Agregátor zdrojů

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého byla slavnostně otevřena nová víceúčelová budova, která akademické obci a veřejnosti nabízí přednáškový sál Josefa Otruby, zimní zahradu a kvalitní sociální i technické zázemí. Pásku společně přestřihli prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová, děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, architekt Jan Polách a vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

„Nová budova poskytuje inspirativní prostory pro vzdělávání a relaxaci ve spojení s přírodou. Otevření této budovy je dalším krokem k posílení našeho závazku k ochraně biodiverzity a k osvětové činnosti ve prospěch udržitelného životního prostředí,“ uvedla prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová. 

I když je Lucie Plíhalová profesí chemik, tak postupně propadla chemické biologii rostlin a jejich regulačním mechanismům, které řídí celou řadu procesů včetně růstu. „Obdivuji rostliny a jejich schopnost adaptace a komunikace pomocí chemických signálů. Z nové moderní budovy jsou krásně vidět vzrostlé jerlíny, které nám svého času posloužily k analytickému sběru materiálu, zejména k pochopení, jak rostliny pracují s cukry, včetně rhamnózy. Při tomto sběru nám významně pomáhal legendární zahradník této botanické zahrady, pan Všetička, který letos oslavil 70. narozeniny,“ podotkla.

Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou byla zahájena před třemi roky. Původní budova v areálu zahrady byla totiž postavena před více než sto lety a její technický stav neodpovídal aktuálním potřebám. „Jsme velmi rádi, že se projekt podařilo zdárně dotáhnout do konce. Vznikl prostor, který bude využitelný nejen pro výuku a výzkum, ale mohou se zde v zajímavém prostředí konat i popularizační akce pro veřejnost,“ uvedl děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala.

Přednáškový sál, který má kapacitu 49 míst, nese jméno významného botanika první poloviny 20. století Josefa Otruby. „Byl to skvělý terénní botanik, který nejen na střední Moravě objevil řadu nových nebo vzácných druhů rostlin. Botanickou zahradu spravoval třicet let a díky jeho péči sbírky rostlin přečkaly těžké období druhé světové války,“ vysvětlil vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Moderní sál je vybaven audiovizuální technikou umožňující pořádání konferencí, přednášek či promítání. Využíván bude nejen k výuce studentů, ale poslouží také k pořádání akcí pro veřejnost, jako jsou například besedy či výstavy. „V současné době je v sále instalována výstava polského autora Michala Patyckého. Jeho fotografie jsou spjaty s areálem botanické zahrady,“ doplnil Václav Dvořák.

Součástí nové budovy je také kvalitní sociální a technické zázemí, zimní zahrada s tropickými a subtropickými rostlinami z kolekce katedry botaniky přírodovědecké fakulty a střešní vyhlídka, která bude příležitostně přístupná během exkurzí.

Nová budova byla projektována v pasivním standardu, aby její provoz nebyl náročný na spotřebu energií a vody. Použity byly fotovoltaické střešní panely, tepelné čerpadlo či rekuperace. „Pamatovali jsme také na zelenou střechu, retenční nádrž na dešťovou vodu a trelážový systém na fasádách, který slouží k pěstování popínavých rostlin,“ dodal Václav Dvořák.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého byla slavnostně otevřena nová víceúčelová budova, která akademické obci a veřejnosti nabízí přednáškový sál Josefa Otruby, zimní zahradu a kvalitní sociální i technické zázemí. Pásku společně přestřihli prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová, děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, architekt Jan Polách a vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

„Nová budova poskytuje inspirativní prostory pro vzdělávání a relaxaci ve spojení s přírodou. Otevření této budovy je dalším krokem k posílení našeho závazku k ochraně biodiverzity a k osvětové činnosti ve prospěch udržitelného životního prostředí,“ uvedla prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová. 

I když je Lucie Plíhalová profesí chemik, tak postupně propadla chemické biologii rostlin a jejich regulačním mechanismům, které řídí celou řadu procesů včetně růstu. „Obdivuji rostliny a jejich schopnost adaptace a komunikace pomocí chemických signálů. Z nové moderní budovy jsou krásně vidět vzrostlé jerlíny, které nám svého času posloužily k analytickému sběru materiálu, zejména k pochopení, jak rostliny pracují s cukry, včetně rhamnózy. Při tomto sběru nám významně pomáhal legendární zahradník této botanické zahrady, pan Všetička, který letos oslavil 70. narozeniny,“ podotkla.

Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou byla zahájena před třemi roky. Původní budova v areálu zahrady byla totiž postavena před více než sto lety a její technický stav neodpovídal aktuálním potřebám. „Jsme velmi rádi, že se projekt podařilo zdárně dotáhnout do konce. Vznikl prostor, který bude využitelný nejen pro výuku a výzkum, ale mohou se zde v zajímavém prostředí konat i popularizační akce pro veřejnost,“ uvedl děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala.

Přednáškový sál, který má kapacitu 49 míst, nese jméno významného botanika první poloviny 20. století Josefa Otruby. „Byl to skvělý terénní botanik, který nejen na střední Moravě objevil řadu nových nebo vzácných druhů rostlin. Botanickou zahradu spravoval třicet let a díky jeho péči sbírky rostlin přečkaly těžké období druhé světové války,“ vysvětlil vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Moderní sál je vybaven audiovizuální technikou umožňující pořádání konferencí, přednášek či promítání. Využíván bude nejen k výuce studentů, ale poslouží také k pořádání akcí pro veřejnost, jako jsou například besedy či výstavy. „V současné době je v sále instalována výstava polského autora Michala Patyckého. Jeho fotografie jsou spjaty s areálem botanické zahrady,“ doplnil Václav Dvořák.

Součástí nové budovy je také kvalitní sociální a technické zázemí, zimní zahrada s tropickými a subtropickými rostlinami z kolekce katedry botaniky přírodovědecké fakulty a střešní vyhlídka, která bude příležitostně přístupná během exkurzí.

Nová budova byla projektována v pasivním standardu, aby její provoz nebyl náročný na spotřebu energií a vody. Použity byly fotovoltaické střešní panely, tepelné čerpadlo či rekuperace. „Pamatovali jsme také na zelenou střechu, retenční nádrž na dešťovou vodu a trelážový systém na fasádách, který slouží k pěstování popínavých rostlin,“ dodal Václav Dvořák.

Univerzita Palackého se podílí na projektu, který se zaměřuje na možnosti léčby pacientů s přerušením míchy, poruchou hybnosti či bolestmi pohybového aparátu. Díky podpoře Vědeckotechnického parku UP (VTP UP) a spolupráci s Přírodovědeckou a Lékařskou fakultou UP vznikla spin-off společnost, která se touto problematikou zabývá. Tou je firma Sensum Communem Rehabilitace, spol. s r.o., která si dala za cíl uvést na trh novou generaci jehel určených pro rehabilitační elektroakupunkturní metodu Ac-tive ENF vyvinutou doktorem Peterem Olšákem.

Metoda Ac-tive ENF, kterou vymyslel absolvent Lékařské fakulty UP Peter Olšák se svým týmem, spočívá v aktivaci akupunkturních drah pomocí elektroakupunktury. Donedávna byla metoda aplikována u pacientů s poruchou hybnosti nebo bolestmi pohybového aparátu. V posledních týdnech se však využití technologie značně posunulo a doktor Olšák zaznamenává pozitivní výsledky u pacientů s kompletním přerušením míchy. K ověření a dalšímu vývoji technologie došlo ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UP za podpory Vědeckotechnického parku UP v rámci projektu Proof of Concept financovaného Technologickou agenturou České republiky. 

„Při řešení projektu jsem velmi ocenil spolupráci s Vědeckotechnickým parkem UP. Díky kvalitnímu zázemí se podařilo v projektu realizovat vše potřebné včetně financování. Spolupráce mi umožnila se naplno věnovat výzkumu a nemusel jsem řešit žádnou přehnanou administrativu. Vřele doporučuji využít tento typ projektu a posunout váš záměr směrem ke svému cíli,“ hodnotí vývoj projektu a spolupráci s VTP UP Peter Olšák. 

Díky programu TA ČR GAMA 2 vznikla nová generace jehel s účinností až o 30–40 % vyšší, větším komfortem pro pacienta a nižším rizikem nežádoucího vytržení jehly při aplikaci. Nový typ jehel Ac-tive aktuálně prochází fází certifikace. Doktor Olšák je přesvědčen, že metoda s využitím nových jehel bude ještě účinnější. 

