Agregátor zdrojů

Akademický senát přijal výroční zprávy i zvýšení stipendií doktorandů

Naposledy v tomto akademickém roce se ke svému jednání sešel Akademický senát UP. V zasedací místnosti přírodovědecké fakulty schválil Výroční zprávu o hospodaření i Výroční zprávu o činnosti za loňský rok. Mimo jiné přijal i změnu ve Stipendijním řádu UP, který nově stanovuje zvýšení doktorandských stipendií na úroveň minimální mzdy. Výroční zpráva o činnosti a Výroční zpráva o hospodaření UP za rok 2017 byly prvním tématy posledního jednání Akademického senátu UP. Oba návrhy předložil senátu rektor univerzity Jaroslav Miller. „Ze Zprávy o činnosti lze vysledovat několik pozitivních, ale i několik negativních trendů. Pozitivní je například to, že v roce 2012 UP obhospodařovala necelých osm procent výkonu všech univerzit, zatímco dnes jsme téměř na devíti procentech.  Je to potěšující i proto, že takový výsledek má přímý vliv na výši financování univerzity,“ řekl. Podle rektora je pozitivní i nárůst počtu letních škol i Joint degree studentů. „A také mě těší i to, že roste počet vydaných jídel v univerzitní menze. Věřím, že po rekonstrukci, která si vyžádá zhruba 100 milionů korun, bude univerzitní menza pro mnohé ještě atraktivnější a že přiláká i mimouniverzitní strávníky,“ dodal. Jako negativní pak spatřuje meziročně nižší počet mobilit studentů i zaměstnanců částečně s tím vysvětlením, že je celkový počet studentů nižší a že svou roli sehrál i výpadek operačního programu OPVK, na který byly mobility navázány. Se stejným odůvodněním pak komentoval i nižší počet účastníků celoživotního vzdělávání.  Po krátkém rektorově komentáři Výroční zprávu o činnosti UP za rok 2017 doporučila ke schválení jak ekonomická, tak legislativní komise senátu a Akademický senát UP ji jednomyslně schválil. Senátoři přijali i Výroční zprávu o hospodaření za rok 2017. Před schvalovacím procesem ji krátce komentoval kvestor UP Jiří Přidal, který před senátem zdůraznil stanovená pravidla její tvorby daná MŠMT. „Zpráva vychází striktně z čísel, která generuje náš systém. Je zkontrolována auditorskou firmou, která ze zákona povinně ověřuje naše účetnictví a účetní uzávěrku.  V předchozím akademickém roce UP hospodařila s více jak tři a půl miliardou korun, dosáhli jsme zisku po zdanění ve výši 15 milionů korun,“ uvedl kvestor. Během jednání přijal AS UP také změnu Jednacího řádu Rady pro vnitřní hodnocení UP, schválil i změnu Stipendijního řádu. „Schválili jsme, že výše doktorského stipendia nebude na UP nižší než minimální mzda.  Nad rámec toho, co stanovuje MŠTMT, se Univerzita Palackého zavázala, že bude doktorandům vyplácet částku nejméně ve výši 12 200 korun,“ řekl Jiří Langer, předseda AS UP.  V závěru jednání senátory univerzity informoval Vít Zouhar, prorektor pro studium UP, o návrzích možných řešení dostudování studentů, kteří byli přijati ke studiu ve studijních oborech. „Novela vysokoškolského zákona dnes pojem obor nezná a studenti budou končit svá studia ve studijních programech. Situace vyvstala s novelou vysokoškolského zákona a vysoké školy ji musejí řešit,“ dodal Jiří Langer. Senát si podle něj poslechl možné návrhy řešení a poté vzal informace na vědomí. Příští jednání AS UP se uskuteční až v novém akademickém roce, patrně na konci října, místem setkání bude už opět rektorát UP. „Abychom více poznali univerzitu, organizujeme poslední jednání vždy v některé jiné části univerzity. Děkuji Martinu Kubalovi, děkanovi přírodovědecké fakulty, za poskytnutí prostor děkanátu i za jeho osobní účast. Jednání jsme měli už v Pevnosti poznání, v Aplikačním centru Baluo a v Uměleckém centru,“ doplnil předseda AS UP Jiří Langer.   
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Akademický senát přijal výroční zprávy i zvýšení stipendií doktorandů

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 9 hodin 1 min zpět
Naposledy v tomto akademickém roce se ke svému jednání sešel Akademický senát UP. V zasedací místnosti přírodovědecké fakulty schválil Výroční zprávu o hospodaření i Výroční zprávu o činnosti za loňský rok. Mimo jiné přijal i změnu ve Stipendijním řádu UP, který nově stanovuje zvýšení doktorandských stipendií na úroveň minimální mzdy. Výroční zpráva o činnosti a Výroční zpráva o hospodaření UP za rok 2017 byly prvním tématy posledního jednání Akademického senátu UP. Oba návrhy předložil senátu rektor univerzity Jaroslav Miller. „Ze Zprávy o činnosti lze vysledovat několik pozitivních, ale i několik negativních trendů. Pozitivní je například to, že v roce 2012 UP obhospodařovala necelých osm procent výkonu všech univerzit, zatímco dnes jsme téměř na devíti procentech.  Je to potěšující i proto, že takový výsledek má přímý vliv na výši financování univerzity,“ řekl. Podle rektora je pozitivní i nárůst počtu letních škol i Joint degree studentů. „A také mě těší i to, že roste počet vydaných jídel v univerzitní menze. Věřím, že po rekonstrukci, která si vyžádá zhruba 100 milionů korun, bude univerzitní menza pro mnohé ještě atraktivnější a že přiláká i mimouniverzitní strávníky,“ dodal. Jako negativní pak spatřuje meziročně nižší počet mobilit studentů i zaměstnanců částečně s tím vysvětlením, že je celkový počet studentů nižší a že svou roli sehrál i výpadek operačního programu OPVK, na který byly mobility navázány. Se stejným odůvodněním pak komentoval i nižší počet účastníků celoživotního vzdělávání.  Po krátkém rektorově komentáři Výroční zprávu o činnosti UP za rok 2017 doporučila ke schválení jak ekonomická, tak legislativní komise senátu a Akademický senát UP ji jednomyslně schválil. Senátoři přijali i Výroční zprávu o hospodaření za rok 2017. Před schvalovacím procesem ji krátce komentoval kvestor UP Jiří Přidal, který před senátem zdůraznil stanovená pravidla její tvorby daná MŠMT. „Zpráva vychází striktně z čísel, která generuje náš systém. Je zkontrolována auditorskou firmou, která ze zákona povinně ověřuje naše účetnictví a účetní uzávěrku.  V předchozím akademickém roce UP hospodařila s více jak tři a půl miliardou korun, dosáhli jsme zisku po zdanění ve výši 15 milionů korun,“ uvedl kvestor. Během jednání přijal AS UP také změnu Jednacího řádu Rady pro vnitřní hodnocení UP, schválil i změnu Stipendijního řádu. „Schválili jsme, že výše doktorského stipendia nebude na UP nižší než minimální mzda.  Nad rámec toho, co stanovuje MŠTMT, se Univerzita Palackého zavázala, že bude doktorandům vyplácet částku nejméně ve výši 12 200 korun,“ řekl Jiří Langer, předseda AS UP.  V závěru jednání senátory univerzity informoval Vít Zouhar, prorektor pro studium UP, o návrzích možných řešení dostudování studentů, kteří byli přijati ke studiu ve studijních oborech. „Novela vysokoškolského zákona dnes pojem obor nezná a studenti budou končit svá studia ve studijních programech. Situace vyvstala s novelou vysokoškolského zákona a vysoké školy ji musejí řešit,“ dodal Jiří Langer. Senát si podle něj poslechl možné návrhy řešení a poté vzal informace na vědomí. Příští jednání AS UP se uskuteční až v novém akademickém roce, patrně na konci října, místem setkání bude už opět rektorát UP. „Abychom více poznali univerzitu, organizujeme poslední jednání vždy v některé jiné části univerzity. Děkuji Martinu Kubalovi, děkanovi přírodovědecké fakulty, za poskytnutí prostor děkanátu i za jeho osobní účast. Jednání jsme měli už v Pevnosti poznání, v Aplikačním centru Baluo a v Uměleckém centru,“ doplnil předseda AS UP Jiří Langer.   

Jak lépe chránit obilí před patogeny? To objasňují mikrobiologové z AV ČR

Novinky: Akademie věd - Hlavní události - 25. Květen 2018 - 14:02
Houby rodu paličkovice (Claviceps, lidově námel) napadají květenství travin, včetně obilovin, kde produkují řadu nebezpečných toxinů. Nejznámějšími jsou námelové alkaloidy, způsobující onemocnění lidí a dobytka zvané ergotismus. ...
Kategorie: Novinky z AV a FZÚ

Noc kostelů zavede návštěvníky i na filozofickou fakultu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 25. Květen 2018 - 11:02
Dnes se koná Noc kostelů. Cílem celorepublikové akce je otevřít kostely a chrámy netradičním způsobem a přilákat i ty, kteří by do nich jinak cestu nenašli. V olomoucké arcidiecézi se do Noci zapojí devět církví a otevřeno bude na 200 kostelů, kaplí a modliteben. Mezi nimi si lidé můžou prohlédnout i zaniklý kostel svatého Petra a Pavla v Olomouci, jehož základy našli památkáři v rámci rekonstrukce budovy děkanátu filozofické fakulty, nebo Kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP. Slavnostní zahájení Noci kostelů se v olomoucké arcidiecézi uskuteční od 17.30 v dominikánském kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Olomouci. „Noc kostelů se mi jeví jako krásná služba církve obyvatelům našich měst a vesnic – zprostředkování krásy, která je ve službě těch nejdůležitějších lidských vztahů. A to tím více, že v řadě farností je nabídnuta nejen prohlídka kostela s výkladem, ale i představení života farní rodiny, často s hudební produkcí místních umělců, varhaníků, sborů a schol,“ řekl olomoucký pomocný biskup Antonín Basler. V samotné Olomouci si mohou zájemci prohlédnout 26 objektů, mezi nimi i v úvodu zmíněný, již neexistující kostel zbořený v 18. století. „Při nedávno ukončeném archeologickém výzkumu v rámci rekonstrukce budovy děkanátu filozofické fakulty v ulici Křížkovského byly odkryty základy gotického farního kostela svatého Petra a Pavla. Jeho půdorys je nyní vyznačen v nové dlažbě nádvoří děkanátu,“ vysvětlila pracovnice Národního památkového ústavu Hana Dehnerová. Noc kostelů je podle ní příležitost připomenout tento už téměř zapomenutý chrám. „Chceme při ní prezentovat historii kostela i archeologický výzkum, a to formou panelů a fotografií, případně doprovodným komentářem,“ dodala. Kdo pak zamíří do Uměleckého centra UP v někdejším jezuitském konviktu, může využít od 18 hodin komentovaných prohlídek Kaple Božího Těla. Průvodci budou studenti katedry dějin umění FF a členové studentského spolku Studium Artium.  V Atriu konviktu bude po celý večer animační program pro děti a znít bude barokní hudba. Poutníci však o Noci kostelů nejsou odkázáni jen na centrum Olomouce, vydat se mohou i do dalších městských částí – do Hejčína a Nových Sadů, na Novou Ulici nebo na Svatý Kopeček. Otevřena pro ně bude rovněž řada nekatolických kostelů a modliteben. Podrobný program naleznete na webu www.nockostelu.cz.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Noc kostelů zavede návštěvníky i na filozofickou fakultu

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 25. Květen 2018 - 11:02
Dnes se koná Noc kostelů. Cílem celorepublikové akce je otevřít kostely a chrámy netradičním způsobem a přilákat i ty, kteří by do nich jinak cestu nenašli. V olomoucké arcidiecézi se do Noci zapojí devět církví a otevřeno bude na 200 kostelů, kaplí a modliteben. Mezi nimi si lidé můžou prohlédnout i zaniklý kostel svatého Petra a Pavla v Olomouci, jehož základy našli památkáři v rámci rekonstrukce budovy děkanátu filozofické fakulty, nebo Kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP. Slavnostní zahájení Noci kostelů se v olomoucké arcidiecézi uskuteční od 17.30 v dominikánském kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Olomouci. „Noc kostelů se mi jeví jako krásná služba církve obyvatelům našich měst a vesnic – zprostředkování krásy, která je ve službě těch nejdůležitějších lidských vztahů. A to tím více, že v řadě farností je nabídnuta nejen prohlídka kostela s výkladem, ale i představení života farní rodiny, často s hudební produkcí místních umělců, varhaníků, sborů a schol,“ řekl olomoucký pomocný biskup Antonín Basler. V samotné Olomouci si mohou zájemci prohlédnout 26 objektů, mezi nimi i v úvodu zmíněný, již neexistující kostel zbořený v 18. století. „Při nedávno ukončeném archeologickém výzkumu v rámci rekonstrukce budovy děkanátu filozofické fakulty v ulici Křížkovského byly odkryty základy gotického farního kostela svatého Petra a Pavla. Jeho půdorys je nyní vyznačen v nové dlažbě nádvoří děkanátu,“ vysvětlila pracovnice Národního památkového ústavu Hana Dehnerová. Noc kostelů je podle ní příležitost připomenout tento už téměř zapomenutý chrám. „Chceme při ní prezentovat historii kostela i archeologický výzkum, a to formou panelů a fotografií, případně doprovodným komentářem,“ dodala. Kdo pak zamíří do Uměleckého centra UP v někdejším jezuitském konviktu, může využít od 18 hodin komentovaných prohlídek Kaple Božího Těla. Průvodci budou studenti katedry dějin umění FF a členové studentského spolku Studium Artium.  V Atriu konviktu bude po celý večer animační program pro děti a znít bude barokní hudba. Poutníci však o Noci kostelů nejsou odkázáni jen na centrum Olomouce, vydat se mohou i do dalších městských částí – do Hejčína a Nových Sadů, na Novou Ulici nebo na Svatý Kopeček. Otevřena pro ně bude rovněž řada nekatolických kostelů a modliteben. Podrobný program naleznete na webu www.nockostelu.cz.

... Paralympijský školní den se objevil v Událostech?

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 25. Květen 2018 - 9:34
Štáb České televize zavítal v Bruntále na osvětový program Paralympijský školní den, na kterém pracovníci a studenti katedry aplikovaných pohybových aktivit fakulty tělesné kultury seznamují žáky se světem sportu handicapovaných. Reportáž můžete zhlédnout zde.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

... Paralympijský školní den se objevil v Událostech?

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 25. Květen 2018 - 9:34
Štáb České televize zavítal v Bruntále na osvětový program Paralympijský školní den, na kterém pracovníci a studenti katedry aplikovaných pohybových aktivit fakulty tělesné kultury seznamují žáky se světem sportu handicapovaných. Reportáž můžete zhlédnout zde.

Právnická fakulta ocenila nejlepší studentské vědecké práce

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 25. Květen 2018 - 8:00
Právnická fakulta zná jména studentů, které letos vyšle do česko-slovenského finále ve Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ). Rozhodlo o tom fakultní kolo soutěže. Celkem deset vybraných studentů získalo vedle fakultní nominace také mimořádné stipendium. Hodnotící komise letos posuzovala 8 prací v magisterské sekci a 21 v doktorské. „Oproti minulému ročníku přibylo přihlášených doktorandů. Jejich práce byly velmi kvalitní, takže komise se rozhodla ocenit více studentů než v předchozích ročnících. Vysvětlujeme si to propojením SVOČ s grantovým systémem IGA. V magisterské sekci zase měli větší zastoupení posluchači nižších ročníků, zřejmě i díky nově zavedenému volitelnému předmětu Studentská vědecká odborná činnost,“ zhodnotila Olga Pouperová, proděkanka pro doktorské studium a rigorózní řízení PF UP. Čtyři soutěžící odevzdali písemnou práci v anglickém jazyce, třem bylo výjimečně povoleno obhajovat práci na dálku online. Poprvé si SVOČ vyzkoušela Klára Bednářová, studentka 1. ročníku oboru Právo. „Správný právník by v prvé řadě měl být schopen dobře právně argumentovat. Na této schopnosti jsem chtěla intenzivně začít pracovat už v prvním ročníku. Soutěž byla také skvělou průpravou v psaní odborných textů,“ vysvětlila svou motivaci Klára Bednářová, která se přihlásila s prací Popírání holocaustu a popírání arménské genocidy v kontextu judikatury ESLP. „Téma jsem zvolila na přelomu ledna a února, když místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pošlapal památku obětí koncentračního tábora v Letech. Výrok poslance Miloslava Roznera, o  ‚neexistujícím pseudokoncentráku‘ mě přesvědčil o aktuálnosti tématu popírání genocid. Mínění těchto dvou politiků nezměním, přesto se domnívám, že jedině společnost, která je občansky aktivní, které není lhostejné, co se děje, je jedinou zdravou společností. Chci se na takové společnosti podílet,“ dodala. Způsobem zpracování tématu, které je na studentku prvního ročníku výjimečné, zaujala hodnotící komisi a ve své sekci skončila třetí. „Z úspěchu i z možnosti reprezentovat fakultu jsem nadšená a moc si toho vážím. Je to způsob jak šířit dobré jméno fakulty, která si ho plně zaslouží.“ V sekci „student doktorského studijního programu“ obsadil dělené první místo Petr Stejskal i on byl mezi soutěžícími nováčkem. „O soutěži jsem se dozvěděl z fakultního webu, kde jsem se loni dočetl o skvělém umístění prací z oboru mezinárodního práva, a také v rámci výzkumného projektu IGA, na němž nyní pracuji se svým školitelem Pavlem Burešem,“ uvedl Petr Stejskal. V silné konkurenci uspěl s vědeckou prací Mezinárodně-právní postavení zahraničních investorů v případě okupace státního území. „Do soutěže jsem přihlašoval přepracovaný příspěvek, se kterým jsem loni vystupoval na československé konferenci v Liblicích. Jedná se o téma mé rozpracované dizertační práce. Ochrana zahraničních investic na okupovaných územích, nebo v ozbrojeném konfliktu obecně, otevírá několik složitých otázek, které doposud nebyly uspokojivě zodpovězeny,“ vysvětlil doktorand. A jaké plány má před česko-slovenským finále? „Určitě se na něj budu připravovat. Ústní prezentace před odbornou komisí je vždy výzva a zároveň takový trénink. Ochrana zahraničních investic na okupovaných územích je navíc velmi živé téma, zejména s ohledem na běžící investiční arbitráže zahájené proti Rusku, takže je možné, že do finále půjdu i s nějakými novými poznatky.“  Všichni studenti, jejichž práce se ve fakultním kole umístily, získali kromě stipendia možnost publikovat své příspěvky v databázi ASPI vydavatelství Wolters Kluwer a také certifikát od tohoto nakladatelství k půlroční licenci Student ASPI Plus. Česko-slovenské kolo se letos uskuteční 13. a 14. září na olomoucké právnické fakultě. „Věříme, že by naši studenti mohli uspět opět i ve finále. Bude záležet na konkurenci v konkrétních sekcích, do kterých budou studenti podle pravidel soutěže rozřazeni,“ naznačila Olga Pouperová. Vloni se olomouckým studentům v česko-slovenském kole výrazně dařilo. Česko-slovenského kola se zúčastnili čtyři studenti a všichni čtyři přivezli ocenění, z toho dvě první místa. Soutěž ve SVOČ pořádá právnická fakulta od roku 2007, původně pod názvem Monseho studentská vědecká soutěž. Kompletní výsledky fakultního kola SVOČ 2018 najdete na webových stránkách PF UP.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Právnická fakulta ocenila nejlepší studentské vědecké práce

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 25. Květen 2018 - 8:00
Právnická fakulta zná jména studentů, které letos vyšle do česko-slovenského finále ve Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ). Rozhodlo o tom fakultní kolo soutěže. Celkem deset vybraných studentů získalo vedle fakultní nominace také mimořádné stipendium. Hodnotící komise letos posuzovala 8 prací v magisterské sekci a 21 v doktorské. „Oproti minulému ročníku přibylo přihlášených doktorandů. Jejich práce byly velmi kvalitní, takže komise se rozhodla ocenit více studentů než v předchozích ročnících. Vysvětlujeme si to propojením SVOČ s grantovým systémem IGA. V magisterské sekci zase měli větší zastoupení posluchači nižších ročníků, zřejmě i díky nově zavedenému volitelnému předmětu Studentská vědecká odborná činnost,“ zhodnotila Olga Pouperová, proděkanka pro doktorské studium a rigorózní řízení PF UP. Čtyři soutěžící odevzdali písemnou práci v anglickém jazyce, třem bylo výjimečně povoleno obhajovat práci na dálku online. Poprvé si SVOČ vyzkoušela Klára Bednářová, studentka 1. ročníku oboru Právo. „Správný právník by v prvé řadě měl být schopen dobře právně argumentovat. Na této schopnosti jsem chtěla intenzivně začít pracovat už v prvním ročníku. Soutěž byla také skvělou průpravou v psaní odborných textů,“ vysvětlila svou motivaci Klára Bednářová, která se přihlásila s prací Popírání holocaustu a popírání arménské genocidy v kontextu judikatury ESLP. „Téma jsem zvolila na přelomu ledna a února, když místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pošlapal památku obětí koncentračního tábora v Letech. Výrok poslance Miloslava Roznera, o  ‚neexistujícím pseudokoncentráku‘ mě přesvědčil o aktuálnosti tématu popírání genocid. Mínění těchto dvou politiků nezměním, přesto se domnívám, že jedině společnost, která je občansky aktivní, které není lhostejné, co se děje, je jedinou zdravou společností. Chci se na takové společnosti podílet,“ dodala. Způsobem zpracování tématu, které je na studentku prvního ročníku výjimečné, zaujala hodnotící komisi a ve své sekci skončila třetí. „Z úspěchu i z možnosti reprezentovat fakultu jsem nadšená a moc si toho vážím. Je to způsob jak šířit dobré jméno fakulty, která si ho plně zaslouží.“ V sekci „student doktorského studijního programu“ obsadil dělené první místo Petr Stejskal i on byl mezi soutěžícími nováčkem. „O soutěži jsem se dozvěděl z fakultního webu, kde jsem se loni dočetl o skvělém umístění prací z oboru mezinárodního práva, a také v rámci výzkumného projektu IGA, na němž nyní pracuji se svým školitelem Pavlem Burešem,“ uvedl Petr Stejskal. V silné konkurenci uspěl s vědeckou prací Mezinárodně-právní postavení zahraničních investorů v případě okupace státního území. „Do soutěže jsem přihlašoval přepracovaný příspěvek, se kterým jsem loni vystupoval na československé konferenci v Liblicích. Jedná se o téma mé rozpracované dizertační práce. Ochrana zahraničních investic na okupovaných územích, nebo v ozbrojeném konfliktu obecně, otevírá několik složitých otázek, které doposud nebyly uspokojivě zodpovězeny,“ vysvětlil doktorand. A jaké plány má před česko-slovenským finále? „Určitě se na něj budu připravovat. Ústní prezentace před odbornou komisí je vždy výzva a zároveň takový trénink. Ochrana zahraničních investic na okupovaných územích je navíc velmi živé téma, zejména s ohledem na běžící investiční arbitráže zahájené proti Rusku, takže je možné, že do finále půjdu i s nějakými novými poznatky.“  Všichni studenti, jejichž práce se ve fakultním kole umístily, získali kromě stipendia možnost publikovat své příspěvky v databázi ASPI vydavatelství Wolters Kluwer a také certifikát od tohoto nakladatelství k půlroční licenci Student ASPI Plus. Česko-slovenské kolo se letos uskuteční 13. a 14. září na olomoucké právnické fakultě. „Věříme, že by naši studenti mohli uspět opět i ve finále. Bude záležet na konkurenci v konkrétních sekcích, do kterých budou studenti podle pravidel soutěže rozřazeni,“ naznačila Olga Pouperová. Vloni se olomouckým studentům v česko-slovenském kole výrazně dařilo. Česko-slovenského kola se zúčastnili čtyři studenti a všichni čtyři přivezli ocenění, z toho dvě první místa. Soutěž ve SVOČ pořádá právnická fakulta od roku 2007, původně pod názvem Monseho studentská vědecká soutěž. Kompletní výsledky fakultního kola SVOČ 2018 najdete na webových stránkách PF UP.

Jak si vedou lidé se základním vzděláním na trhu práce?

Novinky: Akademie věd - Hlavní události - 24. Květen 2018 - 22:39
Účast lidí se základním vzděláním na trhu práce je poměrně nízká a při současném nedostatku pracovních sil představuje nevyužitý potenciál. ...
Kategorie: Novinky z AV a FZÚ

Olomouc poběží pro Paměť národa za všechny, kteří to nevzdali

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 24. Květen 2018 - 12:32
V hanácké metropoli, stejně jako i v dalších městech v Česku, se v sobotu 9. června uskuteční charitativní Běh pro Paměť národa. Běžci si mohou vybrat ze tří tratí Smetanovými a Čechovými sady, startovné podpoří neziskovou organizaci Post Bellum. Jde spíše o symbolický běh, výtěžek ale bude reálnou a důležitou pomocí, mimo jiné k tomu, aby se nezapomnělo na osudy politických vězňů, válečných veteránů, obětí holocaustu, disidentů a všech bojovníků za svobodu. „Výtěžek ze startovného poslouží k natáčení pamětníků 20. století, které nezisková organizace Post Bellum již více než 15 let zaznamenává. Jen připomínaná historie totiž může zabránit opakování minulých chyb,“ uvedla za organizátory Magdalena Hýrková. Pokud nechcete nebo nemůžete běžet, ale rádi byste se na olomouckém Běhu pro Paměť národa nějak podíleli, organizátoři uvítají dobrovolné pomocníky. Hlásit se můžete na e-mailu magdalena.hyrkova@postbellum.cz. Připraveny jsou tři tratě. Na pětikilometrové a desetikilometrové je kapacita omezena na dvě stovky běžců, kilometrová trasa omezení nemá a účastník ji nemusí nutně proběhnout. Zájemci se mohou registrovat dopředu za levnější startovné, běžci z řad studentů například zaplatí za start na pěti nebo deseti kilometrech jen 200 korun. Zázemí běh najde v restauraci Fontána ve Smetanových sadech, odtud se bude také startovat a zde bude probíhat i doprovodný program nebo závody pro děti. Více informací zájemci najdou na www.behpropametnaroda.cz. Partnerem běhu je Univerzita Palackého, Statutární město Olomouc nebo Český rozhlas Olomouc. Ve stejný den jako na Hané se poběží pro Paměť národa také v Plzni, v Hradci Králové, v Třebíči a v Praze, kde se běh koná již potřetí. Prvního ročníku v roce 2016 se v hlavním městě zúčastnilo 480 běžců, vloni to bylo již téměř 1200 lidí.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Olomouc poběží pro Paměť národa za všechny, kteří to nevzdali

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 24. Květen 2018 - 12:32
V hanácké metropoli, stejně jako i v dalších městech v Česku, se v sobotu 9. června uskuteční charitativní Běh pro Paměť národa. Běžci si mohou vybrat ze tří tratí Smetanovými a Čechovými sady, startovné podpoří neziskovou organizaci Post Bellum. Jde spíše o symbolický běh, výtěžek ale bude reálnou a důležitou pomocí, mimo jiné k tomu, aby se nezapomnělo na osudy politických vězňů, válečných veteránů, obětí holocaustu, disidentů a všech bojovníků za svobodu. „Výtěžek ze startovného poslouží k natáčení pamětníků 20. století, které nezisková organizace Post Bellum již více než 15 let zaznamenává. Jen připomínaná historie totiž může zabránit opakování minulých chyb,“ uvedla za organizátory Magdalena Hýrková. Pokud nechcete nebo nemůžete běžet, ale rádi byste se na olomouckém Běhu pro Paměť národa nějak podíleli, organizátoři uvítají dobrovolné pomocníky. Hlásit se můžete na e-mailu magdalena.hyrkova@postbellum.cz. Připraveny jsou tři tratě. Na pětikilometrové a desetikilometrové je kapacita omezena na dvě stovky běžců, kilometrová trasa omezení nemá a účastník ji nemusí nutně proběhnout. Zájemci se mohou registrovat dopředu za levnější startovné, běžci z řad studentů například zaplatí za start na pěti nebo deseti kilometrech jen 200 korun. Zázemí běh najde v restauraci Fontána ve Smetanových sadech, odtud se bude také startovat a zde bude probíhat i doprovodný program nebo závody pro děti. Více informací zájemci najdou na www.behpropametnaroda.cz. Partnerem běhu je Univerzita Palackého, Statutární město Olomouc nebo Český rozhlas Olomouc. Ve stejný den jako na Hané se poběží pro Paměť národa také v Plzni, v Hradci Králové, v Třebíči a v Praze, kde se běh koná již potřetí. Prvního ročníku v roce 2016 se v hlavním městě zúčastnilo 480 běžců, vloni to bylo již téměř 1200 lidí.

Renomovaný chemik Hiroshi Nakatsuji získal čestnou medaili Akademie věd ČR

Novinky: Akademie věd - Hlavní události - 24. Květen 2018 - 9:09
Jeden z nejvýznamnějších světových teoretických chemiků Hiroshi Nakatsuji získal čestnou medaili „De scientia et humanitate optime meritis“ Akademie věd ČR. ...
Kategorie: Novinky z AV a FZÚ

Akademie věd ČR předala patnácti vědcům titul „doktor věd“

Novinky: Akademie věd - Hlavní události - 24. Květen 2018 - 8:06
Patnáct excelentních vědců převzalo 23. května na slavnostním ceremoniálu v prostorách Knihovny Akademie věd ČR titul „doktor věd“ (ve zkratce DSc.). ...
Kategorie: Novinky z AV a FZÚ

Lékařská fakulta je výhledově připravena přijmout více studentů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 24. Květen 2018 - 8:00
Pokud se naplní slib české vlády posílit financování lékařských fakult, přijme olomoucká medicína pro akademický rok 2019 – 2020 do prvního ročníku až o třicet studentů více. Podmínky přijímacího řízení schválil na svém posledním zasedání v tomto semestru fakultní akademický senát.  Pozměňovací návrh podmínek přijímacího řízení pro rok 2019 – 2020 předložila proděkanka Hana Kolářová. „Vzhledem k tomu, že lékařským fakultám bylo slíbeno navýšení financování dalších studentů, změnili jsme oproti původnímu materiálu jejich počet. Znamená to, že místo 220 přijmeme do prvního ročníku 250 studentů všeobecného lékařství, což bude maximum. Pro zubní lékařství zůstávají podmínky stejné jako v tomto roce,“ uvedla proděkanka.  Děkan Milan Kolář senátory seznámil s výsledky jednání, na němž se 15. května sešli premiér v demisi Andrej Babiš, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a ministr školství Robert Plaga s děkany lékařských fakult. Vyplynulo z něj, že během příštích deseti let by měly lékařské fakulty obdržet navíc 6,5 miliardy korun, a navýšit tak počet přijatých studentů o 15 procent. Účastníci setkání se zároveň shodli na modelu desetiletého programu na podporu lékařských fakult s progresivním nárůstem financí, který by měl být spuštěn už v akademickém roce 2019 – 2020. Zvýšený počet přijímaných studentů by měl zastavit nepříznivý trend úbytku lékařů v České republice.  „Jde v podstatě o záchranu českého zdravotnictví, protože situace je už tak závažná, že není na co čekat. V prvním roce půjde o jednoduché dofinancování, v dalších letech, kdy budou přicházet další první ročníky a stávající studenti budou pokračovat, se bude částka progresivně zvyšovat,“ objasnil děkan. Jak doplnil, na jednání s vládou v demisi byla zmíněna i možnost finančního zabezpečení pro případné rozšíření infrastruktury lékařských fakult.  Kromě zvýšeného maximálního počtu přijímaných studentů se podmínky přijímacího řízení pro rok 2019 – 2020 nemění. Jak informoval proděkan Jiří Ehrmann, v zásadě stejné jako letos zůstávají i požadavky na přijetí ke studiu anglických studijních programů.  Fakultní senát také schválil Výroční zprávu o hospodaření a Výroční zprávu o činnosti LF UP za rok 2017 a vyslechl stručnou zprávu proděkana Miloše Špidlena o stavu reakreditace studijního programu Zubní lékařství. Vzal rovněž na vědomí informace o připravovaném memorandu o spolupráci mezi Olomouckým krajem a lékařskou fakultou i o návrhu na předběžný harmonogram voleb děkana, plánovaných na podzim 2018. Senátoři také vyhověli žádosti svého člena Vladislava Raclavského a spolu s děkanem Milanem Kolářem převzali záštitu nad letošní akcí Pocta Janu Opletalovi.
Kategorie: Novinky z UP a PřF

korejský den

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 24. Květen 2018 - 8:00
Korejský den. Přednášky, workshop, filmovou projekci i vystoupení taneční skupiny XXL Crew nabídl program prvního ročníku Korejského dne, který včera uspořádala katedra asijských studií FF UP a Kimchi - korejský klub Olomouc. Návštěvníci měli také možnost si vyrobit salát kimchi nebo si zahrát tradiční korejské hry. Někteří zároveň využili příležitosti vyzkoušet si korejské kroje neboli hanbok a vyfotit se v nich. Foto: Velena Mazochová
Kategorie: Novinky z UP a PřF

Lékařská fakulta je výhledově připravena přijmout více studentů

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 24. Květen 2018 - 8:00
Pokud se naplní slib české vlády posílit financování lékařských fakult, přijme olomoucká medicína pro akademický rok 2019 – 2020 do prvního ročníku až o třicet studentů více. Podmínky přijímacího řízení schválil na svém posledním zasedání v tomto semestru fakultní akademický senát.  Pozměňovací návrh podmínek přijímacího řízení pro rok 2019 – 2020 předložila proděkanka Hana Kolářová. „Vzhledem k tomu, že lékařským fakultám bylo slíbeno navýšení financování dalších studentů, změnili jsme oproti původnímu materiálu jejich počet. Znamená to, že místo 220 přijmeme do prvního ročníku 250 studentů všeobecného lékařství, což bude maximum. Pro zubní lékařství zůstávají podmínky stejné jako v tomto roce,“ uvedla proděkanka.  Děkan Milan Kolář senátory seznámil s výsledky jednání, na němž se 15. května sešli premiér v demisi Andrej Babiš, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a ministr školství Robert Plaga s děkany lékařských fakult. Vyplynulo z něj, že během příštích deseti let by měly lékařské fakulty obdržet navíc 6,5 miliardy korun, a navýšit tak počet přijatých studentů o 15 procent. Účastníci setkání se zároveň shodli na modelu desetiletého programu na podporu lékařských fakult s progresivním nárůstem financí, který by měl být spuštěn už v akademickém roce 2019 – 2020. Zvýšený počet přijímaných studentů by měl zastavit nepříznivý trend úbytku lékařů v České republice.  „Jde v podstatě o záchranu českého zdravotnictví, protože situace je už tak závažná, že není na co čekat. V prvním roce půjde o jednoduché dofinancování, v dalších letech, kdy budou přicházet další první ročníky a stávající studenti budou pokračovat, se bude částka progresivně zvyšovat,“ objasnil děkan. Jak doplnil, na jednání s vládou v demisi byla zmíněna i možnost finančního zabezpečení pro případné rozšíření infrastruktury lékařských fakult.  Kromě zvýšeného maximálního počtu přijímaných studentů se podmínky přijímacího řízení pro rok 2019 – 2020 nemění. Jak informoval proděkan Jiří Ehrmann, v zásadě stejné jako letos zůstávají i požadavky na přijetí ke studiu anglických studijních programů.  Fakultní senát také schválil Výroční zprávu o hospodaření a Výroční zprávu o činnosti LF UP za rok 2017 a vyslechl stručnou zprávu proděkana Miloše Špidlena o stavu reakreditace studijního programu Zubní lékařství. Vzal rovněž na vědomí informace o připravovaném memorandu o spolupráci mezi Olomouckým krajem a lékařskou fakultou i o návrhu na předběžný harmonogram voleb děkana, plánovaných na podzim 2018. Senátoři také vyhověli žádosti svého člena Vladislava Raclavského a spolu s děkanem Milanem Kolářem převzali záštitu nad letošní akcí Pocta Janu Opletalovi.

korejský den

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 24. Květen 2018 - 8:00
Korejský den. Přednášky, workshop, filmovou projekci i vystoupení taneční skupiny XXL Crew nabídl program prvního ročníku Korejského dne, který včera uspořádala katedra asijských studií FF UP a Kimchi - korejský klub Olomouc. Návštěvníci měli také možnost si vyrobit salát kimchi nebo si zahrát tradiční korejské hry. Někteří zároveň využili příležitosti vyzkoušet si korejské kroje neboli hanbok a vyfotit se v nich.<br>Foto: Velena Mazochová

… si můžete přečíst vzpomínku na významnou českou lékařku a imunogenetičku Adelu Bártovou?

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 23. Květen 2018 - 12:52
Její produktivní profesní život, v jehož rámci výrazně přispěla k rozvoji transplantační imunologie a imunogenetiky, přibližují ve svém textu její bývalí žáci z lékařské fakulty. Více …
Kategorie: Novinky z UP a PřF

… si můžete přečíst vzpomínku na významnou českou lékařku a imunogenetičku Adelu Bártovou?

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 23. Květen 2018 - 12:52
Její produktivní profesní život, v jehož rámci výrazně přispěla k rozvoji transplantační imunologie a imunogenetiky, přibližují ve svém textu její bývalí žáci z lékařské fakulty. Více …

Stránky

Přihlásit se k odběru Společná laboratoř optiky agregátor