Agregátor zdrojů

Doktorské, s interdisciplinárním základem a následnou možností individuální volby užšího zaměření. Orientované na výzkum, se silnou podporou excelentních výstupů a s mezinárodním charakterem. Nejen tyto výhody mají ve svém rodném listu doktorské programy Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologies, které nově nabízí olomoucká právnická fakulta. Přihlášky budou otevřeny 30. dubna.

Oba programy se fakultě podařilo akreditovat vloni na podzim. Garantované jsou Právnickou fakultou UP ve spolupráci s katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP. První studenti do nich nastoupí v září.

„Naším cílem při přípravě programů bylo vyplnit mezeru ve vzdělávání, kdy interdisciplinární doktorský program, který bude speciálně profilovaný na komplexní otázky interakcí práva a digitálních technologií, zatím v nabídce českých vysokých škol chyběl. Jejich vytvořením se Univerzita Palackého připojila k obecnému globálnímu trendu,“ řekl Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, který se výrazně podílel na vzniku programu a bude také jedním z vyučujících. „Potřeba programu, který bude vychovávat vysoce specializované experty na problematiku práva digitálních technologií a inovací, je odůvodněná zejména překotným vývojem moderních technologií, kdy je právní reakce častokrát výrazně opožděna za novými technologickými řešeními,“ dodal proděkan.

Ke studiu se mohou hlásit absolventi magisterských programů, titul z právnické fakulty není podmínkou. „Ke studiu může být přijat uchazeč, který ukončil magisterské vzdělání a úspěšně vykoná příjímací zkoušku, při které budou ověřovány zejména jeho studijní předpoklady, úroveň znalostí z oblasti práva a digitálních technologií v jejich vzájemné provázanosti a připravenost uchazeče k vědecké a tvůrčí činnosti v těchto oblastech,“ shrnul Michael Kohajda, proděkan pro doktorské studium, kvalifikační řízení a finance, který připravoval akreditaci a na programu se bude dál podílet jako vyučující.

Online setkání
Pro zahraniční uchazeče
7. května | 10:00 | Zoom, registrace ZDE

Pro české uchazeče
- určeno všem zájemcům o doktorské studium na PF UP bez ohledu na specializaci, program
9. května | 14:00 | odkaz bude včas zveřejněn

Oba programy, český i anglický, mají standardní dobu studia čtyři roky a uchazeči mohou volit mezi prezenční a kombinovanou formou. Přihlášky mohou podávat online od 30. dubna do 31. května. Přijímací řízení se uskuteční v polovině července formou ústního pohovoru.

Absolventi programu Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologiesse se uplatní především jako právní experti v oblasti digitálních technologií ve veřejných institucích, v národním i mezinárodním kontextu, ale také v soukromém sektoru, jako výzkumní pracovníci a analytici, jako přednášející v pedagogickém procesu nebo školitelé odborných kurzů.

Oba nově nabízené programy mají své webové stránky.

Doktorské, s interdisciplinárním základem a následnou možností individuální volby užšího zaměření. Orientované na výzkum, se silnou podporou excelentních výstupů a s mezinárodním charakterem. Nejen tyto výhody mají ve svém rodném listu doktorské programy Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologies, které nově nabízí olomoucká právnická fakulta. Přihlášky budou otevřeny 30. dubna.

Oba programy se fakultě podařilo akreditovat vloni na podzim. Garantované jsou Právnickou fakultou UP ve spolupráci s katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP. První studenti do nich nastoupí v září.

„Naším cílem při přípravě programů bylo vyplnit mezeru ve vzdělávání, kdy interdisciplinární doktorský program, který bude speciálně profilovaný na komplexní otázky interakcí práva a digitálních technologií, zatím v nabídce českých vysokých škol chyběl. Jejich vytvořením se Univerzita Palackého připojila k obecnému globálnímu trendu,“ řekl Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, který se výrazně podílel na vzniku programu a bude také jedním z vyučujících. „Potřeba programu, který bude vychovávat vysoce specializované experty na problematiku práva digitálních technologií a inovací, je odůvodněná zejména překotným vývojem moderních technologií, kdy je právní reakce častokrát výrazně opožděna za novými technologickými řešeními,“ dodal proděkan.

Ke studiu se mohou hlásit absolventi magisterských programů, titul z právnické fakulty není podmínkou. „Ke studiu může být přijat uchazeč, který ukončil magisterské vzdělání a úspěšně vykoná příjímací zkoušku, při které budou ověřovány zejména jeho studijní předpoklady, úroveň znalostí z oblasti práva a digitálních technologií v jejich vzájemné provázanosti a připravenost uchazeče k vědecké a tvůrčí činnosti v těchto oblastech,“ shrnul Michael Kohajda, proděkan pro doktorské studium, kvalifikační řízení a finance, který připravoval akreditaci a na programu se bude dál podílet jako vyučující.

Online setkání
Pro zahraniční uchazeče
7. května | 10:00 | Zoom, registrace ZDE

Pro české uchazeče
- určeno všem zájemcům o doktorské studium na PF UP bez ohledu na specializaci, program
9. května | 14:00 | odkaz bude včas zveřejněn

Oba programy, český i anglický, mají standardní dobu studia čtyři roky a uchazeči mohou volit mezi prezenční a kombinovanou formou. Přihlášky mohou podávat online od 30. dubna do 31. května. Přijímací řízení se uskuteční v polovině července formou ústního pohovoru.

Absolventi programu Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologiesse se uplatní především jako právní experti v oblasti digitálních technologií ve veřejných institucích, v národním i mezinárodním kontextu, ale také v soukromém sektoru, jako výzkumní pracovníci a analytici, jako přednášející v pedagogickém procesu nebo školitelé odborných kurzů.

Oba nově nabízené programy mají své webové stránky.

Na nalezení proteinového „převozníka“, který dopravuje rostlinné hormony brassinosteroidy z vnitřku buňky ven, se podílel Miroslav Kvasnica z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Objev je průlomem v dosud velmi neúplných znalostech o pohybu těchto hormonů rostlinou. V budoucnu může mít praktický význam pro šlechtění výnosnějších a odolnějších plodin. Výsledky výzkumu publikoval jeden z nejlepších vědeckých časopisů Science.

Stejně jako zvířata a lidé, také rostliny mají své hormony – látky, které i v nízkých koncentracích regulují růst a vývoj organismu a jeho fyziologické reakce na různé podněty.

Důležitou skupinou rostlinných hormonů jsou brassinosteroidy. Ovlivňují mnoho zásadních procesů: dělení a prodlužování buněk, ohyb stonků a kořenů v reakci na světlo či gravitaci, vývoj vodivých pletiv, pohlavní rozmnožování i odpovědi na nepříznivé podmínky prostředí, jako jsou horko, chlad a sucho.

Už z tohoto výčtu je zřejmé, že výzkum brassinosteroidů má velký praktický význam. Informace o jejich působení na rostliny bychom mohli v budoucnu využít třeba při šlechtění nových odrůd plodin, které budou lépe růst nebo budou odolnější vůči stresům. Od objevu brassinosteroidů v sedmdesátých let minulého století o nich vědci nashromáždili mnoho poznatků. Poměrně dobře již známe jejich fyziologické účinky i biochemické reakce, jimiž v rostlinách vznikají. Podařilo se zmapovat molekulární pochody, které spouštějí v buňkách. Naprostou záhadou však zůstával transport těchto hormonů – tedy to, jak se pohybují v těle rostliny.

Teprve nedávno začali vědci přicházet záhadě na kloub. Nemalou zásluhu na tom má Laboratoř růstových regulátorů, společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého. V laboratoři totiž působí tým vedený Miroslavem Kvasnicou a Janou Oklešťkovou, který se dlouhodobě zabývá fyziologií, chemií a analýzou brassinosteroidů.

Jak se brassinosteroidy dostávají z buněk, kde vznikají, do mezibuněčných prostorů, kde působí? Odpověď přinesla studie, kterou nyní zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science. Odborníci z Číny, Belgie a ČR jako první na světě identifikovali protein, který se nachází na povrchu buňky a přenáší molekuly brassinosteroidů směrem ven. „V rámci tohoto výzkumu bylo též nutné zjistit, zda transportní protein selektivně přepravuje pouze hormonálně aktivní brassinosteroid, nebo i sloučeniny, z nichž se hormon v buňkách tvoří (prekurzory), případně další rostlinné steroidy. Látky, které jsem se svým týmem připravil, pomohly potvrdit, že transport je skutečně selektivní,“ objasňuje Miroslav Kvasnica svůj podíl na projektu.

