Agregátor zdrojů

Kdo si z Olomouce odveze skleněný krasohled? AFO již zná jména soutěžních filmů

Mohou nás vzpomínky oklamat? Co se děje, když svoji paměť svěříme nejrůznějším technologiím? Jak vypadá DNA z pravěku a jaké novinky ze života dinosaurů se dozvíme díky nejnovějším výzkumům? Co za tajemství ukrývá ekosystém hub? Na tyto i další otázky budou šest dní hledat odpovědi návštěvníci mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO). Tento svátek filmu a vědy, který pořádá UP, se letos koná od 23. dubna.

Na festival se v tomto roce přihlásilo téměř 500 snímků. O přízeň odborné poroty se uchází 57 snímků ve třech kategoriích. Vítězové si odnesou originální krasohled skláře Martina Hlubučka.

V Mezinárodní soutěži se objeví snímek Houby: Síť života (Fungi: Web of Life), jehož komentář namluvila ikonická hudebnice a umělkyně Björk, nebo nový snímek Poslední šance na záchranu života (Last Chance to Save a Life) australské producentky Sonyi Pemberton o fágové terapii. Tato terapie využívá viry, které v těle najdou nebezpečné bakterie a zahubí je. Zatím se jedná pouze o experimentální proces, který sebou nese mnoho rizik, ale v budoucnu by mohl zastavit hrozbu antibiotikům odolných bakterií.

Kanadský režisér Niobe Thompson diváky vezme na Hon na nejstarší DNA (Hunt for the Oldest DNA). Autor tohoto snímku skrze strhující příběh vědkyň a vědců nahlíží do dávného světa před dobou ledovou pomocí vědeckého „stroje času“ – unikátním sekvenováním prastaré DNA. Režisér přijede film osobně uvést. „Mezinárodní soutěž představuje vrchol kolektivního audiovizuálního umění. Filmy jsou nejen odkazem na vědecké poznání, ale také nabízejí unikátní pohled na svět kolem nás, přičemž osvětlují témata, která jsou často přehlížena. Od výzkumu ekosystémů až po alternativní světy a komunity simulované v herní virtuální realitě,“ řekl programový ředitel AFO Ondřej Kazík.

Diváci se ponoří i do světa psychedelik

Ponoření do světa psychedelik umožní německý dokument Léčivá síla psychedelik (The Healing Power of Psychedelic Drugs) režisérek Caroline Charlotte Haertel a Mirjany Momirović. „Téma rezonuje i se současným zákazem HHC v České republice a dobře navazuje na novou sérii Ivo Bystřičana Česko na drogách. Série si vzala za cíl vytvořit poučenější a kompetentnější pohled na různé typy látek, které mění vědomí. Od alkoholu po LSD série ukazuje historické tradice i poslední trendy v užívání různých substancí napříč naší populací,“ doplnil Ondřej Kazík.

Na vzrušující cestu historií sexuální výchovy se diváci vydají s filmem Pobavme se o sexu – sto let sexuální výchovy (Let's Talk About Sex – A Century of Sex Education). Tato dvoudílná série režisérek Iny Kessebohm a Nadine Neumann osvětluje fascinující souhru mezi hodnotami, morálkou a inovacemi a našimi neustále se měnícími postoji ke vztahům a sexualitě. Dokumentaristé si ale také kladou filozofické otázky na téma digitálních technologií.

V Česko-slovenské soutěži se tak objeví dokument Poznámky z Eremocénu (Notes from Eremocene) od slovenské režisérky Viery Čákanyové. Eremocén je epocha vyznačující se pocitem osamělosti v důsledku vyhubení mnoha jiných forem života. Snímek na pomezí filozofické eseje a sci-fi na ni nahlíží pohledem virtuální budoucnosti. Filmy v soutěži krátkých filmů zase pátrají po nekonvenčních tématech prostřednictvím hravých formátů a stylů a svojí inovativností nepřestávají porotce každoročně překvapovat. Na své si přijdou jak technologové, tak nadšení občanští přírodovědci.

Na AFO přijedou i držitelky ceny Emmy

Kromě soutěžních filmů se mohou diváci těšit na dramaturgický výběr toho nejzajímavějšího, co se v posledních dvou letech objevilo v Česku a zahraničí. Nebudou chybět inspirující přednášky a další doprovodný program. Do Olomouce zavítá Kateřina Cizek, držitelka cen Peabody a Emmy. „Dokumentaristka vede inovativní inkubátory, výzkumné projekty a spojuje umění, dokumentaristiku a žurnalistiku s novými technologiemi a vědou. Její dřívější lidskoprávní projekty – na různá témata od mediální revoluce spojené s užíváním ruční kamery po pašování lidí a genocidu ve Rwandě – podnítily vyšetřování trestných činů a změnily politiku OSN,“ řekl dramaturg Dominik Vontor.

Na festivalu se objeví i Hannah Critchlow, mezinárodně uznávaná neuroložka, moderátorka a členka Magdalene College na univerzitě v Cambridge. Je známá především tím, že demystifikuje lidský mozek a vystupuje v pořadech BBC, ABC a korejské televize. Součástí programu bude i online přednáška špičkové psycholožky, světové odbornice na altruismus Abigail Marsh. Na AFO se osobně podívá i odborník Peter McCoy. Ten spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie, které otevírá cestu do tajů hub, lišejníků a mikrobiomů široké veřejnosti. Vůdčí odborník v oboru přiváží přednášku zaměřenou na obor etnomykologie a představí úchvatný svět vztahu lidí k houbám napříč dějinami, současností a budoucností.

Návštěvníci se budou moci potkat i s paleontoložkou Jingmai O’Connor, která se zaměřuje na obratlovce a v současnosti pracuje ve Field Museum of Natural History v Chicagu jako kurátorka fosilních plazů. Svoji účast potvrdil i český sociolog Vojtěch Pecka, který se ve svém výzkumu zaměřuje na to, jak problematicky se fosilní průmysl staví ke klimatickým změnám. Objeví se i přední britský historik Chris Manias a paleontolog Daniel Madzia. Ten se účastnil terénních výzkumů ve Spojených státech, v Rusku, v Panamě či v Polsku. Vedl výzkum, jehož výsledkem bylo pojmenování prvního českého neptačího dinosaura. Je také autorem popisu masožravého dinosaura z jurských sedimentárních hornin okolí Brna.

Univerzita Palackého pořádá Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc od roku 1966. Od svého vzniku má AFO za cíl aktivně propojovat kinematografii a vědu a zkoumá jejich vzájemnou interakci. V posledních desetiletích se festivalu podařilo prolomit mýtus „nudných“ vzdělávacích filmů, což dokazuje i rostoucí počet návštěvníků a rozšiřující se trh vědeckého dokumentu. Akreditace na festival je zdarma.

 

Kdo si z Olomouce odveze skleněný krasohled? AFO již zná jména soutěžních filmů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 16/03/2024 - 08:00

Mohou nás vzpomínky oklamat? Co se děje, když svoji paměť svěříme nejrůznějším technologiím? Jak vypadá DNA z pravěku a jaké novinky ze života dinosaurů se dozvíme díky nejnovějším výzkumům? Co za tajemství ukrývá ekosystém hub? Na tyto i další otázky budou šest dní hledat odpovědi návštěvníci mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO). Tento svátek filmu a vědy, který pořádá UP, se letos koná od 23. dubna.

Na festival se v tomto roce přihlásilo téměř 500 snímků. O přízeň odborné poroty se uchází 57 snímků ve třech kategoriích. Vítězové si odnesou originální krasohled skláře Martina Hlubučka.

V Mezinárodní soutěži se objeví snímek Houby: Síť života (Fungi: Web of Life), jehož komentář namluvila ikonická hudebnice a umělkyně Björk, nebo nový snímek Poslední šance na záchranu života (Last Chance to Save a Life) australské producentky Sonyi Pemberton o fágové terapii. Tato terapie využívá viry, které v těle najdou nebezpečné bakterie a zahubí je. Zatím se jedná pouze o experimentální proces, který sebou nese mnoho rizik, ale v budoucnu by mohl zastavit hrozbu antibiotikům odolných bakterií.

Kanadský režisér Niobe Thompson diváky vezme na Hon na nejstarší DNA (Hunt for the Oldest DNA). Autor tohoto snímku skrze strhující příběh vědkyň a vědců nahlíží do dávného světa před dobou ledovou pomocí vědeckého „stroje času“ – unikátním sekvenováním prastaré DNA. Režisér přijede film osobně uvést. „Mezinárodní soutěž představuje vrchol kolektivního audiovizuálního umění. Filmy jsou nejen odkazem na vědecké poznání, ale také nabízejí unikátní pohled na svět kolem nás, přičemž osvětlují témata, která jsou často přehlížena. Od výzkumu ekosystémů až po alternativní světy a komunity simulované v herní virtuální realitě,“ řekl programový ředitel AFO Ondřej Kazík.