Aktuálně je v péči Petera Olšáka 12 pacientů s vážným poškozením míchy. Ti jsou dlouhodobě upoutáni na invalidní vozík s nulovou prognózou obnovení funkce pohybu, nicméně již po prvních aplikacích metody Ac-tive ENF zaznamenávají pozitivní fyziologické reakce. Mezi těmito pacienty je např. šestnáctiletý chlapec, kterého v lese zavalily klády, a v důsledku přerušení míchy ochrnul od pasu dolů. Již po několika aplikacích technologií doktora Olšáka dokáže chlapec pohnout pánví a dá se předpokládat další pozitivní vývoj v jeho zdravotním stavu. 

Podrobnější popis metody Ac-tive ENF je k dispozici v názorném videu, které vzniklo ve spolupráci s olomouckou produkční agenturou StoryFactory. Projekt inovativních jehel pro využití k metodě Ac-tive ENF si v loňském roce odnesl nejvyšší ocenění v soutěži Transfera Technology Day (psali jsme zde). 

Nedávno podepsaná licenční smlouva mezi společností Petera Olšáka Sensum Communem Rehabilitace, spol. s r. o., a Univerzitou Palackého stvrdila oficiální vznik spin-off společnosti. Projekt Ac-tive ENF v kombinaci s novou generací jehel je tak skvělým příkladem toho, kam až se může nápad na inovativní řešení posunout.

Výzva k řešení projektů Proof of Concept (PoC):

Další výzva k řešení projektů PoC v rámci programu TA ČR Sigma bude vyhlášena v červenci 2024. Program poskytuje podporu pro ověření a rozvoj inovativních řešení (know-how, technologie). Řešitelé získají podporu z Oddělení transferu znalostí a technologií VTP UP, tržní a patentovou rešerši, zpětnou vazbu a hodnocení. Cílem programu je identifikovat technologie s komerčním potenciálem a připravit je pro využití na trhu. Tato výzva je otevřená jak pro vědecké pracovníky, tak pro studenty doktorského studia s inovativními nápady. V případě zájmu se obraťte na Vědeckotechnický park UP.

Univerzita Palackého se podílí na projektu, který se zaměřuje na možnosti léčby pacientů s přerušením míchy, poruchou hybnosti či bolestmi pohybového aparátu. Díky podpoře Vědeckotechnického parku UP (VTP UP) a spolupráci s Přírodovědeckou a Lékařskou fakultou UP vznikla spin-off společnost, která se touto problematikou zabývá. Tou je firma Sensum Communem Rehabilitace, spol. s r.o., která si dala za cíl uvést na trh novou generaci jehel určených pro rehabilitační elektroakupunkturní metodu Ac-tive ENF vyvinutou doktorem Peterem Olšákem.

Metoda Ac-tive ENF, kterou vymyslel absolvent Lékařské fakulty UP Peter Olšák se svým týmem, spočívá v aktivaci akupunkturních drah pomocí elektroakupunktury. Donedávna byla metoda aplikována u pacientů s poruchou hybnosti nebo bolestmi pohybového aparátu. V posledních týdnech se však využití technologie značně posunulo a doktor Olšák zaznamenává pozitivní výsledky u pacientů s kompletním přerušením míchy. K ověření a dalšímu vývoji technologie došlo ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UP za podpory Vědeckotechnického parku UP v rámci projektu Proof of Concept financovaného Technologickou agenturou České republiky. 

„Při řešení projektu jsem velmi ocenil spolupráci s Vědeckotechnickým parkem UP. Díky kvalitnímu zázemí se podařilo v projektu realizovat vše potřebné včetně financování. Spolupráce mi umožnila se naplno věnovat výzkumu a nemusel jsem řešit žádnou přehnanou administrativu. Vřele doporučuji využít tento typ projektu a posunout váš záměr směrem ke svému cíli,“ hodnotí vývoj projektu a spolupráci s VTP UP Peter Olšák. 

Díky programu TA ČR GAMA 2 vznikla nová generace jehel s účinností až o 30–40 % vyšší, větším komfortem pro pacienta a nižším rizikem nežádoucího vytržení jehly při aplikaci. Nový typ jehel Ac-tive aktuálně prochází fází certifikace. Doktor Olšák je přesvědčen, že metoda s využitím nových jehel bude ještě účinnější. 

Aktuálně je v péči Petera Olšáka 12 pacientů s vážným poškozením míchy. Ti jsou dlouhodobě upoutáni na invalidní vozík s nulovou prognózou obnovení funkce pohybu, nicméně již po prvních aplikacích metody Ac-tive ENF zaznamenávají pozitivní fyziologické reakce. Mezi těmito pacienty je např. šestnáctiletý chlapec, kterého v lese zavalily klády, a v důsledku přerušení míchy ochrnul od pasu dolů. Již po několika aplikacích technologií doktora Olšáka dokáže chlapec pohnout pánví a dá se předpokládat další pozitivní vývoj v jeho zdravotním stavu. 

Podrobnější popis metody Ac-tive ENF je k dispozici v názorném videu, které vzniklo ve spolupráci s olomouckou produkční agenturou StoryFactory. Projekt inovativních jehel pro využití k metodě Ac-tive ENF si v loňském roce odnesl nejvyšší ocenění v soutěži Transfera Technology Day (psali jsme zde). 

Nedávno podepsaná licenční smlouva mezi společností Petera Olšáka Sensum Communem Rehabilitace, spol. s r. o., a Univerzitou Palackého stvrdila oficiální vznik spin-off společnosti. Projekt Ac-tive ENF v kombinaci s novou generací jehel je tak skvělým příkladem toho, kam až se může nápad na inovativní řešení posunout.

Výzva k řešení projektů Proof of Concept (PoC):

Další výzva k řešení projektů PoC v rámci programu TA ČR Sigma bude vyhlášena v červenci 2024. Program poskytuje podporu pro ověření a rozvoj inovativních řešení (know-how, technologie). Řešitelé získají podporu z Oddělení transferu znalostí a technologií VTP UP, tržní a patentovou rešerši, zpětnou vazbu a hodnocení. Cílem programu je identifikovat technologie s komerčním potenciálem a připravit je pro využití na trhu. Tato výzva je otevřená jak pro vědecké pracovníky, tak pro studenty doktorského studia s inovativními nápady. V případě zájmu se obraťte na Vědeckotechnický park UP.

Magisterský program, který vybaví studenty digitálními kompetencemi, právními znalostmi i souvisejícími společenskými poznatky, vzniká díky spolupráci UP, univerzit v Neapoli, Innsbrucku a Amsterodamu a dalších institucí v rámci projektu Euridice. Jejich zástupci se sešli na Právnické fakultě UP, která nový joint study programme zaštiťuje, aby mu dali konkrétní obrysy a náplň.

„Naším cílem je, aby jeho absolventi, kteří budou zastávat vysoké pozice v byznysu, politice či ve společnosti, rozuměli digitální společnosti komplexně. Budou tedy například chápat, co je to umělá inteligence a jak funguje, a zároveň budou vnímat její dopad na společnost,“ vysvětluje Anna Bon, hlavní koordinátorka projektu za Vrije Universiteit v Amsterodamu.  

Výuka ve společném studijním programu bude vedena v angličtině hybridní formou. Studenti díky tomu budou získávat znalosti od těch nejlepších odborníků hned z několika univerzit; do projektu jsou však zapojené také další instituce i malé a střední podniky, které jim nabídnou praktické stáže.

„Většina univerzit má nějaké zaměření, proto pro ně může být obtížné připravit široce zaměřené interdisciplinární studium. Propojení více institucí umožňuje pro jeden studijní program získat ty nejlepší odborníky z oblasti informačních technologií, práva i filozofie zároveň,“ říká Hans Akkermans z AKMC, podniku zapojeného do projektu Euridice. „Naše univerzita zapojí například experty na statistiku a datovou vědu či sociologii,“ uvádí příklad Emiliano Grimaldi, koordinátor projektu Euridice na Neapolské univerzitě Fridricha II.

Jedním z klíčových témat třídenního setkání na Univerzitě Palackého proto bylo právě složení interdisciplinárního týmu vyučujících. „Společně jsme také definovali témata, jimž se budou věnovat, a hlavně cílové výstupy a kompetence, které by měli absolventi programu ovládat,“ dodává Anna Bon.

Projekt Euridice byl oficiálně zahájen 1. ledna 2024 a poběží do prosince 2027. Z velké části vznikl díky existujícímu propojení evropských univerzit v síti Aurora, konkrétně její domény Digitální společnost a globální občanství. „Dá se říct, že vznikající program je spin-off konsorcia Aurora 2030 a vystihuje podstatu toho, co má spolupráce přinášet – pomocí vzdělávání proměnit vysoké školství i společnost,“ říká Thomas Baumgartner z Univerzity Innsbruck.

