Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP

Přihlásit se k odběru zdroj Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP
Online zpravodajství Univerzity Palackého v Olomouci
Aktualizace: 1 hodina 11 min zpět

Vlastivědné muzeum představuje univerzitu. Zajděte na výstavu

St, 27/12/2023 - 08:00

Hned dvě výstavy současně připravilo k 450. výročí olomoucké univerzity Vlastivědné muzeum v Olomouci. Návštěvníci si mohou prohlédnout unikátní exponáty, k nimž patří barokní portréty zakladatelů a donátorů univerzity nebo původní i současná žezla včetně jednoho zapůjčeného z univerzity v rakouském Innsbrucku. Obě výstavy jsou v muzeu k vidění až do 11. února příštího roku a na jejich přípravě se podílela UP.

Výstava Chrám moudrosti, jezuitská univerzita v Olomouci 1573–1773 připomíná návštěvníkům dávno zapomenutý příběh dialogu mezi vědou a náboženstvím. Představuje olomoucké vysoké učení v jeho prvních dvou stoletích existence, kdy výuka, správa i vedení univerzity byly plně v rukou jezuitů, dynamického a progresivního řeholního společenství.

Jedna univerzita a dvě výstavy

Olomoucká univerzita se během 16.–18. století řadila vedle Štýrského Hradce, Bambergu, Dillingenu či Osnabrücku k autonomním jezuitským univerzitám a od svého založení roku 1573 se stala součástí globální sítě jezuitského katolického univerza zahrnujícího v období raného novověku kromě Evropy též Asii nebo Latinskou Ameriku. Důraz na internacionalizaci, důsledné zavádění latiny jako jazyka vzájemné komunikace a propracovaná organizační struktura a hierarchie vytvořily z jezuitských kolejí důmyslnou sociální síť raně novověké společnosti. Studenti se zde měli možnost setkat s pedagogy ze Španělska, Itálie, Polska nebo Německa. Univerzita byla od svého založení úzce propojena se samotnou jezuitskou kolejí a stala se tak symbolicky součástí říše, nad níž slunce nezapadá.

Hledání způsobu, jak důležitý milník dějin univerzity i celého města oslavit, začalo zhruba před jedním rokem. Vznikly tak dvě výstavy, z nichž jedna pod názvem Chrám moudrosti představuje počátky univerzity, druhá, pojmenovaná Symboly moudrosti, prezentuje třináct historických i současných žezel olomoucké univerzity. „Obě výstavy jsou jedním z vrcholů letošních oslav 450 let olomoucké univerzity. Díky patří všem, kteří se na přípravě důstojné prezentace k historii naší alma mater podíleli. Jsem moc ráda, že se podařilo dát dohromady unikátní exponáty a předvést je tak, aby zaujaly nejen širokou veřejnost, ale i návštěvníky z univerzity samotné. Je to mimořádná příležitost seznámit se netradičně s institucí, která je už od doby renesance neodmyslitelnou součástí města Olomouce,“ uvedla Andrea Hanáčková, prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti UP.

Fotogalerii z vernisáže výstav najdete zde.

Od počátku bylo zřejmé, že z prostorových důvodů nebude možné připravit výstavu zohledňující všechny historické fáze vývoje zdejšího vysokého učení, a proto se kurátoři výstavy, Filip Hradil a Zdeněk Orlita, rozhodli představit jen nejstarší období univerzitních dějin, a to jezuitskou univerzitu v letech 1573–1773. Pozornost pak v rámci zmíněného období soustředili na samotný jezuitský řád, olomoucké univerzitní studenty, profesory, dobrodince či insignie. „V roce čtyřstého výročí přenesení ostatků svaté Pavlíny, patronky města Olomouce, do univerzitního kostela Panny Marie Sněžné, jsme nemohli opomenout ani toto téma. Kult svaté Pavlíny významným způsobem propojoval zdejší jezuitskou komunitu a studenty s městem a jeho obyvateli,“ vysvětlil Filip Hradil, kurátor výstavy.

Originální „illuminárium“

Sál Václava III., ve kterém výstava je instalována, není tradičním expozičním prostorem muzea. Primárně se jedná o přednáškový sál, který bylo nutné využít z důvodu počínající rekonstrukce největšího muzejního sálu sv. Kláry. „Vnímali jsme to jako výzvu. Z přednáškového sálu jsme navrhli vytvořit prostor odkazující svou podobou na dnes již neexistující barokní univerzitní aulu, v níž se po stranách nacházely zavěšené obrazy dobrodinců olomouckého vysokého učení,“ popsal Zdeněk Orlita, druhý kurátor. Součástí výstavy je také v její centrální části umístěné „illuminárium“. Kruhový objekt, v němž se na vnitřní stěnu promítají jména rektorů jezuitské univerzity s datem vročení jejich úřadu.

Výstava návštěvníkům nabízí několik desítek rozmanitých exponátů spojených s dějinami vysokého učení. K nejcennějším z nich patří párové glóby ze sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci, které tvořily součást knihovny jezuitské akademie. K vizuálně atraktivním exponátům bezesporu patří rozměrné grafické listy, tzv. univerzitní teze, vydávané u příležitostí závěrečných disputací kandidátů akademických gradů, nebo také tři starobylá olomoucká univerzitní žezla.

Symboly moudrosti

Vystavit cenné doklady z bohaté historie olomoucké univerzity by nebylo možné bez vstřícnosti řady paměťových institucí, které je dnes uchovávají, jako jsou Vědecká knihovna Olomouc, olomoucká pobočka Zemského archivu v Opavě, Moravský zemský archiv v Brně nebo olomoucké pracoviště Národního památkového ústavu. V roli nejdůležitějších zapůjčitelů se ovšem přirozeně ocitla Univerzita Palackého v Olomouci spolu s univerzitou v rakouském Innsbrucku, odkud je zapůjčeno unikátní prozatímní (též nouzové) žezlo právnicko-politické fakulty. 

Určitý prolog výstavy Chrám moudrosti, jezuitská univerzita v Olomouci 1573–1773 představuje druhá, menší výstava Symboly moudrosti, třináct žezel olomoucké univerzity. Ta komorním způsobem prezentuje na podsvícených panelech nově zdokumentovaná žezla rektora a jednotlivých fakult olomouckého vysokého učení, a to jak ta historická, která jsou dnes v držení Univerzity Innsbruck, tak ta aktuálně používaná, vzniklá v éře moderní Univerzity Palackého. K této výstavě připravilo Vydavatelství Univerzity Palackého stručný katalog s fotografiemi třinácti žezel a rektorských a děkanských řetězů.

„Budeme rádi, když po zhlédnutí obou našich výstavních počinů dospějí návštěvníci k pocitu hrdosti, že žijí či pracují ve městě, jehož dějiny již po 450 let spoluvytvářejí univerzitní studenti se svými profesory, kteří svým dílem šíří věhlas tohoto města daleko za jeho hranice,“ doplnil Jakub Ráliš, ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci. Obě výstavy budou k vidění do 11. února 2024.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vedení UP informuje o aktuálních krocích v souvislosti s tragickými událostmi v Praze

Pá, 22/12/2023 - 11:15

Tragické události na filozofické fakultě v Praze silně otřásly také naší akademickou obcí. Bezprostředně po zveřejnění prvních informací jsme partnerské Univerzitě Karlově vyjádřili účast a podporu.

Rektor Martin Procházka jednal včera do nočních hodin s dalšími členy České konference rektorů, dnes ráno se sešel s některými členy vedení UP. Mluvili o možných bezpečnostních opatřeních.

V nejbližších dnech chceme všem zaměstnancům a studentům zaslat desatero bezpečného chování a v dalších týdnech a měsících pokračovat ve školeních pro celou akademickou obec, jak se chovat v podobných krizových situacích. Do naší univerzitní aplikace (UPlikace) jsme prakticky přes noc přidali funkcionalitu, která umožní informovat její uživatele o mimořádné události. V případě nebezpečí můžeme tímto způsobem oslovit až 21 tisíc uživatelů. Máme také vypracovány seznamy kontaktních osob pro případ krize.

Dnes ráno kontaktoval rektor Martin Procházka krajské vedení Policie ČR a také olomouckou městskou policii. Podle dohody budou posíleny hlídky u univerzitních objektů, kterých je ve městě bezmála sedmdesát. Univerzita bude policii informovat o plánovaných akcích, kterých by se měl účastnit větší počet osob.

Prostory Univerzity Palackého jsou v tuto chvíli uzavřené, na dnešek bylo plánované volno, které pan rektor vyhlásil už dříve. V příštím týdnu máme na univerzitě pouze dva pracovní dny, většina zaměstnanců si vybírá dovolenou, provoz by tedy měl být minimální.

Ještě včera večer vzniklo vedle vstupu do univerzitní knihovny u naší filozofické fakulty pietní místo, kam mohou lidé přinést svíčku nebo květiny. Na 10. ledna je v kostele Panny Marie Sněžné plánovaná mše, kterou chce akademická obec vyjádřit soustrast rodinám všech obětí střelby na univerzitní půdě. Univerzita Palackého se také připojí ke sbírce, kterou vyhlásila Česká konference rektorů.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Uctění památky obětí

Čt, 21/12/2023 - 22:29

Zástupci vedení Univerzity Palackého, děkani a proděkani fakult, členové akademického senátu zapálili svíčky k uctění památky obětí dnešní střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Symbolické pietní místo vzniklo vedle vstupu do Knihovny UP hned naproti budově Filozofické fakulty UP v olomoucké Křížkovského ulici. Vyjádření UP najdete zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Prohlášení České konference rektorů k tragické události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

Čt, 21/12/2023 - 21:50

Česká konference rektorů je silně otřesena strašlivou tragédií, která se dnes odehrála na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Tento čin je v naší zemi naprosto bezprecedentní. S hlubokým zármutkem vyjadřujeme upřímnou soustrast a účast rodinám, kamarádům i spolužákům obětí a raněných, zaměstnancům i vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Postupně se dozvídáme okolnosti a stěží nacházíme slova pro tak otřesný čin. Všichni jsme v duchu s Vámi.

V Praze dne 21. prosince 2023
za Českou konferenci rektorů
doc. PhDr. Ingeborg Radok Žádná
místopředsedkyně pro vnější záležitosti

Kategorie: Novinky z PřF a UP

UP vyjádřila podporu a účast po střelbě na pražské univerzitě

Čt, 21/12/2023 - 16:11

S velkým znepokojením sledujeme na Univerzitě Palackého v Olomouci tragické události, které se přímo dotýkají naší partnerské Univerzity Karlovy v Praze a její filozofické fakulty.

Cítíme s rodinami všech mrtvých i zraněných a intenzivně na ně myslíme v tomto obzvláště citlivém předvánočním období. Rektorce UK Mileně Králíčkové jsem bezprostředně po prvních zprávách o střelbě v prostorách pražské filozofické fakulty vyjádřil naši podporu a účast. Univerzita Palackého dnes své budovy uzavřela, na pátek 22. prosince jsem už dříve vypsal pro celou akademickou obec rektorské volno. Naši studenti i zaměstnanci už by tak v drtivé většině případů měli být doma se svými blízkými.

Martin Procházka, rektor UP

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vědci z katedry fyzikální chemie vytvořili novou verzi databáze proteinových tunelů ChannelsDB 2.

Čt, 21/12/2023 - 13:00

Výrazné inovace a zlepšení v oblasti výzkumu vnitřního uspořádání proteinů umožní rozšířená verze databáze proteinových kanálů ChannelsDB 2.0, kterou vytvořil vědci z katedry fyzikální chemie přírodovědecké fakulty ve spolupráci s kolegy z Brna. Nová verze databáze, která je dostupná na webové adrese byla rozšířena o struktury předpovězené umělou inteligencí a následně analyzované pomocí algoritmů pro výpočet proteinových kanálů MOLE a CAVER. Aktualizovaná databáze ChannelsDB 2.0 tak rozšířila množství známých proteinových tunelů více než čtyřikrát oproti předchozí verzi. Rozšířenou databázi olomoučtí a brněnští vědci prezentovali v prestižním časopise Nucleic Acids Research.