Diváci se ponoří i do světa psychedelik

Ponoření do světa psychedelik umožní německý dokument Léčivá síla psychedelik (The Healing Power of Psychedelic Drugs) režisérek Caroline Charlotte Haertel a Mirjany Momirović. „Téma rezonuje i se současným zákazem HHC v České republice a dobře navazuje na novou sérii Ivo Bystřičana Česko na drogách. Série si vzala za cíl vytvořit poučenější a kompetentnější pohled na různé typy látek, které mění vědomí. Od alkoholu po LSD série ukazuje historické tradice i poslední trendy v užívání různých substancí napříč naší populací,“ doplnil Ondřej Kazík.

Na vzrušující cestu historií sexuální výchovy se diváci vydají s filmem Pobavme se o sexu – sto let sexuální výchovy (Let's Talk About Sex – A Century of Sex Education). Tato dvoudílná série režisérek Iny Kessebohm a Nadine Neumann osvětluje fascinující souhru mezi hodnotami, morálkou a inovacemi a našimi neustále se měnícími postoji ke vztahům a sexualitě. Dokumentaristé si ale také kladou filozofické otázky na téma digitálních technologií.

V Česko-slovenské soutěži se tak objeví dokument Poznámky z Eremocénu (Notes from Eremocene) od slovenské režisérky Viery Čákanyové. Eremocén je epocha vyznačující se pocitem osamělosti v důsledku vyhubení mnoha jiných forem života. Snímek na pomezí filozofické eseje a sci-fi na ni nahlíží pohledem virtuální budoucnosti. Filmy v soutěži krátkých filmů zase pátrají po nekonvenčních tématech prostřednictvím hravých formátů a stylů a svojí inovativností nepřestávají porotce každoročně překvapovat. Na své si přijdou jak technologové, tak nadšení občanští přírodovědci.

Na AFO přijedou i držitelky ceny Emmy

Kromě soutěžních filmů se mohou diváci těšit na dramaturgický výběr toho nejzajímavějšího, co se v posledních dvou letech objevilo v Česku a zahraničí. Nebudou chybět inspirující přednášky a další doprovodný program. Do Olomouce zavítá Kateřina Cizek, držitelka cen Peabody a Emmy. „Dokumentaristka vede inovativní inkubátory, výzkumné projekty a spojuje umění, dokumentaristiku a žurnalistiku s novými technologiemi a vědou. Její dřívější lidskoprávní projekty – na různá témata od mediální revoluce spojené s užíváním ruční kamery po pašování lidí a genocidu ve Rwandě – podnítily vyšetřování trestných činů a změnily politiku OSN,“ řekl dramaturg Dominik Vontor.

Na festivalu se objeví i Hannah Critchlow, mezinárodně uznávaná neuroložka, moderátorka a členka Magdalene College na univerzitě v Cambridge. Je známá především tím, že demystifikuje lidský mozek a vystupuje v pořadech BBC, ABC a korejské televize. Součástí programu bude i online přednáška špičkové psycholožky, světové odbornice na altruismus Abigail Marsh. Na AFO se osobně podívá i odborník Peter McCoy. Ten spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie, které otevírá cestu do tajů hub, lišejníků a mikrobiomů široké veřejnosti. Vůdčí odborník v oboru přiváží přednášku zaměřenou na obor etnomykologie a představí úchvatný svět vztahu lidí k houbám napříč dějinami, současností a budoucností.

Návštěvníci se budou moci potkat i s paleontoložkou Jingmai O’Connor, která se zaměřuje na obratlovce a v současnosti pracuje ve Field Museum of Natural History v Chicagu jako kurátorka fosilních plazů. Svoji účast potvrdil i český sociolog Vojtěch Pecka, který se ve svém výzkumu zaměřuje na to, jak problematicky se fosilní průmysl staví ke klimatickým změnám. Objeví se i přední britský historik Chris Manias a paleontolog Daniel Madzia. Ten se účastnil terénních výzkumů ve Spojených státech, v Rusku, v Panamě či v Polsku. Vedl výzkum, jehož výsledkem bylo pojmenování prvního českého neptačího dinosaura. Je také autorem popisu masožravého dinosaura z jurských sedimentárních hornin okolí Brna.

Univerzita Palackého pořádá Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc od roku 1966. Od svého vzniku má AFO za cíl aktivně propojovat kinematografii a vědu a zkoumá jejich vzájemnou interakci. V posledních desetiletích se festivalu podařilo prolomit mýtus „nudných“ vzdělávacích filmů, což dokazuje i rostoucí počet návštěvníků a rozšiřující se trh vědeckého dokumentu. Akreditace na festival je zdarma.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Čeští a američtí studenti přináší nové pohledy na marketing

Jak zlepšit zážitek z návštěvy muzea? Co je potřeba pro dobrou reklamu, která osloví širokou veřejnost, nebo proč je důležité, jak se personál chová k lidem, kteří přijdou na výstavu? Do Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO) přijeli studenti z University of Nebraska Kearney (UNK), kteří v doprovodu českých vysokoškoláků získávali zkušenosti a informace ke svému studiu. 

Studenti společně vymyslí marketingový plán na míru konkrétním organizacím. Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, které se do projektu zapojilo, si nejdříve prošli část expozic a viděli autobiografický animovaný film Tmání. Ten využívá virtuální realitu k zobrazení autentických zkušeností mladého člověka s depresí.  „Pro mě byla tato návštěva zážitkem, protože to, co tady máte, je velmi odlišné od toho, co znám. Například VR jsem dnes zkusila poprvé. Po studiu v USA bych se chtěla vrátit do své země a věnovat se podnikání. Moje rodina má farmu a ráda bych jim pomohla s marketingem,“ prozradila studentka Haruka Takamichi, která pochází z Japonska. 

Tatiana Hantáková studuje druhým rokem ekonomicko-manažerská studia na Univerzitě Palackého. Dříve mě zajímal spíš management, ale v poslední době se zaměřuji na formulování různých reklam. Miluji muzea a vůbec nevylučuji, že v nějakém jednou budu pracovat. Holky z Nebrasky jsou skvělé. Na rozdíl od nás mají více oborů, nejen marketing, ale i grafický design a podobně, takže je to velmi zajímavá skupina,“   popsala svoji zkušenost studentka. Doplnila, že teď je čeká každý týden online setkání a v květnu závěrečná prezentace.  

Kurz International marketing s americkou partnerskou univerzitou připravila katedra ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (KEMS). „V USA jsou na podobné kurzy zvyklí a my jsme chtěli, aby si i naši studenti vyzkoušeli, jaké to je, spojit výuku se spoluprací s konkrétní firmou nebo institucí. Zároveň můžeme dát spolupracujícímu partnerovi zpětnou vazbu a poskytnout mu nové podněty pro jeho práci,“ řekl odborný asistent David Kosina z olomoucké katedry. 

Díky projektu posluchači získají cenné zkušenosti a setkají se s lidmi, kteří pracují na pozicích, ve kterých se jednou po skončení studia mohou ocitnout. „Spolupráce s institucemi na mezinárodní úrovní je důležitá součást vznikající dlouhodobé koncepce VMO. Zároveň mohou jednoznačně přispět k reputaci muzea jako instituce, která aktivně podporuje vzdělávání a mezikulturní dialog. Postřehy amerických studentů nám proto mohou poskytnout novou perspektivu na důležitá témata, zejména v oblasti komunikace a user experience. Zadání pro studenty se bude v následujících dnech ještě formovat, nicméně studenti mají jistotu, že jejich výstupy rozhodně neskončí v šuplíku,“ doplnil Jiří Kutal, vedoucí komunikace a PR ve VMO.

Vlastivědné muzeum v Olomouci, jehož zřizovatelem je Olomoucký kraj, má přes 1 000 000 předmětů a z hlediska rozsahu své sbírky se řadí mezi největší muzea v České republice. Povahou sbírkového fondu v oblasti společenských i přírodních věd pokrývá nejen střední Moravu, ale i širší území s přesahy do zahraničí. Jeho zaměstnanci se věnují také významné vzdělávací a popularizační činnosti, organizují řadu výstav a v rámci Centra muzejní pedagogiky organizují řadu školních programů.

Čeští a američtí studenti přináší nové pohledy na marketing

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 15/03/2024 - 14:48

Jak zlepšit zážitek z návštěvy muzea? Co je potřeba pro dobrou reklamu, která osloví širokou veřejnost, nebo proč je důležité, jak se personál chová k lidem, kteří přijdou na výstavu? Do Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO) přijeli studenti z University of Nebraska Kearney (UNK), kteří v doprovodu českých vysokoškoláků získávali zkušenosti a informace ke svému studiu. 

Studenti společně vymyslí marketingový plán na míru konkrétním organizacím. Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, které se do projektu zapojilo, si nejdříve prošli část expozic a viděli autobiografický animovaný film Tmání. Ten využívá virtuální realitu k zobrazení autentických zkušeností mladého člověka s depresí.  „Pro mě byla tato návštěva zážitkem, protože to, co tady máte, je velmi odlišné od toho, co znám. Například VR jsem dnes zkusila poprvé. Po studiu v USA bych se chtěla vrátit do své země a věnovat se podnikání. Moje rodina má farmu a ráda bych jim pomohla s marketingem,“ prozradila studentka Haruka Takamichi, která pochází z Japonska. 