Projekt Euridice původně začal jako společný vzdělávací modul, ale postupně se vyvinul v komplexní magisterský studijní program, což přináší zvýšené nároky na technologickou podporu a také na akreditační procesy. „K částečnému zajištění financování jsme využili program Evropské komise Digitální Evropa. Do budoucna budeme usilovat o zapojení všech partnerských univerzit Aurory,“ poznamenává prorektor pro strategii a vnější vztahy UP Michal Malacka.

„Jsme velmi pyšní, že můžeme být jako Univerzita Palackého součástí tohoto projektu a připravovaného prestižního studijního programu, na kterém se podílejí velmi tvrdě pracující akademici a odborníci. Náš tým se skládá z akademických pracovníků z PF a PřF, administrativně je však podpořen z Aurora Office Rektorátu UP. Mezinárodní vzdělávací aktivity nejsou jen přínosem pro UP, její reputaci a prestiž, ale zejména také podporují multikulturní výměnu, rozvoj interkulturních, profesních a osobnostních kompetencí a inspiraci a vzájemné obohacování,“ říká Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice a Aurora Education Developer.

Maxim Tomoszek, proděkan PF UP pro bakalářské a magisterské studijní programy, dodává: „Pro právnickou fakultu jde o synergickou aktivitu k již akreditovanému doktorskému programu Law and Digital Technologies a zároveň o unikátní příležitost spolupracovat se špičkovými zahraničními pracovišti. Společná práce na struktuře programu, cílech jednotlivých modulů a profilu absolventa je velmi inspirativní.“

Magisterský program, který vybaví studenty digitálními kompetencemi, právními znalostmi i souvisejícími společenskými poznatky, vzniká díky spolupráci UP, univerzit v Neapoli, Innsbrucku a Amsterodamu a dalších institucí v rámci projektu Euridice. Jejich zástupci se sešli na Právnické fakultě UP, která nový joint study programme zaštiťuje, aby mu dali konkrétní obrysy a náplň.

„Naším cílem je, aby jeho absolventi, kteří budou zastávat vysoké pozice v byznysu, politice či ve společnosti, rozuměli digitální společnosti komplexně. Budou tedy například chápat, co je to umělá inteligence a jak funguje, a zároveň budou vnímat její dopad na společnost,“ vysvětluje Anna Bon, hlavní koordinátorka projektu za Vrije Universiteit v Amsterodamu.  

Výuka ve společném studijním programu bude vedena v angličtině hybridní formou. Studenti díky tomu budou získávat znalosti od těch nejlepších odborníků hned z několika univerzit; do projektu jsou však zapojené také další instituce i malé a střední podniky, které jim nabídnou praktické stáže.

„Většina univerzit má nějaké zaměření, proto pro ně může být obtížné připravit široce zaměřené interdisciplinární studium. Propojení více institucí umožňuje pro jeden studijní program získat ty nejlepší odborníky z oblasti informačních technologií, práva i filozofie zároveň,“ říká Hans Akkermans z AKMC, podniku zapojeného do projektu Euridice. „Naše univerzita zapojí například experty na statistiku a datovou vědu či sociologii,“ uvádí příklad Emiliano Grimaldi, koordinátor projektu Euridice na Neapolské univerzitě Fridricha II.

Jedním z klíčových témat třídenního setkání na Univerzitě Palackého proto bylo právě složení interdisciplinárního týmu vyučujících. „Společně jsme také definovali témata, jimž se budou věnovat, a hlavně cílové výstupy a kompetence, které by měli absolventi programu ovládat,“ dodává Anna Bon.

Projekt Euridice byl oficiálně zahájen 1. ledna 2024 a poběží do prosince 2027. Z velké části vznikl díky existujícímu propojení evropských univerzit v síti Aurora, konkrétně její domény Digitální společnost a globální občanství. „Dá se říct, že vznikající program je spin-off konsorcia Aurora 2030 a vystihuje podstatu toho, co má spolupráce přinášet – pomocí vzdělávání proměnit vysoké školství i společnost,“ říká Thomas Baumgartner z Univerzity Innsbruck.

Projekt Euridice původně začal jako společný vzdělávací modul, ale postupně se vyvinul v komplexní magisterský studijní program, což přináší zvýšené nároky na technologickou podporu a také na akreditační procesy. „K částečnému zajištění financování jsme využili program Evropské komise Digitální Evropa. Do budoucna budeme usilovat o zapojení všech partnerských univerzit Aurory,“ poznamenává prorektor pro strategii a vnější vztahy UP Michal Malacka.

„Jsme velmi pyšní, že můžeme být jako Univerzita Palackého součástí tohoto projektu a připravovaného prestižního studijního programu, na kterém se podílejí velmi tvrdě pracující akademici a odborníci. Náš tým se skládá z akademických pracovníků z PF a PřF, administrativně je však podpořen z Aurora Office Rektorátu UP. Mezinárodní vzdělávací aktivity nejsou jen přínosem pro UP, její reputaci a prestiž, ale zejména také podporují multikulturní výměnu, rozvoj interkulturních, profesních a osobnostních kompetencí a inspiraci a vzájemné obohacování,“ říká Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice a Aurora Education Developer.

Maxim Tomoszek, proděkan PF UP pro bakalářské a magisterské studijní programy, dodává: „Pro právnickou fakultu jde o synergickou aktivitu k již akreditovanému doktorskému programu Law and Digital Technologies a zároveň o unikátní příležitost spolupracovat se špičkovými zahraničními pracovišti. Společná práce na struktuře programu, cílech jednotlivých modulů a profilu absolventa je velmi inspirativní.“

Pod názvem Zázraky zrození spustila olomoucká firma LORIKA ve spolupráci s významnými lokálními partnery z oblasti médií, průmyslu a obchodu crowdfundingovou kampaň na nákup nových pulzních oxymetrů pro novorozenecké oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Odbornou záštitu převzal známý dětský lékař Lumír Kantor, mediální tvář propůjčila herečka Pavla Dostálová. Cílem kampaně je vybrat od regionálních firem i jednotlivců 3 miliony korun na pořízení 11 pulzních oxymetrů pro sledování životních funkcí novorozenců a centrální řídicí pult. Ty umožní bezpečné a klidné spojení nově narozených dětí s rodiči, známé odborné i laické veřejnosti jako bonding.

Příjemce pomoci – Novorozenecké oddělení FN Olomouc – je od roku 1999 nositelem titulu Baby Friendly Hospital (Nemocnice přátelská dětem), které uděluje UNICEF pracovištím s výbornými výsledky. Disponuje jednotkou intenzivní a resuscitační péče, která se chlubí špičkovými výsledky v záchraně předčasně narozených dětí (v roce 2023 se zde narodilo dítě s váhou 433 g a délkou 27 cm).

Vysoká kvalita novorozenecké péče zahrnuje také podporu bondingu, procesu esenciálního pro každé právě narozené dítě. Pro ten je kromě lékařských specialistů s dlouhou praxí důležité také technicky pokročilé vybavení v rámci tzv. nekritické infrastruktury.

První chvíle života v absolutním klidu

Na tu se na rozdíl od infrastruktury kritické (budovy, rozvody energie, informační sítě a základní vybavení porodních sálů) přes dlouhodobě vyrovnané hospodaření nemocnice přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví ČR stále nedaří vyčlenit v rozpočtu dostatek prostředků, přestože jde o věc mimořádně důležitou která má dopad na každé dítě nově narozené v porodnici šesté největší nemocnice v Česku.

„Ihned po narození dochází k hormonálním změnám, které zakládají celkovou životní stabilitu dítěte. Děje se to nejlépe při okamžitém a trvajícím spojení s matkou. Bonding, kontakt kůže na kůži, neumíme ničím nahradit. Miminko prožívá v láskyplné náruči základní existenciální pocit bezpečí, který si nese životem. FN Olomouc bonding podporuje, ale samo o sobě to nestačí. Nové pulsní oxymetry umožňují během bondingu perfektně sledovat základní životní funkce s jednou obrovskou výhodou: je zachován absolutní klid, který je v prvních hodinách a dnech naprosto nezbytný. Proto jsou tyto drahé přístroje tolik potřeba,“ vysvětluje nestor české neonatologické péče, bývalý dlouholetý primář Novorozeneckého oddělení FN Olomouc a známý dětský lékař a olomoucký patriot Lumír Kantor.

