Agregátor zdrojů

Stovky dětí ve věku od 3 let až do puberty si každoročně užívají letní příměstské tábory s Akademik sport centrem Univerzity Palackého (ASC UP), nazvané Léto dětí. V nabídce jsou pohádková, sportovní i naučná zaměření, registrace byly spuštěny v předchozích dnech. Prázdninové vyžití i bádání nabízí dětem, teenagerům nebo středoškolákům také Pevnost poznání či přírodovědecká nebo pedagogická fakulta.

Příměstské tábory Akademik sport centra UP s tématy Lesní království, Tancování s pohádkami, Angličtina s Medvídkem Pú a desítkami dalších mohou rodiče vybírat pro své ratolesti ve věku už od tří do pěti let v rámci Léta předškoláků „Mrňouskov“. „Děti tráví převážnou většinu času venku, ale zároveň se dodržuje klidový režim po obědě. S dětmi pracují vedoucí pečlivě vybraní pro tuto věkovou kategorii. Program je pestrý od pohybových aktivit, her, hledání pokladů až po výtvarné tvoření,“ přiblížila Hana Vyroubalová z Akademik sport centra.

Léto dětí ASC UP

Bohatou nabídku příměstských táborů od prvního prázdninového dne do posledního nabízí Léto dětí i pro školáky od 6 do 10 let. Ve výběru témat nechybí Cyklotoulky, Divadelní ateliér či Léto v koňském sedle. Léto teenagerů pak zve mládež od 11 do 15 let například na Kanoistiku a rafting, Hunger Games nebo Cestu lukostřelce. Každý týden je v pátek tradičně zakončen vystoupením pro rodiče ve Sportovní hale UP, kde se představí všechny věkové kategorie.

Podrobný rozpis táborů Akademik sport centra na devět turnusů po celý červenec a srpen je k dispozici na webu Léta dětí či v PDF dokumentu.

Bádání i zábava v muzeu vědy

Příměstské vědecko-zábavné science campy pro děti a mládež od sedmi do čtrnácti let nabízí také muzeum vědy Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Děti v nich mohou nejen experimentovat, objevovat, soutěžit a lámat si hlavu nad kvízy, ale také relaxovat v planetáriu a navštívit všechny expozice Pevnosti. „Kromě toho se táborníci zabaví ve venkovním areálu Korunní pevnůstky a v sousední botanické zahradě, vyzkoušejí si role biologů, chemiků, matematiků, výtvarníků, geografů a dalších zajímavých profesí,“ doplnil ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.

Letní školy pro středoškoláky

Pro středoškoláky připravila Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého už na první prázdninový týden pobytovou Letní školu Badatele, která nabízí studentům všech typů středních škol příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. Přednášky, workshopy, praktické ukázky a experimenty povedou odborníci z řad vědců a pedagogů z přírodovědecké fakulty.

Už koncem června mohou středoškoláci od 16 let absolvovat Letní školu optiky, kterou již desátým rokem pořádá Společná laboratoř optiky, společné pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. V tamních laboratořích si mohou na vlastní oči vyzkoušet, jak fungují základní optické principy. Po úspěšném zdolání červnového týdne je možné se na konec srpna přihlásit na další vědeckou úlohu.

Web letních táborů Univerzity Palackého

Příměstské tábory pro děti a mládež pravidelně připravuje například také pedagogická fakulta. Aktuální informace a přehledný souhrn prázdninových aktivit najdete na webu letních táborů Univerzity Palackého.

Stovky dětí ve věku od 3 let až do puberty si každoročně užívají letní příměstské tábory s Akademik sport centrem Univerzity Palackého (ASC UP), nazvané Léto dětí. V nabídce jsou pohádková, sportovní i naučná zaměření, registrace byly spuštěny v předchozích dnech. Prázdninové vyžití i bádání nabízí dětem, teenagerům nebo středoškolákům také Pevnost poznání či přírodovědecká nebo pedagogická fakulta.

Příměstské tábory Akademik sport centra UP s tématy Lesní království, Tancování s pohádkami, Angličtina s Medvídkem Pú a desítkami dalších mohou rodiče vybírat pro své ratolesti ve věku už od tří do pěti let v rámci Léta předškoláků „Mrňouskov“. „Děti tráví převážnou většinu času venku, ale zároveň se dodržuje klidový režim po obědě. S dětmi pracují vedoucí pečlivě vybraní pro tuto věkovou kategorii. Program je pestrý od pohybových aktivit, her, hledání pokladů až po výtvarné tvoření,“ přiblížila Hana Vyroubalová z Akademik sport centra.

Léto dětí ASC UP

Bohatou nabídku příměstských táborů od prvního prázdninového dne do posledního nabízí Léto dětí i pro školáky od 6 do 10 let. Ve výběru témat nechybí Cyklotoulky, Divadelní ateliér či Léto v koňském sedle. Léto teenagerů pak zve mládež od 11 do 15 let například na Kanoistiku a rafting, Hunger Games nebo Cestu lukostřelce. Každý týden je v pátek tradičně zakončen vystoupením pro rodiče ve Sportovní hale UP, kde se představí všechny věkové kategorie.

Podrobný rozpis táborů Akademik sport centra na devět turnusů po celý červenec a srpen je k dispozici na webu Léta dětí či v PDF dokumentu.

Bádání i zábava v muzeu vědy

Příměstské vědecko-zábavné science campy pro děti a mládež od sedmi do čtrnácti let nabízí také muzeum vědy Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Děti v nich mohou nejen experimentovat, objevovat, soutěžit a lámat si hlavu nad kvízy, ale také relaxovat v planetáriu a navštívit všechny expozice Pevnosti. „Kromě toho se táborníci zabaví ve venkovním areálu Korunní pevnůstky a v sousední botanické zahradě, vyzkoušejí role biologů, chemiků, matematiků, výtvarníků, geografů a dalších zajímavých profesí,“ doplnil ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.

Letní školy pro středoškoláky

Pro středoškoláky připravila Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého už na první prázdninový týden pobytovou Letní školu Badatele, která nabízí studentům všech typů středních škol příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. Přednášky, workshopy, praktické ukázky a experimenty povedou odborníci z řad vědců a pedagogů z přírodovědecké fakulty.