Tatiana Hantáková studuje druhým rokem ekonomicko-manažerská studia na Univerzitě Palackého. Dříve mě zajímal spíš management, ale v poslední době se zaměřuji na formulování různých reklam. Miluji muzea a vůbec nevylučuji, že v nějakém jednou budu pracovat. Holky z Nebrasky jsou skvělé. Na rozdíl od nás mají více oborů, nejen marketing, ale i grafický design a podobně, takže je to velmi zajímavá skupina,“   popsala svoji zkušenost studentka. Doplnila, že teď je čeká každý týden online setkání a v květnu závěrečná prezentace.  

Kurz International marketing s americkou partnerskou univerzitou připravila katedra ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (KEMS). „V USA jsou na podobné kurzy zvyklí a my jsme chtěli, aby si i naši studenti vyzkoušeli, jaké to je, spojit výuku se spoluprací s konkrétní firmou nebo institucí. Zároveň můžeme dát spolupracujícímu partnerovi zpětnou vazbu a poskytnout mu nové podněty pro jeho práci,“ řekl odborný asistent David Kosina z olomoucké katedry. 

Díky projektu posluchači získají cenné zkušenosti a setkají se s lidmi, kteří pracují na pozicích, ve kterých se jednou po skončení studia mohou ocitnout. „Spolupráce s institucemi na mezinárodní úrovní je důležitá součást vznikající dlouhodobé koncepce VMO. Zároveň mohou jednoznačně přispět k reputaci muzea jako instituce, která aktivně podporuje vzdělávání a mezikulturní dialog. Postřehy amerických studentů nám proto mohou poskytnout novou perspektivu na důležitá témata, zejména v oblasti komunikace a user experience. Zadání pro studenty se bude v následujících dnech ještě formovat, nicméně studenti mají jistotu, že jejich výstupy rozhodně neskončí v šuplíku,“ doplnil Jiří Kutal, vedoucí komunikace a PR ve VMO.

Vlastivědné muzeum v Olomouci, jehož zřizovatelem je Olomoucký kraj, má přes 1 000 000 předmětů a z hlediska rozsahu své sbírky se řadí mezi největší muzea v České republice. Povahou sbírkového fondu v oblasti společenských i přírodních věd pokrývá nejen střední Moravu, ale i širší území s přesahy do zahraničí. Jeho zaměstnanci se věnují také významné vzdělávací a popularizační činnosti, organizují řadu výstav a v rámci Centra muzejní pedagogiky organizují řadu školních programů.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

AMADEUS to accelerate drug discovery

News: Faculty of Science - Pá, 15/03/2024 - 08:00

AMADEUS, a breakthrough technological platform developed by the renowned chemist Alexander Dömling at Palacký University Olomouc thanks to a prestigious grant funded by the European Research Council (ERC) with a budget of €3.4 million, is intended to make drug discovery more sustainable, cost-effective and time efficient. The AMADEUS platform aims to revolutionize the process of drug discovery and optimization by enabling autonomous, AI-driven, highly miniaturized automation for compound identification.

The five-year project entitled Automated, Miniaturized and Accelerated Pharmaceutical Discovery (AMADEUS) aims to accelerate the development of new drugs, reduce the financial costs and environmental burden of the process and increase its safety. The use of miniaturization and automation is proving to be the right approach.

“Using current tools, such as artificial intelligence or miniaturization, brings new possibilities to research. I am glad that we are among the universities that, thanks to cutting-edge research, are helping to find ways to save time and money in such important processes as the development of new drugs. Success in this area will have a clear societal impact,” said Martin Procházka, Rector of Palacký University.

Unlike the current industry practices that rely on larger-scale synthesis, researchers will operate at 100,000 times smaller scales.

“We will design and validate a comprehensive AMADEUS technology platform, which will be capable of synthesizing thousands of small molecules per day in nano- or picolitre-scale volumes based on hundreds of chemical reactions that we can effectively investigate and improve their properties using artificial intelligence. Thanks to this reduction, we will also significantly reduce the amount of toxic waste, hence the increase in sustainability, and speed up the whole drug discovery process. My ambition is to fundamentally change the early phase of drug discovery, which has been used in pharmaceutical companies around the world for more than half a century,” said Dömling, who works at the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) of Palacký University.

The idea of the AMADEUS project dates back more than 30 years ago when Dömling, as a then postdoc, initiated his first start-up company. In the forefront of technology development is the integration of chemistry automation, high throughput screening and compound optimization using artificial intelligence aimed to dramatically accelerate early drug discovery. In the new version of AMADEUS, highly miniaturization and automation of synthetic chemistry through acoustic droplet ejection technology is a key point, which was introduced by Dömling and his group in 2019.

AMADEUS (Automated, MiniAturizeD, and acceleratEd drUg diScovery) can find application in not only medical chemistry, but also catalysis and the tuning of materials or plants properties.

The issue of miniaturisation and automation, which lead to sustainable chemistry and at the same time contribute to more efficient development of new pharmaceuticals, nanomaterials or for example plant protection substances, is also addressed by Professor Dömling at CATRIN within the European ERA Chair ACCELERATOR project. The main pillar of his research is multi-component organic reactions, which allow preparation and testing of tens of thousands of chemicals in a highly economical and diverse fashion.

“The two projects are complementary and will enable me to accelerate my research. I believe AMADEUS will represent a significant step towards achieving sustainability in research and development and will support innovation and progress in various scientific fields,” added Dömling.

Professor Dömling is the first recipient of the prestigious ERC Advanced grant at Palacký University. This grant focus on supporting internationally recognized experts who have already established themselves in the field and have demonstrably influenced it. Besides, the physical chemist Michal Otyepka has been successful in the stiff ERC competition in the past, even four times (three of them in the Proof-of-Concept category, which supports successful ERC grant awardees in the earliest phase of commercialization of the outputs of their research activities). Both scientists work at CATRIN.

Prof. Alexander Dömling, Ph.D.
In the first decade of his professional life, he studied chemistry and biology at the Technical University of Munich. He received his doctorate under the supervision of the world-famous scientist Ivar Ugi. Then he spent his postdoctoral period with the two-time Nobel laureate K. Barry Sharpless at the Scripps Research Institute in California.

In the next period, he worked at the University of Pittsburgh, where he received several large project grants and gained experience in computational and structural biology, which he used, for example, in drug design. Subsequently, he worked as head of the Department of Drug Design at the University of Groningen, where he assembled a team of about 30 students and co-workers.

Professor Dömling has extensive experience in the commercialization of research results. He has obtained more than 70 patents and co-founded six biotechnology companies.

Kategorie: News from UP

Nový systém AMADEUS má výrazně urychlit objevy léčiv

Rychlejší, levnější a udržitelnější vývoj léčiv má umožnit průlomová technologická platforma AMADEUS, kterou na Univerzitě Palackého v Olomouci vyvíjí renomovaný chemik Alexander Dömling díky prestižnímu grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s dotací 3,4 milionu eur. Systém pro syntézu nových látek či vylepšování jejich vlastností využije autonomní, umělou inteligencí řízený a vysoce miniaturizovaný postup pro identifikaci sloučenin.

Pětiletý projekt s názvem Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS) si klade za cíl urychlit vývoj nových látek, snížit finanční náklady a ekologickou zátěž tohoto procesu a zvýšit jeho bezpečnost. Právě využití miniaturizace a automatizace se pro to ukazuje jako vhodný přístup.

„Využití současných nástrojů, jako je umělá inteligence nebo miniaturizace, přináší do vědeckého bádání nové možnosti. Jsem rád, že patříme mezi univerzity, které díky špičkovému výzkumu pomáhají hledat cesty, jak ušetřit čas i finance v tak důležitém procesu, jakým je například vývoj nových léčiv. Úspěch v této oblasti bude mít jasný celospolečenský dopad,“ řekl rektor UP Martin Procházka.

Výzkumníci se budou při syntézách pohybovat ve stotisíckrát menších rozměrech v porovnání se současnými postupy v průmyslu.

„Navrhneme a ověříme komplexní technologickou platformu AMADEUS, která je schopná syntetizovat tisíce malých molekul denně v nano- nebo pikolitrových objemech založených na stovkách chemických reakcí, které dokážeme účinně zkoumat a vylepšovat jejich vlastnosti pomocí umělé inteligence. Díky tomuto zmenšení současně výrazně snížíme množství toxického odpadu, čímž zvýšíme udržitelnost procesu vývoje léků a současně jej urychlíme. Mojí ambicí je zásadně změnit ranou fázi objevování léčiv, která se ve farmaceutických společnostech po celém světě využívá více než půl století,“ uvedl Dömling, který působí v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého.

Myšlenka projektu AMADEUS pochází z doby před více než 30 lety, kdy Dömling jako tehdejší postdoc inicioval svou první startupovou společnost. V popředí technologického vývoje je dnes snaha o propojení automatizace chemie, vysoce výkonného screeningu a optimalizace sloučenin pomocí umělé inteligence, jejímž cílem je dramaticky urychlit včasný objev léčiv. V nové verzi platformy AMADEUS je klíčová právě vysoká miniaturizace a automatizace syntetické chemie, kterou Dömling se svou skupinou představil v roce 2019.

