Agregátor zdrojů

Představitelé církví hovořili na CMTF o náboženském životě za totality

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 09/12/2019 - 13:39

Na cyrilometodějské teologické fakultě se mluvilo o dopadu tak zvaných církevních zákonů z roku 1949 na náboženský život v Československu. U jednoho stolu se sešli kardinál Dominik Duka, olomoucký arcibiskup Jan Graubner, Daniel Ženatý z Českobratrské církve evangelické, patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta a Tomáš Kraus z Federace židovských obcí.

Pánové se mimo jiné shodli na tom, že i když se zákony, jimiž stát převzal kontrolu nad chodem církví a náboženských společností, neměnily, jejich praktické dopady se odvíjely od celkové situace ve společnosti. Za nejtěžší označili 50. léta a dobu normalizace. Naopak v závěru 60. let také církve pocítily jisté uvolnění. Arcibiskup Jan Graubner připomněl i obnovení teologických studií v Olomouci jako pobočky litoměřické bohoslovecké fakulty.

„Byla to škola dost partyzánská. Naši profesoři byli už v důchodu nebo šlo o zaměstnance z továren, kterým zavolali, aby šli učit. My věděli, že nejsou na výuku příliš připravení, často přišli i rozespalí, že přednášku chystali teprve brzy ráno. Ale byli to pánové s určitou zkušeností, svědectvím. Atmosféra tam byla velmi dobrá. Byť s trochou obav, protože jsme věděli, že některé spolužáky získala Státní bezpečnost pro spolupráci,“ vzpomněl olomoucký arcibiskup.

Tak zvané církevní zákony zasáhly do fungování všech církví a náboženských společností, které v Československu působily. Patriarcha Tomáš Butta považuje za to nejhorší, co mohlo církve potkat, ztrátu samostatnosti v rozhodování. Podle synodního seniora Daniela Ženatého z České církve evangelické je pro reflexi tak zvaných církevních zákonů třeba ještě větší odstup.

„Jejich dopad se promítá do současnosti naším narušeným sebevědomím. V porovnání se zahraničím vidím velký rozdíl v suverenitě a samozřejmosti, s jakou věřící lidé vystupují na veřejnosti. Konkrétně naši církev pak stále rozděluje postava J. L. Hromádky, muže bezpochyby originálního, ale do jisté míry i tragického. Bývá nazýván největším protestantským teologem u nás po Bílé hoře. V textech z 50. let se však pokouší teologicky ospravedlnit tehdejší dění jako boží vůli,“ poznamenal Daniel Ženatý.

Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus mimo jiné připomněl, že židovská komunita, zdecimovaná během druhé světové války, byla komunistickým režimem perzekuována hned dvakrát. Jednak jako ostatní náboženská společenství a jednak po vzniku státu Izrael, kdy byl každý žid brán jako potenciální sionistický agent. „Stali jsme se nepřáteli státu z definice, což se samozřejmě odrazilo i v tom, jak židovské obce prosperovaly. Pro ilustraci uvedu, že před druhou světovou válkou fungovalo v Československu přes 150 židovských obcí, po válce jich bylo obnoveno padesát, a když jsme začali obnovovat židovskou strukturu po roce 1989, bylo jich jen šest,“ vyčíslil Tomáš Kraus.

Debata se uskutečnila jako součást konference Spoutané církve, kterou u příležitosti 70. výročí přijetí tak zvaných církevních zákonů z roku 1949 v Olomouci uspořádaly Cyrilometodějská teologická a Filozofická fakulta Univerzity Palackého společně se Státním oblastním archivem v Praze. Na konferenci se sešli zejména právníci a historici se zaměřením na církevní dějiny a vztah státu k církvím, řeč byla například i o sakrální architektuře či obrazu církve ve filmu. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Představitelé církví hovořili na CMTF o náboženském životě za totality

Na cyrilometodějské teologické fakultě se mluvilo o dopadu tak zvaných církevních zákonů z roku 1949 na náboženský život v Československu. U jednoho stolu se sešli kardinál Dominik Duka, olomoucký arcibiskup Jan Graubner, Daniel Ženatý z Českobratrské církve evangelické, patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta a Tomáš Kraus z Federace židovských obcí.

Pánové se mimo jiné shodli na tom, že i když se zákony, jimiž stát převzal kontrolu nad chodem církví a náboženských společností, neměnily, jejich praktické dopady se odvíjely od celkové situace ve společnosti. Za nejtěžší označili 50. léta a dobu normalizace. Naopak v závěru 60. let také církve pocítily jisté uvolnění. Arcibiskup Jan Graubner připomněl i obnovení teologických studií v Olomouci jako pobočky litoměřické bohoslovecké fakulty.

„Byla to škola dost partyzánská. Naši profesoři byli už v důchodu nebo šlo o zaměstnance z továren, kterým zavolali, aby šli učit. My věděli, že nejsou na výuku příliš připravení, často přišli i rozespalí, že přednášku chystali teprve brzy ráno. Ale byli to pánové s určitou zkušeností, svědectvím. Atmosféra tam byla velmi dobrá. Byť s trochou obav, protože jsme věděli, že některé spolužáky získala Státní bezpečnost pro spolupráci,“ vzpomněl olomoucký arcibiskup.

Tak zvané církevní zákony zasáhly do fungování všech církví a náboženských společností, které v Československu působily. Patriarcha Tomáš Butta považuje za to nejhorší, co mohlo církve potkat, ztrátu samostatnosti v rozhodování. Podle synodního seniora Daniela Ženatého z České církve evangelické je pro reflexi tak zvaných církevních zákonů třeba ještě větší odstup.

„Jejich dopad se promítá do současnosti naším narušeným sebevědomím. V porovnání se zahraničím vidím velký rozdíl v suverenitě a samozřejmosti, s jakou věřící lidé vystupují na veřejnosti. Konkrétně naši církev pak stále rozděluje postava J. L. Hromádky, muže bezpochyby originálního, ale do jisté míry i tragického. Bývá nazýván největším protestantským teologem u nás po Bílé hoře. V textech z 50. let se však pokouší teologicky ospravedlnit tehdejší dění jako boží vůli,“ poznamenal Daniel Ženatý.

Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus mimo jiné připomněl, že židovská komunita, zdecimovaná během druhé světové války, byla komunistickým režimem perzekuována hned dvakrát. Jednak jako ostatní náboženská společenství a jednak po vzniku státu Izrael, kdy byl každý žid brán jako potenciální sionistický agent. „Stali jsme se nepřáteli státu z definice, což se samozřejmě odrazilo i v tom, jak židovské obce prosperovaly. Pro ilustraci uvedu, že před druhou světovou válkou fungovalo v Československu přes 150 židovských obcí, po válce jich bylo obnoveno padesát, a když jsme začali obnovovat židovskou strukturu po roce 1989, bylo jich jen šest,“ vyčíslil Tomáš Kraus.

Debata se uskutečnila jako součást konference Spoutané církve, kterou u příležitosti 70. výročí přijetí tak zvaných církevních zákonů z roku 1949 v Olomouci uspořádaly Cyrilometodějská teologická a Filozofická fakulta Univerzity Palackého společně se Státním oblastním archivem v Praze. Na konferenci se sešli zejména právníci a historici se zaměřením na církevní dějiny a vztah státu k církvím, řeč byla například i o sakrální architektuře či obrazu církve ve filmu. 

