Agregátor zdrojů

Rychlejší, levnější a udržitelnější vývoj léčiv má umožnit průlomová technologická platforma AMADEUS, kterou na Univerzitě Palackého v Olomouci vyvíjí renomovaný chemik Alexander Dömling díky prestižnímu grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s dotací 3,4 milionu eur. Systém pro syntézu nových látek či vylepšování jejich vlastností využije autonomní, umělou inteligencí řízený a vysoce miniaturizovaný postup pro identifikaci sloučenin.

Pětiletý projekt s názvem Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS) si klade za cíl urychlit vývoj nových látek, snížit finanční náklady a ekologickou zátěž tohoto procesu a zvýšit jeho bezpečnost. Právě využití miniaturizace a automatizace se pro to ukazuje jako vhodný přístup.

„Využití současných nástrojů, jako je umělá inteligence nebo miniaturizace, přináší do vědeckého bádání nové možnosti. Jsem rád, že patříme mezi univerzity, které díky špičkovému výzkumu pomáhají hledat cesty, jak ušetřit čas i finance v tak důležitém procesu, jakým je například vývoj nových léčiv. Úspěch v této oblasti bude mít jasný celospolečenský dopad,“ řekl rektor UP Martin Procházka.

Výzkumníci se budou při syntézách pohybovat ve stotisíckrát menších rozměrech v porovnání se současnými postupy v průmyslu.

„Navrhneme a ověříme komplexní technologickou platformu AMADEUS, která je schopná syntetizovat tisíce malých molekul denně v nano- nebo pikolitrových objemech založených na stovkách chemických reakcí, které dokážeme účinně zkoumat a vylepšovat jejich vlastnosti pomocí umělé inteligence. Díky tomuto zmenšení současně výrazně snížíme množství toxického odpadu, čímž zvýšíme udržitelnost procesu vývoje léků a současně jej urychlíme. Mojí ambicí je zásadně změnit ranou fázi objevování léčiv, která se ve farmaceutických společnostech po celém světě využívá více než půl století,“ uvedl Dömling, který působí v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého.

Myšlenka projektu AMADEUS pochází z doby před více než 30 lety, kdy Dömling jako tehdejší postdoc inicioval svou první startupovou společnost. V popředí technologického vývoje je dnes snaha o propojení automatizace chemie, vysoce výkonného screeningu a optimalizace sloučenin pomocí umělé inteligence, jejímž cílem je dramaticky urychlit včasný objev léčiv. V nové verzi platformy AMADEUS je klíčová právě vysoká miniaturizace a automatizace syntetické chemie, kterou Dömling se svou skupinou představil v roce 2019.

Podle něj může AMADEUS (Automated, MiniAturizeD and acceleratEd drUg diScovery) najít uplatnění nejen v lékařské chemii, ale také v katalýze, při vylepšování vlastností materiálů nebo rostlin.

Problematikou miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo například látek pro ochranu rostlin, se profesor Dömling věnuje v CATRIN také v rámci evropského projektu ERA Chair ACCELERATOR. Hlavním pilířem jeho výzkumu jsou vícesložkové organické reakce, které umožňují přípravu a testování desítek tisíc chemických látek najednou, navíc velmi hospodárným způsobem.

„Oba projekty se doplňují a umožní mi urychlit můj výzkum. Věřím, že AMADEUS bude představovat významný krok směrem k dosažení udržitelnosti ve výzkumu a vývoji a podpoří inovace a pokrok v různých vědeckých oblastech,“ doplnil Dömling.

Profesor Dömling je na Univerzitě Palackého první nositel prestižního ERC grantu v kategorii Advanced. Tyto granty se zaměřují na podporu mezinárodně uznávaných odborníků, kteří se již etablovali v oboru a prokazatelně ho ovlivnili. V náročné soutěži ERC ale v minulosti také uspěl, a to dokonce čtyřikrát, fyzikální chemik Michal Otyepka (z toho třikrát v kategorii Proof of Concept, která podporuje úspěšné řešitele grantů ERC v nejranější fázi komercializace výstupů jejich výzkumných aktivit). Oba vědci působí v CATRIN.

prof. Alexander Dömling, Ph.D.

V první dekádě svého profesního života absolvoval studium chemie a biologie na Technické univerzitě Mnichov. Doktorát získal u světoznámého vědce Ivara Ugiho. Postdoktorské období strávil u dvojnásobného nobelisty Barryho Sharplesse ve Scripps Research Institute v Kalifornii.

V dalším období působil na University of Pittsburgh, kde získal několik velkých grantů a zkušenosti z výpočetní a strukturní biologie, které využil například při návrhu léčiv. Následně pracoval jako vedoucí katedry designu léčiv na Univerzitě v Groningenu, kde vybudoval oddělení se zhruba 30 studenty a spolupracovníky.

Profesor Dömling má bohaté zkušenosti s komercializací výsledků výzkumu. Získal více než 70 patentů a spoluzaložil šest biotechnologických společnost.

Tajemství kosmického záření a způsoby jeho měření v argentinské Observatoři Pierra Augera přibližovali v pátek 8. března téměř třicítce středoškolských studentů vědci z Fyzikálního ústavu.

Dominik Vašinka and Miroslav Ježek from the UP Faculty of Science Department of Optics were able to significantly refine complex quantum measurements using artificial intelligence. As a result, they won the prestigious Werner von Siemens Award, with a first place in the Best Master’s Thesis category. The future practical use of the results of their research focused on the application of artificial intelligence in quantum measurements is broad – it will be applied primarily in the field of metrology and control of complex systems, including quantum devices such as quantum processors and sensors.

A large number of scientific fields and technical applications require precise control of complex physical systems to achieve a desired state or process. The key to their control is the precise tuning of control signals, although the theoretical description of these systems often remains unexplored. “Moreover, the situation becomes significantly more complicated when we move into the world of quantum physics. Here, the demands on the control instrumentation are multiplied by the probabilistic nature of quantum measurements, as well as the complex and multidimensional structure of quantum states and processes,” Vašinka said, describing the complexity of quantum measurements.

An example can be the optimal setting of the electrical control voltages needed to achieve the desired operation of quantum processors or the maximum sensitivity of quantum sensors. Optimizing the control of these devices, which is Vašinka’s focus, is a very difficult part of their development and use. The greatest contribution of his scientific work lies in the universality of the proposed control method, which uses cooperative neural networks. This makes it applicable to virtually any quantum and classical device. The work also practically applies the new method to the precise control of light oscillations, down to the level of individual light particles - photons. At the same time, manipulating the direction of light oscillation is a key element for advanced imaging and metrology applications.

The high quality of Vašinka’s scientific work is evidenced by the fact that he has presented it at several international conferences and the results of his research form the basis of the scientific article “Bidirectional Deep Learning of Polarization Transfer in Liquid Crystal with Application to Quantum State Preparation”, published in the renowned international journal Physical Review Applied. The Optics and Optoelectronics student is currently pursuing his PhD programme and is engaged in research at the intersection of quantum physics, photonics, and artificial intelligence.

Artificial intelligence has fascinated Vašinka since the beginning of his studies in physics. When he chose a research direction in the field of quantum optics, their combination was an ideal choice. “What I enjoy most about my work is programming. Seeing code being created with my own two hands that can almost work miracles with is an amazing feeling,” said Vašinka.

He entered the competition for the Werner von Siemens Award because he considers it a great opportunity to publish his discoveries and to disseminate them to professional circles that can benefit from them in many other projects. When asked whether this success will help him in his further studies, scientific or professional career, he replied “Certainly. On one hand, it is a great opportunity to establish new contacts and collaborations, but also a great motivation and reminder that our research is meaningful.”

Vašinka’s thesis supervisor Miroslav Ježek most values honesty and sincerity in this student, both professionally and personally. “Dominik is a very capable physicist and programmer and I believe he has a bright scientific career ahead of him. He is also an excellent communicator and is not afraid to give his honest opinion and feedback. I consider this one of the main reasons why Dominik and I work very well together,” said Ježek.

The funding of the research presented in Dominik’s thesis was provided by the Czech Science Foundation (project no. 21-18545S), the UP Internal Grant Agency, and the of the Faculty of Science Department of Optics. “The HYPER-U-P-S project within the H2020 QuantERA call, which was funded by the European Union and the Ministry of Education of the Czech Republic, also played an important role in shaping foreign scientific cooperation,” added Ježek.

Výrazně zpřesnit složitá kvantová měření dokázali pomocí umělé inteligence Dominik Vašinka a Miroslav Ježek z katedry optiky přírodovědecké fakulty. Díky tomu získali prestižní Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší diplomová práce. Budoucí praktické využití výsledků jejich bádání zaměřeného na aplikaci umělé inteligence v kvantových měřeních je široké – uplatní se především v oblasti metrologie a řízení složitých systémů včetně kvantových zařízení, jako jsou například kvantové procesory a senzory.

Velké množství vědeckých oblastí i technických aplikací vyžaduje přesné ovládání složitých fyzikálních systémů pro dosažení požadovaného stavu či průběhu procesu. Klíčovou úlohou k jejich řízení je precizní nastavení kontrolních signálů, přestože teoretický popis těchto systémů zůstává často neprobádaný. „Situace se navíc výrazně komplikuje, pokud přejdeme do světa kvantové fyziky. Zde se nároky na ovládací instrumentář násobí pravděpodobnostním charakterem kvantových měření a také komplexní a mnoharozměrnou strukturou kvantových stavů a procesů,“ popsal složitost kvantových měření Dominik Vašinka.

Příkladem může být optimální nastavení elektrických ovládacích napětí potřebných pro dosažení požadované činnosti kvantových procesorů nebo maximální citlivosti kvantových senzorů. Optimalizace řízení těchto zařízení, na niž se Dominik Vašinka zaměřil, je velmi obtížnou součástí jejich vývoje a využití. Největší přínos jeho vědecké práce spočívá v univerzálnosti navržené metody řízení, která využívá kooperativních neuronových sítí. Díky tomu je použitelná na prakticky libovolné kvantové i klasické zařízení. Práce také prakticky aplikuje novou metodu na přesné řízení kmitání světla, a to až na úrovni jednotlivých částic světla – fotonů. Manipulace se směrem kmitání světla je přitom klíčovým prvkem pro pokročilé zobrazovací a metrologické aplikace.

O vysoké kvalitě vědecké práce Dominika Vašinky svědčí i to, že ji prezentoval na několika zahraničních konferencích a výsledky jeho bádání tvoří základ vědeckého článku „Bidirectional Deep Learning of Polarization Transfer in Liquid Crystal with Application to Quantum State Preparation“, publikovaného v renomovaném mezinárodním časopise Physical Review Applied. Student oboru Optika a optoelektronika v současné době pokračuje v doktorském programu a věnuje se výzkumu na pomezí kvantové fyziky, fotoniky a umělé inteligence.

Umělá inteligence Dominika Vašinku fascinovala již od počátku jeho studia fyziky. Když si volil směr výzkumu v oblasti kvantové optiky, byla jejich kombinace ideální volbou. „Na mé práci mě nejvíce baví programování. Vidět, jak mi pod rukama vzniká kód, se kterým mohu dělat téměř zázraky, je úžasný pocit,“ říká.

Do soutěže o Cenu Wernera von Siemense se přihlásil, protože ji považuje za skvělou příležitost ke zveřejnění svých objevů a jejich rozšíření i do odborných kruhů, které z nich mohou těžit v mnoha dalších projektech. Na otázku, zda mu tento úspěch pomůže v další studijní, vědecké či profesní kariéře, odpovídá: „Určitě ano. Jednak je to skvělá příležitost navázat nové kontakty a spolupráce, ale také výborná motivace a připomínka toho, že náš výzkum má smysl.“

Vašinkův vedoucí diplomové práce Miroslav Ježek si na tomto studentovi nejvíce cení poctivosti a upřímnosti v pracovní i osobní rovině. „Dominik je velmi schopný fyzik i programátor a věřím, že má před sebou zářnou vědeckou kariéru. Také výborně komunikuje a nebojí se poskytnout upřímný názor a zpětnou vazbu. To považuji za jeden z hlavních důvodů, proč se nám s Dominikem výborně spolupracuje,“ vyjmenovává studentovy přednosti Miroslav Ježek.

Na financování výzkumu prezentovaného v Dominikově práci se podílela Grantová agentura ČR (projekt 21-18545S), Interní grantová agentura UP a katedra optiky PřF. „Důležitou roli ve formování zahraniční vědecké spolupráce hrál také projekt HYPER-U-P-S v rámci H2020 výzvy QuantERA, na jehož financování se podílela Evropská Unie a Ministerstvo školství ČR,“ dodává Miroslav Ježek.

Výrazně zpřesnit složitá kvantová měření dokázali pomocí umělé inteligence Dominik Vašinka a Miroslav Ježek z katedry optiky přírodovědecké fakulty. Díky tomu získali prestižní Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší diplomová práce. Budoucí praktické využití výsledků jejich bádání zaměřeného na aplikaci umělé inteligence v kvantových měřeních je široké – uplatní se především v oblasti metrologie a řízení složitých systémů včetně kvantových zařízení, jako jsou například kvantové procesory a senzory.

Velké množství vědeckých oblastí i technických aplikací vyžaduje přesné ovládání složitých fyzikálních systémů pro dosažení požadovaného stavu či průběhu procesu. Klíčovou úlohou k jejich řízení je precizní nastavení kontrolních signálů, přestože teoretický popis těchto systémů zůstává často neprobádaný. „Situace se navíc výrazně komplikuje, pokud přejdeme do světa kvantové fyziky. Zde se nároky na ovládací instrumentář násobí pravděpodobnostním charakterem kvantových měření a také komplexní a mnoharozměrnou strukturou kvantových stavů a procesů,“ popsal složitost kvantových měření Dominik Vašinka.

Příkladem může být optimální nastavení elektrických ovládacích napětí potřebných pro dosažení požadované činnosti kvantových procesorů nebo maximální citlivosti kvantových senzorů. Optimalizace řízení těchto zařízení, na niž se Dominik Vašinka zaměřil, je velmi obtížnou součástí jejich vývoje a využití. Největší přínos jeho vědecké práce spočívá v univerzálnosti navržené metody řízení, která využívá kooperativních neuronových sítí. Díky tomu je použitelná na prakticky libovolné kvantové i klasické zařízení. Práce také prakticky aplikuje novou metodu na přesné řízení kmitání světla, a to až na úrovni jednotlivých částic světla – fotonů. Manipulace se směrem kmitání světla je přitom klíčovým prvkem pro pokročilé zobrazovací a metrologické aplikace.

O vysoké kvalitě vědecké práce Dominika Vašinky svědčí i to, že ji prezentoval na několika zahraničních konferencích a výsledky jeho bádání tvoří základ vědeckého článku „Bidirectional Deep Learning of Polarization Transfer in Liquid Crystal with Application to Quantum State Preparation“, publikovaného v renomovaném mezinárodním časopise Physical Review Applied. Student oboru Optika a optoelektronika v současné době pokračuje v doktorském programu a věnuje se výzkumu na pomezí kvantové fyziky, fotoniky a umělé inteligence.