Už koncem června mohou středoškoláci od 16 let absolvovat Letní školu optiky, kterou již desátým rokem pořádá Společná laboratoř optiky, společné pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. V tamních laboratořích si mohou na vlastní oči vyzkoušet, jak fungují základní optické principy. Po úspěšném zdolání červnového týdne je možné se na konec srpna přihlásit na další vědeckou úlohu.

Web letních táborů Univerzity Palackého

Příměstské tábory pro děti a mládež pravidelně připravuje například také pedagogická fakulta. Aktuální informace a přehledný souhrn prázdninových aktivit najdete na webu letních táborů Univerzity Palackého.

Průvodcem pro akademiky, výzkumníky i pro odborníky působící ve vzdělávací, klinické, poradenské či psychoterapeutické praxi, kteří se zabývají problematikou online závislostí, může být nová monografie s názvem Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů: Teoretická východiska, diagnostika a strategie intervence. Má jednoduché a jasné cíle: přispět k pochopení široké oblasti závislostí a pomoci přiblížit se bezpečnějšímu a zdravějšímu digitálnímu prostředí.

Do medicínského slovníku vstoupil termín závislost na internetu v polovině 90. let 20. století. Od té doby roste počet vědeckých prací, které se zabývají jak nadměrným a závislostním užíváním internetu, tak i těch, které se věnují dílčím oblastem daného tématu. Důkladný a komplexní pohled na danou problematiku nově nabídly odborné veřejnosti Jaroslava Suchá, Eva Aigelová, Helena Pipová, Miroslav Charvát, Martin Dolejš a studentky Nikol Václavková a Terezie Babilonová z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, když vydali monografii s názvem Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů: Teoretická východiska, diagnostika a strategie intervence.

Zajímavá publikace, která doposud českému trhu chyběla, je aktuálním shrnutím rozsáhlé problematiky z oblasti kyberprostoru. Předkládá ucelený rámec od definice základních pojmů přes teoretická východiska, diagnostiku a administraci metod až po specifické strategie prevence a intervence. S důrazem na multidisciplinární přístup vyzdvihuje význam časné intervence, specializovaného vzdělávání odborníků a potřebu individualizované péče. Představuje nejen teoretický základ pro studium nezdravého užívání u vybraných technologií, ale i praktické návody pro odborníky, rodiče a všechny, kteří se s oblastí problémového užívání digitálních technologií setkávají. Významně tím přispívá k rozvoji efektivních preventivních a intervenčních programů v této oblasti.

„Naším cílem bylo na základě nejnovějších poznatků poskytnout teoretické ukotvení, definovat základní pojmy, informovat o hlavních charakteristikách jednotlivých fenoménů a představit psychodiagnostické metody pro screeningové zhodnocení této problematiky. Mým osobním přáním je, aby monografie přispěla k pochopení široké oblasti závislostí a mohla tak pomoci přiblížit se bezpečnějšímu a zdravějšímu digitálnímu prostředí,“ uvedla za autorský kolektiv Jaroslava Suchá z katedry psychologie FF UP.

V jednotlivých kapitolách více než 200stránkové knihy se její autoři věnují závislosti na technologiích a poskytují vymezení informačních a komunikačních technologií (ICT), zároveň například vědeckým poznatkům závislostí, které se tradičně zaměřovaly na návykové látky, ale v posledních desetiletích se stále více zaměřují i na behaviorální závislosti, včetně závislosti na technologiích. Odborníci si v knize všímají i významu marketingu v digitálním věku, kdy umělá inteligence a strojové učení umožňují personalizaci obsahu a optimalizaci marketingových kampaní, a diskutují i o potenciálních nevýhodách, jakými jsou etická dilemata a rizika nadměrné personalizace, jež mohou vést k excesivnímu užívání technologií. Monografie obsahuje i informace o specifikách dospívání – odborníci v této souvislosti zdůrazňují, že digitální technologie mohou vyhovovat potřebám dospívajících, kteří touží po sounáležitosti, uznání a úspěchu, což je činí zvláště lákavými a potenciálně rizikovými. V knize jsou informace i o genderových rozdílech v užívání digitálních technologií.

Nová odborná publikace, na níž pracovali psychologové z katedry psychologie FF UP, představuje i několik teoretických modelů závislosti na internetu, jež jsou spojeny s různými riziky včetně kyberšikany, sextingu a dalších forem problematického online chování. Autoři se v ní zaměřují i na sociální sítě, které jsou v dnešní době velmi populární a ovlivňují různé věkové skupiny. Čtenáři se nabízí i shrnutí rizik spojených s jejich používáním, včetně psychických a fyzických, zdravotních problémů, jako jsou úzkost, deprese či stres. Kniha se věnuje zároveň fenoménu závislosti na hraní digitálních her, které se stávají významnou volnočasovou aktivitou. Okrajově se pak i zabývá závislostí na chytrých telefonech. Nechybí v ní i kapitola, věnující se administraci diagnostických metod i kapitola, v níž se odborníci věnují preventivním a intervenčním opatřením, zejména v rámci vzdělávacího systému.

Publikace vznikla za podpory Nadace Sirius v rámci projektu Tvorba metodických postupů pro práci s dospívajícími ohroženými problémovým a závislostním užíváním internetu, digitálních her a sociálních sítí podpořeného ve XII. Grantovém řízení na téma: Rozvoj služeb pro děti ohrožené nadměrným používáním technologií a technologickými závislostmi.

Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů: Teoretická východiska, diagnostika a strategie intervence. Autoři: Jaroslava Suchá, Eva Aigelová, Helena Pipová, Miroslav Charvát, Martin Dolejš, Nikol Václavková, Terezie Babilonová. Praha: Togga, 2024. Vydáno ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Monografii lze volně stáhnout zde.

Průvodcem pro akademiky, výzkumníky i pro odborníky působící ve vzdělávací, klinické, poradenské či psychoterapeutické praxi, kteří se zabývají problematikou online závislostí, může být nová monografie s názvem Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů: Teoretická východiska, diagnostika a strategie intervence. Má jednoduché a jasné cíle: přispět k pochopení široké oblasti závislostí a pomoci přiblížit se bezpečnějšímu a zdravějšímu digitálnímu prostředí.

Do medicínského slovníku vstoupil termín závislost na internetu v polovině 90. let 20. století. Od té doby roste počet vědeckých prací, které se zabývají jak nadměrným a závislostním užíváním internetu, tak i těch, které se věnují dílčím oblastem daného tématu. Důkladný a komplexní pohled na danou problematiku nově nabídly odborné veřejnosti Jaroslava Suchá, Eva Aigelová, Helena Pipová, Miroslav Charvát, Martin Dolejš a studentky Nikol Václavková a Terezie Babilonová z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, když vydali monografii s názvem Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů: Teoretická východiska, diagnostika a strategie intervence.