Podle něj může AMADEUS (Automated, MiniAturizeD and acceleratEd drUg diScovery) najít uplatnění nejen v lékařské chemii, ale také v katalýze, při vylepšování vlastností materiálů nebo rostlin.

Problematikou miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo například látek pro ochranu rostlin, se profesor Dömling věnuje v CATRIN také v rámci evropského projektu ERA Chair ACCELERATOR. Hlavním pilířem jeho výzkumu jsou vícesložkové organické reakce, které umožňují přípravu a testování desítek tisíc chemických látek najednou, navíc velmi hospodárným způsobem.

„Oba projekty se doplňují a umožní mi urychlit můj výzkum. Věřím, že AMADEUS bude představovat významný krok směrem k dosažení udržitelnosti ve výzkumu a vývoji a podpoří inovace a pokrok v různých vědeckých oblastech,“ doplnil Dömling.

Profesor Dömling je na Univerzitě Palackého první nositel prestižního ERC grantu v kategorii Advanced. Tyto granty se zaměřují na podporu mezinárodně uznávaných odborníků, kteří se již etablovali v oboru a prokazatelně ho ovlivnili. V náročné soutěži ERC ale v minulosti také uspěl, a to dokonce čtyřikrát, fyzikální chemik Michal Otyepka (z toho třikrát v kategorii Proof of Concept, která podporuje úspěšné řešitele grantů ERC v nejranější fázi komercializace výstupů jejich výzkumných aktivit). Oba vědci působí v CATRIN.

prof. Alexander Dömling, Ph.D.

V první dekádě svého profesního života absolvoval studium chemie a biologie na Technické univerzitě Mnichov. Doktorát získal u světoznámého vědce Ivara Ugiho. Postdoktorské období strávil u dvojnásobného nobelisty Barryho Sharplesse ve Scripps Research Institute v Kalifornii.

V dalším období působil na University of Pittsburgh, kde získal několik velkých grantů a zkušenosti z výpočetní a strukturní biologie, které využil například při návrhu léčiv. Následně pracoval jako vedoucí katedry designu léčiv na Univerzitě v Groningenu, kde vybudoval oddělení se zhruba 30 studenty a spolupracovníky.

Profesor Dömling má bohaté zkušenosti s komercializací výsledků výzkumu. Získal více než 70 patentů a spoluzaložil šest biotechnologických společnost.

Nový systém AMADEUS má výrazně urychlit objevy léčiv

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 15/03/2024 - 08:00

Rychlejší, levnější a udržitelnější vývoj léčiv má umožnit průlomová technologická platforma AMADEUS, kterou na Univerzitě Palackého v Olomouci vyvíjí renomovaný chemik Alexander Dömling díky prestižnímu grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s dotací 3,4 milionu eur. Systém pro syntézu nových látek či vylepšování jejich vlastností využije autonomní, umělou inteligencí řízený a vysoce miniaturizovaný postup pro identifikaci sloučenin.

Pětiletý projekt s názvem Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS) si klade za cíl urychlit vývoj nových látek, snížit finanční náklady a ekologickou zátěž tohoto procesu a zvýšit jeho bezpečnost. Právě využití miniaturizace a automatizace se pro to ukazuje jako vhodný přístup.

„Využití současných nástrojů, jako je umělá inteligence nebo miniaturizace, přináší do vědeckého bádání nové možnosti. Jsem rád, že patříme mezi univerzity, které díky špičkovému výzkumu pomáhají hledat cesty, jak ušetřit čas i finance v tak důležitém procesu, jakým je například vývoj nových léčiv. Úspěch v této oblasti bude mít jasný celospolečenský dopad,“ řekl rektor UP Martin Procházka.

Výzkumníci se budou při syntézách pohybovat ve stotisíckrát menších rozměrech v porovnání se současnými postupy v průmyslu.

„Navrhneme a ověříme komplexní technologickou platformu AMADEUS, která je schopná syntetizovat tisíce malých molekul denně v nano- nebo pikolitrových objemech založených na stovkách chemických reakcí, které dokážeme účinně zkoumat a vylepšovat jejich vlastnosti pomocí umělé inteligence. Díky tomuto zmenšení současně výrazně snížíme množství toxického odpadu, čímž zvýšíme udržitelnost procesu vývoje léků a současně jej urychlíme. Mojí ambicí je zásadně změnit ranou fázi objevování léčiv, která se ve farmaceutických společnostech po celém světě využívá více než půl století,“ uvedl Dömling, který působí v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého.

Myšlenka projektu AMADEUS pochází z doby před více než 30 lety, kdy Dömling jako tehdejší postdoc inicioval svou první startupovou společnost. V popředí technologického vývoje je dnes snaha o propojení automatizace chemie, vysoce výkonného screeningu a optimalizace sloučenin pomocí umělé inteligence, jejímž cílem je dramaticky urychlit včasný objev léčiv. V nové verzi platformy AMADEUS je klíčová právě vysoká miniaturizace a automatizace syntetické chemie, kterou Dömling se svou skupinou představil v roce 2019.

Podle něj může AMADEUS (Automated, MiniAturizeD and acceleratEd drUg diScovery) najít uplatnění nejen v lékařské chemii, ale také v katalýze, při vylepšování vlastností materiálů nebo rostlin.

Problematikou miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo například látek pro ochranu rostlin, se profesor Dömling věnuje v CATRIN také v rámci evropského projektu ERA Chair ACCELERATOR. Hlavním pilířem jeho výzkumu jsou vícesložkové organické reakce, které umožňují přípravu a testování desítek tisíc chemických látek najednou, navíc velmi hospodárným způsobem.

„Oba projekty se doplňují a umožní mi urychlit můj výzkum. Věřím, že AMADEUS bude představovat významný krok směrem k dosažení udržitelnosti ve výzkumu a vývoji a podpoří inovace a pokrok v různých vědeckých oblastech,“ doplnil Dömling.

Profesor Dömling je na Univerzitě Palackého první nositel prestižního ERC grantu v kategorii Advanced. Tyto granty se zaměřují na podporu mezinárodně uznávaných odborníků, kteří se již etablovali v oboru a prokazatelně ho ovlivnili. V náročné soutěži ERC ale v minulosti také uspěl, a to dokonce čtyřikrát, fyzikální chemik Michal Otyepka (z toho třikrát v kategorii Proof of Concept, která podporuje úspěšné řešitele grantů ERC v nejranější fázi komercializace výstupů jejich výzkumných aktivit). Oba vědci působí v CATRIN.

prof. Alexander Dömling, Ph.D.

V první dekádě svého profesního života absolvoval studium chemie a biologie na Technické univerzitě Mnichov. Doktorát získal u světoznámého vědce Ivara Ugiho. Postdoktorské období strávil u dvojnásobného nobelisty Barryho Sharplesse ve Scripps Research Institute v Kalifornii.

V dalším období působil na University of Pittsburgh, kde získal několik velkých grantů a zkušenosti z výpočetní a strukturní biologie, které využil například při návrhu léčiv. Následně pracoval jako vedoucí katedry designu léčiv na Univerzitě v Groningenu, kde vybudoval oddělení se zhruba 30 studenty a spolupracovníky.

Profesor Dömling má bohaté zkušenosti s komercializací výsledků výzkumu. Získal více než 70 patentů a spoluzaložil šest biotechnologických společnost.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Tři desítky studentů si vyzkoušely práci astrofyziků

Novinky: Fyzikální ústav - Pá, 15/03/2024 - 07:23
Tajemství kosmického záření a způsoby jeho měření v argentinské Observatoři Pierra Augera přibližovali v pátek 8. března téměř třicítce středoškolských studentů vědci z Fyzikálního ústavu.

Cenu Wernera von Siemense získali Dominik Vašinka a Miroslav Ježek z katedry optiky

Výrazně zpřesnit složitá kvantová měření dokázali pomocí umělé inteligence Dominik Vašinka a Miroslav Ježek z katedry optiky přírodovědecké fakulty. Díky tomu získali prestižní Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší diplomová práce. Budoucí praktické využití výsledků jejich bádání zaměřeného na aplikaci umělé inteligence v kvantových měřeních je široké – uplatní se především v oblasti metrologie a řízení složitých systémů včetně kvantových zařízení, jako jsou například kvantové procesory a senzory.

Velké množství vědeckých oblastí i technických aplikací vyžaduje přesné ovládání složitých fyzikálních systémů pro dosažení požadovaného stavu či průběhu procesu. Klíčovou úlohou k jejich řízení je precizní nastavení kontrolních signálů, přestože teoretický popis těchto systémů zůstává často neprobádaný. „Situace se navíc výrazně komplikuje, pokud přejdeme do světa kvantové fyziky. Zde se nároky na ovládací instrumentář násobí pravděpodobnostním charakterem kvantových měření a také komplexní a mnoharozměrnou strukturou kvantových stavů a procesů,“ popsal složitost kvantových měření Dominik Vašinka.

Příkladem může být optimální nastavení elektrických ovládacích napětí potřebných pro dosažení požadované činnosti kvantových procesorů nebo maximální citlivosti kvantových senzorů. Optimalizace řízení těchto zařízení, na niž se Dominik Vašinka zaměřil, je velmi obtížnou součástí jejich vývoje a využití. Největší přínos jeho vědecké práce spočívá v univerzálnosti navržené metody řízení, která využívá kooperativních neuronových sítí. Díky tomu je použitelná na prakticky libovolné kvantové i klasické zařízení. Práce také prakticky aplikuje novou metodu na přesné řízení kmitání světla, a to až na úrovni jednotlivých částic světla – fotonů. Manipulace se směrem kmitání světla je přitom klíčovým prvkem pro pokročilé zobrazovací a metrologické aplikace.

O vysoké kvalitě vědecké práce Dominika Vašinky svědčí i to, že ji prezentoval na několika zahraničních konferencích a výsledky jeho bádání tvoří základ vědeckého článku „Bidirectional Deep Learning of Polarization Transfer in Liquid Crystal with Application to Quantum State Preparation“, publikovaného v renomovaném mezinárodním časopise Physical Review Applied. Student oboru Optika a optoelektronika v současné době pokračuje v doktorském programu a věnuje se výzkumu na pomezí kvantové fyziky, fotoniky a umělé inteligence.

Umělá inteligence Dominika Vašinku fascinovala již od počátku jeho studia fyziky. Když si volil směr výzkumu v oblasti kvantové optiky, byla jejich kombinace ideální volbou. „Na mé práci mě nejvíce baví programování. Vidět, jak mi pod rukama vzniká kód, se kterým mohu dělat téměř zázraky, je úžasný pocit,“ říká.

Do soutěže o Cenu Wernera von Siemense se přihlásil, protože ji považuje za skvělou příležitost ke zveřejnění svých objevů a jejich rozšíření i do odborných kruhů, které z nich mohou těžit v mnoha dalších projektech. Na otázku, zda mu tento úspěch pomůže v další studijní, vědecké či profesní kariéře, odpovídá: „Určitě ano. Jednak je to skvělá příležitost navázat nové kontakty a spolupráce, ale také výborná motivace a připomínka toho, že náš výzkum má smysl.“

Vašinkův vedoucí diplomové práce Miroslav Ježek si na tomto studentovi nejvíce cení poctivosti a upřímnosti v pracovní i osobní rovině. „Dominik je velmi schopný fyzik i programátor a věřím, že má před sebou zářnou vědeckou kariéru. Také výborně komunikuje a nebojí se poskytnout upřímný názor a zpětnou vazbu. To považuji za jeden z hlavních důvodů, proč se nám s Dominikem výborně spolupracuje,“ vyjmenovává studentovy přednosti Miroslav Ježek.

Na financování výzkumu prezentovaného v Dominikově práci se podílela Grantová agentura ČR (projekt 21-18545S), Interní grantová agentura UP a katedra optiky PřF. „Důležitou roli ve formování zahraniční vědecké spolupráce hrál také projekt HYPER-U-P-S v rámci H2020 výzvy QuantERA, na jehož financování se podílela Evropská Unie a Ministerstvo školství ČR,“ dodává Miroslav Ježek.

Cenu Wernera von Siemense získali Dominik Vašinka a Miroslav Ježek z katedry optiky

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 14/03/2024 - 12:30

Výrazně zpřesnit složitá kvantová měření dokázali pomocí umělé inteligence Dominik Vašinka a Miroslav Ježek z katedry optiky přírodovědecké fakulty. Díky tomu získali prestižní Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší diplomová práce. Budoucí praktické využití výsledků jejich bádání zaměřeného na aplikaci umělé inteligence v kvantových měřeních je široké – uplatní se především v oblasti metrologie a řízení složitých systémů včetně kvantových zařízení, jako jsou například kvantové procesory a senzory.

Velké množství vědeckých oblastí i technických aplikací vyžaduje přesné ovládání složitých fyzikálních systémů pro dosažení požadovaného stavu či průběhu procesu. Klíčovou úlohou k jejich řízení je precizní nastavení kontrolních signálů, přestože teoretický popis těchto systémů zůstává často neprobádaný. „Situace se navíc výrazně komplikuje, pokud přejdeme do světa kvantové fyziky. Zde se nároky na ovládací instrumentář násobí pravděpodobnostním charakterem kvantových měření a také komplexní a mnoharozměrnou strukturou kvantových stavů a procesů,“ popsal složitost kvantových měření Dominik Vašinka.

Příkladem může být optimální nastavení elektrických ovládacích napětí potřebných pro dosažení požadované činnosti kvantových procesorů nebo maximální citlivosti kvantových senzorů. Optimalizace řízení těchto zařízení, na niž se Dominik Vašinka zaměřil, je velmi obtížnou součástí jejich vývoje a využití. Největší přínos jeho vědecké práce spočívá v univerzálnosti navržené metody řízení, která využívá kooperativních neuronových sítí. Díky tomu je použitelná na prakticky libovolné kvantové i klasické zařízení. Práce také prakticky aplikuje novou metodu na přesné řízení kmitání světla, a to až na úrovni jednotlivých částic světla – fotonů. Manipulace se směrem kmitání světla je přitom klíčovým prvkem pro pokročilé zobrazovací a metrologické aplikace.

O vysoké kvalitě vědecké práce Dominika Vašinky svědčí i to, že ji prezentoval na několika zahraničních konferencích a výsledky jeho bádání tvoří základ vědeckého článku „Bidirectional Deep Learning of Polarization Transfer in Liquid Crystal with Application to Quantum State Preparation“, publikovaného v renomovaném mezinárodním časopise Physical Review Applied. Student oboru Optika a optoelektronika v současné době pokračuje v doktorském programu a věnuje se výzkumu na pomezí kvantové fyziky, fotoniky a umělé inteligence.

Umělá inteligence Dominika Vašinku fascinovala již od počátku jeho studia fyziky. Když si volil směr výzkumu v oblasti kvantové optiky, byla jejich kombinace ideální volbou. „Na mé práci mě nejvíce baví programování. Vidět, jak mi pod rukama vzniká kód, se kterým mohu dělat téměř zázraky, je úžasný pocit,“ říká.

Do soutěže o Cenu Wernera von Siemense se přihlásil, protože ji považuje za skvělou příležitost ke zveřejnění svých objevů a jejich rozšíření i do odborných kruhů, které z nich mohou těžit v mnoha dalších projektech. Na otázku, zda mu tento úspěch pomůže v další studijní, vědecké či profesní kariéře, odpovídá: „Určitě ano. Jednak je to skvělá příležitost navázat nové kontakty a spolupráce, ale také výborná motivace a připomínka toho, že náš výzkum má smysl.“

Vašinkův vedoucí diplomové práce Miroslav Ježek si na tomto studentovi nejvíce cení poctivosti a upřímnosti v pracovní i osobní rovině. „Dominik je velmi schopný fyzik i programátor a věřím, že má před sebou zářnou vědeckou kariéru. Také výborně komunikuje a nebojí se poskytnout upřímný názor a zpětnou vazbu. To považuji za jeden z hlavních důvodů, proč se nám s Dominikem výborně spolupracuje,“ vyjmenovává studentovy přednosti Miroslav Ježek.

Na financování výzkumu prezentovaného v Dominikově práci se podílela Grantová agentura ČR (projekt 21-18545S), Interní grantová agentura UP a katedra optiky PřF. „Důležitou roli ve formování zahraniční vědecké spolupráce hrál také projekt HYPER-U-P-S v rámci H2020 výzvy QuantERA, na jehož financování se podílela Evropská Unie a Ministerstvo školství ČR,“ dodává Miroslav Ježek.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

AS UP neschválil návrh rektora na vypořádání mezi PřF a CATRIN

Hlavním bodem středečního jednání Akademického senátu Univerzity Palackého bylo projednání Návrhu vzájemného vztahu a majetkového uspořádání mezi vysokoškolským ústavem CATRIN a Přírodovědeckou fakultou UP. Návrh senátorům a senátorkám předložil rektor Martin Procházka.

Akademický senát jednal v prostorách auly Právnické fakulty UP za značného zájmu akademické obce. Jednání se zúčastnili i tři členové Správní rady UP: její předseda Otakar Fojt, pražský arcibiskup a primas český Jan Graubner a Pavel Prudký z finanční správy.

„Mějme na paměti, že univerzitu tvoří celek osmi fakult a vysokoškolského ústavu, a to rozhodnutí musí být děláno s ohledem na univerzitu jako celek, a nikoli z pohledu jedné nebo druhé součástí a jejich zájmu. Tomu materiálu lze vyčítat cokoli, ale věřte, že byl dělán se zájmem být co nejvíce nestranný, neutrální a se snahou nenadržovat ani jedné, ani druhé straně,“ uvedl v úvodu svého vystoupení Martin Procházka. V prezentaci zrekapituloval dosavadní proces ve věci CATRIN, připomněl i řadu jednání, která už proběhla, ale nevedla k žádoucímu kompromisu. Senátorům pak podrobně představil svůj návrh, včetně schémat prostorového rozdělení budov, místností, laboratoří i přístrojů, i finančního vyrovnání. Rektor uvedl, že návrh je aktuálním cílem celkového řešení situace, následně je podle něj třeba se zaměřit na střednědobé a dlouhodobé cíle.

