Novinky z AV a FZÚ

Vědci z Fyzikálního ústavu usnadnili miniaturizaci elektrických obvodů

Novinky: Fyzikální ústav - 16. July 2019 - 16:20

Vědci na celém světě zkoumají součástky stále menších, prakticky molekulárních rozměrů. Mezinárodní tým z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tokijského technologického institutu nyní vyvinul novou metodu, která přispěje k miniaturizaci elektrických obvodů v elektronice. Svůj objev publikovali v prestižním vědeckém časopisu Chemical Science.

Při zkoumání vlastností molekul potenciálně využitelných v miniaturních obvodech vědci narážejí na řadu problémů. Jedním z nich je porozumění konfiguraci kontaktů molekul s kovovými povrchy elektrod, která ovlivňuje důležité vlastnosti spojů, např. vodivost. Mezinárodnímu týmu, který vznikl ze spolupráce Fyzikálního ústavu AV ČR a Tokijského technologického institutu (Tokyo Institute of Technology), se podařilo významně přispět k odstranění této překážky.

„Nová metoda umožní kontrolovat geometrii přechodu mezi kovovými elektrodami a molekulou. Učinili jsme tak krok k překonání jednoho z hlavních úskalí při realizaci stabilních a reprodukovatelných molekulárních obvodů,“ říká vedoucí českého týmu z oddělení tenkých vrstev a nanostruktur Fyzikálního ústavu Héctor Vázquez. „Úspěchu jsme dosáhli ve spolupráci s japonskými kolegy, jejichž měření jsme s využitím numerických simulací ztotožnili s konkrétními typy vazby. Právě kombinace různých technik je základem úspěšné nové metody.“

Obr. 1. Uspořádání experimentu, ve kterém jsou dvě zlaté elektrody spojeny jedinou „vodivou“ molekulou (jednomolekulární obvod).

Připojení molekuly ke zdrojové a odtokové elektrodě se uskutečňuje pomocí chemických vazeb vytvořených mezi propojovacími funkčními skupinami na molekule (linkery) a atomy zlatých elektrod. Vlastnosti spoje (včetně důležité vodivosti) jsou ovšem silně ovlivněny detaily geometrie vazby. Obzvlášť významné je ovlivnění v případě nejčastěji používaných linkerů obsahujících síru.

Tato geometrie se však rychle mění za podmínek, ve kterých jsou experimenty nejčastěji prováděny – v roztoku nebo za přístupu vzduchu a při pokojové teplotě – a nemůže být snadno detekována. Změny geometrie pak způsobují řádové (až o dva řády) změny ve vodivosti spoje a výrazně tak ztěžují studium vhodnosti molekul pro použití v mikroelektronice.

Kombinací různých metod dokázali vědci rozlišit mezi třemi vazebnými konfiguracemi molekuly (viz obr. 2) – konfiguraci v přemostění mezi dvěma atomy (bridge), nad vmezeřenou pozicí mezi více atomy (hollow) a nad jedním atomem (atop).

Obr. 2. Simulace tří stabilních vazebných konfigurací molekuly (zleva: v přemostění mezi dvěma atomy, nad vmezeřenou pozicí mezi více atomy, nad jedním atomem).

Skupina Manabu Kiguchiho z Tokijského technologického institutu uskutečnila souběžná měření povrchem zesíleného Ramanova rozptylu a voltampérové charakteristiky. Skupina Héctora Vázqueze na Fyzikálním ústavu provedla počítačové modelování založené na tzv. teorii funkcionálu hustoty (DFT). Změny vodivosti a Ramanových frekvencí charakteristických pro molekulu, změřené experimentálně, tak byly pomocí simulací přiřazeny k jednotlivým prostorovým konfiguracím. Přivedením malého napětí se vědcům podařilo také vyvolat přesuny mezi různými vazebnými místy.

Založeno na článku „Identifying the molecular adsorption site of a single molecule junction through combined Raman and conductance studies“, zveřejněném v Chemical Science, Issue 25, 2019. Autoři studie:

Satoshi Kaneko1, Enrique Montes2, Sho Suzuki1, Shintaro Fujii1, Tomoaki Nishino1, Kazuhito Tsukagoshi3, Katsuyoshi Ikeda4, Hideaki Kano5, Hisao Nakamura6, Héctor Vázquez2 and Manabu Kiguchi1

Chem. Sci. 10, 6261-6269 (2019), DOI: 10.1039/C9SC00701F
1Department of Chemistry, School of Science, Tokyo Institute of Technology, 2-12-1 W4-10 Ookayama, Meguro-ku, Tokyo 152-8511, Japan.
2Institute of Physics, Czech Academy of Sciences, Cukrovarnická 10, Prague CZ-162 00, Czech Republic.
3International Center for Materials Nanoarchitectonics, National Institute for Materials Science, Tsukuba, Ibaraki 305-0044, Japan.
4Graduate School of Engineering, Nagoya Institute of Technology, Gokiso, Showa, Nagoya 466-8555, Japan.
5Institute of Applied Physics, University of Tsukuba Tennodai 1-1-1, Tsukuba 305-8573, Japan.
6CD-FMat, National Institute of Advanced Industrial Science and Technology (AIST), Central 2, Umezono 1-1-1, Tsukuba, Ibaraki 305-8568, Japan.

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Pět držitelů Nobelovy ceny za fyziku přijíždí na pozvání Akademie věd do Prahy

Novinky: Fyzikální ústav - 11. July 2019 - 13:57

Přední světoví fyzici budou od 15. do 20. července diskutovat v hotelu Pyramida na konferenci Frontiers of Quantum and Mesoscopic Thermodynamics (Hranice kvantové a mezoskopické termodynamiky) pořádané Fyzikálním ústavem AV ČR. Mezi účastníky bude i pět nositelů Nobelovy ceny – Theodor Hänsch, Gerard 't Hooft, Wolfgang Ketterle, William Phillips a Rainer Weiss. Tři z nich kromě odborných příspěvků přednesou popularizační, veřejnosti přístupné přednášky. Sympozia se zúčastní i legendární průkopník kvantové optiky a fyziky laserů Marlan Scully, jemuž je konference věnována.

Mezinárodní konference, kde vystoupí více než 160 špičkových odborníků, se bude zabývat nejnovějšími poznatky souvisejícími s chováním velmi malých systémů o velikosti desítek až stovek nanometrů. Systémy této velikosti jsou mimořádně zajímavé nejenom z hlediska základů kvantové fyziky, ale i z hlediska nanotechnologií a vývoje nových generací počítačů včetně tzv. kvantových počítačů. Studium těchto systémů je podstatné i pro další vývoj chemie a zejména biologie a medicíny, neboť hrají naprosto zásadní roli při chování biologických systémů na molekulární úrovni.


Přednášky, kterým porozumí veřejnost

Mezinárodní konference známá pod zkratkou FQMT se tradičně koná v české metropoli, letos již posedmé. Součástí konference budou i tři, pro širší veřejnost určené přednášky nositelů Nobelovy ceny, proslovené v angličtině. Po přednáškách budou následovat koncerty klasické hudby.

