Novinky z PřF a UP

Doktorské, s interdisciplinárním základem a následnou možností individuální volby užšího zaměření. Orientované na výzkum, se silnou podporou excelentních výstupů a s mezinárodním charakterem. Nejen tyto výhody mají ve svém rodném listu doktorské programy Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologies, které nově nabízí olomoucká právnická fakulta. Přihlášky budou otevřeny 30. dubna.

Oba programy se fakultě podařilo akreditovat vloni na podzim. Garantované jsou Právnickou fakultou UP ve spolupráci s katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP. První studenti do nich nastoupí v září.

„Naším cílem při přípravě programů bylo vyplnit mezeru ve vzdělávání, kdy interdisciplinární doktorský program, který bude speciálně profilovaný na komplexní otázky interakcí práva a digitálních technologií, zatím v nabídce českých vysokých škol chyběl. Jejich vytvořením se Univerzita Palackého připojila k obecnému globálnímu trendu,“ řekl Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, který se výrazně podílel na vzniku programu a bude také jedním z vyučujících. „Potřeba programu, který bude vychovávat vysoce specializované experty na problematiku práva digitálních technologií a inovací, je odůvodněná zejména překotným vývojem moderních technologií, kdy je právní reakce častokrát výrazně opožděna za novými technologickými řešeními,“ dodal proděkan.

Ke studiu se mohou hlásit absolventi magisterských programů, titul z právnické fakulty není podmínkou. „Ke studiu může být přijat uchazeč, který ukončil magisterské vzdělání a úspěšně vykoná příjímací zkoušku, při které budou ověřovány zejména jeho studijní předpoklady, úroveň znalostí z oblasti práva a digitálních technologií v jejich vzájemné provázanosti a připravenost uchazeče k vědecké a tvůrčí činnosti v těchto oblastech,“ shrnul Michael Kohajda, proděkan pro doktorské studium, kvalifikační řízení a finance, který připravoval akreditaci a na programu se bude dál podílet jako vyučující.

Online setkání
Pro zahraniční uchazeče
7. května | 10:00 | Zoom, registrace ZDE

Pro české uchazeče
- určeno všem zájemcům o doktorské studium na PF UP bez ohledu na specializaci, program
9. května | 14:00 | odkaz bude včas zveřejněn

Oba programy, český i anglický, mají standardní dobu studia čtyři roky a uchazeči mohou volit mezi prezenční a kombinovanou formou. Přihlášky mohou podávat online od 30. dubna do 31. května. Přijímací řízení se uskuteční v polovině července formou ústního pohovoru.

Absolventi programu Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologiesse se uplatní především jako právní experti v oblasti digitálních technologií ve veřejných institucích, v národním i mezinárodním kontextu, ale také v soukromém sektoru, jako výzkumní pracovníci a analytici, jako přednášející v pedagogickém procesu nebo školitelé odborných kurzů.

Oba nově nabízené programy mají své webové stránky.

Na nalezení proteinového „převozníka“, který dopravuje rostlinné hormony brassinosteroidy z vnitřku buňky ven, se podílel Miroslav Kvasnica z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Objev je průlomem v dosud velmi neúplných znalostech o pohybu těchto hormonů rostlinou. V budoucnu může mít praktický význam pro šlechtění výnosnějších a odolnějších plodin. Výsledky výzkumu publikoval jeden z nejlepších vědeckých časopisů Science.

Stejně jako zvířata a lidé, také rostliny mají své hormony – látky, které i v nízkých koncentracích regulují růst a vývoj organismu a jeho fyziologické reakce na různé podněty.

Důležitou skupinou rostlinných hormonů jsou brassinosteroidy. Ovlivňují mnoho zásadních procesů: dělení a prodlužování buněk, ohyb stonků a kořenů v reakci na světlo či gravitaci, vývoj vodivých pletiv, pohlavní rozmnožování i odpovědi na nepříznivé podmínky prostředí, jako jsou horko, chlad a sucho.

Už z tohoto výčtu je zřejmé, že výzkum brassinosteroidů má velký praktický význam. Informace o jejich působení na rostliny bychom mohli v budoucnu využít třeba při šlechtění nových odrůd plodin, které budou lépe růst nebo budou odolnější vůči stresům. Od objevu brassinosteroidů v sedmdesátých let minulého století o nich vědci nashromáždili mnoho poznatků. Poměrně dobře již známe jejich fyziologické účinky i biochemické reakce, jimiž v rostlinách vznikají. Podařilo se zmapovat molekulární pochody, které spouštějí v buňkách. Naprostou záhadou však zůstával transport těchto hormonů – tedy to, jak se pohybují v těle rostliny.

Teprve nedávno začali vědci přicházet záhadě na kloub. Nemalou zásluhu na tom má Laboratoř růstových regulátorů, společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého. V laboratoři totiž působí tým vedený Miroslavem Kvasnicou a Janou Oklešťkovou, který se dlouhodobě zabývá fyziologií, chemií a analýzou brassinosteroidů.

Jak se brassinosteroidy dostávají z buněk, kde vznikají, do mezibuněčných prostorů, kde působí? Odpověď přinesla studie, kterou nyní zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science. Odborníci z Číny, Belgie a ČR jako první na světě identifikovali protein, který se nachází na povrchu buňky a přenáší molekuly brassinosteroidů směrem ven. „V rámci tohoto výzkumu bylo též nutné zjistit, zda transportní protein selektivně přepravuje pouze hormonálně aktivní brassinosteroid, nebo i sloučeniny, z nichž se hormon v buňkách tvoří (prekurzory), případně další rostlinné steroidy. Látky, které jsem se svým týmem připravil, pomohly potvrdit, že transport je skutečně selektivní,“ objasňuje Miroslav Kvasnica svůj podíl na projektu.

Objev vůbec prvního „převozníka“ brassinosteroidů je velkým úspěchem. Překvapivá je ovšem jeho totožnost: o tomto proteinu, označovaném ABCB19, se totiž už delší dobu ví, že přenáší jiný důležitý rostlinný hormon – auxin. Jak se ABCB19 obrazně řečeno rozhoduje, který hormon bude transportovat, vědci zatím neví. Je zřejmé, že ve výzkumu brassinosteroidů se můžeme těšit na další zajímavá zjištění.

Za pár dní začíná v Olomouci Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého. V nabitém programu je 250 položek – filmové projekce, koncerty, besedy, přednášky, workshopy, procházky nebo originální výstavy. Zásadní součástí festivalu je kromě soutěže ve třech kategoriích (mezinárodní, česko-slovenská a krátkých filmů) i platforma pro profesionály a tvůrce Camp 4Science, na kterou se sjíždějí významní hosté z celého světa.

Letošní AFO59 na téma Paměť nabídne od 23. do 28. dubna řadu novinek, které mohou do centra dění vtáhnout i ty, kteří ještě stále váhají s akreditací. V krytu civilní ochrany například vznikne zvuková instalace Jonáše Grusky a v Galerii XY se objeví výstava Julie Dítětové: Machine Learning: Programming Patterns. Jedná se o experimentální projekt, který využívá neuronovou síť ke generování vizuálních dat, jenž čerpají z reálných motivů církevních tkanin z 18. století.

Do jiného světa se návštěvníci lehce dostanou v Červeném kostele Vědecké knihovny, kde bude VR zóna. „Zajímavá bude i interaktivní audio procházka. Ta by měla podnítit účastníky k tomu, aby pozorovali svoje prostředí v současném i geologickém časovém úseku a aby zaměřili svou pozornost na to, jak se krajina může proměnit klimatickým kolapsem,“ pozval na AFO dramaturg Dominik Vontor. Ten také doporučuje přednášku zaměřenou na fascinující schopnosti hub. Přijede totiž odborník Peter McCoy, který spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie. Ve Vlastivědném muzeu zase vystoupí profesor Jiří Horáček, který bude mluvit o farmakologických vlastnostech psychedelik a jejich využití v terapii.

Jaké to je, ocitnout se v kůži paleontologa? 