Příklad moderního firemního dárcovství

Motivace majitelů společnosti LORIKA, Davida Martinka a Jakuba Krištofa, k realizaci kampaně Zázraky zrození má 3 roviny. První z nich je záměr ukotvit roztříštěný přístup k firemnímu dárcovství, jímž současný management posouvá letitou tradici firmy LORIKA v oblasti goodwill. Druhou rovinou je přání posílit vnímání role Fakultní nemocnice Olomouc jako důležitého zdravotnického zařízení na území olomouckého kraje a místa, které svou expertní aktivitou přímo ovlivňuje kvalitu života stovek tisíc jeho obyvatel. Třetí rovina je ryze osobní – děti obou manažerů největšího českého dodavatele osobní a průmyslové hygieny přišly na svět právě v porodnici Fakultní nemocnice Olomouc.

„V olomoucké porodnici jsme Jakub i já přivítali naše děti. To moje přišlo na svět docela dramaticky. Tím spíš jsme s manželkou ocenili perfektní přístup personálu. Protože se LORICE daří, chceme pomoct tam, kde se přes veškerou snahu nedostává prostředků na nejlepší možnou péči. Ta má své technické i finanční limity, které teď společně se širokou veřejností i kolegy z podnikání posuneme,“ uvedl ke kampani David Martinek.

Benefity pro dárce

Kampaň myslí nejen na nejmenší děti, jimž výsledek pomůže na startu života, ale i na osvícené donátory. Těm při daru pokrývajícím 1 % z cílové částky nabízí na oplátku mediální prezentaci jako partnerům, které je na místě veřejně ocenit.

Ambicí kampaně je totiž také artikulovat ochotu podporovat klíčová nezisková místa regionu pro jejich význam, který se neměří penězi, nýbrž novými životy. Kampaň Zázraky zrození poběží symbolicky až do 1. června, kdy je Mezinárodní den dětí a Světový den rodičů, a lze do ní přispět prostřednictvím dárcovské platformy komunity Wakawai.

Více informací najdete na zazrakyzrozeni.cz a na sociálních sítích firmy Lorika a FN Olomouc.

Pod názvem Zázraky zrození spustila olomoucká firma LORIKA ve spolupráci s významnými lokálními partnery z oblasti médií, průmyslu a obchodu crowdfundingovou kampaň na nákup nových pulzních oxymetrů pro novorozenecké oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Odbornou záštitu převzal známý dětský lékař Lumír Kantor, mediální tvář propůjčila herečka Pavla Dostálová. Cílem kampaně je vybrat od regionálních firem i jednotlivců 3 miliony korun na pořízení 11 pulzních oxymetrů pro sledování životních funkcí novorozenců a centrální řídicí pult. Ty umožní bezpečné a klidné spojení nově narozených dětí s rodiči, známé odborné i laické veřejnosti jako bonding.

Příjemce pomoci – Novorozenecké oddělení FN Olomouc – je od roku 1999 nositelem titulu Baby Friendly Hospital (Nemocnice přátelská dětem), které uděluje UNICEF pracovištím s výbornými výsledky. Disponuje jednotkou intenzivní a resuscitační péče, která se chlubí špičkovými výsledky v záchraně předčasně narozených dětí (v roce 2023 se zde narodilo dítě s váhou 433 g a délkou 27 cm).

Vysoká kvalita novorozenecké péče zahrnuje také podporu bondingu, procesu esenciálního pro každé právě narozené dítě. Pro ten je kromě lékařských specialistů s dlouhou praxí důležité také technicky pokročilé vybavení v rámci tzv. nekritické infrastruktury.

První chvíle života v absolutním klidu

Na tu se na rozdíl od infrastruktury kritické (budovy, rozvody energie, informační sítě a základní vybavení porodních sálů) přes dlouhodobě vyrovnané hospodaření nemocnice přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví ČR stále nedaří vyčlenit v rozpočtu dostatek prostředků, přestože jde o věc mimořádně důležitou která má dopad na každé dítě nově narozené v porodnici šesté největší nemocnice v Česku.

„Ihned po narození dochází k hormonálním změnám, které zakládají celkovou životní stabilitu dítěte. Děje se to nejlépe při okamžitém a trvajícím spojení s matkou. Bonding, kontakt kůže na kůži, neumíme ničím nahradit. Miminko prožívá v láskyplné náruči základní existenciální pocit bezpečí, který si nese životem. FN Olomouc bonding podporuje, ale samo o sobě to nestačí. Nové pulsní oxymetry umožňují během bondingu perfektně sledovat základní životní funkce s jednou obrovskou výhodou: je zachován absolutní klid, který je v prvních hodinách a dnech naprosto nezbytný. Proto jsou tyto drahé přístroje tolik potřeba,“ vysvětluje nestor české neonatologické péče, bývalý dlouholetý primář Novorozeneckého oddělení FN Olomouc a známý dětský lékař a olomoucký patriot Lumír Kantor.

Příklad moderního firemního dárcovství

Motivace majitelů společnosti LORIKA, Davida Martinka a Jakuba Krištofa, k realizaci kampaně Zázraky zrození má 3 roviny. První z nich je záměr ukotvit roztříštěný přístup k firemnímu dárcovství, jímž současný management posouvá letitou tradici firmy LORIKA v oblasti goodwill. Druhou rovinou je přání posílit vnímání role Fakultní nemocnice Olomouc jako důležitého zdravotnického zařízení na území olomouckého kraje a místa, které svou expertní aktivitou přímo ovlivňuje kvalitu života stovek tisíc jeho obyvatel. Třetí rovina je ryze osobní – děti obou manažerů největšího českého dodavatele osobní a průmyslové hygieny přišly na svět právě v porodnici Fakultní nemocnice Olomouc.

„V olomoucké porodnici jsme Jakub i já přivítali naše děti. To moje přišlo na svět docela dramaticky. Tím spíš jsme s manželkou ocenili perfektní přístup personálu. Protože se LORICE daří, chceme pomoct tam, kde se přes veškerou snahu nedostává prostředků na nejlepší možnou péči. Ta má své technické i finanční limity, které teď společně se širokou veřejností i kolegy z podnikání posuneme,“ uvedl ke kampani David Martinek.

Benefity pro dárce

Kampaň myslí nejen na nejmenší děti, jimž výsledek pomůže na startu života, ale i na osvícené donátory. Těm při daru pokrývajícím 1 % z cílové částky nabízí na oplátku mediální prezentaci jako partnerům, které je na místě veřejně ocenit.

Ambicí kampaně je totiž také artikulovat ochotu podporovat klíčová nezisková místa regionu pro jejich význam, který se neměří penězi, nýbrž novými životy. Kampaň Zázraky zrození poběží symbolicky až do 1. června, kdy je Mezinárodní den dětí a Světový den rodičů, a lze do ní přispět prostřednictvím dárcovské platformy komunity Wakawai.

Více informací najdete na zazrakyzrozeni.cz a na sociálních sítích firmy Lorika a FN Olomouc.

Přijďte oslavit výročí dvaceti let členství České republiky v Evropské unii. Univerzita Palackého připomene jubileum dvěma besedami, které jsou určeny nejen akademické obci, ale i veřejnosti.

První z nich se uskuteční na právnické fakultě, kam se vrátí její absolventka Izabela Grundová. Přijede 29. dubna (od 15:00, PF UP budova A – rotunda) přímo z Bruselu, kde od roku 2021 pracuje v Evropské komisi. Nejdříve působila na Generálním ředitelství pro ochranu klimatu a od ledna tohoto roku je na Generálním sekretariátu Evropské komise. Pro zájemce připravila diskusní setkání, které nazvala Evropská unie zvenčí i zevnitř. „V červnu budeme rozhodovat o dalším směřování Unie prostřednictvím voleb do Evropského parlamentu, a ke konci roku se bude formovat nová Evropská komise na následujících pět let. Debatovat chci o volbách, o fungování Unie a také pracovních příležitostech právníků v unijních institucích,“ řekla Izabela Grundová, která absolvovala PF UP v roce 2019.

O EU bude řeč i na Olomouckém majálesu Univerzity Palackého. V UPointu se totiž 6. května od 17 hodin uskuteční beseda s olomouckými politology Davidem Broulem a Jakubem Janegou o 20 letech Česka v EU a blížících se evropských volbách. Co nám dvě dekády členství v EU daly a co nám vzaly? Jak se za tu dobu EU proměnila? Jak bude vypadat za dalších 20 let? O čem se bude rozhodovat v blížících se volbách do Evropského parlamentu? A co bude hlavní evropské téma blízké budoucnosti? Na to odpoví David Broul a Jakub Janega, politologové z FF UP a spoluautoři unikátní učebnice o Evropské unii s názvem Evropa spolu. Diskuze se uskuteční v rámci speciální majálesové edice Pointy, cyklu autorských besed z dílny Vydavatelství Univerzity Palackého a UPointu.