Proteiny jsou základními stavebními bloky buněk a hrají klíčovou roli v mnoha biologických procesech. Aktivní místa proteinů jsou překvapivě často uvnitř struktury a s okolím jsou spojena prostřednictvím tunelů, pórů či kanálů. Výzkum tunelů tak může sehrát důležitou roli při snaze pochopit, které malé molekuly s proteiny budou interagovat a jak, což představuje klíčovou oblast vědeckého bádání. 

Databáze ChannelsDB tato “tunelová” data schraňuje a prostřednictvím napojení na Protein Databank Europe je nepostradatelným nástrojem pro vědecký výzkum vlivu tunelů v oblasti biomakromolekul a proteinových struktur. „Databáze poskytuje komplexní informace o možných aktivních místech a přístupových cestách, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv a terapeutických přístupů,“ upozornil Karel Berka z katedry fyzikální chemie.

Pro každý tunel je v databázi dostupná jeho vizualizace v proteinové struktuře a také 2D zobrazení jeho průřezu, pomocí kterého jsou zobrazeny poloměry kanálu. „Podstatnou informací, kterou ChannelsDB zobrazuje, jsou aminokyseliny v okolí tunelů a fyzikálně chemické vlastnosti tunelu. Mezi ty patří hydrofobicita, polarita, hydropatie, mutabilita, náboj, a poloměr,“ uvedl Václav Bazgier z katedry fyzikální chemie.

ChannelsDB 2.0 je rozšířená varianta předešlé verze databáze, která již zaznamenala významný posun ve zkoumání struktury proteinů a jejich schopností přenášet malé molekuly. Nová verze se může pochlubit více než dvojnásobným nárůstem zkoumaných unikátních struktur, přičemž důraz je kladen na jednotlivé skupiny tunelů, které se odlišují podle startovacího bodu a aktivního místa. „Tyto skupiny zahrnují anotované kanály z literatury, kanály obsahující aktivní místo z databáze Catalytic Site Atlas, kanály spojené s kofaktory a póry,“ řekl Karel Berka.

Nově byly do databáze přidány skupiny napočítané na cognate ligandech a ve strukturách složených prostřednictvím umělé inteligence. Tyto nové skupiny byly vypočítány pomocí algoritmu MOLE a CAVER. „Klíčovou novinkou je možnost porovnávat výsledky dvou algoritmů - dlouhodobě využívaného MOLE i nově přidaného algoritmu CAVER. Tato inovace přináší vědcům možnost detailního srovnání výsledků a nahlédnutí do aktivních míst v proteinových strukturách s větší přesností,“ dodala Anna Špačková z katedry fyzikální chemie.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Děkan právnické fakulty ocenil šest akademiků za excelentní tvůrčí činnost, dva za vzdělávací činnost

Čt, 21/12/2023 - 08:30

Děkan právnické fakulty Václav Stehlík oceňoval akademické pracovníky za rok 2023. Za excelentní výsledky v tvůrčí činnosti si cenu převzalo šest zaměstnanců fakulty, dva vyučující získali uznání děkana za vzdělávací činnost.

O ocenění rozhodl děkan na základě doporučení hodnoticích komisí tvořených členy akademické obce.

Za excelentní vědu

Nominace na Cenu děkana PF UP v Olomouci za excelentní výsledky v tvůrčí činnosti posuzovala fakultní Komise pro ediční činnost a kvalitu výzkumu. S přihlédnutím k jejímu doporučení děkan fakulty rozhodl udělit cenu šesti autorům za čtyři vědecké publikace.

Za spolueditorství a spoluautorství komentáře Listina základních práv a svobod ji převzali Michal Bartoň, Marian Kokeš a Martin Kopa, tým z katedry ústavního práva. Lenka Holá z katedry politologie a společenských věd byla oceněna za spolueditorství a spoluautorství knihy Mediation in the Reflection of Law and Society: European Perspectives, Ondrej Hamuľák z katedry mezinárodního a evropského práva za spolueditorství a spoluautorství knihy Digital Development of the European Union. Uspěla také Olga Rosenkranzová z katedry teorie práva a právních dějin, které vyšla kniha Lidská důstojnost – právně teoretická a filozofická perspektiva. „Gratuluji vám a děkuji za produkci takto kvalitních vědeckých výstupů. Přeji vám, ať se vám vaše vědecká práce dál daří,“ řekl oceněným děkan.

Za vzdělávací činnost

Vedení fakulty oceňuje akademiky i za pedagogickou činnost. Na Čestné uznání děkana PF UP za vzdělávací činnost bylo letos navrženo devět osobností, které nominovali studenti i akademici. Návrhy posuzovala speciálně sestavená komise. Děkan poté rozhodl, že laureáti za rok 2023 budou dva.

Čestné uznání převzali Kamila Bubelová, vedoucí katedry teorie práva a právních dějin a Filip Melzer z katedry soukromého práva a civilního procesu. Oba navíc letos byli nominovaní hned dvakrát. Nominující u Kamily Bubelové vyzdvihli mimo jiné nadšení učit, výjimečný přístup, její výuku označili za odborně fundovanou a systematickou, ale také zábavnou. U Filipa Melzera si například váží, že u studentů podporuje schopnost formulovat vlastní názory podložené relevantními argumenty, vysokých pedagogických nároků, profesionálního a vstřícného přístupu nebo aktuálností probíraných témat. „Je velmi příjemné slyšet chválu na vaši výuku. Děkuji vám za vaši pedagogickou činnost a za to, že působíte právě na naší fakultě,“ zaznělo od Václava Stehlíka.

S tím, že poděkování patří všem nominovaným – Monice Horákové, Veronice Tomoszkové, Slavomíru Hallovi, Danielu Pospíšilovi, Jakubu Spáčilovi, Maximu Tomoszkovi a Filipu Ščerbovi.

Oba typy ocenění pro akademické pracovníky PF UP zavedl děkan Václav Stehlík se svým nástupem do funkce. Jejich statut upravují vnitřní fakultní normy.

Laureáti za rok 2023 (řazeno abecedně)

Cena děkana PF UP v Olomouci za excelentní výsledky
doc. JUDr. Michal Bartoň, Ph.D. | Listina základních práv a svobod (za spolueditorství a spoluautorství)
JUDr. Ondrej Hamuľák, Ph.D. | Digital Development of the European Union (za spolueditorství a spoluautorství)
doc. PhDr. Lenka Holá, Ph.D. | Mediation in the Reflection of Law and Society: European Perspectives (za spolueditorství a spoluautorství)
JUDr. Bc. Marian Kokeš, Ph.D. | Listina základních práv a svobod (za spolueditorství a spoluautorství)
JUDr. Martin Kopa, Ph.D. | Listina základních práv a svobod (za spolueditorství a spoluautorství)
JUDr. Olga Rosenkranzová, Ph.D. | Lidská důstojnost – právně teoretická a filozofická perspektiva (za autorství)

Čestné uznání děkana PF UP za vzdělávací činnost
JUDr. Kamila Bubelová, Ph.D.
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M. Ph.D.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Matúš Šucha: Doprava je zvykové chování. Školám prospějí krytá stání pro kola a odměnit ty, co nesednou do auta

St, 20/12/2023 - 13:00

Jedním z témat projektu Unilead, největší společné snaze českých vysokých škol o udržitelnost, je i mobilita s co nejnižší uhlíkovou stopou. Matúš Šucha z katedry psychologie FF UP, který vede skupinu zaměřenou na toto téma, upřesňuje, že je to hlavně cyklistika, MHD nebo jednoduše chůze. Elektromobilitu sem nepočítá. Proč? I to se dozvíte z rozhovoru, který přinesl magazín vysokých škol Universitas.

„České univerzity jsou s ekologickou dopravou teprve na začátku, na rozdíl například od britských či německých. Tam fungují speciální celouniverzitní fondy, kam každé pracoviště přispívá peníze podle toho, kolik uhlíku cestování jeho lidí vytvořilo. Za tyto peníze se pak uhlíková stopa naopak snižuje,“ říká Šucha.

Jak se pozná univerzita, která se dobře stará o udržitelnou mobilitu?

Už na první pohled. Například podle toho, nakolik je okolí školy vlídné k aktivitám jako chůze, jízda na kole, na koloběžce a podobných prostředcích. Nebo jestli má škola aplikaci, která lidem doporučuje cesty a cyklostezky nebo způsob, jak se pohybovat mezi univerzitními budovami pomocí hromadné dopravy. V hlubším pohledu se to pozná podle toho, nakolik má udržitelnou mobilitu ukotvenou ve své koncepci. Univerzita by například měla mít dokument, který stanoví způsob cestování při služebních nebo studentských cestách. Měl by také určovat způsoby, kterými univerzita motivuje či nutí zaměstnance a studenty, aby využívali takový typ dopravy, který vytváří co nejmenší uhlíkovou stopu.

Máte na mysli jakousi celouniverzitní strategii mobility?

My tomu říkáme cestovní kodex. Je to dokument, který říká: pokud cestujete tam a tam a vaše cesta zabere tolik a tolik hodin, tak musíte použít vlak, ne letadlo. Nebo typicky: když se potřebuji dostat z Prahy do Berlína a cesta vlakem zabere čtyři nebo pět hodin, tedy přijatelný čas strávený na cestě, pak zaměstnanec musí použít vlak, nikoli letadlo. Ale tohle je jen takový základ. Když půjdeme ještě dále, zásadní je i to, jakým způsobem univerzita monitoruje uhlíkovou stopu ze své dopravy. Zákony v Česku to nevyžadují, a tak to standardně pracoviště nedělají. Je ale důležité motivovat jednotlivá pracoviště, aby v celouniverzitním srovnání vytvářela pokud možno co nejmenší uhlíkovou stopu. Třetím krokem pak jsou aktivity, s jejichž pomocí už vzniklou uhlíkovou stopu kompenzujeme. Příkladem může být celouniverzitní fond, do kterého za XY vyprodukovaných tun CO2 přispívají jednotlivá pracoviště peníze a z tohoto fondu se pak hradí různé jiné aktivity, které naopak uhlíkovou stopu snižují – například různé informační nebo preventivní kampaně, infrastruktura pro dojíždění na kole nebo příspěvek na cesty realizované udržitelným způsobem. V zásadě jde o to podpořit studenty a zaměstnance, aby do školy a do práce nejezdili autem, ale jinak.

Jak konkrétně je lze podpořit?

Pro cyklisty můžeme zajistit šatny a sprchy a kryté, zabezpečené úschovny kol. Prostě všemožně zapříčinit, aby lidé nedojížděli autem. Sem pak spadají také různé informační kampaně o udržitelné mobilitě.

Co z toho děláte vy na Univerzitě Palackého?

Cestovní kodex máme a je schválen jako náš strategický dokument. Vytváříme teď prováděcí předpis, který říká jednotlivým pracovištím, co konkrétně mají, a co nemají dělat. Také evidujeme, jak se vyvíjí dopravní chování našich studentů a zaměstnanců.

A jak se vyvíjí?

Pozitivně. Počet lidí, kteří k nám jezdí autem, se snižuje. Nutno ale říci, že velmi pozvolna, jsou to jednotky procent. Sledujeme to ale jen za poslední tři roky, takže ve vyhodnocování musí být člověk opatrný, je třeba mít data za delší dobu. Důležité ale je, že ta data máme a sledujeme. Dalším zásadním bodem je, že v rámci cestovních příkazů budeme monitorovat uhlíkovou stopu každé cesty. Doufám, že tohle se stane standardem všech vysokých škol v Česku. Je to důležité i vzhledem k zaměstnancům, tedy aby na první pohled viděli, že když udělají to a to, tak to bude mít takový a takový následek. U nás plánujeme, že uhlíkovou stopu své cesty uvidí přímo v cestovním příkazu. Následně by data měla být k dispozici na úrovni jednotlivých pracovišť, fakult i univerzit.