Propojení popularizace vědy s počítačovou hrou v sobě může skrývat plno nedokonalostí. Proto se do hraní hry Lovec dinosauřích fosilií pustí dva ostřílení paleontologové Jingmai O'Connor a Daniel Madzia, kteří uvedou věci na pravou míru. Přednáška Jindřicha Matouška: Řečová syntéza s podporou AI – Tvorba digitálního otisku hlasu Karla Gotta posluchače seznámí se současnými trendy v oblasti počítačové syntézy řeči. Workshop Lenky Hamošové Jak tvořit s umělou inteligencí o nesdělitelném? si zase klade za cíl převést subjektivní zážitky do perspektivy umělé inteligence. Workshop se zaměří na společné vytváření možných nových způsobů práce s AI, které překonávají běžné textové formáty a hledají nové metody vyjadřování.

Hudba je také věda!

Program Music is Science, který čítá dvacítku hudebních projektů, se odehraje v Geodomu na parkánu Uměleckého centra UP – Konviktu. „Na své si přijdou milovníci a milovnice nízkofrekvenčních sub-basů, cinematických syntezátorových ploch, zefektovaných vazbících kytar, rytmické preciznosti a lyrické ostrosti. Mezi lákadla patří například producent elektronické hudby Oblaka, dadaistický rap v podání dvojice Laokoon nebo umělkyně Klara Wodehn, která si letos odnesla cenu Vinyla v kategorii objev roku,“ řekl dramaturg hudebního programu Jiří Bejček.

Svoji českou premiéru si odbude německo-alžírská skladatelka a DJka Acidfinky. Ta si navíc připravila jedinečný živý set, který poprvé představí právě olomouckému publiku. Stejně tak přiveze svou novou a dlouho očekávanou desku rakovnická shoegazeová kapela Manon Meurt, a to pouze dva dny před jejím vydáním. Po ukončení živé produkce se hudební stage promění v roztančené večírky.

Inspirujte se příběhy profesionálů

V další sekci Na vědě záleží se setká vědecká komunita s profesionály z různých oborů a soukromého sektoru. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý mix formátů. Od představení mladých vědeckých talentů až k inspirativním prezentacím předních expertů.

„Bez popularizace vědy by veřejnost nevěděla, čím se vědci zabývají a k čemu výsledky jejich práce slouží. Bez transferu technologií, bez jejího propojení s nevědeckým světem, především pak byznysem, by se žádný nápad nedostal do praxe. Film je svého druhu také transfer – přenos myšlenek na filmové plátno a do duší diváků. Jsme tedy moc rádi, že jako přední česká techtransferová kancelář můžeme přispět k propagaci a vysvětlování vědy i podporou skvělého filmového festivalu AFO,“ řekl Martin Fusek, ředitel IOCB Tech.

Prezentací s názvem Věda spojující i rozdělující přispěje do programu i Český institut výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP. „Špičkoví vědci z celého světa se propojují, aby přinesli objevy, které mění naše životy. Společnost tyto novinky ale ne vždy přijímá s otevřenou náručí. Případů, kdy ji zásadní technologické změny a objevy rozdělují, najdeme celou řadu – od jaderné fyziky přes medicínu a farmacii až po energetiku. Ostatně i nanotechnologie vzbuzovaly kromě očekávání ještě poměrně nedávno také odmítavé reakce. Veřejnost, ale i vědecká komunita jsou rozděleny například ohledně evropské strategie Green Deal, elektromobility či mnoha medicínských aplikací,“ sdělil vědecký ředitel CATRIN-RCPTM Radek Zbořil, který představí i některé z konkrétních přínosů CATRIN pro světovou vědu.

Srozumitelně a jasně! Festival bude bavit i děti

Tým AFO zve na akci i ty nejmenší, a to nově do herny JáSám. Během festivalu ožije i centrum Olomouce. Na Horním náměstí se budou o pozornost diváků ucházet lektoři z České asociace science center (ČASC) s pokusy, Inovační centrum Olomouckého kraje (ICOK) zaměstná mozkové závity kolemjdoucích originálními provlékačkami a firma Hella Forvia představí novinky, které hýbou světem inovací. Zájemcům se bude věnovat tým konstruktérů, optiků a techniků, kteří je nechají nahlédnout pod pokličku vývoje a výroby světlometů.

Dialogy s vědci a tvůrci filmu

I letos se mezi programové sekce zařadí Věda v České televizi věnovaná nejnovějším tuzemským populárně-vědeckým počinům. Autoři se mimo jiné dotknou umění a veřejného prostoru v podobě české národní identity v grafickém designu a architektuře za dob komunismu. Návštěvníci se setkají i se špičkovým moderátorem Danem Stachem. Chybět nebude ani beseda Deníku N, živé natáčení podcastu Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus o tajemství mikrobiomu u primátů a lidí, pořad Čelisti a podcast Podhoubí Radia Wave, debata týdeníku Respekt na téma Kód života psaný umělou inteligencí nebo diskuze časopisu Heroine o tom, zda může být matka dobrý „vědec“.

Univerzita Palackého v Olomouci pořádá Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) od roku 1966. Od svého vzniku má AFO za cíl aktivně propojovat kinematografii a vědu a zkoumá jejich vzájemnou interakci. Akreditace je zdarma.

 

Registrace na Sportovní den Univerzity Palackého byly spuštěny. V úterý 7. května, kdy je vyhlášeno rektorské volno, se mohou studující i pracující na UP zúčastnit řady sportovních disciplín. Připraveny jsou týmové turnaje v nohejbale či florbalu, badminton, pilates, lekce sebeobrany, ale i utkání ve Stiga hokeji, šachový turnaj, turistický výšlap nebo běh olomouckými parky.

Sportovní den pro všechny své pracující i studující pořádá Univerzita Palackého tradičně v květnu. Bohatou nabídku pohybových aktivit vždy připravuje Akademik sport centrum UP (ASC), přidávají se ale i další s nabídkou turistického výšlapu, celouniverzitním šachovým turnajem či běžeckým Memoriálem Jiřího Hronka. Nechybí fakultní fotbalový turnaj či individuální výlety kolegů.

Koloběžky, fitness i sauna s ASC

Více než dvacet druhů sportování připravilo pro letošní rok Akademik sport centrum UP. Družstva se mohou utkat ve volejbale, nohejbale, basketbale, futsale či beachvolejbalu, individuálně si lze zacvičit ranní jógu nebo step aerobik, vyzkoušet je možno i paddleboard, Stiga hokej nebo koloběžky.

Podrobný rozpis nabízených pohybových aktivit ke stažení i odkaz na registrační systém je k dispozici na webu Sportovního dne nebo na webu ASC.

O šachový turnaj je velký zájem

Při své loňské premiéře byl celouniverzitní šachový turnaj, pořádaný studenty UP ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou, okamžitě zaplněn. V sedmi partiích se utkalo více než 70 hráčů. Atmosféru turnaje si můžete připomenout v bohaté fotogalerii včetně záběrů speciálního duelu na střeše přírodovědecké fakulty.

Spuštěny jsou již registrace pro letošek, pokud máte chuť si v úterý 7. května zahrát v šach, registrujte se včas v tomto formuláři.

Výšlap nebo maratónský běh

Několikátým rokem nechybí v nabídce Sportovního dne UP Memoriál Jiřího Hronka — běh olomouckými parky, pořádaný katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP, a turistický výlet pořádaný Moravským turistou. Letos se půjde z Mariánského Údolí na Svatý Kopeček.

Podrobnosti a informace o registracích jsou k dispozici na webu Sportovního dne UP.

Turnaj filozofické fakulty

Svou tradici už má také fotbalová soutěž kateder filozofické fakulty turnaj O pohár děkana FF, který je otevřen pracujícím a studujícím na FF UP. Podrobnosti a odkaz na registrace pro týmy i jednotlivce jsou k dispozici na webu Sportovního dne nebo přímo na webu fakulty.

Soutěž pro individuální sportující

Výjimkou nejsou ani samostatné výlety, cyklovýlety či sportování spřátelených kolegů z různých pracovišť univerzity. Pokud absolventi výše neorganizovaného pohybu pošlou na e-mail sportovniden@upol.cz foto z jejich sportovního zážitku s krátkým popisem a počtem univerzitních účastníků, bude akce zaznamenána na webu Sportovního dne 2024 a budou zařazeni do slosování o univerzitní termosku.