Umělá inteligence Dominika Vašinku fascinovala již od počátku jeho studia fyziky. Když si volil směr výzkumu v oblasti kvantové optiky, byla jejich kombinace ideální volbou. „Na mé práci mě nejvíce baví programování. Vidět, jak mi pod rukama vzniká kód, se kterým mohu dělat téměř zázraky, je úžasný pocit,“ říká.

Do soutěže o Cenu Wernera von Siemense se přihlásil, protože ji považuje za skvělou příležitost ke zveřejnění svých objevů a jejich rozšíření i do odborných kruhů, které z nich mohou těžit v mnoha dalších projektech. Na otázku, zda mu tento úspěch pomůže v další studijní, vědecké či profesní kariéře, odpovídá: „Určitě ano. Jednak je to skvělá příležitost navázat nové kontakty a spolupráce, ale také výborná motivace a připomínka toho, že náš výzkum má smysl.“

Vašinkův vedoucí diplomové práce Miroslav Ježek si na tomto studentovi nejvíce cení poctivosti a upřímnosti v pracovní i osobní rovině. „Dominik je velmi schopný fyzik i programátor a věřím, že má před sebou zářnou vědeckou kariéru. Také výborně komunikuje a nebojí se poskytnout upřímný názor a zpětnou vazbu. To považuji za jeden z hlavních důvodů, proč se nám s Dominikem výborně spolupracuje,“ vyjmenovává studentovy přednosti Miroslav Ježek.

Na financování výzkumu prezentovaného v Dominikově práci se podílela Grantová agentura ČR (projekt 21-18545S), Interní grantová agentura UP a katedra optiky PřF. „Důležitou roli ve formování zahraniční vědecké spolupráce hrál také projekt HYPER-U-P-S v rámci H2020 výzvy QuantERA, na jehož financování se podílela Evropská Unie a Ministerstvo školství ČR,“ dodává Miroslav Ježek.

Hlavním bodem středečního jednání Akademického senátu Univerzity Palackého bylo projednání Návrhu vzájemného vztahu a majetkového uspořádání mezi vysokoškolským ústavem CATRIN a Přírodovědeckou fakultou UP. Návrh senátorům a senátorkám předložil rektor Martin Procházka.

Akademický senát jednal v prostorách auly Právnické fakulty UP za značného zájmu akademické obce. Jednání se zúčastnili i tři členové Správní rady UP: její předseda Otakar Fojt, pražský arcibiskup a primas český Jan Graubner a Pavel Prudký z finanční správy.

„Mějme na paměti, že univerzitu tvoří celek osmi fakult a vysokoškolského ústavu, a to rozhodnutí musí být děláno s ohledem na univerzitu jako celek, a nikoli z pohledu jedné nebo druhé součástí a jejich zájmu. Tomu materiálu lze vyčítat cokoli, ale věřte, že byl dělán se zájmem být co nejvíce nestranný, neutrální a se snahou nenadržovat ani jedné, ani druhé straně,“ uvedl v úvodu svého vystoupení Martin Procházka. V prezentaci zrekapituloval dosavadní proces ve věci CATRIN, připomněl i řadu jednání, která už proběhla, ale nevedla k žádoucímu kompromisu. Senátorům pak podrobně představil svůj návrh, včetně schémat prostorového rozdělení budov, místností, laboratoří i přístrojů, i finančního vyrovnání. Rektor uvedl, že návrh je aktuálním cílem celkového řešení situace, následně je podle něj třeba se zaměřit na střednědobé a dlouhodobé cíle.

K návrhu rektora se posléze vyjádřili zástupci obou stran, jak děkan PřF Martin Kubala, tak ředitel VŠÚ Pavel Banáš. Děkan PřF návrh odmítl s tím, že ho považuje pro fakultu za nevýhodný. „Návrh neřeší, ani nereflektuje naše problémy. Naopak vytváří nové,“ uvedl mimo jiné k otázce prostorového dělení.

S návrhem nebyl spokojen ani ředitel VŠÚ Pavel Banáš. Zmínil mimo jiné potřebu analýzy technických podmínek. „Není jasné například technické zabezpečení,“ uvedl v souvislosti s navrženým přemísťováním přístrojů.

Senátoři a senátorky pak v podrobné rozpravě debatovali o tom, zda předložený návrh přinese uklidnění situace a jaký dopad bude mít jeho realizace, upozorňovali i na možná rizika. Zmínili rovněž potřebu respektovat vysokoškolský zákon a vnitřní předpisy univerzity a potřebu zajistit dobré pracovní podmínky pro všechny přírodovědce, ať pracují na PřF či CATRIN.

V diskuzi vystoupili i další členové akademické obce, například děkan FTK Michal Šafář nebo děkan LF Milan Kolář, který jako lékař přirovnal současnou situaci ke krvácející ráně. „Univerzita krvácí a nemůžeme se tvářit, že ta rána tady není,“ uvedl a vyzval senátory, aby neprodlužovali současný stav a rozhodli. Do debaty se zapojil i předseda Správní rady UP Otakar Fojt, podle kterého není zvykem, aby se její členové jednání senátu účastnili. Ale situace je podle něj vážná a Správní radu dlouho nevyřešený problém trápí. „Zatímco jiné univerzity, které nemají tento problém, se věnovaly svému vědeckému úsilí a výuce studentů, tato univerzita trávila čas nad touto otázkou,“ připomněl Fojt a dodal, že jako předseda Správní rady návrh rektora podporuje. „Nevidím jinou snadnou možnost, jak se posunout ve vztazích univerzity dál.“

Senátoři si odhlasovali, že budou o návrhu rozhodovat v tajném hlasování. V něm návrh předložený rektorem UP neschválili. Ke schválení bylo potřeba 13 hlasů. Pro ale hlasovalo jen 10 členů AS UP, 9 bylo proti a 5 se zdrželo.

Místopředseda AS UP Jiří Langer, který zasedání řídil, pak na základě tohoto rozhodnutí vyzval senátory a senátorky k tomu, aby za této situace dali rektorovi UP doporučení, jak dále postupovat. Po dlouhé rozpravě nakonec AS UP přijal následující usnesení:

„AS UP žádá rektora o předložení nového návrhu rozhodnutí o majetkovém vypořádání mezi PřF UP a CATRIN ve smyslu maximální možné implementace doporučení tzv. Horáčkovy zprávy, zdůvodněného vypořádání připomínek obou dotčených součástí k návrhu č. UPOL-47113/9100-2024 a zapracování těch, jejichž zohlednění bude v souladu se zájmy dalšího rozvoje UP jako celku. AS UP žádá rektora o předložení nového návrhu AS UP nejpozději do 12. 5. 2024, a to včetně obsahově odpovídající novely Řádu o nakládání s majetkem UP. Upozorňuje přitom na nutnost chránit akademickou samosprávu na univerzitní i fakultní úrovni v souladu se zákonem o vysokých školách a Statutem UP (čl. 6 odst. 1).“

Hlavním bodem středečního jednání Akademického senátu Univerzity Palackého bylo projednání Návrhu vzájemného vztahu a majetkového uspořádání mezi vysokoškolským ústavem CATRIN a Přírodovědeckou fakultou UP. Návrh senátorům a senátorkám předložil rektor Martin Procházka.

Akademický senát jednal v prostorách auly Právnické fakulty UP za značného zájmu akademické obce. Jednání se zúčastnili i tři členové Správní rady UP: její předseda Otakar Fojt, pražský arcibiskup a primas český Jan Graubner a Pavel Prudký z finanční správy.