Jak vy osobně jezdíte do práce?

Dojíždím vlakem a následně ve městě jdu pěšky nebo tramvají, podle toho kolik mám času.

Jak na tom celkově jsou české vysoké školy s udržitelnou mobilitou? 

Jsou na začátku. Některé univerzity přemýšlejí a chystají se, zatím nic moc nedělají. A jsou univerzity, které již cestu k udržitelné mobilitě zahájily. Není zatím žádná, která by plně aplikovala všechno to, o čem jsem mluvil. Důležité ale je, že proces už začal, panuje shoda na tom, že tohle téma máme řešit, a věci se daly do pohybu.

Zaujal mě ten celouniverzitní fond pro udržitelnou mobilitu. Je v Česku vysoká škola, která by jej už měla?

Není. Tohle je skutečně už vyšší dívčí, je to krok na konci celého procesu. Nejdřív je třeba monitorovat současný stav a ukazovat lidem na škole, oč vlastně jde. Pak na základě těchto informací přimět zaměstnance a studenty, aby změnili své chování žádoucím způsobem. Úplně na konci pak je, že se nejen snažíme naše negativní dopady snižovat, ale to, co už vytvoříme, se snažíme kompenzovat. Až tady se pak dostáváme na nulu. My nechceme říkat zaměstnancům, že nemají cestovat. My jim říkáme: Cestujte, jak potřebujete, ale omezte cesty, které jsou zbytné. A pokud je cesta důležitá, zvolte takový prostředek, který nejméně zatíží životní prostředí. A to, čím ho zatížíte, pak následně kompenzujeme tím, že zaplatíme aktivity na snížení uhlíkové stopy. Takové je pořadí. To nejtěžší a nejkomplikovanější je pak přesvědčit vedení o užitečnosti těchto opatření a o tom, že je třeba zavést fondy a přimět pracoviště, aby do nich něco platila.

Co lidem brání sednout na kolo místo do auta?

Jsou to tři věci: na prvním místě je zvyk. Doprava je zvykové chování, jsme nějak naučeni. Nepřemýšlíme každé ráno nad tím, jak se dopravit do školy nebo do práce, máme jiné starosti. Druhým důvodem je pohodlí. Na jednoduché úrovni přemýšlení je sednout do auta a někam se odvézt nejpohodlnější. Ve finále to tak úplně není. Až po nějaké úvaze člověk zjistí, že může jet třeba na kole nebo v MHD, může si u toho číst nebo nad něčím přemýšlet, nemusí řešit parkování a většinou je to i levnější. Třetí věc je, že skutečně potřebujeme infrastrukturu a zázemí, které zajistí, že alternativa vůči autu je bezpečná a pohodlná. Měla by být levnější a neměla by být o mnoho časově náročnější. Potřebujeme vytvořit podmínky, aby alternativní typy dopravy byly atraktivní, a pak potřebujeme lidi přesvědčit, aby je vyzkoušeli a aby si na ně zvykli.

Jaké přesvědčovací kampaně jsou pro tento účel vhodné?

O kampaně a přesvědčování úplně nejde. Musíme si být jistí tím, že to, co lidem nabízíme, skutečně funguje. Že je to atraktivní, pohodlné a výhodné. Nejhorší, co můžeme udělat, je, že lidi začneme přesvědčovat, aby jezdili na kole nebo v MHD za situace, že autobus jede jednou za hodinu a v práci se po jízdě na kole nemají kde převléct. Oni to zkusí a řeknou si: nikdy víc. Musíme si být jisti, že je naše nabídka opravdu konkurenceschopná, to je první krok. Jaká pak bude informační kampaň, je už detail. Doporučujeme ovšem místo direktivního příkazu: „Jezděte na kole“ raději pozitivní motivaci: „Když pojedete na kole, ušetříte tím tolik a tolik emisí oproti autu.“ Nebo: „Místo individuální dopravy použijte sdílenou dopravu, například MHD. A pokud to nejde, tak auta sdílejte. A tady máte aplikaci, do které si naklikáte, kde bydlíte a kam se potřebujete dostat. Ukáže vám pak vhodnou cestu.“ Člověk se pro to třeba nadchne, a pokud mu to bude připadat užitečné, tak až začne hezké počasí, sedne na kolo a vyzkouší to. A v tu chvíli už se vytváří žádoucí zvyk.

Stojí udržitelná mobilita nějaké peníze navíc?

Krátkodobě ano, protože potřebujete investovat do infrastruktury. Pokud se bavíme o služebních cestách, pak často ta nejvíce udržitelná cesta není ta nejlevnější. Takže i to jsou přímé náklady navíc. Ovšem přínosy jsou větší a rozkládají se v dlouhodobém horizontu. Je férové si říct: „Děláme to proto, že je to důležité, že je to udržitelné a že tím šetříme životní prostředí a posilujeme zdraví zaměstnanců a studentů.“ Ale je nutné vědět, že nás to něco bude stát.

Na univerzitách působí různé věkové kategorie lidí – od studentů přes zaměstnance středního věku až po profesory seniorského věku. Řekl byste, že u mladých lidí má udržitelná mobilita větší ohlas než u těch starších?

Ne, to je spíš mýtus. Když už, tak bych řekl, že nejméně k ní inklinují lidé ve středním věku, kteří potřebují zařizovat spoustu věcí. Odvézt děti do školy, zároveň sebe dostat do práce. Pak rychle z práce jet za dětmi a odvézt je na kroužek, pak nakoupit a tak dále. Když to člověk chce všechno dostat do jednoho dne, tak si řekne, že bez auta nemá šanci. Starší lidé, kteří mají trochu více času a trochu větší nadhled, jsou vůči změně návyků mnohem otevřenější. A u mladých lidí je faktem, že jsou sice vychovávaní v duchu udržitelnosti, ale tak růžové to s nimi zase není. Nemůžeme o všech říct, že jsou stoprocentně eko a zanícení pro tohle téma.

Považujete elektromobily za udržitelnou dopravu?

Spíše ne. Pokud vedle sebe postavíme elektromobil a spalovací motor, elektro má sice některé výhody, ale zdaleka to není něco, co by řešilo palčivost celého problému. Minimálně dokud nebudeme na 80 či 90 procentech výroby energie z obnovitelných zdrojů (většina elektřiny vyrobené v ČR pochází z uhelných – 40,3 % – a jaderných –36,2 % – elektráren, pozn. red.), tak elektromobilita problém jen odsouvá z místa, kde auto jezdí, na místo, kde se elektřina vyrábí. Kromě toho problém automobilové dopravy nejsou jen emise, ale také to, že auta zabírají prostor, snižují fyzickou aktivitu lidí, vznikají dopravní nehody a tak dále. Nic z toho elektromobilita neřeší. Neřekl bych, že jsou elektromobily k ničemu, ale je to jen dílčí řešení, které problém jako celek nevymaže.

Jak budete nyní svoje doporučení mezi školami šířit? 

Potkáváme se s zástupci skupin pro udržitelnou dopravu jednotlivých univerzit, jež jsou do projektu Unilead zapojené. Dosud jsme diskutovali o tom, jaké vytvořit materiály, a nyní diskutujeme o tom, jak se komu daří je implementovat, v čem jsou potíže a jak si můžeme navzájem pomoci.

Jaké jsou tedy největší potíže vysokých škol při uvádění udržitelné dopravy do praxe?

Největší problém na školách je, že tuhle problematiku nevnímají jako prioritní. Je obtížné najít politickou a společenskou podporu tohoto tématu. Pohybuje se totiž v obrovské konkurenci jiných naléhavých témat, jako například nízké platy pedagogů, studenti, kteří nestudují, a mnoho dalších základních věcí. Dost často se univerzity potýkají s Národním akreditačním úřadem, který řekne, že něco se musí dělat nějak, vysokou školu to zatíží, ale nemá na výběr, prostě to musí splnit. Udržitelná mobilita je až někde vzadu, a pokud daná škola v tomto smyslu nic neudělá, nebude to pro ni mít žádné hmatatelné negativní důsledky. Naším úkolem tedy je zvyšovat povědomí o udržitelné mobilitě a zvyšovat aliance, které tuto oblast pomohou prosadit jako důležitý problém, jejž je potřeba řešit.

Jak udržitelnou mobilitu prosazují univerzity v zahraničí?

Naše doporučení v podstatě vycházejí právě z dobrých praxí zahraničních univerzit. Inspirovali jsme se na univerzitách v Anglii, v Německu a Rakousku, tam jsou s mobilitou zatím nejdále. To, co říkám, včetně kompenzací, fondů pro udržitelnou mobilitu a tak dále, tohle vše tam už funguje. A přesně tam bychom rádi dostali i české vysoké školy.

 

                                       

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Čtyřicet let žijí univerzitou, ale akademici to nejsou. Mezi prvními oceněnými je i manželský pár

St, 20/12/2023 - 08:32

Vedoucí studijního oddělení pedagogické fakulty i řidič z rektorátu jsou mezi prvními mimořádně oceněnými neakademickými pracujícími na Univerzitě Palackého. Rektor Martin Procházka včera osmnácti z nich slavnostně předal pamětní medaili.

Smyslem nově zavedeného ocenění je především vyzdvihnout nepostradatelnou roli technickohospodářských a dělnických profesí při podpoře vzdělávací a výzkumné činnosti univerzity a zároveň připomenout postavení Univerzity Palackého jako jednoho z největších zaměstnavatelů Olomouckého kraje.

„Možná máme někdy tendenci vnímat jejich práci jako samozřejmou, jsem ale přesvědčený, že bez přičinění těchto zaměstnanců by se univerzita neobešla. Je důležité si to připomínat. Věřím, že se nám podaří založit novou tradici a že vůči lidem pracujícím na těchto pozicích je to jasný vzkaz, že si naše univerzita jejich práce váží,“ řekl ke vzniku ocenění rektor UP Martin Procházka.

Své dva zástupce nominovaly fakulty, vysokoškolský ústav a rektorát včetně dalších univerzitních jednotek. Za pedagogickou fakultu byla jednou z oceněných vedoucí studijního oddělení Libuše Lysáková, která na univerzitě působí osmačtyřicátým rokem. Nezávisle byl rektorátem nominován i její manžel Jan Lysák, řidič Autoprovozu UP.

„Má první reakce byla – tak už mne dohnaly odpracované roky. Když jsem ve svých 19 letech vstupovala do pracovního procesu na Univerzitu Palackého, ani v tom nejdivočejším snu mě nenapadlo, že budu jako aktivní zaměstnankyně otevírat okénko s číslicí 48. Samozřejmě jsem oceněním velmi potěšena a není sporu o tom, že zvyšuje vnitřní motivaci k výkonu, sebevědomí i sebeúctu,“ uvedla Libuše Lysáková a dodala, že Univerzitu Palackého vnímá jako největšího a nejstaršího zaměstnavatele v Olomouckém regionu, ke kterému se může hrdě hlásit.

V nominacích hrála roli vysoká úroveň pracovního výkonu, profesionální a zodpovědný přístup k plnění pracovních úkolů, loajalita k univerzitnímu prostředí i osobnostní charakteristiky, které z vybraných pracovníků činí neodmyslitelnou součást jejich pracoviště i vzor pro kolegy.

„Ocenění obdrželi z rukou rektora pamětní medaili naší univerzity, drobné dárky z UPointu a finanční odměnu,“ řekla kvestorka UP Petra Jungová, pod niž spadá oddělení řízení lidských zdrojů UP, s tím, že se oceňování neakademických pracujících bude opakovat každoročně.

„Je naprosto skvělé, že vzniklo takovéto ocenění pro ‚neakademiky‘, které, pevně věřím, zakoření na UP i v dalších letech. Znám napříč univerzitou mnoho schopných, pracovitých, ochotných, zodpovědných a empatických kolegyň a kolegů, kterým bych toto ocenění velmi přála. A upřímně, jsem šťastná, že toto ocenění (nezávisle na mně) obdržel i můj manžel. Ten svou původní profesi automechanika spojil s UP v roce 1980. Později si na čas odskočil k jinému zaměstnavateli, aby záhy zjistil, že Univerzita Palackého byla ta správná volba, a vrátil se zpět,“ uzavřela Libuše Lysáková.

Seznam oceněných neakademických pracujících za rok 2023 (včetně argumentace nominující fakulty/jednotky)

Rektorát a ostatní jednotky UP:

Mgr. Helena Sedláčková — ředitelka Knihovny UP

Helena Sedláčková na univerzitní půdu vstoupila v roce 1999, prošla různými pozicemi od katalogizátorky přes vedoucí oddělení katalogizace až po ředitelku, kterou je od roku 2014. Knihovnám a knihovnictví zasvětila téměř celý svůj profesní život a za dobu jejího vedení se jí podařilo z Knihovny UP vytvořit určité komunitní centrum. Kromě rozsáhlých odborných znalostí je pro ni typická vysoká míra empatie jak vůči podřízeným, tak i vůči studentům. Neúnavně hledá možnosti, jak utvářet pozitivní pracovní prostředí a jak pozvednout fungování své knihovny s prioritou naplnit potřeby a přání studentů. Je aktivní v širší knihovnické komunitě a velmi ráda hledá inspiraci pro rozkvět knihovny také v zahraničí. Zejména díky paní ředitelce má UP moderní knihovnu pro 21. století.

Jan Lysák — řidič

Jan Lysák by se dal vystihnout dvěma slovy – řidič profesionál – a to „profesionál“ v každém smyslu tohoto slova. Řízení a auta jsou jeho celoživotním posláním, na UP působí s několika přestávkami bezmála 35 let. Spolehlivý, dochvilný, vždy ochotný, diskrétní a s citem pro vyhodnocení nálady a chuti ke konverzaci se svými pasažéry. Jako řidič je vysoce profesionální, zodpovědný za své cestující a jejich přepravu. Pokud řídí pan Lysák, nebojíte se v autě usnout, protože víte, že vás v pořádku dopraví kamkoliv.

Filozofická fakulta:

Ing. Kamila Večeřová — asistentka/sekretářka katedry anglistiky a amerikanistiky

Óda na Kamilu Večeřovou by vydala na ságu. Empatická víla, která ví, co člověk potřebuje, ještě dřív než on sám. Je laskavá a zachraňuje tonoucí z těch nejprekérnějších situací. Kolik ztracených studentů vděčí za svůj diplom právě jí, kolik roztržitých kolegů zachraňuje od administrativních přešlapů. Pracovitější a zodpovědnější duši nenajdete. Žádný úkol pro ni není moc malý ani moc velký; umí se hodit do kostýmku i vyhrnout si rukávy.

Lea Traplová — asistentka/sekretářka katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky

Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky se dynamicky proměňuje, některé jistoty však zůstávají. Tou největší je sekretářka Lea Traplová, která obětavě vytváří skvělé zázemí pro studenty i pedagogy. Její dosavadní patnáctileté působení na katedře přesahuje „běžnou“ agendu dané pracovní pozice; Lea nezřídka plní funkci poradce, analytika či psychologa. Její obrovské pracovní nasazení je obdivuhodné a množství pozitivní energie nezměrné. Když absolventi vzpomínají na studium, nikdy neopomenou zmínit Leu Traplovou.

Pedagogická fakulta:

Mgr. Libuše Lysáková — vedoucí studijního oddělení

Libuše Lysáková spojila svůj život s Univerzitou Palackého v Olomouci již v roce 1976. V září tohoto roku se stala pracovnicí rektorátu univerzity, kde působila několik let, poté se stala zaměstnankyní pedagogické fakulty — jíž zůstala věrná dodnes. Libuše Lysáková nastoupila na studijní oddělení fakulty, kde zprvu působila jako řadová studijní referentka. Krátce po sametové revoluci se ujala vedení tohoto klíčového oddělení fakulty a je to už více než třicet let, co na této náročné pozici působí. Za tu dobu prošly jejíma rukama tisíce, ba statisíce studujících. Jak sama říká, Univerzitě Palackého je věrná celý svůj život, lidé na fakultě jsou její druhou rodinou. Pedagogická fakulta by jí ráda vyslovila upřímné poděkování za věrnou a spolehlivou službu akademické obci pedagogické fakulty a za to, že byla vždy zárukou kvalitního fungování té nejdůležitější agendy.

Mgr. Emilie Petříková — asistentka děkana

Emilie Petříková spojila své působení s Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci v roce 1979. Během více než čtyř desetiletí strávených na Univerzitě Palackého a na její pedagogické fakultě zastávala různé pozice: byla zaměstnána např. jako referentka pro vědu a výzkum nebo v kanceláři akademického senátu fakulty; aktuálně působí jako asistentka děkana. Mimo to byla v předešlých letech angažována rovněž jako pracovnice Kanceláře Akademického senátu UP. Emilie Petříková věnovala fakultě celý svůj profesní život a vždy byla oporou všem, s nimiž spolupracovala: jak akademickým pracovníkům nebo funkcionářům, tak i studentům doktorského studia, jimž uměla vždy poradit a nasměrovat je. Svým sympatickým nadhledem a humorem dokázala řešit i náročné situace, které se někdy s akademickým životem pojí. Pedagogická fakulta by jí ráda vyslovila upřímné poděkování za vše, co pro akademickou obec vykonala.

Právnická fakulta:

Mgr. Eva Hrudníková — vedoucí oddělení komunikace, vnějších vztahů a konferenční podpory

Eva Hrudníková je srdcem i duší oddělení komunikace, vnějších vztahů a konferenční podpory Právnické fakulty Univerzity Palackého. Díky ní se oddělení rozvinulo z pouhé sekce komunikace se zaměstnanci na sebevědomé PR oddělení. Díky Evě má fakulta i okolí vždy povědomí o tom, co se na fakultě děje. Eva je srdcem každé akce, o které vždy napíše poutavý článek, který osloví každého. Pro každého, kdo ji na fakultě potká, má vždy připravený úsměv a vlídné slovo.

Marcela Mazuráková — ekonomka

Marcela Mazuráková pracuje jako referentka ekonomického oddělení Právnické fakulty Univerzity Palackého, které je její srdeční záležitostí. Je nepostradatelnou pravou rukou tajemníka fakulty, vždy připravená ochotně pomoci všem, kteří mají dotazy ohledně objednávek, faktur nebo účtování. Její přátelskost, ochota a pečlivost při kontrole účtování projektů znamená, že se můžeme spolehnout na to, že všechny finanční záležitosti jsou v naprostém pořádku.

Cyrilometodějská teologická fakulta:

Mgr. Edita Lukášová — studijní referentka

Edita Lukášová pracuje na fakultě od roku 2019, po celou dobu působí jako studijní referentka a věnuje se oblasti celoživotního vzdělávání, která se v posledních letech na fakultě dynamicky vyvíjela, a to také její zásluhou. Z předchozího zaměstnání si na fakultu přinesla zkušenosti ze sociální oblasti, které uplatňuje v trpělivém jednání s uchazeči o celoživotní vzdělávání i s našimi lektory. Jejím oblíbeným kurzem CŽV je Zvládání stresu.

Kamil Blahut — zámečník

Kamil Blahut pracuje na teologické fakultě od roku 2006. Jeho pracovní zařazení „údržba – zámečník“ vystihuje jen malou část jeho práce, kterou je pro fakultu schopen vykonávat. S jeho příchodem na fakultu jsme s překvapením zjistili, že když se na fakultě něco porouchá, často se to dá opravit ještě ten den. Jeho pracoviště je v podsvětí (tedy ve sklepě), ale objeví se vždy v pravý čas. 

Fakulta zdravotnických věd:

Ing. Alena Cholinská — vedoucí studijního oddělení

Alena Cholinská je vedoucí studijního oddělení FZV, kterou si bez ní nejen studenti, ale i akademici už jen těžko představují. Paní inženýrka hraje nepostradatelnou roli už od chvíle pouhého zájmu o studium na FZV, kdy na dnech otevřených dveří informuje o formálních náležitostech přihlášky a ochotně zodpovídá dotazy. V rámci předmětů k úvodu do studia předává další potřebné informace včetně názorných příkladů toho, jak se může studium zkomplikovat a co v takovém případě dělat. Pod jejíma rukama studijní oddělení vzkvétá a studenti vědí, že když se sem v případě problémů obrátí, tak jim někdo pomůže najít optimální řešení.

Ing. Markéta Nosková — asistentka administrativy Ústavu klinické rehabilitace

Markéta Nosková je součástí FZV od roku 2020, kdy začala působit na Ústavu klinické rehabilitace jako asistentka administrativy. Její příchod byl spojen s rozšířením studijních programů, jejichž rozsáhlou agendu zvládá s neomylným přehledem, často s nadstandardním nasazením nad rámec povinností. Je vždy ochotná kreativně řešit jakoukoliv zátěžovou pracovní situaci, a přitom se současně učit novým procesům a postupům. Její role není pouze administrace, ale také komunikace se studenty i akademiky napříč obory. Svým pozitivním, laskavým, kultivovaným a zároveň rozvážným přístupem přispívá ke zdárnému fungování jak Ústavu klinické rehabilitace, tak celé fakulty zdravotnických věd.

Lékařská fakulta:

Ing. Petra Nakládalová — studijní referentka

Petra Nakládalová je zkušená a vždy laskavá studijní referentka s osmiletou praxí na lékařské fakultě. Ve své práci uplatňuje schopnosti nezávislého řešení problémů a maximální zodpovědnosti. Samozřejmostí jsou empatie, odbornost, profesionalita, individuální přístup. Je vášnivá cyklistka s ekologickým přístupem k životu a milující maminka.

Martina Vičíková — vedoucí ekonomického oddělení

Martina Vičíková je s lékařskou fakultou spjata již od nepaměti a je pevným pilířem ekonomiky a duší celé fakulty. Je velmi pečlivá a empatická. I složité úkoly řeší s nadhledem a maximální zodpovědností. Nejen své kolegyně a zaměstnance, kteří se na ni obrátí, ale i případné kontrolory, kteří na fakultu zabloudí, hýčká k naprosté spokojenosti všech.

Fakulta tělesné kultury:

Lenka Schovánková — vedoucí ekonomického oddělení

Jen málokdo si dovede představit fakultu tělesné kultury bez vedoucí ekonomického úseku Lenky Schovánkové, která je s fakultou a ekonomickým oddělením od jejího zrodu, potažmo s univerzitou od roku 1981. K fakultě neodmyslitelně patří, stejně jako akreditované studijní programy. Je jedním ze základních a stabilních pilířů děkanátu. Se vším si dovede poradit, a pokud je to nezbytné, tak umí skvěle zabojovat a překonat všechny překážky. Pomůže, dá naději a srdce má na správném místě. Díky za ni.

Petr Šebesta — údržbář

Potřebuješ pro něco zajet, něco opravit, namontovat nebo vylepšit? Pak nebudeš na fakultě tělesné kultury hledat nikoho jiného než Petra Šebestu. Je to zlatíčko, správnej chlap s dobrým srdcem. Umí téměř vše a jeho zlaté ruce se na chodu fakulty podepisují více než 26 let. Vždy ochotně vyslechne rozmanitá přání a spolehlivě najde nejlepší řešení. Je radost s ním spolupracovat. A jeho celoživotní vášeň? Modelářství, kdy do nejmenšího detailu precizně vymodeluje, co je třeba – nyní je to dřevěný betlém.

CATRIN:

Mgr. Andrea Nogová — vedoucí grantového oddělení

Andrea Nogová se v oblasti získávání a implementace národních a mezinárodních výzkumných grantů pohybuje od roku 2012, přičemž od roku 2018 působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Nejprve zastávala pozici Specialisty grantové politiky RCPTM a od roku 2021 zde pracuje jako vedoucí CATRIN Grant office. Zaměřuje se zejména na tvorbu grantové strategie vysokoškolského ústavu CATRIN, přípravu strategických projektů a podporu při podávání projektových žádostí do programu Horizon Europe. Důležitým cílem její práce pro Grant office je rozvoj interního systému pro podávání i správu výzkumných grantů a zvyšování know-how vědeckých pracovníků v této oblasti. Mezi své největší pracovní úspěchy řadí zejména prolomení bariéry ve směru k projektům Horizon Europe, kdy se týmu z CATRIN podařilo doslova dostat Univerzitu Palackého v Olomouci na mapu úspěšných žadatelů o tyto typy grantů v České republice. V roce 2023 si potom připsala další významný úspěch, kterým bylo získání klíčového strategického projektu TECHSCALE z výzvy OP JAK Špičkový výzkum.

Mgr. Martina Šaradínová — PR koordinátorka

Martina Šaradínová se na Univerzitě Palackého věnuje oblasti PR a komunikace od roku 2013, nejprve na oddělení komunikace UP, poté na přírodovědecké fakultě a následně v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN, kde se může plně zaměřit na svou nejoblíbenější činnost, jíž je medializace a komunikace vědy. Díky předchozím zkušenostem z novinářské praxe se jí podařilo, i ve spolupráci s oddělením komunikace UP, medializovat řadu výsledků výzkumu olomouckých vědců. Na starosti má i řadu dalších aktivit, jejichž cílem je seznamovat veřejnost s vědou v CATRIN a jejími přínosy pro společnost.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vánoční přání rektora Univerzity Palackého Martina Procházky

Út, 19/12/2023 - 10:30

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milé studentky, milí studenti,

přeji nám všem, abychom nadcházející sváteční čas prožili v klidu, pohodě a radosti s těmi, které máme nejraději.

Nezapomínejme, že Vánoce jsou tou nejlepší příležitostí zpomalit tempo našich všedních dní, udělat si čas na rodinu i přátele a radovat se ze společně strávených chvil. Ten nejcennější dárek jim dáme právě tím, že k nim budeme pozorní, budeme jim naslouchat a sdílet s nimi všechno to krásné, co k vánočním svátkům neodmyslitelně patří. A mysleme také na ty, kteří nemají to štěstí a možnost být se svými milovanými a prožívat s nimi šťastné okamžiky.

V letošním kalendáři už zbývá jen několik málo dnů, dovolte mi proto, abych vám zároveň popřál hodně zdraví a úspěchů v nadcházejícím roce. Chtěl bych vám také poděkovat za všechno, co pro naši univerzitu děláte. Je to právě vaše práce, invence a zaujetí, co tvoří naši alma mater.

Prožili jsme společně rok plný oslav 450. výročí vysokého učení v Olomouci, který se symbolicky uzavře dva dny před Štědrým dnem. Buďme hrdí na naši univerzitu, připomínejme si její bohatou historii, pomáhejme utvářet její přítomnost a přejme jí, aby měla před sebou neméně skvělou budoucnost.

Těším se na naše společná setkání v roce 2024.

Martin Procházka, rektor UP

Kategorie: Novinky z PřF a UP

CATRIN získala čestné uznání v soutěži Inovace roku

Út, 19/12/2023 - 08:00

Čestné uznání za Mössbauerův spektrometr 4. generace získala CATRIN Univerzity Palackého v letošním ročníku soutěže Cena Inovace roku. Asociace inovačního podnikání České republiky, která soutěž pořádá, ocenila celkem deset ze 134 posuzovaných inovačních produktů. Cílem soutěže je ohodnotit a ocenit nejlepší inovační produkty
v ČR, ve všech oborech.

„Těší mě, že jsme se dostali do finále deseti oceněných inovačních produktů. I když jsme nezískali hlavní cenu Inovace roku 2023, čestné uznání za úspěšný inovační produkt nám udělalo velkou radost. Vnímám to jako uznání a důkaz úspěšného transferu know-how z univerzity do praxe,“ uvedl Jakub Navařík, jenž coby autor 4. generace přístroje pro analýzu materiálů
s obsahem železa či oxidů železa ocenění převzal.

„Samotné předávání cen bylo spojeno s prezentací oceněných inovací, z nichž některé byly inspirující i pro naši práci a další rozvoj. Se dvěma z přítomných zástupců společností jsme dohodli další spolupráci. O prezentaci našeho Mössbauerova spektrometru 4. generace projevil na místě zástupce Czechinvestu, který jej chce přidat na stránky prezentující české inovace v zahraničí,“ doplnil Roman Jurečka z CATRIN.

Asociace inovačního podnikání České republiky vyhlašuje prestižní soutěž o Cenu Inovace roku pravidelně od roku 1996. V rámci soutěže jsou hodnoceny nejkvalitnější inovační produkty přihlašovatelů se sídlem v České republice, hlavními kritérii jsou technická úroveň produktu, původnost řešení, postavení na trhu a vliv na životní prostředí. Kompletní výsledky jsou dostupné zde.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Fyzioterapeutka Karolína Hrochová: Je dobré být trochu blázen s hravou duší

Po, 18/12/2023 - 13:00

Absolventka Fakulty zdravotnických věd UP Karolína Hrochová působí už tři roky v centru Sarema v Brně, kde se věnuje převážně dětské intenzivní neurorehabilitaci. Je jedinou Češkou, která získala certifikát pro výkon mezinárodně uznávané metody DMI.

Přitom se ke studiu fyzioterapie dostala náhodou. „Každý terapeut má odlišný přístup v terapii a stejně tak každému pacientovi bude vyhovovat něco jiného, není jen jedna správná cesta,“ říká v následujícím rozhovoru.

Můžete objasnit, v čem DMI metoda spočívá?
DMI je jedna z fyzioterapeutických metod, díky kterým můžeme pomoci dětem s motorickým zpožděním jakéhokoli původu, ať už neurologického, genetického nebo posttraumatického. Jelikož pracuji v neurorehabilitačním centru Sarema, které se věnuje právě této cílové skupině, bylo mi umožněno začít metodu začleňovat také do našich intenzivních terapií. Celý koncept je založen na stimulaci neuroplasticity, která vede k vytváření nových neuronálních spojení a dlouhodobých změn ve vyvíjejícím se mozku. Pomocí dynamického cvičení, kterým oslovujeme několik smyslových systémů a nabízíme motorické výzvy, chceme u dítěte vyvolat aktivní motorickou odezvu a zlepšit jeho posturální reakce. Díky tomu dítě postupně získává kontrolu nad držením svého těla od hlavy až k patě stejně tak, jak k tomu dochází během fyziologického vývoje. Postupně tak může dítě dosáhnout nových vývojových milníků. Nyní mám za sebou první dvě části této metody, které mi daly úplně nový pohled na problematiku, a snažím se ji co nejlépe začlenit do terapií. Díky tomu mohu našim klientům nabídnout nové stimuly, které jsou pro ně velmi potřebné a žádoucí, jelikož podstupují terapie opakovaně a dlouhodobě.

Co pro vás bylo hlavní motivací ke studiu fyzioterapie?
Popravdě jsem ještě v posledním ročníku gymnázia netušila, kterým směrem se po ukončení studia vydám. Nejvíce mě lákaly obory týkající se biologie a přírodních věd, ale konkrétně k fyzioterapii jsem se dostala vlastně úplnou náhodou. Kvůli vlastnímu úrazu jsem se dostala do rukou skvělého fyzioterapeuta, který mi nejen velmi pomohl, ale jeho práce mně natolik učarovala, že jsem se chtěla dozvědět více – a nakonec jsem si podala přihlášku na fyzioterapii.

Jak vzpomínáte na studium na olomoucké fakultě zdravotnických věd?
I když poslední rok studia trochu zkomplikovala pandemie, mám na pět let studia na fakultě jen krásné vzpomínky a někdy si říkám, že bych si je i ráda zopakovala. Poznala jsem tam spoustu skvělých přátel.

Jste se spolužáky či pedagogy nadále v kontaktu?
Ano, s celým ročníkem se pravidelně setkáváme na víkendových chatách nebo výletech v okolí Olomouce, přestože jsme se všichni rozutekli do různých koutů. Vždy je skvělé poslouchat, jakou cestu si kdo zvolil, vzájemně si vyměňovat zkušenosti a samozřejmě také vzpomínat na nezapomenutelné zážitky z vysokoškolských let. Během studia mě každý z pedagogů, které jsem měla šanci poznat, něco naučil a stále mám mezi nimi i své osobní vzory, jejichž práce a zapálení pro obor obdivuji a doufám, že půjdu v podobných stopách.

Věděla jste už během studia, kde se budete chtít uplatnit?
Po nástupu na vysokou školu jsem poměrně rychle věděla, že se budu chtít věnovat právě dětské fyzioterapii, ale netušila jsem, že se k tomu dostanu prakticky hned. V průběhu pandemie jsem pracovala v ambulantní rehabilitaci, ale po promoci jsem se rozhodla přestěhovat do Brna. Díky nabídce stáže během studia jsem věděla o centru Sarema v Brně, které se věnuje dětské intenzivní neurorehabilitaci, a zkusila jsem je tedy oslovit. Nakonec jsem byla přijata a nyní tam pracuji třetím rokem.  

Jak se coby fyzioterapeut díváte na ergoterapii, obor, který se dá na fakultě zdravotnických věd také studovat a který je pro širší veřejnost pořád poněkud neznámý?
V rámci našeho centra je pro nás mezioborová spolupráce velmi důležitá, abychom poskytli komplexní péči danému klientovi. Ve svém týmu jsme měli i úžasnou ergoterapeutku a naše terapie se skvěle doplňovaly. I když se jedná o pomyslně podobné obory, pohled na danou věc je odlišný, a to je na tom skvělé. Dokonce mám to štěstí, že má sestra si zvolila studium také na fakultě zdravotnických věd, a to právě v oboru ergoterapie, takže spolu pravidelně diskutujeme a předáváme si zkušenosti, což mě strašně baví. Veřejné povědomí sice není tak velké, ale už teď je obor čím dál žádanější a vzhledem k počtu ergoterapeutů je poměrně náročné nějakého ergoterapeuta sehnat ať už do týmu, nebo jako klient. Proto doufám, že stejně jako fyzioterapie bude obor nadále jen vzkvétat a zájemců o obor přibude, aby ta péče u nás mohla být ještě lepší. Koneckonců kdybych si nyní mohla znovu vybrat, nevím, jestli bych si nezvolila nakonec právě ergoterapii.

Co je podle vás nejdůležitější vlastností dobrého fyzioterapeuta?
Obecně bych asi jako první řekla otevřenost. Ať už k novým metodám, přístupům nebo rozdílným názorům. Fyzioterapie je dynamický obor, který se neustále vyvíjí a posouvá, objevují se nové studie a poznatky k dané problematice, a proto je důležité se snažit dozvědět se co nejvíce a být otevřený jakékoliv diskuzi. I když se třeba specializujeme na stejnou problematiku, každý terapeut má odlišný přístup v terapii a stejně tak každému pacientovi bude vyhovovat něco jiného. Neexistuje jen jedna správná cesta a každý si zvolí sám, čemu věří a co mu vyhovuje. Jediné, co by mělo zůstat stejné, je náš společný cíl a spolupráce. V práci s klienty je pak samozřejmě potřeba určitá míra empatie a konkrétně u nás v Saremě bych řekla, že se hodí být tak trošku "blázen s hravou duší".

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Nenechte si ujít adventní setkání u punče s premiérou filmu a Betlémským světlem

Po, 18/12/2023 - 08:00

Hudební vystoupení, pokusy s ohněm i ledem, výroba vlastního bloku či modelu z 3D tiskárny nebo rozdávání Betlémského světla nebudou chybět na letošním předvánočním Punči s rektorem pro všechny zaměstnankyně a zaměstnance univerzity v úterý 19. prosince na nádvoří Zbrojnice. Samozřejmostí budou také tradiční punče a drobné pohoštění od Správy kolejí a menz UP. Vrcholem odpoledne pak bude premiérové předání Mimořádných ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice.

Od jedné hodiny odpoledne do šesti hodin večer mohou zaměstnanci a zaměstnankyně univerzity zavítat na nádvoří Zbrojnice, kde jim rektor Univerzity Palackého Martin Procházka a ředitel Správy kolejí a menz UP Libor Kolář popřejí pěkné svátky a k tomu zdarma natočí horký punč. Součástí letošního adventního setkání bude vedle bohatého doprovodného programu také premiérové předání Mimořádných ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice.

„Předvánoční čas je vždy dobrou příležitostí, kdy se můžeme potkat v trochu klidnější a slavnostnější atmosféře. Zájemci si budou moci domů odnést světlo z Betléma, které na naše setkání přinese osobně Jeho Excelence biskup Josef Nuzík. Letos navíc vůbec poprvé v historii oceníme neakademické pracovnice a pracovníky, bez jejichž usilovné práce by se naše univerzita rovněž neobešla. Věřím tedy, že zaměstnanci rektorátu i fakult přijdou podpořit své oceněné kolegy a že nás toto setkání naladí na blížící se nejkrásnější svátky v roce,“ říká Martin Procházka, rektor UP.

Účastníci setkání budou také moci zhlédnout premiéru 450sekundového studentského filmu o univerzitě. „Tři studentské štáby si vylosovaly jednu z částí dne, každý z nich pak připravil až takřka dokumentární dílo o délce 150 sekund. Výsledek tak dohromady symbolizuje stáří olomoucké univerzity. Každá část je však svébytné filmové dílo reprezentující pohled dílčího štábu – původem z cyrilometodějské teologické, filozofické a pedagogické fakulty,“ popisuje Daniel Kunz z Audiovizuální produkce UP. Z trojice filmů vybere následně akademická obec online hlasováním ten nejpovedenější.

Slavnostní odpoledne doprovodí svými hudebními vystoupeními univerzitní smíšený komorní sbor Ateneo či mezižánrový písničkář Dan Vertígo. Workshop 3D tisku připravila katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty, animátoři z Pevnosti poznání zase představí několik desítek roztodivných hlavolamů a exponátů a dojde i na pokusy. S Vydavatelstvím UP si mohou návštěvníci vyrobit vlastní blok a ve swap knihovně vyměnit knížky.

Podrobný program Punče s rektorem naleznete v Kalendáři akcí UP.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Michal Malacka o české společnosti: Opět hledáme mecenáše, který by se o nás postaral

So, 16/12/2023 - 08:00

Pamatujete hádanku z Popelky? Máme tady inovovanou verzi. Hádejte. Píše pohádky, ale spisovatel není. Dokáže naslouchat a usmiřovat, ale terapeut není. Přemýšlí o terorismu, ale terorista není. Kdo to je? Je to Michal Malacka, muž mnoha zájmů i profesí: právník, pedagog a prorektor Univerzity Palackého pro strategii a vnější vztahy. A také rekordman. Právě „MM“ se před pár lety stal nejmladším děkanem na světě. Psal se rok 2001, bylo mu osmadvacet a stál v čele právnické fakulty. A stejně jako nebral tehdy v potaz zažité věkové limity, nenechává se omezovat ani hranicemi – skutečnými, ani profesními. Studoval v Olomouci, v Rakousku, v USA, působí ve Švýcarsku. Je spoluautorem knih o mezinárodním terorismu a mezinárodním obchodě, přemýšlí o světě, o univerzitě, o tom, kam jdeme a kam bychom mohli dojít, kdybychom se o to snažili.

Rozhovor s Michalem Malackou přineslo aktuální vydání tištěného magazínu Žurnál UP.

Žijeme ve zvláštní době. Jednou vidíme v televizi útoky Američanů na vlastní symbol demokracie Kapitol, jindy skupinu „Čechoslováků“, která popírá existenci republiky, stříhají si občanské průkazy. Jsme na takové projevy antisystémových hnutí připraveni, máme dostatečně silný právní stát?

Domnívám se, že by vzdělanostní společnost měla mít jakousi reflexi ve spirále dějin. Měli bychom si uvědomit, že všechno, co teď zažíváme, už tady bylo. Jen se nestříhaly občanky, ale používaly se jiné formy. Už jsme měli římské impérium, které se rozpadlo na stejném schématu, na stejné sociální a ekonomické platformě, kterou teď prožíváme. Možná bychom se měli zastavit a zamyslet, zda z hlediska této kulturněhistorické zkušenosti nejedeme opět z kopce dolů tak rychle, že už to nestihneme zabrzdit.

Je česká společnost vzdělanostní společností?

Spíše ano. Částečně zanedbanou co do investic, ale ano, jsme společností vědění s většinou nezbytných předpokladů pro její existenci v ČR. Ale kolik lidí ví nebo je zajímá, jaký je rozdíl mezi vzdělanou a vzdělanostní společností… Myslím, že mě trápí spíše ta otázka vzdělanosti naší společnosti. Podívejme se například na volební výsledky. Jasnou představu si můžeme udělat už podle toho, kolik lidí je ochotno jít k volbám. To zaprvé. Když pak budeme analyzovat motivy, proč k volbám šli, dostaneme další odpověď. Poslední dobou volby podle mne dokazují, že jsme společností demokraticky zájmovou, zajímající se o dění v ní samotné, ale současně neschopnou čelit populismu. Jsme společností, která nemá z hlediska základních ekonomických procesů gramotnost na to, aby dokázala odolávat různým populisticko-negativním konstruktům.

V té neschopnosti čelit populismu nejsme sami. Vidíme to v regionu střední Evropy, zažívá to EU, když mluví o tom, jak Rusko vede hybridní válku.

Podle mého názoru je možné populismus rozdělit do dvou konzumních rámců. Jeden je protestní. Vyslyšíme populistický hlas toho, kdo se vymezuje proti stávající garnituře. Druhý je čistě konzumní. Uvěříme slibům, které populista zcela nekonstruktivně přináší. Tady vidím daleko větší nebezpečí a Slovensko, Maďarsko i naše republika jsou toho typickým příkladem.

Vaše jedna profesní část je spojena s německy mluvícím prostorem. Jste mj. absolventem z Grazu, rozhodcem obchodní komory ve Vídni. Jsme součástí Evropy, občas se ale zdá, že jsme spíše okouzleni angloamerickým světem a jako bychom zapomněli na ten náš blízký sousední svět. Jak to vnímáte?

Nemyslím si, že bychom byli nějak zvlášť okouzleni Spojenými státy. Ale jako společnost jsme měli čtyřicet let obrovskou deficitní etapu, kdy jsme se vlastně o sebe nestarali. Ošklivě řečeno: byli jsme ovce a bylo nám jedno, kdo nás stříhá. Takže teď zase hledáme mecenáše, někoho, kdo by se o nás opět postaral. Snad každý druhý podle mě spoléhá na to, že někdo za něj něco zařídí, udělá. Možná i proto se vzhlížíme v těch super úspěšných globálních vzorech. Jenom si při tom neuvědomujeme to „B“. Že jen převzít nějaký vzor nestačí. Že je potřeba hodně dřiny na to, abychom se měli dobře.

Jak vás osobně německy mluvící prostředí ovlivnilo a ovlivňuje?

Určitě jsem ovlivněn v tom smyslu, že vnímám, jak tamní lidé vědí, co mají očekávat za to, když budou pracovat, a co mají očekávat za to, když nebudou dělat nic. V Rakousku zažívám to, co nezažívám tady – symptom globální spokojenosti, klidu a víry v budoucnost. Když jdu ve Vídni po ulici, vidím lidi, kteří jsou klidní, vědí, co je čeká. Jsou si jisti, že je nepřekvapí žádná ekonomicko-sociální facka zleva ani zprava, protože jejich stát má určitou historickou vývojovou i ekonomickou linii a je sociálně spravedlivý v tom pravém slova smyslu. U nás na ulici moc takové lidi nevidím, a to mě mrzí. Je velká škoda, že jsme národem, který si stále stěžuje. Přitom nemáme důvod, protože z ekonomicko-sociálního pohledu se máme nejlíp ve své historii. Pro mě je často nepochopitelná nespokojenost mnoha lidí, kteří hledají viníka, někoho, kdo za všechno může. Když se s nimi ale dáte do řeči, zjistíte, že se mají dobře. Vlastně jsou i šťastní, tedy pokud se nepotýkají například se zdravotními problémy nebo je nepostihla nějaká katastrofa v osobním životě.

Jak to vypadá, když přijede právník z Česka a dělá Švýcarům mediátora? Jak nás vlastně vnímají?

Švýcarsko je v tomto směru naprosto v pohodě, je v mnohém bližší tomu soutěžnímu prostředí angloamerickému. Když ukážete, že své práci rozumíte, tak vás vezmou, protože jim jde o úspěch. Co se týká Rakouska, tam jsme si tak povahově blízcí, že stačí jen překonat ten první krok v podobě jazykové bariéry. Německo je složitější, protože musíme rozlišit, jestli mluvíme o bývalé východní, nebo západní části. Na východě najdeme spoustu podobných stěžovatelů jako u nás, neochotných k pozitivní oběti, k tomu, že budou muset něco udělat sami. Mnozí očekávají od státu, že je bude podporovat a držet i za cenu, že na to ekonomicky doplatí druzí. To je jako u nás. Německý západ na nás pak i tak nahlíží. To je mi líto, protože my jsme v mnoha věcech lepší. Myslím, že jsme mnohokrát v historii prokázali, že když opravdu chceme, jsme hodně šikovní a schopní.

Vy to přemýšlení o světě máte na starosti i na univerzitě. Jste aktivní v univerzitní alianci Aurora, která sdružuje několik evropských škol. Díky ní např. vyjíždějí na zkušenou studenti i zaměstnanci, rozšiřuje se výuka, studenti mají díky online platformám najednou přístup k pedagogům z několika zemí atd.

Aurora je podle mě produkt velice krásný a přínosný, protože nikoho k ničemu nenutí, ale nabízí. Je to tzv. konstruktivní svoboda, kterou mám velmi rád. Být součástí takového společenství je pro naši univerzitu i velká motivace. Vždyť členy jsou hned tři školy, které jsou v mezinárodním hodnocení TOP 200 světových univerzit. A protože Aurora na základě předchozí práce získala znovu na několik let podporu od Evropské komise, máme my v Olomouci příležitost i čas se našim partnerům postupně přibližovat. To je velká motivace a výzva.

Je docela prospěšné někdy vystoupit z komfortní zóny a vydat se sbírat zkušenosti do zahraničí. Vy to dobře znáte, že?

Myslím, že právě na mém životě je vidět, že když člověk studuje ve dvou nebo třech zemích, tak má úplně jiný rozhled a jediné, co ho dokáže naštvat, je lidská závist a hloupost, protože ty ostatní věci dokáže nějak zpracovat. Moc bych ostatním přál, aby viděli to světlo, aby pochopili, že Aurora vůbec není nějaký křižník, ale že je to hvězda, která svítí jak v EU, tak i na globální úrovni a může nám velmi pomoci. Sdílíme znalosti, zkušenosti, možnosti. Už jsme prokázali, že nás nemohou považovat za univerzitu bývalého východního bloku. Jsme partnery. Máme Evropě a potažmo i světu co nabídnout.

Mluvili jsme o naší šikovnosti, jaký by vlastně měl být dobrý právník? Vy učíte studenty na právech.

V českém prostředí je to komplikované. Dobrého právníka vnímám jako člověka, který má obrovskou teoretickou základnu, ale zároveň i zkušenosti z praxe. Musí být schopen teoretické znalosti propojit s tím, jak se právo, které je na papíře, promítá do života lidí a jak ho ovlivňuje. Ve srovnání s některými zahraničními systémy, kde se dobrým právníkem stanete až po určité zkušenosti v praxi, to u nás v akademickém prostředí považuji za jistý deficit.

Znamená to, že člověk musí i lidsky dozrát. Vy jste nikdy neuvažoval o roli advokáta, jak ho známe z amerických filmů, který hřímá v soudní síni?

Je propastný rozdíl mezi činností a službou advokáta v rámci našeho právního prostředí a tím, co vídáme v televizích. Mimochodem, i to je hodně vzdálené reál­nému světu v USA. V americkém systému člověk postupně v tom právním stromu roste. Absolvuje například část služby ve veřejném a soukromém sektoru a teprve pak má možnost se dostat k povolání soudce. U nás je to jiné. V šestadvaceti si vyberete svůj směr a pak už svůj odborný profil neměníte. Podle mě je ale daleko lepší jakási profesní spirála, kdy postupně nabíráte zkušenosti, až se vám ten právní obzor zcela zacelí. Ne, nechtěl bych být advokátem podle amerického seriálu. Ale reálná advokacie mě pořád láká.

Proč mám pocit, že občas nevyhrává právo, ale ten, kdo v něm umí lépe kličkovat?

To je problém vnímání práva a toho, co to právo je. Pokud na něj budeme nazírat jako na pravidla a budeme hledět na právníky jako na ty, kteří je znají a dokážou s nimi pracovat v právním prostředí pozitivně ve prospěch společnosti i každého jedince, tak budeme mít daleko snazší život, než když si budeme myslet, že zákony jsou špatné a právníci jsou k tomu, aby nás obalamutili. Každý právník má mít jak právní, tak i etický rámec, ve kterém se pohybuje. Musí je skloubit dohromady a znát limity, kam až může zajít. Jistě, stejně jako v jiných oblastech jsou i právníci, kteří upřednostňují zisk. Ale existují i kanceláře pro bono, firmy pomáhající lidem, kteří nemají ekonomickou sílu. Na výběr tedy je. Je škoda, že se lidé neinformují, koho hledat.

Dobro a zlo vás provází i mimo vaši profesi, narážím na to, že píšete pohádky. Jak se stane právník pohádkářem?

Vzniklo to náhodou. Dceři jsem od jejích tří let vyprávěl každý večer jinou pohádku. Ty nejlepší jsme si nechali zaznamenané. Někdy je to docela zvláštní, když přijdu domů a slyším se z pokoje hřímat a dcera k tomu něco dodává, oponuje, vzniká takový zvláštní tandem. Ty příběhy byly každý originál, a to jak co do obsazení, tak co do scénáře. Vyprávěl jsem Lucince třeba pohádku o zahradníkovi, který pěstoval květiny s různými vlastnostmi. Když si člověk přivoněl k jedné, vždycky se rozesmál, druhá zase rozpoznala, jestli mluví pravdu, nebo lže. Dalo se to krásně využít při záchraně princezny před princi, kteří ji neměli doopravdy rádi, protože všichni princové si museli přivonět, aby se zjistilo, jestli mluví pravdu. No, a nakonec z toho jako ten pravý vyšel zahradník. A protože z toho byl pantáta král smutný, dali mu tu druhou kytku, která ho rozesmála.

Takové kytky by se nám hodily, a nejen na univerzitě.

To ano.

Michal Malacka (* 1973)

Právník, vysokoškolský pedagog, prorektor UP pro strategii a vnější vztahy. Absolvoval Právnickou fakultu UP, kterou také později jako děkan vedl. Studoval práva v Rakousku a politologii v USA, stáže absolvoval i v dalších zemích. Je odborníkem na mezinárodní právo soukromé a s tím související právní odvětví. Je rozhodcem a mediátorem při Vídeňské obchodní komoře a působí jako rozhodce u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR v Praze. Je členem Advokátní komory ČR. Michal Malacka je autorem a spoluautorem monografií k problematice terorismu, mezinárodní koupě zboží a také k problematice mediace.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Americká cesta Víta Zouhara nabídla přednášky, dvě opery i novou spolupráci

Pá, 15/12/2023 - 14:00

Mezinárodní festival české hudby v texaském Dentonu poprvé uvedl ve Spojených státech mulitimediání operní projekt Sara´smile. Nabídl i alternativní program se záznamem týmové komorní opery o ženách v různých životních situacích TiAmo. Na obou dílech a jejich provedení se podílel i hudební skladatel, muzikolog, prorektor Univerzity Palackého a profesor na katedře hudební výchovy její pedagogické fakulty Vít Zouhar, který se představení v USA osobně zúčastnil.

Pátý ročník Mezinárodního festivalu české hudby (International Czech Festival of Music) přivítal na University of North Texas v Dentonu a její College of Music zajímavé hosty. Pod tvůrčím scénickým vedením slovinského operního režiséra Rocca vystoupily členky ISHA tria – flétnistka a zpěvačka Hana Hána a pianistka Sára Medková, která je, stejně jako skladatelé Ivo Medek (JAMU) a Vít Zouhar (UP), rovněž autorkou i interpretkou obou oper. Vizuální podobu celého představení realizoval tvůrce počítačových her Lukáš Medek.

„V rámci festivalu jsme v americké premiéře uvedli v Recital Hall na College of Music operu Sara ´smile. Její předpremiéru jsme zahráli počátkem listopadu v Los Angeles na California Institute of the Arts. V Los Angeles jsme provedli také poprvé v Americe operu TiAMO. Vystoupili jsme s ní v Shigemi Matsumoto Recital Hall na California State University Northridge. Tato opera byla pak uvedena také v texaském Dentonu ze záznamu v rámci alternativního závěrečného večera festivalu, na němž vystoupili pěvkyně Hana Hána a Bree Nicols a pianisté Tomáš Zelený a Stephen Dubberly. Obě opery se setkaly s velkým ohlasem diváků,“ uvedl prorektor UP Vít Zouhar.

Souběžně s tímto programem uskutečnil během svého zaoceánského pobytu i řadu přednášek, master class i jednání s americkými kolegy.

„Na California Institue of the Arts jsem přednášel a setkal se s Volkerem Straebelem, děkanem Herb Alpert School of Music a proděkankou Jacqueline Bobak, abychom si vzájemně potvrdili společný zájem pokračovat v dosavadní spolupráci. Ta byla velmi bohatá a úspěšná už před pandemií covid-19. Vzájemnou spolupráci jsme si potvrdili i při setkání s vedoucím oddělení skladby Liviem Marienescu z Mike Curbe College of Arts and Media Communication na California State University Northridge. Jako host University of North Texas Denton jsem pak přednášel a vedl několik master class, které se konaly právě v rámci zmiňovaného Fifth International Czech Festival of Music,“ doplnil Vít Zouhar.

Během pobytu na Univerzity of North Texas Denton se setkal s Benjaminem Grafem a Warenem Henrym, s nimiž hovořil o možné realizaci společné nové letní školy.

„Jednal jsem také s Johnem Richmondem, děkanem College of Music, s nímž jsem rovněž jednal o dalších perspektivách spolupráce,“ dodal k bohatému programu, který byl hrazen převážně hostitelskými univerzitami a grantovými prostředky Ministerstva kultury ČR. Společně s ním se programu ve Spojených státech zúčastnili i slovinský režisér Rocc, skladatel a profesor kompozice na Hudební fakultě JAMU a prorektor JAMU Ivo Medek, klavíristka a zpěvačka Sára Medková, flétnistka a zpěvačka Hana Hána a výtvarník a autor počítačových her Lukáš Medek. Více o festivalu v Dentonu zde. 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Čtvrtina studentů univerzity se chce po studiích věnovat podnikání

Pá, 15/12/2023 - 12:00

Čtvrtina studentů Univerzity Palackého se chce po studiích věnovat podnikání – vyplývá to z průzkumu, který mapoval studentské pracovní a podnikatelské zájmy. Zapojilo se do něj více než 1 500 respondentů. Šetření, které realizoval Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP), odhalilo, kolik studujících potřebuje při studiích přivýdělek, jaké jsou jejich plány po škole, kolik z nich chce podnikat a jaká je jejich představa o nástupní mzdě.

„Je skvělé vidět, že také v dnešní době mají studenti zájem podnikat, i když třeba ještě nemají konkrétní představu v čem. Vědeckotechnický park UP se snaží studenty k podnikání dlouhodobě motivovat a díky provedenému šetření víme, co aktuálně studenti považují za úskalí při zakládání vlastního byznysu a jak jim můžeme být ještě více nápomocní,“ okomentoval výsledky dotazníkového šetření Petr Kubečka, ředitel VTP UP.

Jak vyplývá z průzkumu, 36 % dotazovaných studentů přiznalo, že si musí při studiu přivydělávat, což je o 7 % více, než uváděli respondenti v obdobném dotazníkovém šetření v roce 2009.

Studující odpovídali i na dotaz, jaké jsou jejich plány po ukončení studia. Více než polovina respondentů (60 %) plánuje nastoupit do zaměstnaneckého poměru a 25 % studujících má v plánu podnikat. Největší zájem je o podnikání v kombinaci se zaměstnáním. Z celkového souboru dotazovaných by 18 % studujících rádo propojilo tyto dvě možnosti. Pouze 12 % studentek a studentů má zájem pouze o podnikání, z čehož někteří z nich zatím nemají jasnou představu o tom, v jakém oboru. Zbývající respondenti by rádi po studiích cestovali, založili rodinu nebo pokračovali v dalším studiu. Největší zájem o podnikání mají zástupci Fakulty tělesné kultury a dále Filozofické fakulty UP, naopak nejméně se o podnikání zajímají studující z Fakulty zdravotnických věd UP. Za zmínku stojí také trend zájmu o samotné podnikání, který oproti roku 2012 vzrostl o 5 %.

V dotazníku došlo i na otázku výše nástupního platu. Nejvyšší nároky mají studující z Lékařské fakulty UP, kteří by rádi dosáhli na průměrný plat okolo 44,5 tisíce Kč, a vzápětí za nimi jsou respondenti z Fakulty tělesné kultury UP s představou 42 000 Kč. Naopak nejméně očekávají po nástupu do zaměstnání studenti a studentky z Pedagogické fakulty UP a Fakulty zdravotnických věd UP. Z průzkumu také vyplývá, že v Olomouckém kraji chce po studiích zůstat každý čtvrtý studující, ti zbývající ještě nejsou rozhodnutí nebo chtějí pracovat mimo region.

Průzkum kariérních plánů a zájmu studentů o podnikání pravidelně provádí VTP UP, jehož rolí je mimo jiné podněcovat podnikavost mezi studenty a pomáhat proměňovat jejich podnikatelské nápady do praxe. Cílem šetření bylo zjistit povědomí, přání a požadavky studentů, v nichž by jim mohli být odborníci z VTP UP nápomocni.

Závěrečná zpráva z dotazníkového šetření je ke stažení na webu VTP UP.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Nová monografie výzkumníků z teologické fakulty přináší originální pohled na abúzus návykových látek

Pá, 15/12/2023 - 09:25

Zneužívání tradičních i nově populárních návykových látek, jako jsou kratom, nikotinové sáčky, konopné produkty CBD a HHC či energetické nápoje, v souvislosti s osobními hodnotami a trávením volného času – to je ústřední téma nové odborné publikace s názvem Návykové látky v české populaci mezi lety 2018–2023. Autory jsou akademici z Cyrilometodějské teologické fakulty UP Ivana Olecká a Jiří Pospíšil. Monografie prezentuje výsledky mezioborového výzkumného šetření z období 2018–2023. Publikace vyšla v prosinci 2023 jako e-book ve Vydavatelství UP, tištěná kniha vyjde počátkem nového roku.

Autoři v knize analyzují široké souvislosti abúzu návykových látek a navrhují také formy prevence a intervence sociální práce a sociální pedagogiky u ohrožených skupin. Nabízejí zcela nový pohled na problematiku abúzu a přinášejí reprezentativní, dosud jinde nepublikovaná data o nově populárních návykových látkách.

„Abúzus návykových látek jako významná determinanta zdraví a sociální pohody ovlivňuje všechny aspekty lidského života od nejstarších dějin lidstva. Účinky opia, kokainu a hašiše znali naši předkové tisíce let před naším letopočtem. Diskuze o jejich prohibici, legalizaci i kriminalizaci se vedou napříč společností,“ uvedla Ivana Olecká.

K problematice závislostí autoři monografie přistoupili tak, aby bylo možné na základě dat poukázat na vztah míry abúzu návykových látek a vnímaného ohrožení abúzem návykových látek k hodnotovým preferencím a volnočasovým aktivitám současné společnosti.

„Hodnotové preference a volnočasové aktivity představují klíč k volbě odpovídající metody sociální prevence a intervence v období, kdy se závislost vyskytuje pouze ve fázi rozpoznaného ohrožení. Ambicí výzkumu bylo analyzovat souvislosti mezi sociodemografickými charakteristikami, širokou škálou vnímaných sociálních a zdravotních ohrožení, hodnotovými preferencemi a volným časem respondentů,“ vysvětlil Jiří Pospíšil.

Abúzus je sociální normou

Výsledky ukazují, že s abúzem návykových látek jsou pozitivně spjaty hodnoty, které odkazují na touhu po dobrodružství a pestrých zážitcích. Toto spojení je v souladu se všemi předpoklady o hodnotových orientacích lidí s abúzem drog, kdy droga symbolizuje novou cestu, naplňuje potřebu odpoutání se od zažitých stereotypů, je projevem rebelie vůči šedi každodennosti. Tyto hodnoty jsou vysoce preferovány u osob s abúzem, a naopak nízko hodnoceny u osob, které s danou látkou měly problémy v minulosti, ale v současné době abstinují.

„Zásadní výzvu pro intervence v oblasti sociální pedagogiky spatřujeme v pozitivní korelaci hodnoty kamarádství/přátelství s abúzem tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků. Znovu se potvrzuje, že problémem české společnosti není jen samotná vysoká tolerance k abúzu, ale že abúzus je sociální normou. Analýza hodnotových preferencí tak opět potvrzuje předpoklad, že abúzus legálních návykových látek je společenskou záležitostí, prostředkem k navazování kontaktů, způsobem, jak se lidé navzájem sbližují,“ upřesnil Jiří Pospíšil.

Kratom, nikotinové sáčky, konopné produkty a energetické nápoje

Specifickým tématem jsou nově populární legální návykové látky. Jejich nabídka je pestrá, aktuálně se diskutuje o bezpečnosti jejich užívání. Dle očekávání autorů je v populaci největší zkušenost s užíváním energetických nápojů. Pouze 40,6 % respondentů uvedlo, že energetický nápoj nikdy nezkusilo. Naopak zatím nejmenší zkušenost je s kratomem, který dosud nezkusilo 91,6 % populace. Zkušenost s nikotinovými sáčky nemá 87,5 % populace a zkušenost s konopnými produkty CBD a HHC nemá 83,2 % populace.

„Primární prevence není dostatečně účinná. Její účinnost lze zvýšit pouze integrací hodnotového kontextu do preventivních programů tak, aby neusilovala pouze o zabránění abúzu, ale aby současně působila výchovně. Jak ukazují výsledky výzkumu, prokazatelně existují hodnoty, jež jsou intenzivně posíleny u respondentů, kteří dokázali své problematické užívání návykové látky ukončit a abstinují. Těchto hodnot si cení dokonce více než lidé, kteří se těmto látkám vyhýbají celoživotně. Posilování právě těchto hodnotových preferencí v rámci sekundární prevence je vhodnou cestou k trvalé změně chování a postojů. Vhodnou cestou k prevenci mohou být rovněž kompenzační volnočasové aktivity působící vůči specifickým druhům abúzu protektivně,“ dodala Ivana Olecká.

Návrhy konkrétních programů prevence a jejich budoucí realizace bude vyžadovat hlubší analýzu jednotlivých hodnot v kontextu sociálního fungování rizikových skupin. Klíčovým úkolem sociální práce a sociální pedagogiky bude využít tuto analýzu a její dopady k vytvoření nových programů prevence. Ty by byly věnovány účinnému posilování hodnot ovlivňujících postoje k abúzu návykových látek.

Monografie vyšla za podpory grantového projektu IGA_CMTF_2023_008 Hodnotový kontext sociálního fungování III realizovaného na oddělení sociální práce s dětmi a mládeží katedry křesťanské sociální práce CMTF UP. K dispozici je prozatím ve formě e-booku na e-shopu Vydavatelství UP, tištěná kniha vyjde na počátku roku 2024. 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Noc vědců nově v rukou Univerzity Palackého a pražských škol

Pá, 15/12/2023 - 08:00

Dvacet jedna vysokých škol a univerzit, desítky dalších institucí a škol, jedna podzimní noc plná pokusů, workshopů, kvízů a ukázek po celé republice. To je Noc vědců, nejznámější a největší událost v ČR představující vědu a bádání atraktivně a srozumitelně i těm nejmenším. Univerzita Palackého se teď spolu s pražskými vysokými školami chopila role celorepublikového koordinátora.

Podzimní celostátní konference projektu Noc vědců, která proběhla v minulém týdnu v Ostravě, přinesla nejen termín a téma dalšího ročníku. Po šesti letech totiž došlo také ke změně na pozici národního koordinátora. Od Vysoké školy báňské — Technické univerzity Ostrava a Ostravské univerzity převzala koordinátorství Univerzita Palackého v Olomouci a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spolu se sdružením dalších pražských vysokých škol.

„Po několika letech jsme nabídli své služby, abychom se pokusili skvěle zavedenou Noc vědců posunout ještě o kousek dál. Navzdory aktuálním složitostem s financováním, které se nevyhýbají ani této akci, věříme, že přineseme projektu další zajímavosti a lákadla pro širokou veřejnost a podaří se nám minimálně udržet zavedenou tradici popularizace vědy a výzkumu v České republice,“ uvedl Ondřej Martínek, hlavní koordinátor Noci vědců v Olomouci.

Nejbližší Noc vědců proběhne v České republice v pátek 27. září 2024 a tématem nadcházejícího ročníku bude Proměna.

„Už dávno se ale nejedná pouze o jednodenní akci. Na webu www.nocvedcu.cz najdou návštěvníci celoroční kalendář akcí popularizujících vědu a výzkum po celé republice, vybraný online program nebo kontakt pro zprostředkování popularizačních akcí pro kteroukoliv školu či organizaci,“ doplnil Martínek s tím, že neodmyslitelnou součástí posledních dvou ročníků Noci vědců je popularizační soutěž Český Vševěd nebo Hospodský kvíz speciál, pořádaný v řadě měst po celé republice.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Ředitelé Amerických center v ČR se sešli v Olomouci

Čt, 14/12/2023 - 15:00

Americké centrum Olomouc při Univerzitě Palackého hostilo konferenci ředitelů sítě Amerických center v České republice. Do Olomouce, kde bylo centrum otevřeno jako jedno z nejmladších v loňském roce, přijeli na přelomu listopadu a prosince ředitelé z Prahy, Plzně, Ostravy, Ústí nad Labem a Brna, také zástupci velvyslanectví USA v Praze a setkání poctila svou návštěvou i koordinátorka evropské sítě Amerických center Laura Kaspari Hohmann.

„Program směřoval k posílení spolupráce mezi centry, zvýšení dosahu mezi veřejnost, střední i vysoké školy, informace o novinkách a prioritách programu, grantových možnostech a zaměřil se na strategické plánování akcí na příští rok. Účastníci také sdíleli své zkušenosti z fungování center, které jsou v Brně, Ústí nad Labem a v Ostravě součástí krajských knihoven. Nejstarší z center v Plzni je pak součástí Západočeské univerzity,“ uvedl koordinátor centra v Olomouci Lukáš Merz.

U příležitosti setkání také podepsal rektor UP Martin Procházka a zástupce kulturní atašé Todd Jurkowski memorandum o spolupráci, které navazuje na předchozí ujednání o zřízení a podpoře Amerického centra při Univerzitě Palackého. „Zástupci ambasády ocenili činnost centra a jeho aktivity, například pořádání kulturních akcí a besed. Z posledních akcí měly největší ohlas dva tematické večery: první o návštěvě Allena Ginsberga v Olomouci před 30 lety a pak přednáška o surfingové kultuře, kterou před zaplněným sálem přednesl dr. Daniel Esparza,“ dodal Lukáš Merz.

V dalším období plánuje Americké centrum ve spolupráci s partnery posílit vzdělávání v mediální gramotnosti a leadershipu a připravuje také projekt studentských výměnných pobytů. Centrum mimo jiné chystá otevření Knihovny Josefa Jařaba, významného českého amerikanisty a někdejšího rektora univerzity.

Americké centrum Olomouc sídlí na třídě Svobody 8 a kromě knihovny a přístupu k elektronickým zdrojům e-LibraryUSA nabízí i 3D tisk pro veřejnost, semináře pro základní a střední školy a tematické programy o americké kultuře, společnosti, a česko-amerických vztazích.

Program Amerického centra Olomouc najdete na stránkách americancenter.upol.cz.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Kamil Kopecký převzal bronzovou plaketu náměstka policejního prezidenta pro SKPV

Čt, 14/12/2023 - 12:00

Z rukou náměstka policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování (SKPV) brigádního generála Tomáše Kubíka převzal bronzovou plaketu profesor Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-Bezpečí Pedagogické fakulty UP. Ocenění obdržel jako výraz poděkování za podporu a dlouhodobou vynikající spolupráci s Policií ČR.

Kamil Kopecký převzal bronzovou plaketu při slavnostním ceremoniálu v prostorách Muzea Policie ČR v Praze. „Vnímám ji především jako týmové ocenění. Je totiž pravdou, že můj tým s policií intenzivně spolupracuje již řadu let, a to na různých úrovních, ať již v oblasti prevence, vzdělávání, intervence, sdílení poznatků či výzkumu,“ uvedl Kamil Kopecký. Intenzivnější spolupráce posledních let pak podle něj vychází ze společných projektů, nárůstu kybernetické kriminality i rizikového chování v online světě, na které se E-Bezpečí specializuje.

Problematiku prevence rizikového chování v online prostředí se Kamilu Kopeckému podařilo na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého smysluplně zakomponovat i do učitelského základu. „Znamená to, že se učitelé, kteří budou pracovat se svými žáky, seznámí s problematikou rizikového chování na internetu i s pozitivy, která svět internetu přináší, už během studia,“ dodal Kamil Kopecký, zaroveň garant takto zaměřených předmětů na PdF UP.

Podle něj je důležité, aby budoucí učitelé měli alespoň základní přehled o světě internetových služeb, komunikačních nástrojů, sociálních sítích a dalších digitálních technologií, které dnes a denně používají jak žáci, tak i dospělí. „Podstatou vzdělávání v této oblasti je totiž naučit žáky s těmito technologiemi pracovat smysluplně a bezpečně,“ doplnil Kamil Kopecký.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky