Agregátor zdrojů

V coworkingu univerzitní budovy Envelopa Hub bude každé dva týdny probíhat cyklus pravidelných setkání Element Talks. Besedy se špičkovými experty z oblasti umělé inteligence, herního průmyslu, IT vývoje a designu pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého. První z nich na téma Game Development se koná již 21. února v 18 hodin.

„Element Talks přináší do našeho nově otevřeného coworkingu dynamiku a inspiraci. Chtěli jsme vytvořit cyklus akcí, který by byl zajímavý pro nadšence do IT, nových technologií a designu. Besedy budou založeny na interakci s publikem a umožní příchozím rozšířit síť kontaktů. To je koneckonců smyslem všech akcí v Elementu – propojovat a nabídnout prostor pro výměnu nápadů,“ představila koncept manažerka Element Coworkingu Roksolana Ilnycka.

První dvě setkání se věnují oblasti herního průmyslu. Pilotní akce Element Talks proběhne 21. února a bude se zabývat tématem Game Developmentu a aktuálními trendy v testování her pomocí umělé inteligence. Pozvání přijali hosté z herních studií Ateliér Duchů a INGAME STUDIOS, jejichž vývojáři se podíleli na známých hrách Mafia nebo Kingdom Come Deliverance. K automatizovanému testování her budou mít co říct zástupci úspěšného českého startupu Filuta AI. O dva týdny později, 6. března, se od vývoje her přesuneme k jejich designu a jedním z řečníků bude český dabér Richard Wágner, který dabuje pro Netflix a zapůjčil hlas hlavní postavě výše zmiňované hry Kingdom Come Deliverance.

Akce v prostorách budovy Envelopa Hub, Centra inovací a transferu technologií UP, pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci ve sdíleném pracovním prostoru Element Coworking. Cyklus Element Talks vzniká ve spolupráci s vývojářským studiem Beecode a grafickým designérem Filipem Smékalem. Na jednotlivé besedy je potřeba se registrovat.

As afternoon turns into early evening, the orange light of day is slowly fading from the windows of the dominant high-rise building of the Rector’s Office of Marie Curie-Skłodowska University in Lublin, Poland. We are walking through the campus, surrounded by student dormitories and the ubiquitous tall trees, leafless now in February. We are approaching Chatka Żaka, a vast cultural centre complex with an impressive cinema, several exhibition spaces, a student bar, and study rooms. This is where the Lublin people invited us to present Palacký University and Olomouc in terms of culture, in a two-day event called “From Olomouc to Lublin”.

Loyal alumni in place

One year ago, in February 2023, the new director of the Czech Centre in Warsaw was appointed. Petr Vlček, a graduate of Polish Studies and Film Studies at the Palacký University Olomouc Faculty of Arts, began developing the idea of a possible close cooperation between Olomouc and the Marie Curie-Skłodowska University in Lublin (UMCS) soon after he took office.

 “I knew that good personal contacts had already been established here, not only among Polish studies departments, but also at the level of rectors and individual researchers. So I was happy to facilitate the presentation of other cultural and artistic activities conducted at UP that might be attractive to a young Polish audience.”

A large delegation set out from Olomouc, consisting of representatives of the Academia Film Olomouc festival, Palacký University Press, Vice-Rector for Communications and Student Affairs Andrea Hanáčková, as well as partners from the Olomouc Museum of Art (MUO).

Throughout the three-day visit, we were tirelessly accompanied by Bogdan Łukasik, Honorary Consul of the Czech Republic and our attentive host. The programme is busy: we are presenting the AFO by means of Czech television documentaries, launching an exhibition with the Olomouc Photographers book series, which is a collaboration between the MUO and UP Press, then opening a debate on queer issues, and organising an evening party. A mini-festival and “cultural diplomacy” in the name of Olomouc.

On the radio, in the cinema, at the opening

We feel at home. We are surrounded by the warm-hearted community of Chatka Żaka, the UMCS management headed by Rector Radosław Dobrowolski, local journalists, students. We speak in Polish and Czech, and when detailed understanding between two Slavic languages becomes difficult, also in English.

There is a large television and radio studio in Chatka Żaka. When we mention we’d like to see it, we’re immediately taken to a live broadcast. Unlike our Olomouc student radio station UP AIR, which has been focusing on podcasts for the last few years, the broadcast here goes the traditional way – “on the airwaves”. Lublin student radio is listened to not only by the community of 60,000 students, but also by drivers and passengers in city taxis and many Lubliners.

 “We have given a lot of thought to what kind of films to bring,” says Ondřej Kazík, the head of programming at Academia Film Olomouc, when opening the series of documentary screenings. The themes of environmental and climate change as well as human sexuality and identity resonated with the audience. “The selection of films from the 2023 AFO Czech Competition corresponds with the diverse interdisciplinary focus of our domestic filmmakers; we have also taken into account which films of the 58th edition were successful with our audience and awarded by the international jury. The meditative winner of the Czech Competition, Invisible Landscapes, encouraged us to listen to the climate, while social themes were unlocked by the colourful and creative Humans showing the lived realities of non-binary and trans* people in the Czech Republic. The themes of films produced in Czechia also resonated well with the local audience. The screening of The Orgasm Chronicles touched on the very lively topic of abortion rights in Poland.”

Rector Dobrowolski and his four-member vice-rector team are present at all screenings of the festival films, discussing them passionately. As a geographer, the rector very much enjoyed their themes of sustainability and climate change. As a researcher, he has himself twice visited Svalbard, the subject of one of the films, and recognised many locations in the film. He raises a glass of wine and makes a toast to the exhibition that has just opened.

On the walls hang carefully selected photographs ranging from the avant-garde through documentary photography and enigmatic female nudes to the postmodern present; a collection that the MUO curator Štěpánka Bieleszová, UP Press director Aleš Prstek, and photographer Petr Zatloukal came to present in Lublin.

The award-winning project and book series Olomouc Photographers maps important art photographers associated with the Olomouc region.

 

Generous space and the latest technology for research

We admire the diverse environment of UMCS and the new American Center. Wieslaw I. Gruszecki, Vice-Rector for Science and International Cooperation, proudly shows us around and tells me that they have modelled this university facility after Olomouc’s American Center. When they visited us last year at Palacký University, they realised that, just like in Olomouc, thousands of foreign students study in Lublin. Establishing the centre was then a matter of a few months for them.

The local eagerness and energy were evident throughout the next day, too. The Lubliners admire our 450-year history and ask a lot of questions about our faculty system, science evaluation, and public relations. However, they are not lagging behind in anything, considering their size and national importance. The fifth largest university in Poland will celebrate its 80th birthday this October, so the long history of Palacký University seems impressive to the local academics. On the other hand, our delegation immensely appreciates their hospitality, the generous design of the university campus, and the facilities of its faculty buildings.

The practical study of journalism combines all the best parts of an interdisciplinary approach, the use of multimedia, mastery of all the necessary skills, and a great deal of encouragement towards personal inventiveness. We see great student short films, photo projects, the podcast and television studio, and well-equipped computer labs. The Faculty of Education conducts the most extensive research activities in Poland, with a specific focus on Montessori methods. Modern research on neurological excitation in the learning process and in attention disorders has been carried out here for many years in cooperation with many primary and secondary schools, and it has borne concrete research results translated immediately into the practice of counselling centres and special education. The campus buildings most resemble the UP complex in Holice. These are modern, newly conceived faculties with a progressive tendency towards science and technology transfer – an area in which they are very interested in collaborating with Olomouc, too. The representatives of UP Press and UMCS Press are also discussing the possibilities of cooperation and especially the exchange of knowledge. They find parallels, intersections, and inspiration.

Lublin parallels

Only on the third day, in the morning before hitting the road back to Olomouc, do we have time to take a breather and look around, after such an intensive programme. Outside the windows of the hotel room, the sun rises and bathes the skyline of Lublin, a vibrant city with four universities. It is as big as Brno, a genuine student town, functioning as the cultural centre of its region. The rich and profound Jewish history is ubiquitous in the streets, a history that was sadly extinguished in the nearby Majdanek concentration camp during World War II, but has become essential and immortal to Lublin’s contemporary student element. In the 1930s, Lublin’s Jews founded a major yeshiva, at the time one of the largest Jewish educational institutions in the world. And it was its building that served after the war as the birthplace of the newly founded and now eighty-year-old Marie Curie-Skłodowska University. Today, the UMCS has metamorphosed into a complex university and modern scientific body which has a lot in common with us in terms of their main principles and which offers opportunities for close collaboration. I look forward to seeing all the areas where our universities find points of contact and common ground. I can already think of several themes of mutual interest.

Andrea Hanáčková

Vice-Rector for Communications and Student Affairs

Z oken dominantní výškové budovy rektorátu lublinské Univerzity Marie Curie-Skłodowské pomalu mizí oranžové světlo dne, odpoledne se mění v podvečer. Procházíme kampusem, obklopují nás studentské koleje a všudypřítomné vzrostlé stromy, teď v únoru bez listí. Vítá nás Chatka Żaka, rozsáhlý komplex kulturního centra s podmanivým kinosálem, několika výstavními prostorami, studentským barem, studovnami.

Když přemýšlíme nad podobnostmi češtiny a polštiny, napadá nás příhodné označení pro toto útulné místo – Študáč. Místo, kam nás lublinští pozvali a nechali nás představit Univerzitu Palackého a Olomouc skrze kulturu v rámci dvoudenní akce Z Ołomuńca do Lublina.

Věrní absolventi na správných místech

Je to právě rok, co byl v únoru 2023 jmenován nový ředitel Českého centra ve Varšavě. Petr Vlček, absolvent polonistiky a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, začal záhy po svém nástupu do funkce rozvíjet myšlenku možné úzké spolupráce mezi Olomoucí a lublinskou Univerzitou Marie Curie-Skłodowské (UMCS). „V obou případech jde o výrazně historická a univerzitní města, jejichž charakter do značné míry určuje právě přítomnost studujících a vědy,“ vysvětluje Vlček.

„Věděl jsem, že jsou tady už navázané dobré osobní kontakty mezi polonistikami, ale i na úrovni rektorů a konkrétních badatelů. Rád jsem tedy zprostředkoval prezentaci dalších kulturních a uměleckých činností na UP, které mohou být pro mladé polské publikum atraktivní.“

Z Olomouce vyráží početná delegace tvořená zástupkyněmi a zástupci festivalu Academia film Olomouc, Vydavatelství UP, prorektorkou pro komunikaci a studentské záležitosti Andreou Hanáčkovou a také kolegy z Muzea umění Olomouc.

Po celé tři dny nás neúnavně doprovází honorární konzul České republiky a pozorný hostitel v jednom Bogdan Łukasik. Máme nabitý program, během něhož představujeme AFO prostřednictvím české televizní dokumentární tvorby, uvádíme výstavu a knižní edici projektu Olomoučtí fotografové, na němž spolupracují MUO a VUP, rozvíjíme debatu o queer problematice, organizujeme večerní párty. Zkrátka olomoucký minifestival a „kulturní diplomacie“.

V rádiu, v kinosále, na vernisáži

Cítíme se jako v bavlnce. Obklopuje nás vřelé společenství z Chatky Żaka, vedení UMCS v čele s rektorem Radosławem Dobrowolskim, místní novináři a novinářky, studující. Zní polština, čeština, a když detailní porozumění mezi dvěma slovanskými jazyky vázne, tak i angličtina.

V Chatce Żaka se nachází velké televizní a rozhlasové studio. Stačí projevit zájem podívat se tam a hned nás berou do živého vysílání. Na rozdíl od našeho olomouckého studentského rádia UP AIR, které se poslední léta soustředí na tvorbu podcastů, se tady vysílá klasicky „na vlnách“. Lublinské studentské rádio poslouchá nejen komunita 60 tisíc studujících, ale také řidiči a cestující v městských taxících a mnoho Lubliňanů.

„Dost jsme zvažovali, jaký typ filmů vám máme přivézt,“ zahajuje pásmo dokumentárních projekcí programový ředitel Academia Film Olomouc Ondřej Kazík. Na plátně rezonovala témata environmentálních a klimatických změn i lidské sexuality a identity. „Výběr filmů České soutěže AFO z roku 2023 odpovídá pestrému mezioborovému zaměření tuzemského autorstva, zohlednili jsme divácky úspěšné a mezinárodní porotou oceněné filmy 58. ročníku. Meditativní vítěz České soutěže film Neviditelné krajiny vybízel k naslouchání klimatu, sociální témata otevřeli barevní a kreativní Lidi přibližující žité reality nebinárních a trans* lidí v České republice. Témata české produkce rezonovala i s místním publikem. Projekce Kroniky orgasmu otevřela v Polsku velmi živé téma práva na potrat.“

Rektor Radosław Dobrowolski a jeho čtyřčlenný prorektorský tým jsou přítomni všem projekcím festivalových filmů a vášnivě o nich diskutují. Pan rektor jako geograf si velmi užil zobrazená témata udržitelnosti a klimatických změn. Špicberky, které byly námětem jednoho z filmů, sám dvakrát badatelsky navštívil a mnoho míst z filmu identifikoval jako dobře známé. Zvedá skleničku vína a připije právě otevřené výstavě.

Na stěnách visí pečlivě vybrané snímky od avantgardy přes dokumentární fotku a tajuplné ženské akty až po postmoderní současnost; kolekce, kterou do Lublinu přijeli představit kurátorka MUO Štěpánka Bieleszová, ředitel VUP Aleš Prstek a fotograf Petr Zatloukal.

Oceňovaný projekt a knižní edice Olomoučtí fotografové mapuje umělecky výrazné fotografy a fotografky spjaté s olomouckým regionem.

Velkorysý prostor a nejnovější technologie pro výzkum

Obdivujeme různorodé prostředí UMCS a místní nové Americké centrum. Prorektor pro vnější vztahy Wiesław I. Gruszecki nás hrdě provází a říká mi, že vytvořili toto univerzitní pracoviště podle olomouckého Amerického centra. Když nás v loňském roce na Univerzitě Palackého navštívili, uvědomili si, že stejně jako v Olomouci studuje i v Lublinu tisíce zahraničních studujících. Založení centra pak pro ně byla otázka několika měsíců. Dychtivost a energie jsou patrné po celý další den. Lublinští s obdivem vzhlíží k tradici naší 450leté historie, hodně se vyptávají na náš systém fakult, hodnocení vědy i veřejnou prezentaci. Nezůstávají ale v ničem pozadu, to ostatně při své velikosti a celostátním významu rozhodně nemusí. Pátá největší univerzita v Polsku letos v říjnu oslaví své osmdesáté narozeniny, takže dlouhá historie Univerzity Palackého připadá tamním akademikům impozantní. My zase nešetříme chválou nad jejich pohostinností, velkorysým pojetím univerzitního kampusu i vnitřním vybavením jednotlivých fakultních budov.

Prakticky orientované studium žurnalistiky v sobě spojuje to nejlepší z interdisciplinárního přístupu, využití multimédií, ovládnutí všech potřebných řemesel a velké podpory vlastní invence. Vidíme skvělé studentské kraťasy, fotoprojekty, podcastové i televizní studio, moderně vybavené počítačové pracovny. Pedagogická fakulta má nejrozsáhlejší výzkumné aktivity v Polsku, specifická pozornost je zde věnována montessori pedagogice. Moderní výzkum neurologických vzruchů v procesu učení a při poruchách pozornosti je zde realizován řadu let ve spolupráci s mnoha základními a středními školami a nese konkrétní badatelské výsledky promítané okamžitě do praxe poradenských středisek a speciální pedagogiky. Areály univerzitních budov připomínají nejvíc náš olomoucký komplex v Holici. Jde o moderní, nově koncipované fakulty s progresivní tendencí k transferu vědy a technologií – v tomto směru mají také velký zájem s Olomoucí spolupracovat. O možnostech spolupráce a především výměny know-how diskutují také zástupci našeho Vydavatelství UP a Wydawnictwa UMCS. Nacházejí vzájemné paralely, průniky, ale také inspiraci.

Lublinské paralely

Teprve třetí den, ráno před odjezdem zpět do Olomouce, je čas se po intenzivním programu trochu nadechnout a rozhlédnout. Za okny hotelového pokoje vychází slunce a zalévá panorama Lublinu, pulzujícího města se čtyřmi univerzitami. Je veliké jako Brno, ryze studentské, fungující jako kulturní centrum svého regionu. V ulicích je všudypřítomná hluboká a bohatá židovská historie, která během druhé světové války bohužel vyhasla v nedalekém koncentračním táboře Majdanek, avšak pro současný studentský živel v Lublinu se stala esenciální a nesmrtelnou. Židé v Lublinu založili ve třicátých letech 20. století významnou ješivu, svého času jednu z největších židovských vzdělávacích institucí na světě. A právě její budova posloužila po válce jako rodiště nově vzniklé a dnes již osmdesátileté Univerzity Marie Curie-Skłodowské. UMCS dnes metamorfovala do spletitého univerzitního a moderního vědeckého organismu, který nám je svou filozofií v mnoha ohledech blízký a nabízí možnosti úzké kooperace. Těším se na to, až budu sledovat, v čem všem najdou naše univerzity styčné body a společnou řeč. Vzájemných témat si dovedu představit hned několik.