Obě připravované akce získaly záštitu Úřadu vlády ČR. Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti, je zařadil mezi akce Tvoříme Evropu již 20 let. Stejnou záštitu získala také konference Olomoucké právnické dny, kterou plánuje PF UP na 23. a 24. května. Její úvodní plenární sekce bude věnovaná EU.

Evropská unie zvenčí i zevnitř
29. dubna | od 15:00 | PF UP budova A – rotunda

Pointa: Evropa spolu aneb Kam kráčíš, Unie?
6. května | od 17:00 | UPoint (Dům U Černého psa, Horní náměstí 205/12)

Přijďte oslavit výročí dvaceti let členství České republiky v Evropské unii. Univerzita Palackého připomene jubileum dvěma besedami, které jsou určeny nejen akademické obci, ale i veřejnosti.

První z nich se uskuteční na právnické fakultě, kam se vrátí její absolventka Izabela Grundová. Přijede 29. dubna (od 15:00, PF UP budova A – rotunda) přímo z Bruselu, kde od roku 2021 pracuje v Evropské komisi. Nejdříve působila na Generálním ředitelství pro ochranu klimatu a od ledna tohoto roku je na Generálním sekretariátu Evropské komise. Pro zájemce připravila diskusní setkání, které nazvala Evropská unie zvenčí i zevnitř. „V červnu budeme rozhodovat o dalším směřování Unie prostřednictvím voleb do Evropského parlamentu, a ke konci roku se bude formovat nová Evropská komise na následujících pět let. Debatovat chci o volbách, o fungování Unie a také pracovních příležitostech právníků v unijních institucích,“ řekla Izabela Grundová, která absolvovala PF UP v roce 2019.

O EU bude řeč i na Olomouckém majálesu Univerzity Palackého. V UPointu se totiž 6. května od 17 hodin uskuteční beseda s olomouckými politology Davidem Broulem a Jakubem Janegou o 20 letech Česka v EU a blížících se evropských volbách. Co nám dvě dekády členství v EU daly a co nám vzaly? Jak se za tu dobu EU proměnila? Jak bude vypadat za dalších 20 let? O čem se bude rozhodovat v blížících se volbách do Evropského parlamentu? A co bude hlavní evropské téma blízké budoucnosti? Na to odpoví David Broul a Jakub Janega, politologové z FF UP a spoluautoři unikátní učebnice o Evropské unii s názvem Evropa spolu. Diskuze se uskuteční v rámci speciální majálesové edice Pointy, cyklu autorských besed z dílny Vydavatelství Univerzity Palackého a UPointu.

Obě připravované akce získaly záštitu Úřadu vlády ČR. Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti, je zařadil mezi akce Tvoříme Evropu již 20 let. Stejnou záštitu získala také konference Olomoucké právnické dny, kterou plánuje PF UP na 23. a 24. května. Její úvodní plenární sekce bude věnovaná EU.

Evropská unie zvenčí i zevnitř
29. dubna | od 15:00 | PF UP budova A – rotunda

Pointa: Evropa spolu aneb Kam kráčíš, Unie?
6. května | od 17:00 | UPoint (Dům U Černého psa, Horní náměstí 205/12)

Nechce se tomu věřit, ale už uplynul rok od chvíle, kdy se Univerzita Palackého ocitla bez svého emeritního rektora Josefa Jařaba. Uznávaný amerikanista a první polistopadový rektor UP zemřel po krátké těžké nemoci loni 3. května. Letos se ve stejný den uskuteční v Jazz Tibet Clubu vzpomínkové setkání na pana profesora.

Večer nazvaný Jařaboviny 24 proběhne 3. května v 17 hodin v olomouckém Jazz Tibet Clubu. „Je to vzpomínkové setkání přátel pana rektora Josefa Jařaba. Připomeneme si nejen první výročí jeho nečekaného odchodu, ale především význam jeho osobnosti pro náš život. Atmosféru nám zpříjemní řada hudebníků jako Richard Pogoda, Irena Nosková, Richard Mlynář, skupina Aliance, skupina Post Band, David Záleský, David Livingstone a další. Upřímně zveme všechny, kteří měli profesora Jařaba rádi a chtějí si na něj společně zavzpomínat,“ pozvali Ingeborg Fialová a Martin Štainer, kteří večer organizují.

Josef Jařab byl profesorem anglické a americké literatury, překladatelem a literárním historikem. Do novodobé historie Univerzity Palackého, kterou řídil v letech 1990 až 1997, se zapsal jako její první svobodně zvolený rektor. Zásadně se zasloužil o rozvoj univerzity i o její známost ve světě (podrobně jsme o panu profesorovi psali mj. loni zde).

Pokud si chcete připomenout jak osobnost profesora Jařaba, tak i dobu, ve které školu řídil, sáhněte po knize Rektorská rozpomínání, v níž v roce 2018 shrnul své vzpomínky a která se dočkala vydání i jako audiokniha.

V roce 2019 pak měl premiéru i filmový dokument Homo Academicus Josef Jařab, který natočil režisér Martin Müller v koprodukci s Českou televizí. Pustit si ho můžete v iVysílání ČT zde.

Anebo se prostě a jednoduše projděte se svými vzpomínkami v Olomouci po nábřeží Josefa Jařaba. Jméno pana profesora totiž už loni dostal nově upravený prostor mezi mosty v Komenského a Masarykově ulici a v blízkosti areálu vysokoškolských kolejí na Envelopě.

Nechce se tomu věřit, ale už uplynul rok od chvíle, kdy se Univerzita Palackého ocitla bez svého emeritního rektora Josefa Jařaba. Uznávaný amerikanista a první polistopadový rektor UP zemřel po krátké těžké nemoci loni 3. května. Letos se ve stejný den uskuteční v Jazz Tibet Clubu vzpomínkové setkání na pana profesora.

Večer nazvaný Jařaboviny 24 proběhne 3. května v 17 hodin v olomouckém Jazz Tibet Clubu. „Je to vzpomínkové setkání přátel pana rektora Josefa Jařaba. Připomeneme si nejen první výročí jeho nečekaného odchodu, ale především význam jeho osobnosti pro náš život. Atmosféru nám zpříjemní řada hudebníků jako Richard Pogoda, Irena Nosková, Richard Mlynář, skupina Aliance, skupina Post Band, David Záleský, David Livingstone a další. Upřímně zveme všechny, kteří měli profesora Jařaba rádi a chtějí si na něj společně zavzpomínat,“ pozvali Ingeborg Fialová a Martin Štainer, kteří večer organizují.

Josef Jařab byl profesorem anglické a americké literatury, překladatelem a literárním historikem. Do novodobé historie Univerzity Palackého, kterou řídil v letech 1990 až 1997, se zapsal jako její první svobodně zvolený rektor. Zásadně se zasloužil o rozvoj univerzity i o její známost ve světě (podrobně jsme o panu profesorovi psali mj. loni zde).

Pokud si chcete připomenout jak osobnost profesora Jařaba, tak i dobu, ve které školu řídil, sáhněte po knize Rektorská rozpomínání, v níž v roce 2018 shrnul své vzpomínky a která se dočkala vydání i jako audiokniha.

V roce 2019 pak měl premiéru i filmový dokument Homo Academicus Josef Jařab, který natočil režisér Martin Müller v koprodukci s Českou televizí. Pustit si ho můžete v iVysílání ČT zde.

Anebo se prostě a jednoduše projděte se svými vzpomínkami v Olomouci po nábřeží Josefa Jařaba. Jméno pana profesora totiž už loni dostal nově upravený prostor mezi mosty v Komenského a Masarykově ulici a v blízkosti areálu vysokoškolských kolejí na Envelopě.

Vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP) se společně s kolegy ze Švédské královské akademie věd ve Stockholmu, Muzea přírodní historie v Londýně a University of North Florida v Jacksonville podařilo pomocí analýzy DNA popsat faktory vedoucí ke vzniku druhů a adaptaci na okolní podmínky sinic rodu Microcoleus. Podle výsledků jejich společného bádání tyto prastaré sinice obývaly Zemi již před 30 miliony let. Šestileté bádání mezinárodního týmu vědců vyústilo dvěma publikacemi v prestižních odborných časopisech Nature Communications a iScience.

Vědci se zabývali vývojem druhů a evolucí sinice Microcoleus na globální úrovni. Svoji pozornost zaměřili na sinice, které obývají suchozemské biotopy. Sinice Microcoleus jsou sice mikroskopické, ale jejich nárosty dosahují značných rozměrů a v přírodě jsou díky tomu běžně k vidění. Rostou jako zelené povlaky na půdě v každé zahrádce a vytváří také typické zelené vrstvy v kalužích, které lze nalézt po dešti na každé polní cestě. „V pouštích pak pokrývají celé kilometry čtvereční v podobě půdních krust,“ uvedl Petr Dvořák z katedry botaniky přírodovědecké fakulty. 

Odborníci zkoumali vzorky sinic, které pocházely z Olomouce, Jeseníků, Řecka, Skandinávie, Antarktidy, Špicberků, pouští ve Spojených státech a také ze suchých vysokohorských údolí Himaláje. Ze vzorků v laboratoři postupně získali jednotlivé kmeny sinic a z nich zmapovali více než 200 genomů, což je veškerá genetická informace uložená v DNA. Mezi zkoumanými vzorky byly i suché herbářové sinice staré až 200 let. „Tento gigantický soubor dat jsme analyzovali více než dva roky a díky tomu vyplynulo několik převratných zjištění. Vznik celé skupiny sinic Microcoleus jsme datovali do období před asi 30 milióny let, přičemž se jednalo celkem o 12 druhů. Je to tedy velmi starobylá skupina. Mnohem starší než člověk,“ řekl Petr Dvořák.

Vědci se následně snažili popsat, jaké faktory vedly ke vzniku těchto druhů sinic. Tato problematika totiž fascinuje biology od dob Charlese Darwina, který jako první přinesl ucelenou představu mechanizmu evolučního procesu. „Mikroorganismy, včetně sinic, byly ale dlouhou dobu opomíjeny. Hlavně kvůli tomu, že je nutné se dostat na úroveň sekvence DNA. Naše analýzy prokázaly, že vznik druhů u naší sinice ovlivnila geografická separace populací, ačkoliv se u všech mikroorganismů předpokládalo, že se mohou šířit neomezeně,“ popsal Petr Dvořák.

Podle Petra Dvořáka je zajímavé také zjištění, jak vznik druhů půdních sinic ovlivnily podmínky, ve kterých se vyskytují. Půdní sinice se musí dokázat vyrovnat nejen se suchem v pouštích, ale i intenzivním UV zářením, kterému čelí na Antarktidě. „Pomocí několika metod jsme identifikovali více než dvě desítky genů a několik úseků genomu, pomocí kterých se sinice dokázaly adaptovat na tyto velmi nehostinné podmínky a sehrály tedy významnou roli v evoluci této skupiny,“ upozornil.

Odborníci se zajímali také o roli genetického toku na evoluci genomu sinic. Snížení genetického toku mezi populacemi totiž vede k separaci a genetickému rozrůzňování a tím vzniku druhů. „Nicméně sinice patří mezi bakterie a ty se rozmnožují pouze klonálně. Předpokládalo se proto, že genetický tok nehraje v evoluci žádnou roli. My jsme ale ukázali, že druhy sinic pozorujeme různé úrovně genetického toku od intenzivního genetického toku až po naprostou separaci druhů, kde genetický tok neprobíhá. Je to takzvané speciální kontinuum, které jsme jako první pozorovali u mikroorganismů,“ podotkl Petr Dvořák.

Sinice Microcoleus má zužující se vlákna podobná kořenům rostlin. Vlákna se pohybují a často se zavrtávají do půdy. „Všimli jsme si, že tvar a délka zúžení se mezi druhy liší. Některé konce jsou tenčí a jiné naopak robustnější,“ řekl Petr Dvořák. Vlákno sinice Microcoleus je zakončeno ochranou čepičkou. Vědci dlouho spekulovali, že tvar zakončení má adaptační funkci, ale nikdo tuto hypotézu netestoval. „My jsme zkoumali vztah mezi tvarem zakončení a různými vlivy prostředí – množstvím srážek, úrovní světelného záření a složení velikostí půdních částic. Ukázalo se, že všechny tyto proměnné jsou závislé na diverzifikaci druhů a tudíž hrají roli v evoluci naší sinice,“ dodal Petr Dvořák.

Výzkum probíhal na katedře botaniky pod vedením Petr Dvořáka a hlavní roli v něm hráli doktorandi Aleksandar Stanojković (dnes již absolvent) a Svatopluk Skoupý. Na výzkumu se podíleli také studenti bakalářských a magisterských studijních programů Přírodovědecké fakulty UP. Výzkum vznikl s podporou Grantové agentury České republiky (granty číslo 19-12994Y a 23-06507S).

Vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP) se společně s kolegy ze Švédské královské akademie věd ve Stockholmu, Muzea přírodní historie v Londýně a University of North Florida v Jacksonville podařilo pomocí analýzy DNA popsat faktory vedoucí ke vzniku druhů a adaptaci na okolní podmínky sinic rodu Microcoleus. Podle výsledků jejich společného bádání tyto prastaré sinice obývaly Zemi již před 30 miliony let. Šestileté bádání mezinárodního týmu vědců vyústilo dvěma publikacemi v prestižních odborných časopisech Nature Communications a iScience.

Vědci se zabývali vývojem druhů a evolucí sinice Microcoleus na globální úrovni. Svoji pozornost zaměřili na sinice, které obývají suchozemské biotopy. Sinice Microcoleus jsou sice mikroskopické, ale jejich nárosty dosahují značných rozměrů a v přírodě jsou díky tomu běžně k vidění. Rostou jako zelené povlaky na půdě v každé zahrádce a vytváří také typické zelené vrstvy v kalužích, které lze nalézt po dešti na každé polní cestě. „V pouštích pak pokrývají celé kilometry čtvereční v podobě půdních krust,“ uvedl Petr Dvořák z katedry botaniky přírodovědecké fakulty. 

Odborníci zkoumali vzorky sinic, které pocházely z Olomouce, Jeseníků, Řecka, Skandinávie, Antarktidy, Špicberků, pouští ve Spojených státech a také ze suchých vysokohorských údolí Himaláje. Ze vzorků v laboratoři postupně získali jednotlivé kmeny sinic a z nich zmapovali více než 200 genomů, což je veškerá genetická informace uložená v DNA. Mezi zkoumanými vzorky byly i suché herbářové sinice staré až 200 let. „Tento gigantický soubor dat jsme analyzovali více než dva roky a díky tomu vyplynulo několik převratných zjištění. Vznik celé skupiny sinic Microcoleus jsme datovali do období před asi 30 milióny let, přičemž se jednalo celkem o 12 druhů. Je to tedy velmi starobylá skupina. Mnohem starší než člověk,“ řekl Petr Dvořák.

Vědci se následně snažili popsat, jaké faktory vedly ke vzniku těchto druhů sinic. Tato problematika totiž fascinuje biology od dob Charlese Darwina, který jako první přinesl ucelenou představu mechanizmu evolučního procesu. „Mikroorganismy, včetně sinic, byly ale dlouhou dobu opomíjeny. Hlavně kvůli tomu, že je nutné se dostat na úroveň sekvence DNA. Naše analýzy prokázaly, že vznik druhů u naší sinice ovlivnila geografická separace populací, ačkoliv se u všech mikroorganismů předpokládalo, že se mohou šířit neomezeně,“ popsal Petr Dvořák.

Podle Petra Dvořáka je zajímavé také zjištění, jak vznik druhů půdních sinic ovlivnily podmínky, ve kterých se vyskytují. Půdní sinice se musí dokázat vyrovnat nejen se suchem v pouštích, ale i intenzivním UV zářením, kterému čelí na Antarktidě. „Pomocí několika metod jsme identifikovali více než dvě desítky genů a několik úseků genomu, pomocí kterých se sinice dokázaly adaptovat na tyto velmi nehostinné podmínky a sehrály tedy významnou roli v evoluci této skupiny,“ upozornil.

Odborníci se zajímali také o roli genetického toku na evoluci genomu sinic. Snížení genetického toku mezi populacemi totiž vede k separaci a genetickému rozrůzňování a tím vzniku druhů. „Nicméně sinice patří mezi bakterie a ty se rozmnožují pouze klonálně. Předpokládalo se proto, že genetický tok nehraje v evoluci žádnou roli. My jsme ale ukázali, že druhy sinic pozorujeme různé úrovně genetického toku od intenzivního genetického toku až po naprostou separaci druhů, kde genetický tok neprobíhá. Je to takzvané speciální kontinuum, které jsme jako první pozorovali u mikroorganismů,“ podotkl Petr Dvořák.

Sinice Microcoleus má zužující se vlákna podobná kořenům rostlin. Vlákna se pohybují a často se zavrtávají do půdy. „Všimli jsme si, že tvar a délka zúžení se mezi druhy liší. Některé konce jsou tenčí a jiné naopak robustnější,“ řekl Petr Dvořák. Vlákno sinice Microcoleus je zakončeno ochranou čepičkou. Vědci dlouho spekulovali, že tvar zakončení má adaptační funkci, ale nikdo tuto hypotézu netestoval. „My jsme zkoumali vztah mezi tvarem zakončení a různými vlivy prostředí – množstvím srážek, úrovní světelného záření a složení velikostí půdních částic. Ukázalo se, že všechny tyto proměnné jsou závislé na diverzifikaci druhů a tudíž hrají roli v evoluci naší sinice,“ dodal Petr Dvořák.

Výzkum probíhal na katedře botaniky pod vedením Petr Dvořáka a hlavní roli v něm hráli doktorandi Aleksandar Stanojković (dnes již absolvent) a Svatopluk Skoupý. Na výzkumu se podíleli také studenti bakalářských a magisterských studijních programů Přírodovědecké fakulty UP. Výzkum vznikl s podporou Grantové agentury České republiky (granty číslo 19-12994Y a 23-06507S).

Na českém velvyslanectví ve Washingtonu právě vrcholí přípravy na středeční galavečer, během kterého se v hlavním městě Spojených států amerických představí Univerzita Palackého. Dlouho plánovaná akce bude připomínkou loňského 450. výročí olomoucké univerzity a také příležitostí pro setkání rektora Martina Procházky a jeho týmu s významnými hosty. O hudební část slavnostního večera se postará americká klavíristka, muzikoložka a pedagožka s českými kořeny Katelyn Bouska.

„Představení naší univerzity ve Washingtonu jsme plánovali dlouho dopředu, je to určitě skvělá příležitost prohloubit naši spolupráci s americkými partnery a navázat nové kontakty,“ popsal rektor Martin Procházka, kterého na cestě za oceán doprovází prorektor pro internacionalizaci Jiří Stavovčík. „Galavečera se zúčastní zástupci českého velvyslanectví, kterému jsme velmi vděční za pomoc a pohostinnost. Pozváni jsou i naši absolventi žijící v USA, zástupci amerických univerzit, představitelé politického života i byznysu. Chceme zároveň hledat nové možnosti pro partnerství a také finanční podporu pro studentské i akademické výměny ve spolupráci se zahraničními podporovateli a firmami,“ doplnil rektor UP.

Významné výročí 450 let od založení olomoucké univerzity si škola připomínala celou řadou akcí v průběhu loňského roku. Za oceánem pak slavila univerzita galavečerem v Českém domě v New Yorku a také výstavou v Českém a slovenském muzeu a knihovně v Cedar Rapids. Středeční galavečer v hlavním městě USA, který odstartuje v 18 hodin tamního času a během kterého se bude prezentovat také Statutární město Olomouc a Olomoucký kraj, bude pomyslnou tečkou za oslavami tohoto univerzitního výročí.

Na českém velvyslanectví ve Washingtonu právě vrcholí přípravy na středeční galavečer, během kterého se v hlavním městě Spojených států amerických představí Univerzita Palackého. Dlouho plánovaná akce bude připomínkou loňského 450. výročí olomoucké univerzity a také příležitostí pro setkání rektora Martina Procházky a jeho týmu s významnými hosty. O hudební část slavnostního večera se postará americká klavíristka, muzikoložka a pedagožka s českými kořeny Katelyn Bouska.

„Představení naší univerzity ve Washingtonu jsme plánovali dlouho dopředu, je to určitě skvělá příležitost prohloubit naši spolupráci s americkými partnery a navázat nové kontakty,“ popsal rektor Martin Procházka, kterého na cestě za oceán doprovází prorektor pro internacionalizaci Jiří Stavovčík. „Galavečera se zúčastní zástupci českého velvyslanectví, kterému jsme velmi vděční za pomoc a pohostinnost. Pozváni jsou i naši absolventi žijící v USA, zástupci amerických univerzit, představitelé politického života i byznysu. Chceme zároveň hledat nové možnosti pro partnerství a také finanční podporu pro studentské i akademické výměny ve spolupráci se zahraničními podporovateli a firmami,“ doplnil rektor UP.

Významné výročí 450 let od založení olomoucké univerzity si škola připomínala celou řadou akcí v průběhu loňského roku. Za oceánem pak slavila univerzita galavečerem v Českém domě v New Yorku a také výstavou v Českém a slovenském muzeu a knihovně v Cedar Rapids. Středeční galavečer v hlavním městě USA, který odstartuje v 18 hodin tamního času a během kterého se bude prezentovat také Statutární město Olomouc a Olomoucký kraj, bude pomyslnou tečkou za oslavami tohoto univerzitního výročí.

Jako malá sedávala se sestrou před televizí a hltala seriál Byl jednou jeden… život. Francouzi v něm dokázali zábavnou formou přiblížit dětem fungování lidského organismu. Tehdy asi objevila, jak úžasná je věda a jak fascinující může být vyprávění o ní. O mnoho let později, když už jako vysokoškolačka studovala semestr v Utrechtu, dokonce přesvědčila další „erasmáky“, aby společně jeli přes půlku Holandska do interaktivního muzea Corpus, v němž mohou návštěvníci doslova procházet lidským tělem. A když se ještě o pár let později jako historicky první žena postavila do čela obřího mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů, už nebylo pochyb. Evu Navrátilovou, ředitelku Academia Filmu Olomouc, prostě věda a její popularizace baví, zajímá, naplňuje. Její příběh přineslo aktuální vydání univerzitního magazínu Žurnál UP.

„Všechny ty jednotlivé zážitky do sebe postupem let zapadly a vybudovaly pevný základ pro tu chuť věnovat se v kariéře právě popularizaci vědy a její komunikaci,“ říká, když nahlas přemýšlí nad svojí profesní dráhou. „Vzpomínám si na svou první návštěvu londýnského science muzea i na to nadšení a urputnost, se kterými jsem pak díky tomu šla do výběrka na práci v nově budovaném science centru v Brně,“ vypráví absolventka Filozofické fakulty UP o dobách před ředitelováním v Olomouci, kdy se starala o marketing brněnského centra VIDA!.

Pomyslné kormidlo AFO převzala na začátku roku 2022. Po dvou covidových letech v onlinu a s týmem, který za sebou měl náročné a vyčerpávající období. Na přípravu dalšího ročníku měla pouze čtyři měsíce. Nad nabídkou vést festival s šedesátiletou tradicí přesto dlouho nepřemýšlela. Od začátku věděla, že ji chce přijmout. „AFO je prostě srdcovka. Během studia jsem tu dostala neskutečnou podporu a pracovní možnosti a cítila jsem, že to chci alespoň zčásti festivalu vrátit.“

Žádný podobný festival v ČR nemá tak velkou oporu ve studentkách a studentech. Jsou jeho hybnou silou, duší i zdrojem nápadů a energie. Eva Navrátilová jim docela dobře rozumí. Sama ještě jako studentka filmové vědy si na něm zkusila spoustu pozic. Když si diváci sednou po úvodní znělce do kina a pár dní nerušeně sledují filmy, má za sebou Eva Navrátilová i s týmem rok intenzivní práce. „Celoročně, na bázi každodenního potkávání se v kanceláři, mám v týmu čtyři lidi. Čím blíže je festival, tím víc se tým rozrůstá. V průběhu podzimu už se bavíme o desítce dramaturgů a dramaturgyň, kteří pracují na programu. Během festivalu má štáb kolem 250 lidí, a to už se začínám ztrácet. Snažím se na společných štábních setkáních memorovat tváře, ráda bych si pamatovala všechny, kteří do AFO vložili svůj čas, síly, nápady a energii, ale při takovém počtu už je to bohužel nereálné,“ přiznává.

Kdo by si naivně myslel, že práce ředitelky je celý rok koukat na filmy a pak v záři reflektorů vítězům předat ceny, spletl by se. Koučovat podobnou akci znamená zvládat kromě řízení týmu i každoroční starost o financování. „AFO ve srovnání s podobnými akcemi u nás má jeden z nejnižších rozpočtů, a přitom je jedním z nejnavštěvovanějších filmových festivalů. Jeho financování je vícezdrojové a každý rok sepisujeme 10–15 grantových žádostí,“ popisuje méně atraktivní stránku akce Eva Navrátilová. Na rozpočtu festivalu se tak vedle základního příspěvku od univerzity podílí ministerstvo školství i kultury, Státní fond kinematografie, kraj, město, soukromí sponzoři nebo třeba americká ambasáda. Odpovědnost za shánění a následné čerpání financí je nedílnou součástí práce ředitelky. 