Projekt Kopretina chce „samoodběry“ zlepšit prevenci rakoviny děložního hrdla

Na rakovinu děložního hrdla umírá ročně v České republice stále zbytečně mnoho žen. Úspěch léčby je závislý na včasném záchytu při prevenci, kam ovšem mnoho žen pravidelně nedochází. Nejmodernější způsob vyšetření „samoodběrem“ v pohodlí domova nabídne deseti tisícům žen Nadace pro výzkum rakoviny ČR (NPVR) ve spolupráci s Ústavem molekulární a translační medicíny (ÚMTM) lékařské fakulty. 

Už za dva týdny najdou vybrané ženy ve věku 30–65 let na poště doporučenou zásilku. V obálce se bude nacházet jednoduchý domácí test s návodem. Samotný odběr vzorku, vyplnění formuláře a vložení do předepsané návratové obálky zaberou pouhých deset minut. Po odeslání následuje laboratorní zpracování vzorku stěru, ze kterého se žena dozví, zda má zvýšené riziko rakoviny. Tímto způsobem budou NPVR a ÚMTM po vzoru jiných vyspělých zemí, jako první v Česku, testovat nejnovější způsob včasného záchytu rakoviny ještě před jejím vznikem. Právě včasný záchyt je rozhodujícím faktorem pro vyléčení nemoci, která je smrtelná, pokud se odhalí pozdě.

„Rakovina děložního hrdla je onemocnění, které by zde vůbec nemuselo být. Existují země, kde je výskyt minimální, protože populace dbá na prevenci a je vysoce proočkovaná proti jejímu původci, lidskému papilomaviru (HPV). V České republice je toto stále velký problém, na který doplatí svým životem až 400 žen ročně a mnoho dalších onemocní. Naším cílem je zjistit přijatelnost samoodběrového vyšetření v různorodých skupinách žen. Samozřejmě že pokud by tento projekt navíc dokázal včas diagnostikovat a zachránit třeba jen jedinou pacientku, bude mít o to větší smysl. Věříme, že výsledky projektu poskytnou unikátní data pro státní správu, zdravotní pojišťovny a odborné společnosti, na základě kterých bude možné optimalizovat stávající screeningový program rakoviny děložního hrdla. Především nám jde o vyšší zapojení žen, které screening z různých důvodů nenavštěvují a které tak mají nejvyšší riziko rakoviny,“ říká Marián Hajdúch, ředitel ÚMTM.

Projekt dostal zkrácený název Kopretina (z úplného RaKOvina děložního hrdla: PREvence prosTřednIctvím samoodběru a vyšetření přítomNosti lidského pApilomaviru) a záštitu nad ním převzaly osobnosti veřejného života. Jednou z nich je Monika Babišová, která tvrdí: „Vyšetření u gynekologa není pro ženu nikterak příjemné, ale prevence je základ zdravé společnosti a měla by být učená odmalička.“ Druhou ambasadorkou je paní Hana Heřmánková, které na toto onemocnění zemřela její sestra, herečka Dana Vávrová. „Každému z nás záleží na zdraví rodiny a přátel. Nestyďte se proto zeptat žen ve svém okolí, zda pravidelně dochází ke gynekologovi,“ vyzývá Hana Heřmánková.

Rakovina děložního čípku je onemocnění, které způsobuje chronická infekce HPV. V ČR je bohužel téměř 50 procent žen, které ale ke gynekologovi pravidelně nechodí, a právě ty se ve zralém věku nejčastěji stávají obětí tohoto zhoubného onemocnění. Důvody, proč ženy nechodí ke gynekologovi, jsou různé, ale nejčastěji je to ostych, kulturní rozdílnost, nedostatek času, velká vzdálenost do ambulance gynekologa nebo se domnívají, že po přechodu už na prohlídky chodit nemusejí. Právě toto je největším omyl, protože rakovina děložního hrdla se vyvíjí zhruba 10–15 let.

„V rámci našeho projektu si žena může sama provést stěr z děložního hrdla a poševní sliznice podobně jako gynekolog a jednoduše jej zaslat do laboratoře v návratové obálce zcela zdarma. NPVR a ÚMTM se tak snaží zbourat bariéru odmítání prevence. Kombinujeme zvyšování informačního povědomí o této problematice s konkrétním řešením, které odpovídá nejmodernějším trendům v medicíně,“ říká k zapojení žen do projektu ředitel NPVR Peter Vanek.

Výzkum probíhá ve spolupráci s Českou gynekologickou a porodnickou společností ČLS JEP a společností NaturaMed Pharmaceuticals, které spolupracují na vytváření databáze oslovených žen, na jejich oslovení a následné péči. Další informace k projektu jsou k dispozici ZDE.

Projekt Kopretina chce „samoodběry“ zlepšit prevenci rakoviny děložního hrdla

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 09/12/2019 - 08:00

Na rakovinu děložního hrdla umírá ročně v České republice stále zbytečně mnoho žen. Úspěch léčby je závislý na včasném záchytu při prevenci, kam ovšem mnoho žen pravidelně nedochází. Nejmodernější způsob vyšetření „samoodběrem“ v pohodlí domova nabídne deseti tisícům žen Nadace pro výzkum rakoviny ČR (NPVR) ve spolupráci s Ústavem molekulární a translační medicíny (ÚMTM) lékařské fakulty. 

Už za dva týdny najdou vybrané ženy ve věku 30–65 let na poště doporučenou zásilku. V obálce se bude nacházet jednoduchý domácí test s návodem. Samotný odběr vzorku, vyplnění formuláře a vložení do předepsané návratové obálky zaberou pouhých deset minut. Po odeslání následuje laboratorní zpracování vzorku stěru, ze kterého se žena dozví, zda má zvýšené riziko rakoviny. Tímto způsobem budou NPVR a ÚMTM po vzoru jiných vyspělých zemí, jako první v Česku, testovat nejnovější způsob včasného záchytu rakoviny ještě před jejím vznikem. Právě včasný záchyt je rozhodujícím faktorem pro vyléčení nemoci, která je smrtelná, pokud se odhalí pozdě.

„Rakovina děložního hrdla je onemocnění, které by zde vůbec nemuselo být. Existují země, kde je výskyt minimální, protože populace dbá na prevenci a je vysoce proočkovaná proti jejímu původci, lidskému papilomaviru (HPV). V České republice je toto stále velký problém, na který doplatí svým životem až 400 žen ročně a mnoho dalších onemocní. Naším cílem je zjistit přijatelnost samoodběrového vyšetření v různorodých skupinách žen. Samozřejmě že pokud by tento projekt navíc dokázal včas diagnostikovat a zachránit třeba jen jedinou pacientku, bude mít o to větší smysl. Věříme, že výsledky projektu poskytnou unikátní data pro státní správu, zdravotní pojišťovny a odborné společnosti, na základě kterých bude možné optimalizovat stávající screeningový program rakoviny děložního hrdla. Především nám jde o vyšší zapojení žen, které screening z různých důvodů nenavštěvují a které tak mají nejvyšší riziko rakoviny,“ říká Marián Hajdúch, ředitel ÚMTM.