„Tradice pro veřejnost srozumitelných a atraktivních přednášek světově uznávaných odborníků je zejména v západním světě velmi silná. Akademie věd se k ní hlásí,“ říká předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, která spolu s prezidentem České republiky, předsedou Senátu Parlamentu České republiky, pražským primátorem a arcibiskupem pražským nad konferencí převzala záštitu.


Čestná ocenění předsedy Senátu a předsedkyně Akademie věd

Součástí konference bude i slavnostní udělení čestných ocenění. Předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera předá stříbrné pamětní medaile Wolfgangu Ketterlemu, Williamu Phillipsovi a Raineru Weissovi. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová ocení čestnou medailí „De scientia et humanitate optime meritis“ Marlana Scullyho a čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách Theodora Hänsche.


Veřejné přednášky a koncerty konference:
  • 16. července 2019, hotel Pyramida, 19:00 – veřejná přednáška „Time, Einstein and the coolest stuff in the universe“ nositele Nobelovy ceny za fyziku profesora Williama Phillipse. Následuje koncert klasické hudby, na kterém vystoupí sdružení Prague Brass Soloists, Luboš Hucek, Josef Kšica a Jan Thuri.
  • 17. července 2019, Národní dům na Vinohradech, 17:00 – veřejné přednášky nositelů Nobelovy ceny za fyziku: přednáška profesora Rainera Weisse „The beginnings of gravitational wave astronomy“, přednáška profesora Wolfganga Ketterleho „Cooling close to absolute zero temperature: A recipe for discoveries“. Následuje koncert klasické hudby, na kterém vystoupí komorní orchestr Praga Camerata, Luboš Hucek, Miroslav Kejmar, Josef Kšica, Jan Thuri a Tomáš Víšek.
  • 18. července 2019, katedrála sv. Víta, 20:00 – koncert klasické hudby: vystoupí Miroslav Kejmar, Josef Kšica a Přemysl Kšica.
  • 19. července 2019, bazilika Nanebevzetí P. Marie ve Strahovském klášteře, 21:00 – koncert klasické hudby: vystoupí Tomáš Jindra, Miroslav Kejmar, Josef Kšica, Marek Stříteský a Jan Thuri.

Vstup na veřejné akce je zdarma, nutná předchozí registrace zde.


Podrobný program
Více o konferenci FQMT´19

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Vladimír Nekvasil převzal čestnou medaili AV ČR za svůj přínos k rozvoji české vědy po roce 1989

Novinky: Fyzikální ústav - 2. July 2019 - 15:20

Čtyři výjimečné vědecké osobnosti byly oceněny čestnými medailemi Akademie věd. Vladimír Nekvasil z Fyzikálního ústavu AV ČR obdržel medaili „De scientia et humanitate optime meritis“, významné ocenění za vědecké zásluhy a šíření humanitních idejí. Nekvasil významně přispěl k poznání fyziky pevných látek a zasloužil se za koncepční a organizační budování vědy v českých zemích po sametové revoluci.

Vladimír Nekvasil s čestnou medailí za vědecké zásluhy a šíření humanitních idejí v rodinném kruhu.

Ing. Vladimír Nekvasil, DrSc. završil aspiranturu v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV udělením titulu CSc. v roce 1973 a v roce 1988 byl tamtéž jmenován vedoucím vědeckým pracovníkem. Dodnes v tomto ústavu, který byl později sloučen s Fyzikálním ústavem AV ČR, pracuje na částečný úvazek. Ve výzkumu se Nekvasil zaměřil převážně na fyzikální vlastnosti magnetických oxidů, zejména v souvislosti s vysokoteplotní supravodivostí a magnetoelektrickými jevy.

Po roce 1989 se plně zapojil do vytváření smysluplné vědní politiky, která by umožňovala výzkumným pracovníkům uplatnit jejich vědecký potenciál a stát se rovnoprávnými účastníky evropské a světové akademické obce. Působil jako předseda Vědecké rady Fyzikálního ústavu AV ČR, Atestační komise a Komise pro nápravy křivd. Největší zásluhy má Nekvasil za svou vysoce odbornou, koncepční a obětavou činnost v Akademické radě AV ČR. V letech 2001–2005 byl místopředsedou AV ČR pro 1. vědní oblast a v letech 2009–2013 v Akademické radě odpovídal za integraci do evropského výzkumu. Kromě péče o pracoviště 1. vědní oblasti sehrál Vladimír Nekvasil rozhodující úlohu při přípravě a dojednávání nových smysluplných zákonů o výzkumu a vývoji, zejména legislativy pro veřejné výzkumné instituce.

Čestná medaile De scientia et humanitate optime meritis.

Vladimírovi Nekvasilovi vždy šlo v první řadě o českou společnost a vědu. Snažil se jednat v jejich prospěch na domácí půdě jako člen orgánů AV ČR, Rady obranného výzkumu Ministerstva obrany ČR, Rady pro bezpečnostní výzkum Ministerstva vnitra ČR, a zejména pak jako člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace v letech 2001–2009, kdy volal po nápravě této Rady, ale též na mezinárodní půdě v odborných grémiích EU, NATO či OECD. Jeho cílem byla vždy funkční vědní politika i spolupráce AV ČR s vysokými školami a s průmyslovou sférou.

„Člověk se při takových příležitostech zamyslí, co bylo či nebylo důležité,“ uvedl Vladimír Nekvasil při přebírání medaile. „Napadají mě dvě věci. Především osobnost dr. Svatopluka Krupičky, v jehož stínu jsme za minulého režimu mohli v Ústavu fyziky pevných látek klidně pracovat, osvobozeni od politických tlaků,“ zdůraznil Nekvasil. Druhou takovou věcí byl jeho příchod na ústředí AV ČR. „Našel jsem zde tým, pro který byla radost pracovat,“ uzavřel.

Dalšími oceněnými, kteří převzali společně s V. Nekvasilem čestné medaile Akademie věd, byli imunolog a objevitel nových molekul prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., fyzikální chemik prof. Ing. Pavel Kratochvíl, DrSc. a fyziolog RNDr. Jaroslav Kuneš, DrSc.

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Výzkum extrémních prostředí ve vesmíru: Zahájení přípravy nové mezinárodní observatoře gama záření

Novinky: Fyzikální ústav - 2. July 2019 - 14:04

Zástupci 36 výzkumných institucí z 9 zemí podepsali k prvnímu červenci 2019 dohodu o vytvoření nové mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji zaměřené na vybudování nové širokoúhlé observatoře gama záření na jižní polokouli (observatoře SWGO). Zakládajícími zeměmi observatoře SWGO jsou Argentina, Brazílie, Česká republika, Itálie, Mexiko, Německo, Portugalsko, USA a Velká Británie.

1. července 2019 byla v Lisabonu na setkání mezinárodní vědecké komunity podepsána významná dohoda o mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji mezi 9 zeměmi, která umožní vytvoření nové širokoúhlé observatoře gama záření na jižní polokouli (SWGO – Southern Wide field-of-view Gamma-ray Observatory). Tato observatoř bude podle současných plánů postavena v Andách v nadmořské výšce přes 4,4 km, což umožní detekovat nejenergetičtější gama záření. Toto záření tvoří fotony s miliardkrát až bilionkrát vyššími energiemi, než jaké mají fotony viditelného světla. Tímto způsobem bude možné prozkoumat nejextrémnější jevy a prostředí ve vesmíru a zodpovědět stále nezodpovězené otázky ohledně původu vysokoenergetického kosmického záření, částic temné hmoty a možných odchylek od Einsteinovy teorie relativity. Umístění observatoře na jižní polokouli umožní prozkoumat nejzajímavější oblast naší Galaxie, její střed, kde se nachází černá díra o hmotnosti čtyř milionů Sluncí. Širokoúhlé pozorování je ideální nejen pro hledání proměnných zdrojů, ale rovněž pro zkoumání rozsáhlých emisních oblastí jako jsou ”Fermiho bubliny”, případně oblastí, kde může probíhat anihilace temné hmoty. Je samozřejmě možné, že observatoř objeví i další dosud neznámé jevy, při kterých gama záření ve vesmíru vzniká.

„Nová observatoř bude nesmírně důležitá pro pozorování časově proměnných zdrojů a zaplní mezeru v globální síti tzv. “multi-messenger” pozorování gravitačních, elektromagnetických a neutrinových observatoří. Observatoř bude rovněž schopna posílat upozornění o náhlých záblescích ostatním observatořím a experimentům, a bude tak plně komplementární k nové generaci Čerenkovových teleskopů tvořící tzv. Cherenkov Telescope Array – CTA” vysvětluje Jakub Vícha z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, zástupce České republiky v projektu.

Observatoř SWGO se zaměří na výzkum středu naší Galaxie. Na snímku je ukázáno porovnání možností současné observatoře HAWC a budoucí observatoře SWGO z hlediska možných směrů při pozorování oblohy (Autoři: Richard White, MPIK).

Design této nové observatoře vychází z poznatků současných pozemních gama observatoří, jako je HAWC v Mexiku a LHAASO v Číně. Konkrétně se plánují používat vodní Čerenkovovy detektory zachycující pozemní signál od spršek částic, které vznikají po interakci gama záření v atmosféře. Tyto detektory zachytávají tzv. Čerenkovovo záření, které vzniká při průchodu částic vodou vyšší rychlostí, než je rychlost šíření světla ve vodě. Nicméně stále je potřeba vyvinout nové koncepty a technologie detekce, aby se zvýšila citlivost observatoře a snížil se tak energetický práh, nad který bude možné gama záření pozorovat.

První emise vysokoenergetického gama záření byla pozorována teprve před 30 lety ze směru Krabí mlhoviny. Od té doby již byly objeveny stovky zdrojů takovýchto extrémních energií. Mnoho těchto galaktických a extragalaktických zdrojů je proměnných a trvání náhlých záblesků může trvat dny, hodiny, minuty, nebo dokonce pouhé sekundy. Studium takovýchto jevů vyžaduje observatoř jako je SWGO, která bude schopna nepřetržitě monitorovat velkou část oblohy v energiích, které jsou mimo dosah satelitních experimentů, a zároveň pracovat v tzv. “multi-messenger” režimu. To znamená, že observatoř musí být schopna upozornit ostatní experimenty na zajímavé události a pozorovat oblasti na obloze ve směru detekce neutrin, gravitačních vln nebo signálů z dalších gama observatoří.

Přímé pozorování primárního gama záření je možné pouze na detektorech umístěných na satelitech, jako je např. Fermi. Cena materiálu na oběžné dráze nicméně omezuje velikost takovýchto detektorů, a tudíž i jejich citlivost, jelikož tok gama záření strmě klesá s energií. Interakcemi gama záření v atmosféře vznikají spršky sekundárních částic, které mohou být posléze studovány observatořemi umístěnými na zemském povrchu. Jedná se o detektory dvojího typu - používají se jednak Čerenkovovy teleskopy, které se mohou najednou zaměřit pouze na malou část oblohy jako v případě CTA, a také pole povrchových detektorů umístěných ve vysokých nadmořských výškách, jako v případě SWGO. Čerenkovovy teleskopy jsou velmi přesná zařízení, ale mohou měřit pouze během jasných nocí. Z tohoto důvodu tyto teleskopy využívají pozorování z méně přesných komplementárních observatoří, jejichž měření ukazují na zajímavé oblasti oblohy, kam se může teleskop zaměřit. Pozemní širokoúhlé observatoře jsou navíc schopny pozorovat ty nejvyšší energie gama záření a jsou ideálním nástrojem pro hledání proměnných zdrojů a emisí záření z velkých oblastí na obloze.

Znázornění spolupráce komplementární observatoře (Čerenkovovy vodní detektory ve výšce 4 – 5 km n. m.) a přesných Čerenkovových teleskopů ve výšce 1 – 3 km n. m. (Autoři: A. Albert a kol.).

Účast Fyzikálního ústavu AV ČR v projektech detekce gama záření vysokých energií

Fyzikální ústav se na svých pracovištích v Praze a v Olomouci dlouhodobě intenzivně podílí na přípravě observatoře CTA, která využije rozsáhlého pole Čerenkovových teleskopů a bude podrobně studovat gama záření v okolí předem definovaných zajímavých zdrojů ve vesmíru. Skupina z Oddělení astročásticové fyziky přispívá i ke konceptu řešení širokoúhlé observatoře gama záření, kde v současnosti pomocí Monte Carlo simulací studuje detekční schopnosti různých konfigurací vodních Čerenkovových detektorů a dalších zařízení jako jsou např. RPC detektory (Resistive Plate Chamber). Vstup do výzkumného a vývojového programu SWGO představuje přirozené doplnění aktivit výzkumného týmu pracujícího v CTA a pokračování v jejich rozběhlých výzkumných aktivit na přípravě komplementární celooblohové observatoře. Všechny tyto aktivity přirozeně doplňují i dlouhodobou činnost ústavu v oboru detekce extrémně energetického kosmického záření na Observatoři Pierra Augera, mimo jiné i pomocí vodních Čerenkovových detektorů.

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Prémii Otto Wichterleho letos získalo pět vědců z FZU

Novinky: Fyzikální ústav - 21. June 2019 - 11:42

Prémii pro mladé talentované vědce převzalo celkem 23 odborníků z nejrůznějších oblastí vědy 19. června v pražské vile Lanna. Pro pět z nich je domovským pracovištěm Fyzikální ústav Akademie věd (FZU). Oceněnými laureáty z FZU jsou Anna Artemenko, Jaroslav Čapek, Renann Lipinski Jusinskas, Kateřina Kůsová a Oleg Lunov. Ocenění předala laureátům osobně předsedkyně Akademie věd ČR prof. Eva Zažímalová.

Na Prémii Otto Wichterleho mohou být každoročně nominováni vynikající mladí vědečtí pracovníci Akademie do věku 35 let, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech a jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.). Cena nese jméno proslulého českého vědce profesora Otto Wichterleho známého především díky vynálezu silonu a kontaktních čoček.

Ing. Anna Artemenko, Ph.D.

Ing. Anna Artemenko, Ph.D. se specializuje na studium materiálů v rámci Oddělení optických materiálů. Hlavním tématem její práce je charakterizace fyzikálních vlastností a morfologie diamantových a uhlíkových vrstev a porozumění interakcí jejich povrchů s biomolekulami. Při své práci využívá především rentgenovou fotoelektronovou spektroskopii (XPS) v kombinaci s dalšími metodami (např. IR a Ramanova spektroskopií). Potenciální využití jejího výzkumu se nabízí např. v biomedicíně, kde mohou být diamantové a uhlíkové vrstvy využívány pro přípravu biosenzorů.

A. Artemenko zavedla ve FZU novou technologii nanášení polymerů z plazmatu magnetronovým naprašováním, která umožňuje depozici tenkých polymerních vrstev obsahujících aminové skupiny na povrch diamantu. Tato technologie se ukázala velmi vhodnou pro funkcionalizaci povrchů diamantů a pro zajištění jejich maximální biokompatibility v budoucích klinických zkouškách.

A. Artemenko absolvovala doktorské studium na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Vynikající výsledky a její vědecké kvality dokládá jak vysoký počet publikací ve špičkových mezinárodních časopisech (celkem 48 publikací v impaktovaných časopisech), tak účast v mezinárodních výzkumných týmech či prezentace na mezinárodních vědeckých konferencích.

A. Artemenko při přebírání Prémie s prof. Zažímalovou, předsedkyní AV ČR, a dr. Fejfarem, zástupcem ředitele FZU.

Ing. Jaroslav Čapek, Ph.D.

Činnost Ing. Jaroslava Čapka, Ph.D. je spojena se skupinou Materiálů s řízenou mikrostrukturou v Oddělení funkčních materiálů. V této skupině se J. Čapek zabývá především mikrostrukturou a mechanickými vlastnostmi kovových materiálů, ale i jejich náchylností ke korozi. V popředí zájmu J. Čapka stojí fyzikální metalurgie a fyzika kovových biomateriálů.

J. Čapek je absolvent pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Již během svého studia a později ve Fyzikálním ústavu prokázal komplexní experimentální zručnost i teoretické znalosti pro přípravu a zpracování kovových materiálů různými postupy a jejich charakterizaci. Během svého působení na FZU se začal věnovat i přípravě kovových monokrystalů a bikrystalů s přesně definovanou strukturou, studiu deformačních mechanismů kovových materiálů a charakterizaci kovových materiálů připravených 3D tiskem. Na FZU zodpovídá za chod několika laboratoří.

V současné době se J. Čapek zabývá vlivem termomechanického zpracování zinkových biodegradabilních slitin na jejich mikrostrukturu, mechanické, korozní a biologické vlastnosti. V rámci řešení této problematiky využívá pokročilé analytické techniky, jako je např. rastrovací elektronová mikroskopie, difrakce zpětně odražených elektronů, transmisní elektronovou mikroskopii a jiné. Dále připravuje krystaly různými metodami. Díky pokročilému vybavení pro pěstování krystalů aktivně spolupracuje s několika českými a zahraničními pracovišti.

J. Čapek při přebírání Prémie s prof. Zažímalovou, předsedkyní AV ČR, a dr. Fejfarem, zástupcem ředitele FZU.

Dr. Renann Lipinski Jusinskas

Dr. Renann Lipinski Jusinskas působí ve FZU v rámci skupiny CEICO. R. L. Jusinskas přišel do FZU jako postdoktorand v roce 2014 z nejprestižnějšího pracoviště teoretické fyziky Jižní Ameriky ICTP-SAIFR. Již v době studií patřil k nejlepším jihoamerickým studentům ve svém oboru. Je odborníkem na supersymetrii v teorii pole a teorii strun. Zabývá se především rozvojem pure-spinorového formalismu v teorii strun a popisem dynamiky strun manifestně kovariantním a supersymetrickým způsobem. V tomto oboru již teď patří ke světové špičce.

R. L. Jusinskas úspěšně publikuje v prestižním časopise JHEP a jeho výsledky ocenila vědecká komunita například svěřením recenze přehledového článku ve vysoce impaktovaném časopise Physics Reports. Grantová agentura ČR mu v roce 2019 udělila Juniorský grant nazvaný Fundamentální aspekty superstrun. Kromě úspěšných publikací v prestižních odborných časopisech se R. L. Jusinskas věnuje také popularizaci teoretické fyziky, především mezi studenty vysokých škol, ale i mezi širokou veřejností. Podílí se na přednáškové činnosti i popularizaci fyziky, např. v rámci Veletrhu vědy.

RNDr. Kateřina Kůsová, Ph.D.

RNDr. Kateřina Kůsová, Ph.D. je vedoucí skupiny křemíkové nanofotoniky v Oddělení tenkých vrstev a nanostruktur. Ve svém výzkumu se K. Kůsová věnuje studiu luminiscence křemíkových nanočástic a v tomto směru dosáhla řady originálních výsledků. Objevila, že mechanické napětí v kombinaci s kvantověmechanickými jevy vede u křemíkových nanokrystalů k vytvoření elektronové pásové struktury s přímým zakázaným pásem. Potenciální aplikační možnosti tohoto objevu jsou rozsáhlé a zahrnují např. výrobu miniaturních zdrojů světla integrovaných na křemíkových čipech nebo využití křemíkových nanočástic v biologii a medicíně.

K. Kůsová se v roce 2014 stala laureátkou prestižního stipendia L’Oréal pro ženy ve vědě a získala ocenění od předsedy Grantové agentury ČR v roce 2016. Je autorkou uděleného evropského patentu a spoluorganizovala také úspěšné sympozium na konferenci European Materials Research Society. Vyznačuje se také rozsáhlou publikační činností a je oblíbenou přednášející.

K. Kůsová při přebírání Prémie s prof. Zažímalovou, předsedkyní AV ČR, a dr. Fejfarem, zástupcem ředitele FZU.

Mgr. Oleg Lunov, Ph.D.

Mgr. Oleg Lunov, Ph.D. působí ve FZU v Oddělení optických a biofyzikálních systémů, kde je vedoucím Laboratoře biofyziky. O. Lunov získal titul Ph.D. na univerzitě v německém Ulmu. Do FZU nastoupil v roce 2014 jako nositel Fellowshipu J. E. Purkyně. Tento mladý vědec významně rozšířil výzkumný potenciál svého oddělení, když zde zahájil zcela nový výzkumný směr moderních mikroskopických metod a založil novou Laboratoř biofyziky.

V Lunovově vědecké skupině bylo vyvinuto unikátní příslušenství pro kvantitativní fluorescenční mikroskopii, díky němuž je možné rutinně provádět specializovaná časově rozlišená fluorescenční měření v konfokálním laserovém mikroskopu. Tyto výzkumné aktivity umožnily jedinečné propojení materiálového výzkumu s biomedicínou.

Mezinárodně uznávaných výsledků výzkumu dosáhl O. Lunov v oblasti základního i aplikovaného výzkumu, zejména studiem vlivu různých fyzikálních podmínek na buněčné procesy. Svým přístupem získal vysoké uznání a respekt vědecké komunity i oblibu u studentů. O. Lunov je úspěšný i v pedagogické práci jako školitel doktorandů a mentor studentských prací.

O. Lunov při přebírání Prémie s prof. Zažímalovou, předsedkyní AV ČR, a dr. Fejfarem, zástupcem ředitele FZU.

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Fyzikální ústav AV ČR zve veřejnost na Veletrh vědy

Novinky: Fyzikální ústav - 29. May 2019 - 14:43

Fyzikální ústav (FZU) bude druhým rokem v řadě největším vystavovatelem na oblíbeném Veletrhu vědy. Srdečně proto zveme zájemce z řad široké veřejnosti k návštěvě. Uvnitř expozice FZU budou moci návštěvníci proniknout do říše světla a šetrných technologií, které se budou prolínat téměř všemi stanovišti. Na své si však přijdou i milovníci elementárních částic nebo nízkoteplotního plazmatu.

Veletrh vědy se poprvé konal v roce 2015 a rychle se stal největší popularizační akcí Akademie věd ČR a nejrychleji rostoucím veletrhem v zemi. Loni se akce zúčastnilo téměř 25 000 návštěvníků. V roce 2019 nabídne od 6. do 8. června více než 100 různých expozic. Akce se uskuteční na výstavišti PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

Expozice FZU nabídne nejen stanoviště, související se světlem a udržitelným rozvojem:

  • Objevte exponáty, představující nejintenzivnější lasery umístěné v centrech ELI a HiLASE v Dolních Břežanech.
  • Nechejte děti vyzkoušet si lasery “na vlastní kůži” v laserovém bludišti.
  • Prozkoumejte “běžné domácí” světlo a odhalte rozdíly mezi různými světelnými zdroji.
  • Odhalte, jak vznikají miliony barev na displeji mobilního telefonu.
  • Navštivte přednášku RNDr. Antonína Fejfara, CSc. o dosavadním vývoji fotovoltaiky s názvem Začátky doby sluneční.
  • Pozorujte základní částice našeho světa - protony, elektrony či moiny v mlžné komoře.
  • Projděte se virtuálně halou detektoru ATLAS v CERN.
  • Nechte se překvapit, co dalšího bude u nás k nalezení!

Kromě popsaného programu Veletrh nabídne řadu dalších zajímavostí z fyziky i jiných vědních oborů v podobě expozic, přednášek a panelových diskuzí. Historikové ukáží výrobu středověkých zbraní. Na místo se sjedou finalisté soutěže Horizon Grand Prix, kteří se utkají o vítězství v závodu autíček vlastní konstrukce s vodíkovým pohonem. Odborníci napříč vědeckým spektrem spojí síly v atraktivní diskuzi o tom, jaké paralely najdeme mezi reálným světem a kultovním seriálem Game of Thrones.

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Rozptyl elektronů na nanokrystalech umožní levnější a rychlejší vývoj léků

Novinky: Fyzikální ústav - 16. May 2019 - 19:17

Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR (FZU), VŠCHT a Zentivy publikovali v prestižním časopise Science nové možnosti využití rozptylu elektronů na nanokrystalických materiálech [1]. Vylepšená metoda umožní snazší a spolehlivější určení tzv. absolutní konfigurace molekul organických sloučenin, tedy také molekul používaných jako léčiva, jejichž krystaly jsou příliš malé pro současné metody. Výsledky tak v konečném důsledku přispějí k levnějšímu a rychlejšímu vývoji nových léků.

„Určení absolutní konfigurace nově syntetizovaných molekul, které tvoří krystaly pouze v nanorozměrech, bylo doposud velice obtížné, ovšem pro vývoj léků zcela nezbytné, neboť dozorové orgány jako např. U. S. Food and Drug Administration tuto informaci před schválením léku pro trh vyžadují. Naše práce přichází s novým, obecně použitelným postupem, jak určit absolutní konfiguraci organických molekul,“ říká Petr Brázda z FZU, hlavní autor článku.

Výzkumné laboratoře tuto metodu budou moci používat a jejich výzkum se zrychlí, zjednoduší a zefektivní. „Už nyní registrujeme zájem farmaceutických firem o používání naší metody,“ doplňuje spoluautor Lukáš Palatinus.

Absolutní konfiguraci molekul je nutné určovat u tzv. chirálních molekul. Chirální molekula je taková, jejíž zrcadlový obraz se má k původní molekule jako levá ruka k pravé – jsou si velmi podobné, ale nejsou stejné. Z takovýchto molekul jsou tvořeny všechny sacharidy, bílkoviny nebo DNA v živých organismech. Pokud bychom zaměnili chirální molekulu za její zrcadlový obraz, neplnila by v živém organismu svou funkci.

Dvě různé absolutní konfigurace molekuly prolinu (označované jako L- a D-prolin) jsou si vzájemně zrcadlovými obrazy (chirální). V živých organizmech se vyskytuje pouze L-prolin. Rozptylem elektronů na nanokrystalech se vědcům podařilo určit, jaká z molekul se v připraveném léčivu nachází.

Léčiva jsou v současné době většinou chirální molekuly a mezi účinkem molekul, které jsou si zrcadlovým obrazem, bývá značný rozdíl. Zatímco jedna má terapeutický účinek, druhá ho může mít velice malý, žádný nebo může být dokonce tělu nebezpečná. To je také známý případ léku Contergan, jehož jedna molekula působí proti těhotenské nevolnosti, zatímco druhá způsobuje poškození nenarozeného dítěte.

Na příkladu vhodných a nevhodných léčiv lze vidět, jak zásadní je znalost krystalové struktury pevných látek pro pochopení a vysvětlení jejich vlastností. Strukturní krystalografie, jak se tento obor nazývá, je špičkovou doménou vědců z oddělení strukturní analýzy Fyzikálního ústavu AV ČR. Výsledky aplikace jejich nové metody na materiál obsahující aminokyselinu L-prolin a molekulu antivirotika sofosbuviru byly publikovány v časopise Science 17. května 2019 [1], čímž autoři navázali na dva roky starý úspěch, který se dostal přímo na obálku tohoto časopisu [2]. Tým pod vedením dr. Lukáše Palatinuse tehdy zásadně vylepšil metodu určování poloh atomů v nanokrystalech pomocí rozptylu (difrakce) elektronů, což bylo do té doby velmi obtížné. Nyní čeští vědci rozšířili uplatnění této metody i v oborech, kde je nezbytná znalost absolutní konfigurace organických molekul – např. farmaceutický průmysl nebo molekulárně-biologický výzkum.

Reference:
[1] Electron diffraction determines molecular absolute configuration in a pharmaceutical nanocrystal. P.Brázda, L. Palatinus and M. Babor, Science (2019).
[2] Hydrogen positions in single nanocrystals revealed by electron diffraction. L. Palatinus, P. Brázda, P. Boullay, O. Perez, M. Klementová, S. Petit, V. Eigner, M. Zaarour and S. Mintova, Science (2017).

O autorech z FZU:

Mgr. Petr Brázda, Ph.D. – vystudoval anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě (PřF) UK, doktorský titul získal na PřF UK/Université L. Pasteur ve Štrasburku. Po doktorátu pracoval v Ústavu anorganické chemie AV ČR a od roku 2014 je členem skupiny elektronové krystalografie vedené L. Palatinusem na FZU AV ČR. Jako člen týmu získal Cenu Akademie věd za vynikající vědecké výsledky a jako spoluautor publikace cenu Evropské mikroskopické společnosti „Outstanding Paper Award 2017 Instrumentation and Technique Development“.

Petr Brázda

Dr. Lukáš Palatinus - vystudoval mineralogii a geochemii na Přírodovědecké fakultě UK, doktorský titul získal na Univerzitě v Bayreuthu a pracoval na EPFL Lausanne ve skupině prof. Gervaise Chapuise. Od svého návratu z Lausanne v roce 2009 již pracuje trvale na FZU v oddělení strukturní analýzy, kde vede skupinu elektronové krystalografie. Za svou činnost je mj. držitelem Ceny Neuron, ceny Evropské mikroskopické společnosti „Outstanding Paper Award 2017 Instrumentation and Technique Development“ a vedl tým, který získal Cenu Akademie věd za vynikající vědecké výsledky.

Lukáš Palatinus

Categories: Novinky z AV a FZÚ

FZU oslaví den světla, u jehož zrodu stál objev laseru

Novinky: Fyzikální ústav - 15. May 2019 - 10:00

16. května 2019 se uskuteční ve Fyzikálním ústavu AV ČR (FZU) akce na oslavu Mezinárodního dne světla. Cílem akce je podnítit povědomí široké veřejnosti o významu světla ve vědě, kultuře, umění, vzdělávání, medicíně, komunikaci, energetice i udržitelném rozvoji. Laserová centra Fyzikálního ústavu, HiLASE a ELI Beamlines, pro vás připravují k tomuto datu den otevřených dveří, na který jste vřele vítáni.

16. května 1960 americký fyzik a inženýr Theodore Maiman úspěšně spustil vůbec první laserový systém na světě. V roce 2017 byl tento den organizací UNESCO ustanoven jako Mezinárodní den světla. Od roku 2018 se akce slaví napříč všemi kontinenty i v rámci ČR. Při této příležitosti se 16. 5. od 18:00 do 22:00 hodin bude v laserových centrech ELI Beamlines a HiLASE konat mimořádný den otevřených dveří. Netradiční atmosféru celé události podpoří po setmění speciální nasvícení budov center a světelné projekce.

Nejvýznamnějšími akcemi Mezinárodního dne s doporučenou rezervací místa budou série populárních přednášek (Tajemství nejintenzivnějšího laseru světa, Světlo: zdroj energie pro život i techniku a další), workshop Částice v kelímku od limonády a komentované prohlídky v laserových centrech FZU v Dolních Břežanech. V rámci doprovodného programu si pak bez předchozí rezervace mohou návštěvníci vyzkoušet virtuální realitu a interaktivní exponáty, zúčastnit se logických her nebo si například vyzkoušet, jaké to je uvnitř čistoprostorového obleku, který nosí vědci uvnitř laserových hal. Pro kompletní a podrobný program navštivte webové stránky ELI a HiLASE.

Na pracovišti FZU v Cukrovarnické ulici na Praze 6 bude připravena neformální exkurze Buřty, lasery, atomy pro vysokoškolské studenty fyzikálního a technického zaměření, se kterými si vědci rádi popovídají o výzkumu tenkých vrstev, mikroskopii a souvisejících technologiích. Součástí této akce bude i lákavé pohoštění. Více informací o akci najdete zde. Rezervace na tuto akci přijímáme na emailové adrese kricekfzu [dot] cz .

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Dr. Antonín Fejfar vystoupí v OSN

Novinky: Fyzikální ústav - 14. May 2019 - 23:55

Člen Akademické rady a zástupce ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Antonín Fejfar vystoupí se svým projevem v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. Přednášku o úloze Akademie věd v české vědě a vzdělávání obecně bude mít v rámci dvoudenní přehlídky Fórum o vědě, technologii a inovacích pro udržitelný rozvoj (STI Forum), které se koná od úterý 14. května.

Jedná se o velmi důležitou akci, která shromáždí okolo tisíce účastníků jak z oficiálních zástupců členských zemí, tak i z vědecké a akademické komunity a soukromého sektoru. Zahrnuje také řadu doprovodných akcí, včetně výstav. Koná se již počtvrté a organizuje ji Hospodářská a sociální rada, přičemž cílem je připravit podklady pro nadcházející politické fórum, které bude zasedat v červenci v New Yorku.

Nejde jen o komercionalizaci výsledků

„Nejvýznamnějším a vskutku univerzálním přínosem Akademie věd a vysokých škol pro další rozvoj společnosti jsou tvořiví, kompetentní a občansky aktivní lidé. Vzdělávací a výzkumné instituce jsou dnes – a nadále musí zůstat – ohnisky tvořivosti a kritického myšlení, z nichž se tyto kompetence šíří dál do ostatních oblastí lidských aktivit – podnikání, politiky, kultury, technického vývoje,“ říká Antonín Fejfar, který na Fyzikálním ústavu AV ČR působí od roku 1994 a v současnosti vede oddělení tenkých vrstev a nanostruktur. Je zároveň také předsedou Vědecké rady AV ČR. Ve svém výzkumu se zaměřuje na fyziku tenkých vrstev nanostrukturovaných polovodičů pro aplikaci ve slunečních panelech a ve fotonice. Má také řadu zahraničních zkušeností, byl například hostujícím profesorem na Institutu chemického výzkumu na Kjótské univerzitě.

„Pokusy redukovat společenské přínosy vzdělání a vědy na přímý inovační transfer a na pouhou komercializaci jejich výsledků by působily kontraproduktivně a nakonec by podvázaly i samu dynamiku ekonomických, sociálních a kulturních proměn a dalšího rozvoje české společnosti,“ dodává Fejfar, který považuje vzdělávací instituce jako zdroj inspirací pro firmy. „Bude-li průmysl určovat, co se má na školách učit, bude to znamenat postupnou degradaci, protože firmám bude chybět inspirace,“ uvádí Fejfar.

V letošním roce je součástí programu STI fóra i diskuse zástupců národních států o plánech využívání vědy, techniky a inovací (tzv. cestovní mapy).

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Středoškoláci budou v laserových laboratořích analyzovat molekuly

Novinky: Fyzikální ústav - 14. May 2019 - 16:21

Laserová centra ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech již potřetí nabízejí středoškolským studentům možnost zapojit se do programu Talentové akademie a vyzkoušet si práci vědeckých pracovníků v profesionálních laboratořích. Tímto unikátním způsobem pomáhají tato dvě špičková vědecká pracoviště Fyzikálního ústavu Akademie věd vychovávat další generaci vědců. Nejlepším účastníkům Talentové akademie laserová centra nabízejí navazující spolupráci ve formě stáží, během kterých se studenti zapojují do reálných vědeckých projektů po boku předních laserových fyziků.

V letošním ročníku Talentové akademie se studenti budou věnovat detekci různých prostorových forem molekul. V přírodě některé molekuly existují v různých prostorových formách, např. v podobě levotočivých a pravotočivých šroubovic nebo jsou jejich formy zrcadlově převráceny. To má zásadní vliv na metabolické procesy v živých organismech, kdy do složitých makromolekulárních reakcí jako dílek skládačky zapadne jen molekula ve správné prostorové formě. Na to je potřeba pamatovat například při výrobě léčiv. Nestačí jen připravit léčivo správného složení, ale je nezbytné hlídat právě i prostorové formy jednotlivých molekul, aby léčivo správně fungovalo a nemělo na náš organismus v krajním případě zcela opačný efekt. „Rozeznat jednotlivé prostorové formy molekul od sebe lze například pomocí laserového svazku, protože každá z forem stáčí jinak rovinu polarizace. Studenti se proto během Talentové akademie budou zabývat návrhem kompaktního systému schopného toto stočení polarizace změřit a prozkoumají pomocí něj různé biochemické vzorky. Při práci budou muset spojit poznatky z fyziky, chemie a biologie,“ upřesňuje námět letošní Talentové akademie Zbyněk Hubka, vědecký pracovník ELI Beamlines. Právě rychlá a přesná detekce prostorových forem molekul má potenciál pro aplikace nejen ve farmaceutickém průmyslu, ale třeba i v potravinářství, například při výrobě piva.

Hlavním cílem Talentové akademie je ukázat středoškolákům skutečnou podobu vědecké práce. Ta začíná studiem literatury, pokračuje návrhem a realizací experimentu a končí předáním výsledků kolegům a veřejnosti. „Do Talentové akademie jsem šla s tím, že jsem chtěla zjistit, jak vypadá činnost na opravdovém vědeckém pracovišti a jestli by mě taková práce bavila. Byla jsem trochu skeptická, jestli to nebude jen nuda u sledování přístrojů - velmi mě ale překvapilo, že navrhování experimentů a jejich uskutečňování je hodně kreativní proces a člověk se u něj rozhodně nenudí,” popisuje svou osobní zkušenost účastnice loňské Talentové akademie Mariana Ochodková.

Talentová akademie je výjimečná individuálním přístupem a samostatností, na které organizátoři ve vztahu ke svým svěřencům kladou velký důraz. Na začátku je zadán vědecký problém, studenti se naučí pracovat s potřebnými vědeckými přístroji a osvojí si základní postupy. A pak už je to jen na nich a jejich týmech, jaký postup práce navrhnou, jakým způsobem provedou jednotlivé experimenty a zpracují získaná data. Vědečtí pracovníci jim v laboratoři pouze pomáhají a usměrňují jejich nápady do rámců možností současné vědy a technologií.

Centra ELI Beamlines a HiLASE pomocí Talentové akademie také hledají své budoucí vědecké pracovníky. „Mladé lidi je potřeba k vědecké práci motivovat co nejdříve, na vysokých školách je již většinou pozdě. My si pomocí Talentové akademie vybíráme ty nejlepší středoškolské studenty a s nimi dále spolupracujeme. Věříme, že i díky tomuto přístupu se nám podaří dlouhodobě udržet vysokou kvalitu našeho vědeckého týmu, který bude stále produkovat nové objevy a inovace,” dodává Tomáš Mocek, vedoucí centra HiLASE.

Zájemci se do Talentové akademie 2019 mohou hlásit od 7. května 2019 a zabojovat o místo mezi dvanácti finalisty, kteří dostanou příležitost vyzkoušet si práci v laserových centrech.

Základní informace:
Organizátoři: Fyzikální ústav AV ČR – Laserová centra ELI Beamlines a HiLASE
Profil uchazeče: student čtyřletého gymnázia, vyšších stupňů osmiletého gymnázia (kvinta – oktáva) či odborné SŠ se zájmem o přírodovědné předměty, zejména pak fyziku.
Finalisté budou vybráni odbornou porotou do 30. července 2019. Nezávislá porota se skládá z vědců Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Z přihlášených účastníků vybere 12 finalistů. Všichni účastníci soutěže budou o výsledku informováni prostřednictvím e-mailu do konce července 2019.
Datum finále: 13. - 15. září 2019, Dolní Břežany.

Více informací:
www.fzu.cz/talentova-akademie
www.facebook.com/TalentovaAkademie

Online přihláška: www.bit.ly/TalentovaAkademie2019
Uzávěrka přihlášek: 30. 6. 2019

Kontakt:
HiLASE: Radka Kozáková, Radka [dot] Kozakovahilase [dot] cz, 601 560 164
ELI Beamlines: Hana Strnadová, Hana [dot] Strnadovaeli-beams [dot] eu, 601 560 333

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Medaile Ernsta Macha putují k dlouholetým spolupracovníkům Fyzikálního ústavu

Novinky: Fyzikální ústav - 13. May 2019 - 9:15

Čtyři čestné oborové medaile předala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová na slavnostním setkání 24. dubna 2019. Mezi vyznamenanými byli tři fyzikové (Čestné oborové medaile Ernsta Macha), z toho dva s těsnými vazbami k Fyzikálnímu ústavu AV ČR - doc. RNDr. Dušan Bruncko, CSc., i prof. dr. Hubert Ebert s FZU spolupracují ve svých domovských institucích v zahraničí. Mezi oceněné se dále zařadili geofyzik prof. RNDr. Jiří Zahradník, DrSc, který se věnuje především numerickému modelování seizmického zdroje a silných pohybů půdy, a dále filozof, literární vědec a překladatel doc. PhDr. Jiří Pechar (Pamětní medaile Jana Patočky).

Laureáti Čestné oborové medaile Ernsta Macha v roce 2019. Po řadě: doc. Dušan Bruncko, prof. Hubert Ebert, prof. Jiří Zahradník, doc. Jiří Pechar.

Doc. Dušan Bruncko je nejvýraznější osobností současné slovenské experimentální fyziky elementárních částic. Po absolvování Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v roce 1979 nastoupil do Oddělení subjaderné fyziky Ústavu experimentální fyziky Slovenské akademie věd (ÚEF SAV) v Košicích, kde se zapojil do výzkumu antideuteron-deuteronových srážek zaregistrovaných pomocí bublinové komory Ludmila. V letech 1990–1996 byl vedoucím slovenského týmu při experimentu H1 v DESY v Hamburku, který zásadním způsobem přispěl ke zkoumání struktury protonu. Významně se podílel na vybudování kalorimetru pro detektor H1 a na fyzikální analýze experimentálních dat obhájil v roce 2002 habilitační práci. V letech 1992–2006 byl vedoucím Oddělení subjaderné fyziky ÚEF SAV a v této funkci inicioval zapojení slovenských fyziků do přípravy experimentu ATLAS na urychlovači LHC v CERN.

V současné době je zástupcem Slovenska v řídících orgánech tohoto experimentu, na němž se podílí rovněž čeští fyzici z Akademie věd a vysokých škol. Bruncko je autorem či spoluautorem více než devíti set vědeckých publikací v mezinárodních časopisech s více než třiceti tisíci citacemi. Téměř na všech spolupracoval s českými fyziky z Akademie věd a vysokých škol. „Brunckova celá profesní kariéra je výrazem české a slovenské sounáležitosti a přátelství,“ konstatoval v Brunckově laudatiu Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Doc. Dušan Bruncko s čestnou medailí.

Prof. Hubert Ebert již čtvrt století působí jako vedoucí teoretické skupiny na katedře fyzikální chemie Mnichovské univerzity. Je světově uznávaným průkopníkem aplikace relativistického formalismu na výpočty elektronové struktury pevných látek, na výpočty rentgenových, fotoemisních a Comptonových spekter a dále na popis transportních vlastností pevných látek. Je členem redakční rady časopisu Journal of Electron Spectroscopy and Related Phenomena a hlavním autorem programového balíku SPRKKR pro relativistické výpočty elektronové struktury pevných látek metodou Greenových funkcí.

Kromě toho se jako spoluautor podílel na pěti přehledových článcích a více než čtyřech stech původních publikací s více než čtyřmi tisíci citacemi. S českými vědci udržuje dlouhodobé kontakty s ohledem na překrývající se oblasti vědeckého zájmu. Třicet společných prací – týkajících se zejména magnetických a spektroskopických vlastností volných a adsorbovaných clusterů atomů, vlivu neuspořádanosti na magnetické vlastnosti materiálů či teoretického popisu magnetokrystalické anisotropie – publikoval s Ondřejem Šiprem z Fyzikálního ústavu AV ČR. Se svým bývalým studentem Jánem Minárem, který je nyní docentem na Západočeské univerzitě v Plzni, pak Ebert spolupracuje na teoretickém popisu fotoemise. „Ebert napsal sedm desítek prací se sedmi různými spoluautory z České republiky,“ poznamenal Ondřej Šipr taktéž z Fyzikálního ústavu v laudatiu pro Huberta Eberta s tím, že počet Ebertových citací se zatím zastavil těsně pod sedmi tisíci. „Doufejme, že to bude stimulem pro další vynikající vědeckou práci, dost možná ve spolupráci s českými vědci,“ dodal Šipr.

Prof. Hubert Ebert přebírá čestnou medaili z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové a místopředsedy Jana Řídkého.

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Fyzikální ústav získal certifikaci excelence lidských zdrojů ve výzkumu

Novinky: Fyzikální ústav - 6. May 2019 - 12:25

Fyzikální ústav AV ČR (FZU) je od 26. dubna 2019 držitelem certifikátu HR Excellence in Research Award (Ocenění excelence lidských zdrojů ve výzkumu), které uděluje Evropská komise. FZU, jako největší pracoviště Akademie věd, se tak zařadil do prestižní skupiny evropských institucí majících právo používat tuto certifikaci.

Certifikát je udělován výzkumným organizacím, které usilují o zajištění kvalitních a transparentních pracovních podmínek pro své stávající i nově příchozí pracovníky. Cílem je sladění HR politiky ústavu se 40 body Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexem chování pro přijímání vědeckých pracovníků. Mezi ně patří například otevřené a transparentní přijímání nových zaměstnanců, dvojjazyčnost instituce, podpora rovných příležitostí na všech úrovních řízení nebo profesní rozvoj zaměstnanců.

“Vzhledem k velikosti našeho ústavu, který má přes 1300 pracovníků v rámci 34 oddělení na více než 5 různých pracovištích, je systematická péče o zaměstnance a jejich výběr zásadním faktorem pro zajištění kvalitních výsledků napříč celým ústavem. Získané ocenění je pro nás dobrou zprávou, že jsme na správné cestě ve vytváření prestižního výzkumného prostředí v celoevropském měřítku,” uvádí Michael Prouza, ředitel FZU.

Logo HR Excellence in Research

Je třeba připomenout, že udělením ocenění vše nekončí, spíše naopak - k jeho udržení je třeba v pravidelných intervalech procházet zhodnocením pokroků organizace. Kroky nutné k implementaci všech bodů stanovených Evropskou chartou pro výzkumné pracovníky a Kodexem chování pro jejich přijímání jsou shrnuty v Akčním plánu.

“V tomto a příštím roce se zaměříme zejména na proces náboru a výběru zaměstnanců a unifikaci metodik napříč jednotlivými pracovišti FZU. Postupem času bychom rádi připravili postupy pro další personální činnosti tak, abychom personální řízení posunuli směrem ke strategickému řízení lidských zdrojů.” představuje další kroky Lenka Černá z HR týmu FZU.

Zaměstnanci FZU z pracoviště Cukrovarnická

Proces získání certifikátu je podporován projektem Zkvalitnění strategického řízení Fyzikálního ústavu AV ČR (HR Award FZU) v rámci Operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání, díky kterému probíhá i rozvoj souvisejících aktivit v oblasti mezinárodní spolupráce, transferu technologií a popularizace vědy a výzkumu. Současně ve věnujeme cílenému rozvoji měkkých dovedností vedoucích pracovníků, a to zejména v oblasti komunikačních a manažerských dovedností, pomocí interních překladatelů a kurzů angličtiny je zvyšována míra dvojjazyčné komunikace a byla zřízena grantová kancelář, která poskytuje podporu výzkumným pracovníkům ucházejícím se o prestižní české a evropské granty.

Podrobné informace a související dokumenty FZU (Akční plán, aj.) k udělení ocenění najdete zde.

Categories: Novinky z AV a FZÚ

RVVI projednala rozpočet na vědu pro roky 2020 až 2022

Rada pro vědu, výzkum a inovace (RVVI) na páteční tiskové konferenci upřesnila rozpočet na vědu a výzkum pro nejbližších několik let. ...
Categories: Novinky z AV a FZÚ

Média Akademie věd uspěla v prestižní soutěži Zlatý středník

Na slavnostním vyhlášení výsledů 17. ročníku tradiční soutěže firemních médií zabodoval především časopis AΩ / Věda pro každého, který získal cenu Grand prix za nejlepší obsah. ...
Categories: Novinky z AV a FZÚ

Jak předejít nejhoršímu. Evropské státy řeší extrémní sucho

Zástupci akademické sféry, státní správy a obchodu diskutovali o aktuální hrozbě čím dál většího sucha. Setkání se konalo v Praze v rámci mezinárodního projektu DriDanube, na kterém se podílí 10 evropských států a spolufinancuje ho Evropská unie.
Categories: Novinky z AV a FZÚ

Hradby, valy i románský kostel. Předsedkyně si prohlédla podzemí Pražského hradu

Davy turistů, které se procházejí po třetím nádvoří Pražského hradu a obdivují impozantní krásu katedrály svatého Víta, nemají tušení, že pouhých pár metrů pod jejich nohama se nacházejí další památky: desítky metrů středověkých vykopávek, o ...
Categories: Novinky z AV a FZÚ

Barokní hudbu i knižní novinku představí Hudební archeologie v Mikulčicích

Jarní podvečer na výzkumné základně v Mikulčicích-Trapíkov opět propojí archeologii s hudbou. Tento pátek se tu od 18 hodin bude konat další pořad z úspěšného cyklu Hudební archeologie, v pořadí již dvanáctý.

Categories: Novinky z AV a FZÚ

Vědci zkoumají netopýry, kteří vylétají ze zimovišť

Nejpozději v dubnu se netopýři probouzejí z hibernace a vylétají ven z chladných štol a jeskyní. ...
Categories: Novinky z AV a FZÚ

Tři význační fyzikové a jeden filozof převzali čestné medaile

Akademie věd ČR ve středu 24. dubna ocenila čestnými medailemi čtveřici předních českých i zahraničních vědců, kteří se významně zasloužili o svůj obor. ...
Categories: Novinky z AV a FZÚ

Naději pro vysychající půdu představuje agrolesnictví

Způsob, jak do zemědělské krajiny vrátit úrodnou půdu. Účinný prostředek pro boj s jejím vysycháním a erozí. ...
Categories: Novinky z AV a FZÚ

Pages

Subscribe to Joint Laboratory of Optics aggregator - Novinky z AV a FZÚ