Odpolední párty

Po sportovním výkonu připravuje Akademik sport centrum UP tradičně zábavné odpoledne pro dospělé i děti v areálu Sportovní haly UP na trávníku před loděnicí. Nechybí další sportovní hry, občerstvení, živá hudba a tombola.

V letošním roce se navíc termín Sportovního dne potkává s konáním Olomouckého majálesu, aktivně strávený den tak lze zakončit na koncertech či workshopech v okolí Zbrojnice, na náměstí Republiky či v Jazz Tibet Clubu.

 

 

Studenti University of Nebraska Kearney (UNK) pracují v rámci svého studia na marketingových plánech pro firmy a instituce. V tomto úsilí jim vydatně pomáhají posluchači katedry ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (FF UP), a to v rámci jednoho z volitelných předmětů. Možnost učit se v oblasti marketingu však díky spolupráci s americkou UNK mají i ostatní studenti olomoucké univerzity.

Marketingový plán šitý na míru konkrétní organizaci, instituci či firmě, působící mimo jiné v českém prostředí. To je cílem snah, které mají v rámci svého studia posluchači americké College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Díky spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého se na jejich výsledném výstupu vydatně podílejí studenti katedry ekonomických a manažerských studií FF UP, a to v rámci jednoho z volitelných předmětů.

„Předmět mám zapsaný pod názvem Workshop zahraničního akademického pracovníka. Vybrala jsem si ho proto, že mě zaujalo téma marketing, stejně tak možnost spolupráce se studenty americké univerzity. Lákal mě americký pohled na rozvoj marketingových dovedností i konverzace v angličtině,“ uvedla Tatiana Hantáková, studentka druhého ročníku bakalářských ekonomicko-manažerských studií. S posluchači z University of Nebraska strávila v době jejich nedávného týdenního pobytu v Olomouci celý den, a zúčastnila se tak prezentace dvou firem a jedné organizace, jež o vytvoření marketingového plánu projevily zájem. 

„Studenti z Nebrasky pracovali například na SWOT analýze, marketingovém plánu reálného projektu pro firmu Brazzale, která by ráda rozšířila portfolio svých globálních aktivit. My jsme jim pomáhali tuto snahu naplnit. Společně jsme tedy hovořili o průzkumu trhu, cílových skupinách, a protože američtí studenti nejsou detailněji seznámeni s českým prostředím, přiblížili jsme jim i regionální souvislosti,“ doplnila Tatiana Hantáková, která je jednou ze studentek UP, jež těm z UNK pomáhá vytvořit konkrétní marketingový plán. Kromě sýrárny Brazzale jej američtí studenti v rámci stávajícího semestru vypracovávají i pro včelařský startup Apis Innovation, zabývající se inovativními přístupy boje proti včelím škůdcům prostřednictvím tzv. termosolárních včelích úlů a pro Vlastivědné muzeum v Olomouci. 

„Předmět, který mi katedra nabídla, vnímám jako výborný pro procvičení potřebných marketingových dovedností. Američtí studenti jsou jiné mentality, jsou více vnořeni do praxe, do Olomouce přivezli jinou perspektivu výuky marketingu. Všem studentům, i těm, kteří studují jiné obory, bych ráda vzkázala, aby se tohoto volitelného předmětu neobávali. Uvažují-li o jakémkoliv podnikání, je to výborná příležitost procvičit si marketingové dovednosti, angličtinu, rozšířit si obzory a poznat jiné myšlení a perspektivy,“ dodala studentka katedry ekonomických a manažerských studií na FF UP.

Že může být uvedený předmět připravovaný olomouckou katedrou ekonomických a manažerských studií inspirativní pro všechny studenty univerzity, kteří by přemýšleli o zakládání firem či podniků, potvrdil i jeho garant David Kosina.

„Studenti se v něm učí myslet koncepčně. Kurz probíhá v hybridní formě a jeho smyslem je prostřednictvím spolupráce s konkrétními klienty z praxe rozvíjet praktické marketingové dovednosti studentů. V rámci společné výuky studenti UNK a UP vytvářejí pro spolupracující firmy marketingový plán, který je jedním z klíčových prvků podnikatelského plánu. Tento výstup kurzu pak spolupracujícím firmám může pomoci realizovat jejich marketingové cíle,“ uvedl s tím, že katedra ekonomických a manažerských studií má zájem spolupráci s firmami rozšiřovat.

„Snažíme se odpojit od powerpointových slidů a vtáhnout do výuky více skutečný svět. Díky spolupráci s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK) má uvedené snažení velký přesah,“ zdůraznil David Kosina. 

Širší koncepci volitelného předmětu potvrdil i vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií Ondřej Kročil: „Vychází z již několikaleté spolupráce s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Princip výuky, kde se s našimi studenty a vybranými firmami a společnostmi budou potkávat studenti ze zahraničí, a to jak osobně, tak i virtuálně, bychom rádi rozšířili. Chystáme v tomto smyslu i jiné projekty, do nichž chceme zapojit další partnery, a to jak ze Slovinska a Slovenska, tak i Itálie. Očekáváme, že to přinese benefit všem jmenovaným,“ uvedl.

Američtí studenti z University of Nebraska Kearney absolvují předmět (na FF UP nazvaný Workshop zahraničního akademického pracovníka) s týdenním výjezdem na FF UP letos již podruhé. Během loňské návštěvy ČR navštívili jednu z největších korporátních společností v ČR, firmu Oracle, ale také lokální firmu Šufan nebo pivovar Chomout. Zbylou část letošní výuky dokončí američtí posluchači společně s olomouckými studenty formou online workshopů prostřednictvím platformy Zoom. Všechny poznatky pak zúročí pod vedením profesora Timothyho Burkinka z CBT UNK v závěrečné květnové prezentaci.   

Unikátní vhled do vyšetřování válečných zločinů přinesla studentům i veřejnosti akce, kterou pořádalo Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při olomoucké právnické fakultě. Promítání filmu Vyšetřovatel a následnou diskuzi s Vladimírem Dzurem, hlavním protagonistou snímku, si přímo na fakultě nenechalo ujít přes 200 zájemců.

Vladimír Dzuro se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii, od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Do nedávna pak vedl kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. V dokumentu Vyšetřovatel, který je inspirován knihou Vyšetřovatel: Démoni balkánské války, se vrací na místa svého vyšetřování v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku. Na promítání navázala krátká odborná vsuvka, kdy se Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní pořadatel akce, zamýšlel nad právními aspekty zatčení starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviće.

Do programu setkání se organizátorům podařilo dostat ještě jednoho výjimečného hosta – Michala Vývodu, vedoucího oddělení vyšetřování mezinárodních zločinů Poradní mise EU na Ukrajině. S publikem se podělil o čerstvé zkušenosti při vyšetřování válečných zločinů v době moderních technologií. Vysvětlil také průniky mezinárodního humanitárního práva do vnitrostátního stíhání a vyšetřování válečných zločinů.

Vladimír Dzuro přijel do Olomouce na pozvání centra CIHOL podruhé. V roce 2021 si připravil přednášku Smrtící propaganda – fake news v post-konfliktním prostředí, která je stále dostupná na fakultním YouTube kanále.

Děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář udělil osmatřicet ocenění za významnou publikační činnost za uplynulý rok 2023. Mezi laureáty, pro které bylo připraveno slavnostní setkání na fakultě, byli nejen autoři publikující v nejlepších oborových časopisech, ale i studenti.

V kategorii za článek zveřejněný v prvním decilu časopisů příslušné oborové kategorie byli oceněni autoři čtrnácti prací, například Kateřina Menšíková z Neurologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, pediatrička a proděkanka LF UP pro studium 4.–6. ročníku Všeobecného lékařství Eva Klásková, Vladimír Študent z Urologické kliniky LF UP a FNOL nebo Pavel Stejskal z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM).

Čtrnáct prací děkan ocenil i v kategorii článků v prvním kvartilu časopisů. Laureátem Ceny děkana za rok 2023 je také Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FNOL, a sice za monografii Digitální medicína II. Cenu obdrželi i autoři dvou patentů a Pavel Moudrý z ÚMTM za významně citovaný článek High speed of fork progression induces DNA replication stress and genomic instability zveřejněný v časopise Nature. Za nejlepší studentskou vědeckou práci cenu získalo šest studentů.