Zajímavá publikace, která doposud českému trhu chyběla, je aktuálním shrnutím rozsáhlé problematiky z oblasti kyberprostoru. Předkládá ucelený rámec od definice základních pojmů přes teoretická východiska, diagnostiku a administraci metod až po specifické strategie prevence a intervence. S důrazem na multidisciplinární přístup vyzdvihuje význam časné intervence, specializovaného vzdělávání odborníků a potřebu individualizované péče. Představuje nejen teoretický základ pro studium nezdravého užívání u vybraných technologií, ale i praktické návody pro odborníky, rodiče a všechny, kteří se s oblastí problémového užívání digitálních technologií setkávají. Významně tím přispívá k rozvoji efektivních preventivních a intervenčních programů v této oblasti.

„Naším cílem bylo na základě nejnovějších poznatků poskytnout teoretické ukotvení, definovat základní pojmy, informovat o hlavních charakteristikách jednotlivých fenoménů a představit psychodiagnostické metody pro screeningové zhodnocení této problematiky. Mým osobním přáním je, aby monografie přispěla k pochopení široké oblasti závislostí a mohla tak pomoci přiblížit se bezpečnějšímu a zdravějšímu digitálnímu prostředí,“ uvedla za autorský kolektiv Jaroslava Suchá z katedry psychologie FF UP.

V jednotlivých kapitolách více než 200stránkové knihy se její autoři věnují závislosti na technologiích a poskytují vymezení informačních a komunikačních technologií (ICT), zároveň například vědeckým poznatkům závislostí, které se tradičně zaměřovaly na návykové látky, ale v posledních desetiletích se stále více zaměřují i na behaviorální závislosti, včetně závislosti na technologiích. Odborníci si v knize všímají i významu marketingu v digitálním věku, kdy umělá inteligence a strojové učení umožňují personalizaci obsahu a optimalizaci marketingových kampaní, a diskutují i o potenciálních nevýhodách, jakými jsou etická dilemata a rizika nadměrné personalizace, jež mohou vést k excesivnímu užívání technologií. Monografie obsahuje i informace o specifikách dospívání – odborníci v této souvislosti zdůrazňují, že digitální technologie mohou vyhovovat potřebám dospívajících, kteří touží po sounáležitosti, uznání a úspěchu, což je činí zvláště lákavými a potenciálně rizikovými. V knize jsou informace i o genderových rozdílech v užívání digitálních technologií.

Nová odborná publikace, na níž pracovali psychologové z katedry psychologie FF UP, představuje i několik teoretických modelů závislosti na internetu, jež jsou spojeny s různými riziky včetně kyberšikany, sextingu a dalších forem problematického online chování. Autoři se v ní zaměřují i na sociální sítě, které jsou v dnešní době velmi populární a ovlivňují různé věkové skupiny. Čtenáři se nabízí i shrnutí rizik spojených s jejich používáním, včetně psychických a fyzických, zdravotních problémů, jako jsou úzkost, deprese či stres. Kniha se věnuje zároveň fenoménu závislosti na hraní digitálních her, které se stávají významnou volnočasovou aktivitou. Okrajově se pak i zabývá závislostí na chytrých telefonech. Nechybí v ní i kapitola, věnující se administraci diagnostických metod i kapitola, v níž se odborníci věnují preventivním a intervenčním opatřením, zejména v rámci vzdělávacího systému.

Publikace vznikla za podpory Nadace Sirius v rámci projektu Tvorba metodických postupů pro práci s dospívajícími ohroženými problémovým a závislostním užíváním internetu, digitálních her a sociálních sítí podpořeného ve XII. Grantovém řízení na téma: Rozvoj služeb pro děti ohrožené nadměrným používáním technologií a technologickými závislostmi.

Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů: Teoretická východiska, diagnostika a strategie intervence. Autoři: Jaroslava Suchá, Eva Aigelová, Helena Pipová, Miroslav Charvát, Martin Dolejš, Nikol Václavková, Terezie Babilonová. Praha: Togga, 2024. Vydáno ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Monografii lze volně stáhnout zde.

Mezi tradiční jarní akce pořádané v prostorách Pedagogické fakulty Univerzity Palackého patří Olomoucké speciálněpedagogické dny, organizované Ústavem speciálněpedagogických studií. Letošní Dny byly uspořádány ve dnech 19.–20. března a desáté narozeniny oslavily velkolepě. Prvním důvodem k oslavě byl fakt, že zaštítily hned tři souběžné akce – XXIII. Mezinárodní konferenci k problematice osob se specifickými potřebami, XI. Konferenci mladých vědeckých pracovníků a také IX. Dramaterapeutickou konferenci.

Pásmo konferencí, kterých se zúčastnilo téměř dvě stě aktivních i pasivních účastníků, zahájil vedle ředitele Ústavu speciálněpedagogických studií Jiřího Langera také děkan pedagogické fakulty Vojtech Regec. Po zahájení odehrálo své představení divadlo Tyátr ModroDiv, poté navázaly odborné příspěvky pozvaných hostů z řad speciálních pedagogů a dalších profesionálů z příbuzných oborů, včetně architektury a psychoterapie.

Olomoucké speciálněpedagogické dny otevřeli Kateřina Vitásková, Jan Tomandl, Iva Jungwirthová, Jiří Drahota a Jiří Kantor s Miloslavem Klugarem, kteří svými rozmanitými příspěvky uvedli posluchače z řad studentů, akademiků i odborníků z praxe do tématu konference – Spirály poznání. Tuto spirálu se poté organizátorům dařilo roztáčet i v následujících částech konference.

Druhým dárkem, který si konference nadělila, byla posterová sekce. Uskutečnila se v novém formátu, který spočíval v krátkém představení posteru před celým konferenčním plénem následovaném standardní prezentací před panely a individuálními konzultacemi. Kromě toho měli všichni zaregistrovaní účastníci konference možnost hlasovat v soutěži o nejlepší poster. První místo v soutěži obsadila Karolína Tvarůžková z domovského pracoviště. „Tento formát posterové části se bezesporu osvědčil, postery tak přitáhly mnohem více účastníků konference a my jej proto zařadíme i na konference příští,“ uvedl Jiří Langer.

