Agregátor zdrojů

Příležitost, prostředky a také znalosti nabízí talentovaným studentům a studentkám, kteří si chtějí vyzkoušet vedení vlastního vědeckého či uměleckého projektu, Nadační fond Univerzity Palackého. Nová, v pořadí již devátá výzva k podání žádostí o podporu bude otevřena od 12. února do konce 31. března.

Dlouhodobá a soustavná práce s talentovanými studenty patří k prioritám Univerzity Palackého. Aktivity NF UP jsou již několik let dobrým příkladem, že má tato snaha smysl. Studenti získávají nejen finance na stáže, literaturu nebo potřebné vybavení, ale i zajímavé know-how. Zájem o podporu bývá ze všech fakult, například v loňském roce tak mohlo devět úspěšných studentek a studentů z LF, PřF, CMTF, FTK a FZV využít na své projekty dohromady téměř tři čtvrtě milionu korun. Celkem již za dobu existence fondu dostalo možnost vyzkoušet si své schopnosti a naučit se něco nového více než pět desítek studentů a studentek UP.

„Peníze na podporu talentovaných studentů získáváme od firemních a individuálních dárců, také od významných příznivců, kterým leží na srdci jak rozvoj mladých talentů, tak celé společnosti. Generálním partnerem NF UP je již poněkolikáté Komerční banka. Projekty k podpoře vybírá správní rada fondu, důležitým kritériem je dopad projektu a aplikace v praxi,“ vysvětlil Jiří Rudolf, ředitel NF UP.

Studenti, kteří v minulých letech podporu získali, svým kolegům doporučují, aby se o nabídku NF UP zajímali. Jak zdůrazňují, i když se jim nepovede uspět napoprvé, neměli by rezignovat. „Troufám si říct, že jsem si díky výzvám NF UP utřídila myšlenky a dokázala přesně definovat svoje cíle. Díky finanční podpoře jsem pak měla možnost absolvovat dvě zahraniční stáže na prestižním mezinárodním pracovišti Institute of Science and Technology Austria v rakouském Klosterneuburgu v pracovní skupině profesora Jiřího Frimla a také nakoupit materiál, který jsem k realizaci svého projektu potřebovala. Uspět ve výzvě jsem se pokoušela několikrát, poprvé to nevyšlo. Nejprve jsem to brala jako obrovské osobní selhání, ale byl to právě tento neúspěch, co mě posunulo dál. Pro studenty je to zajímavá příležitost, která kromě finančních zdrojů na realizaci vlastního projektu přináší také cenné kontakty a příležitost rozvíjet své schopnosti a dovednosti prostřednictvím kurzů pořádaných Kariérním centrem UP,“ shrnula své zkušenosti Ludmila Včelařová z PřF.

Adam Matěj, její kolega ze stejné fakulty, pak připomněl, že práce na projektu rozšiřuje o možnosti pro budoucí uplatnění. „Do otevřené výzvy Nadačního fondu UP jsem se přihlásil, abych mohl rozšířit svůj výzkum a zkusil si zorganizovat vlastní projekt. První novou zkušeností bylo už samotné vymýšlení cíle a domluvení potřebné spolupráce a následné psaní krátkého návrhu. Hlavním cílem mého projektu, který byl finančně podpořen, byla tříměsíční stáž u profesora Hanse Lischky na Texas Tech University v americkém Lubbocku. Během té doby jsme navázali spolupráci na několika výzkumných projektech, kdy jsem se zaměřil na osvojení pokročilých výpočetních metod pod vedením právě tohoto pana profesora. O úspěchu navrženého výzkumného projektu svědčí i společná publikovaná práce v časopise Nanoscale. Mimo předpokládané výsledky a výstupy se mi podařilo díky výjezdu najít a domluvit si postdoktorální stáž na Georgetown University ve Washington, DC. Za sebe můžu všem mladým vědcům doporučit, aby si projekt zkusili napsat, a kdo ví, třeba jim otevře kariérní dveře, jako se to stalo mě,“ dodal Adam Matěj.

Studenti, kteří chtějí vědět podrobnosti, jak podat žádost, mohou využít webinář Uspějte ve výzvě Nadačního fondu UP, který se uskuteční 19. února od 13 do 14 hodin. „Žadatelé budou mít prostor položit otázky a konzultovat své projektové záměry. Účast na webináři vřele doporučujeme. Na webinář je potřeba se registrovat na portále Kariérního centra UP, událost najdete i na facebooku fondu. Studenti se na mne v průběhu výzvy mohou obracet samozřejmě i individuálně v rámci konzultací v Kariérním centru,“ řekla Katrin Stark, koordinátorka UP pro talentované studenty.

Registrační systém pro podávání žádostí bude zveřejněn na webových stránkách NF UP 12. února 2024. Podrobnější informace a znění výzvy najdete zde. Informace o Nadačním fondu Univerzity Palackého najdete na stránkách fond.upol.cz nebo na Facebooku.

Fyzikální ústav AV ČR pořádá soutěž Fyzikální fotografie 2024, která je letos tematicky věnována „proměně“.  Jejím hlavním cílem je popularizace krás fyziky a snaha bořit zažité stereotypy vnímání tohoto vědního oboru. Fotografická soutěž je zakončena slavnostním vyhlášením vítězů a výstavou oceněných a vybraných snímků během Noci vědců, kterou pořádá instituce v prostorách areálu Na Slovance v pátek 27. 9. 2024.

Ačkoliv Univerzita Palackého ve spolupráci s Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc dlouhodobě podporuje bezplatné dárcovství krve, celkový počet dárců krve a plazmy z řad studentů a zaměstnanců UP v roce 2023 poprvé po několika letech poklesl. Vylepšit tyto statistiky se pokusí 14. ročník akce Daruj krev s rektorem, který se uskuteční v týdnu od 19. února.

„Počet odběrů dárkyň a dárců hájících barvy univerzity se v loňském roce zastavil na čísle 790, o rok dříve přitom transfuzní oddělení registrovalo 906 odběrů, v covidovém roce 2021 dokonce rovnou tisícovku,“ upřesňuje Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže a zároveň pedagog přírodovědecké fakulty.

Univerzita přitom každoročně podporuje principy bezplatného dárcovství krve a krevní plazmy mnoha způsoby. „Olomoucké transfuzní oddělení se pravidelně prezentuje na našich akcích, jako jsou Olomoucký majáles nebo MEET UP, organizujeme výzvu Daruj krev s rektorem a pořádáme také celoroční soutěž pro univerzitní dárce. Z těch loňských vylosoval rektor Martin Procházka a Marek Jukl tento týden deset výherců, kteří získají voucher na nákup v univerzitním obchodě UPoint v hodnotě tisíc korun (viz box níže),“ říká Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Dárcovství se snaží vedení univerzity podpořit i akcí Daruj krev s rektorem. Ta letos startuje 19. února a symbolicky zahajuje Akademický týden UP, kterým si Univerzita Palackého připomíná své znovuobnovení v roce 1946. „V tomto týdnu máme vyhrazenu většinu kapacity odběrných míst pro naše studenty a zaměstnance. Aktuálně máme nahlášeno přes šedesát dárců, z nichž třetina se rozhodla darovat krev nebo plazmu vůbec poprvé. Registraci máme ale otevřenu až do konce tohoto týdne, takže další pravidelné dárce i prvodárce rádi uvítáme. Zapojit se mohou i zahraniční studenti s pojištěním u tuzemské zdravotní pojišťovny,“ dodává Martínek.

Například na právnické fakultě, kde výzvu podpořil osobně i děkan fakulty, se hromadně přihlásilo třináct zaměstnanců a studentů. „Týden Daruj krev s rektorem je především pro prvodárce ideální příležitostí k tomu, aby se takříkajíc vyhecovali, překonali obavy a vyrazili krev darovat. Z většiny z nich se pak stanou dárci pravidelní a často je i mrzí, že tento první krok neudělali už dříve,“ doplňuje Marek Jukl.

Více na o výzvě na www.daruj.upol.cz.

Výherci Daruj krev s UP za rok 2023

René Klapetek (FTK), Kryštof Kněžínek (FZV), Jana Kučírková (PdF), Hana Šoupalová (PdF), Jana Zapletalová (FF), Hana Hamrová (PdF), Martina Kadláčková (PřF), Tomáš Steklý (PřF), Jakub Donath (LF), Bedřich Žák (RUP).

Ačkoliv Univerzita Palackého ve spolupráci s Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc dlouhodobě podporuje bezplatné dárcovství krve, celkový počet dárců krve a plazmy z řad studentů a zaměstnanců UP v roce 2023 poprvé po několika letech poklesl. Vylepšit tyto statistiky se pokusí 14. ročník akce Daruj krev s rektorem, který se uskuteční v týdnu od 19. února.

„Počet odběrů dárkyň a dárců hájících barvy univerzity se v loňském roce zastavil na čísle 790, o rok dříve přitom transfuzní oddělení registrovalo 906 odběrů, v covidovém roce 2021 dokonce rovnou tisícovku,“ upřesňuje Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže a zároveň pedagog přírodovědecké fakulty.

Univerzita přitom každoročně podporuje principy bezplatného dárcovství krve a krevní plazmy mnoha způsoby. „Olomoucké transfuzní oddělení se pravidelně prezentuje na našich akcích, jako jsou Olomoucký majáles nebo MEET UP, organizujeme výzvu Daruj krev s rektorem a pořádáme také celoroční soutěž pro univerzitní dárce. Z těch loňských vylosoval rektor Martin Procházka a Marek Jukl tento týden deset výherců, kteří získají voucher na nákup v univerzitním obchodě UPoint v hodnotě tisíc korun (viz box níže),“ říká Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Dárcovství se snaží vedení univerzity podpořit i akcí Daruj krev s rektorem. Ta letos startuje 19. února a symbolicky zahajuje Akademický týden UP, kterým si Univerzita Palackého připomíná své znovuobnovení v roce 1946. „V tomto týdnu máme vyhrazenu většinu kapacity odběrných míst pro naše studenty a zaměstnance. Aktuálně máme nahlášeno přes šedesát dárců, z nichž třetina se rozhodla darovat krev nebo plazmu vůbec poprvé. Registraci máme ale otevřenu až do konce tohoto týdne, takže další pravidelné dárce i prvodárce rádi uvítáme. Zapojit se mohou i zahraniční studenti s pojištěním u tuzemské zdravotní pojišťovny,“ dodává Martínek.

Například na právnické fakultě, kde výzvu podpořil osobně i děkan fakulty, se hromadně přihlásilo třináct zaměstnanců a studentů. „Týden Daruj krev s rektorem je především pro prvodárce ideální příležitostí k tomu, aby se takříkajíc vyhecovali, překonali obavy a vyrazili krev darovat. Z většiny z nich se pak stanou dárci pravidelní a často je i mrzí, že tento první krok neudělali už dříve,“ doplňuje Marek Jukl.

Více na o výzvě na www.daruj.upol.cz.

Výherci Daruj krev s UP za rok 2023

René Klapetek (FTK), Kryštof Kněžínek (FZV), Jana Kučírková (PdF), Hana Šoupalová (PdF), Jana Zapletalová (FF), Hana Hamrová (PdF), Martina Kadláčková (PřF), Tomáš Steklý (PřF), Jakub Donath (LF), Bedřich Žák (RUP).

Oblečeni v univerzitních barvách vítají pracovníci na recepcích od nového roku všechny, kteří vstoupí do budov kolejí Univerzity Palackého. Jako jeden z prvních kontaktů pro studující i další hosty tak na první pohled reprezentují univerzitu i služby, které Správa kolejí a menz UP nabízí. Kolekce vznikla ve spolupráci s univerzitním obchodem UPoint.

Šaty z kolekce UniWearCity, univerzitní polokošile a mikiny – tak znělo zadání vedení Správy kolejí a menz UP (SKM) pro univerzitní obchod UPoint. „Protože působíme ve studentském prostředí, nechtěli jsme příliš formální oděvy. Volili jsme proto spíše trendy oblečení, které bude zároveň pohodlné a z příjemných materiálů, protože naši zaměstnanci sloužívají i dvanáctihodinové noční směny,“ upřesnila hlavní personalistka SKM Jana Trundová.

Dosud byli pracovním oblečením s logem UP vybaveni zaměstnanci menz, úklidu a údržby SKM UP. Motivací pro rozšíření i na recepční bylo další posílení sounáležitosti s Univerzitou Palackého a soulad s jejím jednotným vizuálním stylem. „Recepce jsou takovou vstupní branou do vysokoškolských kolejí a jejich zaměstnanci přicházejí nejvíce do styku s klienty, tedy především se studenty, ale i s dalšími hosty,“ dodal ředitel SKM Libor Kolář.

Jednotný pracovní oděv pro recepční kolejí byl pro univerzitní obchod UPoint první zakázkou tohoto typu. „Ačkoli jsme pracovní oděv dělali prvně, s výrobou věcí na zakázku pro fakulty i další součásti univerzity už máme zkušenosti. Proto to pro nás byla sice výzva, ale příjemná. Je součástí naší práce prezentovat univerzitu i touto zakázkovou cestou,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí univerzitního oddělení marketingu, pod které UPoint spadá. Výhledově má UPoint v plánu „obléci“ i další zaměstnance univerzity, kteří jsou takříkajíc na očích – vrátné či pracovnice a pracovníky knihovny nebo podatelny.

V případě, že pro své pracoviště chcete podobný stejnokroj na zakázku, neváhejte se obrátit na manažerku UPointu Marii Hanušovou (marie.hanusova@upol.cz).

 

Oblečeni v univerzitních barvách vítají pracovníci na recepcích od nového roku všechny, kteří vstoupí do budov kolejí Univerzity Palackého. Jako jeden z prvních kontaktů pro studující i další hosty tak na první pohled reprezentují univerzitu i služby, které Správa kolejí a menz UP nabízí. Kolekce vznikla ve spolupráci s univerzitním obchodem UPoint.

Šaty z kolekce UniWearCity, univerzitní polokošile a mikiny – tak znělo zadání vedení Správy kolejí a menz UP (SKM) pro univerzitní obchod UPoint. „Protože působíme ve studentském prostředí, nechtěli jsme příliš formální oděvy. Volili jsme proto spíše trendy oblečení, které bude zároveň pohodlné a z příjemných materiálů, protože naši zaměstnanci sloužívají i dvanáctihodinové noční směny,“ upřesnila hlavní personalistka SKM Jana Trundová.

Dosud byli pracovním oblečením s logem UP vybaveni zaměstnanci menz, úklidu a údržby SKM UP. Motivací pro rozšíření i na recepční bylo další posílení sounáležitosti s Univerzitou Palackého a soulad s jejím jednotným vizuálním stylem. „Recepce jsou takovou vstupní branou do vysokoškolských kolejí a jejich zaměstnanci přicházejí nejvíce do styku s klienty, tedy především se studenty, ale i s dalšími hosty,“ dodal ředitel SKM Libor Kolář.

Jednotný pracovní oděv pro recepční kolejí byl pro univerzitní obchod UPoint první zakázkou tohoto typu. „Ačkoli jsme pracovní oděv dělali prvně, s výrobou věcí na zakázku pro fakulty i další součásti univerzity už máme zkušenosti. Proto to pro nás byla sice výzva, ale příjemná. Je součástí naší práce prezentovat univerzitu i touto zakázkovou cestou,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí univerzitního oddělení marketingu, pod které UPoint spadá. Výhledově má UPoint v plánu „obléci“ i další zaměstnance univerzity, kteří jsou takříkajíc na očích – vrátné či pracovnice a pracovníky knihovny nebo podatelny.

V případě, že pro své pracoviště chcete podobný stejnokroj na zakázku, neváhejte se obrátit na manažerku UPointu Marii Hanušovou (marie.hanusova@upol.cz).

 

Part1: The Scalar Field Dark Matter (SFDM) model assumes an ultralight scalar particle (m~1e-22 eV) as a candidate to explain the Dark Matter nature. This model obeys the Schrodinger-Poisson (SP) system of equations coupled to gravity in the non-relativistic approximation. While on a large scale, it behaves as a non-relativistic and pressureless fluid, equivalent to CDM, on a galactic scale, it leads to effective "quantum pressure" and the formation of Bose-Einstein condensates (BEC). This implies an interesting phenomenology which is different from CDM. In fact, the SFDM model shows a cut-off on small-scale structures and predicts cored halos. In this presentation, I will show how to construct the initial conditions for the SP system and the evolution for both small-scale and cosmological simulations. Additionally, I will show some examples of mergers of different halos assembly and the final states of such systems. Finally, I will discuss some perspectives that include Zoom-in cosmological simulations for this model. Since these efforts are expected to be compared with observations, we will use the rotation curves derived from the MaNGA galaxy catalogue to constrain the SFDM-free parameters of the model. Part2: Given that the nature of dark matter is currently unknown, exploring alternative theories to the Standard Model and their implications on galactic scales is both feasible and compelling, partly because of the continuous development of computational resources. In this talk, we will review the implementation of numerical methods to study the properties and evolution of some astrophysical systems in dark matter models. First, we will study the impact of the Generalized Dark Matter (GDM) model on the formation and distribution of Hickson Compact Groups (HCGs) using the merger trees method and mock catalogues. Studying these systems is interesting for understanding the effects of dark matter on galactic scales in dynamically active structures. Additionally, we will explore the evolution at small scales of halos within the Cold Dark Matter (CDM) and Scalar Field Dark Matter (SFDM) models, using initial conditions from cosmological N-body simulations to compare the final state of the halos, including the shape of the density profile and the process of virialization. In both cases, the properties of astrophysical systems can be compared to observations of nearby galaxies through their rotational curves, as well as distant galaxies, by studying the hierarchy of each model. This allows us to describe the weaknesses and strengths of the dark matter candidates.

Part1: The Scalar Field Dark Matter (SFDM) model assumes an ultralight scalar particle (m~1e-22 eV) as a candidate to explain the Dark Matter nature. This model obeys the Schrodinger-Poisson (SP) system of equations coupled to gravity in the non-relativistic approximation. While on a large scale, it behaves as a non-relativistic and pressureless fluid, equivalent to CDM, on a galactic scale, it leads to effective "quantum pressure" and the formation of Bose-Einstein condensates (BEC). This implies an interesting phenomenology which is different from CDM. In fact, the SFDM model shows a cut-off on small-scale structures and predicts cored halos. In this presentation, I will show how to construct the initial conditions for the SP system and the evolution for both small-scale and cosmological simulations. Additionally, I will show some examples of mergers of different halos assembly and the final states of such systems. Finally, I will discuss some perspectives that include Zoom-in cosmological simulations for this model. Since these efforts are expected to be compared with observations, we will use the rotation curves derived from the MaNGA galaxy catalogue to constrain the SFDM-free parameters of the model. Part2: Given that the nature of dark matter is currently unknown, exploring alternative theories to the Standard Model and their implications on galactic scales is both feasible and compelling, partly because of the continuous development of computational resources. In this talk, we will review the implementation of numerical methods to study the properties and evolution of some astrophysical systems in dark matter models. First, we will study the impact of the Generalized Dark Matter (GDM) model on the formation and distribution of Hickson Compact Groups (HCGs) using the merger trees method and mock catalogues. Studying these systems is interesting for understanding the effects of dark matter on galactic scales in dynamically active structures. Additionally, we will explore the evolution at small scales of halos within the Cold Dark Matter (CDM) and Scalar Field Dark Matter (SFDM) models, using initial conditions from cosmological N-body simulations to compare the final state of the halos, including the shape of the density profile and the process of virialization. In both cases, the properties of astrophysical systems can be compared to observations of nearby galaxies through their rotational curves, as well as distant galaxies, by studying the hierarchy of each model. This allows us to describe the weaknesses and strengths of the dark matter candidates.

O situaci, do které se dostala, hovoří Pavlína Vajdová, studentka pátého ročníku Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě UP, jako o snu každého medika. Na ulici úspěšně poskytla první pomoc bezvládně ležícímu muži, kterého ostatní spíše přehlíželi. Za tento čin studentce jménem fakulty poděkoval děkan Milan Kolář na neformálním setkání, ve které vyústil jeden děkovný e-mail.

„Svým profesionálním a skvělým zákrokem jste zachránila lidský život, to je něco fantastického. Ukazuje to nejen vaši připravenost pro lékařskou praxi, ale i to, že medicínu máte v srdci. Velice si toho vážím a jsem na vás hrdý,“ nešetřil slovy uznání Milan Kolář na setkání ve své pracovně, kterého se účastnil také Vladislav Kutěj z Centra pro výuku urgentní medicíny LF UP a primář oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc. Právě jemu totiž studentka po záchraně muže napsala zprávu, v níž děkovala za to, že se v nastalé situaci cítila připraveně, komfortně, sebejistě a do jisté míry si ji i užila. 

„Když jsem ten e-mail četl, říkal jsem si, že to je ta nejlepší evaluace výuky. Velmi mě dojalo to, že člověk studenta něco naučí, ten to pak dokáže v reálném životě využít a následně napíše, že děkuje za to, co se ode mě naučil. Kolik kantorů zažilo něco takového? To jsem si prostě nemohl nechat pro sebe,“ uvedl Vladislav Kutěj. Pavlína Vajdová prý s odesláním zprávy váhala, jestli to nebude vypadat divně, jestli se nebude vytahovat. Máma, absolventka LF UP, ji ale ujistila, že to naopak učiteli udělá radost. Udělalo.

Muže ležícího bezvládně na zemi u nádraží si před Vánocemi všimla sestra medičky. Okolní lidé se ho báli dotknout, kromě záchranky tak zavolala i svoji sestru, budoucí lékařku. Ta s přítelem bezprostředně sedla do auta a vyjeli na místo. „Ihned jsem začala s postupy, které nás pan primář učil. Pána jsme narovnali a zaklonili mu hlavu. Nedýchal, ani nereagoval na bolestivé podněty, cítila jsem ale tep. V ústech měl zvratky a okolo pěnu. Začala jsem s nepřímou masáží srdce, při té se občas jakoby nadechl. Po chvilce mě při masáži vystřídal přítel, protože ji ale neměl nacvičenou, měl pokrčené lokty a prováděl ji rychleji, než by měl. Aby měl správné tempo, začala jsem nad tím bezvládným člověkem zpívat Rolničky,“ přiblížila Pavlína Vajdová.

Když se pak znovu ujala srdeční masáže, podařilo se resuscitovaného rozdýchat. To už přijela sanitka a muže si převzali k další péči záchranáři. O několik dní později sestra olomoucké studentky pána viděla, vypadal v pořádku. „Myslím, že je to sen každého medika, něco takového při studiu dokázat. Ve škole tyto praktické dovednosti neustále procvičujeme, zkoušíme si je na panácích, ale zachránit život, to je super pocit. Když jsme z toho místa jeli domů, přítel mlčel, zatímco já v sobě pořád měla ten adrenalin a byla jsem nadšená, že jsem takovouto situaci zažila,“ řekla.

„Uvědomila jsem si, že jsem vlastně poprvé v životě dělala něco, co opravdu umím. Všichni okolo mě pracují, dělají něco, v čem se našli a co je baví, já zatím dlouho studuji. Ale najednou přišel moment, kdy jsem mohla prodat, co jsem se už naučila,“ dodala medička, která ovšem původně chtěla být učitelkou.

Když se pak rozhodla pro lékařství, napoprvé nebyla přijata. To ještě neuvažovala o Olomouci, kde studovala její máma. O rok později však olomouckou medicínu vedle dalších škol zkusila. „Už jsem měla v ruce index hradecké fakulty, když přišla zpráva, že jsem do Olomouce přijatá na odvolání. Neváhala jsem ani chvilku. V Olomouci mi totiž sedly nejvíce přijímačky, líbila se mi zdejší atmosféra i město je krásné,“ vzpomněla Pavlína Vajdová, která se po dokončení studia chce vrátit do Ústí nad Labem a věnovat se gynekologii.

O situaci, do které se dostala, hovoří Pavlína Vajdová, studentka pátého ročníku Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě UP, jako o snu každého medika. Na ulici úspěšně poskytla první pomoc bezvládně ležícímu muži, kterého ostatní spíše přehlíželi. Za tento čin studentce jménem fakulty poděkoval děkan Milan Kolář na neformálním setkání, ve které vyústil jeden děkovný e-mail.

„Svým profesionálním a skvělým zákrokem jste zachránila lidský život, to je něco fantastického. Ukazuje to nejen vaši připravenost pro lékařskou praxi, ale i to, že medicínu máte v srdci. Velice si toho vážím a jsem na vás hrdý,“ nešetřil slovy uznání Milan Kolář na setkání ve své pracovně, kterého se účastnil také Vladislav Kutěj z Centra pro výuku urgentní medicíny LF UP a primář oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc. Právě jemu totiž studentka po záchraně muže napsala zprávu, v níž děkovala za to, že se v nastalé situaci cítila připraveně, komfortně, sebejistě a do jisté míry si ji i užila. 

„Když jsem ten e-mail četl, říkal jsem si, že to je ta nejlepší evaluace výuky. Velmi mě dojalo to, že člověk studenta něco naučí, ten to pak dokáže v reálném životě využít a následně napíše, že děkuje za to, co se ode mě naučil. Kolik kantorů zažilo něco takového? To jsem si prostě nemohl nechat pro sebe,“ uvedl Vladislav Kutěj. Pavlína Vajdová prý s odesláním zprávy váhala, jestli to nebude vypadat divně, jestli se nebude vytahovat. Máma, absolventka LF UP, ji ale ujistila, že to naopak učiteli udělá radost. Udělalo.

Muže ležícího bezvládně na zemi u nádraží si před Vánocemi všimla sestra medičky. Okolní lidé se ho báli dotknout, kromě záchranky tak zavolala i svoji sestru, budoucí lékařku. Ta s přítelem bezprostředně sedla do auta a vyjeli na místo. „Ihned jsem začala s postupy, které nás pan primář učil. Pána jsme narovnali a zaklonili mu hlavu. Nedýchal, ani nereagoval na bolestivé podněty, cítila jsem ale tep. V ústech měl zvratky a okolo pěnu. Začala jsem s nepřímou masáží srdce, při té se občas jakoby nadechl. Po chvilce mě při masáži vystřídal přítel, protože ji ale neměl nacvičenou, měl pokrčené lokty a prováděl ji rychleji, než by měl. Aby měl správné tempo, začala jsem nad tím bezvládným člověkem zpívat Rolničky,“ přiblížila Pavlína Vajdová.

Když se pak znovu ujala srdeční masáže, podařilo se resuscitovaného rozdýchat. To už přijela sanitka a muže si převzali k další péči záchranáři. O několik dní později sestra olomoucké studentky pána viděla, vypadal v pořádku. „Myslím, že je to sen každého medika, něco takového při studiu dokázat. Ve škole tyto praktické dovednosti neustále procvičujeme, zkoušíme si je na panácích, ale zachránit život, to je super pocit. Když jsme z toho místa jeli domů, přítel mlčel, zatímco já v sobě pořád měla ten adrenalin a byla jsem nadšená, že jsem takovouto situaci zažila,“ řekla.

„Uvědomila jsem si, že jsem vlastně poprvé v životě dělala něco, co opravdu umím. Všichni okolo mě pracují, dělají něco, v čem se našli a co je baví, já zatím dlouho studuji. Ale najednou přišel moment, kdy jsem mohla prodat, co jsem se už naučila,“ dodala medička, která ovšem původně chtěla být učitelkou.

Když se pak rozhodla pro lékařství, napoprvé nebyla přijata. To ještě neuvažovala o Olomouci, kde studovala její máma. O rok později však olomouckou medicínu vedle dalších škol zkusila. „Už jsem měla v ruce index hradecké fakulty, když přišla zpráva, že jsem do Olomouce přijatá na odvolání. Neváhala jsem ani chvilku. V Olomouci mi totiž sedly nejvíce přijímačky, líbila se mi zdejší atmosféra i město je krásné,“ vzpomněla Pavlína Vajdová, která se po dokončení studia chce vrátit do Ústí nad Labem a věnovat se gynekologii.

Na fyzioterapeuty a ergoterapeuty, kteří si chtějí rozšířit svoji odbornost, je zaměřený nový navazující magisterský program Kondiční trénink a psychomotorická rehabilitace, který otevírá Fakulta tělesné kultury UP. Jeho studenti propojí své dosavadní znalosti a zkušenosti s oblastí výkonnostního sportu i pohybových aktivit pro osoby s postižením, uplatnění pak najdou ve sportovních organizacích nebo volnočasových či rehabilitačních centrech.

Studijní novinka mimo jiné reaguje na skutečnost, že absolventi bakalářského stupně fyzioterapie pro své navazující studium nezřídka volí jinak zaměřené programy a podobné propojení s pohybovými aktivitami podporujícími zdraví, které vychází i z potřeb společnosti, dosud v nabídce fakulty chybělo.

Během dvouletého studia tak posluchači získají dovednosti a kompetence související s holistickým přístupem k otázkám zdraví, prevence nemocí a zranění a pohybové aktivity a v kontextu kondiční a psychomotorické rehabilitace se připraví na práci s nejrůznějšími cílovými skupinami – od lidí mimořádně pohybově nadaných po osoby s postižením či dlouhodobě nemocné.

„Předpokládáme, že tento studijní program zaujme fyzioterapeuty a ergoterapeuty, kteří se chtějí ve své praxi specializovat v uvedených odvětvích práce s pohybem a jedinci různého věku, zdravotního stavu a sportovního zaměření a přitom jsou schopni dodat do prostředí, ve kterém se po studiu ocitnou, svoji fyzioterapeutickou a ergoterapeutickou odbornost. S rozšířením svých poznatků se po absolvování mohou stát specialisty například v realizačních týmech sportovních klubů, v multidisciplinárních týmech center duševního zdraví, paracentrech a podobně,“ uvedla garantka programu Dana Štěrbová z katedry společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Pro nadcházející akademický rok 2024/2025 fakulta program otevírá pouze v kombinované formě, v dalších letech by ale měl jít studovat i prezenčně. Aktuálně fakulta přijme 15 zájemců. „Vzhledem k tomu, že se jedná o vhodně koncipovaný obor pro rozšíření možností uplatnění dle potřeb společnosti, samozřejmě včetně zájmu o specifikum budoucího pracovního prostředí, mohl by přilákat ke studiu kreativní jedince, na něž se těšíme,“ dodala garantka.

Další informace o programu i přijímacím řízení jsou k dispozici zde. Přihlášky ke studiu je možné podávat do 15. března.

Na fyzioterapeuty a ergoterapeuty, kteří si chtějí rozšířit svoji odbornost, je zaměřený nový navazující magisterský program Kondiční trénink a psychomotorická rehabilitace, který otevírá Fakulta tělesné kultury UP. Jeho studenti propojí své dosavadní znalosti a zkušenosti s oblastí výkonnostního sportu i pohybových aktivit pro osoby s postižením, uplatnění pak najdou ve sportovních organizacích nebo volnočasových či rehabilitačních centrech.

Studijní novinka mimo jiné reaguje na skutečnost, že absolventi bakalářského stupně fyzioterapie pro své navazující studium nezřídka volí jinak zaměřené programy a podobné propojení s pohybovými aktivitami podporujícími zdraví, které vychází i z potřeb společnosti, dosud v nabídce fakulty chybělo.

Během dvouletého studia tak posluchači získají dovednosti a kompetence související s holistickým přístupem k otázkám zdraví, prevence nemocí a zranění a pohybové aktivity a v kontextu kondiční a psychomotorické rehabilitace se připraví na práci s nejrůznějšími cílovými skupinami – od lidí mimořádně pohybově nadaných po osoby s postižením či dlouhodobě nemocné.

„Předpokládáme, že tento studijní program zaujme fyzioterapeuty a ergoterapeuty, kteří se chtějí ve své praxi specializovat v uvedených odvětvích práce s pohybem a jedinci různého věku, zdravotního stavu a sportovního zaměření a přitom jsou schopni dodat do prostředí, ve kterém se po studiu ocitnou, svoji fyzioterapeutickou a ergoterapeutickou odbornost. S rozšířením svých poznatků se po absolvování mohou stát specialisty například v realizačních týmech sportovních klubů, v multidisciplinárních týmech center duševního zdraví, paracentrech a podobně,“ uvedla garantka programu Dana Štěrbová z katedry společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Pro nadcházející akademický rok 2024/2025 fakulta program otevírá pouze v kombinované formě, v dalších letech by ale měl jít studovat i prezenčně. Aktuálně fakulta přijme 15 zájemců. „Vzhledem k tomu, že se jedná o vhodně koncipovaný obor pro rozšíření možností uplatnění dle potřeb společnosti, samozřejmě včetně zájmu o specifikum budoucího pracovního prostředí, mohl by přilákat ke studiu kreativní jedince, na něž se těšíme,“ dodala garantka.

Další informace o programu i přijímacím řízení jsou k dispozici zde. Přihlášky ke studiu je možné podávat do 15. března.

Velmi špatné pohádky, tak Marta Sýkorová, doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP, pracovně nazývá autorské příběhy o pravdách a hodnotách, které v sobě neseme a věříme jim, ale jejich následování za určitou míru může mít pro nás i naše okolí až tragický dopad. Knižní vydání pohádek, které mohou být dospělým čtenářům pomocníkem v oblasti osobnostního rozvoje, vzniká i díky podpoře Nadačního fondu UP.

Pohádkový svět Marta Sýkorová využívá k umocnění negativních důsledků chování hlavních postav. Více tak vynikne například špatný konec princezny, která ráda pomáhá lidem okolo sebe, chce o ně pečovat, rozdat se jim, aby byli šťastní, až sama sebe zničí.

Jen negativně ale její pohádky nekončí. „Špatný závěr bude vždy zvýrazněný bílým písmem na černé stránce, aby na čtenáře více dolehl. Nicméně příběhy jsou specifické tím, že mají konce dva. Ve druhém si člověk může přečíst, že nemusí dopadnout tak zle. Na to pak navazují otázky, které se k myšlence pohádky vztahují, a užitečné tipy, jak se sebou po psychické i tělesné stránce pracovat,“ dodává autorka.

Motivy příběhů souvisejí s tématem, kterému se Marta Sýkorová věnuje v rámci svého doktorského studia – výzkumu vysoké citlivosti. Vysoce citliví lidé se vyznačují velkou mírou empatie a péče o druhé, zatímco sebe potlačují. „Pracuji na experimentu, kdy jsme lidem předkládali různé podněty a měřili jejich fyziologické reakce, jako krevní tlak, tep, frekvenci dechu nebo kožní vodivost. Tato měření doplňuje sebehodnotící dotazník a budeme porovnávat, jestli získaná data korelují. Tedy jestli někdo, kdo se hodnotí jako citlivější na podněty, se tak projevuje i fyziologicky,“ vysvětluje. 

K doktorátu na olomouckém Institutu sociálního zdraví (OUSHI) ji přivedla zde působící Klára Maliňáková, se kterou se seznámila již během předchozího studia molekulární biologie a genetiky na Masarykově univerzitě. Tam také přišel impulz k napsání prvního příběhu. 

„Myslím, že je spousta lidí, kterým by mohly tyto pohádky pomoci, především jsou ale pro mě. Potřebuji si připomínat ty negativní konce. Vznikat začaly, když jsem zažila velký neúspěch – neudělala jsem napoprvé bakalářské státnice. V té době jsem byla zapojená do mnoha aktivit, na bakalářce jsem musela hodně máknout, abych ji odevzdala včas, a státnice jsem už nedala, i když těsně. Tehdy jsem se začala ptát, proč to vlastně všechno dělám, když jsem tomu svému důležitému úkolu nedala prioritu,“ říká Marta Sýkorová.

Z podobných situací se prý poučuje stále znovu a stále hledá onu rovnováhu, protože život přináší nové a nové výzvy. Jednou z nich bylo i spojení s Olomoucí a Univerzitou Palackého. Na OUSHI našla nejen možnost smysluplně navázat na své předchozí studium, ale i naději a podporu pro uskutečnění svého snu, vydání pohádek pro dospělé. Její projekt také zaujal členy Správní rady Nadačního fondu UP, díky kterému se podařilo urazit několik významných kroků a aktuálně již probíhá jednání s jedním nakladatelstvím, které by soubor osmi pohádek mohlo vydat. 

„Jsem za tuto podporu nesmírně vděčná. Ředitel fondu Jiří Rudolf se se mnou hned sešel, probírali jsme moji představu, co je dobré udělat a rozhodnout. Společně jsme mimo jiné prošli knihkupectví, v tiskárně jsme se setkali se sazečem, který mi poradil z grafického pohledu. Ta podpora je opravdu velká, nejen finanční,“ chválí si doktorandka. 

Cennou zkušeností pro ni byla i prezentace Velmi špatných pohádek na adventním setkání fondu, kde se potkali podpoření studenti s donátory. Mezi vesměs laboratorními pracemi byla, v dobrém slova smyslu, zjevením. Navíc přišla s modrozelenými vlasy, které si věřící rodačka z Valašska nechala obarvit jako jeden ze svých, nejen sebepoznávacích pokusů o vystoupení z komfortní zóny. „Byla jsem si vědoma, že se tam potkají úplně jiné vědecké světy, do kterých já vstoupím s pohádkami. Buď to bude trapas, nebo to bude dobré. Musela jsem si to v sobě trochu vybojovat, říct si, že přece nejde o nic podřadného, i když nejde o tvrdou vědu,“ přiznává Marta Sýkorová, která ohromuje svým zápalem pro věc i kreativním záběrem. 

Vedle psaní příběhů s přesahem do života totiž mimo jiné zpívá a hraje na housle a flétnu v brněnské pop-folkové kapele Dobrá otázka, maluje, věnuje se divadelní improvizaci s olomouckými Olivami. „Přála bych si do budoucna své aktivity propojit pod jednou pomyslnou stříškou – pracovat s pohádkami i uměním, které mě přitahuje, a prosvětlovat lidem život,“ uzavírá.

Velmi špatné pohádky, tak Marta Sýkorová, doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP, pracovně nazývá autorské příběhy o pravdách a hodnotách, které v sobě neseme a věříme jim, ale jejich následování za určitou míru může mít pro nás i naše okolí až tragický dopad. Knižní vydání pohádek, které mohou být dospělým čtenářům pomocníkem v oblasti osobnostního rozvoje, vzniká i díky podpoře Nadačního fondu UP.

Pohádkový svět Marta Sýkorová využívá k umocnění negativních důsledků chování hlavních postav. Více tak vynikne například špatný konec princezny, která ráda pomáhá lidem okolo sebe, chce o ně pečovat, rozdat se jim, aby byli šťastní, až sama sebe zničí.

Jen negativně ale její pohádky nekončí. „Špatný závěr bude vždy zvýrazněný bílým písmem na černé stránce, aby na čtenáře více dolehl. Nicméně příběhy jsou specifické tím, že mají konce dva. Ve druhém si člověk může přečíst, že nemusí dopadnout tak zle. Na to pak navazují otázky, které se k myšlence pohádky vztahují, a užitečné tipy, jak se sebou po psychické i tělesné stránce pracovat,“ dodává autorka.

Motivy příběhů souvisejí s tématem, kterému se Marta Sýkorová věnuje v rámci svého doktorského studia – výzkumu vysoké citlivosti. Vysoce citliví lidé se vyznačují velkou mírou empatie a péče o druhé, zatímco sebe potlačují. „Pracuji na experimentu, kdy jsme lidem předkládali různé podněty a měřili jejich fyziologické reakce, jako krevní tlak, tep, frekvenci dechu nebo kožní vodivost. Tato měření doplňuje sebehodnotící dotazník a budeme porovnávat, jestli získaná data korelují. Tedy jestli někdo, kdo se hodnotí jako citlivější na podněty, se tak projevuje i fyziologicky,“ vysvětluje. 

K doktorátu na olomouckém Institutu sociálního zdraví (OUSHI) ji přivedla zde působící Klára Maliňáková, se kterou se seznámila již během předchozího studia molekulární biologie a genetiky na Masarykově univerzitě. Tam také přišel impulz k napsání prvního příběhu. 

„Myslím, že je spousta lidí, kterým by mohly tyto pohádky pomoci, především jsou ale pro mě. Potřebuji si připomínat ty negativní konce. Vznikat začaly, když jsem zažila velký neúspěch – neudělala jsem napoprvé bakalářské státnice. V té době jsem byla zapojená do mnoha aktivit, na bakalářce jsem musela hodně máknout, abych ji odevzdala včas, a státnice jsem už nedala, i když těsně. Tehdy jsem se začala ptát, proč to vlastně všechno dělám, když jsem tomu svému důležitému úkolu nedala prioritu,“ říká Marta Sýkorová.

Z podobných situací se prý poučuje stále znovu a stále hledá onu rovnováhu, protože život přináší nové a nové výzvy. Jednou z nich bylo i spojení s Olomoucí a Univerzitou Palackého. Na OUSHI našla nejen možnost smysluplně navázat na své předchozí studium, ale i naději a podporu pro uskutečnění svého snu, vydání pohádek pro dospělé. Její projekt také zaujal členy Správní rady Nadačního fondu UP, díky kterému se podařilo urazit několik významných kroků a aktuálně již probíhá jednání s jedním nakladatelstvím, které by soubor osmi pohádek mohlo vydat. 

„Jsem za tuto podporu nesmírně vděčná. Ředitel fondu Jiří Rudolf se se mnou hned sešel, probírali jsme moji představu, co je dobré udělat a rozhodnout. Společně jsme mimo jiné prošli knihkupectví, v tiskárně jsme se setkali se sazečem, který mi poradil z grafického pohledu. Ta podpora je opravdu velká, nejen finanční,“ chválí si doktorandka. 

Cennou zkušeností pro ni byla i prezentace Velmi špatných pohádek na adventním setkání fondu, kde se potkali podpoření studenti s donátory. Mezi vesměs laboratorními pracemi byla, v dobrém slova smyslu, zjevením. Navíc přišla s modrozelenými vlasy, které si věřící rodačka z Valašska nechala obarvit jako jeden ze svých, nejen sebepoznávacích pokusů o vystoupení z komfortní zóny. „Byla jsem si vědoma, že se tam potkají úplně jiné vědecké světy, do kterých já vstoupím s pohádkami. Buď to bude trapas, nebo to bude dobré. Musela jsem si to v sobě trochu vybojovat, říct si, že přece nejde o nic podřadného, i když nejde o tvrdou vědu,“ přiznává Marta Sýkorová, která ohromuje svým zápalem pro věc i kreativním záběrem. 

Vedle psaní příběhů s přesahem do života totiž mimo jiné zpívá a hraje na housle a flétnu v brněnské pop-folkové kapele Dobrá otázka, maluje, věnuje se divadelní improvizaci s olomouckými Olivami. „Přála bych si do budoucna své aktivity propojit pod jednou pomyslnou stříškou – pracovat s pohádkami i uměním, které mě přitahuje, a prosvětlovat lidem život,“ uzavírá.

Když se řekne matematika, řadě zaměstnanců přírodovědecké fakulty se vybaví jméno profesora Jana Andrese. Bývalý proděkan a vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky v lednu oslavil sedmdesáté narozeniny. Setkání u příležitosti tohoto životního jubilea se zúčastnili rektor Univerzity Palackého Martin Procházka, děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, členové katedry a další hosté.

„Profesor Kubáček, velká osobnost české a slovenské statistiky, který byl vedoucím naší katedry před profesorem Andresem, o něm říkával, že je vskutku matematik par excellence. A k tomu není co dodat. Velmi si vážíme toho, že máme mezi sebou člověka, který dělá opravdu špičkovou vědu a může tak být příkladem mladším kolegům. Navíc svým přesahem do výtvarného umění názorně dokazuje, že velké osobnosti mají současně také velký přesah mimo svůj profesní život. Pevně věříme, že bude pan profesor Andres, či smím-li říci, náš Honza Andres, ještě dlouho ve zdraví naším aktivním kolegou,“ uvedla vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Jitka Machalová.

Jan Andres je absolventem přírodovědecké fakulty. „Matematika je důstojný, ale stále těžší obor. Když do ní ale proniknete, tak vás pohltí a nepustí. Mám k ní vřelý vztah. Po letech zkušeností mohu hovořit i o jakési poezii matematiky, protože těch vnitřních souvislostí a přesahů je tolik, že to nevystačí na jeden život.“

Ve své vědecké práci se věnoval a věnuje mimo jiné nelineární a mnohoznačné analýze, nelineárním diferenciálním rovnicím a inkluzím, dynamickým systémům a fraktálům. „Jedním z klíčových témat zkoumání je vztah chaosu a řádu v přírodě. Zabývám se také takzvanou kvantitativní lingvistikou,“ doplnil Jan Andres.

Jan Andres působil patnáct let jako vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky a devět let jako proděkan pro mezinárodní vztahy. V roce 2014 obdržel zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého. Od roku 1994 je členem Vědecké rady UP. Jako hostující profesor působil na dvou amerických a mnoha evropských univerzitách, zejména na Sapienza Università di Roma v Itálii či Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne ve Francii. Je také autorem více než dvou stovek vědeckých publikací, z toho jedné monografie mající 761 stran, která se dočkala tří vydání a čtyř pozvaných kapitol do „handbooků“. Mezi jeho hobby patří psaní filozofických a kunsthistorických esejí.

Když se řekne matematika, řadě zaměstnanců přírodovědecké fakulty se vybaví jméno profesora Jana Andrese. Bývalý proděkan a vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky v lednu oslavil sedmdesáté narozeniny. Setkání u příležitosti tohoto životního jubilea se zúčastnili rektor Univerzity Palackého Martin Procházka, děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, členové katedry a další hosté.

„Profesor Kubáček, velká osobnost české a slovenské statistiky, který byl vedoucím naší katedry před profesorem Andresem, o něm říkával, že je vskutku matematik par excellence. A k tomu není co dodat. Velmi si vážíme toho, že máme mezi sebou člověka, který dělá opravdu špičkovou vědu a může tak být příkladem mladším kolegům. Navíc svým přesahem do výtvarného umění názorně dokazuje, že velké osobnosti mají současně také velký přesah mimo svůj profesní život. Pevně věříme, že bude pan profesor Andres, či smím-li říci, náš Honza Andres, ještě dlouho ve zdraví naším aktivním kolegou,“ uvedla vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Jitka Machalová.

Jan Andres je absolventem přírodovědecké fakulty. „Matematika je důstojný, ale stále těžší obor. Když do ní ale proniknete, tak vás pohltí a nepustí. Mám k ní vřelý vztah. Po letech zkušeností mohu hovořit i o jakési poezii matematiky, protože těch vnitřních souvislostí a přesahů je tolik, že to nevystačí na jeden život.“

Ve své vědecké práci se věnoval a věnuje mimo jiné nelineární a mnohoznačné analýze, nelineárním diferenciálním rovnicím a inkluzím, dynamickým systémům a fraktálům. „Jedním z klíčových témat zkoumání je vztah chaosu a řádu v přírodě. Zabývám se také takzvanou kvantitativní lingvistikou,“ doplnil Jan Andres.

Jan Andres působil patnáct let jako vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky a devět let jako proděkan pro mezinárodní vztahy. V roce 2014 obdržel zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého. Od roku 1994 je členem Vědecké rady UP. Jako hostující profesor působil na dvou amerických a mnoha evropských univerzitách, zejména na Sapienza Università di Roma v Itálii či Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne ve Francii. Je také autorem více než dvou stovek vědeckých publikací, z toho jedné monografie mající 761 stran, která se dočkala tří vydání a čtyř pozvaných kapitol do „handbooků“. Mezi jeho hobby patří psaní filozofických a kunsthistorických esejí.

Když se před 20 lety čerstvý absolvent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze přihlásil na doktorát v Olomouci s cílem získat ve zdejší fakultní nemocnici místo pediatra, o kariéře výzkumníka moc nepřemýšlel. Věda ho ale chytla a od té doby se zabývá vývojem neinvazivních metod, které zpřesňují diagnostiku nebo sledování nádorových onemocnění. Vedle toho se Josef Srovnal z CATRIN-ÚMTM věnuje i studentům na Lékařské fakultě UP a jako pediatr a genetik pacientům ve Fakultní nemocnici Olomouc. Právě snaha prospět nemocným je pro něj nejdůležitější.

Na počátku jeho kariéry byla detekce cirkulujících nádorových buněk neprobádané téma. Shodou okolností se mohl zapojit do projektů v laboratoři, kterou tehdy na Dětské klinice FN Olomouc vedl nynější šéf Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP (ÚMTM) Marián Hajdúch, a spolu s kolegy vyvíjet citlivé a velmi šetrné metody. „Konkrétně se jedná o detekci biomarkerů v krvi pacientů s nádorovými chorobami, které mohou nemoc odhalit, sledovat ji, nebo zavčas podat informace o průběhu léčby. Sledované biomarkery mohou signalizovat i návrat nemoci,“ objasnil. Získané poznatky dávají lékařům nové možnosti. Některé onkologické choroby, vůči nimž byli dříve bezmocní, dnes mohou ovlivnit a v dohledné době i vyléčit. To by nebylo možné bez základního výzkumu, včetně toho v ÚMTM.

„Většina z toho, co zde vybádáme, asi nezmění svět, ale drobnými střípky přispíváme do celkové mozaiky poznání ve snaze prospět pacientům. Tento proces je samozřejmě zdlouhavý. Vidím ale, že metody, s nimiž jsme před lety začínali, se dnes již přenesly do praxe a pacienti z toho mohou těžit,“ řekl.

Na vědě navíc oceňuje volnost a hravost. „Když dostanete možnost vymýšlet a ověřovat si své hypotézy, je to takový přenos dětství do dospělosti. Současně ale potřebuji mít kontakt s pacienty i studenty. Právě toto propojení mě baví a dává smysl. Neměnil bych,“ doplnil Srovnal.

Když se před 20 lety čerstvý absolvent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze přihlásil na doktorát v Olomouci s cílem získat ve zdejší fakultní nemocnici místo pediatra, o kariéře výzkumníka moc nepřemýšlel. Věda ho ale chytla a od té doby se zabývá vývojem neinvazivních metod, které zpřesňují diagnostiku nebo sledování nádorových onemocnění. Vedle toho se Josef Srovnal z CATRIN-ÚMTM věnuje i studentům na Lékařské fakultě UP a jako pediatr a genetik pacientům ve Fakultní nemocnici Olomouc. Právě snaha prospět nemocným je pro něj nejdůležitější.

Na počátku jeho kariéry byla detekce cirkulujících nádorových buněk neprobádané téma. Shodou okolností se mohl zapojit do projektů v laboratoři, kterou tehdy na Dětské klinice FN Olomouc vedl nynější šéf Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP (ÚMTM) Marián Hajdúch, a spolu s kolegy vyvíjet citlivé a velmi šetrné metody. „Konkrétně se jedná o detekci biomarkerů v krvi pacientů s nádorovými chorobami, které mohou nemoc odhalit, sledovat ji, nebo zavčas podat informace o průběhu léčby. Sledované biomarkery mohou signalizovat i návrat nemoci,“ objasnil. Získané poznatky dávají lékařům nové možnosti. Některé onkologické choroby, vůči nimž byli dříve bezmocní, dnes mohou ovlivnit a v dohledné době i vyléčit. To by nebylo možné bez základního výzkumu, včetně toho v ÚMTM.

„Většina z toho, co zde vybádáme, asi nezmění svět, ale drobnými střípky přispíváme do celkové mozaiky poznání ve snaze prospět pacientům. Tento proces je samozřejmě zdlouhavý. Vidím ale, že metody, s nimiž jsme před lety začínali, se dnes již přenesly do praxe a pacienti z toho mohou těžit,“ řekl.

Na vědě navíc oceňuje volnost a hravost. „Když dostanete možnost vymýšlet a ověřovat si své hypotézy, je to takový přenos dětství do dospělosti. Současně ale potřebuji mít kontakt s pacienty i studenty. Právě toto propojení mě baví a dává smysl. Neměnil bych,“ doplnil Srovnal.

Už poosmé se na Univerzitě Palackého uskutečnila Překladatelská soutěž Filozofické fakulty UP. I letos se jí zúčastnily stovky studujících ze zhruba sedmdesáti středních škol z celé České republiky. Studentky a studenti překládali z angličtiny, němčiny, španělštiny, francouzštiny a ruštiny.

S cílem podpořit zájem středoškoláků o studium jazyků a také o překlad jako oborovou disciplínu se i letos uskutečnila Překladatelská soutěž Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Soutěž se pravidelně koná ve dvou kolech, první je organizováno na středních školách, druhé pak na Filozofické fakultě UP. Každoročně soutěží žáci vyššího stupně gymnázií a středních škol, včetně maturitních ročníků, a i letos se překládalo z pěti jazyků – z angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny a ruštiny.

„Bez ohledu na výsledné umístění je velký úspěch už to, že jste se dostali do fakultního kola. Rozhodnout o tom, kdo získá nakonec ceny, nebylo jednoduché,“ uvedl před vyhlášením výsledků v aule Filozofické fakulty UP Ondřej Molnár, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP.

Školního kola Překladatelské soutěže se zúčastnily stovky středoškoláků, do fakultního kola postoupili vždy dva nejlepší za každý soutěžní jazyk, celkem se ho zúčastnilo dvě sta sedmdesát studujících. Jejich úkolem bylo přeložit dva texty v souhrnném rozsahu dvou normostran, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu a jeden text odborného stylu.

Odborná porota hodnotila věcnou a jazykovou správnost, stylovou přiměřenost vůči originálu, tedy nakolik se studentům podařilo vystihnout styl a zamýšlenou funkci původního textu. Hodnotila tedy i stylistickou obratnost výsledných českých textů, využití přirozených českých výrazových prostředků a výstavbu textu.

„Nemilosrdně jsme odečítali body za chybný převod informací, za příliš doslovný a strojový překlad, ale i za pravopisné chyby a překlepy. Naopak bonusové body vždy přičítáme za bohatost slovní zásoby, hravá řešení, čtivost překladu a promyšlenou práci s kulturními odkazy,“ vypočetla za anglickou sekci soutěže Hana Pavlisová z katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP.

Její slova potvrdil i vedoucí katedry Ondřej Molnár, když uvedl: „Za překlad z angličtiny je nutné říct, že laťka je nastavena opravdu vysoko. Při opravování si uvědomujeme, že vybíráme texty, které nejsou vůbec jednoduché. V podstatě všichni studenti, kteří postoupili do fakultního kola, umí anglicky poměrně dobře. O to více pak klademe důraz na jejich schopnost text interpretovat, vhodně stylizovat a volit takové překladatelské strategie, které budou vhodné s ohledem na cílového čtenáře. Jsem rád, že je o překladatelskou soutěž velký zájem, že se k nám většina škol vrací a že se jejich studentky a studenti soutěže účastní opakovaně.“   

Právem pyšná na svého studenta, který se s anglickým překladem umístil na prvním místě, může být například Zuzana Kauerová z Gymnázia Brno, třída Kapitána Jaroše.

„Jsem moc ráda, že Jan Romanovský jako student třídy matematického zaměření dokáže svými znalostmi, slovní zásobou a spisovatelským nadáním konkurovat studentům jiných jazykových gymnázií. K tomu všemu je to skromný a milý mladý člověk. Moc mě těší vidět, jak roste, nejen znalostně, ale především intelektuálně a morálně,“ uvedla.

Společně s dalšími soutěžícími se i Jan Romanovský ještě před vyhlášením soutěže zúčastnil překladatelských workshopů, během nichž nahlédl pod pokličku překladatelského procesu, a výsledek soutěže vnímá především jako doklad své úrovně angličtiny.

„Ukazuje mi zároveň další obor, který bych mohl studovat a který by mě bavil. V budoucnu bych se rád věnoval hlavně aktivní angličtině, ve které mám jisté nedostatky. Co se týká vysokoškolského studia, přemýšlím zatím o přírodovědném směru, čemu bych se přesně věnoval, to ještě nevím, ale i angličtinu rozhodně nevylučuji,“ řekl.

Příjemným překvapením byl výsledek soutěže i pro Tomáše Bartečka z Biskupského gymnázia Brno, který získal čestné uznání za překlad z francouzštiny.

„Francouzštině se věnuji asi pět let. Už dříve jsem soutěžil ve francouzské konverzaci, v překladatelské soutěži jsem byl poprvé. Mám radost, že jsem uspěl,“ řekl maturant Biskupského gymnázia, a přestože si už podal přihlášku na Vysoké učení technické do Brna, říká, že vzdělávat se v jazykových dovednostech mu zůstane minimálně koníčkem.

O radost z výsledku soutěže se podělil také Matyáš Zápeca z Gymnázia Matyáše Lercha, který zvítězil v překladu z němčiny.

„Tento úspěch beru jako velmi hezké zakončení. Překladatelské soutěže na Filozofické fakultě UP jsem se totiž účastnil opakovaně, a ačkoliv jsem se do fakultního kola vždy probojoval, nikdy se mi nepovedlo umístit se mezi nejlepšími. Letos to měl být můj poslední ročník, takže první místo považuji za pěkné rozloučení,“ řekl. Němčině se věnuje osm let v rámci výuky na Gymnáziu Matyáše Lercha, které podle něj poskytuje studentům velmi dobré zázemí. Studovat jazyky se však nechystá.  

„Už mě přijali na univerzitu v Anglii, kde se budu věnovat válečným studiím. Hlásím se i na mezinárodní vztahy, kde bych se rád zaměřil na euroatlantický prostor. Teď se snažím, abych si zajistil stipendia, které by mi pomohly s cenou studia. Vzhledem k mezinárodní podstatě vybraného oboru a jeho zaměření na Evropu německý jazyk budu bezpochyby využívat i nadále,“ dodal.

Filozofická fakulta UP pořádá Překladatelskou soutěž už od roku 2016 a jejím neméně důležitým cílem je zvýšit mezi studenty středních škol povědomí o nabízených studijních oborech na FF UP.

Výsledková listina Překladatelské soutěže FF UP

Angličtina: 1. místo: Jan Romanovský, Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše, 2. místo: Pavla Juhaňáková, Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí, 3. místo: Magdaléna Perůtková, Gymnázium Brno-Bystrc, čestné uznání: Martin Koch, Základní škola a gymnázium Konice.

Španělština: 1. místo: Monika Drexlerová, Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm, 2. místo: Veronika Staňková, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida Ostrava-Poruba, 3. místo: Lukáš Paděra, Slovanské gymnázium Olomouc.

Francouzština: 1. místo: Veronika Bálková, Slovanské gymnázium Olomouc, česko-francouzská sekce, 2. místo: Lucie Židková, Gymnázium Komenského Havířov, 3. místo: Ema Lauermannová, Biskupské gymnázium Brno, čestné uznání: Tomáš Barteček, Biskupské gymnázium Brno.

Ruština: 1. místo: Kryštof Sasoň, Gymnázium Františka Živného Bohumín, 2. místo: Sebastian Matoušek, Gymnázium Matyáše Lercha, Vojtěch Zámorský, Gymnázium Jakuba Škody Přerov, 3.místo: František Koukal, Gymnázium Olomouc-Hejčín, čestná uznání: Nikol Peřinová, Gymnázium Olomouc-Hejčín, Jana Hradilová, Gymnázium Jakuba Škody Přerov, Veronika Čepilová, Gymnázium Velké Pavlovice, Prokop Smyčka, Gymnázium Šternberk.

Němčina: 1. místo: Matyáš Zápeca, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo: Alžběta Poláčková, Biskupské gymnázium Brno, 3. místo: Tomáš Daniel Novotný, Gymnázium Brno Křenová, čestné uznání: Vojtěch Bazala, Gymnázium Brno-Bystrc, Jaromír Slabák, Gymnázium Čajkovského Olomouc, Matyáš Straka, Gymnázium Matyáše Lercha, Kristýna Zemanová, Gymnázium a SPŠEI Frenštát pod Radhoštěm.

Už poosmé se na Univerzitě Palackého uskutečnila Překladatelská soutěž Filozofické fakulty UP. I letos se jí zúčastnily stovky studujících ze zhruba sedmdesáti středních škol z celé České republiky. Studentky a studenti překládali z angličtiny, němčiny, španělštiny, francouzštiny a ruštiny.

S cílem podpořit zájem středoškoláků o studium jazyků a také o překlad jako oborovou disciplínu se i letos uskutečnila Překladatelská soutěž Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Soutěž se pravidelně koná ve dvou kolech, první je organizováno na středních školách, druhé pak na Filozofické fakultě UP. Každoročně soutěží žáci vyššího stupně gymnázií a středních škol, včetně maturitních ročníků, a i letos se překládalo z pěti jazyků – z angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny a ruštiny.

„Bez ohledu na výsledné umístění je velký úspěch už to, že jste se dostali do fakultního kola. Rozhodnout o tom, kdo získá nakonec ceny, nebylo jednoduché,“ uvedl před vyhlášením výsledků v aule Filozofické fakulty UP Ondřej Molnár, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP.

Školního kola Překladatelské soutěže se zúčastnily stovky středoškoláků, do fakultního kola postoupili vždy dva nejlepší za každý soutěžní jazyk, celkem se ho zúčastnilo dvě sta sedmdesát studujících. Jejich úkolem bylo přeložit dva texty v souhrnném rozsahu dvou normostran, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu a jeden text odborného stylu.

Odborná porota hodnotila věcnou a jazykovou správnost, stylovou přiměřenost vůči originálu, tedy nakolik se studentům podařilo vystihnout styl a zamýšlenou funkci původního textu. Hodnotila tedy i stylistickou obratnost výsledných českých textů, využití přirozených českých výrazových prostředků a výstavbu textu.

„Nemilosrdně jsme odečítali body za chybný převod informací, za příliš doslovný a strojový překlad, ale i za pravopisné chyby a překlepy. Naopak bonusové body vždy přičítáme za bohatost slovní zásoby, hravá řešení, čtivost překladu a promyšlenou práci s kulturními odkazy,“ vypočetla za anglickou sekci soutěže Hana Pavlisová z katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP.

Její slova potvrdil i vedoucí katedry Ondřej Molnár, když uvedl: „Za překlad z angličtiny je nutné říct, že laťka je nastavena opravdu vysoko. Při opravování si uvědomujeme, že vybíráme texty, které nejsou vůbec jednoduché. V podstatě všichni studenti, kteří postoupili do fakultního kola, umí anglicky poměrně dobře. O to více pak klademe důraz na jejich schopnost text interpretovat, vhodně stylizovat a volit takové překladatelské strategie, které budou vhodné s ohledem na cílového čtenáře. Jsem rád, že je o překladatelskou soutěž velký zájem, že se k nám většina škol vrací a že se jejich studentky a studenti soutěže účastní opakovaně.“   

Právem pyšná na svého studenta, který se s anglickým překladem umístil na prvním místě, může být například Zuzana Kauerová z Gymnázia Brno, třída Kapitána Jaroše.

„Jsem moc ráda, že Jan Romanovský jako student třídy matematického zaměření dokáže svými znalostmi, slovní zásobou a spisovatelským nadáním konkurovat studentům jiných jazykových gymnázií. K tomu všemu je to skromný a milý mladý člověk. Moc mě těší vidět, jak roste, nejen znalostně, ale především intelektuálně a morálně,“ uvedla.

Společně s dalšími soutěžícími se i Jan Romanovský ještě před vyhlášením soutěže zúčastnil překladatelských workshopů, během nichž nahlédl pod pokličku překladatelského procesu, a výsledek soutěže vnímá především jako doklad své úrovně angličtiny.

„Ukazuje mi zároveň další obor, který bych mohl studovat a který by mě bavil. V budoucnu bych se rád věnoval hlavně aktivní angličtině, ve které mám jisté nedostatky. Co se týká vysokoškolského studia, přemýšlím zatím o přírodovědném směru, čemu bych se přesně věnoval, to ještě nevím, ale i angličtinu rozhodně nevylučuji,“ řekl.

Příjemným překvapením byl výsledek soutěže i pro Tomáše Bartečka z Biskupského gymnázia Brno, který získal čestné uznání za překlad z francouzštiny.

„Francouzštině se věnuji asi pět let. Už dříve jsem soutěžil ve francouzské konverzaci, v překladatelské soutěži jsem byl poprvé. Mám radost, že jsem uspěl,“ řekl maturant Biskupského gymnázia, a přestože si už podal přihlášku na Vysoké učení technické do Brna, říká, že vzdělávat se v jazykových dovednostech mu zůstane minimálně koníčkem.

O radost z výsledku soutěže se podělil také Matyáš Zápeca z Gymnázia Matyáše Lercha, který zvítězil v překladu z němčiny.

„Tento úspěch beru jako velmi hezké zakončení. Překladatelské soutěže na Filozofické fakultě UP jsem se totiž účastnil opakovaně, a ačkoliv jsem se do fakultního kola vždy probojoval, nikdy se mi nepovedlo umístit se mezi nejlepšími. Letos to měl být můj poslední ročník, takže první místo považuji za pěkné rozloučení,“ řekl. Němčině se věnuje osm let v rámci výuky na Gymnáziu Matyáše Lercha, které podle něj poskytuje studentům velmi dobré zázemí. Studovat jazyky se však nechystá.  

„Už mě přijali na univerzitu v Anglii, kde se budu věnovat válečným studiím. Hlásím se i na mezinárodní vztahy, kde bych se rád zaměřil na euroatlantický prostor. Teď se snažím, abych si zajistil stipendia, které by mi pomohly s cenou studia. Vzhledem k mezinárodní podstatě vybraného oboru a jeho zaměření na Evropu německý jazyk budu bezpochyby využívat i nadále,“ dodal.

Filozofická fakulta UP pořádá Překladatelskou soutěž už od roku 2016 a jejím neméně důležitým cílem je zvýšit mezi studenty středních škol povědomí o nabízených studijních oborech na FF UP.

Výsledková listina Překladatelské soutěže FF UP

Angličtina: 1. místo: Jan Romanovský, Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše, 2. místo: Pavla Juhaňáková, Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí, 3. místo: Magdaléna Perůtková, Gymnázium Brno-Bystrc, čestné uznání: Martin Koch, Základní škola a gymnázium Konice.

Španělština: 1. místo: Monika Drexlerová, Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm, 2. místo: Veronika Staňková, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida Ostrava-Poruba, 3. místo: Lukáš Paděra, Slovanské gymnázium Olomouc.

Francouzština: 1. místo: Veronika Bálková, Slovanské gymnázium Olomouc, česko-francouzská sekce, 2. místo: Lucie Židková, Gymnázium Komenského Havířov, 3. místo: Ema Lauermannová, Biskupské gymnázium Brno, čestné uznání: Tomáš Barteček, Biskupské gymnázium Brno.

Ruština: 1. místo: Kryštof Sasoň, Gymnázium Františka Živného Bohumín, 2. místo: Sebastian Matoušek, Gymnázium Matyáše Lercha, Vojtěch Zámorský, Gymnázium Jakuba Škody Přerov, 3.místo: František Koukal, Gymnázium Olomouc-Hejčín, čestná uznání: Nikol Peřinová, Gymnázium Olomouc-Hejčín, Jana Hradilová, Gymnázium Jakuba Škody Přerov, Veronika Čepilová, Gymnázium Velké Pavlovice, Prokop Smyčka, Gymnázium Šternberk.

Němčina: 1. místo: Matyáš Zápeca, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo: Alžběta Poláčková, Biskupské gymnázium Brno, 3. místo: Tomáš Daniel Novotný, Gymnázium Brno Křenová, čestné uznání: Vojtěch Bazala, Gymnázium Brno-Bystrc, Jaromír Slabák, Gymnázium Čajkovského Olomouc, Matyáš Straka, Gymnázium Matyáše Lercha, Kristýna Zemanová, Gymnázium a SPŠEI Frenštát pod Radhoštěm.