„Mějme na paměti, že univerzitu tvoří celek osmi fakult a vysokoškolského ústavu, a to rozhodnutí musí být děláno s ohledem na univerzitu jako celek, a nikoli z pohledu jedné nebo druhé součástí a jejich zájmu. Tomu materiálu lze vyčítat cokoli, ale věřte, že byl dělán se zájmem být co nejvíce nestranný, neutrální a se snahou nenadržovat ani jedné, ani druhé straně,“ uvedl v úvodu svého vystoupení Martin Procházka. V prezentaci zrekapituloval dosavadní proces ve věci CATRIN, připomněl i řadu jednání, která už proběhla, ale nevedla k žádoucímu kompromisu. Senátorům pak podrobně představil svůj návrh, včetně schémat prostorového rozdělení budov, místností, laboratoří i přístrojů, i finančního vyrovnání. Rektor uvedl, že návrh je aktuálním cílem celkového řešení situace, následně je podle něj třeba se zaměřit na střednědobé a dlouhodobé cíle.

K návrhu rektora se posléze vyjádřili zástupci obou stran, jak děkan PřF Martin Kubala, tak ředitel VŠÚ Pavel Banáš. Děkan PřF návrh odmítl s tím, že ho považuje pro fakultu za nevýhodný. „Návrh neřeší, ani nereflektuje naše problémy. Naopak vytváří nové,“ uvedl mimo jiné k otázce prostorového dělení.

S návrhem nebyl spokojen ani ředitel VŠÚ Pavel Banáš. Zmínil mimo jiné potřebu analýzy technických podmínek. „Není jasné například technické zabezpečení,“ uvedl v souvislosti s navrženým přemísťováním přístrojů.

Senátoři a senátorky pak v podrobné rozpravě debatovali o tom, zda předložený návrh přinese uklidnění situace a jaký dopad bude mít jeho realizace, upozorňovali i na možná rizika. Zmínili rovněž potřebu respektovat vysokoškolský zákon a vnitřní předpisy univerzity a potřebu zajistit dobré pracovní podmínky pro všechny přírodovědce, ať pracují na PřF či CATRIN.

V diskuzi vystoupili i další členové akademické obce, například děkan FTK Michal Šafář nebo děkan LF Milan Kolář, který jako lékař přirovnal současnou situaci ke krvácející ráně. „Univerzita krvácí a nemůžeme se tvářit, že ta rána tady není,“ uvedl a vyzval senátory, aby neprodlužovali současný stav a rozhodli. Do debaty se zapojil i předseda Správní rady UP Otakar Fojt, podle kterého není zvykem, aby se její členové jednání senátu účastnili. Ale situace je podle něj vážná a Správní radu dlouho nevyřešený problém trápí. „Zatímco jiné univerzity, které nemají tento problém, se věnovaly svému vědeckému úsilí a výuce studentů, tato univerzita trávila čas nad touto otázkou,“ připomněl Fojt a dodal, že jako předseda Správní rady návrh rektora podporuje. „Nevidím jinou snadnou možnost, jak se posunout ve vztazích univerzity dál.“

Senátoři si odhlasovali, že budou o návrhu rozhodovat v tajném hlasování. V něm návrh předložený rektorem UP neschválili. Ke schválení bylo potřeba 13 hlasů. Pro ale hlasovalo jen 10 členů AS UP, 9 bylo proti a 5 se zdrželo.

Místopředseda AS UP Jiří Langer, který zasedání řídil, pak na základě tohoto rozhodnutí vyzval senátory a senátorky k tomu, aby za této situace dali rektorovi UP doporučení, jak dále postupovat. Po dlouhé rozpravě nakonec AS UP přijal následující usnesení:

„AS UP žádá rektora o předložení nového návrhu rozhodnutí o majetkovém vypořádání mezi PřF UP a CATRIN ve smyslu maximální možné implementace doporučení tzv. Horáčkovy zprávy, zdůvodněného vypořádání připomínek obou dotčených součástí k návrhu č. UPOL-47113/9100-2024 a zapracování těch, jejichž zohlednění bude v souladu se zájmy dalšího rozvoje UP jako celku. AS UP žádá rektora o předložení nového návrhu AS UP nejpozději do 12. 5. 2024, a to včetně obsahově odpovídající novely Řádu o nakládání s majetkem UP. Upozorňuje přitom na nutnost chránit akademickou samosprávu na univerzitní i fakultní úrovni v souladu se zákonem o vysokých školách a Statutem UP (čl. 6 odst. 1).“

Profesor Yuk-Ming Dennis Lo z Chinese University of Hong Kong, který je označován za vážného kandidáta na udělení Nobelovy ceny, obdržel za dlouhodobou spolupráci s olomouckými lékaři a vědci zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého. Z rukou rektora Martina Procházky ji převzal na kongresu věnovaném tématu volně cirkulující DNA (cfDNA) a lékařské praxi, který se konal v Olomouci.

Uznávaný vědec z Hongkongu před časem dokázal, že v krvi těhotné ženy lze rozpoznat a laboratorně oddělit DNA nenarozeného dítěte. Neinvazivním způsobem je tak možné určit, zda je dítě ohroženo vrozenými vývojovými vadami, či nikoliv.

„Profesor Lo je jedna z nejvýraznějších osobností v oblasti lékařské genetiky a fetální medicíny, jeho objev naprosto změnil prenatální diagnostiku. Když to řeknu laicky, těhotné ženy již nemusí chodit na odběr plodové vody, některé genetické vady jsme totiž schopni diagnostikovat z odebrané krve. Výrazně se tak snížilo riziko potratů a komplikací spojených s invazivní prenatální diagnostikou,“ přiblížil rektor Martin Procházka, který se své odborné práci zaměřuje mimo jiné na prenatální péči a riziková těhotenství a před zvolením rektorem vedl Ústav lékařské genetiky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

„Spolupráce profesora Lo s Univerzitou Palackého, respektive Ústavem lékařské genetiky začala zhruba před dvanácti lety. Osobně na ústavu přednášel, seznámil nás s novými metodami. Od té doby spolupracuje s lékaři a vědci nejen v Olomouci, ale v celé ČR pravidelně, přednáší, účastní se několika projektů. Je to špičkový vědec,“ doplnil k laureátovi zlaté univerzitní medaile rektor.

Kromě Univerzity Palackého ocenila profesora Dennise Lo za jeho přínos také Společnost lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP, a sice Mendelovou medailí a čestným členstvím, a Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. „Velmi za tato ocenění děkuji a těším se na další spolupráci,“ reagoval na pocty profesor Lo, který však skromně dodal, že za onou proměnou prenatální diagnostiky je práce mnoha vědců po celém světě.

Ocenění odborných společností na kongresu o cfDNA převzali také Howard S. Cuckle, emeritní profesor University of Leeds, Peter Benn, emeritní profesor University of Connecticut, a Jiří Šantavý, který stál u zrodu olomouckého Ústavu lékařské genetiky a také u počátků jeho spolupráce s profesorem Lo.

„Pro náš obor, tehdy vlastně úplně nový, byla mezinárodní spolupráce velice důležitá. Podařilo se nám navázat cenné kontakty se třemi takovými koryfeji, předními osobnostmi ve světovém měřítku, byli to jednak Hans Galjaard z Rotterdamu a Kypros Herodotou Nicolaides z Velké Británie, kteří později obdrželi i čestný doktorát UP, a jednak právě Dennis Lo, který je doslova otcem neinvazivních metod v prenatální diagnostice,“ připomněl dřívější dlouholetý přednosta Ústavu lékařské genetiky.