K návrhu rektora se posléze vyjádřili zástupci obou stran, jak děkan PřF Martin Kubala, tak ředitel VŠÚ Pavel Banáš. Děkan PřF návrh odmítl s tím, že ho považuje pro fakultu za nevýhodný. „Návrh neřeší, ani nereflektuje naše problémy. Naopak vytváří nové,“ uvedl mimo jiné k otázce prostorového dělení.

S návrhem nebyl spokojen ani ředitel VŠÚ Pavel Banáš. Zmínil mimo jiné potřebu analýzy technických podmínek. „Není jasné například technické zabezpečení,“ uvedl v souvislosti s navrženým přemísťováním přístrojů.

Senátoři a senátorky pak v podrobné rozpravě debatovali o tom, zda předložený návrh přinese uklidnění situace a jaký dopad bude mít jeho realizace, upozorňovali i na možná rizika. Zmínili rovněž potřebu respektovat vysokoškolský zákon a vnitřní předpisy univerzity a potřebu zajistit dobré pracovní podmínky pro všechny přírodovědce, ať pracují na PřF či CATRIN.

V diskuzi vystoupili i další členové akademické obce, například děkan FTK Michal Šafář nebo děkan LF Milan Kolář, který jako lékař přirovnal současnou situaci ke krvácející ráně. „Univerzita krvácí a nemůžeme se tvářit, že ta rána tady není,“ uvedl a vyzval senátory, aby neprodlužovali současný stav a rozhodli. Do debaty se zapojil i předseda Správní rady UP Otakar Fojt, podle kterého není zvykem, aby se její členové jednání senátu účastnili. Ale situace je podle něj vážná a Správní radu dlouho nevyřešený problém trápí. „Zatímco jiné univerzity, které nemají tento problém, se věnovaly svému vědeckému úsilí a výuce studentů, tato univerzita trávila čas nad touto otázkou,“ připomněl Fojt a dodal, že jako předseda Správní rady návrh rektora podporuje. „Nevidím jinou snadnou možnost, jak se posunout ve vztazích univerzity dál.“

Senátoři si odhlasovali, že budou o návrhu rozhodovat v tajném hlasování. V něm návrh předložený rektorem UP neschválili. Ke schválení bylo potřeba 13 hlasů. Pro ale hlasovalo jen 10 členů AS UP, 9 bylo proti a 5 se zdrželo.

Místopředseda AS UP Jiří Langer, který zasedání řídil, pak na základě tohoto rozhodnutí vyzval senátory a senátorky k tomu, aby za této situace dali rektorovi UP doporučení, jak dále postupovat. Po dlouhé rozpravě nakonec AS UP přijal následující usnesení:

„AS UP žádá rektora o předložení nového návrhu rozhodnutí o majetkovém vypořádání mezi PřF UP a CATRIN ve smyslu maximální možné implementace doporučení tzv. Horáčkovy zprávy, zdůvodněného vypořádání připomínek obou dotčených součástí k návrhu č. UPOL-47113/9100-2024 a zapracování těch, jejichž zohlednění bude v souladu se zájmy dalšího rozvoje UP jako celku. AS UP žádá rektora o předložení nového návrhu AS UP nejpozději do 12. 5. 2024, a to včetně obsahově odpovídající novely Řádu o nakládání s majetkem UP. Upozorňuje přitom na nutnost chránit akademickou samosprávu na univerzitní i fakultní úrovni v souladu se zákonem o vysokých školách a Statutem UP (čl. 6 odst. 1).“

AS UP neschválil návrh rektora na vypořádání mezi PřF a CATRIN

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 14/03/2024 - 10:00

Hlavním bodem středečního jednání Akademického senátu Univerzity Palackého bylo projednání Návrhu vzájemného vztahu a majetkového uspořádání mezi vysokoškolským ústavem CATRIN a Přírodovědeckou fakultou UP. Návrh senátorům a senátorkám předložil rektor Martin Procházka.

Akademický senát jednal v prostorách auly Právnické fakulty UP za značného zájmu akademické obce. Jednání se zúčastnili i tři členové Správní rady UP: její předseda Otakar Fojt, pražský arcibiskup a primas český Jan Graubner a Pavel Prudký z finanční správy.

„Mějme na paměti, že univerzitu tvoří celek osmi fakult a vysokoškolského ústavu, a to rozhodnutí musí být děláno s ohledem na univerzitu jako celek, a nikoli z pohledu jedné nebo druhé součástí a jejich zájmu. Tomu materiálu lze vyčítat cokoli, ale věřte, že byl dělán se zájmem být co nejvíce nestranný, neutrální a se snahou nenadržovat ani jedné, ani druhé straně,“ uvedl v úvodu svého vystoupení Martin Procházka. V prezentaci zrekapituloval dosavadní proces ve věci CATRIN, připomněl i řadu jednání, která už proběhla, ale nevedla k žádoucímu kompromisu. Senátorům pak podrobně představil svůj návrh, včetně schémat prostorového rozdělení budov, místností, laboratoří i přístrojů, i finančního vyrovnání. Rektor uvedl, že návrh je aktuálním cílem celkového řešení situace, následně je podle něj třeba se zaměřit na střednědobé a dlouhodobé cíle.

K návrhu rektora se posléze vyjádřili zástupci obou stran, jak děkan PřF Martin Kubala, tak ředitel VŠÚ Pavel Banáš. Děkan PřF návrh odmítl s tím, že ho považuje pro fakultu za nevýhodný. „Návrh neřeší, ani nereflektuje naše problémy. Naopak vytváří nové,“ uvedl mimo jiné k otázce prostorového dělení.

S návrhem nebyl spokojen ani ředitel VŠÚ Pavel Banáš. Zmínil mimo jiné potřebu analýzy technických podmínek. „Není jasné například technické zabezpečení,“ uvedl v souvislosti s navrženým přemísťováním přístrojů.

Senátoři a senátorky pak v podrobné rozpravě debatovali o tom, zda předložený návrh přinese uklidnění situace a jaký dopad bude mít jeho realizace, upozorňovali i na možná rizika. Zmínili rovněž potřebu respektovat vysokoškolský zákon a vnitřní předpisy univerzity a potřebu zajistit dobré pracovní podmínky pro všechny přírodovědce, ať pracují na PřF či CATRIN.

V diskuzi vystoupili i další členové akademické obce, například děkan FTK Michal Šafář nebo děkan LF Milan Kolář, který jako lékař přirovnal současnou situaci ke krvácející ráně. „Univerzita krvácí a nemůžeme se tvářit, že ta rána tady není,“ uvedl a vyzval senátory, aby neprodlužovali současný stav a rozhodli. Do debaty se zapojil i předseda Správní rady UP Otakar Fojt, podle kterého není zvykem, aby se její členové jednání senátu účastnili. Ale situace je podle něj vážná a Správní radu dlouho nevyřešený problém trápí. „Zatímco jiné univerzity, které nemají tento problém, se věnovaly svému vědeckému úsilí a výuce studentů, tato univerzita trávila čas nad touto otázkou,“ připomněl Fojt a dodal, že jako předseda Správní rady návrh rektora podporuje. „Nevidím jinou snadnou možnost, jak se posunout ve vztazích univerzity dál.“

Senátoři si odhlasovali, že budou o návrhu rozhodovat v tajném hlasování. V něm návrh předložený rektorem UP neschválili. Ke schválení bylo potřeba 13 hlasů. Pro ale hlasovalo jen 10 členů AS UP, 9 bylo proti a 5 se zdrželo.

Místopředseda AS UP Jiří Langer, který zasedání řídil, pak na základě tohoto rozhodnutí vyzval senátory a senátorky k tomu, aby za této situace dali rektorovi UP doporučení, jak dále postupovat. Po dlouhé rozpravě nakonec AS UP přijal následující usnesení:

„AS UP žádá rektora o předložení nového návrhu rozhodnutí o majetkovém vypořádání mezi PřF UP a CATRIN ve smyslu maximální možné implementace doporučení tzv. Horáčkovy zprávy, zdůvodněného vypořádání připomínek obou dotčených součástí k návrhu č. UPOL-47113/9100-2024 a zapracování těch, jejichž zohlednění bude v souladu se zájmy dalšího rozvoje UP jako celku. AS UP žádá rektora o předložení nového návrhu AS UP nejpozději do 12. 5. 2024, a to včetně obsahově odpovídající novely Řádu o nakládání s majetkem UP. Upozorňuje přitom na nutnost chránit akademickou samosprávu na univerzitní i fakultní úrovni v souladu se zákonem o vysokých školách a Statutem UP (čl. 6 odst. 1).“

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Zlatou medaili UP obdržel profesor Lo z Hongkongu

Profesor Yuk-Ming Dennis Lo z Chinese University of Hong Kong, který je označován za vážného kandidáta na udělení Nobelovy ceny, obdržel za dlouhodobou spolupráci s olomouckými lékaři a vědci zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého. Z rukou rektora Martina Procházky ji převzal na kongresu věnovaném tématu volně cirkulující DNA (cfDNA) a lékařské praxi, který se konal v Olomouci.