Objev vůbec prvního „převozníka“ brassinosteroidů je velkým úspěchem. Překvapivá je ovšem jeho totožnost: o tomto proteinu, označovaném ABCB19, se totiž už delší dobu ví, že přenáší jiný důležitý rostlinný hormon – auxin. Jak se ABCB19 obrazně řečeno rozhoduje, který hormon bude transportovat, vědci zatím neví. Je zřejmé, že ve výzkumu brassinosteroidů se můžeme těšit na další zajímavá zjištění.

Na nalezení proteinového „převozníka“, který dopravuje rostlinné hormony brassinosteroidy z vnitřku buňky ven, se podílel Miroslav Kvasnica z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Objev je průlomem v dosud velmi neúplných znalostech o pohybu těchto hormonů rostlinou. V budoucnu může mít praktický význam pro šlechtění výnosnějších a odolnějších plodin. Výsledky výzkumu publikoval jeden z nejlepších vědeckých časopisů Science.

Stejně jako zvířata a lidé, také rostliny mají své hormony – látky, které i v nízkých koncentracích regulují růst a vývoj organismu a jeho fyziologické reakce na různé podněty.

Důležitou skupinou rostlinných hormonů jsou brassinosteroidy. Ovlivňují mnoho zásadních procesů: dělení a prodlužování buněk, ohyb stonků a kořenů v reakci na světlo či gravitaci, vývoj vodivých pletiv, pohlavní rozmnožování i odpovědi na nepříznivé podmínky prostředí, jako jsou horko, chlad a sucho.

Už z tohoto výčtu je zřejmé, že výzkum brassinosteroidů má velký praktický význam. Informace o jejich působení na rostliny bychom mohli v budoucnu využít třeba při šlechtění nových odrůd plodin, které budou lépe růst nebo budou odolnější vůči stresům. Od objevu brassinosteroidů v sedmdesátých let minulého století o nich vědci nashromáždili mnoho poznatků. Poměrně dobře již známe jejich fyziologické účinky i biochemické reakce, jimiž v rostlinách vznikají. Podařilo se zmapovat molekulární pochody, které spouštějí v buňkách. Naprostou záhadou však zůstával transport těchto hormonů – tedy to, jak se pohybují v těle rostliny.

Teprve nedávno začali vědci přicházet záhadě na kloub. Nemalou zásluhu na tom má Laboratoř růstových regulátorů, společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého. V laboratoři totiž působí tým vedený Miroslavem Kvasnicou a Janou Oklešťkovou, který se dlouhodobě zabývá fyziologií, chemií a analýzou brassinosteroidů.

Jak se brassinosteroidy dostávají z buněk, kde vznikají, do mezibuněčných prostorů, kde působí? Odpověď přinesla studie, kterou nyní zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science. Odborníci z Číny, Belgie a ČR jako první na světě identifikovali protein, který se nachází na povrchu buňky a přenáší molekuly brassinosteroidů směrem ven. „V rámci tohoto výzkumu bylo též nutné zjistit, zda transportní protein selektivně přepravuje pouze hormonálně aktivní brassinosteroid, nebo i sloučeniny, z nichž se hormon v buňkách tvoří (prekurzory), případně další rostlinné steroidy. Látky, které jsem se svým týmem připravil, pomohly potvrdit, že transport je skutečně selektivní,“ objasňuje Miroslav Kvasnica svůj podíl na projektu.

Objev vůbec prvního „převozníka“ brassinosteroidů je velkým úspěchem. Překvapivá je ovšem jeho totožnost: o tomto proteinu, označovaném ABCB19, se totiž už delší dobu ví, že přenáší jiný důležitý rostlinný hormon – auxin. Jak se ABCB19 obrazně řečeno rozhoduje, který hormon bude transportovat, vědci zatím neví. Je zřejmé, že ve výzkumu brassinosteroidů se můžeme těšit na další zajímavá zjištění.

Za pár dní začíná v Olomouci Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého. V nabitém programu je 250 položek – filmové projekce, koncerty, besedy, přednášky, workshopy, procházky nebo originální výstavy. Zásadní součástí festivalu je kromě soutěže ve třech kategoriích (mezinárodní, česko-slovenská a krátkých filmů) i platforma pro profesionály a tvůrce Camp 4Science, na kterou se sjíždějí významní hosté z celého světa.

Letošní AFO59 na téma Paměť nabídne od 23. do 28. dubna řadu novinek, které mohou do centra dění vtáhnout i ty, kteří ještě stále váhají s akreditací. V krytu civilní ochrany například vznikne zvuková instalace Jonáše Grusky a v Galerii XY se objeví výstava Julie Dítětové: Machine Learning: Programming Patterns. Jedná se o experimentální projekt, který využívá neuronovou síť ke generování vizuálních dat, jenž čerpají z reálných motivů církevních tkanin z 18. století.

Do jiného světa se návštěvníci lehce dostanou v Červeném kostele Vědecké knihovny, kde bude VR zóna. „Zajímavá bude i interaktivní audio procházka. Ta by měla podnítit účastníky k tomu, aby pozorovali svoje prostředí v současném i geologickém časovém úseku a aby zaměřili svou pozornost na to, jak se krajina může proměnit klimatickým kolapsem,“ pozval na AFO dramaturg Dominik Vontor. Ten také doporučuje přednášku zaměřenou na fascinující schopnosti hub. Přijede totiž odborník Peter McCoy, který spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie. Ve Vlastivědném muzeu zase vystoupí profesor Jiří Horáček, který bude mluvit o farmakologických vlastnostech psychedelik a jejich využití v terapii.

Jaké to je, ocitnout se v kůži paleontologa? 

Propojení popularizace vědy s počítačovou hrou v sobě může skrývat plno nedokonalostí. Proto se do hraní hry Lovec dinosauřích fosilií pustí dva ostřílení paleontologové Jingmai O'Connor a Daniel Madzia, kteří uvedou věci na pravou míru. Přednáška Jindřicha Matouška: Řečová syntéza s podporou AI – Tvorba digitálního otisku hlasu Karla Gotta posluchače seznámí se současnými trendy v oblasti počítačové syntézy řeči. Workshop Lenky Hamošové Jak tvořit s umělou inteligencí o nesdělitelném? si zase klade za cíl převést subjektivní zážitky do perspektivy umělé inteligence. Workshop se zaměří na společné vytváření možných nových způsobů práce s AI, které překonávají běžné textové formáty a hledají nové metody vyjadřování.

Hudba je také věda!

Program Music is Science, který čítá dvacítku hudebních projektů, se odehraje v Geodomu na parkánu Uměleckého centra UP – Konviktu. „Na své si přijdou milovníci a milovnice nízkofrekvenčních sub-basů, cinematických syntezátorových ploch, zefektovaných vazbících kytar, rytmické preciznosti a lyrické ostrosti. Mezi lákadla patří například producent elektronické hudby Oblaka, dadaistický rap v podání dvojice Laokoon nebo umělkyně Klara Wodehn, která si letos odnesla cenu Vinyla v kategorii objev roku,“ řekl dramaturg hudebního programu Jiří Bejček.

Svoji českou premiéru si odbude německo-alžírská skladatelka a DJka Acidfinky. Ta si navíc připravila jedinečný živý set, který poprvé představí právě olomouckému publiku. Stejně tak přiveze svou novou a dlouho očekávanou desku rakovnická shoegazeová kapela Manon Meurt, a to pouze dva dny před jejím vydáním. Po ukončení živé produkce se hudební stage promění v roztančené večírky.

Inspirujte se příběhy profesionálů

V další sekci Na vědě záleží se setká vědecká komunita s profesionály z různých oborů a soukromého sektoru. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý mix formátů. Od představení mladých vědeckých talentů až k inspirativním prezentacím předních expertů.

„Bez popularizace vědy by veřejnost nevěděla, čím se vědci zabývají a k čemu výsledky jejich práce slouží. Bez transferu technologií, bez jejího propojení s nevědeckým světem, především pak byznysem, by se žádný nápad nedostal do praxe. Film je svého druhu také transfer – přenos myšlenek na filmové plátno a do duší diváků. Jsme tedy moc rádi, že jako přední česká techtransferová kancelář můžeme přispět k propagaci a vysvětlování vědy i podporou skvělého filmového festivalu AFO,“ řekl Martin Fusek, ředitel IOCB Tech.

Prezentací s názvem Věda spojující i rozdělující přispěje do programu i Český institut výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP. „Špičkoví vědci z celého světa se propojují, aby přinesli objevy, které mění naše životy. Společnost tyto novinky ale ne vždy přijímá s otevřenou náručí. Případů, kdy ji zásadní technologické změny a objevy rozdělují, najdeme celou řadu – od jaderné fyziky přes medicínu a farmacii až po energetiku. Ostatně i nanotechnologie vzbuzovaly kromě očekávání ještě poměrně nedávno také odmítavé reakce. Veřejnost, ale i vědecká komunita jsou rozděleny například ohledně evropské strategie Green Deal, elektromobility či mnoha medicínských aplikací,“ sdělil vědecký ředitel CATRIN-RCPTM Radek Zbořil, který představí i některé z konkrétních přínosů CATRIN pro světovou vědu.

Srozumitelně a jasně! Festival bude bavit i děti

Tým AFO zve na akci i ty nejmenší, a to nově do herny JáSám. Během festivalu ožije i centrum Olomouce. Na Horním náměstí se budou o pozornost diváků ucházet lektoři z České asociace science center (ČASC) s pokusy, Inovační centrum Olomouckého kraje (ICOK) zaměstná mozkové závity kolemjdoucích originálními provlékačkami a firma Hella Forvia představí novinky, které hýbou světem inovací. Zájemcům se bude věnovat tým konstruktérů, optiků a techniků, kteří je nechají nahlédnout pod pokličku vývoje a výroby světlometů.

Dialogy s vědci a tvůrci filmu

I letos se mezi programové sekce zařadí Věda v České televizi věnovaná nejnovějším tuzemským populárně-vědeckým počinům. Autoři se mimo jiné dotknou umění a veřejného prostoru v podobě české národní identity v grafickém designu a architektuře za dob komunismu. Návštěvníci se setkají i se špičkovým moderátorem Danem Stachem. Chybět nebude ani beseda Deníku N, živé natáčení podcastu Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus o tajemství mikrobiomu u primátů a lidí, pořad Čelisti a podcast Podhoubí Radia Wave, debata týdeníku Respekt na téma Kód života psaný umělou inteligencí nebo diskuze časopisu Heroine o tom, zda může být matka dobrý „vědec“.

Univerzita Palackého v Olomouci pořádá Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) od roku 1966. Od svého vzniku má AFO za cíl aktivně propojovat kinematografii a vědu a zkoumá jejich vzájemnou interakci. Akreditace je zdarma.

 

Za pár dní začíná v Olomouci Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého. V nabitém programu je 250 položek – filmové projekce, koncerty, besedy, přednášky, workshopy, procházky nebo originální výstavy. Zásadní součástí festivalu je kromě soutěže ve třech kategoriích (mezinárodní, česko-slovenská a krátkých filmů) i platforma pro profesionály a tvůrce Camp 4Science, na kterou se sjíždějí významní hosté z celého světa.

Letošní AFO59 na téma Paměť nabídne od 23. do 28. dubna řadu novinek, které mohou do centra dění vtáhnout i ty, kteří ještě stále váhají s akreditací. V krytu civilní ochrany například vznikne zvuková instalace Jonáše Grusky a v Galerii XY se objeví výstava Julie Dítětové: Machine Learning: Programming Patterns. Jedná se o experimentální projekt, který využívá neuronovou síť ke generování vizuálních dat, jenž čerpají z reálných motivů církevních tkanin z 18. století.

Do jiného světa se návštěvníci lehce dostanou v Červeném kostele Vědecké knihovny, kde bude VR zóna. „Zajímavá bude i interaktivní audio procházka. Ta by měla podnítit účastníky k tomu, aby pozorovali svoje prostředí v současném i geologickém časovém úseku a aby zaměřili svou pozornost na to, jak se krajina může proměnit klimatickým kolapsem,“ pozval na AFO dramaturg Dominik Vontor. Ten také doporučuje přednášku zaměřenou na fascinující schopnosti hub. Přijede totiž odborník Peter McCoy, který spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie. Ve Vlastivědném muzeu zase vystoupí profesor Jiří Horáček, který bude mluvit o farmakologických vlastnostech psychedelik a jejich využití v terapii.

Jaké to je, ocitnout se v kůži paleontologa? 

Propojení popularizace vědy s počítačovou hrou v sobě může skrývat plno nedokonalostí. Proto se do hraní hry Lovec dinosauřích fosilií pustí dva ostřílení paleontologové Jingmai O'Connor a Daniel Madzia, kteří uvedou věci na pravou míru. Přednáška Jindřicha Matouška: Řečová syntéza s podporou AI – Tvorba digitálního otisku hlasu Karla Gotta posluchače seznámí se současnými trendy v oblasti počítačové syntézy řeči. Workshop Lenky Hamošové Jak tvořit s umělou inteligencí o nesdělitelném? si zase klade za cíl převést subjektivní zážitky do perspektivy umělé inteligence. Workshop se zaměří na společné vytváření možných nových způsobů práce s AI, které překonávají běžné textové formáty a hledají nové metody vyjadřování.

Hudba je také věda!

Program Music is Science, který čítá dvacítku hudebních projektů, se odehraje v Geodomu na parkánu Uměleckého centra UP – Konviktu. „Na své si přijdou milovníci a milovnice nízkofrekvenčních sub-basů, cinematických syntezátorových ploch, zefektovaných vazbících kytar, rytmické preciznosti a lyrické ostrosti. Mezi lákadla patří například producent elektronické hudby Oblaka, dadaistický rap v podání dvojice Laokoon nebo umělkyně Klara Wodehn, která si letos odnesla cenu Vinyla v kategorii objev roku,“ řekl dramaturg hudebního programu Jiří Bejček.

Svoji českou premiéru si odbude německo-alžírská skladatelka a DJka Acidfinky. Ta si navíc připravila jedinečný živý set, který poprvé představí právě olomouckému publiku. Stejně tak přiveze svou novou a dlouho očekávanou desku rakovnická shoegazeová kapela Manon Meurt, a to pouze dva dny před jejím vydáním. Po ukončení živé produkce se hudební stage promění v roztančené večírky.

Inspirujte se příběhy profesionálů

V další sekci Na vědě záleží se setká vědecká komunita s profesionály z různých oborů a soukromého sektoru. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý mix formátů. Od představení mladých vědeckých talentů až k inspirativním prezentacím předních expertů.

„Bez popularizace vědy by veřejnost nevěděla, čím se vědci zabývají a k čemu výsledky jejich práce slouží. Bez transferu technologií, bez jejího propojení s nevědeckým světem, především pak byznysem, by se žádný nápad nedostal do praxe. Film je svého druhu také transfer – přenos myšlenek na filmové plátno a do duší diváků. Jsme tedy moc rádi, že jako přední česká techtransferová kancelář můžeme přispět k propagaci a vysvětlování vědy i podporou skvělého filmového festivalu AFO,“ řekl Martin Fusek, ředitel IOCB Tech.

Prezentací s názvem Věda spojující i rozdělující přispěje do programu i Český institut výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP. „Špičkoví vědci z celého světa se propojují, aby přinesli objevy, které mění naše životy. Společnost tyto novinky ale ne vždy přijímá s otevřenou náručí. Případů, kdy ji zásadní technologické změny a objevy rozdělují, najdeme celou řadu – od jaderné fyziky přes medicínu a farmacii až po energetiku. Ostatně i nanotechnologie vzbuzovaly kromě očekávání ještě poměrně nedávno také odmítavé reakce. Veřejnost, ale i vědecká komunita jsou rozděleny například ohledně evropské strategie Green Deal, elektromobility či mnoha medicínských aplikací,“ sdělil vědecký ředitel CATRIN-RCPTM Radek Zbořil, který představí i některé z konkrétních přínosů CATRIN pro světovou vědu.

Srozumitelně a jasně! Festival bude bavit i děti

Tým AFO zve na akci i ty nejmenší, a to nově do herny JáSám. Během festivalu ožije i centrum Olomouce. Na Horním náměstí se budou o pozornost diváků ucházet lektoři z České asociace science center (ČASC) s pokusy, Inovační centrum Olomouckého kraje (ICOK) zaměstná mozkové závity kolemjdoucích originálními provlékačkami a firma Hella Forvia představí novinky, které hýbou světem inovací. Zájemcům se bude věnovat tým konstruktérů, optiků a techniků, kteří je nechají nahlédnout pod pokličku vývoje a výroby světlometů.

Dialogy s vědci a tvůrci filmu

I letos se mezi programové sekce zařadí Věda v České televizi věnovaná nejnovějším tuzemským populárně-vědeckým počinům. Autoři se mimo jiné dotknou umění a veřejného prostoru v podobě české národní identity v grafickém designu a architektuře za dob komunismu. Návštěvníci se setkají i se špičkovým moderátorem Danem Stachem. Chybět nebude ani beseda Deníku N, živé natáčení podcastu Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus o tajemství mikrobiomu u primátů a lidí, pořad Čelisti a podcast Podhoubí Radia Wave, debata týdeníku Respekt na téma Kód života psaný umělou inteligencí nebo diskuze časopisu Heroine o tom, zda může být matka dobrý „vědec“.

Univerzita Palackého v Olomouci pořádá Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) od roku 1966. Od svého vzniku má AFO za cíl aktivně propojovat kinematografii a vědu a zkoumá jejich vzájemnou interakci. Akreditace je zdarma.

 

We are pleased to announce the 21st IUVSTA Summer School on Physics at Nanoscale 2024, continuing the tradition of successful summer schools on nanostructures, surfaces and thin films.

Registrace na Sportovní den Univerzity Palackého byly spuštěny. V úterý 7. května, kdy je vyhlášeno rektorské volno, se mohou studující i pracující na UP zúčastnit řady sportovních disciplín. Připraveny jsou týmové turnaje v nohejbale či florbalu, badminton, pilates, lekce sebeobrany, ale i utkání ve Stiga hokeji, šachový turnaj, turistický výšlap nebo běh olomouckými parky.

Sportovní den pro všechny své pracující i studující pořádá Univerzita Palackého tradičně v květnu. Bohatou nabídku pohybových aktivit vždy připravuje Akademik sport centrum UP (ASC), přidávají se ale i další s nabídkou turistického výšlapu, celouniverzitním šachovým turnajem či běžeckým Memoriálem Jiřího Hronka. Nechybí fakultní fotbalový turnaj či individuální výlety kolegů.

Koloběžky, fitness i sauna s ASC

Více než dvacet druhů sportování připravilo pro letošní rok Akademik sport centrum UP. Družstva se mohou utkat ve volejbale, nohejbale, basketbale, futsale či beachvolejbalu, individuálně si lze zacvičit ranní jógu nebo step aerobik, vyzkoušet je možno i paddleboard, Stiga hokej nebo koloběžky.

Podrobný rozpis nabízených pohybových aktivit ke stažení i odkaz na registrační systém je k dispozici na webu Sportovního dne nebo na webu ASC.

O šachový turnaj je velký zájem

Při své loňské premiéře byl celouniverzitní šachový turnaj, pořádaný studenty UP ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou, okamžitě zaplněn. V sedmi partiích se utkalo více než 70 hráčů. Atmosféru turnaje si můžete připomenout v bohaté fotogalerii včetně záběrů speciálního duelu na střeše přírodovědecké fakulty.

Spuštěny jsou již registrace pro letošek, pokud máte chuť si v úterý 7. května zahrát v šach, registrujte se včas v tomto formuláři.

Výšlap nebo maratónský běh

Několikátým rokem nechybí v nabídce Sportovního dne UP Memoriál Jiřího Hronka — běh olomouckými parky, pořádaný katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP, a turistický výlet pořádaný Moravským turistou. Letos se půjde z Mariánského Údolí na Svatý Kopeček.

Podrobnosti a informace o registracích jsou k dispozici na webu Sportovního dne UP.

Turnaj filozofické fakulty

Svou tradici už má také fotbalová soutěž kateder filozofické fakulty turnaj O pohár děkana FF, který je otevřen pracujícím a studujícím na FF UP. Podrobnosti a odkaz na registrace pro týmy i jednotlivce jsou k dispozici na webu Sportovního dne nebo přímo na webu fakulty.

Soutěž pro individuální sportující

Výjimkou nejsou ani samostatné výlety, cyklovýlety či sportování spřátelených kolegů z různých pracovišť univerzity. Pokud absolventi výše neorganizovaného pohybu pošlou na e-mail sportovniden@upol.cz foto z jejich sportovního zážitku s krátkým popisem a počtem univerzitních účastníků, bude akce zaznamenána na webu Sportovního dne 2024 a budou zařazeni do slosování o univerzitní termosku.

Odpolední párty

Po sportovním výkonu připravuje Akademik sport centrum UP tradičně zábavné odpoledne pro dospělé i děti v areálu Sportovní haly UP na trávníku před loděnicí. Nechybí další sportovní hry, občerstvení, živá hudba a tombola.

V letošním roce se navíc termín Sportovního dne potkává s konáním Olomouckého majálesu, aktivně strávený den tak lze zakončit na koncertech či workshopech v okolí Zbrojnice, na náměstí Republiky či v Jazz Tibet Clubu.

 

 

Registrace na Sportovní den Univerzity Palackého byly spuštěny. V úterý 7. května, kdy je vyhlášeno rektorské volno, se mohou studující i pracující na UP zúčastnit řady sportovních disciplín. Připraveny jsou týmové turnaje v nohejbale či florbalu, badminton, pilates, lekce sebeobrany, ale i utkání ve Stiga hokeji, šachový turnaj, turistický výšlap nebo běh olomouckými parky.

Sportovní den pro všechny své pracující i studující pořádá Univerzita Palackého tradičně v květnu. Bohatou nabídku pohybových aktivit vždy připravuje Akademik sport centrum UP (ASC), přidávají se ale i další s nabídkou turistického výšlapu, celouniverzitním šachovým turnajem či běžeckým Memoriálem Jiřího Hronka. Nechybí fakultní fotbalový turnaj či individuální výlety kolegů.

Koloběžky, fitness i sauna s ASC

Více než dvacet druhů sportování připravilo pro letošní rok Akademik sport centrum UP. Družstva se mohou utkat ve volejbale, nohejbale, basketbale, futsale či beachvolejbalu, individuálně si lze zacvičit ranní jógu nebo step aerobik, vyzkoušet je možno i paddleboard, Stiga hokej nebo koloběžky.

Podrobný rozpis nabízených pohybových aktivit ke stažení i odkaz na registrační systém je k dispozici na webu Sportovního dne nebo na webu ASC.

O šachový turnaj je velký zájem

Při své loňské premiéře byl celouniverzitní šachový turnaj, pořádaný studenty UP ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou, okamžitě zaplněn. V sedmi partiích se utkalo více než 70 hráčů. Atmosféru turnaje si můžete připomenout v bohaté fotogalerii včetně záběrů speciálního duelu na střeše přírodovědecké fakulty.

Spuštěny jsou již registrace pro letošek, pokud máte chuť si v úterý 7. května zahrát v šach, registrujte se včas v tomto formuláři.

Výšlap nebo maratónský běh

Několikátým rokem nechybí v nabídce Sportovního dne UP Memoriál Jiřího Hronka — běh olomouckými parky, pořádaný katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP, a turistický výlet pořádaný Moravským turistou. Letos se půjde z Mariánského Údolí na Svatý Kopeček.

Podrobnosti a informace o registracích jsou k dispozici na webu Sportovního dne UP.

Turnaj filozofické fakulty

Svou tradici už má také fotbalová soutěž kateder filozofické fakulty turnaj O pohár děkana FF, který je otevřen pracujícím a studujícím na FF UP. Podrobnosti a odkaz na registrace pro týmy i jednotlivce jsou k dispozici na webu Sportovního dne nebo přímo na webu fakulty.

Soutěž pro individuální sportující

Výjimkou nejsou ani samostatné výlety, cyklovýlety či sportování spřátelených kolegů z různých pracovišť univerzity. Pokud absolventi výše neorganizovaného pohybu pošlou na e-mail sportovniden@upol.cz foto z jejich sportovního zážitku s krátkým popisem a počtem univerzitních účastníků, bude akce zaznamenána na webu Sportovního dne 2024 a budou zařazeni do slosování o univerzitní termosku.

Odpolední párty

Po sportovním výkonu připravuje Akademik sport centrum UP tradičně zábavné odpoledne pro dospělé i děti v areálu Sportovní haly UP na trávníku před loděnicí. Nechybí další sportovní hry, občerstvení, živá hudba a tombola.

V letošním roce se navíc termín Sportovního dne potkává s konáním Olomouckého majálesu, aktivně strávený den tak lze zakončit na koncertech či workshopech v okolí Zbrojnice, na náměstí Republiky či v Jazz Tibet Clubu.

 

 

Studenti University of Nebraska Kearney (UNK) pracují v rámci svého studia na marketingových plánech pro firmy a instituce. V tomto úsilí jim vydatně pomáhají posluchači katedry ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (FF UP), a to v rámci jednoho z volitelných předmětů. Možnost učit se v oblasti marketingu však díky spolupráci s americkou UNK mají i ostatní studenti olomoucké univerzity.

Marketingový plán šitý na míru konkrétní organizaci, instituci či firmě, působící mimo jiné v českém prostředí. To je cílem snah, které mají v rámci svého studia posluchači americké College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Díky spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého se na jejich výsledném výstupu vydatně podílejí studenti katedry ekonomických a manažerských studií FF UP, a to v rámci jednoho z volitelných předmětů.

„Předmět mám zapsaný pod názvem Workshop zahraničního akademického pracovníka. Vybrala jsem si ho proto, že mě zaujalo téma marketing, stejně tak možnost spolupráce se studenty americké univerzity. Lákal mě americký pohled na rozvoj marketingových dovedností i konverzace v angličtině,“ uvedla Tatiana Hantáková, studentka druhého ročníku bakalářských ekonomicko-manažerských studií. S posluchači z University of Nebraska strávila v době jejich nedávného týdenního pobytu v Olomouci celý den, a zúčastnila se tak prezentace dvou firem a jedné organizace, jež o vytvoření marketingového plánu projevily zájem. 

„Studenti z Nebrasky pracovali například na SWOT analýze, marketingovém plánu reálného projektu pro firmu Brazzale, která by ráda rozšířila portfolio svých globálních aktivit. My jsme jim pomáhali tuto snahu naplnit. Společně jsme tedy hovořili o průzkumu trhu, cílových skupinách, a protože američtí studenti nejsou detailněji seznámeni s českým prostředím, přiblížili jsme jim i regionální souvislosti,“ doplnila Tatiana Hantáková, která je jednou ze studentek UP, jež těm z UNK pomáhá vytvořit konkrétní marketingový plán. Kromě sýrárny Brazzale jej američtí studenti v rámci stávajícího semestru vypracovávají i pro včelařský startup Apis Innovation, zabývající se inovativními přístupy boje proti včelím škůdcům prostřednictvím tzv. termosolárních včelích úlů a pro Vlastivědné muzeum v Olomouci. 

„Předmět, který mi katedra nabídla, vnímám jako výborný pro procvičení potřebných marketingových dovedností. Američtí studenti jsou jiné mentality, jsou více vnořeni do praxe, do Olomouce přivezli jinou perspektivu výuky marketingu. Všem studentům, i těm, kteří studují jiné obory, bych ráda vzkázala, aby se tohoto volitelného předmětu neobávali. Uvažují-li o jakémkoliv podnikání, je to výborná příležitost procvičit si marketingové dovednosti, angličtinu, rozšířit si obzory a poznat jiné myšlení a perspektivy,“ dodala studentka katedry ekonomických a manažerských studií na FF UP.

Že může být uvedený předmět připravovaný olomouckou katedrou ekonomických a manažerských studií inspirativní pro všechny studenty univerzity, kteří by přemýšleli o zakládání firem či podniků, potvrdil i jeho garant David Kosina.

„Studenti se v něm učí myslet koncepčně. Kurz probíhá v hybridní formě a jeho smyslem je prostřednictvím spolupráce s konkrétními klienty z praxe rozvíjet praktické marketingové dovednosti studentů. V rámci společné výuky studenti UNK a UP vytvářejí pro spolupracující firmy marketingový plán, který je jedním z klíčových prvků podnikatelského plánu. Tento výstup kurzu pak spolupracujícím firmám může pomoci realizovat jejich marketingové cíle,“ uvedl s tím, že katedra ekonomických a manažerských studií má zájem spolupráci s firmami rozšiřovat.

„Snažíme se odpojit od powerpointových slidů a vtáhnout do výuky více skutečný svět. Díky spolupráci s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK) má uvedené snažení velký přesah,“ zdůraznil David Kosina. 

Širší koncepci volitelného předmětu potvrdil i vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií Ondřej Kročil: „Vychází z již několikaleté spolupráce s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Princip výuky, kde se s našimi studenty a vybranými firmami a společnostmi budou potkávat studenti ze zahraničí, a to jak osobně, tak i virtuálně, bychom rádi rozšířili. Chystáme v tomto smyslu i jiné projekty, do nichž chceme zapojit další partnery, a to jak ze Slovinska a Slovenska, tak i Itálie. Očekáváme, že to přinese benefit všem jmenovaným,“ uvedl.

Američtí studenti z University of Nebraska Kearney absolvují předmět (na FF UP nazvaný Workshop zahraničního akademického pracovníka) s týdenním výjezdem na FF UP letos již podruhé. Během loňské návštěvy ČR navštívili jednu z největších korporátních společností v ČR, firmu Oracle, ale také lokální firmu Šufan nebo pivovar Chomout. Zbylou část letošní výuky dokončí američtí posluchači společně s olomouckými studenty formou online workshopů prostřednictvím platformy Zoom. Všechny poznatky pak zúročí pod vedením profesora Timothyho Burkinka z CBT UNK v závěrečné květnové prezentaci.   

Studenti University of Nebraska Kearney (UNK) pracují v rámci svého studia na marketingových plánech pro firmy a instituce. V tomto úsilí jim vydatně pomáhají posluchači katedry ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (FF UP), a to v rámci jednoho z volitelných předmětů. Možnost učit se v oblasti marketingu však díky spolupráci s americkou UNK mají i ostatní studenti olomoucké univerzity.

Marketingový plán šitý na míru konkrétní organizaci, instituci či firmě, působící mimo jiné v českém prostředí. To je cílem snah, které mají v rámci svého studia posluchači americké College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Díky spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého se na jejich výsledném výstupu vydatně podílejí studenti katedry ekonomických a manažerských studií FF UP, a to v rámci jednoho z volitelných předmětů.

„Předmět mám zapsaný pod názvem Workshop zahraničního akademického pracovníka. Vybrala jsem si ho proto, že mě zaujalo téma marketing, stejně tak možnost spolupráce se studenty americké univerzity. Lákal mě americký pohled na rozvoj marketingových dovedností i konverzace v angličtině,“ uvedla Tatiana Hantáková, studentka druhého ročníku bakalářských ekonomicko-manažerských studií. S posluchači z University of Nebraska strávila v době jejich nedávného týdenního pobytu v Olomouci celý den, a zúčastnila se tak prezentace dvou firem a jedné organizace, jež o vytvoření marketingového plánu projevily zájem. 

„Studenti z Nebrasky pracovali například na SWOT analýze, marketingovém plánu reálného projektu pro firmu Brazzale, která by ráda rozšířila portfolio svých globálních aktivit. My jsme jim pomáhali tuto snahu naplnit. Společně jsme tedy hovořili o průzkumu trhu, cílových skupinách, a protože američtí studenti nejsou detailněji seznámeni s českým prostředím, přiblížili jsme jim i regionální souvislosti,“ doplnila Tatiana Hantáková, která je jednou ze studentek UP, jež těm z UNK pomáhá vytvořit konkrétní marketingový plán. Kromě sýrárny Brazzale jej američtí studenti v rámci stávajícího semestru vypracovávají i pro včelařský startup Apis Innovation, zabývající se inovativními přístupy boje proti včelím škůdcům prostřednictvím tzv. termosolárních včelích úlů a pro Vlastivědné muzeum v Olomouci. 

„Předmět, který mi katedra nabídla, vnímám jako výborný pro procvičení potřebných marketingových dovedností. Američtí studenti jsou jiné mentality, jsou více vnořeni do praxe, do Olomouce přivezli jinou perspektivu výuky marketingu. Všem studentům, i těm, kteří studují jiné obory, bych ráda vzkázala, aby se tohoto volitelného předmětu neobávali. Uvažují-li o jakémkoliv podnikání, je to výborná příležitost procvičit si marketingové dovednosti, angličtinu, rozšířit si obzory a poznat jiné myšlení a perspektivy,“ dodala studentka katedry ekonomických a manažerských studií na FF UP.

Že může být uvedený předmět připravovaný olomouckou katedrou ekonomických a manažerských studií inspirativní pro všechny studenty univerzity, kteří by přemýšleli o zakládání firem či podniků, potvrdil i jeho garant David Kosina.

„Studenti se v něm učí myslet koncepčně. Kurz probíhá v hybridní formě a jeho smyslem je prostřednictvím spolupráce s konkrétními klienty z praxe rozvíjet praktické marketingové dovednosti studentů. V rámci společné výuky studenti UNK a UP vytvářejí pro spolupracující firmy marketingový plán, který je jedním z klíčových prvků podnikatelského plánu. Tento výstup kurzu pak spolupracujícím firmám může pomoci realizovat jejich marketingové cíle,“ uvedl s tím, že katedra ekonomických a manažerských studií má zájem spolupráci s firmami rozšiřovat.

„Snažíme se odpojit od powerpointových slidů a vtáhnout do výuky více skutečný svět. Díky spolupráci s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK) má uvedené snažení velký přesah,“ zdůraznil David Kosina. 

Širší koncepci volitelného předmětu potvrdil i vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií Ondřej Kročil: „Vychází z již několikaleté spolupráce s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Princip výuky, kde se s našimi studenty a vybranými firmami a společnostmi budou potkávat studenti ze zahraničí, a to jak osobně, tak i virtuálně, bychom rádi rozšířili. Chystáme v tomto smyslu i jiné projekty, do nichž chceme zapojit další partnery, a to jak ze Slovinska a Slovenska, tak i Itálie. Očekáváme, že to přinese benefit všem jmenovaným,“ uvedl.

Američtí studenti z University of Nebraska Kearney absolvují předmět (na FF UP nazvaný Workshop zahraničního akademického pracovníka) s týdenním výjezdem na FF UP letos již podruhé. Během loňské návštěvy ČR navštívili jednu z největších korporátních společností v ČR, firmu Oracle, ale také lokální firmu Šufan nebo pivovar Chomout. Zbylou část letošní výuky dokončí američtí posluchači společně s olomouckými studenty formou online workshopů prostřednictvím platformy Zoom. Všechny poznatky pak zúročí pod vedením profesora Timothyho Burkinka z CBT UNK v závěrečné květnové prezentaci.   

Unikátní vhled do vyšetřování válečných zločinů přinesla studentům i veřejnosti akce, kterou pořádalo Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při olomoucké právnické fakultě. Promítání filmu Vyšetřovatel a následnou diskuzi s Vladimírem Dzurem, hlavním protagonistou snímku, si přímo na fakultě nenechalo ujít přes 200 zájemců.

Vladimír Dzuro se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii, od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Do nedávna pak vedl kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. V dokumentu Vyšetřovatel, který je inspirován knihou Vyšetřovatel: Démoni balkánské války, se vrací na místa svého vyšetřování v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku. Na promítání navázala krátká odborná vsuvka, kdy se Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní pořadatel akce, zamýšlel nad právními aspekty zatčení starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviće.

Do programu setkání se organizátorům podařilo dostat ještě jednoho výjimečného hosta – Michala Vývodu, vedoucího oddělení vyšetřování mezinárodních zločinů Poradní mise EU na Ukrajině. S publikem se podělil o čerstvé zkušenosti při vyšetřování válečných zločinů v době moderních technologií. Vysvětlil také průniky mezinárodního humanitárního práva do vnitrostátního stíhání a vyšetřování válečných zločinů.

Vladimír Dzuro přijel do Olomouce na pozvání centra CIHOL podruhé. V roce 2021 si připravil přednášku Smrtící propaganda – fake news v post-konfliktním prostředí, která je stále dostupná na fakultním YouTube kanále.

Unikátní vhled do vyšetřování válečných zločinů přinesla studentům i veřejnosti akce, kterou pořádalo Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při olomoucké právnické fakultě. Promítání filmu Vyšetřovatel a následnou diskuzi s Vladimírem Dzurem, hlavním protagonistou snímku, si přímo na fakultě nenechalo ujít přes 200 zájemců.

Vladimír Dzuro se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii, od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Do nedávna pak vedl kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. V dokumentu Vyšetřovatel, který je inspirován knihou Vyšetřovatel: Démoni balkánské války, se vrací na místa svého vyšetřování v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku. Na promítání navázala krátká odborná vsuvka, kdy se Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní pořadatel akce, zamýšlel nad právními aspekty zatčení starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviće.

Do programu setkání se organizátorům podařilo dostat ještě jednoho výjimečného hosta – Michala Vývodu, vedoucího oddělení vyšetřování mezinárodních zločinů Poradní mise EU na Ukrajině. S publikem se podělil o čerstvé zkušenosti při vyšetřování válečných zločinů v době moderních technologií. Vysvětlil také průniky mezinárodního humanitárního práva do vnitrostátního stíhání a vyšetřování válečných zločinů.

Vladimír Dzuro přijel do Olomouce na pozvání centra CIHOL podruhé. V roce 2021 si připravil přednášku Smrtící propaganda – fake news v post-konfliktním prostředí, která je stále dostupná na fakultním YouTube kanále.

Děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář udělil osmatřicet ocenění za významnou publikační činnost za uplynulý rok 2023. Mezi laureáty, pro které bylo připraveno slavnostní setkání na fakultě, byli nejen autoři publikující v nejlepších oborových časopisech, ale i studenti.

V kategorii za článek zveřejněný v prvním decilu časopisů příslušné oborové kategorie byli oceněni autoři čtrnácti prací, například Kateřina Menšíková z Neurologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, pediatrička a proděkanka LF UP pro studium 4.–6. ročníku Všeobecného lékařství Eva Klásková, Vladimír Študent z Urologické kliniky LF UP a FNOL nebo Pavel Stejskal z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM).

Čtrnáct prací děkan ocenil i v kategorii článků v prvním kvartilu časopisů. Laureátem Ceny děkana za rok 2023 je také Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FNOL, a sice za monografii Digitální medicína II. Cenu obdrželi i autoři dvou patentů a Pavel Moudrý z ÚMTM za významně citovaný článek High speed of fork progression induces DNA replication stress and genomic instability zveřejněný v časopise Nature. Za nejlepší studentskou vědeckou práci cenu získalo šest studentů.

„Všem oceněným gratuluji a děkuji za vynikající práci, které si velmi vážím,“ uvedl Milan Kolář s tím, že celkem byla oceněným rozdělena finanční odměna ve výši přes 1,3 milionu korun.  

Děkan také podotkl, že lékařská fakulta v současnosti výrazně motivuje akademické pracovníky k publikování vědeckých prací v časopisech s impakt faktorem zařazených dle Web of Science do kategorií D1, Q1 nebo Q2, tedy do prvního decilu či prvního nebo druhého kvartilu. To se odráží mimo jiné v aktualizované metodice dělení finančních prostředků na fakultě, ale také v současném znění Statutu Cen děkana LF UP.

„Pevně věřím, že tyto změny zvýší vědecký výkon lékařské fakulty a tím i její prestiž ve vědecko-výzkumné oblasti. Osobně považuji za zcela nezbytné, abychom učinili vše proto, aby LF UP nadále patřila mezi nejvýkonnější vědecko-výzkumné organizace v ČR,“ dodal děkan Milan Kolář.

Přehled všech oceněných autorů a jejich prací za rok 2023 je k dispozici zde.

Děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář udělil osmatřicet ocenění za významnou publikační činnost za uplynulý rok 2023. Mezi laureáty, pro které bylo připraveno slavnostní setkání na fakultě, byli nejen autoři publikující v nejlepších oborových časopisech, ale i studenti.

V kategorii za článek zveřejněný v prvním decilu časopisů příslušné oborové kategorie byli oceněni autoři čtrnácti prací, například Kateřina Menšíková z Neurologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, pediatrička a proděkanka LF UP pro studium 4.–6. ročníku Všeobecného lékařství Eva Klásková, Vladimír Študent z Urologické kliniky LF UP a FNOL nebo Pavel Stejskal z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM).

Čtrnáct prací děkan ocenil i v kategorii článků v prvním kvartilu časopisů. Laureátem Ceny děkana za rok 2023 je také Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FNOL, a sice za monografii Digitální medicína II. Cenu obdrželi i autoři dvou patentů a Pavel Moudrý z ÚMTM za významně citovaný článek High speed of fork progression induces DNA replication stress and genomic instability zveřejněný v časopise Nature. Za nejlepší studentskou vědeckou práci cenu získalo šest studentů.

„Všem oceněným gratuluji a děkuji za vynikající práci, které si velmi vážím,“ uvedl Milan Kolář s tím, že celkem byla oceněným rozdělena finanční odměna ve výši přes 1,3 milionu korun.  

Děkan také podotkl, že lékařská fakulta v současnosti výrazně motivuje akademické pracovníky k publikování vědeckých prací v časopisech s impakt faktorem zařazených dle Web of Science do kategorií D1, Q1 nebo Q2, tedy do prvního decilu či prvního nebo druhého kvartilu. To se odráží mimo jiné v aktualizované metodice dělení finančních prostředků na fakultě, ale také v současném znění Statutu Cen děkana LF UP.

„Pevně věřím, že tyto změny zvýší vědecký výkon lékařské fakulty a tím i její prestiž ve vědecko-výzkumné oblasti. Osobně považuji za zcela nezbytné, abychom učinili vše proto, aby LF UP nadále patřila mezi nejvýkonnější vědecko-výzkumné organizace v ČR,“ dodal děkan Milan Kolář.

Přehled všech oceněných autorů a jejich prací za rok 2023 je k dispozici zde.

Je to příliš složité. Tomu by obyčejný člověk nerozuměl. To se nedá jednoduše vysvětlit. O čem je řeč? O vědě. Přesněji o tom, jak se v posledních letech změnil přístup k popularizaci a komunikaci vědy. A právě o tom, jak a proč vůbec mluvit o vědě, se dočtete v novém čísle univerzitního magazínu Žurnál UP.

V úvodním tématu se dozvíte, jakou dramatickou proměnou prošel za dobu své existence Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Jeho ředitelku Evu Navrátilovou vám pak představíme v rubrice Portrét. Zjistíte, proč je AFO její srdcovka.

„Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají,“ to je odpověď Daniela Stacha z České televize na otázku, proč by měli vědci umět mluvit o vědě. Známý moderátor a popularizátor vědy také prozradí, se kterým vědcem by chtěl udělat rozhovor.

Předseda Správní rady UP, vědecký atašé britského velvyslanectví a nově také držitel prestižního řádu. To vše je Otakar Fojt. Nový Žurnál s ním nabídne rozhovor, v němž se mj. mluví o inspiraci v zahraničí. „Věda je mezinárodní, a pokud chcete porovnávat svou práci a dostávat doporučení, kam ji dál posunout, je nezbytné se radit s těmi nejlepšími na světě. Komunikovat jenom s těmi, s nimiž sdílím kancelář nebo jednu univerzitu, by určitě nestačilo.“

Všichni máme mozek, a proto nám Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty připomene, proč je nutné ho trénovat. Pokud ještě nevíte, jak vznikají titulky k filmům, nenechte si ujít rubriku Absolventka, v níž vám to řekne Eva Dostálová.

O tom, že na UP máme šikovné studenty, není sporu. Třeba takový budoucí kněz Lukáš Janoušek z CMTF nebo Klára Katrušáková z FF a PdF. Hádejte, kdo z nich je studentský/á železný/á hasič (hasička). Nevíte? Čtěte.

A když je řeč o té šikovnosti a schopnosti. Připomene si i úspěšné zaměstnance, kteří se za svou práci dočkali od univerzity ocenění. Ke čtení je toho samozřejmě mnohem víc, takže neváhejte a sáhněte po papírovém vydání magazínu ve stojanech na fakultách nebo v UPointu či Pevnosti poznání. Nebo se koukněte na elektronickou verzi.

Je to příliš složité. Tomu by obyčejný člověk nerozuměl. To se nedá jednoduše vysvětlit. O čem je řeč? O vědě. Přesněji o tom, jak se v posledních letech změnil přístup k popularizaci a komunikaci vědy. A právě o tom, jak a proč vůbec mluvit o vědě, se dočtete v novém čísle univerzitního magazínu Žurnál UP.

V úvodním tématu se dozvíte, jakou dramatickou proměnou prošel za dobu své existence Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Jeho ředitelku Evu Navrátilovou vám pak představíme v rubrice Portrét. Zjistíte, proč je AFO její srdcovka.

„Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají,“ to je odpověď Daniela Stacha z České televize na otázku, proč by měli vědci umět mluvit o vědě. Známý moderátor a popularizátor vědy také prozradí, se kterým vědcem by chtěl udělat rozhovor.

Předseda Správní rady UP, vědecký atašé britského velvyslanectví a nově také držitel prestižního řádu. To vše je Otakar Fojt. Nový Žurnál s ním nabídne rozhovor, v němž se mj. mluví o inspiraci v zahraničí. „Věda je mezinárodní, a pokud chcete porovnávat svou práci a dostávat doporučení, kam ji dál posunout, je nezbytné se radit s těmi nejlepšími na světě. Komunikovat jenom s těmi, s nimiž sdílím kancelář nebo jednu univerzitu, by určitě nestačilo.“

Všichni máme mozek, a proto nám Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty připomene, proč je nutné ho trénovat. Pokud ještě nevíte, jak vznikají titulky k filmům, nenechte si ujít rubriku Absolventka, v níž vám to řekne Eva Dostálová.

O tom, že na UP máme šikovné studenty, není sporu. Třeba takový budoucí kněz Lukáš Janoušek z CMTF nebo Klára Katrušáková z FF a PdF. Hádejte, kdo z nich je studentský/á železný/á hasič (hasička). Nevíte? Čtěte.

A když je řeč o té šikovnosti a schopnosti. Připomene si i úspěšné zaměstnance, kteří se za svou práci dočkali od univerzity ocenění. Ke čtení je toho samozřejmě mnohem víc, takže neváhejte a sáhněte po papírovém vydání magazínu ve stojanech na fakultách nebo v UPointu či Pevnosti poznání. Nebo se koukněte na elektronickou verzi.

Pořádně živo a veselo bylo na Lékařské fakultě UP, na niž se pod hlavičkou tradičního absolventského setkání Radicés / Kořeny vrátili lékařky a lékaři promující před třiceti lety. Členů obce katedry pařebního lékařství, jak kdysi pojmenovali své pracoviště nezařazené ve fakultní Bílé knize, se sešlo přes 120, přičemž dorazili z různých koutů Česka, ale i z Německa, Švýcarska nebo Spojených států. Prohlédli si svoji alma mater, navštívili i rektorát a prošli se městem, především ale zavzpomínali na studentská léta ve studovnách i na večírcích.

Večírků a různých dalších volnočasových studentských aktivit nebylo podle všeho málo. Při procházce přes Envelopu zaznívaly vzpomínky na plavání někoho ze spolužáků v řece Moravě od Letné k Bristolu nebo na „bečky“ na břehu u kolejí.

„Potřebovali jsme nějak odbourávat stres, tak jsme chodili do hospod. A jednou jsme si na sebe vzali bílé pláště a v hospodě jsme založili katedru pařebního lékařství. Někde doma mám stále její zakládací listinu s podpisy zakladatelů. Jako katedra jsme začali pořádat každý rok antiples, ze kterého se stal takový kult, že vždy byly rychle vyprodané lístky. Na škole jsme byli dobrá banda a po promoci nám bylo líto se dále nestýkat, tak jsme s kolegyní Lenkou Ottovou založili takovou tradici a každý druhý rok se potkáváme v Jeseníkách, přijíždí 60 až 90 spolužáků a spolužaček. Navzájem si pomáháme, když je potřeba. Je to skvělé,“ vyprávěl Miroslav Štúr, ortoped a traumatolog, který jako lékař začínal v domovském Šumperku, pak však přesídlil do Německa a po téměř dvaceti letech v nemocnici má nyní soukromou ordinaci blízko Passau.

Když prý ráno vstupoval na lékařské fakultě do velké posluchárny, až ho rozbolelo břicho. „Začínali jsme studovat ještě před revolucí a vzpomínám si, jak na jednu z prvních přednášek přišel nejmenovaný docent a natvrdo nám řekl, že v takovéto sestavě se tu už nesejdeme, že je třeba nás povyhazovat. To nebylo tak milé jako nyní, když nás tu přivítal pan děkan a další. Tehdy jsme měli pocit, že nás neberou vážně. A mimo jiné nám i víceméně zakazovali věnovat se paralelně se studiem sportu. Mezi námi přitom byla řada sportovců, například já hrál hokej,“ dodal.

Ve velké posluchárně Teoretických ústavů účastníky Kořenů přivítal děkan Milan Kolář, který absolventům mimo jiné poděkoval za to, co všechno činí ve prospěch lékařské fakulty a pro šíření jejího dobrého jména, a připomněl, že jsou vždy na fakultě vítáni. „Těší mě, že tu byla jako jeden z předmětů, který jste úspěšně absolvovali, zmíněna patofyziologie, ze které jsem některé z vás zkoušela. Možná si ale i vzpomenete, že jsem podepsaná na vašich diplomech a byla jsem u vašich promocí. Chtěla bych vám popřát do dalších let hodně zdraví, štěstí a úspěchů nejen v profesním, ale i osobním životě,“ pozdravila přítomné Jana Mačáková, emeritní děkanka LF UP a v letech 2000 až 2006 i rektorka UP.

Jako zástupci současného vedení univerzity k absolventům promluvila prorektorka Andrea Hanáčková, která upozornila na Klub absolventů UP i pobídla k podpoře Nadačního fondu UP, a také rektor Martin Procházka, který byl na setkání ve zvláštní pozici. Sám je totiž členem absolventského ročníku 1994.

„Spolužáci, nebudu zastírat, že je na vás tady odspodu od katedry zajímavý pohled. Dokonce i dotazy padají stejné jako před třiceti lety. Chtěl bych poděkovat týmu, který tuto akci pomáhal zorganizovat, a pak především dvěma lidem, kteří náš kolektiv po celá léta udržují jako pacienta ve skvělém stavu – Lence Ottové a Mirkovi Štúrovi,“ řekl rektor, který se ale programu na lékařské fakultě účastnil jen krátce z důvodu účasti na inauguraci nového olomouckého arcibiskupa. Své spolužáky nicméně později přivítal, společně s prorektorem Michalem Malackou, v zasedací místnosti rektorátu.

Rektor přitom nebyl jediný, kdo si během absolventského setkání střihl více rolí. V roce 1994 úspěšně dokončila studium medicíny také Eva Klásková, která jako současná proděkanka LF UP a vedoucí Centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností někdejší spolužáky provedla po svém pracovišti. „Ti dnešní studenti se mají, naučí se spoustu věcí na modelech. To my museli všechno na pacientech…“ zněla jedna z reakcí.

Po prohlídce fakulty, kdy děkan Milan Kolář absolventy upozornil i na stavbu nové budovy v Hněvotínské ulici, a návštěvě zasedací místnosti rektorátu třicetiletí absolventi LF UP procházkou přes areál kolejí a náplavku nesoucí jméno Josefa Jařaba došli do Bristolu, kde na ně čekal oběd a kde se dále vzpomínalo a dost možná se i tvořily nové historky pro příští setkání.

Setkání Radicés / Kořeny patří k tradičním akcím, kterými Lékařská fakulta UP udržuje kontakt se svými absolventy, v tomto případě s absolventy třicet let po promoci. První Kořeny se uskutečnily v roce 2014. Kromě toho fakulta organizuje i zlaté promoce svých absolventů po padesáti letech a diamantové promoce po šedesáti letech od dokončení studia. Letošní Diamantová promoce proběhne v sobotu 27. dubna od 11 hodin v Dostavbě Teoretických ústavů LF UP.

Pořádně živo a veselo bylo na Lékařské fakultě UP, na niž se pod hlavičkou tradičního absolventského setkání Radicés / Kořeny vrátili lékařky a lékaři promující před třiceti lety. Členů obce katedry pařebního lékařství, jak kdysi pojmenovali své pracoviště nezařazené ve fakultní Bílé knize, se sešlo přes 120, přičemž dorazili z různých koutů Česka, ale i z Německa, Švýcarska nebo Spojených států. Prohlédli si svoji alma mater, navštívili i rektorát a prošli se městem, především ale zavzpomínali na studentská léta ve studovnách i na večírcích.

Večírků a různých dalších volnočasových studentských aktivit nebylo podle všeho málo. Při procházce přes Envelopu zaznívaly vzpomínky na plavání někoho ze spolužáků v řece Moravě od Letné k Bristolu nebo na „bečky“ na břehu u kolejí.

„Potřebovali jsme nějak odbourávat stres, tak jsme chodili do hospod. A jednou jsme si na sebe vzali bílé pláště a v hospodě jsme založili katedru pařebního lékařství. Někde doma mám stále její zakládací listinu s podpisy zakladatelů. Jako katedra jsme začali pořádat každý rok antiples, ze kterého se stal takový kult, že vždy byly rychle vyprodané lístky. Na škole jsme byli dobrá banda a po promoci nám bylo líto se dále nestýkat, tak jsme s kolegyní Lenkou Ottovou založili takovou tradici a každý druhý rok se potkáváme v Jeseníkách, přijíždí 60 až 90 spolužáků a spolužaček. Navzájem si pomáháme, když je potřeba. Je to skvělé,“ vyprávěl Miroslav Štúr, ortoped a traumatolog, který jako lékař začínal v domovském Šumperku, pak však přesídlil do Německa a po téměř dvaceti letech v nemocnici má nyní soukromou ordinaci blízko Passau.

Když prý ráno vstupoval na lékařské fakultě do velké posluchárny, až ho rozbolelo břicho. „Začínali jsme studovat ještě před revolucí a vzpomínám si, jak na jednu z prvních přednášek přišel nejmenovaný docent a natvrdo nám řekl, že v takovéto sestavě se tu už nesejdeme, že je třeba nás povyhazovat. To nebylo tak milé jako nyní, když nás tu přivítal pan děkan a další. Tehdy jsme měli pocit, že nás neberou vážně. A mimo jiné nám i víceméně zakazovali věnovat se paralelně se studiem sportu. Mezi námi přitom byla řada sportovců, například já hrál hokej,“ dodal.

Ve velké posluchárně Teoretických ústavů účastníky Kořenů přivítal děkan Milan Kolář, který absolventům mimo jiné poděkoval za to, co všechno činí ve prospěch lékařské fakulty a pro šíření jejího dobrého jména, a připomněl, že jsou vždy na fakultě vítáni. „Těší mě, že tu byla jako jeden z předmětů, který jste úspěšně absolvovali, zmíněna patofyziologie, ze které jsem některé z vás zkoušela. Možná si ale i vzpomenete, že jsem podepsaná na vašich diplomech a byla jsem u vašich promocí. Chtěla bych vám popřát do dalších let hodně zdraví, štěstí a úspěchů nejen v profesním, ale i osobním životě,“ pozdravila přítomné Jana Mačáková, emeritní děkanka LF UP a v letech 2000 až 2006 i rektorka UP.

Jako zástupci současného vedení univerzity k absolventům promluvila prorektorka Andrea Hanáčková, která upozornila na Klub absolventů UP i pobídla k podpoře Nadačního fondu UP, a také rektor Martin Procházka, který byl na setkání ve zvláštní pozici. Sám je totiž členem absolventského ročníku 1994.

„Spolužáci, nebudu zastírat, že je na vás tady odspodu od katedry zajímavý pohled. Dokonce i dotazy padají stejné jako před třiceti lety. Chtěl bych poděkovat týmu, který tuto akci pomáhal zorganizovat, a pak především dvěma lidem, kteří náš kolektiv po celá léta udržují jako pacienta ve skvělém stavu – Lence Ottové a Mirkovi Štúrovi,“ řekl rektor, který se ale programu na lékařské fakultě účastnil jen krátce z důvodu účasti na inauguraci nového olomouckého arcibiskupa. Své spolužáky nicméně později přivítal, společně s prorektorem Michalem Malackou, v zasedací místnosti rektorátu.

Rektor přitom nebyl jediný, kdo si během absolventského setkání střihl více rolí. V roce 1994 úspěšně dokončila studium medicíny také Eva Klásková, která jako současná proděkanka LF UP a vedoucí Centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností někdejší spolužáky provedla po svém pracovišti. „Ti dnešní studenti se mají, naučí se spoustu věcí na modelech. To my museli všechno na pacientech…“ zněla jedna z reakcí.

Po prohlídce fakulty, kdy děkan Milan Kolář absolventy upozornil i na stavbu nové budovy v Hněvotínské ulici, a návštěvě zasedací místnosti rektorátu třicetiletí absolventi LF UP procházkou přes areál kolejí a náplavku nesoucí jméno Josefa Jařaba došli do Bristolu, kde na ně čekal oběd a kde se dále vzpomínalo a dost možná se i tvořily nové historky pro příští setkání.

Setkání Radicés / Kořeny patří k tradičním akcím, kterými Lékařská fakulta UP udržuje kontakt se svými absolventy, v tomto případě s absolventy třicet let po promoci. První Kořeny se uskutečnily v roce 2014. Kromě toho fakulta organizuje i zlaté promoce svých absolventů po padesáti letech a diamantové promoce po šedesáti letech od dokončení studia. Letošní Diamantová promoce proběhne v sobotu 27. dubna od 11 hodin v Dostavbě Teoretických ústavů LF UP.

Love numbers describe the induced conservative response of an object subject to the action of an external gravitational field. They offer insight into the body's internal structure, and can be used to test gravity in the strong-field regime. In particular, Linear Love numbers are known to be zero for Schwarzschild black holes in four dimensions. In this talk I show how to extend this result to include nonlinear effects. I define these coefficients as Wilson couplings in the context of the point-particle effective field theory (EFT). After finding an explicit solution for the (static) response of a perturbed Schwarzschild black hole, I perform a matching with the aforementioned EFT, showing that: (i) the vanishing of the linear Love numbers is robust against nonlinear corrections and (ii) the quadratic Love number couplings also vanish.