Projekt dostal zkrácený název Kopretina (z úplného RaKOvina děložního hrdla: PREvence prosTřednIctvím samoodběru a vyšetření přítomNosti lidského pApilomaviru) a záštitu nad ním převzaly osobnosti veřejného života. Jednou z nich je Monika Babišová, která tvrdí: „Vyšetření u gynekologa není pro ženu nikterak příjemné, ale prevence je základ zdravé společnosti a měla by být učená odmalička.“ Druhou ambasadorkou je paní Hana Heřmánková, které na toto onemocnění zemřela její sestra, herečka Dana Vávrová. „Každému z nás záleží na zdraví rodiny a přátel. Nestyďte se proto zeptat žen ve svém okolí, zda pravidelně dochází ke gynekologovi,“ vyzývá Hana Heřmánková.

Rakovina děložního čípku je onemocnění, které způsobuje chronická infekce HPV. V ČR je bohužel téměř 50 procent žen, které ale ke gynekologovi pravidelně nechodí, a právě ty se ve zralém věku nejčastěji stávají obětí tohoto zhoubného onemocnění. Důvody, proč ženy nechodí ke gynekologovi, jsou různé, ale nejčastěji je to ostych, kulturní rozdílnost, nedostatek času, velká vzdálenost do ambulance gynekologa nebo se domnívají, že po přechodu už na prohlídky chodit nemusejí. Právě toto je největším omyl, protože rakovina děložního hrdla se vyvíjí zhruba 10–15 let.

„V rámci našeho projektu si žena může sama provést stěr z děložního hrdla a poševní sliznice podobně jako gynekolog a jednoduše jej zaslat do laboratoře v návratové obálce zcela zdarma. NPVR a ÚMTM se tak snaží zbourat bariéru odmítání prevence. Kombinujeme zvyšování informačního povědomí o této problematice s konkrétním řešením, které odpovídá nejmodernějším trendům v medicíně,“ říká k zapojení žen do projektu ředitel NPVR Peter Vanek.

Výzkum probíhá ve spolupráci s Českou gynekologickou a porodnickou společností ČLS JEP a společností NaturaMed Pharmaceuticals, které spolupracují na vytváření databáze oslovených žen, na jejich oslovení a následné péči. Další informace k projektu jsou k dispozici ZDE.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Pedagogická fakulta přivítala zlaté a stříbrné absolventy

Konec minulého týdne patřil absolventům pedagogické fakulty. Zhruba sto padesát někdejších studentů dorazilo na Dny pro absolventy, aby se setkali se svými spolužáky i vyučujícími. Obnovením akademického slibu se stali zlatými a stříbrnými absolventy.

Dny začaly už v pátečním dopoledni, kdy během tří obřadů při zlaté promoci složila obnovený akademický slib zhruba stovka absolventů, kteří ukončili svá studia v roce 1969. Na sobotní stříbrnou promoci pak dorazilo na pět desítek absolventů, kteří mají na svých diplomech napsán letopočet 1994. „Kontakt s absolventy považujeme za velmi důležitý a obohacující. Naše fakulta stejně jako celá Univerzita Palackého je vedle instituce také velkou komunitou, kterou tvoří generace našich studentů. Ty spojuje nejen sounáležitost s alma mater, ale také sdílené úsilí o pravdivé poznání světa, pěstování vzdělanosti a předávání vědění dalším generacím. Proto nám na našich absolventech tak záleží a jsme vděčni, když se na fakultu vracejí a udržují s námi kontakt. Uspořádání zlatých a stříbrných promocí je naším poděkováním za práci, kterou dělali a dělají,“ uvedla proděkanka Petra Šobáňová.

Zlaté i stříbrné promoce jsou příležitost nejen ke vzpomínkám a potkávání se spolužáky, ale také k seznámení se současnou podobou fakulty a univerzity. Proto měli účastníci po oba dny připravený bohatý program. Zlatí absolventi si například mohli prohlédnout vedle stávajících prostor pedagogické fakulty i budovu na Žerotínově náměstí, kde tehdy studovali a mnozí i bydleli a kde se v současnosti nachází teologický seminář. Za doprovodného výkladu rektora semináře mohli nahlédnout do prostor, v nichž strávili studentská léta, zavzpomínat na ně a porovnat, co se od těch dob proměnilo.

Na sobotu byl pro účastníky stříbrné promoce připraven kulturní program v Kapli Božího Těla, kde si mohli poslechnout koncert studentů katedry hudební výchovy. Po koncertě se pak vydali na komentovanou prohlídka budovy někdejšího jezuitského konviktu, nynějšího Uměleckého centra UP. Prohlédnout si přitom mohli absolventské práce studentů a studentek katedry výtvarné výchovy, které tam jsou vystaveny. „Rád jsem přijel za vámi, mladými – mezi starými se cítím nesvůj. Jako učitel jsem se mohl pořád udržovat mladý,“ usmíval se zlatý absolvent Jan Navrátil. „Bylo to krásné, dojemné, v Olomouci jsem poprvé po 50 letech,“ svěřila se další z absolventek.

Dny pro absolventy se konaly pod záštitou děkanky pedagogické fakulty a stejně jako v minulých letech je uspořádalo Centrum celoživotního vzdělávání PdF. „Tyto aktivity jsou nejen velmi kladně hodnoceny samotnými absolventy, ale také nám poskytují možnost rozvíjet spolupráci v projektové a vzdělávací oblasti prostřednictvím nabídky celoživotního vzdělávání naší fakulty,“ dodala vedoucí centra Alena Opletalová.

Pedagogická fakulta přivítala zlaté a stříbrné absolventy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 09/11/2019 - 11:35

Konec minulého týdne patřil absolventům pedagogické fakulty. Zhruba sto padesát někdejších studentů dorazilo na Dny pro absolventy, aby se setkali se svými spolužáky i vyučujícími. Obnovením akademického slibu se stali zlatými a stříbrnými absolventy.

Dny začaly už v pátečním dopoledni, kdy během tří obřadů při zlaté promoci složila obnovený akademický slib zhruba stovka absolventů, kteří ukončili svá studia v roce 1969. Na sobotní stříbrnou promoci pak dorazilo na pět desítek absolventů, kteří mají na svých diplomech napsán letopočet 1994. „Kontakt s absolventy považujeme za velmi důležitý a obohacující. Naše fakulta stejně jako celá Univerzita Palackého je vedle instituce také velkou komunitou, kterou tvoří generace našich studentů. Ty spojuje nejen sounáležitost s alma mater, ale také sdílené úsilí o pravdivé poznání světa, pěstování vzdělanosti a předávání vědění dalším generacím. Proto nám na našich absolventech tak záleží a jsme vděčni, když se na fakultu vracejí a udržují s námi kontakt. Uspořádání zlatých a stříbrných promocí je naším poděkováním za práci, kterou dělali a dělají,“ uvedla proděkanka Petra Šobáňová.

Zlaté i stříbrné promoce jsou příležitost nejen ke vzpomínkám a potkávání se spolužáky, ale také k seznámení se současnou podobou fakulty a univerzity. Proto měli účastníci po oba dny připravený bohatý program. Zlatí absolventi si například mohli prohlédnout vedle stávajících prostor pedagogické fakulty i budovu na Žerotínově náměstí, kde tehdy studovali a mnozí i bydleli a kde se v současnosti nachází teologický seminář. Za doprovodného výkladu rektora semináře mohli nahlédnout do prostor, v nichž strávili studentská léta, zavzpomínat na ně a porovnat, co se od těch dob proměnilo.