Následující hodiny prvního dne konference byly vyplněny nejen odbornými příspěvky přednesenými domácími i zahraničními účastníky, ale i workshopem pořádaným pedagogy katedry aplikovaných pohybových aktivit FTK UP a filmovým představením Tloskov Fiction doprovázeným besedou s herci.

Souběžně s XXIII. Mezinárodní konferencí k problematice osob se specifickými potřebami probíhala Dramaterapeutická konference, kterou svým odborným příspěvkem uvedla Barbora Kováčová. Následovaly divadelní workshopy a představení divadel Tyátr ModroDiv ze Zlína a Bílá Holubice z Ostravy. Workshopy poté vedli Patrik Krebs z bratislavského Divadla bez domova a Ivana Lessner Lištiaková působící na University of Suffolk ve Velké Británii.

Druhý den konference byl věnován XI. Konferenci mladých vědeckých pracovníků, jež byla neformálně zahájena představením Lotrando a Zubejda Divadelního spolku Dominika Kokory, o odborný úvod se postarala Hana Bundilová z katedry fyzioterapie FTK UP. Následující hodiny konference zaplnili svými odbornými příspěvky z oblasti svého bádání většinou studenti doktorských studijních programů. 

"Díky všem účastníkům, předneseným příspěvkům, workshopům a diskuzím jsme během dvou dnů ukázali, že speciální pedagogika není ve svém působení osamocena a že podpora osob se speciálními potřebami může pomocí spirály, nejen poznání, ale také multidisciplinárních týmů, skutečně plnit své poslání,“ uzavřel ředitel Ústavu speciálněpedagogických studií Jiří Langer.

Mezi tradiční jarní akce pořádané v prostorách Pedagogické fakulty Univerzity Palackého patří Olomoucké speciálněpedagogické dny, organizované Ústavem speciálněpedagogických studií. Letošní Dny byly uspořádány ve dnech 19.–20. března a desáté narozeniny oslavily velkolepě. Prvním důvodem k oslavě byl fakt, že zaštítily hned tři souběžné akce – XXIII. Mezinárodní konferenci k problematice osob se specifickými potřebami, XI. Konferenci mladých vědeckých pracovníků a také IX. Dramaterapeutickou konferenci.

Pásmo konferencí, kterých se zúčastnilo téměř dvě stě aktivních i pasivních účastníků, zahájil vedle ředitele Ústavu speciálněpedagogických studií Jiřího Langera také děkan pedagogické fakulty Vojtech Regec. Po zahájení odehrálo své představení divadlo Tyátr ModroDiv, poté navázaly odborné příspěvky pozvaných hostů z řad speciálních pedagogů a dalších profesionálů z příbuzných oborů, včetně architektury a psychoterapie.

Olomoucké speciálněpedagogické dny otevřeli Kateřina Vitásková, Jan Tomandl, Iva Jungwirthová, Jiří Drahota a Jiří Kantor s Miloslavem Klugarem, kteří svými rozmanitými příspěvky uvedli posluchače z řad studentů, akademiků i odborníků z praxe do tématu konference – Spirály poznání. Tuto spirálu se poté organizátorům dařilo roztáčet i v následujících částech konference.

Druhým dárkem, který si konference nadělila, byla posterová sekce. Uskutečnila se v novém formátu, který spočíval v krátkém představení posteru před celým konferenčním plénem následovaném standardní prezentací před panely a individuálními konzultacemi. Kromě toho měli všichni zaregistrovaní účastníci konference možnost hlasovat v soutěži o nejlepší poster. První místo v soutěži obsadila Karolína Tvarůžková z domovského pracoviště. „Tento formát posterové části se bezesporu osvědčil, postery tak přitáhly mnohem více účastníků konference a my jej proto zařadíme i na konference příští,“ uvedl Jiří Langer.

Následující hodiny prvního dne konference byly vyplněny nejen odbornými příspěvky přednesenými domácími i zahraničními účastníky, ale i workshopem pořádaným pedagogy katedry aplikovaných pohybových aktivit FTK UP a filmovým představením Tloskov Fiction doprovázeným besedou s herci.

Souběžně s XXIII. Mezinárodní konferencí k problematice osob se specifickými potřebami probíhala Dramaterapeutická konference, kterou svým odborným příspěvkem uvedla Barbora Kováčová. Následovaly divadelní workshopy a představení divadel Tyátr ModroDiv ze Zlína a Bílá Holubice z Ostravy. Workshopy poté vedli Patrik Krebs z bratislavského Divadla bez domova a Ivana Lessner Lištiaková působící na University of Suffolk ve Velké Británii.

Druhý den konference byl věnován XI. Konferenci mladých vědeckých pracovníků, jež byla neformálně zahájena představením Lotrando a Zubejda Divadelního spolku Dominika Kokory, o odborný úvod se postarala Hana Bundilová z katedry fyzioterapie FTK UP. Následující hodiny konference zaplnili svými odbornými příspěvky z oblasti svého bádání většinou studenti doktorských studijních programů. 

"Díky všem účastníkům, předneseným příspěvkům, workshopům a diskuzím jsme během dvou dnů ukázali, že speciální pedagogika není ve svém působení osamocena a že podpora osob se speciálními potřebami může pomocí spirály, nejen poznání, ale také multidisciplinárních týmů, skutečně plnit své poslání,“ uzavřel ředitel Ústavu speciálněpedagogických studií Jiří Langer.

Čím vším se zabývají vědci a vědkyně na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, dá opět nahlédnout Vědecký stand-up. Jeho páté pokračování se v aule fakulty uskuteční ve středu 10. dubna od 14 hodin. Mluvit se tentokrát bude o textech Dietricha von Hildebranda nebo životním stylu českých dětí a mládeže.

Svoji práci během 15minutových prezentací představí Jana Plátová, Martin Cajthaml, Dominik Opatrný a Michal Kalman.

Jana Plátová z katedry biblických věd, která v současnosti předsedá Akademickému senátu CMTF UP, pohovoří o alternativním textu Markova evangelia v Klementově homilii Quis dives salvetur?, který se liší od dnešního kanonického znění. Další teologické téma nabídne vedoucí katedry systematické teologie a proděkan pro zahraničí Dominik Opatrný, který se zaměří na kontroverze související s tzv. porciunkulovým zázrakem.

