něj není v medicíně žádný obor královnou a žádný popelkou. "V každém se dá provádět krásná práce, pokud ji děláte s láskou a zápalem. Každý obor ale vyžaduje specifické vlastnosti. Pro kardiochirurgii musíte mít dobrou fyzickou zdatnost, být manuálně zručný, precizní a pečlivý. Je nutné se umět rychle rozhodnout a u operatéra je důležité, aby měl smysl pro vedení týmu," popsal nezbytné předpoklady Pirk. Kurz Současná chemie pořádá letos stejně jako v uplynulých 12 letech (nejen) pro studenty laureát národní ceny Česká hlava Pavel Hobza z katedry fyzikální chemie a Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů. "Jsem rád, že všichni, které jsem letos oslovil, přijali mé pozvání v Olomouci přednášet. Současná chemie už má patrně dobrý zvuk. Panu profesoru Pirkovi jsem slíbil, že bude hovořit před plnou aulou a že se bude sedět i na schodech. To se splnilo a chtěl bych vám za to všem poděkovat," uvedl profesor Hobza. Morava je nejlepší První host letošního cyklu potvrdil, že přijel rád a kvůli vystoupení na přírodovědecké fakultě dokonce přesunul pracovní povinnosti v zahraničí. "Rád jezdím mezi mladé lidi. Pokud jde o Olomouc, tak zde každý rok absolvuji půlmaraton a pochází odtud i moje snacha. Takže k tomuto městu mám vazbu. A rád mám i Moravu. Na rozdíl od uspěchané Prahy totiž na Moravě netrvá hodina šedesát minut, ale tolik, kolik je potřeba," řekl. Podle očekávání přijel i se svým pověstným motýlkem a posluchačům neopomněl vysvětlit, proč se stal nezbytnou součástí jeho šatníku. "Všichni staří profesoři nosili motýlky, a proto jsem je začal nosit taky. Kravata je totiž pro lékaře nepraktická. Když se nahnete nad pacienta, může ho šimrat," zažertoval. Smyslem kurzu je ukázat především studentům to, že věda je nádherné dobrodružství. S tím zcela souhlasí i profesor Pirk. "Vědecké práce mám také za sebou, ale když se naplno věnujete klinice, na bádání nezbývá čas. Mnohé myšlenky ale předávám svým studentům, kteří je pak mohou rozvinout v jejich vědeckých pracích. A já samozřejmě musím všechny novinky sledovat, bez toho bych se neobešel," uzavřel Pirk. Jeho noblesní, poutavé a vtipné vyprávění odměnili posluchači ve zcela zaplněné aule závěrečným bouřlivým potleskem. Záznam přednášky bude dostupný na webu pořádající katedry fyzikální chemie. "Bylo to naprosto úžasné, milé, pan profesor byl neskutečně příjemný. Říkaly jsme si s kamarádkou, že je škoda, že takové nejsou všechny přednášky na fakultě," uvedla Tereza, která studuje experimentální bologii. Kurz Současná chemie pokračuje 14. března v 15:00 přednáškou českého matematika, pedagoga, bojovníka proti korupci a mecenáše Karla Janečka nazvanou Human 21 - nová epocha lidských dějin. Představí v ní svůj návrh volebního systému, jehož podstatou je takzvaný efekt více hlasů.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

… Univerzita třetího věku už přijímá přihlášky pro příští akademický rok?

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 28. Únor 2018 - 15:15
Zájemci o studium je mohou zasílat do konce května 2018. Více…
Kategorie: Novinky z UP a PřF

... se chystá Femislam 2018?

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 28. Únor 2018 - 15:07
Je to třetí ročník mistrovství žen ve slam poetry aneb přehlídka nejlepších slamerek současnosti. Letos jsou zvány pouze vybrané básnířky a performerky, jež se na slamech konaných během posledního roku ocitly na stupních vítězů - mezi nimi i dvě studentky UP. Porota z publika rozhodne, kdo se stane královnou českého slamu na rok 2018. Oslavte MDŽ v Divadle hudby ve 20 hodin v poetickém stylu. Více...
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Pět let univerzitního darování krve: 2 670 studentů a zaměstnanců = 1 255 litrů krve