Uznávaný vědec z Hongkongu před časem dokázal, že v krvi těhotné ženy lze rozpoznat a laboratorně oddělit DNA nenarozeného dítěte. Neinvazivním způsobem je tak možné určit, zda je dítě ohroženo vrozenými vývojovými vadami, či nikoliv.

„Profesor Lo je jedna z nejvýraznějších osobností v oblasti lékařské genetiky a fetální medicíny, jeho objev naprosto změnil prenatální diagnostiku. Když to řeknu laicky, těhotné ženy již nemusí chodit na odběr plodové vody, některé genetické vady jsme totiž schopni diagnostikovat z odebrané krve. Výrazně se tak snížilo riziko potratů a komplikací spojených s invazivní prenatální diagnostikou,“ přiblížil rektor Martin Procházka, který se své odborné práci zaměřuje mimo jiné na prenatální péči a riziková těhotenství a před zvolením rektorem vedl Ústav lékařské genetiky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

„Spolupráce profesora Lo s Univerzitou Palackého, respektive Ústavem lékařské genetiky začala zhruba před dvanácti lety. Osobně na ústavu přednášel, seznámil nás s novými metodami. Od té doby spolupracuje s lékaři a vědci nejen v Olomouci, ale v celé ČR pravidelně, přednáší, účastní se několika projektů. Je to špičkový vědec,“ doplnil k laureátovi zlaté univerzitní medaile rektor.

Kromě Univerzity Palackého ocenila profesora Dennise Lo za jeho přínos také Společnost lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP, a sice Mendelovou medailí a čestným členstvím, a Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. „Velmi za tato ocenění děkuji a těším se na další spolupráci,“ reagoval na pocty profesor Lo, který však skromně dodal, že za onou proměnou prenatální diagnostiky je práce mnoha vědců po celém světě.

Ocenění odborných společností na kongresu o cfDNA převzali také Howard S. Cuckle, emeritní profesor University of Leeds, Peter Benn, emeritní profesor University of Connecticut, a Jiří Šantavý, který stál u zrodu olomouckého Ústavu lékařské genetiky a také u počátků jeho spolupráce s profesorem Lo.

„Pro náš obor, tehdy vlastně úplně nový, byla mezinárodní spolupráce velice důležitá. Podařilo se nám navázat cenné kontakty se třemi takovými koryfeji, předními osobnostmi ve světovém měřítku, byli to jednak Hans Galjaard z Rotterdamu a Kypros Herodotou Nicolaides z Velké Británie, kteří později obdrželi i čestný doktorát UP, a jednak právě Dennis Lo, který je doslova otcem neinvazivních metod v prenatální diagnostice,“ připomněl dřívější dlouholetý přednosta Ústavu lékařské genetiky.

Nejen na rozvoji důležitých mezinárodních spoluprací ústavu se podílela i Ishraq Dhaifalah, jejíž tým šestý ročník středo- a východoevropského kongresu o cfDNA a lékařské praxi v Olomouci uspořádal, a sice pod záštitou rektora UP Martina Procházky, zvoleného prezidenta Evropské federace klinické chemie Tomáš Zimy a předsedy Společnosti lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP Milana Macka. Během dvoudenního odborného setkání vystoupili se svými příspěvky odborníci nejen z Česka, Slovenska, Maďarska či Chorvatska, ale také například z Dánska, Finska, USA nebo Velké Británie. Přednášky byly zaměřené na cfDNA v oblasti prenatální péče, diagnostiky autoimunitních onemocnění nebo rakoviny.

Zlatou medaili UP obdržel profesor Lo z Hongkongu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 14/03/2024 - 08:00

Profesor Yuk-Ming Dennis Lo z Chinese University of Hong Kong, který je označován za vážného kandidáta na udělení Nobelovy ceny, obdržel za dlouhodobou spolupráci s olomouckými lékaři a vědci zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého. Z rukou rektora Martina Procházky ji převzal na kongresu věnovaném tématu volně cirkulující DNA (cfDNA) a lékařské praxi, který se konal v Olomouci.

Uznávaný vědec z Hongkongu před časem dokázal, že v krvi těhotné ženy lze rozpoznat a laboratorně oddělit DNA nenarozeného dítěte. Neinvazivním způsobem je tak možné určit, zda je dítě ohroženo vrozenými vývojovými vadami, či nikoliv.

„Profesor Lo je jedna z nejvýraznějších osobností v oblasti lékařské genetiky a fetální medicíny, jeho objev naprosto změnil prenatální diagnostiku. Když to řeknu laicky, těhotné ženy již nemusí chodit na odběr plodové vody, některé genetické vady jsme totiž schopni diagnostikovat z odebrané krve. Výrazně se tak snížilo riziko potratů a komplikací spojených s invazivní prenatální diagnostikou,“ přiblížil rektor Martin Procházka, který se své odborné práci zaměřuje mimo jiné na prenatální péči a riziková těhotenství a před zvolením rektorem vedl Ústav lékařské genetiky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

„Spolupráce profesora Lo s Univerzitou Palackého, respektive Ústavem lékařské genetiky začala zhruba před dvanácti lety. Osobně na ústavu přednášel, seznámil nás s novými metodami. Od té doby spolupracuje s lékaři a vědci nejen v Olomouci, ale v celé ČR pravidelně, přednáší, účastní se několika projektů. Je to špičkový vědec,“ doplnil k laureátovi zlaté univerzitní medaile rektor.

Kromě Univerzity Palackého ocenila profesora Dennise Lo za jeho přínos také Společnost lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP, a sice Mendelovou medailí a čestným členstvím, a Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. „Velmi za tato ocenění děkuji a těším se na další spolupráci,“ reagoval na pocty profesor Lo, který však skromně dodal, že za onou proměnou prenatální diagnostiky je práce mnoha vědců po celém světě.

Ocenění odborných společností na kongresu o cfDNA převzali také Howard S. Cuckle, emeritní profesor University of Leeds, Peter Benn, emeritní profesor University of Connecticut, a Jiří Šantavý, který stál u zrodu olomouckého Ústavu lékařské genetiky a také u počátků jeho spolupráce s profesorem Lo.

„Pro náš obor, tehdy vlastně úplně nový, byla mezinárodní spolupráce velice důležitá. Podařilo se nám navázat cenné kontakty se třemi takovými koryfeji, předními osobnostmi ve světovém měřítku, byli to jednak Hans Galjaard z Rotterdamu a Kypros Herodotou Nicolaides z Velké Británie, kteří později obdrželi i čestný doktorát UP, a jednak právě Dennis Lo, který je doslova otcem neinvazivních metod v prenatální diagnostice,“ připomněl dřívější dlouholetý přednosta Ústavu lékařské genetiky.

Nejen na rozvoji důležitých mezinárodních spoluprací ústavu se podílela i Ishraq Dhaifalah, jejíž tým šestý ročník středo- a východoevropského kongresu o cfDNA a lékařské praxi v Olomouci uspořádal, a sice pod záštitou rektora UP Martina Procházky, zvoleného prezidenta Evropské federace klinické chemie Tomáš Zimy a předsedy Společnosti lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP Milana Macka. Během dvoudenního odborného setkání vystoupili se svými příspěvky odborníci nejen z Česka, Slovenska, Maďarska či Chorvatska, ale také například z Dánska, Finska, USA nebo Velké Británie. Přednášky byly zaměřené na cfDNA v oblasti prenatální péče, diagnostiky autoimunitních onemocnění nebo rakoviny.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

SASP Erwin Schrödinger Gold Medal goes to Karl-Heinz Ernst

News: Institute of Physics - St, 13/03/2024 - 13:00
This year's prestigious Erwin Schrödinger Gold Medal was awarded to Professor Karl-Heinz Ernst for his pioneering contributions to fundamental and applied aspects of surface science, stereochemistry, chirality and nanomaterials. The medal was awarded in February at the XXIV Symposium on Atomic, Cluster and Surface Physics (SASP) in Andalo, Italy.
Kategorie: News from FZU

Zlatou medaili SASP Erwina Schrödingera získal Karl-Heinz Ernst

Novinky: Fyzikální ústav - St, 13/03/2024 - 13:00
Letošní prestižní zlatou medaili SASP Erwina Schrödingera obdržel profesor Karl-Heinz Ernst za průkopnický příspěvek k základním a aplikovaným aspektům povrchových věd, stereochemie, chirality a nanomateriálů. Cena byla udělena v únoru na XXIV. sympoziu o atomové, klastrové a povrchové fyzice (SAPS) v italském Andalu.