Na sobotu byl pro účastníky stříbrné promoce připraven kulturní program v Kapli Božího Těla, kde si mohli poslechnout koncert studentů katedry hudební výchovy. Po koncertě se pak vydali na komentovanou prohlídka budovy někdejšího jezuitského konviktu, nynějšího Uměleckého centra UP. Prohlédnout si přitom mohli absolventské práce studentů a studentek katedry výtvarné výchovy, které tam jsou vystaveny. „Rád jsem přijel za vámi, mladými – mezi starými se cítím nesvůj. Jako učitel jsem se mohl pořád udržovat mladý,“ usmíval se zlatý absolvent Jan Navrátil. „Bylo to krásné, dojemné, v Olomouci jsem poprvé po 50 letech,“ svěřila se další z absolventek.

Dny pro absolventy se konaly pod záštitou děkanky pedagogické fakulty a stejně jako v minulých letech je uspořádalo Centrum celoživotního vzdělávání PdF. „Tyto aktivity jsou nejen velmi kladně hodnoceny samotnými absolventy, ale také nám poskytují možnost rozvíjet spolupráci v projektové a vzdělávací oblasti prostřednictvím nabídky celoživotního vzdělávání naší fakulty,“ dodala vedoucí centra Alena Opletalová.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Ve fakultní nemocnici vzniká kompetenční centrum pro elektronické zdravotnictví

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík podepsali smlouvu o zřízení kompetenčního centra pro elektronické zdravotnictví – eHealth. Tím se stane dosavadní Národní telemedicínské centrum, které je součástí infrastruktury fakultní nemocnice a již několik let využívá informační a komunikační technologie pro poskytování zdravotních služeb na dálku.

Kompetenční centra vznikají v souladu se strategií Vlády ČR a mají za úkol podpořit státní správu v rozhodovacích procesech o zavedení inovativních technologií a postupů do každodenní praxe. „Elektronizace zdravotnictví je v České republice zatím v plenkách. Nicméně na ministerstvu nyní pracujeme na novém zákonu, který vytvoří podmínky pro její rozvoj, definuje pravidla hry a podpoří tak rozvoj elektronizace v podmínkách českého zdravotnictví. Národní telemedicínské centrum je v této oblasti tahounem, proto se z něj přirozeně stane kompetenční centrum pro elektronické zdravotnictví. Jsem přesvědčen o tom, že bohaté zkušenosti místních odborníků nám pomůžou elektronické zdravotnictví nastavit a zavést do praxe tak, aby bylo maximálně přínosné jak pro pacienty, tak zdravotníky,“ uvedl po podpisu smlouvy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Národní telemedicínské centrum vzniklo jako koordinační a vzdělávací centrum v rámci elektronického zdravotnictví coby nového a rychle se rozvíjejícího odvětví medicíny. Iniciátory vytvoření centra byla I. interní klinika – kardiologická FN Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého. Telemedicína je předmětem Národní strategie elektronického zdravotnictví, kdy dochází k propojení rozvíjejících se medicínských znalostí a možností nových technologií.

Fakultní nemocnice Olomouc má podle jejího ředitele ambici přispívat k rozvoji medicíny nejen v rámci České republiky. „Využitím IT a telemedicíny se vytvářejí možnosti pro zvyšování komfortu, dostupnosti a bezpečnosti zdravotní péče. Zvolili jsme přitom cestu jednoho specializovaného centra, které koordinuje tyto aktivity napříč všemi obory a úzce spolupracuje s úsekem IT,“ vysvětlil ředitel nemocnice Roman Havlík.

„Tento moment vnímáme především jako velký závazek do budoucna. Zásadním úkolem je definovat smysluplné oblasti medicíny, v nichž zavedení eHealth povede k systémovému řešení a tedy ke zlepšení prevence, terapie, kvality a bezpečnosti života pacientů se závažnými onemocněními. To vše je nutno doplnit transparentním úhradovým mechanismem tak, aby elektronizace zdravotnictví skutečně začala fungovat pro všechny potřebné občany našeho státu,“ dodal přednosta I. interní kliniky – kardiologické Miloš Táborský.

Cílem zřízení kompetenčního centra pro elektronické zdravotnictví je sjednocení aktivit na poli eHealth pod jednu organizační strukturu, hledání a zkoumání nových směrů a postupů v dané oblasti, ověřování a zavádění těchto novinek a principů do praxe a v neposlední řadě rozvoj a využití moderních metod v pregraduálním i postgraduálním vzdělávání. Národní telemedicínské centrum je v rámci České republiky lídrem na poli komplexního zaměření na realizaci klinicky výzkumných aktivit v oblasti telemedicíny.

Mezi jednotlivé aplikace telemedicíny patří například konzultace mezi vzdáleným pacientem a lékařem, dálkové monitorování zdravotních a diagnostických parametrů, přenos dat od pacienta k lékaři a konzultace dvou a více lékařů. Pro pacienty i lékaře je telemedicína v mnoha směrech velkým přínosem. Přináší například nesporné zkvalitnění péče, neboť osobní kontakt pacienta s lékařem trvá vždy jen malý zlomek času v porovnání s dobou trvání léčby. K dalším přínosům patří například zvýšení pocitu bezpečí u pacienta, který má kontakt s ošetřujícím lékařem i z domácího prostředí, zvýšení zájmu pacientů o jejich vlastní zdraví, odlehčení práce lékařů od některých rutinních výkonů s malým přínosem pro zlepšení zdravotního stavu pacienta, získání cenných dat, zvládnutí více pacientů v omezeném čase, včasná detekce zhoršení zdravotního stavu pacientů nebo poruchy implantovaného přístroje.

Na straně pacienta přináší telemedicína kromě již zmíněných pozitiv i nespornou úsporu času. Pro poskytovatele zdravotních služeb přináší telemedicína například úspory lůžkových kapacit či zvýšení produktivity celého zdravotního systému. „Telemedicína může přispět k pozitivnímu vývoji řady ukazatelů zdravotního stavu populace, zlepšení místní i časové dostupnosti péče a zvýšení spojenosti občanů se zdravotní péčí,“ doplnil ministr Adam Vojtěch.

Ve fakultní nemocnici vzniká kompetenční centrum pro elektronické zdravotnictví

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 09/11/2019 - 08:00

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík podepsali smlouvu o zřízení kompetenčního centra pro elektronické zdravotnictví – eHealth. Tím se stane dosavadní Národní telemedicínské centrum, které je součástí infrastruktury fakultní nemocnice a již několik let využívá informační a komunikační technologie pro poskytování zdravotních služeb na dálku.

Kompetenční centra vznikají v souladu se strategií Vlády ČR a mají za úkol podpořit státní správu v rozhodovacích procesech o zavedení inovativních technologií a postupů do každodenní praxe. „Elektronizace zdravotnictví je v České republice zatím v plenkách. Nicméně na ministerstvu nyní pracujeme na novém zákonu, který vytvoří podmínky pro její rozvoj, definuje pravidla hry a podpoří tak rozvoj elektronizace v podmínkách českého zdravotnictví. Národní telemedicínské centrum je v této oblasti tahounem, proto se z něj přirozeně stane kompetenční centrum pro elektronické zdravotnictví. Jsem přesvědčen o tom, že bohaté zkušenosti místních odborníků nám pomůžou elektronické zdravotnictví nastavit a zavést do praxe tak, aby bylo maximálně přínosné jak pro pacienty, tak zdravotníky,“ uvedl po podpisu smlouvy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Národní telemedicínské centrum vzniklo jako koordinační a vzdělávací centrum v rámci elektronického zdravotnictví coby nového a rychle se rozvíjejícího odvětví medicíny. Iniciátory vytvoření centra byla I. interní klinika – kardiologická FN Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého. Telemedicína je předmětem Národní strategie elektronického zdravotnictví, kdy dochází k propojení rozvíjejících se medicínských znalostí a možností nových technologií.

Fakultní nemocnice Olomouc má podle jejího ředitele ambici přispívat k rozvoji medicíny nejen v rámci České republiky. „Využitím IT a telemedicíny se vytvářejí možnosti pro zvyšování komfortu, dostupnosti a bezpečnosti zdravotní péče. Zvolili jsme přitom cestu jednoho specializovaného centra, které koordinuje tyto aktivity napříč všemi obory a úzce spolupracuje s úsekem IT,“ vysvětlil ředitel nemocnice Roman Havlík.

„Tento moment vnímáme především jako velký závazek do budoucna. Zásadním úkolem je definovat smysluplné oblasti medicíny, v nichž zavedení eHealth povede k systémovému řešení a tedy ke zlepšení prevence, terapie, kvality a bezpečnosti života pacientů se závažnými onemocněními. To vše je nutno doplnit transparentním úhradovým mechanismem tak, aby elektronizace zdravotnictví skutečně začala fungovat pro všechny potřebné občany našeho státu,“ dodal přednosta I. interní kliniky – kardiologické Miloš Táborský.

Cílem zřízení kompetenčního centra pro elektronické zdravotnictví je sjednocení aktivit na poli eHealth pod jednu organizační strukturu, hledání a zkoumání nových směrů a postupů v dané oblasti, ověřování a zavádění těchto novinek a principů do praxe a v neposlední řadě rozvoj a využití moderních metod v pregraduálním i postgraduálním vzdělávání. Národní telemedicínské centrum je v rámci České republiky lídrem na poli komplexního zaměření na realizaci klinicky výzkumných aktivit v oblasti telemedicíny.

Mezi jednotlivé aplikace telemedicíny patří například konzultace mezi vzdáleným pacientem a lékařem, dálkové monitorování zdravotních a diagnostických parametrů, přenos dat od pacienta k lékaři a konzultace dvou a více lékařů. Pro pacienty i lékaře je telemedicína v mnoha směrech velkým přínosem. Přináší například nesporné zkvalitnění péče, neboť osobní kontakt pacienta s lékařem trvá vždy jen malý zlomek času v porovnání s dobou trvání léčby. K dalším přínosům patří například zvýšení pocitu bezpečí u pacienta, který má kontakt s ošetřujícím lékařem i z domácího prostředí, zvýšení zájmu pacientů o jejich vlastní zdraví, odlehčení práce lékařů od některých rutinních výkonů s malým přínosem pro zlepšení zdravotního stavu pacienta, získání cenných dat, zvládnutí více pacientů v omezeném čase, včasná detekce zhoršení zdravotního stavu pacientů nebo poruchy implantovaného přístroje.

Na straně pacienta přináší telemedicína kromě již zmíněných pozitiv i nespornou úsporu času. Pro poskytovatele zdravotních služeb přináší telemedicína například úspory lůžkových kapacit či zvýšení produktivity celého zdravotního systému. „Telemedicína může přispět k pozitivnímu vývoji řady ukazatelů zdravotního stavu populace, zlepšení místní i časové dostupnosti péče a zvýšení spojenosti občanů se zdravotní péčí,“ doplnil ministr Adam Vojtěch.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Společné prohlášení rektora a členů vedení fakultních senátů

Členové vedení fakultních senátů UP a rektor UP se plně shodli na podpoře Etické komise UP a její legitimity. Všichni zúčastnění vyzývají akademickou obec UP k budování vzájemné důvěry a respektování řádně ustavených univerzitních orgánů i jejich vnitřních pravidel.

Společné prohlášení rektora a členů vedení fakultních senátů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 09/10/2019 - 17:45

Členové vedení fakultních senátů UP a rektor UP se plně shodli na podpoře Etické komise UP a její legitimity. Všichni zúčastnění vyzývají akademickou obec UP k budování vzájemné důvěry a respektování řádně ustavených univerzitních orgánů i jejich vnitřních pravidel.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Sixty graduates attended the silver graduation ceremony at the Faculty of Science

News: Faculty of Science - Út, 09/10/2019 - 13:00

The UP Faculty of Science celebrated a silver graduation. After twenty-five years, more than sixty alumni have retaken their academic pledge, repeating the ceremonial act they first attended when graduating in 1994.

The invited graduates radiated smiles and a good mood. One of them was Lenka Orságová, who came from Bruntál for the ceremony. “I like to reminisce about my school days, it was a very beautiful five years. It’s nice that the faculty still thinks about us and that we can repeat the academic pledge after twenty-five years. The first time we met with the girls was after thirteen long years. Now we see each other every three or four years in the autumn. We meet, we chat, have a ladies’ night, and return home,” said Orságová, a Mathematics – Descriptive Geometry graduate.

The ceremony, during which the graduates received honorary diplomas, was performed by Vice-Rector Pavel Banáš and Vice-Deans Karel Lemr and Karel Hron. “The silver graduation, organised by the Faculty of Science for years, is a wonderful tradition, which enables alumni to meet after all these years, stay together and reminisce about their studies. I wish them only the best in the upcoming years,” said Vice-Rector Pavel Banáš, on behalf of the university rector.

After the ceremonial pledge in the auditorium, group photos, a toast, and lunch, the silver graduates shared their impressions. “It was an incredible and dignified experience. It all came back to me, how it was those 25 years ago. The only difference was that for the first graduation ceremonies, we wore gowns,” added Alma Ciprysová, a Mathematics – Descriptive Geometry graduate, who came from Tvrdonice in South Moravia.

The silver graduation ceremonies, during which graduates renew their university pledge after a quarter of a century, have been held at the faculty since 2009. Alumni celebrating their 50th and 60th graduation anniversaries will attend gold and diamond graduation ceremonies on Friday, November 8.

Kategorie: News from UP

Stříbrnou promoci na PřF si nenechalo ujít šest desítek absolventů

Přírodovědecká fakulta žila stříbrnou promocí. Přes šest desítek absolventů po pětadvaceti letech znovu složilo promoční slib. Zopakovali si tak slavnostní akt, který poprvé absolvovali po ukončení studia v roce 1994.

Pozvaní absolventi nešetřili úsměvy a dobrou náladou. Jednou z nich byla i Lenka Orságová, která na stříbrnou promoci přijela z Bruntálu. „Na svá studijní léta vzpomínám hrozně ráda, bylo to krásných pět let. Je hezké, že na nás fakulta myslí a že si po pětadvaceti letech můžeme promoční slib zopakovat. Poprvé jsme se s holkami viděly po dlouhých třinácti letech. Teď se vídáme vždy na podzim, po třech čtyřech letech. Sejdeme se, povykládáme si, uděláme babinec a jedeme domů,“ řekla Lenka Orságová, absolventka oboru Matematika-deskriptivní geometrie.

Slavnostním ceremoniálem, při kterém absolventi převzali čestné diplomy, provedli prorektor Pavel Banáš a proděkani Karel Lemr a Karel Hron. „Stříbrná promoce, kterou přírodovědecká fakulta už léta pořádá, je nádherná tradice, která vede k tomu, že se mohou absolventi po letech potkat, pobýt spolu a zavzpomínat na svá studia. Přeji jim do dalších let jen to nejlepší,“ uvedl prorektor Pavel Banáš, který zastupoval rektora univerzity.

Po slavnostním slibu v aule, společném fotografování, přípitku i obědě se stříbrní absolventi podělili o své dojmy. „Byl to neuvěřitelný a důstojný zážitek. Úplně jsem se dokázala vcítit, jaké to bylo před těmi pětadvaceti lety. Jediný rozdíl vidím v tom, že první promoce se odehrávaly v talárech,“ dodala Alma Padalíková, absolventka oboru Matematika-deskriptivní geometrie, která dorazila z jihomoravských Tvrdonic.

Stříbrné promoce, během nichž absolventi s odstupem čtvrtstoletí přijali obnovený absolventský slib, se na fakultě pořádají už od roku 2009. Absolventi, kteří mají 50 a 60 let po promoci, se slavnostní zlaté a diamantové promoce mohou zúčastnit v pátek 8. listopadu.

Stříbrnou promoci na PřF si nenechalo ujít šest desítek absolventů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 09/10/2019 - 13:00

Přírodovědecká fakulta žila stříbrnou promocí. Přes šest desítek absolventů po pětadvaceti letech znovu složilo promoční slib. Zopakovali si tak slavnostní akt, který poprvé absolvovali po ukončení studia v roce 1994.

Pozvaní absolventi nešetřili úsměvy a dobrou náladou. Jednou z nich byla i Lenka Orságová, která na stříbrnou promoci přijela z Bruntálu. „Na svá studijní léta vzpomínám hrozně ráda, bylo to krásných pět let. Je hezké, že na nás fakulta myslí a že si po pětadvaceti letech můžeme promoční slib zopakovat. Poprvé jsme se s holkami viděly po dlouhých třinácti letech. Teď se vídáme vždy na podzim, po třech čtyřech letech. Sejdeme se, povykládáme si, uděláme babinec a jedeme domů,“ řekla Lenka Orságová, absolventka oboru Matematika-deskriptivní geometrie.

Slavnostním ceremoniálem, při kterém absolventi převzali čestné diplomy, provedli prorektor Pavel Banáš a proděkani Karel Lemr a Karel Hron. „Stříbrná promoce, kterou přírodovědecká fakulta už léta pořádá, je nádherná tradice, která vede k tomu, že se mohou absolventi po letech potkat, pobýt spolu a zavzpomínat na svá studia. Přeji jim do dalších let jen to nejlepší,“ uvedl prorektor Pavel Banáš, který zastupoval rektora univerzity.

Po slavnostním slibu v aule, společném fotografování, přípitku i obědě se stříbrní absolventi podělili o své dojmy. „Byl to neuvěřitelný a důstojný zážitek. Úplně jsem se dokázala vcítit, jaké to bylo před těmi pětadvaceti lety. Jediný rozdíl vidím v tom, že první promoce se odehrávaly v talárech,“ dodala Alma Padalíková, absolventka oboru Matematika-deskriptivní geometrie, která dorazila z jihomoravských Tvrdonic.

Stříbrné promoce, během nichž absolventi s odstupem čtvrtstoletí přijali obnovený absolventský slib, se na fakultě pořádají už od roku 2009. Absolventi, kteří mají 50 a 60 let po promoci, se slavnostní zlaté a diamantové promoce mohou zúčastnit v pátek 8. listopadu.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Společné prohlášení rektora UP a děkana PřF

Děkan PřF doc. Martin Kubala se zavázal, že přírodovědecká fakulta zajistí podmínky pro zdárné řešení grantů OP VVV a ponese plnou odpovědnost za případné sankce spojené s jejich plněním. Rektor UP prof. Jaroslav Miller se na základě toho rozhodl neiniciovat odvolání doc. Kubaly z pozice děkana. Plný text společného prohlášení naleznete v příloze.

Společné prohlášení rektora UP a děkana PřF

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 09/10/2019 - 09:55

Děkan PřF doc. Martin Kubala se zavázal, že přírodovědecká fakulta zajistí podmínky pro zdárné řešení grantů OP VVV a ponese plnou odpovědnost za případné sankce spojené s jejich plněním. Rektor UP prof. Jaroslav Miller se na základě toho rozhodl neiniciovat odvolání doc. Kubaly z pozice děkana. Plný text společného prohlášení naleznete v příloze.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Při studiu práv sbírá světové medaile v rychlopsaní a pomáhá neslyšícím

Přes šest set úhozů za minutu. Takovou rychlostí ťuká do počítačové klávesnice Karolína Foukalová, studentka Právnické fakulty Univerzity Palackého, která patří mezi světovou špičku v rychlopsaní. Pravidelně to dokazuje na mistrovství světa ve zpracování textů na počítači a hlavně pomáhá. Přepisuje pro neslyšící.

Zatím poslední mistrovství světa se konalo letos v červenci v Cagliari, hlavním městě Sardinie. A pro Karolínu Foukalovou bylo velmi úspěšné. Přivezla jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. „Mistrovství se koná jednou za dva roky. Soutěží se v různých disciplínách a ve třech věkových kategoriích, od žáků základních škol po dospělé. Tohle bylo moje páté mistrovství světa,“ naznačuje třiadvacetiletá studentka, která má na svém kontě z předešlých šampionátů i několik titulů mistryně světa. Z letošních vybojovaných medailí si asi nejvíce cení bronzu z královské disciplíny, kterou je v rychlopsaní třicetiminutový opis textu. „Je to disciplína, ve které je největší konkurence. Navíc jsem si v ní udělala osobní rekord, sedm set úhozů za minutu.“

Když porovnává jednotlivé šampionáty, spíš než o vlastních úspěších mluví o přátelích, vztazích, atmosféře a krásách hostitelských měst. „Když jsem byla malá, sbírala jsem medaile, teď sbírám zážitky,“ má jasno vysokoškolačka, která má před sebou 5. ročník studia oboru Právo.

Začátky na gymnáziu

K psaní všemi deseti se dostala na víceletém gymnáziu v Rožnově pod Radhoštěm, a to už ve svých jedenácti letech. „Psaní jsme měli jako nepovinný kroužek. Nejdřív se mi do něj moc nechtělo. Ale v té době jsem obdivovala, když někdo ve filmu rychle psal na stroji nebo na počítači, a taky do kroužku chodil soused, který se mi líbil,“ říká s úsměvem. Zatímco on kroužek vzdal, ona vytrvala. Svůj podíl na tom prý měla i Karolínina maminka, která ji podporovala. A dodnes s ní jezdí za zážitky na velké soutěže. „Důležitý pro mě byl i pan učitel Vladimír Kolář, který kroužek vedl, obětavě s námi jezdil pravidelně na všechny možné soutěže i na druhý konec republiky a vlastně mě i dotlačil na první mistrovství světa, za což jsem mu hrozně vděčná.“

Psát se učila v programu ZAV, který vyvinuli manželé Jaroslav a Helena Zaviačičovi, ikony českého rychlopsaní. „Začátky byly těžké. Například když jsem se učila psát Shift, hrozně mě bolely malíčky. Ale prsty si po čase zvykly,“ vzpomíná Karolína. Píše a soutěží snad na té nejobyčejnější klávesnici, která existuje. Dokonce přiznává, že ji před lety odcizila na rožnovském gymnáziu. „Škola už to ví a prošlo to. Moje klávesnice je obitá, špinavá a od červeného laku na nehty. Byla se mnou na všech mistrovstvích světa, vozím ji všude s sebou.“

Ve formě se udržuje hlavně díky studiu, zapisováním přednášek nebo při plnění školních povinností. „Občas, především ve zkouškovém, se na mě někdo ze spolužáků obrátí s prosbou o zápisy. Když jsem ještě bývala více doma, přepisovala jsem i pro rodiče a bratrovy věci do školy.“ Svojí dovednosti si cení hlavně pro čas, který jí rychlopsaní dennodenně šetří.

Když je klient spokojený

V posledních letech jí přináší i jinou radost. Po maturitě se dostala k přepisům pro neslyšící. Po první takové zkušenosti s ní Česká unie neslyšících podepsala smlouvu o spolupráci. „Většinou jde o simultánní přepis pro osoby s nějakým sluchovým postižením. Škála přepisů je široká, od odborných konferencí, přes přednášky ve školách až po běžné úkony, když jde někdo k lékaři,“ vysvětluje Karolína Foukalová a je na ní vidět spokojenost. „Mám tu práci hrozně ráda. Líbí se mi, že tím, že něco umím, můžu pomáhat. Nejvíc je pro mě spokojený klient.“ A vzápětí vzpomínám na klienta, který ji děkoval se slzami v očích, že díky ní měl po letech pocit, že zase slyší. „Našim úkolem je totiž simultánně připisovat všechno, co slyšíme. Včetně fórků a nejrůznějších poznámek,“ dodává budoucí právnička, která nezanevřela ani na klasické psací potřeby.

Propisku sice zrovna v kabelce nemá, ale pouzdro do školy nosí. „Někdy počítač nelze použít a někdy si zase potřebuji udělat poznámku na papír. Ale mám to tak, že na počítači studuji a pracuji. Mimo tyto činnosti se jej snažím odbourat. Psát rukou ještě umím,“ usmívá se. Pokud by bylo na ní, zavedla by psaní všemi deseti jako povinný předmět už na základních školách. „Z povinné informatiky jsem si toho moc neodnesla. Kdežto rychlopsaní využívám neustále. Děti dnes pracují na počítačích od malička. Čím dřív se naučí správným návykům, tím líp. A vůbec nemusí psát nějak extra rychle.“

Při studiu práv sbírá světové medaile v rychlopsaní a pomáhá neslyšícím

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 09/10/2019 - 08:00

Přes šest set úhozů za minutu. Takovou rychlostí ťuká do počítačové klávesnice Karolína Foukalová, studentka Právnické fakulty Univerzity Palackého, která patří mezi světovou špičku v rychlopsaní. Pravidelně to dokazuje na mistrovství světa ve zpracování textů na počítači a hlavně pomáhá. Přepisuje pro neslyšící.

Zatím poslední mistrovství světa se konalo letos v červenci v Cagliari, hlavním městě Sardinie. A pro Karolínu Foukalovou bylo velmi úspěšné. Přivezla jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. „Mistrovství se koná jednou za dva roky. Soutěží se v různých disciplínách a ve třech věkových kategoriích, od žáků základních škol po dospělé. Tohle bylo moje páté mistrovství světa,“ naznačuje třiadvacetiletá studentka, která má na svém kontě z předešlých šampionátů i několik titulů mistryně světa. Z letošních vybojovaných medailí si asi nejvíce cení bronzu z královské disciplíny, kterou je v rychlopsaní třicetiminutový opis textu. „Je to disciplína, ve které je největší konkurence. Navíc jsem si v ní udělala osobní rekord, sedm set úhozů za minutu.“

Když porovnává jednotlivé šampionáty, spíš než o vlastních úspěších mluví o přátelích, vztazích, atmosféře a krásách hostitelských měst. „Když jsem byla malá, sbírala jsem medaile, teď sbírám zážitky,“ má jasno vysokoškolačka, která má před sebou 5. ročník studia oboru Právo.

Začátky na gymnáziu

K psaní všemi deseti se dostala na víceletém gymnáziu v Rožnově pod Radhoštěm, a to už ve svých jedenácti letech. „Psaní jsme měli jako nepovinný kroužek. Nejdřív se mi do něj moc nechtělo. Ale v té době jsem obdivovala, když někdo ve filmu rychle psal na stroji nebo na počítači, a taky do kroužku chodil soused, který se mi líbil,“ říká s úsměvem. Zatímco on kroužek vzdal, ona vytrvala. Svůj podíl na tom prý měla i Karolínina maminka, která ji podporovala. A dodnes s ní jezdí za zážitky na velké soutěže. „Důležitý pro mě byl i pan učitel Vladimír Kolář, který kroužek vedl, obětavě s námi jezdil pravidelně na všechny možné soutěže i na druhý konec republiky a vlastně mě i dotlačil na první mistrovství světa, za což jsem mu hrozně vděčná.“

Psát se učila v programu ZAV, který vyvinuli manželé Jaroslav a Helena Zaviačičovi, ikony českého rychlopsaní. „Začátky byly těžké. Například když jsem se učila psát Shift, hrozně mě bolely malíčky. Ale prsty si po čase zvykly,“ vzpomíná Karolína. Píše a soutěží snad na té nejobyčejnější klávesnici, která existuje. Dokonce přiznává, že ji před lety odcizila na rožnovském gymnáziu. „Škola už to ví a prošlo to. Moje klávesnice je obitá, špinavá a od červeného laku na nehty. Byla se mnou na všech mistrovstvích světa, vozím ji všude s sebou.“

Ve formě se udržuje hlavně díky studiu, zapisováním přednášek nebo při plnění školních povinností. „Občas, především ve zkouškovém, se na mě někdo ze spolužáků obrátí s prosbou o zápisy. Když jsem ještě bývala více doma, přepisovala jsem i pro rodiče a bratrovy věci do školy.“ Svojí dovednosti si cení hlavně pro čas, který jí rychlopsaní dennodenně šetří.

Když je klient spokojený

V posledních letech jí přináší i jinou radost. Po maturitě se dostala k přepisům pro neslyšící. Po první takové zkušenosti s ní Česká unie neslyšících podepsala smlouvu o spolupráci. „Většinou jde o simultánní přepis pro osoby s nějakým sluchovým postižením. Škála přepisů je široká, od odborných konferencí, přes přednášky ve školách až po běžné úkony, když jde někdo k lékaři,“ vysvětluje Karolína Foukalová a je na ní vidět spokojenost. „Mám tu práci hrozně ráda. Líbí se mi, že tím, že něco umím, můžu pomáhat. Nejvíc je pro mě spokojený klient.“ A vzápětí vzpomínám na klienta, který ji děkoval se slzami v očích, že díky ní měl po letech pocit, že zase slyší. „Našim úkolem je totiž simultánně připisovat všechno, co slyšíme. Včetně fórků a nejrůznějších poznámek,“ dodává budoucí právnička, která nezanevřela ani na klasické psací potřeby.

Propisku sice zrovna v kabelce nemá, ale pouzdro do školy nosí. „Někdy počítač nelze použít a někdy si zase potřebuji udělat poznámku na papír. Ale mám to tak, že na počítači studuji a pracuji. Mimo tyto činnosti se jej snažím odbourat. Psát rukou ještě umím,“ usmívá se. Pokud by bylo na ní, zavedla by psaní všemi deseti jako povinný předmět už na základních školách. „Z povinné informatiky jsem si toho moc neodnesla. Kdežto rychlopsaní využívám neustále. Děti dnes pracují na počítačích od malička. Čím dřív se naučí správným návykům, tím líp. A vůbec nemusí psát nějak extra rychle.“

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Univerzita lákala během Dnů evropského dědictví

Mezi olomouckými památkami, které si zájemci během Dnů evropského dědictví mohli prohlédnout, byly i zajímavé prostory Univerzity Palackého. K návštěvě lákala ústřední knihovna na Zbrojnici, Umělecké centrum UP v bývalém jezuitském konviktu nebo Pevnost poznání.

Veřejnosti se otevřela i velká zasedací místnost rektorátu a pracovna rektora, jimiž provedl emeritní profesor katedry bohemistiky Jiří Fiala. Komentovanou prohlídku si nenechala ujít Marie Knoflíčková z Kojetína. „Přijely jsme celá skupina, kamarádky, co spolu chodíváme na vycházky. Navštívily jsme například Arcibiskupský palác i vedlejší arcibiskupskou knihovnu, byly jsme se podívat na Zbrojnici. Na rektorátě jsem ale byla poprvé, a to jsem studentka Univerzity třetího věku. Velice se mi tu líbilo, jsem nadšená. Netušila jsem, že bych se tu mohla dozvědět takový kus historie. Pan profesor mě překvapil a udělal mi radost,“ uvedla.

Na návštěvníky univerzitních prostor ale nečekala jen historie. V knihovně na Zbrojnici si mohli prohlédnout zajímavé tisky z knihovního fondu, v Uměleckém centru UP, kde provázeli členové spolku Studium Artium, zase například absolventské práce studentů výtvarné výchovy. Na přírodovědecké fakultě byly otevřené k nahlédnutí zrekonstruované laboratoře optiků a experimentálních fyziků, také terasa nabízející výhled na historické centrum Olomouce. Lékařská fakulta zase návštěvníkům připomněla stavební vývoj budov Teoretických ústavů.

Lákadlem Pevnosti poznání byly houby. V expozicích „vyrostly“ modely hub, o houbách i plísních se bavilo na přednáškách či v mykologické poradně, zájemci si mohli vzorky hub prohlédnout také pod mikroskopem. 

Univerzita lákala během Dnů evropského dědictví

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 09/09/2019 - 12:00

Mezi olomouckými památkami, které si zájemci během Dnů evropského dědictví mohli prohlédnout, byly i zajímavé prostory Univerzity Palackého. K návštěvě lákala ústřední knihovna na Zbrojnici, Umělecké centrum UP v bývalém jezuitském konviktu nebo Pevnost poznání.

Veřejnosti se otevřela i velká zasedací místnost rektorátu a pracovna rektora, jimiž provedl emeritní profesor katedry bohemistiky Jiří Fiala. Komentovanou prohlídku si nenechala ujít Marie Knoflíčková z Kojetína. „Přijely jsme celá skupina, kamarádky, co spolu chodíváme na vycházky. Navštívily jsme například Arcibiskupský palác i vedlejší arcibiskupskou knihovnu, byly jsme se podívat na Zbrojnici. Na rektorátě jsem ale byla poprvé, a to jsem studentka Univerzity třetího věku. Velice se mi tu líbilo, jsem nadšená. Netušila jsem, že bych se tu mohla dozvědět takový kus historie. Pan profesor mě překvapil a udělal mi radost,“ uvedla.

Na návštěvníky univerzitních prostor ale nečekala jen historie. V knihovně na Zbrojnici si mohli prohlédnout zajímavé tisky z knihovního fondu, v Uměleckém centru UP, kde provázeli členové spolku Studium Artium, zase například absolventské práce studentů výtvarné výchovy. Na přírodovědecké fakultě byly otevřené k nahlédnutí zrekonstruované laboratoře optiků a experimentálních fyziků, také terasa nabízející výhled na historické centrum Olomouce. Lékařská fakulta zase návštěvníkům připomněla stavební vývoj budov Teoretických ústavů.

Lákadlem Pevnosti poznání byly houby. V expozicích „vyrostly“ modely hub, o houbách i plísních se bavilo na přednáškách či v mykologické poradně, zájemci si mohli vzorky hub prohlédnout také pod mikroskopem. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Olomouc hostí zahájení prvního kongresu českých polonistů

Stav bádání v různých disciplínách týkajících se Polska chce zmapovat historicky první Kongres českých polonistických studií, jehož inaugurační konferenci hostí 10. a 11. září Univerzita Palackého v Olomouci. K pořádání akce, jejíž součástí je více než deset dílčích odborných konferencí, seminářů a workshopů, se spojilo hned osm českých univerzit a desítky spolupořadatelů a partnerů.

Kongres českých polonistických studií se uskuteční od září do listopadu 2019 v podobě série konferencí. Po úvodní olomoucké, jejíž slavnostní zahájení je 10. září ve 12 hodin v Kapli Božího Těla Uměleckého centra UP, budou následovat setkání v Bohumíně-Chałupkách, Hradci Králové, Pardubicích, Praze, Opavě a Telči. Program se uzavře ve dnech 20. až 22. listopadu v Praze.

„Jsme rádi, že se Univerzita Palackého podílí na uspořádání jako jeden z hlavních organizátorů. Polonistika má na naší univerzitě dlouholetou tradici, loni jsme oslavili 70. výročí jejího založení. Na naší konferenci se setkají vědci z mnoha oborů spolu s osobnostmi z řad diplomacie, kultury i představiteli státních institucí a samosprávy. Naše pozvání přijala velvyslankyně Polské republiky v ČR paní Barbara Ćwioro, pod jejíž záštitou se akce koná,“ uvedla docentka Ivana Dobrotová z katedry slavistiky Filozofické fakulty UP.

Kongres má podat přehled o tom, jak pokračuje spolupráce českých a polských vědců, pedagogů a odborníků v různých oborech, a ukázat příklady přeshraniční spolupráce. Bilancovat se bude nejen v oblasti polské jazykovědy a literatury, ale i práva, geografie, etnologie nebo celoživotního vzdělávání. „Kromě tradiční polské filologie, která se zabývá otázkami polského jazyka, literatury a kultury, se v současnosti polonistická studia chápou čím dál více jako mezioborová a začínají tak spolupracovat vědci, kteří měli dříve zdánlivě jen málo společného. Polská studia dnes zkoumají i třeba vzájemné ovlivňování polské ekonomiky a legislativy nebo geografické a historické aspekty česko-polského příhraničí. Další odborníci se zase zabývají mediálním obrazem Polska v současných českých médiích a na internetu,“ řekla Ivana Dobrotová.

Připomenula, že mezioborové zaměření má také olomoucká polonistika. Ta se mimo jiné v posledních letech zaměřuje i na výuku polštiny v příhraničních oblastech, kde tak napomáhá zvyšovat šance mladých lidí na lepší uplatnění na trhu práce. „V té souvislosti u nás vznikají speciální učebnice a další didaktické materiály,“ dodala.

Součástí kongresu je i bohatý doprovodný program, který zahrnuje řadu výstav, filmových projekcí, workshopů a dalších kulturních akcí na mnoha místech České republiky. Olomouc bude například hostit známého polského spisovatele a reportéra Mariusze Szczygieła, autora bestsellerového Gottlandu, s nímž se veřejnost bude moci setkat na talkshow ve středu 11. září v 17:30 v sále Mozarteum Arcidiecézního muzea.

Stránky