AFO přitom dlouho není „jen“ festival na šest dní v roce. „Jedná se o širokou škálu celoročních aktivit, ať už jeho ozvěny na mnoha místech po ČR i v zahraničí nebo třeba provoz naší vlastní VOD platformy watchandknow.cz, která vznikla během pandemie, když se festival nemohl odehrávat živě. Objíždíme s kolegy i další filmové festivaly v ČR i zahraničí. Možnost vystoupit z regionální bubliny a nechat se inspirovat, zažívat jiné festivaly v roli návštěvníka nebo hosta je vždycky maximálně přínosné jak pro mě, tak v důsledku i pro festival samotný,“ míní.

Během šestidenního maratonu, kdy se festival koná, nemá Eva Navrátilová čas chodit na filmy, přednášky a další body programu, kterých je více než dvě stě. Může se na chvíli zastavit a nechat se pohltit festivalovou atmosférou? Závidí lidem s visačkami a akreditací, kteří nadšeně korzují městem? „Strašně moc jim závidím! Teď si to musím užívat jen z té druhé strany, kdy se zastavuju, abych se nadechla a rozhlédla. A došlo mi, co všechno se nám povedlo. Práce na festivalu je dost náročná, ale ta euforie, kterou člověk načerpá pak během samotné akce, mě pohání celý další rok.“

Mimochodem, v úvodu textu je řeč o seriálu Byl jednou jeden… život, který malou Evu přikoval k televizi. „No a na mé první AFO v roce 2007 přijel cenu za přínos komunikaci vědy převzít právě jeho režisér Albert Barillé.“ Náhoda? Sotva. Kruh se uzavřel.

PS: AFO je pro Evu Navrátilovou spojené i s láskou. Hádejte, kde před jedenácti lety poznala svého muže Jiřího?

Eva Navrátilová (* 1986)

Vystudovala magisterský obor Teorie a dějiny dramatických umění na UP. Již během svých studií začala pracovat na AFO, pracovala také pro filozofickou i pedagogickou fakultu, občanské sdružení Pastiche Filmz, Letní filmovou školu, festivaly Cinepur Choice, Anifest a PAF, kde rok působila v roli ředitelky. V roce 2013 přesunula své pracovní aktivity do Brna na oddělení komunikace jedné z fakult Masarykovy univerzity a sedm let působila na marketingovém oddělení VIDA! science centra, mimo hlavní pracovní poměr pak spolupracovala třeba s distribuční společností Aerofilms nebo s Českou asociací science center. Od roku 2022 je ředitelkou AFO.

Jako malá sedávala se sestrou před televizí a hltala seriál Byl jednou jeden… život. Francouzi v něm dokázali zábavnou formou přiblížit dětem fungování lidského organismu. Tehdy asi objevila, jak úžasná je věda a jak fascinující může být vyprávění o ní. O mnoho let později, když už jako vysokoškolačka studovala semestr v Utrechtu, dokonce přesvědčila další „erasmáky“, aby společně jeli přes půlku Holandska do interaktivního muzea Corpus, v němž mohou návštěvníci doslova procházet lidským tělem. A když se ještě o pár let později jako historicky první žena postavila do čela obřího mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů, už nebylo pochyb. Evu Navrátilovou, ředitelku Academia Filmu Olomouc, prostě věda a její popularizace baví, zajímá, naplňuje. Její příběh přineslo aktuální vydání univerzitního magazínu Žurnál UP.

„Všechny ty jednotlivé zážitky do sebe postupem let zapadly a vybudovaly pevný základ pro tu chuť věnovat se v kariéře právě popularizaci vědy a její komunikaci,“ říká, když nahlas přemýšlí nad svojí profesní dráhou. „Vzpomínám si na svou první návštěvu londýnského science muzea i na to nadšení a urputnost, se kterými jsem pak díky tomu šla do výběrka na práci v nově budovaném science centru v Brně,“ vypráví absolventka Filozofické fakulty UP o dobách před ředitelováním v Olomouci, kdy se starala o marketing brněnského centra VIDA!.

Pomyslné kormidlo AFO převzala na začátku roku 2022. Po dvou covidových letech v onlinu a s týmem, který za sebou měl náročné a vyčerpávající období. Na přípravu dalšího ročníku měla pouze čtyři měsíce. Nad nabídkou vést festival s šedesátiletou tradicí přesto dlouho nepřemýšlela. Od začátku věděla, že ji chce přijmout. „AFO je prostě srdcovka. Během studia jsem tu dostala neskutečnou podporu a pracovní možnosti a cítila jsem, že to chci alespoň zčásti festivalu vrátit.“

Žádný podobný festival v ČR nemá tak velkou oporu ve studentkách a studentech. Jsou jeho hybnou silou, duší i zdrojem nápadů a energie. Eva Navrátilová jim docela dobře rozumí. Sama ještě jako studentka filmové vědy si na něm zkusila spoustu pozic. Když si diváci sednou po úvodní znělce do kina a pár dní nerušeně sledují filmy, má za sebou Eva Navrátilová i s týmem rok intenzivní práce. „Celoročně, na bázi každodenního potkávání se v kanceláři, mám v týmu čtyři lidi. Čím blíže je festival, tím víc se tým rozrůstá. V průběhu podzimu už se bavíme o desítce dramaturgů a dramaturgyň, kteří pracují na programu. Během festivalu má štáb kolem 250 lidí, a to už se začínám ztrácet. Snažím se na společných štábních setkáních memorovat tváře, ráda bych si pamatovala všechny, kteří do AFO vložili svůj čas, síly, nápady a energii, ale při takovém počtu už je to bohužel nereálné,“ přiznává.

Kdo by si naivně myslel, že práce ředitelky je celý rok koukat na filmy a pak v záři reflektorů vítězům předat ceny, spletl by se. Koučovat podobnou akci znamená zvládat kromě řízení týmu i každoroční starost o financování. „AFO ve srovnání s podobnými akcemi u nás má jeden z nejnižších rozpočtů, a přitom je jedním z nejnavštěvovanějších filmových festivalů. Jeho financování je vícezdrojové a každý rok sepisujeme 10–15 grantových žádostí,“ popisuje méně atraktivní stránku akce Eva Navrátilová. Na rozpočtu festivalu se tak vedle základního příspěvku od univerzity podílí ministerstvo školství i kultury, Státní fond kinematografie, kraj, město, soukromí sponzoři nebo třeba americká ambasáda. Odpovědnost za shánění a následné čerpání financí je nedílnou součástí práce ředitelky. 

AFO přitom dlouho není „jen“ festival na šest dní v roce. „Jedná se o širokou škálu celoročních aktivit, ať už jeho ozvěny na mnoha místech po ČR i v zahraničí nebo třeba provoz naší vlastní VOD platformy watchandknow.cz, která vznikla během pandemie, když se festival nemohl odehrávat živě. Objíždíme s kolegy i další filmové festivaly v ČR i zahraničí. Možnost vystoupit z regionální bubliny a nechat se inspirovat, zažívat jiné festivaly v roli návštěvníka nebo hosta je vždycky maximálně přínosné jak pro mě, tak v důsledku i pro festival samotný,“ míní.

Během šestidenního maratonu, kdy se festival koná, nemá Eva Navrátilová čas chodit na filmy, přednášky a další body programu, kterých je více než dvě stě. Může se na chvíli zastavit a nechat se pohltit festivalovou atmosférou? Závidí lidem s visačkami a akreditací, kteří nadšeně korzují městem? „Strašně moc jim závidím! Teď si to musím užívat jen z té druhé strany, kdy se zastavuju, abych se nadechla a rozhlédla. A došlo mi, co všechno se nám povedlo. Práce na festivalu je dost náročná, ale ta euforie, kterou člověk načerpá pak během samotné akce, mě pohání celý další rok.“

Mimochodem, v úvodu textu je řeč o seriálu Byl jednou jeden… život, který malou Evu přikoval k televizi. „No a na mé první AFO v roce 2007 přijel cenu za přínos komunikaci vědy převzít právě jeho režisér Albert Barillé.“ Náhoda? Sotva. Kruh se uzavřel.

PS: AFO je pro Evu Navrátilovou spojené i s láskou. Hádejte, kde před jedenácti lety poznala svého muže Jiřího?

Eva Navrátilová (* 1986)

Vystudovala magisterský obor Teorie a dějiny dramatických umění na UP. Již během svých studií začala pracovat na AFO, pracovala také pro filozofickou i pedagogickou fakultu, občanské sdružení Pastiche Filmz, Letní filmovou školu, festivaly Cinepur Choice, Anifest a PAF, kde rok působila v roli ředitelky. V roce 2013 přesunula své pracovní aktivity do Brna na oddělení komunikace jedné z fakult Masarykovy univerzity a sedm let působila na marketingovém oddělení VIDA! science centra, mimo hlavní pracovní poměr pak spolupracovala třeba s distribuční společností Aerofilms nebo s Českou asociací science center. Od roku 2022 je ředitelkou AFO.