Nejen na rozvoji důležitých mezinárodních spoluprací ústavu se podílela i Ishraq Dhaifalah, jejíž tým šestý ročník středo- a východoevropského kongresu o cfDNA a lékařské praxi v Olomouci uspořádal, a sice pod záštitou rektora UP Martina Procházky, zvoleného prezidenta Evropské federace klinické chemie Tomáš Zimy a předsedy Společnosti lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP Milana Macka. Během dvoudenního odborného setkání vystoupili se svými příspěvky odborníci nejen z Česka, Slovenska, Maďarska či Chorvatska, ale také například z Dánska, Finska, USA nebo Velké Británie. Přednášky byly zaměřené na cfDNA v oblasti prenatální péče, diagnostiky autoimunitních onemocnění nebo rakoviny.

Profesor Yuk-Ming Dennis Lo z Chinese University of Hong Kong, který je označován za vážného kandidáta na udělení Nobelovy ceny, obdržel za dlouhodobou spolupráci s olomouckými lékaři a vědci zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého. Z rukou rektora Martina Procházky ji převzal na kongresu věnovaném tématu volně cirkulující DNA (cfDNA) a lékařské praxi, který se konal v Olomouci.

Uznávaný vědec z Hongkongu před časem dokázal, že v krvi těhotné ženy lze rozpoznat a laboratorně oddělit DNA nenarozeného dítěte. Neinvazivním způsobem je tak možné určit, zda je dítě ohroženo vrozenými vývojovými vadami, či nikoliv.

„Profesor Lo je jedna z nejvýraznějších osobností v oblasti lékařské genetiky a fetální medicíny, jeho objev naprosto změnil prenatální diagnostiku. Když to řeknu laicky, těhotné ženy již nemusí chodit na odběr plodové vody, některé genetické vady jsme totiž schopni diagnostikovat z odebrané krve. Výrazně se tak snížilo riziko potratů a komplikací spojených s invazivní prenatální diagnostikou,“ přiblížil rektor Martin Procházka, který se své odborné práci zaměřuje mimo jiné na prenatální péči a riziková těhotenství a před zvolením rektorem vedl Ústav lékařské genetiky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

„Spolupráce profesora Lo s Univerzitou Palackého, respektive Ústavem lékařské genetiky začala zhruba před dvanácti lety. Osobně na ústavu přednášel, seznámil nás s novými metodami. Od té doby spolupracuje s lékaři a vědci nejen v Olomouci, ale v celé ČR pravidelně, přednáší, účastní se několika projektů. Je to špičkový vědec,“ doplnil k laureátovi zlaté univerzitní medaile rektor.

Kromě Univerzity Palackého ocenila profesora Dennise Lo za jeho přínos také Společnost lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP, a sice Mendelovou medailí a čestným členstvím, a Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. „Velmi za tato ocenění děkuji a těším se na další spolupráci,“ reagoval na pocty profesor Lo, který však skromně dodal, že za onou proměnou prenatální diagnostiky je práce mnoha vědců po celém světě.

Ocenění odborných společností na kongresu o cfDNA převzali také Howard S. Cuckle, emeritní profesor University of Leeds, Peter Benn, emeritní profesor University of Connecticut, a Jiří Šantavý, který stál u zrodu olomouckého Ústavu lékařské genetiky a také u počátků jeho spolupráce s profesorem Lo.

„Pro náš obor, tehdy vlastně úplně nový, byla mezinárodní spolupráce velice důležitá. Podařilo se nám navázat cenné kontakty se třemi takovými koryfeji, předními osobnostmi ve světovém měřítku, byli to jednak Hans Galjaard z Rotterdamu a Kypros Herodotou Nicolaides z Velké Británie, kteří později obdrželi i čestný doktorát UP, a jednak právě Dennis Lo, který je doslova otcem neinvazivních metod v prenatální diagnostice,“ připomněl dřívější dlouholetý přednosta Ústavu lékařské genetiky.

Nejen na rozvoji důležitých mezinárodních spoluprací ústavu se podílela i Ishraq Dhaifalah, jejíž tým šestý ročník středo- a východoevropského kongresu o cfDNA a lékařské praxi v Olomouci uspořádal, a sice pod záštitou rektora UP Martina Procházky, zvoleného prezidenta Evropské federace klinické chemie Tomáš Zimy a předsedy Společnosti lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP Milana Macka. Během dvoudenního odborného setkání vystoupili se svými příspěvky odborníci nejen z Česka, Slovenska, Maďarska či Chorvatska, ale také například z Dánska, Finska, USA nebo Velké Británie. Přednášky byly zaměřené na cfDNA v oblasti prenatální péče, diagnostiky autoimunitních onemocnění nebo rakoviny.

This year's prestigious Erwin Schrödinger Gold Medal was awarded to Professor Karl-Heinz Ernst for his pioneering contributions to fundamental and applied aspects of surface science, stereochemistry, chirality and nanomaterials. The medal was awarded in February at the XXIV Symposium on Atomic, Cluster and Surface Physics (SASP) in Andalo, Italy.

Letošní prestižní zlatou medaili SASP Erwina Schrödingera obdržel profesor Karl-Heinz Ernst za průkopnický příspěvek k základním a aplikovaným aspektům povrchových věd, stereochemie, chirality a nanomateriálů. Cena byla udělena v únoru na XXIV. sympoziu o atomové, klastrové a povrchové fyzice (SAPS) v italském Andalu.

Když Valentýna Himmelová, studentka programu Rekreologie – pedagogika volného času na Fakultě tělesné kultury UP, nastoupila při distančním studiu během epidemie covidu-19 do zaměstnání, poprvé si uvědomila, že volnost, kterou do té doby měla, byla výsadou. Tento poznatek se stal jednou z pohnutek k volbě tématu bakalářské práce věnované fenoménu ztráty prázdnin při přechodu ze studia do pracovního poměru. Svou prací zaujala i v časopise World Leisure Journal, který ji v upravené podobě vydal.

Školitel studentky Ivo Jirásek i vedoucí katedry rekreologie Zdeněk Hamřík se shodují, že jde o velký úspěch.

„Valentýna Himmelová přišla s tématem, které bylo vskutku neobvyklé, a dlouho jsme hledali, jak k němu vůbec přistoupit. Je však pracovitá a poradila si se všemi problémy velmi dobře. To, že by mohla být práce v upravené podobě publikovaná, jsem jí navrhl po úspěšné obhajobě. Oslovený časopis text přijal, už to ukazuje, že její nápad byl opravdu originální, zasluhující si mezinárodní pozornost. Vnímám to jako mimořádný úspěch a za sebe jí můžu pouze pogratulovat a poděkovat za příkladnou spolupráci,“ uvedl Ivo Jirásek.

„Na rekreologii máme spoustu kreativních a šikovných studentů, ale není běžné, aby někdo publikoval článek vycházející z bakalářské práce v mezinárodním odborném časopise, navíc jako první autor. V oboru leisure sciences se trochu potýkáme s tím, že časopisy publikují už jen hodně originální témata, protože řada věcí již publikována byla, navíc těch periodik není moc. O to je úspěch Valentýny Himmelové cennější,“ dodal Zdeněk Hamřík.

Sama studentka vnímá zveřejnění článku ve World Leisure Journal (viz zde) jako velkou poctu. „Když jsem začínala bakalářskou práci psát, proběhlo mi hlavou nespočet myšlenek o tom, že nikdo nebude číst takové množství prací a že se jedná pouze o formalitu. Moc mě těší, že nakonec ta má práce k něčemu byla a že se dostane do světa. Mimo jiné je to pro mě velká motivace pokračovat ve studiu a případně prohloubit tuto problematiku v diplomové práci,“ řekla s tím, že se na katedře cítí jako doma a ráda by tu dále rozvíjela svůj potenciál.

Téma fenoménu ztráty prázdnin si Valentýna Himmelová pro svou bakalářskou práci vybrala nejen kvůli vlastní zkušenosti z doby covidu. Už odmala si uvědomovala to, že rodiče na rozdíl od dětí prázdniny nemají. Dalším podnětem byl výrok spolužačky, která se zmínila, že má vždy v létě nutkání dát v práci výpověď.

„Metodou chápajícího rozhovoru jsem v rámci kvalitativního výzkumu zjišťovala od respondentů, jak se se ztrátou prázdnin vyrovnávali. Na základě získaných dat jsem se pak snažila tento fenomén objasnit pomocí interpretativní fenomenologické analýzy. Subjektivní prožívání ztráty prázdnin se u respondentů lišilo na základě mnoha proměnných, ze kterých jsem vyvodila pět základních mediátorů: typ zaměstnání, zvyk související s dříve prožívanými prázdninami, míru přijetí nové role, způsob trávení dovolené (aktivní vs. pasivní) a hodnotovou orientaci,“ přiblížila.

„Výsledky potvrdily, že nástup do zaměstnání na hlavní pracovní poměr provází úbytek volných dnů. Není to však pouze ztráta množství volných dnů, ale také ztráta jistoty z hlediska danosti termínu dovolené. Zaměstnanci musí o termíny žádat a jejich zaměstnavatelé nejsou povinni daný termín schválit. Flexibilita vybírání dovolené se tak v různých zaměstnáních liší a může značně komplikovat trávení volného času, a to především pokud chceme sladit termín dovolené s další pracující osobou,“ dodala rekreoložka.

Valentýna Himmelová pochází z Prahy, na Fakultě tělesné kultury UP nyní studuje navazující magisterskou rekreologii. Odmala chodila do skautského oddílu, jeho pozdější vedení jí dalo základ v oblasti volnočasové pedagogiky. Lásku k přírodě, outdoorovým aktivitám a sportu upevňovali také její rodiče. Vyzkoušela celou řadu sportů, nejdéle vydržela u horolezectví a jezdectví, nyní se věnuje mimo jiné pole dance. Pohyb je pro ni radost a doufá, že to tak zůstane i dále.

Když Valentýna Himmelová, studentka programu Rekreologie – pedagogika volného času na Fakultě tělesné kultury UP, nastoupila při distančním studiu během epidemie covidu-19 do zaměstnání, poprvé si uvědomila, že volnost, kterou do té doby měla, byla výsadou. Tento poznatek se stal jednou z pohnutek k volbě tématu bakalářské práce věnované fenoménu ztráty prázdnin při přechodu ze studia do pracovního poměru. Svou prací zaujala i v časopise World Leisure Journal, který ji v upravené podobě vydal.

Školitel studentky Ivo Jirásek i vedoucí katedry rekreologie Zdeněk Hamřík se shodují, že jde o velký úspěch.

„Valentýna Himmelová přišla s tématem, které bylo vskutku neobvyklé, a dlouho jsme hledali, jak k němu vůbec přistoupit. Je však pracovitá a poradila si se všemi problémy velmi dobře. To, že by mohla být práce v upravené podobě publikovaná, jsem jí navrhl po úspěšné obhajobě. Oslovený časopis text přijal, už to ukazuje, že její nápad byl opravdu originální, zasluhující si mezinárodní pozornost. Vnímám to jako mimořádný úspěch a za sebe jí můžu pouze pogratulovat a poděkovat za příkladnou spolupráci,“ uvedl Ivo Jirásek.

„Na rekreologii máme spoustu kreativních a šikovných studentů, ale není běžné, aby někdo publikoval článek vycházející z bakalářské práce v mezinárodním odborném časopise, navíc jako první autor. V oboru leisure sciences se trochu potýkáme s tím, že časopisy publikují už jen hodně originální témata, protože řada věcí již publikována byla, navíc těch periodik není moc. O to je úspěch Valentýny Himmelové cennější,“ dodal Zdeněk Hamřík.

Sama studentka vnímá zveřejnění článku ve World Leisure Journal (viz zde) jako velkou poctu. „Když jsem začínala bakalářskou práci psát, proběhlo mi hlavou nespočet myšlenek o tom, že nikdo nebude číst takové množství prací a že se jedná pouze o formalitu. Moc mě těší, že nakonec ta má práce k něčemu byla a že se dostane do světa. Mimo jiné je to pro mě velká motivace pokračovat ve studiu a případně prohloubit tuto problematiku v diplomové práci,“ řekla s tím, že se na katedře cítí jako doma a ráda by tu dále rozvíjela svůj potenciál.

Téma fenoménu ztráty prázdnin si Valentýna Himmelová pro svou bakalářskou práci vybrala nejen kvůli vlastní zkušenosti z doby covidu. Už odmala si uvědomovala to, že rodiče na rozdíl od dětí prázdniny nemají. Dalším podnětem byl výrok spolužačky, která se zmínila, že má vždy v létě nutkání dát v práci výpověď.

„Metodou chápajícího rozhovoru jsem v rámci kvalitativního výzkumu zjišťovala od respondentů, jak se se ztrátou prázdnin vyrovnávali. Na základě získaných dat jsem se pak snažila tento fenomén objasnit pomocí interpretativní fenomenologické analýzy. Subjektivní prožívání ztráty prázdnin se u respondentů lišilo na základě mnoha proměnných, ze kterých jsem vyvodila pět základních mediátorů: typ zaměstnání, zvyk související s dříve prožívanými prázdninami, míru přijetí nové role, způsob trávení dovolené (aktivní vs. pasivní) a hodnotovou orientaci,“ přiblížila.

„Výsledky potvrdily, že nástup do zaměstnání na hlavní pracovní poměr provází úbytek volných dnů. Není to však pouze ztráta množství volných dnů, ale také ztráta jistoty z hlediska danosti termínu dovolené. Zaměstnanci musí o termíny žádat a jejich zaměstnavatelé nejsou povinni daný termín schválit. Flexibilita vybírání dovolené se tak v různých zaměstnáních liší a může značně komplikovat trávení volného času, a to především pokud chceme sladit termín dovolené s další pracující osobou,“ dodala rekreoložka.

Valentýna Himmelová pochází z Prahy, na Fakultě tělesné kultury UP nyní studuje navazující magisterskou rekreologii. Odmala chodila do skautského oddílu, jeho pozdější vedení jí dalo základ v oblasti volnočasové pedagogiky. Lásku k přírodě, outdoorovým aktivitám a sportu upevňovali také její rodiče. Vyzkoušela celou řadu sportů, nejdéle vydržela u horolezectví a jezdectví, nyní se věnuje mimo jiné pole dance. Pohyb je pro ni radost a doufá, že to tak zůstane i dále.

Moravskou vernisáž piva letos v květnu poprvé doprovodí degustační soutěž zaměřená na piva uvařená studenty v domácích podmínkách či ve školních mikropivovarech. Ty už v Česku fungují na několika středních a vysokých školách. Soutěž, nazvaná Studentská pivní liga, se bude konat 25. května v prostorách pivovaru Univerzity Palackého v Olomouci EUREKA, který provozuje její přírodovědecká fakulta.

Každá střední či vysoká škola může do Studentské pivní ligy přihlásit maximálně deset vzorků piv z vlastní produkce. Degustační kategorie budou zaměřeny na světlé ležáky českého typu (BJCP3A a 3B), tmavé svrchně kvašené pivo bez omezení stupňovitosti, pivo z alternativních obilovin bez omezení stupňovitosti (BJCP 31A) a Brett Saison.

Studenti mohou své vzorky piva, uvařeného pod záštitou školního pivovaru, zaregistrovat do soutěže na webu, kde jsou dostupná také podrobná pravidla. „Aby mohli být přijati do Studentské pivní ligy, v rámci které nemusí platit registrační poplatek, je nutné do poznámky v registraci uvést informaci o tom, jakou školu či pivovar zastupují. Školu poté požádám o informaci, kteří studenti se soutěže zúčastní. Jedná se o dvojitou kontrolu,“ uvedl spoluorganizátor soutěže Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Univerzitní pivovar EUREKA se do Moravské vernisáže piva, kterou bude v květnu hostit olomoucké Výstaviště Flora, zapojil již v loni. Studenti z přírodovědecké fakulty na této přehlídce produkce malých pivovarů prezentovali svůj recept na pivo KaraMnich. „Na základě této spolupráce jsme dostali možnost se aktivně zapojit také do organizace letošního ročníku Moravské vernisáže piva, a to formou spoluorganizování domovarnické soutěže, která bude probíhat na přírodovědecké fakultě. Navíc vznikl nápad zapojit do soutěže také studenty, jejichž střední nebo vysoká škola je napojena na nějaký pivovar,“ dodal Lukáš Kučera.

Moravskou vernisáž piva letos v květnu poprvé doprovodí degustační soutěž zaměřená na piva uvařená studenty v domácích podmínkách či ve školních mikropivovarech. Ty už v Česku fungují na několika středních a vysokých školách. Soutěž, nazvaná Studentská pivní liga, se bude konat 25. května v prostorách pivovaru Univerzity Palackého v Olomouci EUREKA, který provozuje její přírodovědecká fakulta.

Každá střední či vysoká škola může do Studentské pivní ligy přihlásit maximálně deset vzorků piv z vlastní produkce. Degustační kategorie budou zaměřeny na světlé ležáky českého typu (BJCP3A a 3B), tmavé svrchně kvašené pivo bez omezení stupňovitosti, pivo z alternativních obilovin bez omezení stupňovitosti (BJCP 31A) a Brett Saison.

Studenti mohou své vzorky piva, uvařeného pod záštitou školního pivovaru, zaregistrovat do soutěže na webu, kde jsou dostupná také podrobná pravidla. „Aby mohli být přijati do Studentské pivní ligy, v rámci které nemusí platit registrační poplatek, je nutné do poznámky v registraci uvést informaci o tom, jakou školu či pivovar zastupují. Školu poté požádám o informaci, kteří studenti se soutěže zúčastní. Jedná se o dvojitou kontrolu,“ uvedl spoluorganizátor soutěže Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Univerzitní pivovar EUREKA se do Moravské vernisáže piva, kterou bude v květnu hostit olomoucké Výstaviště Flora, zapojil již v loni. Studenti z přírodovědecké fakulty na této přehlídce produkce malých pivovarů prezentovali svůj recept na pivo KaraMnich. „Na základě této spolupráce jsme dostali možnost se aktivně zapojit také do organizace letošního ročníku Moravské vernisáže piva, a to formou spoluorganizování domovarnické soutěže, která bude probíhat na přírodovědecké fakultě. Navíc vznikl nápad zapojit do soutěže také studenty, jejichž střední nebo vysoká škola je napojena na nějaký pivovar,“ dodal Lukáš Kučera.

V olomouckém Arcibiskupském paláci byl do funkce děkana Právnické fakulty UP slavnostně uveden Václav Stehlík. Děkanskou insignii převzal z rukou rektora Martina Procházky a předsedy fakultního akademického senátu Michala Bartoně. Václav Stehlík povede fakultu následující čtyři roky. V lednu započaté funkční období jen pro něj druhým v pořadí.

Samotné inauguraci předcházelo formální odstoupení z funkce děkana, čímž Václav Stehlík symbolicky ukončil své první funkční období. Za něj mu poděkoval rektor Martin Procházka a současně připomněl slavnostní akt před čtyřmi roky. „V únoru 2020 jsem byl inaugurován společně s docentem Stehlíkem, já tehdy jako nový děkan fakulty zdravotnických věd. V té době jsme si jen těžko dokázali představit, jak náročné chvíle nás jako děkany čekají,“ vzpomněl rektor na nelehké období pandemie covidu-19. Společně s jejím zvládnutím vyzdvihl další úspěchy Václava Stehlíka jako děkana – mimo jiné postupnou modernizaci zázemí fakulty, rozvoj studijních programů, podporu vědy a výzkumu nebo rozvoj zahraniční spolupráce. „Chtěl bych panu docentovi poděkovat zejména za jeho profesionální přístup, korektní a otevřené vystupování a také za pozitivní energii, s níž funkci děkana doposud vykonával.“

Prorektorka Andrea Hanáčková, která inaugurací provázela, Václava Stehlíka, docenta v oboru právo Evropské unie, hostům krátce představila a Michal Bartoň, předseda Akademického senátu PF UP, shrnul průběh říjnové volby kandidáta na děkana.

Poté již došlo na samotné slavnostní dekorování děkana a složení inauguračního slibu. „Inauguraci nevnímám jako osobní poctu nově či staronově nastupujícímu děkanovi, nýbrž jako slavnostní okamžik pro fakultu jako takovou a vaši účast vnímám jako vyjádření vašeho vztahu k fakultě a univerzitě,“ řekl hostům v Arcibiskupském paláci Václav Stehlík. Zmínil, že je hrdý, že právnická fakulta může být součástí pestré univerzitní rodiny. „Při své první inauguraci jsem vyslovil přání, aby naše fakulta byla platným členem univerzitní obce a sdílela nejen úspěchy a radosti, ale i pomáhala řešit společné problémy. Snad se alespoň částečně toto přání vyplnilo; každopádně se k naplňování tohoto cíle pokusím přispět i v druhém funkčním období.“

Připomněl i další pro fakultu důležité „rodiny“ – rodinu právnických fakult v České republice a na Slovensku a rodinu zahraničních právnických fakult. „Rozvíjení dobrých, nadstandardních vztahů mezi fakultami je přirozeným úkolem do mého dalšího funkčního období.“ V podobném duchu hovořil i ve vztahu k institucím, které v oblasti práva v České republice působí, a neopomněl ani třetí roli fakulty.

Ve svém proslovu zmínil také hlavní výzvy, které před ním a jeho týmem stojí. Fakultu například čeká reakreditace hlavního studijního programu Právo a právní věda, zásadní reforma doktorského studijního programu, dobudování oddělení projektové podpory nebo modernizace fakultního zázemí. „Již v letošním roce bude zahájena dosud největší investiční akce, a to generální rekonstrukce a dílčí rozšíření naší budovy A,“ uvedl děkan a přidal další svůj cíl, který se týká zaměstnanců. „Budu usilovat o zlepšení mzdových a dalších pracovních podmínek, ať už pro akademické pracovníky, tak i další zaměstnance. Budu též usilovat o to, aby fakulta byla postavena na dobrých profesních a osobních vztazích tak, aby se zaměstnanci a studenti na fakultě cítili dobře.“

Václav Stehlík je v pořadí šestým děkanem, který stojí v čele právnické fakulty od jejího znovuobnovení v roce 1991. Před ním fakultu řídili Miroslav Liberda, Jiří Blažek, Michal Malacka, Milana Hrušáková a Zdenka Papoušková.