„Všem oceněným gratuluji a děkuji za vynikající práci, které si velmi vážím,“ uvedl Milan Kolář s tím, že celkem byla oceněným rozdělena finanční odměna ve výši přes 1,3 milionu korun.  

Děkan také podotkl, že lékařská fakulta v současnosti výrazně motivuje akademické pracovníky k publikování vědeckých prací v časopisech s impakt faktorem zařazených dle Web of Science do kategorií D1, Q1 nebo Q2, tedy do prvního decilu či prvního nebo druhého kvartilu. To se odráží mimo jiné v aktualizované metodice dělení finančních prostředků na fakultě, ale také v současném znění Statutu Cen děkana LF UP.

„Pevně věřím, že tyto změny zvýší vědecký výkon lékařské fakulty a tím i její prestiž ve vědecko-výzkumné oblasti. Osobně považuji za zcela nezbytné, abychom učinili vše proto, aby LF UP nadále patřila mezi nejvýkonnější vědecko-výzkumné organizace v ČR,“ dodal děkan Milan Kolář.

Přehled všech oceněných autorů a jejich prací za rok 2023 je k dispozici zde.

Je to příliš složité. Tomu by obyčejný člověk nerozuměl. To se nedá jednoduše vysvětlit. O čem je řeč? O vědě. Přesněji o tom, jak se v posledních letech změnil přístup k popularizaci a komunikaci vědy. A právě o tom, jak a proč vůbec mluvit o vědě, se dočtete v novém čísle univerzitního magazínu Žurnál UP.

V úvodním tématu se dozvíte, jakou dramatickou proměnou prošel za dobu své existence Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Jeho ředitelku Evu Navrátilovou vám pak představíme v rubrice Portrét. Zjistíte, proč je AFO její srdcovka.

„Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají,“ to je odpověď Daniela Stacha z České televize na otázku, proč by měli vědci umět mluvit o vědě. Známý moderátor a popularizátor vědy také prozradí, se kterým vědcem by chtěl udělat rozhovor.

Předseda Správní rady UP, vědecký atašé britského velvyslanectví a nově také držitel prestižního řádu. To vše je Otakar Fojt. Nový Žurnál s ním nabídne rozhovor, v němž se mj. mluví o inspiraci v zahraničí. „Věda je mezinárodní, a pokud chcete porovnávat svou práci a dostávat doporučení, kam ji dál posunout, je nezbytné se radit s těmi nejlepšími na světě. Komunikovat jenom s těmi, s nimiž sdílím kancelář nebo jednu univerzitu, by určitě nestačilo.“

Všichni máme mozek, a proto nám Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty připomene, proč je nutné ho trénovat. Pokud ještě nevíte, jak vznikají titulky k filmům, nenechte si ujít rubriku Absolventka, v níž vám to řekne Eva Dostálová.

O tom, že na UP máme šikovné studenty, není sporu. Třeba takový budoucí kněz Lukáš Janoušek z CMTF nebo Klára Katrušáková z FF a PdF. Hádejte, kdo z nich je studentský/á železný/á hasič (hasička). Nevíte? Čtěte.

A když je řeč o té šikovnosti a schopnosti. Připomene si i úspěšné zaměstnance, kteří se za svou práci dočkali od univerzity ocenění. Ke čtení je toho samozřejmě mnohem víc, takže neváhejte a sáhněte po papírovém vydání magazínu ve stojanech na fakultách nebo v UPointu či Pevnosti poznání. Nebo se koukněte na elektronickou verzi.

Pořádně živo a veselo bylo na Lékařské fakultě UP, na niž se pod hlavičkou tradičního absolventského setkání Radicés / Kořeny vrátili lékařky a lékaři promující před třiceti lety. Členů obce katedry pařebního lékařství, jak kdysi pojmenovali své pracoviště nezařazené ve fakultní Bílé knize, se sešlo přes 120, přičemž dorazili z různých koutů Česka, ale i z Německa, Švýcarska nebo Spojených států. Prohlédli si svoji alma mater, navštívili i rektorát a prošli se městem, především ale zavzpomínali na studentská léta ve studovnách i na večírcích.

Večírků a různých dalších volnočasových studentských aktivit nebylo podle všeho málo. Při procházce přes Envelopu zaznívaly vzpomínky na plavání někoho ze spolužáků v řece Moravě od Letné k Bristolu nebo na „bečky“ na břehu u kolejí.

„Potřebovali jsme nějak odbourávat stres, tak jsme chodili do hospod. A jednou jsme si na sebe vzali bílé pláště a v hospodě jsme založili katedru pařebního lékařství. Někde doma mám stále její zakládací listinu s podpisy zakladatelů. Jako katedra jsme začali pořádat každý rok antiples, ze kterého se stal takový kult, že vždy byly rychle vyprodané lístky. Na škole jsme byli dobrá banda a po promoci nám bylo líto se dále nestýkat, tak jsme s kolegyní Lenkou Ottovou založili takovou tradici a každý druhý rok se potkáváme v Jeseníkách, přijíždí 60 až 90 spolužáků a spolužaček. Navzájem si pomáháme, když je potřeba. Je to skvělé,“ vyprávěl Miroslav Štúr, ortoped a traumatolog, který jako lékař začínal v domovském Šumperku, pak však přesídlil do Německa a po téměř dvaceti letech v nemocnici má nyní soukromou ordinaci blízko Passau.

Když prý ráno vstupoval na lékařské fakultě do velké posluchárny, až ho rozbolelo břicho. „Začínali jsme studovat ještě před revolucí a vzpomínám si, jak na jednu z prvních přednášek přišel nejmenovaný docent a natvrdo nám řekl, že v takovéto sestavě se tu už nesejdeme, že je třeba nás povyhazovat. To nebylo tak milé jako nyní, když nás tu přivítal pan děkan a další. Tehdy jsme měli pocit, že nás neberou vážně. A mimo jiné nám i víceméně zakazovali věnovat se paralelně se studiem sportu. Mezi námi přitom byla řada sportovců, například já hrál hokej,“ dodal.

Ve velké posluchárně Teoretických ústavů účastníky Kořenů přivítal děkan Milan Kolář, který absolventům mimo jiné poděkoval za to, co všechno činí ve prospěch lékařské fakulty a pro šíření jejího dobrého jména, a připomněl, že jsou vždy na fakultě vítáni. „Těší mě, že tu byla jako jeden z předmětů, který jste úspěšně absolvovali, zmíněna patofyziologie, ze které jsem některé z vás zkoušela. Možná si ale i vzpomenete, že jsem podepsaná na vašich diplomech a byla jsem u vašich promocí. Chtěla bych vám popřát do dalších let hodně zdraví, štěstí a úspěchů nejen v profesním, ale i osobním životě,“ pozdravila přítomné Jana Mačáková, emeritní děkanka LF UP a v letech 2000 až 2006 i rektorka UP.

Jako zástupci současného vedení univerzity k absolventům promluvila prorektorka Andrea Hanáčková, která upozornila na Klub absolventů UP i pobídla k podpoře Nadačního fondu UP, a také rektor Martin Procházka, který byl na setkání ve zvláštní pozici. Sám je totiž členem absolventského ročníku 1994.

„Spolužáci, nebudu zastírat, že je na vás tady odspodu od katedry zajímavý pohled. Dokonce i dotazy padají stejné jako před třiceti lety. Chtěl bych poděkovat týmu, který tuto akci pomáhal zorganizovat, a pak především dvěma lidem, kteří náš kolektiv po celá léta udržují jako pacienta ve skvělém stavu – Lence Ottové a Mirkovi Štúrovi,“ řekl rektor, který se ale programu na lékařské fakultě účastnil jen krátce z důvodu účasti na inauguraci nového olomouckého arcibiskupa. Své spolužáky nicméně později přivítal, společně s prorektorem Michalem Malackou, v zasedací místnosti rektorátu.

Rektor přitom nebyl jediný, kdo si během absolventského setkání střihl více rolí. V roce 1994 úspěšně dokončila studium medicíny také Eva Klásková, která jako současná proděkanka LF UP a vedoucí Centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností někdejší spolužáky provedla po svém pracovišti. „Ti dnešní studenti se mají, naučí se spoustu věcí na modelech. To my museli všechno na pacientech…“ zněla jedna z reakcí.

Po prohlídce fakulty, kdy děkan Milan Kolář absolventy upozornil i na stavbu nové budovy v Hněvotínské ulici, a návštěvě zasedací místnosti rektorátu třicetiletí absolventi LF UP procházkou přes areál kolejí a náplavku nesoucí jméno Josefa Jařaba došli do Bristolu, kde na ně čekal oběd a kde se dále vzpomínalo a dost možná se i tvořily nové historky pro příští setkání.

Setkání Radicés / Kořeny patří k tradičním akcím, kterými Lékařská fakulta UP udržuje kontakt se svými absolventy, v tomto případě s absolventy třicet let po promoci. První Kořeny se uskutečnily v roce 2014. Kromě toho fakulta organizuje i zlaté promoce svých absolventů po padesáti letech a diamantové promoce po šedesáti letech od dokončení studia. Letošní Diamantová promoce proběhne v sobotu 27. dubna od 11 hodin v Dostavbě Teoretických ústavů LF UP.

Historicky poprvé se v závěru minulého týdne spojili pro dobrou věc dobrovolníci z univerzity a olomouckých středních škol. Společně pomohli na mnoha místech ve městě a okolí například s údržbou zeleně v parcích, natíráním laviček či přípravou památek na turistickou sezonu.

Pilotní ročník akce pořádalo Dobrovolnické centrum UP společně s Udržitelnou univerzitou. Ke čtyřicítce studentů UP se přidalo sto sedmdesát mladších kolegů z Církevního gymnázia Německého řádu a Gymnázia Hejčín i se svými učiteli. Pomáhali například připravit na jarní sezonu olomoucké parky a Botanickou zahradu UP, zeleň vysazovali v terapeutické zahradě Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, na novou jarní výsadbu jsou díky dobrovolnické pomoci připraveni i v zahradě Hospice na Svatém Kopečku. Šikovné ruce se hodily při úpravě areálu Sluňákov a na šternberském hradě při natírání laviček a mytí oken. Cílem tohoto dne bylo kromě užitečné pomoci i propojit středoškoláky se studenty univerzity, představit jim Dobrovolnické centrum UP a přiblížit dobrovolnictví jako takové.

„Na každém místě byl s dobrovolníky koordinátor či koordinátorka z DC UP, který se postaral o distribuci svačinek a pracovních pomůcek, ale hlavně v průběhu aktivit představil středoškolákům i studentům UP aktivity Dobrovolnického centra UP a přizval je ke spolupráci. Koordinátoři byli skvělí a moc nám pomohli,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, manažerka DC UP.

Pro dobrovolníky byla vždy připravena i odměna, mohli tak zažít například netradiční prohlídku hradu, Botanické zahrady UP nebo palmového skleníku na Výstavišti Flora, opéct si na ohni buřty, odpočinout si v relax zóně Univerzity Palackého v parku nebo vyzkoušet hry a zajímavé vědecké ukázky studentského spolku UP Crowd.

„Studenti i učitelé se zapojili s nadšením a odvedli velký kus práce. Naši partneři, kteří připravili dobrovolnické příležitosti, byli spokojeni. Se všemi se domlouváme i na podzimní dobrovolnický den pro zaměstnance, který začneme nyní chystat,“ řekla Vladimíra Sedláčková. Další spolupráci uvítala i Maria Aleksičová, manažerka DC Fakultní nemocnice Olomouc: „Jsem ráda, že nezůstane jen u této dobrovolnické výpomoci. Rádi si vše na podzim zopakujeme.“

Středoškoláci i vysokoškoláci si pochvalovali, že oproti běžnému dni zažili něco jiného, dostali se na atraktivní místa a poznali nové lidi. „Dobrovolnictví pro mě znamená pomoc něčemu, co se dá ještě zachránit. Se spolužáky jsme natírali lavičky a myli okna. Tím, že nám vyšlo krásné počasí, tak to bylo příjemné, fakt super. Ze začátku jsme nevěděli, co to bude obnášet, ale nakonec jsme si to dost užili,“ byla spokojená Lea Mohylová, studentka Církevního gymnázia Německého řádu. „Dobrovolnictví znamená potkat se stejně smýšlejícími lidmi. Myslím, že úplně všichni si to užili. Součástí programu byla nejen práce, ale i zábava, takže všichni byli spokojeni. Určitě bych pokračovala, protože to má smysl. Líbí se mi, že jsme vyjeli i do okolí,“ doplnila Bára Bočková z FF UP. Dobrovolnický den se líbil i další studentce UP Petře Kozákové, která vyrazila pomáhat do botanické zahrady. „Je to fajn, protože je dobré na chvilku vypnout od učení a dělat i něco manuálně. Díky téhle akci už vím, že budu sledovat i další aktivity Dobrovolnického centra UP.“

Podle Marie Kaplánkové, koordinátorky dobrovolníků DC UP, velký zájem středoškoláků o dobrovolnický den ukázal, že má smysl v této aktivitě pokračovat. „Studenti byli velmi šikovní a aktivní. Mám radost, že se jich sešlo tolik a že mají zájem pomáhat a zkrášlovat veřejná prostranství. Už nyní plánujeme další podobnou akci a věříme, že se do ní zapojí ještě více mladých lidí.“

Významné historické budovy, geopark, parkánové zahrady, neotřelá panoramata či svěží gastronomie. To vše se dá navštívit v prostorách a v okolí Univerzity Palackého. Seznam zajímavých veřejnosti přístupných míst představuje platforma Uni t(r)ips, za kterou stojí úsek pro komunikaci. Nově ji rozšířil showroom Pevnosti poznání UP_LAB či kavárna Lyrata v nedávno otevřené univerzitní budově Envelopa Hub nebo plastika věnovaná doktorce Miladě Horákové na právnické fakultě.

Díky webu Uni t(r)ips můžou studující, zaměstnanci, obyvatelé Olomouce či turisté poznat univerzitu z jiné perspektivy. „Univerzita Palackého nabízí mnoho míst a zákoutí, která mohou být zajímavá pro širokou skupinu lidí. Právě proto přinášíme tipy na stránce Uni t(r)ips, kde je u každého místa popis, fotogalerie, mapový odkaz a otevírací doba,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Nově stránka nabízí UP_LAB Pevnosti poznání, prostor v Envelopa Hub, který prezentuje 3D tisk, virtuální realitu, umělou inteligenci či roboty a návštěvníci se v něm mohou zapojit do workshopů s 3D perem či pájení nebo vyzkoušet práci s vakuovou vývěvou. Hned vedle se nachází nová kavárna Lyrata a o pár kroků dál je možné si na právnické fakultě prohlédnout plastiku Milady Horákové v předsálí knihovny.

Vzhledem k tomu, že je historicky významná Olomouc oblíbeným cílem turistů, tak se univerzitní tipy mohou hodit i do plánů mnoha cestovatelů. Pestrý seznam lokací aktuálně čítá 28 položek. Jde o zajímavosti, které se nacházejí venku i pod střechou, takže je možné je navštívit za jakéhokoliv počasí. „Většina míst je přístupná celoročně, ale na jaře a v létě bývá větší šance zažít prosluněné a teplé počasí. Turisté se mohou v závěru návštěvy odměnit třeba koupí oficiální turistické známky v univerzitním obchodě UPoint,“ dodal Martínek.

Některá z míst jsou již dobře známá. Centrum popularizace vědy Pevnost poznání ročně navštíví až 100 tisíc lidí, Lavička Václava Havla je celosvětově symbolickým místem setkávání a velké streetartové malby na budovách univerzitních kolejích nejdou přehlédnout. Olomoucká univerzita však nabízí i skryté perly. Parkánové zahrady u filozofické fakulty a rektorátu na návštěvníky dýchnou francouzskou atmosférou versaillského střihu, terasy na přírodovědecké fakultě nabídnou panoramata historického jádra Olomouce, geopark ukáže 600 milionů let vzdálenou historii a Umělecké centrum UP s Kaplí Božího Těla spojuje barokní prostory s novodobým univerzitním životem.

V průvodci nechybí ani tipy na gastropodniky v prostorách UP – od univerzitních bister FreshUP po oblíbené podniky, které se dostaly i do hledáčku Gastromapy Lukáše Hejlíka. A kdyby snad návštěvníci ztratili v univerzitních kulisách pojem o čase, mohou přespat na hotelových pokojích studentských kolejí.