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 28. Únor 2018 - 13:00
Iniciativa na podporu bezplatného dárcovství krve se na Univerzitě Palackého poprvé objevila v roce 2011, kdy proběhla v rámci výročí znovuobnovení univerzity týden trvající výzva Daruj krev s rektorem. O tři roky později vznikla mezi dárci z univerzity celoroční soutěž Daruj krev s UP. Do ní se dosud zapojilo více než dva a půl tisíce studentů a akademiků, přičemž polovina z nich darovala krev vůbec poprvé. V prvním roce se do výzvy zapojilo tři sta studentů a zaměstnanců, loni již více než dvojnásobek. „Jsme rádi, že bezplatné dárcovství krve mají naši akademici a studenti takříkajíc v krvi. Ještě víc nás ale těší, že se nám daří motivovat k prvnímu odběru stále více prvodárců z řad univerzity,“ říká Ondřej Martínek, který za výzvou stojí. Právě za prvodárce jsou zaměstnanci Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc rádi nejvíce. „Udělat první krok a zjistit, že odběr krve nebo plasmy není žádný náročný zákrok, je pro mnohé lidi velice těžké, a proto jsme rádi za to, že k tomu studenty někdo ponoukne,“ říká Lucie Vybíralová z transfuzního oddělení.    Od loňského roku probíhají při univerzitě dvě týdenní výzvy Daruj krev s rektorem, v únoru u příležitosti Akademického týdne UP a na podzim v rámci oslav 17. listopadu. Mimo to již pátým rokem trvá celoroční soutěž Daruj krev s UP, v níž se ke konci roku losují výherci deseti zajímavých cen od univerzity. „V letošním roce chceme podporu bezplatného dárcovství posunout ještě dále a vyhlásit každý měsíc soutěž mezi fakultami tak, aby zástupci univerzity chodili k odběrům pravidelně během celého roku a nejen nárazově,“ dodává Martínek. Více o akci ZDE.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Psychobudka na FF simuluje svět schizofreniků

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 28. Únor 2018 - 8:01
Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie má ve svých prostorách simulátor schizofrenie. Tzv. psychobudku si může vyzkoušet každý, kdo má zájem vědět, co prožívají schizofrenií nemocní lidé ve chvílích ataky nemoci. Univerzita Palackého se připojuje k těm, kteří mezi veřejnost rozšiřují projekt plzeňské Lékařské fakulty UK. Do prostor katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie nechala instalovat simulátor schizofrenie. Tzv. psychobudka dává zdravým lidem možnost vyzkoušet si změněné vnímání člověka se schizofrenií. Člověk tak může prožít zlomek toho, čím procházejí lidé s tímto onemocněním dlouhodobě. Simulátor schizofrenie putuje po České republice od roku 2010 a na Univerzitě Palackého bude zhruba do půlky března. „Všichni naši sociální pracovníci, sociologové, andragogové i kulturní antropologové se během své profesní kariéry mohou setkat s lidmi, kteří jsou nějak duševně nemocní. I proto vedu pro studenty sociologie disciplínu s názvem Člověk se zdravotním postižením v sociologickém výzkumu. Když by v rámci takového výzkumu prováděli sociologické zkoumání například na úrovni evaluace kvality sociální služby, tak by s těmito lidmi museli komunikovat. Měli by tedy vědět, jaké mají zvláštnosti, komunikační omezení a podobně,“ řekla Eva Klimentová z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie. Nejen absolventi sociologie, ale i andragogiky, kteří často pracují jako vzdělavatelé či personální manažeři, se ve své praxi mohou potkávat s duševně nemocnými lidmi. Protože často pracují s rodinnými příslušníky nemocných, mohou právě oni lépe veřejnosti přiblížit svět nemocných. „Mohou se pokusit snížit míru stigmatizace lidí s duševním onemocněním.  Věřím, že osobní zkušenost situaci hodně pomůže,“ dodala Eva Klimentová. Psychobudku najde každý, kdo by o ni měl zájem, na třídě Svobody 26. Je ve čtvrtém patře na chodbě katedry. Podle Evy Klimentové je otázkou, v jaké chvíli je lepší zážitek simulace schizofrenie podstoupit. Zda je vhodnější využít klidnou chvíli nebo dobu, kdy se chodbou hemží studenti. Z reakcí posluchačů, které jsou vyvěšeny na zadní straně simulátoru, je však patrné, že ruch chodby ještě víc dokresluje tlak různých nezpracovaných podnětů, který na lidi se schizofrenií doléhá.   „Schizofrenici vnímají vše jako zdraví lidé, informace však nedokážou protřídit do smysluplného celku a do toho přicházejí navíc halucinace a bludy. Lidé s tímto závažným duševním onemocněním se navíc musejí potýkat s nepochopením a odsouzením většinové společnosti. Oproti viditelným onemocněním, jako je například zrakové nebo těžší mentální postižení, je duševní nemoc skrytá a proto mnohem hůře pochopitelná. A právě předsudky vycházející z neznalosti a často i nezájmu o tuto vážnou nemoc, ji brání pochopit,“ dodala Eva Klimentová.  Osvětový projekt Psychobudka doprovázejí kresby Jiřího Mráčka, který umělecky začal tvořit až v šedesáti letech, během své první hospitalizace v psychiatrické léčebně ve Šternberku. Tvorba Jiřího Mráčka zrcadlí jeho hlavní zájmy, tedy tělesnou kulturu, občas se zřetelným přesahem do hájemství erotiky, ale zastoupena je i duchovní sféra. Ke kresbě nejčastěji používá pastel, voskovky, pastelky nebo fixy.  Podle odborníků lze díla Jiřího Mráčka zařadit do oblasti původní tvorby nazývané art brut či outsider art. Výstava je instalovaná v Galerii sociální fotografie při katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP. 
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Stránky

Přihlásit se k odběru Společná laboratoř optiky agregátor - Novinky z UP a PřF