Martin Cajthaml, vedoucí katedry filozofie a patrologie a proděkan pro vědu a výzkum, návštěvníky stand-upu seznámí s edičním projektem, jehož cílem je zpřístupnit rozsáhlé materiály k problematice mravního zla z pozůstalosti fenomenologa Dietricha von Hildebranda. Čtvrtým vystupujícím pak bude Michal Kalman z Institutu sociálního zdraví (OUSHI), který představí mezinárodní studii o zdraví a životním stylu dětí a školáků HBSC.

Na čtvrthodinové prezentace vědecké práce naváže diskuze, při níž se diváci budou moci všech přednášejících zeptat na vše, co je bude zajímat.

Vědecký stand-up se na CMTF UP uskuteční již popáté, zváni jsou nejen studenti a zaměstnanci fakulty, ale i zájemci z dalších součástí univerzity i z veřejnosti. „Vidím v této akci příležitost k tomu, abychom se z práce a úspěchů našich kolegů mohli radovat a také poučit,“ dodala proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy Marta Lucie Cincialová.

Čím vším se zabývají vědci a vědkyně na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, dá opět nahlédnout Vědecký stand-up. Jeho páté pokračování se v aule fakulty uskuteční ve středu 10. dubna od 14 hodin. Mluvit se tentokrát bude o textech Dietricha von Hildebranda nebo životním stylu českých dětí a mládeže.

Svoji práci během 15minutových prezentací představí Jana Plátová, Martin Cajthaml, Dominik Opatrný a Michal Kalman.

Jana Plátová z katedry biblických věd, která v současnosti předsedá Akademickému senátu CMTF UP, pohovoří o alternativním textu Markova evangelia v Klementově homilii Quis dives salvetur?, který se liší od dnešního kanonického znění. Další teologické téma nabídne vedoucí katedry systematické teologie a proděkan pro zahraničí Dominik Opatrný, který se zaměří na kontroverze související s tzv. porciunkulovým zázrakem.

Martin Cajthaml, vedoucí katedry filozofie a patrologie a proděkan pro vědu a výzkum, návštěvníky stand-upu seznámí s edičním projektem, jehož cílem je zpřístupnit rozsáhlé materiály k problematice mravního zla z pozůstalosti fenomenologa Dietricha von Hildebranda. Čtvrtým vystupujícím pak bude Michal Kalman z Institutu sociálního zdraví (OUSHI), který představí mezinárodní studii o zdraví a životním stylu dětí a školáků HBSC.

Na čtvrthodinové prezentace vědecké práce naváže diskuze, při níž se diváci budou moci všech přednášejících zeptat na vše, co je bude zajímat.

Vědecký stand-up se na CMTF UP uskuteční již popáté, zváni jsou nejen studenti a zaměstnanci fakulty, ale i zájemci z dalších součástí univerzity i z veřejnosti. „Vidím v této akci příležitost k tomu, abychom se z práce a úspěchů našich kolegů mohli radovat a také poučit,“ dodala proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy Marta Lucie Cincialová.

Dear colleagues, we would like to invite you to the seminar of Division of Elementary Particle Physics of Institute of Physics, presented by Petr Baroň. For more info, please see invitation.

Vážení kolegové, dovolujeme si Vás pozvat na seminář Sekce fyziky elementárních částic, který přednese Petr Baroň. Více informací naleznete v pozvánce.

Postavil před mezinárodní tribunál prvního válečného zločince konfliktu v bývalé Jugoslávii a také například ví, co obnáší odkrývání masového hrobu. Vladimír Dzuro, který byl dlouhá léta jediným českým vyšetřovatelem pracujícím u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, bude hostem právnické fakulty.

Přijíždí na pozvání katedry mezinárodního a evropského práva a Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) s dokumentárním filmem Vyšetřovatel.

Setkání s Vladimírem Dzurem se uskuteční 9. dubna od 17:00 v aule Právnické fakulty UP. Nejprve bude promítnut film a poté na něj naváže diskuze. „Vladimír Dzuro v dokumentu přijíždí na místa svého vyšetřování v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku, díky čemuž mají diváci možnost naslechnout fragmentům dávných příběhů a potkat klíčové osoby a svědky z jeho případů,“ představuje film producentka Hana Blaha Šilarová. Dokument režiséra Viktora Portela vznikl v produkci společnosti Frame Films, v koprodukci s Českou televizí společnostmi Restart, Hrvatska Radiotelevizija, Al Jazeera Balkans a Post Bellum.

Promítání dokumentu Vyšetřovatel s následnou diskuzí

9. dubna | od 17:00 | aula PF UP
Vzhledem k omezené kapacitě je nutná rezervace míst předem přes jednoduchý formulář.

Následnou diskuzi bude moderovat Petr Stejskal z katedry mezinárodního a evropského práva. „Mluvit se bude například o právních aspektech zatčení starosty Vukovaru Dokmanoviće, o tom, k jakému došlo vývoji v postupech při vyšetřování válečných zločinů nebo jak se dívat na současné krize a výzvy optikou dlouhodobé perspektivy. Zváni jsou kolegové, studenti a všichni zájemci o téma,“ dodal.

Vzhledem k omezené kapacitě je nutná rezervace míst předem přes jednoduchý formulář.

Vladimír Dzuro se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii, od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Do nedávna pak vedl kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. Na olomouckou právnickou fakultu přijede po druhé. V roce 2021 vystoupil s přednáškou Smrtící propaganda – fake news v post-konfliktním prostředí. Více informací o českém kriminalistovi zde.

Postavil před mezinárodní tribunál prvního válečného zločince konfliktu v bývalé Jugoslávii a také například ví, co obnáší odkrývání masového hrobu. Vladimír Dzuro, který byl dlouhá léta jediným českým vyšetřovatelem pracujícím u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, bude hostem právnické fakulty.

Přijíždí na pozvání katedry mezinárodního a evropského práva a Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) s dokumentárním filmem Vyšetřovatel.

Setkání s Vladimírem Dzurem se uskuteční 9. dubna od 17:00 v aule Právnické fakulty UP. Nejprve bude promítnut film a poté na něj naváže diskuze. „Vladimír Dzuro v dokumentu přijíždí na místa svého vyšetřování v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku, díky čemuž mají diváci možnost naslechnout fragmentům dávných příběhů a potkat klíčové osoby a svědky z jeho případů,“ představuje film producentka Hana Blaha Šilarová. Dokument režiséra Viktora Portela vznikl v produkci společnosti Frame Films, v koprodukci s Českou televizí společnostmi Restart, Hrvatska Radiotelevizija, Al Jazeera Balkans a Post Bellum.