Druhé funkční období začalo Václavu Stehlíkovi 23. ledna 2024 a potrvá do 22. ledna 2028.

Medailonek děkana PF UP je zveřejněn zde.

Proděkanský tým PF UP

JUDr. Martin Faix, M.J.I., Ph.D.
proděkan pro zahraniční záležitosti a cizojazyčné studijní programy

JUDr. Ondrej Hamuľák, Ph.D.
proděkan pro vědu a výzkum

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.
proděkan pro doktorské studium, kvalifikační řízení a finance a pro komunikaci, vnější vztahy a konferenční činnost

JUDr. Maxim Tomoszek, Ph.D.
proděkan pro bakalářské a magisterské studijní programy

doc. JUDr. Blanka Vítová, LL.M., Ph.D.
proděkanka pro organizaci a rozvoj

V olomouckém Arcibiskupském paláci byl do funkce děkana Právnické fakulty UP slavnostně uveden Václav Stehlík. Děkanskou insignii převzal z rukou rektora Martina Procházky a předsedy fakultního akademického senátu Michala Bartoně. Václav Stehlík povede fakultu následující čtyři roky. V lednu započaté funkční období jen pro něj druhým v pořadí.

Samotné inauguraci předcházelo formální odstoupení z funkce děkana, čímž Václav Stehlík symbolicky ukončil své první funkční období. Za něj mu poděkoval rektor Martin Procházka a současně připomněl slavnostní akt před čtyřmi roky. „V únoru 2020 jsem byl inaugurován společně s docentem Stehlíkem, já tehdy jako nový děkan fakulty zdravotnických věd. V té době jsme si jen těžko dokázali představit, jak náročné chvíle nás jako děkany čekají,“ vzpomněl rektor na nelehké období pandemie covidu-19. Společně s jejím zvládnutím vyzdvihl další úspěchy Václava Stehlíka jako děkana – mimo jiné postupnou modernizaci zázemí fakulty, rozvoj studijních programů, podporu vědy a výzkumu nebo rozvoj zahraniční spolupráce. „Chtěl bych panu docentovi poděkovat zejména za jeho profesionální přístup, korektní a otevřené vystupování a také za pozitivní energii, s níž funkci děkana doposud vykonával.“

Prorektorka Andrea Hanáčková, která inaugurací provázela, Václava Stehlíka, docenta v oboru právo Evropské unie, hostům krátce představila a Michal Bartoň, předseda Akademického senátu PF UP, shrnul průběh říjnové volby kandidáta na děkana.

Poté již došlo na samotné slavnostní dekorování děkana a složení inauguračního slibu. „Inauguraci nevnímám jako osobní poctu nově či staronově nastupujícímu děkanovi, nýbrž jako slavnostní okamžik pro fakultu jako takovou a vaši účast vnímám jako vyjádření vašeho vztahu k fakultě a univerzitě,“ řekl hostům v Arcibiskupském paláci Václav Stehlík. Zmínil, že je hrdý, že právnická fakulta může být součástí pestré univerzitní rodiny. „Při své první inauguraci jsem vyslovil přání, aby naše fakulta byla platným členem univerzitní obce a sdílela nejen úspěchy a radosti, ale i pomáhala řešit společné problémy. Snad se alespoň částečně toto přání vyplnilo; každopádně se k naplňování tohoto cíle pokusím přispět i v druhém funkčním období.“

Připomněl i další pro fakultu důležité „rodiny“ – rodinu právnických fakult v České republice a na Slovensku a rodinu zahraničních právnických fakult. „Rozvíjení dobrých, nadstandardních vztahů mezi fakultami je přirozeným úkolem do mého dalšího funkčního období.“ V podobném duchu hovořil i ve vztahu k institucím, které v oblasti práva v České republice působí, a neopomněl ani třetí roli fakulty.

Ve svém proslovu zmínil také hlavní výzvy, které před ním a jeho týmem stojí. Fakultu například čeká reakreditace hlavního studijního programu Právo a právní věda, zásadní reforma doktorského studijního programu, dobudování oddělení projektové podpory nebo modernizace fakultního zázemí. „Již v letošním roce bude zahájena dosud největší investiční akce, a to generální rekonstrukce a dílčí rozšíření naší budovy A,“ uvedl děkan a přidal další svůj cíl, který se týká zaměstnanců. „Budu usilovat o zlepšení mzdových a dalších pracovních podmínek, ať už pro akademické pracovníky, tak i další zaměstnance. Budu též usilovat o to, aby fakulta byla postavena na dobrých profesních a osobních vztazích tak, aby se zaměstnanci a studenti na fakultě cítili dobře.“

Václav Stehlík je v pořadí šestým děkanem, který stojí v čele právnické fakulty od jejího znovuobnovení v roce 1991. Před ním fakultu řídili Miroslav Liberda, Jiří Blažek, Michal Malacka, Milana Hrušáková a Zdenka Papoušková.

Druhé funkční období začalo Václavu Stehlíkovi 23. ledna 2024 a potrvá do 22. ledna 2028.

Medailonek děkana PF UP je zveřejněn zde.

Proděkanský tým PF UP

JUDr. Martin Faix, M.J.I., Ph.D.
proděkan pro zahraniční záležitosti a cizojazyčné studijní programy

JUDr. Ondrej Hamuľák, Ph.D.
proděkan pro vědu a výzkum

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.
proděkan pro doktorské studium, kvalifikační řízení a finance a pro komunikaci, vnější vztahy a konferenční činnost

JUDr. Maxim Tomoszek, Ph.D.
proděkan pro bakalářské a magisterské studijní programy

doc. JUDr. Blanka Vítová, LL.M., Ph.D.
proděkanka pro organizaci a rozvoj

Novinky i osvědčené postupy v medicíně hravou formou představí letošní Veletrh zdraví. V pátek 15. a sobotu 16. března ožije Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty UP, pestrými aktivitami v oblasti duševního zdraví, první pomoci, péče o zuby nebo spánkové hygieny.

Přímo v prostorách science centra bude mít široká veřejnost možnost nechat si vyšetřit znaménka a naučit se správný postup samovyšetření prsu a varlat. Pro všechny věkové kategorie bude připraveno terapeutické pískoviště, na návštěvníky bude čekat také zubní víla nebo ukázka uplatnění 3D tisku v současné medicíně.

Už během týdne se budou ve spolupráci s Akademií věd konat přednášky v rámci právě probíhajícího Týdne mozku. Odborníci z Přírodovědecké fakulty UP v nich studentům středních škol i veřejnosti přiblíží klíčovou roli chemie v medicíně a farmacii, význam spánku pro člověka i další živočichy nebo nové směry vývoje protinádorové léčby.

V pátek a sobotu si pak během Veletrhu zdraví budou návštěvníci Pevnosti poznání moci nacvičit kardiopulmonální resuscitaci nebo zjistit, jak se preventivně starat nejen o své tělo, ale i duši. Rovněž se naučí poslouchat svůj biorytmus a díky unikátní těhotenské vestě si na vlastní kůži vyzkouší fyzickou zátěž těhotenství.

„Veletrh zdraví je pro nás nejen příležitostí prezentovat nejnovější vědecké poznatky v oblasti medicíny, které mohou výrazně přispět ke zvýšení kvality života, ale zároveň platformou pro spolupráci s našimi dlouholetými partnery,“ dodává Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání – Centra popularizace PřF UP.

Kompletní program Veletrhu zdraví je na webu Pevnosti poznání.