Andrea Hanáčková

prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti

Z oken dominantní výškové budovy rektorátu lublinské Univerzity Marie Curie-Skłodowské pomalu mizí oranžové světlo dne, odpoledne se mění v podvečer. Procházíme kampusem, obklopují nás studentské koleje a všudypřítomné vzrostlé stromy, teď v únoru bez listí. Vítá nás Chatka Żaka, rozsáhlý komplex kulturního centra s podmanivým kinosálem, několika výstavními prostorami, studentským barem, studovnami.

Když přemýšlíme nad podobnostmi češtiny a polštiny, napadá nás příhodné označení pro toto útulné místo – Študáč. Místo, kam nás lublinští pozvali a nechali nás představit Univerzitu Palackého a Olomouc skrze kulturu v rámci dvoudenní akce Z Ołomuńca do Lublina.

Věrní absolventi na správných místech

Je to právě rok, co byl v únoru 2023 jmenován nový ředitel Českého centra ve Varšavě. Petr Vlček, absolvent polonistiky a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, začal záhy po svém nástupu do funkce rozvíjet myšlenku možné úzké spolupráce mezi Olomoucí a lublinskou Univerzitou Marie Curie-Skłodowské (UMCS). „V obou případech jde o výrazně historická a univerzitní města, jejichž charakter do značné míry určuje právě přítomnost studujících a vědy,“ vysvětluje Vlček.

„Věděl jsem, že jsou tady už navázané dobré osobní kontakty mezi polonistikami, ale i na úrovni rektorů a konkrétních badatelů. Rád jsem tedy zprostředkoval prezentaci dalších kulturních a uměleckých činností na UP, které mohou být pro mladé polské publikum atraktivní.“

Z Olomouce vyráží početná delegace tvořená zástupkyněmi a zástupci festivalu Academia film Olomouc, Vydavatelství UP, prorektorkou pro komunikaci a studentské záležitosti Andreou Hanáčkovou a také kolegy z Muzea umění Olomouc.

Po celé tři dny nás neúnavně doprovází honorární konzul České republiky a pozorný hostitel v jednom Bogdan Łukasik. Máme nabitý program, během něhož představujeme AFO prostřednictvím české televizní dokumentární tvorby, uvádíme výstavu a knižní edici projektu Olomoučtí fotografové, na němž spolupracují MUO a VUP, rozvíjíme debatu o queer problematice, organizujeme večerní párty. Zkrátka olomoucký minifestival a „kulturní diplomacie“.

V rádiu, v kinosále, na vernisáži

Cítíme se jako v bavlnce. Obklopuje nás vřelé společenství z Chatky Żaka, vedení UMCS v čele s rektorem Radosławem Dobrowolskim, místní novináři a novinářky, studující. Zní polština, čeština, a když detailní porozumění mezi dvěma slovanskými jazyky vázne, tak i angličtina.

V Chatce Żaka se nachází velké televizní a rozhlasové studio. Stačí projevit zájem podívat se tam a hned nás berou do živého vysílání. Na rozdíl od našeho olomouckého studentského rádia UP AIR, které se poslední léta soustředí na tvorbu podcastů, se tady vysílá klasicky „na vlnách“. Lublinské studentské rádio poslouchá nejen komunita 60 tisíc studujících, ale také řidiči a cestující v městských taxících a mnoho Lubliňanů.

„Dost jsme zvažovali, jaký typ filmů vám máme přivézt,“ zahajuje pásmo dokumentárních projekcí programový ředitel Academia Film Olomouc Ondřej Kazík. Na plátně rezonovala témata environmentálních a klimatických změn i lidské sexuality a identity. „Výběr filmů České soutěže AFO z roku 2023 odpovídá pestrému mezioborovému zaměření tuzemského autorstva, zohlednili jsme divácky úspěšné a mezinárodní porotou oceněné filmy 58. ročníku. Meditativní vítěz České soutěže film Neviditelné krajiny vybízel k naslouchání klimatu, sociální témata otevřeli barevní a kreativní Lidi přibližující žité reality nebinárních a trans* lidí v České republice. Témata české produkce rezonovala i s místním publikem. Projekce Kroniky orgasmu otevřela v Polsku velmi živé téma práva na potrat.“

Rektor Radosław Dobrowolski a jeho čtyřčlenný prorektorský tým jsou přítomni všem projekcím festivalových filmů a vášnivě o nich diskutují. Pan rektor jako geograf si velmi užil zobrazená témata udržitelnosti a klimatických změn. Špicberky, které byly námětem jednoho z filmů, sám dvakrát badatelsky navštívil a mnoho míst z filmu identifikoval jako dobře známé. Zvedá skleničku vína a připije právě otevřené výstavě.

Na stěnách visí pečlivě vybrané snímky od avantgardy přes dokumentární fotku a tajuplné ženské akty až po postmoderní současnost; kolekce, kterou do Lublinu přijeli představit kurátorka MUO Štěpánka Bieleszová, ředitel VUP Aleš Prstek a fotograf Petr Zatloukal.

Oceňovaný projekt a knižní edice Olomoučtí fotografové mapuje umělecky výrazné fotografy a fotografky spjaté s olomouckým regionem.

Velkorysý prostor a nejnovější technologie pro výzkum

Obdivujeme různorodé prostředí UMCS a místní nové Americké centrum. Prorektor pro vnější vztahy Wiesław I. Gruszecki nás hrdě provází a říká mi, že vytvořili toto univerzitní pracoviště podle olomouckého Amerického centra. Když nás v loňském roce na Univerzitě Palackého navštívili, uvědomili si, že stejně jako v Olomouci studuje i v Lublinu tisíce zahraničních studujících. Založení centra pak pro ně byla otázka několika měsíců. Dychtivost a energie jsou patrné po celý další den. Lublinští s obdivem vzhlíží k tradici naší 450leté historie, hodně se vyptávají na náš systém fakult, hodnocení vědy i veřejnou prezentaci. Nezůstávají ale v ničem pozadu, to ostatně při své velikosti a celostátním významu rozhodně nemusí. Pátá největší univerzita v Polsku letos v říjnu oslaví své osmdesáté narozeniny, takže dlouhá historie Univerzity Palackého připadá tamním akademikům impozantní. My zase nešetříme chválou nad jejich pohostinností, velkorysým pojetím univerzitního kampusu i vnitřním vybavením jednotlivých fakultních budov.

Prakticky orientované studium žurnalistiky v sobě spojuje to nejlepší z interdisciplinárního přístupu, využití multimédií, ovládnutí všech potřebných řemesel a velké podpory vlastní invence. Vidíme skvělé studentské kraťasy, fotoprojekty, podcastové i televizní studio, moderně vybavené počítačové pracovny. Pedagogická fakulta má nejrozsáhlejší výzkumné aktivity v Polsku, specifická pozornost je zde věnována montessori pedagogice. Moderní výzkum neurologických vzruchů v procesu učení a při poruchách pozornosti je zde realizován řadu let ve spolupráci s mnoha základními a středními školami a nese konkrétní badatelské výsledky promítané okamžitě do praxe poradenských středisek a speciální pedagogiky. Areály univerzitních budov připomínají nejvíc náš olomoucký komplex v Holici. Jde o moderní, nově koncipované fakulty s progresivní tendencí k transferu vědy a technologií – v tomto směru mají také velký zájem s Olomoucí spolupracovat. O možnostech spolupráce a především výměny know-how diskutují také zástupci našeho Vydavatelství UP a Wydawnictwa UMCS. Nacházejí vzájemné paralely, průniky, ale také inspiraci.

Lublinské paralely

Teprve třetí den, ráno před odjezdem zpět do Olomouce, je čas se po intenzivním programu trochu nadechnout a rozhlédnout. Za okny hotelového pokoje vychází slunce a zalévá panorama Lublinu, pulzujícího města se čtyřmi univerzitami. Je veliké jako Brno, ryze studentské, fungující jako kulturní centrum svého regionu. V ulicích je všudypřítomná hluboká a bohatá židovská historie, která během druhé světové války bohužel vyhasla v nedalekém koncentračním táboře Majdanek, avšak pro současný studentský živel v Lublinu se stala esenciální a nesmrtelnou. Židé v Lublinu založili ve třicátých letech 20. století významnou ješivu, svého času jednu z největších židovských vzdělávacích institucí na světě. A právě její budova posloužila po válce jako rodiště nově vzniklé a dnes již osmdesátileté Univerzity Marie Curie-Skłodowské. UMCS dnes metamorfovala do spletitého univerzitního a moderního vědeckého organismu, který nám je svou filozofií v mnoha ohledech blízký a nabízí možnosti úzké kooperace. Těším se na to, až budu sledovat, v čem všem najdou naše univerzity styčné body a společnou řeč. Vzájemných témat si dovedu představit hned několik.

Andrea Hanáčková

prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti

This year, for the first time, we will participate in the ABC Festival at the National Museum of Agriculture in Prague! This event will take place on the weekend of April 27 and 28, 2024. We are preparing the program for you.

Do you sometimes find an error in the largest internet encyclopedia? Are you missing Wikipedia articles about eminent scientists? We can change that together! In March, we’re going to start with the topic of Women in Science and join this year’s "Měsíc žen na Wikipedii" (Women's month on Wikipedia). Newbies need not worry; experienced editors will be at their disposal to help them with the articles. All you need is to bring your laptop. We will arrange refreshments for you in the beautiful building of the Academy of Sciences. We are looking forward to welcoming you at the edit-a-thon! P.S.: Some of us organizers are newbies too. We are going to learn best practices in editing together!

Letos poprvé se zúčastníme rodinného Festivalu ABC v Národním zemědělském muzeu v Praze! Tato akce proběhne o víkendu 27. a 28. dubna 2024. Program pro Vás připravujeme.

Narazíte občas na největší internetové encyklopedii na chybu? Postrádáte na Wikipedii články o významných vědkyních a vědcích? Společně to můžeme změnit! V březnu začneme tématem „Ženy ve vědě“ a zapojíme se do letošního ročníku Měsíce žen na Wikipedii. Pro nováčky budou k dispozici zkušení editoři a editorky, kteří s psaním článku pomohou. Stačí si vzít počítač, my zařídíme občerstvení i krásné zázemí v budově Akademie věd. Těšíme se na Vás! P.S. I v řadách organizátorek a organizátorů máme úplné začátečníky/ice. Na akci se budeme učit, jak na editování, společně.

Researchers from eight centres across the Czech Republic will investigate the impact of digital technologies on wellbeing, under the auspices of the DigiWELL project. A significant part of the activities will be carried out in Olomouc. The team around Michal Kalman from the UP STs Cyril and Methodius Faculty of Theology (UP CMFT), and the HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) study will focus primarily on developing research activities in the international environment.

The multidisciplinary research responds to the growing interest in issues such as personal satisfaction, happiness, positive thinking, and quality of life – all of which are sometimes referred to as the “science of wellbeing”. This is further combined with another current challenge – digital technologies in societal life.

“We will focus on two main directions in Olomouc. The first concerns the development of an international scientific network and the publication of articles on wellbeing in both the European and global context. The second is about application, which means putting our research data back into practice,” says Michal Kalman from the Social Health Institute (OUSHI) at UP CMFT, principal investigator of the Olomouc part of the project.

Digital technologies, lifestyle, and ecological grief

Social networking, computer gaming, physical activity, sleep, risky behaviour, and energy drinks – these are just some of the topics that UP researchers have been working on for a long time. Newly, they will focus on other “trendy issues”, such as ecological grief.

“We consider it very important to look at the link between the use of technology and the mental health of society. Ecological or environmental grief is as much a part of the contemporary world as the iPhone and virtual reality. We want to know how this new phenomenon affects our younger generation and their mental wellbeing,” says Petr Baďura, the scientific leader of the Olomouc team from OUSHI, adding that the project results will be complemented by other interesting data. The research team of Aleš Gába from the UP Faculty of Physical Culture will contribute with its analyses of 24-hour movement behaviour and sleep in children and adolescents.

Data in newspapers, on social networks – and for politicians

The DigiWELL project also includes a strong applied component. In the social sciences, the efforts of the university project team primarily aim to transfer research results in a comprehensible and useful form to a “non-academic” audience, in the form of newspaper articles, expert interviews on TV, podcasts, etc.

“It doesn’t stop there. We specifically target many other groups – among them schools and teachers, but also politicians and multinational organisations such as WHO and UNICEF. We want our facts and findings to become a reliable basis for adjusting specific measures that would come into effect at the level of the state, regions, and municipalities," adds Radek Palaščák, a member of the DigiWELL application creative team.

The project Research of Excellence on Digital Technologies and Wellbeing is funded by the Johannes Amos Comenius Programme (P JAC) under the Excellence in Research call. The main investigator is the University of Ostrava; its partners are Palacký University Olomouc, Masaryk University, the University of Hradec Králové, the National Institute of Mental Health, and three institutes of the Czech Academy of Sciences: the Institute of Psychology, Institute of Sociology, and Institute of Computer Science. More information is available here.

Badatelé z celkem osmi vědecko-výzkumných pracovišť napříč Českem budou pod hlavičkou projektu DigiWELL zkoumat vliv digitálních technologií na wellbeing, tedy na celkovou osobní pohodu. Významná část aktivit přitom ponese olomoucký podpis. Tým kolem Michala Kalmana, akademika z Cyrilometodějské teologické fakulty UP, a studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zaměří především na rozvoj výzkumných aktivit v mezinárodním prostředí.

Multidisciplinární výzkum reaguje na rostoucí zájem o témata, jakými jsou osobní spokojenost, pocit štěstí, pozitivní myšlení či kvalita života, někdy též označovaný jako „science of wellbeing“. A kombinuje je s jinou aktuální výzvou – s digitálními technologiemi v životě společnosti.

„V Olomouci se budeme zaměřovat dvěma hlavními směry. První se týká rozvoje mezinárodní vědecké sítě a publikování odborných článků v oblasti wellbeingu v evropském a světovém kontextu. Druhý pilíř je aplikační. To znamená vracet naše výzkumná data zpátky do praxe,“ říká Michal Kalman, hlavní řešitel olomoucké části projektu z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP.

Digitální technologie, životní styl a environmentální žal

Užívání sociálních sítí, hraní počítačových her, pohybová aktivita, spánek, rizikové chování či energetické nápoje, to jsou jen některá z témat, jimiž se výzkumníci z UP zabývají dlouhodobě. Nově se budou věnovat dalším „trendovým“ oblastem, jako je například environmentální žal (environmental grief). 

„Považujeme za velmi důležité sledovat souvislost mezi užíváním technologií a duševním zdravím společnosti. Environmentální žal patří k současnému světu stejně jako iPhone nebo virtuální realita. Chceme vědět, jak se tenhle nový fenomén odráží na naší mladé generaci a její duševní pohodě,“ zdůrazňuje Petr Baďura, vědecký lídr olomouckého týmu z OUSHI, a doplňuje, že projektové výstupy obohatí i jiná zajímavá data. Výzkumný tým Aleše Gáby z Fakulty tělesné kultury UP přispěje svými 24hodinovými analýzami pohybového chování a spánku dětí a adolescentů.

Data v novinách, na sítích i pro politiky

Součástí projektu DigiWELL je také silná aplikační část. Ve společenských vědách ji členové univerzitního projektového týmu chápou především jako schopnost přenést výsledky výzkumu ve srozumitelné a užitečné formě směrem k „neakademické“ veřejnosti, třeba v podobě článků v novinách, vystoupení expertů v televizním vysílání nebo v podcastech.

„Tím to ale zdaleka nekončí. Specificky se zaměřujeme na řadu dalších cílových skupin. Například na školy a učitele, ale třeba také na politiky či nadnárodní organizace typu WHO či UNICEF. Chceme, aby se naše fakta a zjištění stala spolehlivým podkladem pro úpravu konkrétních opatření, které se pak objevují na úrovni státu, krajů či obcí v praxi,“ doplňuje Radek Palaščák, člen aplikačního a kreativního týmu projektu DigiWELL.

Projekt, jehož úplný název zní Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu, je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) v rámci výzvy Špičkový výzkum. Hlavním žadatelem je Ostravská univerzita, partnery jsou Univerzita Palackého, Masarykova univerzita, Univerzita Hradec Králové, Národní ústav duševního zdraví, Psychologický ústav AV ČR, Sociologický ústav AV ČR a Ústav informatiky AV ČR. Více zde.

Badatelé z celkem osmi vědecko-výzkumných pracovišť napříč Českem budou pod hlavičkou projektu DigiWELL zkoumat vliv digitálních technologií na wellbeing, tedy na celkovou osobní pohodu. Významná část aktivit přitom ponese olomoucký podpis. Tým kolem Michala Kalmana, akademika z Cyrilometodějské teologické fakulty UP, a studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zaměří především na rozvoj výzkumných aktivit v mezinárodním prostředí.

Multidisciplinární výzkum reaguje na rostoucí zájem o témata, jakými jsou osobní spokojenost, pocit štěstí, pozitivní myšlení či kvalita života, někdy též označovaný jako „science of wellbeing“. A kombinuje je s jinou aktuální výzvou – s digitálními technologiemi v životě společnosti.

„V Olomouci se budeme zaměřovat dvěma hlavními směry. První se týká rozvoje mezinárodní vědecké sítě a publikování odborných článků v oblasti wellbeingu v evropském a světovém kontextu. Druhý pilíř je aplikační. To znamená vracet naše výzkumná data zpátky do praxe,“ říká Michal Kalman, hlavní řešitel olomoucké části projektu z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP.

Digitální technologie, životní styl a environmentální žal

Užívání sociálních sítí, hraní počítačových her, pohybová aktivita, spánek, rizikové chování či energetické nápoje, to jsou jen některá z témat, jimiž se výzkumníci z UP zabývají dlouhodobě. Nově se budou věnovat dalším „trendovým“ oblastem, jako je například environmentální žal (environmental grief). 

„Považujeme za velmi důležité sledovat souvislost mezi užíváním technologií a duševním zdravím společnosti. Environmentální žal patří k současnému světu stejně jako iPhone nebo virtuální realita. Chceme vědět, jak se tenhle nový fenomén odráží na naší mladé generaci a její duševní pohodě,“ zdůrazňuje Petr Baďura, vědecký lídr olomouckého týmu z OUSHI, a doplňuje, že projektové výstupy obohatí i jiná zajímavá data. Výzkumný tým Aleše Gáby z Fakulty tělesné kultury UP přispěje svými 24hodinovými analýzami pohybového chování a spánku dětí a adolescentů.

Data v novinách, na sítích i pro politiky

Součástí projektu DigiWELL je také silná aplikační část. Ve společenských vědách ji členové univerzitního projektového týmu chápou především jako schopnost přenést výsledky výzkumu ve srozumitelné a užitečné formě směrem k „neakademické“ veřejnosti, třeba v podobě článků v novinách, vystoupení expertů v televizním vysílání nebo v podcastech.

„Tím to ale zdaleka nekončí. Specificky se zaměřujeme na řadu dalších cílových skupin. Například na školy a učitele, ale třeba také na politiky či nadnárodní organizace typu WHO či UNICEF. Chceme, aby se naše fakta a zjištění stala spolehlivým podkladem pro úpravu konkrétních opatření, které se pak objevují na úrovni státu, krajů či obcí v praxi,“ doplňuje Radek Palaščák, člen aplikačního a kreativního týmu projektu DigiWELL.

Projekt, jehož úplný název zní Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu, je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) v rámci výzvy Špičkový výzkum. Hlavním žadatelem je Ostravská univerzita, partnery jsou Univerzita Palackého, Masarykova univerzita, Univerzita Hradec Králové, Národní ústav duševního zdraví, Psychologický ústav AV ČR, Sociologický ústav AV ČR a Ústav informatiky AV ČR. Více zde.

Recept, jak jít už při studiu na vysoké škole naproti vysněné práci, má Tereza Holoubková, absolventka teorie a dějin výtvarných umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Všem studentkám a studentům doporučuje činnost v oborově zaměřeném studentském spolku.

Kurátorka výtvarného umění a uměleckoprůmyslových sbírek v Muzeu a galerii v Prostějově Tereza Holoubková, absolventka oboru Teorie a dějiny výtvarných umění na FF UP v roce 2017, vzpomíná na studentský život i pedagogy, kteří ji svým způsobem formovali, velmi ráda.

„Třeba na profesora Rostislava Šváchu, s nímž se potkávám i dnes v rámci spolku Za krásnou Olomouc. V jeho přednáškách nešlo jen o to, že nám předá informace. Dokázal nás velmi zaujmout. Ze stejného důvodu si ráda vzpomenu i na profesora Ladislava Daniela. Také dokázal přednášet tak, že strhnul naši pozornost. I například doktor Lukáš Bártl, který dřív učil na katedře dějin umění fotografii, přednášel tak zajímavě, že jsem se poté zajela podívat na výstavu, o níž mluvil,“ vypočetla Tereza Holoubková.  

Odjakživa si snila o tom, že bude kurátorka, a hned po absolutoriu magisterského studia začala na plný úvazek pracovat jako vedoucí soukromé galerie a kurátorka ještě jiné galerie v Olomouci. Uspěla před dalšími patnácti uchazeči hned v prvním kole výběrového řízení. Po čtyřleté práci v soukromém sektoru však chtěla změnu, dodělala si pedagogické minimum a začala pracovat na poloviční úvazek jako edukátorka v Muzeu Komenského v Přerově, druhou půlkou úvazku pak byla v dokumentačním oddělení Muzea umění Olomouc.

„Čím je člověk dospělejší, tím raději vzpomíná na to, o kolik míň měl při studiu starostí. I s odstupem deseti let mám v paměti dobu, kdy jsme založili studentský spolek Studium Artium (StuArt). První myšlenky, které vedly k jeho založení, se začaly rodit v roce 2013 na večírku katedry dějin umění. Spolek pak oficiálně vznikl v únoru 2014. A proč jsme ho založili? Ve škole nám tehdy chyběla pospolita, komunikace mezi ročníky a taky jsme si chtěli vyzkoušet něco praktického. Jeho činnost jsme zahájili kolektivní výstavou,“ uvedla ke vzniku spolku jeho dlouholetá předsedkyně. 

Na následující roky pak vzpomíná s tím, že byly naplněny hromadou činností. Pořádaly se nejen výstavy, katederní večírky, během nichž byli pasováni studenti prvního ročníku, ale i různé projekce, přednášky, exkurze, besedy, happeningy či cyklozávody po památkách Olomouce. V Uměleckém centru UP spolek pořádal i plesy. Od roku 2017 se StuArt každoročně podílí při Noci kostelů i na zpřístupnění Kaple Božího Těla, také na prohlídkách konviktu při Dnech evropského dědictví. I když byly i roky, kdy život ve spolku spíš upadal, studenti se akcí moc neúčastnili, ještě míň se pak chtěli na čemkoli podílet, důležitý byl jeho restart. Ten nastal podle Terezy Holoubkové po pandemii covidu-19, kdy se po náboru přihlásilo do spolku patnáct lidí. Z nich se rekrutovalo i jeho nové vedení. StuArt tak pomyslně dostal novou krev do žil a jeho dlouholetá předsedkyně si řekla, že s chystanými kulatými narozeninami spolku svou činnost v něm ukončí.

„Je čas na novou životní kapitolu. Za těch deset jsem zažila spoustu nádherných chvil a taky jsem se hodně naučila. Činnost ve spolku mi i pomohla sehnat práci kurátorky. Studovat na samé jedničky vám totiž nezaručí, že najdete práci v oboru. Spolek byl výborný tím, že jsem se potkala se spoustou lidí, a to nejen z olomoucké kulturní sféry. Získala jsem i hromadu kontaktů. Když pak přišla nabídka pracovat v oboru na plný úvazek, mohla jsem ve výběrovém řízení říct, že mám zkušenosti s organizováním výstav, že znám jednoduché účetnictví, že umím pracovat s wordpressem, že mám zkušenosti s PR. To vše jsem se naučila ve studentském spolku StuArt,“ vypočetla absolventka FF UP.

Teď má v plánu se ustálit ve svém životě i v nové práci a výstavu, kterou k desátým narozeninám StuArtu spolupořádá, bere jako poslední akci ve spolku.

„Vždycky jsem chtěla být kurátorkou, a i když jsem při studiu nevěděla, co vše práce kurátorky kromě organizace výstav obnáší, jsem spokojená. Mou hlavní náplní je starat se o sbírku, zajišťuji restaurování a čištění děl, výpůjčky na jiné výstavy, například nyní je jeden náš obraz v Národní galerii v Praze. Ano, z velké části je ta práce i o papírování, ale patří do ní i badatelská činnost, účast na konferencích, psaní článků, přednášky o tématech, které jsou blízké sbírce, s níž pracuji. Jde vlastně i o jakousi edukaci veřejnosti. Každý kurátor má jiné oborové zaměření, jiný přístup k tomu, jak pečovat o sbírky, jiný přístup k badatelské činnosti. Jedno však mají všichni kurátoři společné – musejí umět komunikovat. Komunikace s veřejností i médii je klíčová, ale stejně tak je důležitá i mezi kolegy a dalšími kurátory z jiných institucí. A výstavy? Jejich pořádání je vlastně jen jakousi třešničkou na pomyslném dortu,“ dodala Tereza Holoubková.

O chystané výstavě k desátým narozeninám spolku Studium Artium (StuArt) jsme psali zde.

Recept, jak jít už při studiu na vysoké škole naproti vysněné práci, má Tereza Holoubková, absolventka teorie a dějin výtvarných umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Všem studentkám a studentům doporučuje činnost v oborově zaměřeném studentském spolku.

Kurátorka výtvarného umění a uměleckoprůmyslových sbírek v Muzeu a galerii v Prostějově Tereza Holoubková, absolventka oboru Teorie a dějiny výtvarných umění na FF UP v roce 2017, vzpomíná na studentský život i pedagogy, kteří ji svým způsobem formovali, velmi ráda.

„Třeba na profesora Rostislava Šváchu, s nímž se potkávám i dnes v rámci spolku Za krásnou Olomouc. V jeho přednáškách nešlo jen o to, že nám předá informace. Dokázal nás velmi zaujmout. Ze stejného důvodu si ráda vzpomenu i na profesora Ladislava Daniela. Také dokázal přednášet tak, že strhnul naši pozornost. I například doktor Lukáš Bártl, který dřív učil na katedře dějin umění fotografii, přednášel tak zajímavě, že jsem se poté zajela podívat na výstavu, o níž mluvil,“ vypočetla Tereza Holoubková.  

Odjakživa si snila o tom, že bude kurátorka, a hned po absolutoriu magisterského studia začala na plný úvazek pracovat jako vedoucí soukromé galerie a kurátorka ještě jiné galerie v Olomouci. Uspěla před dalšími patnácti uchazeči hned v prvním kole výběrového řízení. Po čtyřleté práci v soukromém sektoru však chtěla změnu, dodělala si pedagogické minimum a začala pracovat na poloviční úvazek jako edukátorka v Muzeu Komenského v Přerově, druhou půlkou úvazku pak byla v dokumentačním oddělení Muzea umění Olomouc.

„Čím je člověk dospělejší, tím raději vzpomíná na to, o kolik míň měl při studiu starostí. I s odstupem deseti let mám v paměti dobu, kdy jsme založili studentský spolek Studium Artium (StuArt). První myšlenky, které vedly k jeho založení, se začaly rodit v roce 2013 na večírku katedry dějin umění. Spolek pak oficiálně vznikl v únoru 2014. A proč jsme ho založili? Ve škole nám tehdy chyběla pospolita, komunikace mezi ročníky a taky jsme si chtěli vyzkoušet něco praktického. Jeho činnost jsme zahájili kolektivní výstavou,“ uvedla ke vzniku spolku jeho dlouholetá předsedkyně. 

Na následující roky pak vzpomíná s tím, že byly naplněny hromadou činností. Pořádaly se nejen výstavy, katederní večírky, během nichž byli pasováni studenti prvního ročníku, ale i různé projekce, přednášky, exkurze, besedy, happeningy či cyklozávody po památkách Olomouce. V Uměleckém centru UP spolek pořádal i plesy. Od roku 2017 se StuArt každoročně podílí při Noci kostelů i na zpřístupnění Kaple Božího Těla, také na prohlídkách konviktu při Dnech evropského dědictví. I když byly i roky, kdy život ve spolku spíš upadal, studenti se akcí moc neúčastnili, ještě míň se pak chtěli na čemkoli podílet, důležitý byl jeho restart. Ten nastal podle Terezy Holoubkové po pandemii covidu-19, kdy se po náboru přihlásilo do spolku patnáct lidí. Z nich se rekrutovalo i jeho nové vedení. StuArt tak pomyslně dostal novou krev do žil a jeho dlouholetá předsedkyně si řekla, že s chystanými kulatými narozeninami spolku svou činnost v něm ukončí.

„Je čas na novou životní kapitolu. Za těch deset jsem zažila spoustu nádherných chvil a taky jsem se hodně naučila. Činnost ve spolku mi i pomohla sehnat práci kurátorky. Studovat na samé jedničky vám totiž nezaručí, že najdete práci v oboru. Spolek byl výborný tím, že jsem se potkala se spoustou lidí, a to nejen z olomoucké kulturní sféry. Získala jsem i hromadu kontaktů. Když pak přišla nabídka pracovat v oboru na plný úvazek, mohla jsem ve výběrovém řízení říct, že mám zkušenosti s organizováním výstav, že znám jednoduché účetnictví, že umím pracovat s wordpressem, že mám zkušenosti s PR. To vše jsem se naučila ve studentském spolku StuArt,“ vypočetla absolventka FF UP.

Teď má v plánu se ustálit ve svém životě i v nové práci a výstavu, kterou k desátým narozeninám StuArtu spolupořádá, bere jako poslední akci ve spolku.

„Vždycky jsem chtěla být kurátorkou, a i když jsem při studiu nevěděla, co vše práce kurátorky kromě organizace výstav obnáší, jsem spokojená. Mou hlavní náplní je starat se o sbírku, zajišťuji restaurování a čištění děl, výpůjčky na jiné výstavy, například nyní je jeden náš obraz v Národní galerii v Praze. Ano, z velké části je ta práce i o papírování, ale patří do ní i badatelská činnost, účast na konferencích, psaní článků, přednášky o tématech, které jsou blízké sbírce, s níž pracuji. Jde vlastně i o jakousi edukaci veřejnosti. Každý kurátor má jiné oborové zaměření, jiný přístup k tomu, jak pečovat o sbírky, jiný přístup k badatelské činnosti. Jedno však mají všichni kurátoři společné – musejí umět komunikovat. Komunikace s veřejností i médii je klíčová, ale stejně tak je důležitá i mezi kolegy a dalšími kurátory z jiných institucí. A výstavy? Jejich pořádání je vlastně jen jakousi třešničkou na pomyslném dortu,“ dodala Tereza Holoubková.

O chystané výstavě k desátým narozeninám spolku Studium Artium (StuArt) jsme psali zde.

Na mapování vesmíru i využití umělých družic Země v kartografii bude zaměřen 18. kartografický den, který v pátek 23. února 2024 pořádá v aule přírodovědecké fakulty katedra geoinformatiky a Česká kartografická společnost. Na téma Kartografie & vesmír budou přednášet odborníci z Technického muzea v Brně, Univerzity Karlovy, Ostravské univerzity, České kosmické kanceláře a Kartografie Praha.

„Kartografie vesmíru se od tradiční kartografie Země odlišuje v mnoha směrech, protože musí zohlednit rozsah vesmíru, jeho dynamiku, neukončené objevování jeho struktur či odlišné souřadnicové systémy a kartografická zobrazení. Vytváření map vesmíru je složitý proces, který zahrnuje kombinaci pozorování, sběru dat, matematických modelů a technologických nástrojů,“ uvedl Vít Voženílek.

O tom, co všechno dokážou družice z oběžné dráhy zachytit na zemském povrchu a jak se postupně měnila a vyvíjela jejich konstrukce, bude během programu 18. kartografického dne Olomouc vyprávět publicista a kurátor Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. Zda se uplatňují tradiční nebo odlišné postupy matematické kartografie při tvorbě map vesmírných těles nevšedních tvarů, se návštěvníci dozví v prezentaci Radka Duška z Ostravské univerzity. Na vznik mapy vydané u příležitosti 50. výročí prvního přistání člověka na měsíčním povrchu bude zaměřena prezentace Pavla Seemanna z Kartografie Praha a na kartografii v kosmonautice pak prezentace Jana Koláře z Univerzity Karlovy.

18. kartografický den se uskuteční 23. února 2024 od 9:30. Kromě atraktivních přednášek se mohou zájemci zapojit do soutěže Zeměměřického úřadu o kartografické ceny. Akce je zdarma. Registraci lze provést zde.

Na mapování vesmíru i využití umělých družic Země v kartografii bude zaměřen 18. kartografický den, který v pátek 23. února 2024 pořádá v aule přírodovědecké fakulty katedra geoinformatiky a Česká kartografická společnost. Na téma Kartografie & vesmír budou přednášet odborníci z Technického muzea v Brně, Univerzity Karlovy, Ostravské univerzity, České kosmické kanceláře a Kartografie Praha.

„Kartografie vesmíru se od tradiční kartografie Země odlišuje v mnoha směrech, protože musí zohlednit rozsah vesmíru, jeho dynamiku, neukončené objevování jeho struktur či odlišné souřadnicové systémy a kartografická zobrazení. Vytváření map vesmíru je složitý proces, který zahrnuje kombinaci pozorování, sběru dat, matematických modelů a technologických nástrojů,“ uvedl Vít Voženílek.

O tom, co všechno dokážou družice z oběžné dráhy zachytit na zemském povrchu a jak se postupně měnila a vyvíjela jejich konstrukce, bude během programu 18. kartografického dne Olomouc vyprávět publicista a kurátor Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. Zda se uplatňují tradiční nebo odlišné postupy matematické kartografie při tvorbě map vesmírných těles nevšedních tvarů, se návštěvníci dozví v prezentaci Radka Duška z Ostravské univerzity. Na vznik mapy vydané u příležitosti 50. výročí prvního přistání člověka na měsíčním povrchu bude zaměřena prezentace Pavla Seemanna z Kartografie Praha a na kartografii v kosmonautice pak prezentace Jana Koláře z Univerzity Karlovy.

18. kartografický den se uskuteční 23. února 2024 od 9:30. Kromě atraktivních přednášek se mohou zájemci zapojit do soutěže Zeměměřického úřadu o kartografické ceny. Akce je zdarma. Registraci lze provést zde.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě od roku 2015 propaguje zapojení žen a dívek do STEM oborů (věda, technologie, inženýrství a matematika) a je jedinečnou příležitostí připomenout si vynikající úspěchy žen ve vědě a výzkumu.

Dozens of students who were given the opportunity to expand their knowledge; an honorary doctorate for the first post-communist UP rector Josef Jařab; mutual exchanges of academics from various fields and participation in conferences – this is just a shortlist of activities that have been connecting Palacký University Olomouc and Moravian University, Pennsylvania, for more than thirty years.

Palacký University has several partner schools overseas. Cooperation with American partners is one of its long-term priorities, bringing opportunities for mutual exchange visits of students and academics, and the creation of joint study programmes and research activities. One example of successful internationalisation in practice is its collaboration with Moravian University.

“The school was founded in 1742 by the Moravian Brethren, who came to Pennsylvania from Saxony. It is located in Bethlehem, Pennsylvania, and is the sixth oldest university in the United States. It has more than two thousand students. It was a college until 2021, when it received university certification and became Moravian University. At present, its most important fields of study are nursing and business,” explained Jiří Stavovčík, Vice-Rector for internationalisation.

For UP, this school has also been their base for the Merrill Scholarship Fund, which was founded more than thirty years ago by American philanthropist and friend of Palacký University Charles Merrill, and which allows UP students to go to the USA for study stays.

Over the years, UP’s relationship with Moravian University has extended beyond business contacts. The two universities “understand” each other, and their representatives regularly meet on various occasions. One of the most recent ones was the celebration which took place in New York in autumn 2023 on the occasion of the 450th anniversary of the establishment of Olomouc’s university, and was attended by Bryon Grigsby, Rector of Moravian University. Last autumn, UP Rector Martin Procházka visited their university.

“I am delighted to have been able to continue the successful collaboration with schools in the USA initiated shortly after the Velvet Revolution by Prof Josef Jařab, an American Studies scholar and UP Rector Emeritus. We continue to systematically expand the portfolio of American universities with which we carry out mutual student and academic exchanges and develop partnerships in science and research. Needless to say, our long-term relationship with Moravian University is clearly one of the closest,” said Rector Procházka.

 

The students who have benefited from the support of the Merrill Scholarship Fund greatly appreciate this opportunity. They have summarised their impressions and advice for their colleagues on the UP website dedicated to international cooperation. Here are a few:

I remember the moment I learned that I had been selected for a semester-long study abroad programme at Moravian University, Bethlehem, Pennsylvania, USA. I knew that this was going to be a great opportunity for me, which would open the door to a new world with many new possibilities. But it went beyond my expectations. Now, after spending a semester there, I have rich memories of Moravian University imprinted on my mind. Those memories are full of happy moments of everyday life on campus spent with new friends and exploring new parts of the world. Moreover, it was a continuous process of learning and gaining new experiences. They say that a semester goes fast, but this time with all the experiences, it went by in a snap of the fingers. Within four months, I found a corner of home at Moravian University, thanks to the people around me. It was a unique experience, and it is hard to sum up so many happy moments in words. It was something unforgettable to step out of my comfort zone, to face culture shock and all the changes, but also because of all that, the semester became one big adventure that I will never forget.

Minh Tam Le

I travelled to Moravian College in Pennsylvania as part of my Master’s degree in social science education. I wanted to broaden my horizons, get a different perspective on teacher training, and just try studying in a foreign language. Palacký University’s Merrill scholarship allowed me to do all this… and more!

Hana Hurtová

I spent my fourth year as a Palacký University exchange student at Moravian College in Pennsylvania. Eight years later, I still remember those times, and I often think back on that very special year when I was a student at a prestigious college in the States. The knowledge and the experience I gained during only one year has been life-changing, eye-opening, and has enriched me for the rest of my life. I strongly believe that every student should take part in a study-abroad programme. I appreciate so much the opportunity that I had to be a part of the Merrill Program, and I will always be grateful to Mr Charles Merrill for what he has done for me and many more students. I believe that all of us who passed through this programme still have Mr Merrill in the back of our minds, and we know that we will try to be as generous and as open-hearted as he was. I am so happy I had the chance to meet him. Listening to the stories told by the professors at Moravian College who knew him, I came to realise that behind it all was a single amazing human being. It has shown me that even one person can make a huge difference in so many lives, and that everything we do should be done with passion and commitment, because it’s worth it. Mr Charles Merrill was a great example to all of us.

Eva Čížková

 

Desítky studentů, kteří dostali příležitost rozšířit si své znalosti, čestný doktorát pro prvního polistopadového rektora UP Josefa Jařaba, vzájemné výměny akademiků z různých oborů, účasti na konferencích, to je jen krátký výčet aktivit, které už více než třicet let spojují Univerzitu Palackého a americkou Moravian University v Pensylvánii.

Univerzita Palackého má za mořem několik partnerských škol. Spolupráce s americkými partnery patří k jejím dlouhodobým prioritám a přináší mj. možnosti vzájemných výměnných pobytů studentů a akademiků, vytváření společných studijních programů a vědeckovýzkumných aktivit. Příkladem úspěšné internacionalizace v praxi je právě spolupráce s Moravian University.

„Školu založili roku 1742 moravští bratři, kteří do Pensylvánie přišli ze Saska. Sídlí ve městě Bethlehem v Pensylvánii a je šestou nejstarší vysokou školu ve Spojených státech amerických. Má více než dva tisíce studentů. Do roku 2021 to byla tzv. college, pak ale získala univerzitní certifikaci a stala se z ní Moravian University. V současnosti jsou jejími nejvýznamnějšími studijními obory ošetřovatelství a business,“ vysvětlil Jiří Stavovčík, prorektor pro internacionalizaci.

Právě tato škola také byla a stále je základem Merrillova programu, který před více než třiceti lety založil americký filantrop a přítel UP Charles Merrill a který umožňuje studentům UP vyjet na studijní pobyty do USA.

Vztahy Univerzity Palackého s Moravian University během let přerostly nad rámec ryze pracovních kontaktů. Obě univerzity na sebe tzv. „slyší“ a jejich představitelé se setkávají při různých příležitostech. Jednou z posledních byly oslavy 450. výročí založení olomouckého vysokého učení, které se konaly na podzim v New Yorku a kterých se zúčastnil i rektor Moravian University Bryon Grigsby. Loni na podzim také tuto univerzitu navštívil rektor UP Martin Procházka.

„Jsem rád, že jsem mohl navázat na úspěšnou spolupráci, kterou začal se školami v USA budovat už krátce po sametové revoluci profesor Josef Jařab, amerikanista a emeritní rektor UP. Portfolio amerických univerzit, s nimiž realizujeme vzájemné studentské i akademické výměny a rozvíjíme partnerství v oblasti vědy a výzkumu, se snažíme i nadále systematicky rozšiřovat. Je třeba ale říci, že naše dlouhodobé vzájemné vztahy právě s Moravian University patří jednoznačně k těm nejvřelejším,“ uvedl rektor Martin Procházka.

Studenti, kteří využili podpory Merrillova programu, tuto příležitost oceňují. Své dojmy i rady pro další kolegy shrnují na univerzitních webových stránkách, které se věnují mezinárodní spolupráci. Zde jsou některé z nich:

Vzpomínám si na ten okamžik, kdy jsem se dozvěděla, že jsem byla vybraná k semestrálnímu studijnímu pobytu na Moravian University, Bethlehem, Pennsylvania, USA. Tehdy pro mě přijetí na Moravian University představovalo velkou šanci, díky které se mi v příštích měsících otevřou dveře do nového prostředí se spoustou nových možností. Nyní po stráveném semestru tam ve mně název Moravian University probouzí bohaté vzpomínky na každodenní život na kampusu strávený s novými přáteli, objevování nových koutů světa a nepřetržitý proces získávání nových zkušeností. Říká se, že semestr utíká rychle jako voda, ale tentokrát se všemi zážitky to uteklo ještě dvakrát rychleji jako lusknutím prstu. Během čtyř měsíců jsem díky lidem kolem sebe našla na Moravian University kus domova. Byla to jedinečná zkušenost a těžko se shrnuje tolik šťastných momentů ve slovech. Je to něco nezapomenutelného, vystoupit ze své komfortní zóny, čelit kulturnímu šoku a všem změnám, ale i právě díky tomu všemu se stal ten semestr jedním velkým dobrodružstvím, na který budu vždycky s radostí vzpomínat.

Minh Tam Le

Na Moravian College v Pensylvánii jsem vycestovala v rámci magisterského studia oboru sociální pedagogika. Chtěla jsem si rozšířit obzory, získat jiný pohled na pedagogiku a celkově si zkusit studium v cizím jazyce. Merrillův program Univerzity Palackého mi umožnil toto vše a mnohem více.

Hana Hurtová

Akademický rok 2008–2009 jsem strávila na Moravian College v Pensylvánii. Účast na Merrillově programu vnímám jako jeden z nejvíce obohacujících roků mého života. Na americké college máte možnost zaměřit se na jakékoli předměty ze všech ročníků, účastníte se zájmových aktivit, školních vzdělávacích zájezdů a jste součástí prestižní komunity. Americký vzdělávací systém vám umožňuje se realizovat, vlastně vás k tomu nutí. Studenti jsou zde vnímáni každý jednotlivě, jako individuality s různými zájmy, schopnostmi a talentem. Vyučující podporují každého studenta v jeho individuální karierní cestě a existuje mezi nimi velmi osobní, ale zároveň profesionální vztah. Jsem nesmírně vděčná panu Charlesu Merrillovi a také Univerzitě Palackého za tuto jedinečnou příležitost, kterou dal nejen mně, ale i mnoha dalším studentům. Věřím, že pro všechny absolventy toho program se pan Merrill se stal velkou inspirací a příkladem, ke kterému budeme vždy vzhlížet a zároveň nás motivuje být lepším člověkem.

Eva Čížková

Desítky studentů, kteří dostali příležitost rozšířit si své znalosti, čestný doktorát pro prvního polistopadového rektora UP Josefa Jařaba, vzájemné výměny akademiků z různých oborů, účasti na konferencích, to je jen krátký výčet aktivit, které už více než třicet let spojují Univerzitu Palackého a americkou Moravian University v Pensylvánii.

Univerzita Palackého má za mořem několik partnerských škol. Spolupráce s americkými partnery patří k jejím dlouhodobým prioritám a přináší mj. možnosti vzájemných výměnných pobytů studentů a akademiků, vytváření společných studijních programů a vědeckovýzkumných aktivit. Příkladem úspěšné internacionalizace v praxi je právě spolupráce s Moravian University.

„Školu založili roku 1742 moravští bratři, kteří do Pensylvánie přišli ze Saska. Sídlí ve městě Bethlehem v Pensylvánii a je šestou nejstarší vysokou školu ve Spojených státech amerických. Má více než dva tisíce studentů. Do roku 2021 to byla tzv. college, pak ale získala univerzitní certifikaci a stala se z ní Moravian University. V současnosti jsou jejími nejvýznamnějšími studijními obory ošetřovatelství a business,“ vysvětlil Jiří Stavovčík, prorektor pro internacionalizaci.

Právě tato škola také byla a stále je základem Merrillova programu, který před více než třiceti lety založil americký filantrop a přítel UP Charles Merrill a který umožňuje studentům UP vyjet na studijní pobyty do USA.

Vztahy Univerzity Palackého s Moravian University během let přerostly nad rámec ryze pracovních kontaktů. Obě univerzity na sebe tzv. „slyší“ a jejich představitelé se setkávají při různých příležitostech. Jednou z posledních byly oslavy 450. výročí založení olomouckého vysokého učení, které se konaly na podzim v New Yorku a kterých se zúčastnil i rektor Moravian University Bryon Grigsby. Loni na podzim také tuto univerzitu navštívil rektor UP Martin Procházka.

„Jsem rád, že jsem mohl navázat na úspěšnou spolupráci, kterou začal se školami v USA budovat už krátce po sametové revoluci profesor Josef Jařab, amerikanista a emeritní rektor UP. Portfolio amerických univerzit, s nimiž realizujeme vzájemné studentské i akademické výměny a rozvíjíme partnerství v oblasti vědy a výzkumu, se snažíme i nadále systematicky rozšiřovat. Je třeba ale říci, že naše dlouhodobé vzájemné vztahy právě s Moravian University patří jednoznačně k těm nejvřelejším,“ uvedl rektor Martin Procházka.

Studenti, kteří využili podpory Merrillova programu, tuto příležitost oceňují. Své dojmy i rady pro další kolegy shrnují na univerzitních webových stránkách, které se věnují mezinárodní spolupráci. Zde jsou některé z nich:

Vzpomínám si na ten okamžik, kdy jsem se dozvěděla, že jsem byla vybraná k semestrálnímu studijnímu pobytu na Moravian University, Bethlehem, Pennsylvania, USA. Tehdy pro mě přijetí na Moravian University představovalo velkou šanci, díky které se mi v příštích měsících otevřou dveře do nového prostředí se spoustou nových možností. Nyní po stráveném semestru tam ve mně název Moravian University probouzí bohaté vzpomínky na každodenní život na kampusu strávený s novými přáteli, objevování nových koutů světa a nepřetržitý proces získávání nových zkušeností. Říká se, že semestr utíká rychle jako voda, ale tentokrát se všemi zážitky to uteklo ještě dvakrát rychleji jako lusknutím prstu. Během čtyř měsíců jsem díky lidem kolem sebe našla na Moravian University kus domova. Byla to jedinečná zkušenost a těžko se shrnuje tolik šťastných momentů ve slovech. Je to něco nezapomenutelného, vystoupit ze své komfortní zóny, čelit kulturnímu šoku a všem změnám, ale i právě díky tomu všemu se stal ten semestr jedním velkým dobrodružstvím, na který budu vždycky s radostí vzpomínat.

Minh Tam Le

Na Moravian College v Pensylvánii jsem vycestovala v rámci magisterského studia oboru sociální pedagogika. Chtěla jsem si rozšířit obzory, získat jiný pohled na pedagogiku a celkově si zkusit studium v cizím jazyce. Merrillův program Univerzity Palackého mi umožnil toto vše a mnohem více.

Hana Hurtová

Akademický rok 2008–2009 jsem strávila na Moravian College v Pensylvánii. Účast na Merrillově programu vnímám jako jeden z nejvíce obohacujících roků mého života. Na americké college máte možnost zaměřit se na jakékoli předměty ze všech ročníků, účastníte se zájmových aktivit, školních vzdělávacích zájezdů a jste součástí prestižní komunity. Americký vzdělávací systém vám umožňuje se realizovat, vlastně vás k tomu nutí. Studenti jsou zde vnímáni každý jednotlivě, jako individuality s různými zájmy, schopnostmi a talentem. Vyučující podporují každého studenta v jeho individuální karierní cestě a existuje mezi nimi velmi osobní, ale zároveň profesionální vztah. Jsem nesmírně vděčná panu Charlesu Merrillovi a také Univerzitě Palackého za tuto jedinečnou příležitost, kterou dal nejen mně, ale i mnoha dalším studentům. Věřím, že pro všechny absolventy toho program se pan Merrill se stal velkou inspirací a příkladem, ke kterému budeme vždy vzhlížet a zároveň nás motivuje být lepším člověkem.

Eva Čížková

The Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences organizes the Physics Photography 2024 competition, which this year is thematically dedicated to "transformation".  The main goal of the competition is to popularize the beauty of physics and to break the stereotypes of the perception of this field of science. The photography competition ends with the announcement of winners and an exhibition of the awarded and selected photos during the Night of Scientists, which is organized by the institute in the Na Slovance facility on Friday, September 27, 2024.