Promítání dokumentu Vyšetřovatel s následnou diskuzí

9. dubna | od 17:00 | aula PF UP
Vzhledem k omezené kapacitě je nutná rezervace míst předem přes jednoduchý formulář.

Následnou diskuzi bude moderovat Petr Stejskal z katedry mezinárodního a evropského práva. „Mluvit se bude například o právních aspektech zatčení starosty Vukovaru Dokmanoviće, o tom, k jakému došlo vývoji v postupech při vyšetřování válečných zločinů nebo jak se dívat na současné krize a výzvy optikou dlouhodobé perspektivy. Zváni jsou kolegové, studenti a všichni zájemci o téma,“ dodal.

Vzhledem k omezené kapacitě je nutná rezervace míst předem přes jednoduchý formulář.

Vladimír Dzuro se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii, od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Do nedávna pak vedl kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. Na olomouckou právnickou fakultu přijede po druhé. V roce 2021 vystoupil s přednáškou Smrtící propaganda – fake news v post-konfliktním prostředí. Více informací o českém kriminalistovi zde.

Domain wall networks arise in several new physics models and lead to many observable cosmological signatures: gravitational waves, primordial black holes among others. A proper calculation of these signals is an interesting but challenging problem. I will present recent progress on the topic and some phenomenological applications.

Domain wall networks arise in several new physics models and lead to many observable cosmological signatures: gravitational waves, primordial black holes among others. A proper calculation of these signals is an interesting but challenging problem. I will present recent progress on the topic and some phenomenological applications.

Velikonoční svátky máme spojené s příchodem jara, nového života, s novým začátkem. V křesťanském smyslu jsou to svátky boje a vítězství, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Znamenají tyto dávné události něco pro nás dnes?

Situace ve světě nás může právem zneklidňovat. Na mnoha místech světa se válčí a ukončení bojů zatím není na dohled. Přestože jich nejsme přímo účastni, nejsme a nemůžeme být lhostejní k utrpení, které přinášejí, a různým způsobem projevujeme svou solidaritu a podle svých možností poskytujeme pomoc potřebným.

Velikonoce pro nás jsou – nebo mohou být – zdrojem naděje. Ta hlavní válka už byla vybojována. Bůh ukázal, že zlo není všemocné a nemá poslední slovo. Křesťané čerpají naději právě z této víry. Jsme pozorovateli jednotlivých bojů, ale boj mezi dobrem a zlem už má vítěze. Z této víry mohou čerpat všichni.

Podobnou nadějí nás naplňuje jaro, když vidíme, jak se probouzí příroda k novému životu. Je tedy příznačné, že slavíme Velikonoce právě v tomto období. Velikonoce jako svátky probouzejícího se života ukazují na naději, která může vstoupit do života každého z nás.

 

Vít Hušek

děkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP

Velikonoční svátky máme spojené s příchodem jara, nového života, s novým začátkem. V křesťanském smyslu jsou to svátky boje a vítězství, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Znamenají tyto dávné události něco pro nás dnes?

Situace ve světě nás může právem zneklidňovat. Na mnoha místech světa se válčí a ukončení bojů zatím není na dohled. Přestože jich nejsme přímo účastni, nejsme a nemůžeme být lhostejní k utrpení, které přinášejí, a různým způsobem projevujeme svou solidaritu a podle svých možností poskytujeme pomoc potřebným.

Velikonoce pro nás jsou – nebo mohou být – zdrojem naděje. Ta hlavní válka už byla vybojována. Bůh ukázal, že zlo není všemocné a nemá poslední slovo. Křesťané čerpají naději právě z této víry. Jsme pozorovateli jednotlivých bojů, ale boj mezi dobrem a zlem už má vítěze. Z této víry mohou čerpat všichni.

Podobnou nadějí nás naplňuje jaro, když vidíme, jak se probouzí příroda k novému životu. Je tedy příznačné, že slavíme Velikonoce právě v tomto období. Velikonoce jako svátky probouzejícího se života ukazují na naději, která může vstoupit do života každého z nás.

 

Vít Hušek

děkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP

Tělocvična Hynaisova se opět po roce stala dějištěm Přeboru Univerzity Palackého ve šplhu na laně. Dvacátého ročníku sportovní události, kterou pořádá katedra sportu Fakulty tělesné kultury UP, se zúčastnilo šest desítek žen a přes osmdesát mužů nejen z univerzity, ale i olomouckých středních škol. Nejúspěšnějším účastníkem se stal Aleš Březina, který vyhrál v obou mužských kategoriích.

Student tělesné výchovy a výchovy ke zdraví zdolal 4,5metrové lano za 3,79 sekundy, do výšky 8 metrů pak na druhý pokus vyšplhal v čase 8,76 sekundy. V obou případech byl rychlejší než vloni, kdy obsadil druhé, respektive třetí místo. „Musím říci, že jsem si myslel, že to bude horší, od loňska jsem totiž nabral dvě až tři kila. Navíc tu byl konkurent Honza Rolenc, který vyhrál vloni, a silní byli i prváci, kteří měli dobré časy. Měl jsem co dělat, abych je předehnal. Ale je fakt, že jsem na přebor poslední tři týdny trénoval, to určitě udělalo své,“ uvedl dvojnásobný vítěz.

Dvakrát na stupně vítězů vystoupal také Jan Kohoutek ze Střední průmyslové školy strojnické Olomouc, a to jako druhý na „čtyřce“ a třetí na „osmičce“. Druhé místo na 8metrovém laně obsadil zmíněný loňský vítěz Jan Rolenc.

Ženy závodily pouze na 4,5metrovém laně. Ve šplhu volnou technikou vyhrála Amálie Drahotuská z Gymnázia Olomouc-Hejčín s časem 4,28 sekundy, za ní se umístila studentka tělesné výchovy a biologie Tereza Wittassková, která dohmátla za 4,94 sekundy. „Vůbec nejsem zvyklá šplhat na laně, vlastně naposledy jsem šplhala na základce, ale na tyči. S nějakým umístěním, natož s druhým místem, jsem vůbec nepočítala, takže mám radost. Určitě to půjdu oslavit,“ komentovala studentka FTK, která se věnuje atletice.

