Agregátor zdrojů

The Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences organizes the Physics Photography 2024 competition, which this year is thematically dedicated to "transformation".  The main goal of the competition is to popularize the beauty of physics and to break the stereotypes of the perception of this field of science. The photography competition ends with the announcement of winners and an exhibition of the awarded and selected photos during the Night of Scientists, which is organized by the institute in the Na Slovance facility on Friday, September 27, 2024.

Better equipment for Czech workplaces, articles in renowned journals, new research teams, and support for young scientists are the goals of the National Institute for Cancer Research (NICR), the largest project in Czech academic oncology. It also involves Olomouc’s Institute of Molecular and Translational Medicine (IMTM), which is part of the UP Faculty of Medicine & Dentistry and UP CATRIN. In 2023, significant achievements were made in relation to these goals, and one of the ambitions the institute entered the new year with was to focus on the popularisation of oncology research.

“We are succeeding in fulfilling exactly what the NICR was founded to do – to interconnect Czech oncology research and build synergies, thanks to which we are improving the conditions for scientific work that should result in discoveries useful for the diagnosis and treatment of oncological diseases,” said NICR Director Aleksi Šedo, evaluating the year 2023.

According to him, investments in technological equipment at the workplaces in Brno, Olomouc, and Prague are good examples of that. Devices allowing a more precise view into what is happening inside cells or sequencing the genome bring scientists closer to answering questions on how to better target negative processes such as cancer in a diagnostic or therapeutic way. “In the new proteomics lab, we are experimentally studying the proteins present in cells, tissues, and blood in relation to mechanisms of cancer onset and development. The instrumentation of the laboratory is unparalleled not only elsewhere in the Czech Republic but anywhere in Central or Eastern Europe. We are able to detect and quantify thousands of proteins in a single measurement, which allows us to work faster. At the same time, we can see exactly what processes are taking place in the cell at any given moment, giving us a comprehensive view of the issue under study,” said Šedo, describing the Proteomics Laboratory at the First Faculty of Medicine, Charles University, Prague.

One of the most advanced mass spectrometers, which has expanded the possibilities of proteomic and metabolomic studies in particular, is now at their disposal in the IMTM laboratory, too. This workplace focuses mainly on the analysis of cancer biomarkers from human fluids and tissues collected in non-invasive ways – such as from breath or tears. There are also new additions at the Brno branch of the NICR – the workplace of CEITEC and Masaryk University – where they have installed a modern sequencing system able to “read” the entire human genome efficiently, and at low cost. It can read up to 48 genomes concurrently in two days, something not previously possible.

The interconnection of the workplaces into a single unit allows the scientific teams to share information and technological capabilities more efficiently. “The excellent results of the scientific teams involved in the NICR have resulted in publications in top peer-reviewed journals such as Nature Communications, Blood, Journal of Clinical Oncology, Clinical Cancer Research, and Nucleic Acid Research. This confirms that oncology research in the Czech Republic is world-class,” said Ondřej Slabý, NICR Scientific Director. The NICR has also established close cooperation with medical infrastructures supporting translational research (EATRIS), clinical research (ECRIN), and biobanking (BBMRI).

Last but not least, in 2023 the NICR also organised two international summer schools, the international conference Czech Annual Cancer Research Meeting, and the first OncoPatient conference, where academics meet patients and patient organisations. “One of our goals was also to support young talents via developing academic oncology. That is why we are pleased that eleven colleagues have defended their doctoral theses under the supervision of scientists from the NICR, three junior research groups have been established, and two doctoral study programmes have been opened: Experimental and Clinical Oncology at Charles University in Prague, and Molecular and Translational Medicine at Palacký University Olomouc,” said NICR Medical Director Marián Hajdúch from the UP Faculty of Medicine and Dentistry.

In 2024, NICR also wants to focus on popularising cancer research among the public and to encourage their interest in it. Among other things, NICR is preparing projects for high school students, their teachers, and budding scientists.

The National Institute for Cancer Research was established in 2022 as part of the Programme for Public Research & Development Support for Priority Areas of Medical Sciences and Related Social Sciences – EXCELES, which is funded by the National Recovery Plan. The institute brings together seventy excellent research teams from workplaces in Prague, Brno, and Olomouc. For more information, see www.nuvr.cz/en/.

Lepší přístrojové vybavení českých pracovišť, publikace ve špičkových časopisech, nové výzkumné týmy i podporu mladých vědců si jako cíle pro své působení vytkl Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), největší projekt akademické onkologie v Česku, do něhož je zapojen i olomoucký Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM), který je součástí Lékařské fakulty UP a Catrin UP. V roce 2023 se v řadě z těchto cílů podařilo dosáhnout výrazných úspěchů, do nového roku pak ústav vstoupil mimo jiné s ambicí věnovat se popularizaci onkologického výzkumu.

„Daří se nám plnit přesně to, proč NÚVR vznikl – propojovat český onkologický výzkum a budovat synergie, díky kterým zlepšujeme podmínky pro vědeckou práci, na jejímž konci, jak věříme, budou objevy užitečné pro diagnostiku nebo léčbu onkologických onemocnění,“ zhodnotil rok 2023 ředitel NÚVR Aleksi Šedo.

Příkladem jsou podle něj investice do technologického vybavení na pracovištích v Brně, Olomouci i Praze. Přístroje, které umožňují přesnější pohled do dění v buňkách nebo čtení genomu, přibližují vědce k odpovědím na otázky, jak lépe diagnosticky nebo léčebně cílit na negativní procesy, jako je nádorové bujení. „V nové proteomické laboratoři se zabýváme experimentálním studiem bílkovin přítomných v buňkách, tkáních nebo krvi ve vztahu k mechanismům vzniku a rozvoje nádorových onemocnění. Přístrojové vybavení pracoviště je unikátní nejen v Česku, ale v celém regionu střední a východní Evropy. Během jediného měření umíme rozpoznat a kvantifikovat tisíce proteinů, a díky tomu můžeme pracovat rychleji. Zároveň přesně vidíme, jaké procesy se v daném okamžiku ve sledované buňce odehrávají, což nám přináší komplexní pohled na studovanou problematiku,“ představil Šedo Laboratoř proteomiky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Jeden z nejmodernějších hmotnostních spektrometrů, který rozšířil zejména možnosti proteomických a metabolomických studií, je nově také v laboratoři ÚMTM. Toto pracoviště se zaměřuje zejména na analýzu nádorových biomarkerů z tekutin a tkání člověka odebraných neinvazivním způsobem – například z dechu nebo slz. Novinky jsou také v brněnském uzlu NÚVR – pracovišti CEITEC a Masarykově univerzitě –, kde instalovali moderní sekvenační systém, který provádí „čtení“ celého lidského genomu efektivně a s nízkými náklady. Během dvou dnů umí přečíst až 48 genomů najednou, což dosud nebylo možné.

Provázanost pracovišť do jednoho celku umožňuje vědeckým týmům informace i technologické možnosti efektivněji sdílet. „Skvělými výsledky vědeckých týmů zapojených v NÚVR jsou publikace ve špičkových odborných časopisech, jako jsou Nature Communications, Blood, Journal of Clinical Oncology, Clinical Cancer Research nebo Nucleic Acid Research. Je to potvrzení toho, že onkologický výzkum má v Česku světovou úroveň,“ přiblížil vědecký ředitel NÚVR Ondřej Slabý. NÚVR navázal i těsnou spolupráci s medicínskými infrastrukturami na podporu translačního výzkumu (EATRIS), klinického výzkumu (ECRIN) a biobankování (BBMRI).

Kromě toho NÚVR v roce 2023 uspořádal také dvě mezinárodní letní školy, mezinárodní vědeckou konferenci Czech Annual Cancer Research Meeting nebo první ročník konference OnkoPacient, na níž se akademici setkávají s pacienty a pacientskými organizacemi. „Jedním z našich cílů bylo rovněž podpořit mladé talenty a rozvíjet akademickou onkologii. Proto máme radost, že pod vedením vědců z NÚVR obhájilo svou doktorskou práci jedenáct kolegů a kolegyň, vznikly tři juniorní výzkumné skupiny a podařilo se otevřít dva doktorské studijní programy Experimentální a klinická onkologie na Univerzitě Karlově v Praze a Molekulární a translační medicína na Univerzitě Palackého v Olomouci,“ vyjmenoval lékařský ředitel NÚVR Marián Hajdúch z Lékařské fakulty UP.

Pro rok 2024 se NÚVR chce zaměřit také na popularizaci onkologického výzkumu u veřejnosti a podpořit zájem o něj. Připravuje mimo jiné projekty pro středoškoláky a jejich učitele nebo začínající vědce.

Národní ústav pro výzkum rakoviny byl založen v roce 2022 v rámci Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES, který je financován z Národního plánu obnovy. Ústav propojuje sedm desítek excelentních výzkumných týmyů z pracovišť v Praze, Brně a Olomouci. Více na www.nuvr.cz.

Lepší přístrojové vybavení českých pracovišť, publikace ve špičkových časopisech, nové výzkumné týmy i podporu mladých vědců si jako cíle pro své působení vytkl Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), největší projekt akademické onkologie v Česku, do něhož je zapojen i olomoucký Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM), který je součástí Lékařské fakulty UP a Catrin UP. V roce 2023 se v řadě z těchto cílů podařilo dosáhnout výrazných úspěchů, do nového roku pak ústav vstoupil mimo jiné s ambicí věnovat se popularizaci onkologického výzkumu.

„Daří se nám plnit přesně to, proč NÚVR vznikl – propojovat český onkologický výzkum a budovat synergie, díky kterým zlepšujeme podmínky pro vědeckou práci, na jejímž konci, jak věříme, budou objevy užitečné pro diagnostiku nebo léčbu onkologických onemocnění,“ zhodnotil rok 2023 ředitel NÚVR Aleksi Šedo.

Příkladem jsou podle něj investice do technologického vybavení na pracovištích v Brně, Olomouci i Praze. Přístroje, které umožňují přesnější pohled do dění v buňkách nebo čtení genomu, přibližují vědce k odpovědím na otázky, jak lépe diagnosticky nebo léčebně cílit na negativní procesy, jako je nádorové bujení. „V nové proteomické laboratoři se zabýváme experimentálním studiem bílkovin přítomných v buňkách, tkáních nebo krvi ve vztahu k mechanismům vzniku a rozvoje nádorových onemocnění. Přístrojové vybavení pracoviště je unikátní nejen v Česku, ale v celém regionu střední a východní Evropy. Během jediného měření umíme rozpoznat a kvantifikovat tisíce proteinů, a díky tomu můžeme pracovat rychleji. Zároveň přesně vidíme, jaké procesy se v daném okamžiku ve sledované buňce odehrávají, což nám přináší komplexní pohled na studovanou problematiku,“ představil Šedo Laboratoř proteomiky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Jeden z nejmodernějších hmotnostních spektrometrů, který rozšířil zejména možnosti proteomických a metabolomických studií, je nově také v laboratoři ÚMTM. Toto pracoviště se zaměřuje zejména na analýzu nádorových biomarkerů z tekutin a tkání člověka odebraných neinvazivním způsobem – například z dechu nebo slz. Novinky jsou také v brněnském uzlu NÚVR – pracovišti CEITEC a Masarykově univerzitě –, kde instalovali moderní sekvenační systém, který provádí „čtení“ celého lidského genomu efektivně a s nízkými náklady. Během dvou dnů umí přečíst až 48 genomů najednou, což dosud nebylo možné.

Provázanost pracovišť do jednoho celku umožňuje vědeckým týmům informace i technologické možnosti efektivněji sdílet. „Skvělými výsledky vědeckých týmů zapojených v NÚVR jsou publikace ve špičkových odborných časopisech, jako jsou Nature Communications, Blood, Journal of Clinical Oncology, Clinical Cancer Research nebo Nucleic Acid Research. Je to potvrzení toho, že onkologický výzkum má v Česku světovou úroveň,“ přiblížil vědecký ředitel NÚVR Ondřej Slabý. NÚVR navázal i těsnou spolupráci s medicínskými infrastrukturami na podporu translačního výzkumu (EATRIS), klinického výzkumu (ECRIN) a biobankování (BBMRI).

Kromě toho NÚVR v roce 2023 uspořádal také dvě mezinárodní letní školy, mezinárodní vědeckou konferenci Czech Annual Cancer Research Meeting nebo první ročník konference OnkoPacient, na níž se akademici setkávají s pacienty a pacientskými organizacemi. „Jedním z našich cílů bylo rovněž podpořit mladé talenty a rozvíjet akademickou onkologii. Proto máme radost, že pod vedením vědců z NÚVR obhájilo svou doktorskou práci jedenáct kolegů a kolegyň, vznikly tři juniorní výzkumné skupiny a podařilo se otevřít dva doktorské studijní programy Experimentální a klinická onkologie na Univerzitě Karlově v Praze a Molekulární a translační medicína na Univerzitě Palackého v Olomouci,“ vyjmenoval lékařský ředitel NÚVR Marián Hajdúch z Lékařské fakulty UP.

Pro rok 2024 se NÚVR chce zaměřit také na popularizaci onkologického výzkumu u veřejnosti a podpořit zájem o něj. Připravuje mimo jiné projekty pro středoškoláky a jejich učitele nebo začínající vědce.

Národní ústav pro výzkum rakoviny byl založen v roce 2022 v rámci Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES, který je financován z Národního plánu obnovy. Ústav propojuje sedm desítek excelentních výzkumných týmyů z pracovišť v Praze, Brně a Olomouci. Více na www.nuvr.cz.

In this talk I will discuss the potentialities of future ground-based millimeter-wavelength line intensity mapping for constraining the properties of gravity at cosmological scales. I shall first introduce line intensity mapping experiments, focusing on their key properties and differences with respect to galaxy surveys. I will describe the main reasons to consider alternative theories of gravity. I will concentrate on the properties of the theories that have been tested in arXiv:2304.08471. Finally, I will present and discuss the results obtained.

In this talk I will discuss the potentialities of future ground-based millimeter-wavelength line intensity mapping for constraining the properties of gravity at cosmological scales. I shall first introduce line intensity mapping experiments, focusing on their key properties and differences with respect to galaxy surveys. I will describe the main reasons to consider alternative theories of gravity. I will concentrate on the properties of the theories that have been tested in arXiv:2304.08471. Finally, I will present and discuss the results obtained.

Na 11. února připadl Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, jehož smyslem je připomenout úlohu žen ve vědeckém prostředí a podpořit jejich zapojení do výzkumných projektů. Jednou z žen, která pomáhá posouvat hranice lidského poznání, je i docentka Martina Špundová z katedry biofyziky PřF UP.

Čím se v současné době zabýváte?

Aktuálně se zaměřuji na dvě oblasti. Prvním tématem, kterým se na našem pracovišti zabýváme už řadu let, je vliv cytokininových derivátů na primární fotosyntetické procesy v souvislosti se senescencí rostlin a jejich tolerancí vůči suchu. Druhou oblastí, které jsme se právě začali věnovat v rámci nového projektu OP JAK, je studium vlivu snížené dostupnosti vody na klíčení a vzcházení rostlin. Při tomto studiu mimo jiné plánujeme vypracovat komplexní biofyzikální charakterizaci imbibice a klíčení semen hrachu zahrnující měření vodního potenciálu, konduktometrii, termografii a měření ultraslabé fotonové emise.

Kdy a proč jste se rozhodla pro kariéru výzkumnice?

Asi to ve mně zrálo postupně. Odmalička mě bavilo zkoumat svět kolem sebe, můj nejoblíbenější předmět byl přírodopis, ale když se mě ptali, čím chci být, tak odpověď dlouho byla ‚učitelkou v mateřské školce‘. Na gymnáziu mě začala bavit fyzika, tak jsem se pak přihlásila na studium biofyziky a z té mateřinkové kariéry sešlo. Během vysokoškolského studia jsem chodila na nejrůznější brigády, díky nimž jsem zjistila, že nechci dělat rutinní práci a potřebuji práci různorodou a tvůrčí. Jako pravá výzkumnice jsem se poprvé cítila při řešení své diplomové práce, kdy se mi díky mému školiteli poštěstilo bádat v lesích ve Švédsku i přednést (tedy spíš roztřeseným hlasem přečíst) svůj úplně první příspěvek na vědecké konferenci. Takže asi tehdy to rozhodnutí dozrálo.

V čem vidíte největší posun během vaší vědecké kariéry?

Z obecného hlediska ve vědě vidím enormní zrychlení. V rozvoji poznání, v růstu objemu informací. S tím pak souvisí zrychlování tempa, kterým musí vědci pracovat, pokud chtějí udržet krok. Takže to zrychlení zažívám i osobně – připadá mi, že pracuji mnohem více a efektivněji než na začátku kariéry, ale pořád to nestačí a práce neubývá. Ale možná je to jen tím, že stárnu. Pozitivní posun vidím v tom, že oproti době, kdy jsem začínala, máme nesrovnatelně lepší přístrojové a materiálové vybavení. Vše, co k výzkumu potřebujeme, máme k dispozici. Jediné, co chybí, je čas. 

Jak vnímáte postavení žen ve vědě? Zaznamenala jste v tomto ohledu v posledních letech nějakou změnu?

Osobně nevnímám postavení žen ve vědě jako problém, minimálně ne v mém profesním okruhu a ne jako koncepční problém. Mám pocit, že pokud se žena chce prosadit a dělat špičkovou vědu, nic jí v tom nebrání. Myslím si, že zastoupení žen ve vědě je nižší ne kvůli tomu, že by ji ženy z nějakého důvodu dělat nemohly, ale protože ji dělat nechtějí. Protože pokud děláte naplno vědu, nemůžete se naplno věnovat rodině a dětem, zejména když jsou malé. To platí nejen pro ženy, ale i pro muže. A pro řadu žen (a většinu žen v mém okolí) je prioritou stále rodina. Jsem za to ráda. A zároveň jsem ráda i za změnu atmosféry ve společnosti, která už mnohem ochotněji akceptuje, když si žena zvolí kariéru a muž zůstane doma s dětmi. Nebo když žena děti mít nechce. Ta možnost volby je velmi důležitá.

Kam se podle vás bude posouvat vývoj ve vašem oboru?

Dovolte mi poněkud obecnější odpověď. Budoucnost vidím v propojování jednotlivých oborů. Myslím, že nastává doba, kdy už se neobejdeme bez integrativního přístupu k řešení vědeckých i společenských otázek a problémů. Bude nezbytné, aby se vědci všech oborů spojili a začali skládat obraz světa společně. Bude to nepředstavitelná práce, se kterou by ale mohla hodně pomoci AI. Kdysi jsem četla příhodnou metaforu: Za starých časů jsme svět a jeho fungování viděli nepříliš zřetelně, v jednom velkém zašlém zrcadle. Abychom mohli svět lépe poznat a popsat, rozbili jsme zrcadlo na tisíce kousků a každý střípek zvlášť čistíme a leštíme k dokonalosti. Ztratili jsme ale ze zřetele jak ostatní střípky, tak celkový obraz. Nyní nastal čas začít skládat vyleštěné střípky dohromady. 

Na 11. února připadl Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, jehož smyslem je připomenout úlohu žen ve vědeckém prostředí a podpořit jejich zapojení do výzkumných projektů. Jednou z žen, která pomáhá posouvat hranice lidského poznání, je i docentka Martina Špundová z katedry biofyziky PřF UP.

Čím se v současné době zabýváte?

Aktuálně se zaměřuji na dvě oblasti. Prvním tématem, kterým se na našem pracovišti zabýváme už řadu let, je vliv cytokininových derivátů na primární fotosyntetické procesy v souvislosti se senescencí rostlin a jejich tolerancí vůči suchu. Druhou oblastí, které jsme se právě začali věnovat v rámci nového projektu OP JAK, je studium vlivu snížené dostupnosti vody na klíčení a vzcházení rostlin. Při tomto studiu mimo jiné plánujeme vypracovat komplexní biofyzikální charakterizaci imbibice a klíčení semen hrachu zahrnující měření vodního potenciálu, konduktometrii, termografii a měření ultraslabé fotonové emise.

Kdy a proč jste se rozhodla pro kariéru výzkumnice?

Asi to ve mně zrálo postupně. Odmalička mě bavilo zkoumat svět kolem sebe, můj nejoblíbenější předmět byl přírodopis, ale když se mě ptali, čím chci být, tak odpověď dlouho byla ‚učitelkou v mateřské školce‘. Na gymnáziu mě začala bavit fyzika, tak jsem se pak přihlásila na studium biofyziky a z té mateřinkové kariéry sešlo. Během vysokoškolského studia jsem chodila na nejrůznější brigády, díky nimž jsem zjistila, že nechci dělat rutinní práci a potřebuji práci různorodou a tvůrčí. Jako pravá výzkumnice jsem se poprvé cítila při řešení své diplomové práce, kdy se mi díky mému školiteli poštěstilo bádat v lesích ve Švédsku i přednést (tedy spíš roztřeseným hlasem přečíst) svůj úplně první příspěvek na vědecké konferenci. Takže asi tehdy to rozhodnutí dozrálo.

V čem vidíte největší posun během vaší vědecké kariéry?

Z obecného hlediska ve vědě vidím enormní zrychlení. V rozvoji poznání, v růstu objemu informací. S tím pak souvisí zrychlování tempa, kterým musí vědci pracovat, pokud chtějí udržet krok. Takže to zrychlení zažívám i osobně – připadá mi, že pracuji mnohem více a efektivněji než na začátku kariéry, ale pořád to nestačí a práce neubývá. Ale možná je to jen tím, že stárnu. Pozitivní posun vidím v tom, že oproti době, kdy jsem začínala, máme nesrovnatelně lepší přístrojové a materiálové vybavení. Vše, co k výzkumu potřebujeme, máme k dispozici. Jediné, co chybí, je čas. 

Jak vnímáte postavení žen ve vědě? Zaznamenala jste v tomto ohledu v posledních letech nějakou změnu?

Osobně nevnímám postavení žen ve vědě jako problém, minimálně ne v mém profesním okruhu a ne jako koncepční problém. Mám pocit, že pokud se žena chce prosadit a dělat špičkovou vědu, nic jí v tom nebrání. Myslím si, že zastoupení žen ve vědě je nižší ne kvůli tomu, že by ji ženy z nějakého důvodu dělat nemohly, ale protože ji dělat nechtějí. Protože pokud děláte naplno vědu, nemůžete se naplno věnovat rodině a dětem, zejména když jsou malé. To platí nejen pro ženy, ale i pro muže. A pro řadu žen (a většinu žen v mém okolí) je prioritou stále rodina. Jsem za to ráda. A zároveň jsem ráda i za změnu atmosféry ve společnosti, která už mnohem ochotněji akceptuje, když si žena zvolí kariéru a muž zůstane doma s dětmi. Nebo když žena děti mít nechce. Ta možnost volby je velmi důležitá.

Kam se podle vás bude posouvat vývoj ve vašem oboru?

Dovolte mi poněkud obecnější odpověď. Budoucnost vidím v propojování jednotlivých oborů. Myslím, že nastává doba, kdy už se neobejdeme bez integrativního přístupu k řešení vědeckých i společenských otázek a problémů. Bude nezbytné, aby se vědci všech oborů spojili a začali skládat obraz světa společně. Bude to nepředstavitelná práce, se kterou by ale mohla hodně pomoci AI. Kdysi jsem četla příhodnou metaforu: Za starých časů jsme svět a jeho fungování viděli nepříliš zřetelně, v jednom velkém zašlém zrcadle. Abychom mohli svět lépe poznat a popsat, rozbili jsme zrcadlo na tisíce kousků a každý střípek zvlášť čistíme a leštíme k dokonalosti. Ztratili jsme ale ze zřetele jak ostatní střípky, tak celkový obraz. Nyní nastal čas začít skládat vyleštěné střípky dohromady. 

Ples, ocenění úspěšných akademiků a studentů, beseda s atraktivním hostem, darování krve nebo slavnostní mše. Nejen to nabídne od 19. do 25. února Akademický týden Univerzity Palackého v Olomouci. Druhá nejstarší univerzita v Česku si tak řadou kulturních a společenských akcí připomíná své obnovení v roce 1946.

Program Akademického týdne je určen jak studentům a zaměstnancům, tak i veřejnosti. „Olomouc se právem hrdě nazývá univerzitním městem a my tímto symbolickým týdnem připomínáme Olomoučanům význam a důležitost tohoto spojení. Zároveň chceme právě v čase, kdy se ohlížíme do minulosti, ocenit naše nejlepší studenty a akademiky, kteří úspěšně navazují na práci svých předchůdců,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Martin Procházka.

Darování krve i zábavný univerzitní kvíz

Program zahájí hned v pondělí 19. února akce Daruj krev s rektorem!, která podporuje a propaguje bezplatné darování krve. Každým rokem tato výzva přivede na Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc v průběhu roku několik stovek studentů a zaměstnanců UP, kteří darují to nejcennější, co mají. Pondělní večer bude patřit chytré zábavě. Pro zájemce je připraven speciální univerzitní Hospodský kvíz. V Jazz Tibet Clubu budou od 19 hodin týmy poměřovat mj. své znalosti univerzity a její historie a také města.

Vydejte se na novou Procházku s…

Úterý nabídne veřejnosti první díl nového univerzitního cyklu „debatních procházek“, jejichž hostitelem bude rektor Martin Procházka. „Svět se překotně rozvíjí a staví před nás stále nové a nové výzvy a překážky. Událostí a informací je tolik, že ne vždy máme čas je vstřebat a zamýšlet se nad nimi v širších souvislostech. Proto bych rád nabídl univerzitní půdu k těmto hlubším debatám o aktuálních tématech, ať už společenských, kulturních, nebo vědeckých,“ uvedl rektor UP. Hostem první Procházky s… bude teolog, spisovatel a pedagog Marek Orko Vácha. Debata Člověk jako všemocný bůh nebo zachránce lidstva se bude věnovat možnostem moderní genetiky a etickým otázkám, které vyvolávají. Začátek je v 16 hodin v Kapli Božího Těla Uměleckého centra UP. Vstup je zdarma, z kapacitních důvodů je ale nutná registrace zde.

Zvony, ceny, mše a film

Středa 21. února se ponese ve slavnostním duchu. Nejprve dopoledne rektor Martin Procházka předá na tradičním ceremoniálu ocenění akademikům a akademičkám za odborné publikace a studentům a studentkám za nejlepší bakalářské, diplomové a vědecké práce a sportovní výkony v roce 2023. Cenu z rukou rektora převezmou v aule Pedagogické fakulty UP i vybraní studující doktorských studijních programů.

V 15 hodin pak město rozezní zvony olomouckých kostelů. Dají tak Olomoučanům na vědomí, že právě tímto způsobem se 21. února 1946 lidé ve městě dozvěděli, že byl přijat zákon o obnovení olomoucké univerzity.

V 19 hodin se středobodem dění stane kostel Panny Marie Sněžné, v němž se bude konat zahajovací mše letního semestru akademického roku.

Středeční večer nabídne i umění, a to na filmovém plátně. Zajímavou nabídku připravil Pastiche Filmz, který zve na projekci českého snímku Brutální vedro. Vstup je volný a po promítání, které začne v 19 hodin v Uměleckém centru UP, bude následovat beseda s tvůrci.

Do víru tance na univerzitním plese

Program akademického týdne završí v pátek večer Reprezentační ples Univerzity Palackého. Tančit se bude v prostorách hotelu NH Collection Congress Olomouc. K tanci a poslechu zahraje Moondance Orchestra Martina Kumžáka, moderátorkou plesu je herečka a zpěvačka Natálie Tichánková, členka činohry Moravského divadla Olomouc. Začátek je v 19.30.

Rodinný muzejní víkend

O víkendu pak mohou zaměstnanci a studenti Univerzity Palackého využít speciální nabídku a navštívit zdarma Pevnost poznání a Muzeum umění Olomouc. Zájemci se musí prokázat buď studentskou nebo zaměstnaneckou kartou.

Podrobný program Akademického týdne UP najdete na www.upol.cz/akademicky-tyden.

  

Ples, ocenění úspěšných akademiků a studentů, beseda s atraktivním hostem, darování krve nebo slavnostní mše. Nejen to nabídne od 19. do 25. února Akademický týden Univerzity Palackého v Olomouci. Druhá nejstarší univerzita v Česku si tak řadou kulturních a společenských akcí připomíná své obnovení v roce 1946.

Program Akademického týdne je určen jak studentům a zaměstnancům, tak i veřejnosti. „Olomouc se právem hrdě nazývá univerzitním městem a my tímto symbolickým týdnem připomínáme Olomoučanům význam a důležitost tohoto spojení. Zároveň chceme právě v čase, kdy se ohlížíme do minulosti, ocenit naše nejlepší studenty a akademiky, kteří úspěšně navazují na práci svých předchůdců,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Martin Procházka.

Darování krve i zábavný univerzitní kvíz

Program zahájí hned v pondělí 19. února akce Daruj krev s rektorem!, která podporuje a propaguje bezplatné darování krve. Každým rokem tato výzva přivede na Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc v průběhu roku několik stovek studentů a zaměstnanců UP, kteří darují to nejcennější, co mají. Pondělní večer bude patřit chytré zábavě. Pro zájemce je připraven speciální univerzitní Hospodský kvíz. V Jazz Tibet Clubu budou od 19 hodin týmy poměřovat mj. své znalosti univerzity a její historie a také města.

Vydejte se na novou Procházku s…

Úterý nabídne veřejnosti první díl nového univerzitního cyklu „debatních procházek“, jejichž hostitelem bude rektor Martin Procházka. „Svět se překotně rozvíjí a staví před nás stále nové a nové výzvy a překážky. Událostí a informací je tolik, že ne vždy máme čas je vstřebat a zamýšlet se nad nimi v širších souvislostech. Proto bych rád nabídl univerzitní půdu k těmto hlubším debatám o aktuálních tématech, ať už společenských, kulturních, nebo vědeckých,“ uvedl rektor UP. Hostem první Procházky s… bude teolog, spisovatel a pedagog Marek Orko Vácha. Debata Člověk jako všemocný bůh nebo zachránce lidstva se bude věnovat možnostem moderní genetiky a etickým otázkám, které vyvolávají. Začátek je v 16 hodin v Kapli Božího Těla Uměleckého centra UP. Vstup je zdarma, z kapacitních důvodů je ale nutná registrace zde.

Zvony, ceny, mše a film

Středa 21. února se ponese ve slavnostním duchu. Nejprve dopoledne rektor Martin Procházka předá na tradičním ceremoniálu ocenění akademikům a akademičkám za odborné publikace a studentům a studentkám za nejlepší bakalářské, diplomové a vědecké práce a sportovní výkony v roce 2023. Cenu z rukou rektora převezmou v aule Pedagogické fakulty UP i vybraní studující doktorských studijních programů.

V 15 hodin pak město rozezní zvony olomouckých kostelů. Dají tak Olomoučanům na vědomí, že právě tímto způsobem se 21. února 1946 lidé ve městě dozvěděli, že byl přijat zákon o obnovení olomoucké univerzity.

V 19 hodin se středobodem dění stane kostel Panny Marie Sněžné, v němž se bude konat zahajovací mše letního semestru akademického roku.

Středeční večer nabídne i umění, a to na filmovém plátně. Zajímavou nabídku připravil Pastiche Filmz, který zve na projekci českého snímku Brutální vedro. Vstup je volný a po promítání, které začne v 19 hodin v Uměleckém centru UP, bude následovat beseda s tvůrci.

Do víru tance na univerzitním plese

Program akademického týdne završí v pátek večer Reprezentační ples Univerzity Palackého. Tančit se bude v prostorách hotelu NH Collection Congress Olomouc. K tanci a poslechu zahraje Moondance Orchestra Martina Kumžáka, moderátorkou plesu je herečka a zpěvačka Natálie Tichánková, členka činohry Moravského divadla Olomouc. Začátek je v 19.30.

Rodinný muzejní víkend

O víkendu pak mohou zaměstnanci a studenti Univerzity Palackého využít speciální nabídku a navštívit zdarma Pevnost poznání a Muzeum umění Olomouc. Zájemci se musí prokázat buď studentskou nebo zaměstnaneckou kartou.

Podrobný program Akademického týdne UP najdete na www.upol.cz/akademicky-tyden.

  

Thanks to CATRIN, Palacký University has won the prestigious TECHSCALE (Technology Beyond Nanoscale) project from the Excellent Research OP JAK call with a budget of almost half a billion Czech koruna. The multidisciplinary team will be led by the physical chemist Michal Otyepka.

Many scientists in the Czech Republic have recently applied to the Excellent Research call from the Operational Programme Jan Amos Komenský. The TECHSCALE project led by you succeeded amongst stiff competition. Moreover, it garnered high ratings in its field. What does this success mean to you?

We devoted a huge effort to the preparation of the project proposal, and in this pre-Christmas period, I recall the sleepless nights and several near-heart attacks that the whole team went through this time last year. But the incredible stress then turned into great joy when the results were announced. I view the second place we were awarded in such a prestigious project call not only with satisfaction but also as a mark of appreciation of the consistent and long-term work of ourselves and our partners from Charles University and CEITEC-VUT. I also think that we have managed to assemble a great interdisciplinary team that includes the humanities as well as natural sciences. Together we have been looking for ways of cooperation that will allow us to significantly push the boundaries of the current world of nanomaterials towards technologies that work with single atoms.

You have a number of other achievements to your credit, including four times success in the European Research Council’s grant competition. Did this experience help?

We build on our experience when preparing new projects, and thus continuously improve project proposals. It’s a never-ending story. I think that CATRIN has moved forward enormously in the field of international project grants over the last two years; we are capitalizing on our investment in this area and are now seeing the first results. In addition to science itself, international projects highlight a number of other topics that deal with implementation and impacts. We have certainly benefited from our experience with international projects within TECHSCALE.

You expect major discoveries that will push the boundaries of current nanotechnologies and find applications in a wide range of areas. What exactly can we look forward to?

Nowadays, nanomaterials and nanotechnologies are among well-established scientific disciplines that have advanced our knowledge and attract a huge number of applications. The whole project has a unifying theme, which is to push the boundaries of the nanoworld and achieve precision in tuning properties up to the level of single atoms. We want to design such materials and prepare them in a controlled way. Already during the design phase, we will consider the safety of materials and possible social impacts. We will then target three major areas where we envisage the greatest potential for application, i.e. sensors, catalysis and energy storage. I believe that we will be able to prepare new materials that will change the paradigm, for example, in the fight against antibiotic resistance, alongside designing very effective catalysts for industrial production or preparing selective and sensitive sensors.

In what way do you think the project is unique?

A unique element of the project is the interconnection of four pillars. These are computer design, synthesis and characterization of new materials, their application, as well as safety and social impacts. Recent crises have taught us that technicians and natural scientists must work closely with experts from social science. Such cooperation allows new topics to be tackled, reveals entirely new perspectives and raises questions that natural scientists do not normally ask. I think this organic interconnection of disciplines was also highly appreciated by the evaluators of the project.

How do you and your colleagues in the social sciences learn to find common ground?

Honestly, it’s a slow evolution. It’s not easy for either side. I’d compare it to a very coy courtship. I know from previous projects that sometimes it only takes about a year to find common ground. The great thing is that we all are seeking a way to accommodate each other because we see the enormous potential that effective interconnection can provide. I’m convinced that this effort will soon bear fruit.

The project has already achieved its first results in the form of publications in prestigious journals. Can you describe some of them?

We are just starting a number of new joint projects. The existing cooperation has certainly accelerated everything. For example, we have recently managed to find a way to improve ammonia production with our colleagues from CEITEC Energy. In addition, we have used the computing capacity of the IT4Innovations National Supercomputing Centre at VSB – Technical University of Ostrava. These achievements clearly show that broad cooperation is the only way to progress and remain internationally competitive. I believe that this project will enable us to intensify our cooperation at home and abroad. I also believe that our International Scientific Board, which includes six of the world’s leading experts, will help us in this.

Prof. RNDr. Michal Otyepka, Ph.D. (*1975)
Prof. Michal Otyepka studied physical chemistry at Palacký University Olomouc. From 2008 to 2020, he was Head of the Department of Physical Chemistry. He now heads the Regional Centre of Advanced Technologies and Materials at the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN-RCPTM) and works at the IT4Innovations National Supercomputer Centre at VSB-TUO.
He studies the structure and properties of nanomaterials and biomacromolecules. He played a key role in the discovery of the thinnest isolator in the world — fluorographene — and was involved in the development of the first non-metallic magnet. In 2014, he received a Neuron Impuls grant from the Neuron Foundation. In 2015, he was awarded a grant from the European Research Council (ERC) and the first EIC Transition grant in the Czech Republic. In 2020, he was the first ever Czech scientist to receive an ERC Proof of Concept grant, and in the following years, he repeated this success twice.

Díky CATRIN získala Univerzita Palackého prestižní projekt Technologie za hranicí nanosvěta – TECHSCALE z výzvy Špičkový výzkum OP JAK s dotací téměř půl miliardy korun. Partnery projektu jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Multioborový tým, v němž je zastoupeno i pět fakult UP, vede fyzikální chemik Michal Otyepka. 

V čem je projekt TECHSCALE unikátní a co všechno se od něj očekává, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Projekt TECHSCALE uspěl ve velké konkurenci, navíc ve svém oboru získal vysoké ohodnocení. Co pro vás tento úspěch znamená?

Přípravě projektu jsme věnovali obrovské úsilí a nerad vzpomínám na bezesné noci i několik téměř infarktových stavů, kterými celý přípravný tým na konci loňského roku procházel. Velký stres ale vystřídala obrovská radost, když jsme viděli výsledky. Umístění na druhém místě v takto náročné projektové výzvě beru nejen jako zadostiučinění, ale také jako ohodnocení systémové a dlouhodobé práce nás a našich partnerů z Univerzity Karlovy a CEITEC-VUT. Také si myslím, že se nám podařilo sestavit skvělý a fungující interdisciplinární tým, který pokrývá vedle přírodovědných oborů i společenská témata. Spolu jsme hledali cesty spolupráce, které nám dovolí výrazně posunout hranice současného světa nanomateriálů k technologiím, které pracují s jednotlivými atomy.

Na svém kontě máte řadu dalších úspěchů včetně toho, že jste čtyřikrát uspěl v soutěži o granty Evropské výzkumné rady. Mohl jste stavět i na této zkušenosti?

Každou zkušenost zúročujeme v následujících projektech a neustále projektové návrhy vylepšujeme. Je to nekončící příběh. Myslím, že celá CATRIN se v oblasti mezinárodních projektů za poslední dva roky nesmírně posunula kupředu, úročíme naše investice do této oblasti a vidíme první výsledky v projektové úspěšnosti. Kromě samotné vědy akcentují mezinárodní projekty celou řadu dalších témat, která se věnují implementaci a dopadům. Určitě jsme v rámci TECHSCALE zhodnotili naše zkušenosti z mezinárodních projektů.

Očekáváte zásadní objevy, které posunou hranice současných nanotechnologií a najdou uplatnění v celé řadě oblastí. Na co konkrétně se můžeme těšit?

V současnosti patří nanomateriály a nanotechnologie mezi dobře zavedené vědní disciplíny, které posunuly naše poznání a odrazily se v obrovské řadě aplikací. Celým projektem se line jednoticí téma, kterým je posouvání hranic nanosvěta a dosažení přesnosti při řízení vlastností až na úrovni jednotlivých atomů. Chceme takové materiály navrhovat a řízeně připravovat. Už během návrhu budeme brát v úvahu bezpečnost materiálů a možné společenské dopady. Následně cílíme na oblasti, v nichž vidíme největší příslib využití. Tedy senzoriku, katalýzu a ukládání energie. Věřím, že se nám podaří připravit nové materiály, které změní paradigma například v boji s antibiotickou rezistencí, dále velmi účinné katalyzátory pro průmyslové výroby či selektivní a citlivé senzory.

V čem je podle vás projekt ojedinělý?

Jako unikátní prvek projektu vidím propojení čtyř pilířů. Jsou to počítačový design, syntéza a charakterizace nových materiálů, jejich aplikační využití a také bezpečnost a společenské dopady. Nedávné krize nás naučily, že technici a přírodovědci musí úzce spolupracovat s odborníky ze společenskovědních oborů. Taková spolupráce dovoluje nově zpracovávat témata, otevírá zcela nové perspektivy a vyvolává otázky, které si přírodovědec běžně neklade. Myslím, že toto organické propojení disciplín velmi ocenili i hodnotitelé projektu.

Jak se s kolegy ze společenských věd učíte hledat společnou řeč?

Ani pro jednu stranu to není lehké. Přirovnal bych to k velmi ostýchavým námluvám. Sám vím z předchozích projektů, že někdy trvá jen nalezení „společného jazyka kmene“ asi rok. Skvělé je, že všichni k sobě hledáme cestu, neboť vidíme obrovský potenciál, který účinné propojení poskytne. Jsem přesvědčený, že tohle úsilí přinese brzy své ovoce.

Projekt už má první výsledky v podobě publikací v prestižních časopisech. Můžete některé přiblížit?

Řadu nových společných projektů teprve rozbíháme. Stávající spolupráce jistě vše urychlila, nedávno se nám povedlo s kolegy z CEITEC Energy najít způsob jak vylepšit výrobu amoniaku. Navíc jsme při práci využili výpočetní kapacity národního superpočítačového centra IT4Innovations na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Jednoznačně se totiž ukazuje, že jedině široká spolupráce je cesta, jak jít kupředu a zůstat mezinárodně konkurenceschopnými. Věřím, že i tento projekt nám umožní zesílit a zintenzivnit naši spolupráci doma i v zahraničí. A také věřím, že nám v tom pomůže naše Mezinárodní vědecká rada, která čítá šest skvělých světových odborníků.

Informace o projektu jsou dostupné na www.techscale.cz.

Díky CATRIN získala Univerzita Palackého prestižní projekt Technologie za hranicí nanosvěta – TECHSCALE z výzvy Špičkový výzkum OP JAK s dotací téměř půl miliardy korun. Partnery projektu jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Multioborový tým, v němž je zastoupeno i pět fakult UP, vede fyzikální chemik Michal Otyepka. 

V čem je projekt TECHSCALE unikátní a co všechno se od něj očekává, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Projekt TECHSCALE uspěl ve velké konkurenci, navíc ve svém oboru získal vysoké ohodnocení. Co pro vás tento úspěch znamená?

Přípravě projektu jsme věnovali obrovské úsilí a nerad vzpomínám na bezesné noci i několik téměř infarktových stavů, kterými celý přípravný tým na konci loňského roku procházel. Velký stres ale vystřídala obrovská radost, když jsme viděli výsledky. Umístění na druhém místě v takto náročné projektové výzvě beru nejen jako zadostiučinění, ale také jako ohodnocení systémové a dlouhodobé práce nás a našich partnerů z Univerzity Karlovy a CEITEC-VUT. Také si myslím, že se nám podařilo sestavit skvělý a fungující interdisciplinární tým, který pokrývá vedle přírodovědných oborů i společenská témata. Spolu jsme hledali cesty spolupráce, které nám dovolí výrazně posunout hranice současného světa nanomateriálů k technologiím, které pracují s jednotlivými atomy.

Na svém kontě máte řadu dalších úspěchů včetně toho, že jste čtyřikrát uspěl v soutěži o granty Evropské výzkumné rady. Mohl jste stavět i na této zkušenosti?

Každou zkušenost zúročujeme v následujících projektech a neustále projektové návrhy vylepšujeme. Je to nekončící příběh. Myslím, že celá CATRIN se v oblasti mezinárodních projektů za poslední dva roky nesmírně posunula kupředu, úročíme naše investice do této oblasti a vidíme první výsledky v projektové úspěšnosti. Kromě samotné vědy akcentují mezinárodní projekty celou řadu dalších témat, která se věnují implementaci a dopadům. Určitě jsme v rámci TECHSCALE zhodnotili naše zkušenosti z mezinárodních projektů.

Očekáváte zásadní objevy, které posunou hranice současných nanotechnologií a najdou uplatnění v celé řadě oblastí. Na co konkrétně se můžeme těšit?

V současnosti patří nanomateriály a nanotechnologie mezi dobře zavedené vědní disciplíny, které posunuly naše poznání a odrazily se v obrovské řadě aplikací. Celým projektem se line jednoticí téma, kterým je posouvání hranic nanosvěta a dosažení přesnosti při řízení vlastností až na úrovni jednotlivých atomů. Chceme takové materiály navrhovat a řízeně připravovat. Už během návrhu budeme brát v úvahu bezpečnost materiálů a možné společenské dopady. Následně cílíme na oblasti, v nichž vidíme největší příslib využití. Tedy senzoriku, katalýzu a ukládání energie. Věřím, že se nám podaří připravit nové materiály, které změní paradigma například v boji s antibiotickou rezistencí, dále velmi účinné katalyzátory pro průmyslové výroby či selektivní a citlivé senzory.

V čem je podle vás projekt ojedinělý?

Jako unikátní prvek projektu vidím propojení čtyř pilířů. Jsou to počítačový design, syntéza a charakterizace nových materiálů, jejich aplikační využití a také bezpečnost a společenské dopady. Nedávné krize nás naučily, že technici a přírodovědci musí úzce spolupracovat s odborníky ze společenskovědních oborů. Taková spolupráce dovoluje nově zpracovávat témata, otevírá zcela nové perspektivy a vyvolává otázky, které si přírodovědec běžně neklade. Myslím, že toto organické propojení disciplín velmi ocenili i hodnotitelé projektu.

Jak se s kolegy ze společenských věd učíte hledat společnou řeč?

Ani pro jednu stranu to není lehké. Přirovnal bych to k velmi ostýchavým námluvám. Sám vím z předchozích projektů, že někdy trvá jen nalezení „společného jazyka kmene“ asi rok. Skvělé je, že všichni k sobě hledáme cestu, neboť vidíme obrovský potenciál, který účinné propojení poskytne. Jsem přesvědčený, že tohle úsilí přinese brzy své ovoce.

Projekt už má první výsledky v podobě publikací v prestižních časopisech. Můžete některé přiblížit?

Řadu nových společných projektů teprve rozbíháme. Stávající spolupráce jistě vše urychlila, nedávno se nám povedlo s kolegy z CEITEC Energy najít způsob jak vylepšit výrobu amoniaku. Navíc jsme při práci využili výpočetní kapacity národního superpočítačového centra IT4Innovations na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Jednoznačně se totiž ukazuje, že jedině široká spolupráce je cesta, jak jít kupředu a zůstat mezinárodně konkurenceschopnými. Věřím, že i tento projekt nám umožní zesílit a zintenzivnit naši spolupráci doma i v zahraničí. A také věřím, že nám v tom pomůže naše Mezinárodní vědecká rada, která čítá šest skvělých světových odborníků.

Informace o projektu jsou dostupné na www.techscale.cz.

Apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Jude Thaddeus Okolo při setkání v katedrále sv. Václava v Olomouci oznámil jméno nového olomouckého arcibiskupa. Papež František jím jmenoval dosavadního administrátora arcidiecéze a pomocného biskupa Josefa Nuzíka. Do úřadu bude slavnostně uveden 13. dubna. Jako arcibiskup bude vykonávat i funkci velkého kancléře Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Ve svých prvních slovech po jmenování biskup Nuzík poděkoval za důvěru, kterou novým úřadem dostává, Bohu, ale také papeži Františkovi, apoštolskému nunciovi i celé nunciatuře, která proces jmenování vedla. „Děkuji i vám všem, milí bratři a sestry, kteří jste se více než rok a půl na tento úmysl modlili. Možná se vám ta doba zdála už i dlouhá, byla ale důležitá – prosili jsme za potřebné vlastnosti pro diecézního biskupa. Vím, že je nemám, ale chci do nich s Boží pomocí dorůstat,“ zmínil také biskup Nuzík a dodal: „Budu vám vděčný za spolupráci, trpělivost a podporu lidskou i duchovní v modlitbě.“

Připomněl mimo jiné, že jmenování přichází jen pár dní před svátkem sv. Cyrila a Metoděje, jak ho slaví světová církev. „Soluňští bratři poukazují na naše kořeny a stojí u základů života z víry na Moravě, a tato víra je i po staletích vzácným pokladem, v němž je možné nacházet světlo a sílu také pro naši dobu,“ zdůraznil biskup Nuzík a dodal, že chce navazovat i na práci svých předchůdců, zejména arcibiskupa Jana Graubnera, se kterým 13 let spolupracoval jako generální vikář. „Současná doba není jednoduchá, zároveň nám ale Bůh nabízí řadu možností, jak zvládnout svůj život osobní i rodinný. Věřím, že je s jeho pomocí objevíme a také se o ně budeme dělit s lidmi kolem nás,“ uzavřel svůj první pozdrav věřícím.

Slavnostní uvedení nového arcibiskupa do úřadu je naplánováno na sobotu 13. dubna.

Josef Nuzík (* 1966) pochází ze Strání na Uherskohradišťsku. Po maturitě pracoval jako soustružník v uherskobrodských strojírnách. Na podzim roku 1989 začal svou přípravu ke kněžství studiem na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, po roce ve studiu pokračoval na obnovené CMTF UP. Kněžské svěcení přijal v roce 1995, postupně působil v Novém Jičíně, Luhačovicích, Nivnici a Štípě u Zlína, byl děkanem vizovického děkanátu. Od roku 2005 sloužil jako vicerektor kněžského semináře v Olomouci, později jej arcibiskup Jan Graubner jmenoval svým generálním vikářem. V roce 2017 byl jmenován pomocným biskupem olomouckým a po odchodu Jana Graubnera do Prahy byl v roce 2022 zvolen administrátorem arcidiecéze.

Jako prozatímní správce arcidiecéze se ujal i funkce velkého kancléře CMTF UP, který je garantem fakulty z církevního hlediska a mimo jiné zprostředkovává komunikaci s Kongregací pro katolickou výchovu v Římě. Je také členem Vědecké rady CMTF UP.

Apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Jude Thaddeus Okolo při setkání v katedrále sv. Václava v Olomouci oznámil jméno nového olomouckého arcibiskupa. Papež František jím jmenoval dosavadního administrátora arcidiecéze a pomocného biskupa Josefa Nuzíka. Do úřadu bude slavnostně uveden 13. dubna. Jako arcibiskup bude vykonávat i funkci velkého kancléře Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Ve svých prvních slovech po jmenování biskup Nuzík poděkoval za důvěru, kterou novým úřadem dostává, Bohu, ale také papeži Františkovi, apoštolskému nunciovi i celé nunciatuře, která proces jmenování vedla. „Děkuji i vám všem, milí bratři a sestry, kteří jste se více než rok a půl na tento úmysl modlili. Možná se vám ta doba zdála už i dlouhá, byla ale důležitá – prosili jsme za potřebné vlastnosti pro diecézního biskupa. Vím, že je nemám, ale chci do nich s Boží pomocí dorůstat,“ zmínil také biskup Nuzík a dodal: „Budu vám vděčný za spolupráci, trpělivost a podporu lidskou i duchovní v modlitbě.“

Připomněl mimo jiné, že jmenování přichází jen pár dní před svátkem sv. Cyrila a Metoděje, jak ho slaví světová církev. „Soluňští bratři poukazují na naše kořeny a stojí u základů života z víry na Moravě, a tato víra je i po staletích vzácným pokladem, v němž je možné nacházet světlo a sílu také pro naši dobu,“ zdůraznil biskup Nuzík a dodal, že chce navazovat i na práci svých předchůdců, zejména arcibiskupa Jana Graubnera, se kterým 13 let spolupracoval jako generální vikář. „Současná doba není jednoduchá, zároveň nám ale Bůh nabízí řadu možností, jak zvládnout svůj život osobní i rodinný. Věřím, že je s jeho pomocí objevíme a také se o ně budeme dělit s lidmi kolem nás,“ uzavřel svůj první pozdrav věřícím.

Slavnostní uvedení nového arcibiskupa do úřadu je naplánováno na sobotu 13. dubna.

Josef Nuzík (* 1966) pochází ze Strání na Uherskohradišťsku. Po maturitě pracoval jako soustružník v uherskobrodských strojírnách. Na podzim roku 1989 začal svou přípravu ke kněžství studiem na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, po roce ve studiu pokračoval na obnovené CMTF UP. Kněžské svěcení přijal v roce 1995, postupně působil v Novém Jičíně, Luhačovicích, Nivnici a Štípě u Zlína, byl děkanem vizovického děkanátu. Od roku 2005 sloužil jako vicerektor kněžského semináře v Olomouci, později jej arcibiskup Jan Graubner jmenoval svým generálním vikářem. V roce 2017 byl jmenován pomocným biskupem olomouckým a po odchodu Jana Graubnera do Prahy byl v roce 2022 zvolen administrátorem arcidiecéze.

Jako prozatímní správce arcidiecéze se ujal i funkce velkého kancléře CMTF UP, který je garantem fakulty z církevního hlediska a mimo jiné zprostředkovává komunikaci s Kongregací pro katolickou výchovu v Římě. Je také členem Vědecké rady CMTF UP.

S láskou k poznání. Tento slogan bude provázet Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty UP, během celého roku 2024. Jedná se o ústřední motiv nového pevnostního videoklipu s hudbou Jana P. Muchowa a také podtitul akce Láska je věda, která se koná od 17. do 18. února ve všech expozicích science centra. Jeho tým zve na řadu programových novinek a chce pokračovat v úspěšném trendu stoupající návštěvnosti.

Pevnost poznání rozšířila své aktivity do nedaleké budovy Vědeckotechnického parku UP Envelopa Hub, kde vznikla moderní laboratoř UP_LAB. Tam se budou konat workshopy a kreativní dílny zaměřené na moderní technologie jako například 3D tisk, virtuální realitu nebo robotiku. „Zájem o naše doprovodné aktivity ze strany veřejnosti narostl, a proto jsme se rozhodli vytvořit další prostor pro vzdělávání. Stejně tak budeme v průběhu roku organizovat oblíbené popularizační akce zaměřené na různé vědecké oblasti,“ popsal plány Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání. 

Zamilujte se do vědy! 

První akcí bude Láska je věda o víkendu 17. a 18. února. Malí i velcí zjistí, co se děje v mozku zamilovaných, podle čeho si zvířata vybírají svého partnera nebo jak funguje přístroj na detekci lásky. Chybět nebude ani program ve vědeckých dílnách, na který si zájemci mohou koupit kombinovanou vstupenku. Za zvýhodněnou cenu 140 korun dostanou program v laboratoři, vědecké dílně i planetáriu. 

V expozici Do historie! vznikne kavárna

A protože láska prochází žaludkem, v expozici zaměřené na historii vznikne nová kavárna. Občerství se v ní každý, koho v otevírací době science centra cesta za poznáním náležitě unaví. „Jsem rád, že se po tolika průtazích, zapříčiněných nejdříve covidem a poté několika koly výběrových řízení, podařilo dotáhnout projekt do úspěšného konce. Začneme pozvolna – výběrovou kávou a kvalitními pochutinami. Postupně chceme sortiment rozšiřovat,“ prozradil ředitel centra Matěj Dostálek. 

Nový videoklip podtrhuje emoce 

Pevnost poznání má nově také umělecký videoklip, který ukazuje, co všechno se dá zažít v interaktivních expozicích. „Chtěli jsme podtrhnout emoce, které jsou s budovou spojené. Muselo to být osobní a autentické, proto Pevnost poznání celý spot koprodukovala společně s olomouckou produkcí StoryFactory,“ doplnil Dostálek. Spot je zakončen sloganem „S láskou k poznání“. Film doprovází originální hudba Jana P. Muchowa, který je známým autorem muziky k řadě českých filmů. 

Do Centra popularizace PřF UP přišlo loni 106 029 platících návštěvníků. To je oproti roku 2022 nárůst přibližně o 5 procent. Pevnost poznání sídlí v unikátně zrekonstruované, památkově chráněné budově velkého dělostřeleckého skladu z roku 1857. Prostřednictvím expozic, dílen, laboratoře a digitálního planetária zde zaměstnanci a studenti univerzity zábavnou a hravou formou přibližují dětem i dospělým vědecké poznatky i historická fakta.

S láskou k poznání. Tento slogan bude provázet Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty UP, během celého roku 2024. Jedná se o ústřední motiv nového pevnostního videoklipu s hudbou Jana P. Muchowa a také podtitul akce Láska je věda, která se koná od 17. do 18. února ve všech expozicích science centra. Jeho tým zve na řadu programových novinek a chce pokračovat v úspěšném trendu stoupající návštěvnosti.

Pevnost poznání rozšířila své aktivity do nedaleké budovy Vědeckotechnického parku UP Envelopa Hub, kde vznikla moderní laboratoř UP_LAB. Tam se budou konat workshopy a kreativní dílny zaměřené na moderní technologie jako například 3D tisk, virtuální realitu nebo robotiku. „Zájem o naše doprovodné aktivity ze strany veřejnosti narostl, a proto jsme se rozhodli vytvořit další prostor pro vzdělávání. Stejně tak budeme v průběhu roku organizovat oblíbené popularizační akce zaměřené na různé vědecké oblasti,“ popsal plány Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání. 

Zamilujte se do vědy! 

První akcí bude Láska je věda o víkendu 17. a 18. února. Malí i velcí zjistí, co se děje v mozku zamilovaných, podle čeho si zvířata vybírají svého partnera nebo jak funguje přístroj na detekci lásky. Chybět nebude ani program ve vědeckých dílnách, na který si zájemci mohou koupit kombinovanou vstupenku. Za zvýhodněnou cenu 140 korun dostanou program v laboratoři, vědecké dílně i planetáriu. 

V expozici Do historie! vznikne kavárna

A protože láska prochází žaludkem, v expozici zaměřené na historii vznikne nová kavárna. Občerství se v ní každý, koho v otevírací době science centra cesta za poznáním náležitě unaví. „Jsem rád, že se po tolika průtazích, zapříčiněných nejdříve covidem a poté několika koly výběrových řízení, podařilo dotáhnout projekt do úspěšného konce. Začneme pozvolna – výběrovou kávou a kvalitními pochutinami. Postupně chceme sortiment rozšiřovat,“ prozradil ředitel centra Matěj Dostálek. 

Nový videoklip podtrhuje emoce 

Pevnost poznání má nově také umělecký videoklip, který ukazuje, co všechno se dá zažít v interaktivních expozicích. „Chtěli jsme podtrhnout emoce, které jsou s budovou spojené. Muselo to být osobní a autentické, proto Pevnost poznání celý spot koprodukovala společně s olomouckou produkcí StoryFactory,“ doplnil Dostálek. Spot je zakončen sloganem „S láskou k poznání“. Film doprovází originální hudba Jana P. Muchowa, který je známým autorem muziky k řadě českých filmů. 

Do Centra popularizace PřF UP přišlo loni 106 029 platících návštěvníků. To je oproti roku 2022 nárůst přibližně o 5 procent. Pevnost poznání sídlí v unikátně zrekonstruované, památkově chráněné budově velkého dělostřeleckého skladu z roku 1857. Prostřednictvím expozic, dílen, laboratoře a digitálního planetária zde zaměstnanci a studenti univerzity zábavnou a hravou formou přibližují dětem i dospělým vědecké poznatky i historická fakta.

Ve své historii poprvé zvolí ochránce práv Pedagogická fakulta Univerzity Palackého. Elektronické volby se uskuteční od 2. do 7. dubna.

S cílem zajistit bezpečné, vstřícné a spravedlivé prostředí pro členy akademické obce i ostatní zaměstnance zřídila institut ochránce práv také Pedagogická fakulta UP.

„Je pro nás důležité, abychom žili a pracovali v prostředí, kde se pěstuje kolegiální spolupráce a studenti i zaměstnanci fakulty se navzájem respektují. Nelze však vyloučit, že v rámci často složité interakce tisíců osob mohou nastat situace, v nichž se některý z účastníků daného vztahu může cítit poškozen na svých právech. Institut ochránce práv je jedním z řady opatření, která činí fakulta v úsilí o zajištění rovných příležitostí. Věřím, že historicky první proces volby ochránců práv na naší fakultě a jejich první funkční období nám umožní dále zlepšovat pracovní a studijní prostředí fakulty,“ uvedl Jan Michalík, proděkan pro legislativu, organizaci a rozvoj PdF UP. 

Funkci ochránce práv této fakulty mají zastávat dvě osoby, vždy muž a žena. Návrh na kandidáty může od 12. února do 4. března podat každý člen akademické obce i více navrhovatelů společně, a to v písemné podobě Akademickému senátu PdF UP. Elektronické volby se uskuteční od 2. do 7. dubna. První dva kandidáty s funkčním obdobím od 1. května 2024 do 30. dubna 2026 by měl děkan fakulty jmenovat do 24. dubna.

Pravidla fungování institutu ochránce práv na PdF UP byla stanovena nově vzniklou normou. Platí, že primárně je činnost ochránců práv na Pedagogické fakultě UP zaměřena na monitoring, podporu a řešení práv studentů. Do doby ustavení institutu ochránce s působností pro zaměstnance Univerzity Palackého bude fakultní ochránce práv pracovat i ve prospěch zaměstnanců. Kandidáty mohou navrhovat, zúčastnit se voleb a mohou být i členy příslušné komise také zaměstnanci z řad technicko-hospodářských pracovníků, a to do doby zřízení institutu s působností pro zaměstnance UP. Více v příslušné normě zde.

Ve své historii poprvé zvolí ochránce práv Pedagogická fakulta Univerzity Palackého. Elektronické volby se uskuteční od 2. do 7. dubna.

S cílem zajistit bezpečné, vstřícné a spravedlivé prostředí pro členy akademické obce i ostatní zaměstnance zřídila institut ochránce práv také Pedagogická fakulta UP.

„Je pro nás důležité, abychom žili a pracovali v prostředí, kde se pěstuje kolegiální spolupráce a studenti i zaměstnanci fakulty se navzájem respektují. Nelze však vyloučit, že v rámci často složité interakce tisíců osob mohou nastat situace, v nichž se některý z účastníků daného vztahu může cítit poškozen na svých právech. Institut ochránce práv je jedním z řady opatření, která činí fakulta v úsilí o zajištění rovných příležitostí. Věřím, že historicky první proces volby ochránců práv na naší fakultě a jejich první funkční období nám umožní dále zlepšovat pracovní a studijní prostředí fakulty,“ uvedl Jan Michalík, proděkan pro legislativu, organizaci a rozvoj PdF UP. 

Funkci ochránce práv této fakulty mají zastávat dvě osoby, vždy muž a žena. Návrh na kandidáty může od 12. února do 4. března podat každý člen akademické obce i více navrhovatelů společně, a to v písemné podobě Akademickému senátu PdF UP. Elektronické volby se uskuteční od 2. do 7. dubna. První dva kandidáty s funkčním obdobím od 1. května 2024 do 30. dubna 2026 by měl děkan fakulty jmenovat do 24. dubna.

Pravidla fungování institutu ochránce práv na PdF UP byla stanovena nově vzniklou normou. Platí, že primárně je činnost ochránců práv na Pedagogické fakultě UP zaměřena na monitoring, podporu a řešení práv studentů. Do doby ustavení institutu ochránce s působností pro zaměstnance Univerzity Palackého bude fakultní ochránce práv pracovat i ve prospěch zaměstnanců. Kandidáty mohou navrhovat, zúčastnit se voleb a mohou být i členy příslušné komise také zaměstnanci z řad technicko-hospodářských pracovníků, a to do doby zřízení institutu s působností pro zaměstnance UP. Více v příslušné normě zde.

V pondělí 19. února startuje na Univerzitě Palackého Akademický týden. Jeho pomyslným vrcholem bude v pátek 23. února Reprezentační ples UP. K poslechu, ale především k tanci zahraje z televizních obrazovek známý Moondance Orchestra Martina Kumžáka, těšit se můžete na taneční workshop, originální módní přehlídku, bohaté občerstvení, tombolu a dobrou zábavu do nočních hodin. Prostory hotelu NH Collection Congress Olomouc se otevřou v 18:30 hodin, oficiální zahájení plesu bude v 19:30 hodin. Vstupenky jsou v prodeji na stránkách www.ples.upol.cz.

„Univerzitní ples patří už tradičně mezi nejoblíbenější společenské akce olomoucké plesové sezony. Loni jsme úspěšně obnovili tradici plesů po nucené covidové přestávce a já pevně věřím, že si naši studenti, zaměstnanci i další hosté užijí také letošní plesové veselí. Zvláště když mu opět dodá lesku bezesporu nejlepší taneční orchestr, jaký v současnosti na české hudební scéně máme. Jsem také moc rád, že se na programu plesu podíleli a během večera se na pódiu představí naši studenti a absolventi,“ uvedl rektor Univerzity Palackého v Olomouci Martin Procházka.

Populární Moondance Orchestra Martina Kumžáka bude na hlavním pódiu v sále Evropa hrát od začátku večera až do jedné hodiny po půlnoci. „Je skvělé, že se nám znovu podařilo zajistit vystoupení orchestru na našem plese, protože patří u nás k těm nejžádanějším. Jeho kvality oceňují už řadu let účastníci i příznivci televizní soutěže StarDance,“ upozornila za organizátory vedoucí Oddělení univerzitních akcí UP Vladimíra Sedláčková. Se správnými tanečními kroky a figurami poradí tanečníci z Akademik sport centra a Univerzity třetího věku, kteří pro zájemce povedou na plese svůj workshop. V průběhu večera vystoupí rovněž kouzelník Karel Pomahač s ukázkami moderní magie a ručně malované svatební šaty od studentek Univerzity Palackého Barbory Kuldové a Karolíny Rajnohové, majitelky studia DreamsEden.

Reprezentačním plesem bude provázet členka činohry Moravského divadla Olomouc, herečka a zpěvačka Natálie Tichánková. „Mám velkou radost, že jsem byla opět oslovena k moderaci plesu Univerzity Palackého. Loňský ples byl pro mě krásným zážitkem, setkala jsem se spoustou zajímavých lidí a kolegů a v pauzách mezi moderací jsem si ještě stihla odskočit protancovat střevíce. Věřím, že letošní ročník bude neméně zábavný,“ řekla Natálie Tichánková.

Hlavní program se bude odehrávat v sále Evropa. Plesoví hosté, kteří do tohoto sálu již neseženou vstupenky nebo kteří vyhledávají klidnější místo pro konverzaci, mohou využít posezení v sousedních sálech Ventana a Madrid. Do hlavního sálu se mohou kdykoliv přesunout a zatančit si či zhlédnout doprovodný program. K poslechu bude v sále Ventana hrát skladatel, muzikant a pedagog na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP Filip Tailor. Těm, kteří si zakoupí vstupenky do restaurace Sal de Mar v přízemí hotelu, zahraje do noty a do tance Cimbal Hell Band. „V repertoáru mají nejen krásné lidovky, ale i úpravy popových a rockových hitů,“ zmínila Nikola Zamcová z oddělení univerzitních akcí. Hudba bude znít i ve foyeru hotelu. „V přestávkách mezi vystoupeními Moondance Orchestra si návštěvníci plesu mohou poslechnout kapelu Uno Trio, které hraje akustické coververze známých písniček českých i světových interpretů,“ doplnila za organizátory plesu její kolegyně Nikola Domluvilová.

Vstupenky na Reprezentační ples UP lze zakoupit online na webu www.ples.upol.cz. V ceně je zahrnut welcome drink a občerstvení formou bohatého rautu, kde najdete vše od ovocných knedlíků po půlnoční guláš na posilněnou.