Všechny Uni t(r)ips zájemci naleznou na webu unitrips.upol.cz, který je pravidelně aktualizován a rozšiřován o další tipy.

 

K úvodním závodům venkovní atletické sezony na Olomoucku patří již řadu let Přebor Univerzity Palackého v atletice – a nejinak tomu bude i letos. Tradiční sportovní událost pořádaná katedrou sportu Fakulty tělesné kultury UP se uskuteční ve středu 24. dubna, kdy se na atletickém stadionu TJ Lokomotiva o medaile utkají nejen sportovci z řad univerzitních studentek a studentů. 

Sportovní odpoledne odstartuje už ve 14 hodin předprogram se zábavnými soutěžemi pro děti, v 15 hodin pak bude přebor slavnostně zahájen. Závodníci poměří síly na běžeckých tratích (60, 100, 150, 400 a 1500 metrů + štafeta 4 x 100 metrů) a v technických disciplínách, jako je vrh koulí, hod diskem a oštěpem a skok daleký a vysoký. 

Na vítěze jednotlivých závodů čekají medaile i věcné ceny od partnerů přeboru. Nejlepší ženský a mužský výkon budou navíc odměněny Cenou děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia. 

Atleti se k účasti mohou hlásit online prostřednictvím tohoto formuláře, a sice do pondělí 22. dubna. 

Další podrobnosti jsou k dispozici na této stránce.

Loňský větrný ročník univerzitního přeboru v atletice si můžete připomenout zde.

To, co jíme, má dopad nejen na naše zdraví, ale také na životní prostředí. Udržitelná univerzita proto v menzách UP spouští kampaň, která vyzývá strávníky k aktivnímu pohybu a vyvážené stravě a informuje je o environmentálních dopadech potravinářského a zemědělského průmyslu. Její součástí je také výzva Veggie challenge, v níž lze vyhrát upcyklovanou univerzitní ledvinku.

„Nadváhou nebo obezitou trpí v České republice přibližně 57 % dospělých. Zemědělství, a zvláště masný průmysl, jsou jedním z největších producentů skleníkových plynů. Udržitelná univerzita se proto v souladu se Strategií udržitelnosti Univerzity Palackého (bod 9 a 12) zaměřuje také na osvětu v této oblasti,“ říká Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

Plakáty a letáčky v univerzitních menzách vyzývají zaměstnance a studenty k aktivnímu pohybu a vyvážené stravě. Nedostatek pohybové aktivity může vést k obezitě a vyššímu riziku vzniku civilizačních onemocnění. Naopak pravidelná fyzická aktivita pomáhá relaxovat, snižuje stres, spaluje více kalorií a udržuje dobrou kondici. Podpořit zdraví člověka lze také prostřednictvím vyváženého jídelníčku s ideálním poměrem živin. V běžné stravě by se mělo objevit více zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, ořechů a luštěnin.

Druhé varianty informačních materiálů vysvětlují problematiku dopadu konzumované stravy na životní prostředí. V uhlíkové stopě jednotlivých potravin jsou velké rozdíly – i malou změnou v jídelníčku je možné uhlíkovou stopu jednotlivce poměrně výrazně snížit: o 6 % při konzumaci pouze kuřecího masa, o 10 % při vegetariánské stravě a o 15 % při stravě veganské.

Součástí kampaně je výzva k účasti ve výzvě Veggie Challenge s možností slosování o upcyklované ledvinky Udržitelné univerzity, které jsou vyrobené z použitých reklamních bannerů. Během výzvy si účastníci zvolí, jak se budou během 30 dní stravovat – zda vegansky, vegetariánsky, nebo budou konzumovat maso jen jednou týdně. Účast na slosování o ledvinky je podmíněna dokončením výzvy a zasláním závěrečného hlášení na e-mail miroslava.zavadil@upol.cz do 20. června.

 

Jan Blažej Santini-Aichel. Světoznámý český architekt. Čelný představitel tzv. barokní gotiky. Historiky i uměnovědci popsaný na tisícovkách stran. A přesto se v jeho tvůrčím životě i díle dají stále odhalit nové perspektivy a nečekané kontexty. Dokazuje to sborník Santini and Italy, který přináší příspěvky z mezinárodní konference v Římě, konané v červnu 2023 při příležitosti výročí 300 let od Santiniho smrti. Publikace vyšla ve Vydavatelství Univerzity Palackého. Její prezentace se uskutečnila v Kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze.

Soubor anglických odborných statí Santini and Italy, nad nímž převzali editorský dohled Pavel Kalina z Fakulty architektury ČVUT a Augusto Roca de Amicis z Univerzity La Sapienza v Římě, nabízí nové pohledy do Santiniho myšlení i tvůrčího světa. Celkem desítka textů přibližuje nové perspektivy v Santiniho díle a jeho vztah k italské a francouzské architektuře, odhaluje dosud neznámé plány Santiniho návrhů a uvádí funkce a podstatu Santiniho staveb do dobového mezinárodního kontextu.

Santini je jedním z mála českých architektů, jehož dílo výrazně rezonuje také v zahraničí. Jeho provázání se zahraničními vlivy a nahlížení optikou zahraničních vědců tak umožňuje nové způsoby intepretace jeho díla i osobnosti.

Kniha je dostupná na e-shopu Vydavatelství UP v tištěné i elektronické formě. Slavnostní uvedení publikace se uskutečnilo v Kavárně Academia v Praze za účasti rektora Univerzity Palackého Martina Procházky, rektora Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěcha Petráčka i děkana Fakulty architektury ČVUT Dalibora Hlaváčka. Průvodkyní prezentace sborníku byla  Petra Březáčková, bývalá ředitelka Českého centra v Římě.

K dalšímu společnému jednání se ve freskovém sále rektorátu sešlo vedení Univerzity Palackého s členy Rady Olomouckého kraje. Během pracovní snídaně řešili zástupci obou institucí kooperaci v oblastech, jimž chtějí i v budoucnu věnovat pozornost a vzájemně se v nich podporovat. Patří mezi ně mimo jiné dobrovolnictví, udržitelnost, spolupráce univerzity a krajského inovačního centra, rozvoj společných projektů nebo spolupráce se zahraničními partnery. 

„Univerzita je významnou součástí města a širšího regionu, ovlivňujeme celou řadu společenských oblastí, ale uvědomujeme si také svoji odpovědnost. Vítám podobná setkání, během nichž můžeme se zástupci samospráv sdílet informace a zkušenosti. Chceme být i nadále vnímáni jako instituce, která je přínosem pro celou komunitu a vedle vzdělávání a vědeckovýzkumné práce se věnuje i své třetí roli, kterou je přímé společenské působení,“ uvedl Martin Procházka, rektor UP.

Diskuze proběhla například také nad aktuálními trendy na celorepublikovém i regionálním trhu práce a s tím související potřebou nových absolventů v konkrétních profesích. „Z vývoje situace v českém zdravotnictví a také z predikcí odborníků víme, že v blízké době budou v naší zemi chybět tisíce kvalifikovaných zdravotních sester. My už v tuto chvíli investujeme do rekonstrukcí a výstavby dalších prostor pro vzdělávání zdravotníků, abychom byli připraveni navýšit kapacity oborů, po nichž je velká společenská poptávka,“ dodal rektor UP.

Univerzitu Palackého označil za významného partnera Olomouckého kraje i jeho hejtman Josef Suchánek. „Jde nám o společnou věc, a tou je rozvoj a zlepšování života v Olomouckém kraji. Společných projektů máme mnoho a naše součinnost je důležitá, ať už je řeč o dobrovolnických projektech, vědě v rámci krajského inovačního centra a univerzitního Vědeckotechnického parku, propojování středního a vysokého školství nebo společných zahraničních partnerech," uvedl.  

Společná pracovní setkání, během nichž se představitelé obou institucí vzájemně informují o dlouhodobých plánech i o aktuálním dění, probíhají nejen mezi univerzitou a krajem, ale také se zástupci vedení města. Pravidelně se zástupci univerzity i samospráv setkávají během celého roku také v rámci bilaterálních jednání nad jednotlivými tématy.

Právnická fakulta ve spolupráci se svým studentem Vasylem Kapustejem vyhlásila materiální sbírku humanitární pomoci pro Ukrajinu. Od vypuknutí války je to již třetí fakultní sbírka. Dárci mohou nosit věci do konce května.

Fakulta již zorganizovala dvě podobné sbírky. Vždy se podařilo díky zaměstnancům, studentům a podporovatelům poslat na Ukrajinu auto plné potřebných věcí. Darované věci putovaly ukrajinským uprchlíkům hlavně do západní a centrální části země. „I tentokrát darované věci pomohou civilistům. Těm, kteří stále zůstávají ve válečné zóně, ale i těm, které válka vyhnala z východní Ukrajiny,“ upřesnil Vasyl Kapustej, který svou rodnou zemi podporuje od prvních dnů po vypuknutí války.

Ve spolupráci s ukrajinskými kolegy a přáteli přímo z bojiště sepsal seznam věcí, které mohou lidé v rámci sbírky darovat. „Na seznamu jsou trvanlivé potraviny, hygienické potřeby, léky a lékařský materiál, oblečení a speciální věci jako například stany, spacáky, powerbanky nebo staré autolékárničky,“ vyjmenoval Vasyl Kapustej.

Dárci mohou věci nosit až do 31. května v pracovní dny od 8:00 do 18:00 na vrátnici budovy A právnické fakulty (tř. 17. listopadu 6). Pokud by někdo nechtěl nebo nemohl pomoct materiálně, může dle svého uvážení věnovat finanční dar na sbírku na platformě Znesnáze21. Spravuje ji Vasyl Kapustej. Stačí do vzkazu pro příjemce napsat – uprchlíci – a věci nakoupené za darované peníze dostanou civilisté.

Fakulta je přesvědčená, že v pomoci Ukrajině je potřeba nepolevovat. „Organizováním již třetí sbírky pro Ukrajinu ukazujeme, že se nás osudy lidí zasažených válkou dotýkají a že jsme připraveni jim pomoci. Každý příspěvek, ať už malý či velký, pomáhá zmírňovat utrpení a podporovat obnovu životů těch, kteří ztratili domovy, blízké a jistotu kvůli válce. Sbírka také odráží důležité lidské hodnoty, na kterých naše fakulta staví – empatii, solidaritu a touhu po spravedlnosti – a připomíná nám, že zejména v těch nejtěžších časech je třeba poskytnout druhým pomocnou ruku,“ řekla Blanka Vítová, proděkanka pro organizaci a rozvoj PF UP.

Právnická fakulta podporuje Ukrajinu od začátku války nejrůznějšími aktivitami, uspořádala speciální odborné přednášky, kulaté stoly, vytvořila pracovní pozice pro ukrajinské akademiky nebo přijala ke studiu ukrajinské studenty.

MATERIÁLNÍ POMOC

kdy: 15. dubna – 31. května | v pracovní dny 8:00–18:00
kam: vrátnice budovy A, PF UP v Olomouci (tř. 17. listopadu 6)

Seznam věcí, které můžete věnovat, ZDE.
Co se stavu věcí týká, obecně platí, že čím lepší stav, tím lépe. Věci mohou být i použité, starší – hlavní je, aby stále mohly plnit svůj účel. Pokud nejsou zcela čisté, nevadí, my je můžeme před odesláním na Ukrajinu vyčistit.

FINANČNÍ POMOC

Sbírka je otevřená na platformě Znesnáze21.
Do kolonky „Vzkaz pro příjemce sbírky“ uvádějte heslo: UPRCHLÍCI.

Dvou až třímetrové snímky Michala Kalhouse zvětšené z klasického analogového filmu dominují výstavě „nefotografií“ TO ČI ONO  v Muzeu umění Olomouc. Průřez třiceti lety autorovy tvorby, který je absolventem Univerzity Palackého, představují jeho úvahy o pomíjivosti, partnerských vztazích a rodině, o pokoře i vděčnosti za možnost žít prostý všední život.

„Pod pojmem nefotografie si můžeme představit banální, nefotogenické záběry, často tristní a záměrně neumělou formou evokující až projevy spojované s amatérskou fotografií,“ vysvětluje kurátorka výstavy Štěpánka Bieleszová. „Snímky dokonce ani neskrývají obrazové defekty analogové zvětšeniny. Kalhous je neretušuje, naopak je považuje za přirozenou součást obrazu.“

Sám Michal Kalhous si je vědom, že byl s nedokonalou fotografií vždy spojován. „Když jsem začínal, tak jsem měl jsem pocit, že ve fotografii panují velmi rigidní pravidla. A když se tyto kánony nenaplnily, nemohlo se jednat o dobrou fotografii,“ vzpomíná na impuls, proč se vydal opačnou cestou. „Když jsem chystal svou první samostatnou výstavu, tak se mi stalo, že byla fotografie příliš dobrá, protože splňovala všechna formální pravidla – jenže z mého pohledu se nepovedla. A tak jsem celý proces zopakoval od nového záběru až po jeho výsledný záznam na papír. Ten nový ,špatný‘ snímek byl pro mě lepší. To mi pomohlo chybu či náhodu integrovat do pole svých možností,“ přibližuje Kalhous své uvažování o fotografii.

Kurátorka Štěpánka Bieleszová napsala o Michalu Kalhousovi knihu v rámci edice Olomoučtí fotografové (psali jsme zde) a díky tomu se Kalhous rozhodl věnovat Muzeu umění Olomouc své snímky z let 1995 až 2020.

Z desítek fotografií sestavila Štěpánka Bieleszová celek přibližující autorovu tvorbu. „Michala Kalhouse představíme také v dobovém a uměleckém kontextu tvorby fotografů, kteří jej inspirovali a podnítili k autorské práci. Návštěvníci se tak mohou těšit na práce Jiřího Kovandy, Markéty Othové, Marie Kratochvílové, Josefa Sudka, Jana Svobody, Miroslava Tichého, Václava Stratila, Jiřího Tomana, Mileny Valuškové či autorské dvojice Lukáš Jasanský – Martin Polák,“ vyjmenovává Štěpánka Bieleszová. „Speciálním hostem projektu je pak Martin Horák, který výstavu obohatí autorskou instalací.“

Výstava Michala Kalhouse je k vidění do 2. června.

 

Přijímací pohovory s potenciálním zaměstnavatelem jsou čím dál náročnější. Vyzkoušet si jej nanečisto a dostat užitečnou zpětnou vazbu mohli účastníci veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe, který pořádala přírodovědecká fakulta společně s Kariérním centrem UP. Sedmnáctý ročník veletrhu nabídl prezentaci jednotlivých zaměstnavatelů, panelové diskuze, přednášky, aktuální trendy, poradenství, stáže, brigády i soutěž.

„Na veletrh jsem se přišla podívat, protože si chci domluvit stáž na prázdniny. Mám vyhlédnutou firmu, u které bych mohla zúročit to, co jsem se ve škole naučila. Jsem ráda, že fakulta tuto akci organizuje, protože mám možnost seznámit se s firmami, které vůbec neznám,“ uvedla studentka druhého ročníku oboru Aplikovaná chemie Barbora Hubálková. Spokojený byl i student oboru Geografie Ondřej Procházka. „Na akci mi nic nechybělo, perfektní organizace. Oceňuji možnost individuálního kariérního poradenství.“

Okno do praxe nabídlo i odborníky z různých sfér. Studenti mohli navštívit přednášku Petra Podrazila, který představil důležitá témata z oblasti pracovněprávních vztahů týkající se brigád i prvního nástupu do zaměstnání či letošní změny v zákoníku práce. Petr Havril ze společnosti GrowJob představil vliv dopaminu na lidské tělo a poradil, jak se vyhnout vyčerpání, neklidu a chronické únavě. Moderovaná panelová diskuze spoluzakladatele HR systému Sloneek Milana Rataje a lektorky Dity Palaščákové byla věnována novým a flexibilním formám zaměstnávání.

Reprezentanti firem účastníkům také sdělili, co mohou očekávat u výběrového řízení, jaké jsou požadavky na uchazeče, nebo s jakými problémy se absolventi po nástupu do zaměstnání často potýkají. „Zaznamenali jsme zájem o kariérní poradenství, konzultace životopisů nebo směřování studentů při plánování další budoucnosti. Se zaměstnavateli jsme také hovořili o možnosti zveřejňovat nabídky práce či brigád pro studenty na webových stránkách,“ shrnula koordinátorka Kariérního centra UP Jitka Moťková Janečková.

Na sedmnáctém ročníku této akce se prezentovalo pětatřicet významných zaměstnavatelů z regionu. „Společně s kolegy jsme se shodli na tom, že v letošním roce zavítalo na veletrh více studentů než v uplynulých letech. Zájemci se nejčastěji ptají na technologie, se kterými pracujeme, na praxi v naší firmě nebo na práci při studiu,“ řekl generální manažer firmy ConfigAir Aleš Rašťák.

Veletrh pracovních příležitostí se uskutečnil v prostorách přírodovědecké fakulty. Studenti mohli také využít fotokoutku, vyplnit dotazník a vyhrát jednu z cen, které do soutěže věnovali zaměstnavatelé.

Přednáškový sál, zimní zahradu a kvalitní sociální i technické zázemí nabídne akademické obci a veřejnosti nová víceúčelová budova v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která bude slavnostně otevřena ve středu 24. dubna 2024. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou byla zahájena před třemi roky. Samotná stavba si vyžádala investici 31 milionů korun.

Botanická zahrada se rozprostírá nedaleko Smetanových sadů a je nejstarším areálem, který přírodovědecká fakulta spravuje. Původní budova byla v areálu zahrady postavena před více než sto lety, takže její technický stav neodpovídal aktuálním potřebám. Vedení přírodovědecké fakulty proto zvažovalo, zda starou budovu nákladně rekonstruovat, nebo se vydat cestou stavby nového objektu.

„Jako nejekonomičtější varianta řešení se nakonec ukázala být stavba nové budovy v přední části zahrady. Nový objekt poskytne nejen prostory pro administrativní zázemí, ale také sál, ve kterém může být realizována výuka i akce pro veřejnost. To by mělo nejen rozšířit možnosti praktické výuky s využitím cenných botanických sbírek, o které pečujeme, ale také poskytnout platformu pro popularizační akce v zajímavém prostředí,“ uvedl děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala.

Přednáškový sál Josefa Otruby

Jádrem nové budovy je přednáškový sál, který nese jméno Josefa Otruby, což byl významný moravský botanik první poloviny 20. století. „Po Josefu Otrubovi jsme se rozhodli sál pojmenovat z několika důvodů. Jednak spravoval zahradu třicet let a díky jeho péči sbírky rostlin přečkaly těžké období druhé světové války. Navíc byl skvělým terénním botanikem, který nejen na střední Moravě objevil řadu nových nebo vzácných druhů rostlin. Zasloužil se také o vyhlášení několika maloplošných chráněných území na Hané,“ popsal vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Moderní sál má kapacitu 50 míst, je vybaven audiovizuální technikou umožňující pořádání konferencí, přednášek či promítání. Využíván bude nejen k výuce studentů, ale poslouží také k pořádání akcí pro veřejnost, jako jsou například besedy či výstavy. „Rádi bychom v sálu v půlročních cyklech pořádali výstavy s přírodovědnou tematikou, ať už odborně, nebo umělecky laděné. Věříme, že kulturní Olomouc tento nezvyklý formát brzy přijme za svůj,“ podotkl Václav Dvořák.

Nízkoenergetická budova se zimní zahradou a střešní vyhlídkou

Součástí nové budovy je zimní zahrada s tropickými a subtropickými rostlinami z kolekce katedry botaniky přírodovědecké fakulty, mezi nimiž nebude chybět například mangovník indický, hřebíčkovec šabrejový nebo šťovík kanárský. Areál zahrady díky novostavbě získal také kvalitní sociální a technické zázemí a příležitostně i netradiční střešní vyhlídku, která bude přístupná během exkurzí.

Nová budova byla projektována v pasivním standardu, aby její provoz nebyl náročný na spotřebu energií a vody. „Přizpůsobili jsme tomu použité technologie, jako jsou fotovoltaické střešní panely, tepelné čerpadlo či rekuperace. Pamatovali jsme také na zelenou střechu, retenční nádrž na dešťovou vodu a trelážový systém na fasádách, který slouží k pěstování popínavých rostlin,“ dodal Václav Dvořák.

Plyšový jednorožec, transparent s nápisem „Stanovy!“ nebo narozeninové čepičky na hlavách některých přítomných byly k vidění ve velké posluchárně Lékařské fakulty UP, která se stala dějištěm zasedání valné hromady spolku IFMSA Česká republika. Do Olomouce na něj přijelo přes 150 studentů medicíny ze všech osmi českých lékařských fakult.

Na programu celovíkendového setkání byla zejména volba nového vedení spolku a schvalování změn jeho stanov či zpráv z uskutečněných výjezdů, také se ale oceňovali aktivní členové a vedle tematických workshopů a přednášek nechyběly ani společenské aktivity a špetka zábavy. Na počátku jednání účastníky přivítala prorektorka UP pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková a děkan LF UP Milan Kolář. Oba ve svých zdravicích vyzdvihli aktivity IFMSA a poděkovali studentům, že vedle náročného studia medicíny věnují svůj volný čas práci pro spolek a pro druhé.

„Na valnou hromadu přijeli zástupci všech osmi lékařských fakult, na kterých jsou pobočky našeho spolku. Většinou to byli lokální koordinátoři těchto poboček, kteří se věnují jednotlivým sekcím a projektům, ale také dobrovolníci i někteří nováčci, kteří se chtějí začlenit a zjistit, jak spolek funguje a čemu se věnuje,“ uvedla za pořadatele Markéta Rychlá, studentka 4. ročníku Všeobecného lékařství na LF UP a lokální koordinátorka olomoucké pobočky IFMSA pro vzdělávání mediků.

Až na zádrhel se zpožděním zajištěných večeří dopadlo všechno podle organizátorky skvěle a vše naplánované se zvládlo. „Z Olomouce se už podruhé dostaly do pozice národních koordinátorů Marika Kolářová pro lidská práva a mír a Michaela Meliorisová pro klinické stáže. Velký úspěch měla i Tereza Barnová, která se dostala do výkonné rady spolku a od podzimu bude vykonávat funkci viceprezidentky pro mezinárodní záležitosti. Jsme na ně opravdu pyšní,“ dodala Markéta Rychlá.

Marika Kolářová a Michaela Meliorisová také obdržely Cenu opravdového jednorožce, která se v IFMSA uděluje dvěma nejaktivnějším členům z každé pobočky. Kromě toho se programem valné hromady linula i tipovací soutěž, v níž bodovala a získala jednu ze tří poukázek od výrobce zdravotnického oblečení olomoucká medička Katarína Kohútová. Soutěž o nejlepší kostým na večírku úvodního dne vyhráli zástupci ostravské pobočky, v následujícím social programu pak bodovala delegace z Hradce Králové.

Zasedání valné hromady IFMSA Česká republika se koná dvakrát ročně, jednotlivé fakulty se v jeho uspořádaní pravidelně střídají. Podle Markéty Rychlé bylo stěžejním úkolem pro olomoucké pořadatele získání sponzorů na pokrytí přichystaných aktivit, ubytování a občerstvení pro účastníky.

Spolek IFMSA Česká republika je členskou organizací International Federation of Medical Students’ Associations (IFMSA), která spojuje asociace studentů medicíny po celém světě a je oficiálně uznaná Organizací spojených národů (OSN) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako mezinárodní fórum studentů medicíny. Spolek v České republice vznikl v roce 1993 a v současnosti sdružuje mediky, kteří chtějí být dobře připravení pro povolání lékaře a chtějí, aby medicína byla férová pro všechny, na všech osmi českých lékařských fakultách. Spolek svým členům nabízí možnost absolvování klinických či výzkumných stáží, vzdělávání mediků podporuje i dalšími kurzy a také pořádá akce pro veřejnost. Mezi ně například patří preventivní akce u příležitosti Světového dne zdraví (duben) či Světového dne diabetu (listopad), u dětí je oblíbená Nemocnice pro medvídky (o návštěvě jedné školky jsme dříve psali tady). Další informace o spolku zde.