Pouze čtyři účastnice se pak zapojily do závodu ve šplhu ze sedu bez přírazu, v němž se opět umístila, tentokrát však na třetím místě, gymnazistka Amálie Drahotuská. Nejrychlejší byla studentka tělesné výchovy a biologie Tina Valeriánová s časem 12,39 sekundy.

Vítězky a vítězové obdrželi medaile, diplomy a drobné pozornosti, Soňa Formánková a Jiří Buben z pořádající katedry sportu předávali také symbolické poukazy na finanční cenu děkana FTK UP.

„Dvacátý ročník přeboru ve šplhu se povedl, jsem moc spokojený. Oproti loňsku se zvedla úroveň, ženy i muži na prvních místech předvedli pěkné výkony, zhruba o sekundu lepší, na druhou stranu se zmenšil počet těch, kteří nevyšplhali. Tradičně skvělá byla atmosféra, účastníci se navzájem podporovali, i když to někomu zrovna nešlo. Také mě těší, že se závod dostává více do povědomí v Olomouci a že se účastní i závodníci ze středních škol. Open závod bychom příště chtěli udělat větší,“ shrnul Jiří Buben.

Kromě samotného měření sil na lanech došlo v tělocvičně Hynaisova i na připomínku jednoho významného sportovního výročí. Před sto lety získal Bedřich Šupčík v Paříži první československou olympijskou medaili – a to právě ve šplhu na laně. U příležitosti tohoto výročí bude šplh zařazen do programu letošních Českých akademických her, které se konají na konci června v Liberci.

Přehled vítězů Přeboru UP ve šplhu na laně 2024:

ženy 4,5 m volná technika

1. Amálie Drahotuská, Gymnázium Olomouc-Hejčín – 4,28

2. Tereza Wittassková, FTK – 4,94

3. Zuzana Jonášová, FTK – 5,38

+ cena děkana:

Daniela Jozlová, FTK – 5,89

ženy 4,5 m ze sedu

1. Tina Valeriánová, FTK – 12,39

2. Tereza Kräuterová, FTK – 13,26

3. Amálie Drahotuská, Olomouc-Hejčín – 13,40

muži 4,5 m

1. Aleš Březina, FTK – 3,79

2. Jan Kohoutek, SPŠ strojnická Olomouc – 3,87

3. Josef Losse, Olomouc-Hejčín – 4,41

+ cena děkana:

Benjamin Jakob, FTK – 4,65

Mikeš Cahel, FTK – 4,98

Jan Ševčík, FTK – 5,09

muži 8 m

1. Aleš Březina, FTK – 8,76

2. Jan Rolenc, FTK – 9,66

3. Jan Kohoutek, SPŠ strojnická Olomouc – 11,83

Tělocvična Hynaisova se opět po roce stala dějištěm Přeboru Univerzity Palackého ve šplhu na laně. Dvacátého ročníku sportovní události, kterou pořádá katedra sportu Fakulty tělesné kultury UP, se zúčastnilo šest desítek žen a přes osmdesát mužů nejen z univerzity, ale i olomouckých středních škol. Nejúspěšnějším účastníkem se stal Aleš Březina, který vyhrál v obou mužských kategoriích.

Student tělesné výchovy a výchovy ke zdraví zdolal 4,5metrové lano za 3,79 sekundy, do výšky 8 metrů pak na druhý pokus vyšplhal v čase 8,76 sekundy. V obou případech byl rychlejší než vloni, kdy obsadil druhé, respektive třetí místo. „Musím říci, že jsem si myslel, že to bude horší, od loňska jsem totiž nabral dvě až tři kila. Navíc tu byl konkurent Honza Rolenc, který vyhrál vloni, a silní byli i prváci, kteří měli dobré časy. Měl jsem co dělat, abych je předehnal. Ale je fakt, že jsem na přebor poslední tři týdny trénoval, to určitě udělalo své,“ uvedl dvojnásobný vítěz.

Dvakrát na stupně vítězů vystoupal také Jan Kohoutek ze Střední průmyslové školy strojnické Olomouc, a to jako druhý na „čtyřce“ a třetí na „osmičce“. Druhé místo na 8metrovém laně obsadil zmíněný loňský vítěz Jan Rolenc.

Ženy závodily pouze na 4,5metrovém laně. Ve šplhu volnou technikou vyhrála Amálie Drahotuská z Gymnázia Olomouc-Hejčín s časem 4,28 sekundy, za ní se umístila studentka tělesné výchovy a biologie Tereza Wittassková, která dohmátla za 4,94 sekundy. „Vůbec nejsem zvyklá šplhat na laně, vlastně naposledy jsem šplhala na základce, ale na tyči. S nějakým umístěním, natož s druhým místem, jsem vůbec nepočítala, takže mám radost. Určitě to půjdu oslavit,“ komentovala studentka FTK, která se věnuje atletice.

Pouze čtyři účastnice se pak zapojily do závodu ve šplhu ze sedu bez přírazu, v němž se opět umístila, tentokrát však na třetím místě, gymnazistka Amálie Drahotuská. Nejrychlejší byla studentka tělesné výchovy a biologie Tina Valeriánová s časem 12,39 sekundy.

Vítězky a vítězové obdrželi medaile, diplomy a drobné pozornosti, Soňa Formánková a Jiří Buben z pořádající katedry sportu předávali také symbolické poukazy na finanční cenu děkana FTK UP.

„Dvacátý ročník přeboru ve šplhu se povedl, jsem moc spokojený. Oproti loňsku se zvedla úroveň, ženy i muži na prvních místech předvedli pěkné výkony, zhruba o sekundu lepší, na druhou stranu se zmenšil počet těch, kteří nevyšplhali. Tradičně skvělá byla atmosféra, účastníci se navzájem podporovali, i když to někomu zrovna nešlo. Také mě těší, že se závod dostává více do povědomí v Olomouci a že se účastní i závodníci ze středních škol. Open závod bychom příště chtěli udělat větší,“ shrnul Jiří Buben.

Kromě samotného měření sil na lanech došlo v tělocvičně Hynaisova i na připomínku jednoho významného sportovního výročí. Před sto lety získal Bedřich Šupčík v Paříži první československou olympijskou medaili – a to právě ve šplhu na laně. U příležitosti tohoto výročí bude šplh zařazen do programu letošních Českých akademických her, které se konají na konci června v Liberci.

Přehled vítězů Přeboru UP ve šplhu na laně 2024:

ženy 4,5 m volná technika

1. Amálie Drahotuská, Gymnázium Olomouc-Hejčín – 4,28

2. Tereza Wittassková, FTK – 4,94

3. Zuzana Jonášová, FTK – 5,38

+ cena děkana:

Daniela Jozlová, FTK – 5,89

ženy 4,5 m ze sedu

1. Tina Valeriánová, FTK – 12,39

2. Tereza Kräuterová, FTK – 13,26

3. Amálie Drahotuská, Olomouc-Hejčín – 13,40

muži 4,5 m

1. Aleš Březina, FTK – 3,79

2. Jan Kohoutek, SPŠ strojnická Olomouc – 3,87

3. Josef Losse, Olomouc-Hejčín – 4,41

+ cena děkana:

Benjamin Jakob, FTK – 4,65

Mikeš Cahel, FTK – 4,98

Jan Ševčík, FTK – 5,09

muži 8 m

1. Aleš Březina, FTK – 8,76

2. Jan Rolenc, FTK – 9,66

3. Jan Kohoutek, SPŠ strojnická Olomouc – 11,83

Studující katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého opět připravili dějepisný zážitkový workshop. V rámci badatelské výuky se společně s žáky a žákyněmi ZŠ Svatoplukova věnovali životnímu příběhu Macha z Hnojic.

Studující a vyučující katedry historie FF UP navštěvují s výukovými programy vybrané základní školy pravidelně, a to v rámci kurzu Trendy v moderní výuce dějepisu. Před několika dny tým budoucích učitelek a učitelů dějepisu z katedry historie FF UP vymyslel pro žáky a žákyně olomoucké ZŠ Svatoplukova zážitkový workshop, zaměřený na životní příběh Macha z Hnojic, který žil v první třetině 15. století. Několikrát během svého života utíkal před vojáky a z vypalovaných měst zachraňoval své dvě vlastnoručně psané knihy. V rámci workshopu žáci pátrali po jeho osudech, zaznamenávali do mapy jeho putování mezi Prostějovem, Litovlí a Šternberkem a nakonec vytvářeli i jeho profil na sociálních sítích a přemýšleli, proč mu knihy byly tak drahé.

„Neboť jak napsala nedávno zesnulá profesorka Libuše Hrabová, díky jejímuž výzkumu rukopisů osudy Macha známe: ‚Kdo jiný než ten, jemuž je psaní a překládání smyslem života, by na útěku z dobývaného města vzal s sebou knihy‘,“ uvedla Radmila Prchal Pavlíčková z katedry historie FF UP, která uvedenou skupinu studujících katedry historie vede. Podle ní odvedli posluchačky a posluchači učitelství dějepisu skvělou práci, a to jak při přípravě workshopu, tak při realizaci se čtyřmi různými třídami základní školy.

„S kolegyní Michaelou Antonín Malaníkovou nás to s nimi i s žáky vybrané školy moc bavilo. Ráda bych poděkovala i ZŠ Svatoplukova, která nás v rámci projektu Den s knihou pozvala,“ dodala.

Badatelská výuka spočívá mimo jiné v tom, že v centru práce stojí nějaká klíčová badatelská otázka, na kterou žáci hledají prostřednictvím své práce se zdroji odpověď. Zážitkové workshopy jsou tak připraveny jako aktivní práce žáků s historickými prameny a různými typy zdrojů. Přímo a intenzivně jsou tak zapojeni do práce, sami svou vlastní činností získávají nové poznání, pracují vlastně jako historikové a historičky, byť s didaktizovanými, tedy pro práci žáků upravenými, prameny. Kladou si výzkumné otázky, na něž hledají odpovědi prostřednictvím kritické práce s prameny.

Studující katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého opět připravili dějepisný zážitkový workshop. V rámci badatelské výuky se společně s žáky a žákyněmi ZŠ Svatoplukova věnovali životnímu příběhu Macha z Hnojic.

Studující a vyučující katedry historie FF UP navštěvují s výukovými programy vybrané základní školy pravidelně, a to v rámci kurzu Trendy v moderní výuce dějepisu. Před několika dny tým budoucích učitelek a učitelů dějepisu z katedry historie FF UP vymyslel pro žáky a žákyně olomoucké ZŠ Svatoplukova zážitkový workshop, zaměřený na životní příběh Macha z Hnojic, který žil v první třetině 15. století. Několikrát během svého života utíkal před vojáky a z vypalovaných měst zachraňoval své dvě vlastnoručně psané knihy. V rámci workshopu žáci pátrali po jeho osudech, zaznamenávali do mapy jeho putování mezi Prostějovem, Litovlí a Šternberkem a nakonec vytvářeli i jeho profil na sociálních sítích a přemýšleli, proč mu knihy byly tak drahé.

„Neboť jak napsala nedávno zesnulá profesorka Libuše Hrabová, díky jejímuž výzkumu rukopisů osudy Macha známe: ‚Kdo jiný než ten, jemuž je psaní a překládání smyslem života, by na útěku z dobývaného města vzal s sebou knihy‘,“ uvedla Radmila Prchal Pavlíčková z katedry historie FF UP, která uvedenou skupinu studujících katedry historie vede. Podle ní odvedli posluchačky a posluchači učitelství dějepisu skvělou práci, a to jak při přípravě workshopu, tak při realizaci se čtyřmi různými třídami základní školy.

„S kolegyní Michaelou Antonín Malaníkovou nás to s nimi i s žáky vybrané školy moc bavilo. Ráda bych poděkovala i ZŠ Svatoplukova, která nás v rámci projektu Den s knihou pozvala,“ dodala.

Badatelská výuka spočívá mimo jiné v tom, že v centru práce stojí nějaká klíčová badatelská otázka, na kterou žáci hledají prostřednictvím své práce se zdroji odpověď. Zážitkové workshopy jsou tak připraveny jako aktivní práce žáků s historickými prameny a různými typy zdrojů. Přímo a intenzivně jsou tak zapojeni do práce, sami svou vlastní činností získávají nové poznání, pracují vlastně jako historikové a historičky, byť s didaktizovanými, tedy pro práci žáků upravenými, prameny. Kladou si výzkumné otázky, na něž hledají odpovědi prostřednictvím kritické práce s prameny.