Studentka rekreologie zaujala prací o ztrátě prázdnin v mezinárodním časopise

Když Valentýna Himmelová, studentka programu Rekreologie – pedagogika volného času na Fakultě tělesné kultury UP, nastoupila při distančním studiu během epidemie covidu-19 do zaměstnání, poprvé si uvědomila, že volnost, kterou do té doby měla, byla výsadou. Tento poznatek se stal jednou z pohnutek k volbě tématu bakalářské práce věnované fenoménu ztráty prázdnin při přechodu ze studia do pracovního poměru. Svou prací zaujala i v časopise World Leisure Journal, který ji v upravené podobě vydal.

Školitel studentky Ivo Jirásek i vedoucí katedry rekreologie Zdeněk Hamřík se shodují, že jde o velký úspěch.

„Valentýna Himmelová přišla s tématem, které bylo vskutku neobvyklé, a dlouho jsme hledali, jak k němu vůbec přistoupit. Je však pracovitá a poradila si se všemi problémy velmi dobře. To, že by mohla být práce v upravené podobě publikovaná, jsem jí navrhl po úspěšné obhajobě. Oslovený časopis text přijal, už to ukazuje, že její nápad byl opravdu originální, zasluhující si mezinárodní pozornost. Vnímám to jako mimořádný úspěch a za sebe jí můžu pouze pogratulovat a poděkovat za příkladnou spolupráci,“ uvedl Ivo Jirásek.

„Na rekreologii máme spoustu kreativních a šikovných studentů, ale není běžné, aby někdo publikoval článek vycházející z bakalářské práce v mezinárodním odborném časopise, navíc jako první autor. V oboru leisure sciences se trochu potýkáme s tím, že časopisy publikují už jen hodně originální témata, protože řada věcí již publikována byla, navíc těch periodik není moc. O to je úspěch Valentýny Himmelové cennější,“ dodal Zdeněk Hamřík.

Sama studentka vnímá zveřejnění článku ve World Leisure Journal (viz zde) jako velkou poctu. „Když jsem začínala bakalářskou práci psát, proběhlo mi hlavou nespočet myšlenek o tom, že nikdo nebude číst takové množství prací a že se jedná pouze o formalitu. Moc mě těší, že nakonec ta má práce k něčemu byla a že se dostane do světa. Mimo jiné je to pro mě velká motivace pokračovat ve studiu a případně prohloubit tuto problematiku v diplomové práci,“ řekla s tím, že se na katedře cítí jako doma a ráda by tu dále rozvíjela svůj potenciál.

Téma fenoménu ztráty prázdnin si Valentýna Himmelová pro svou bakalářskou práci vybrala nejen kvůli vlastní zkušenosti z doby covidu. Už odmala si uvědomovala to, že rodiče na rozdíl od dětí prázdniny nemají. Dalším podnětem byl výrok spolužačky, která se zmínila, že má vždy v létě nutkání dát v práci výpověď.

„Metodou chápajícího rozhovoru jsem v rámci kvalitativního výzkumu zjišťovala od respondentů, jak se se ztrátou prázdnin vyrovnávali. Na základě získaných dat jsem se pak snažila tento fenomén objasnit pomocí interpretativní fenomenologické analýzy. Subjektivní prožívání ztráty prázdnin se u respondentů lišilo na základě mnoha proměnných, ze kterých jsem vyvodila pět základních mediátorů: typ zaměstnání, zvyk související s dříve prožívanými prázdninami, míru přijetí nové role, způsob trávení dovolené (aktivní vs. pasivní) a hodnotovou orientaci,“ přiblížila.

„Výsledky potvrdily, že nástup do zaměstnání na hlavní pracovní poměr provází úbytek volných dnů. Není to však pouze ztráta množství volných dnů, ale také ztráta jistoty z hlediska danosti termínu dovolené. Zaměstnanci musí o termíny žádat a jejich zaměstnavatelé nejsou povinni daný termín schválit. Flexibilita vybírání dovolené se tak v různých zaměstnáních liší a může značně komplikovat trávení volného času, a to především pokud chceme sladit termín dovolené s další pracující osobou,“ dodala rekreoložka.

Valentýna Himmelová pochází z Prahy, na Fakultě tělesné kultury UP nyní studuje navazující magisterskou rekreologii. Odmala chodila do skautského oddílu, jeho pozdější vedení jí dalo základ v oblasti volnočasové pedagogiky. Lásku k přírodě, outdoorovým aktivitám a sportu upevňovali také její rodiče. Vyzkoušela celou řadu sportů, nejdéle vydržela u horolezectví a jezdectví, nyní se věnuje mimo jiné pole dance. Pohyb je pro ni radost a doufá, že to tak zůstane i dále.

Studentka rekreologie zaujala prací o ztrátě prázdnin v mezinárodním časopise

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 13/03/2024 - 12:00

Když Valentýna Himmelová, studentka programu Rekreologie – pedagogika volného času na Fakultě tělesné kultury UP, nastoupila při distančním studiu během epidemie covidu-19 do zaměstnání, poprvé si uvědomila, že volnost, kterou do té doby měla, byla výsadou. Tento poznatek se stal jednou z pohnutek k volbě tématu bakalářské práce věnované fenoménu ztráty prázdnin při přechodu ze studia do pracovního poměru. Svou prací zaujala i v časopise World Leisure Journal, který ji v upravené podobě vydal.

Školitel studentky Ivo Jirásek i vedoucí katedry rekreologie Zdeněk Hamřík se shodují, že jde o velký úspěch.

„Valentýna Himmelová přišla s tématem, které bylo vskutku neobvyklé, a dlouho jsme hledali, jak k němu vůbec přistoupit. Je však pracovitá a poradila si se všemi problémy velmi dobře. To, že by mohla být práce v upravené podobě publikovaná, jsem jí navrhl po úspěšné obhajobě. Oslovený časopis text přijal, už to ukazuje, že její nápad byl opravdu originální, zasluhující si mezinárodní pozornost. Vnímám to jako mimořádný úspěch a za sebe jí můžu pouze pogratulovat a poděkovat za příkladnou spolupráci,“ uvedl Ivo Jirásek.

„Na rekreologii máme spoustu kreativních a šikovných studentů, ale není běžné, aby někdo publikoval článek vycházející z bakalářské práce v mezinárodním odborném časopise, navíc jako první autor. V oboru leisure sciences se trochu potýkáme s tím, že časopisy publikují už jen hodně originální témata, protože řada věcí již publikována byla, navíc těch periodik není moc. O to je úspěch Valentýny Himmelové cennější,“ dodal Zdeněk Hamřík.

Sama studentka vnímá zveřejnění článku ve World Leisure Journal (viz zde) jako velkou poctu. „Když jsem začínala bakalářskou práci psát, proběhlo mi hlavou nespočet myšlenek o tom, že nikdo nebude číst takové množství prací a že se jedná pouze o formalitu. Moc mě těší, že nakonec ta má práce k něčemu byla a že se dostane do světa. Mimo jiné je to pro mě velká motivace pokračovat ve studiu a případně prohloubit tuto problematiku v diplomové práci,“ řekla s tím, že se na katedře cítí jako doma a ráda by tu dále rozvíjela svůj potenciál.

Téma fenoménu ztráty prázdnin si Valentýna Himmelová pro svou bakalářskou práci vybrala nejen kvůli vlastní zkušenosti z doby covidu. Už odmala si uvědomovala to, že rodiče na rozdíl od dětí prázdniny nemají. Dalším podnětem byl výrok spolužačky, která se zmínila, že má vždy v létě nutkání dát v práci výpověď.

„Metodou chápajícího rozhovoru jsem v rámci kvalitativního výzkumu zjišťovala od respondentů, jak se se ztrátou prázdnin vyrovnávali. Na základě získaných dat jsem se pak snažila tento fenomén objasnit pomocí interpretativní fenomenologické analýzy. Subjektivní prožívání ztráty prázdnin se u respondentů lišilo na základě mnoha proměnných, ze kterých jsem vyvodila pět základních mediátorů: typ zaměstnání, zvyk související s dříve prožívanými prázdninami, míru přijetí nové role, způsob trávení dovolené (aktivní vs. pasivní) a hodnotovou orientaci,“ přiblížila.

„Výsledky potvrdily, že nástup do zaměstnání na hlavní pracovní poměr provází úbytek volných dnů. Není to však pouze ztráta množství volných dnů, ale také ztráta jistoty z hlediska danosti termínu dovolené. Zaměstnanci musí o termíny žádat a jejich zaměstnavatelé nejsou povinni daný termín schválit. Flexibilita vybírání dovolené se tak v různých zaměstnáních liší a může značně komplikovat trávení volného času, a to především pokud chceme sladit termín dovolené s další pracující osobou,“ dodala rekreoložka.

Valentýna Himmelová pochází z Prahy, na Fakultě tělesné kultury UP nyní studuje navazující magisterskou rekreologii. Odmala chodila do skautského oddílu, jeho pozdější vedení jí dalo základ v oblasti volnočasové pedagogiky. Lásku k přírodě, outdoorovým aktivitám a sportu upevňovali také její rodiče. Vyzkoušela celou řadu sportů, nejdéle vydržela u horolezectví a jezdectví, nyní se věnuje mimo jiné pole dance. Pohyb je pro ni radost a doufá, že to tak zůstane i dále.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky