Agregátor zdrojů

Prvoligoví fotbalisté prověřili kondici na fakultě tělesné kultury

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 01/13/2020 - 08:00

Přípravu na jarní část ligy zahájili fotbalisté tří moravských prvoligových klubů a také hráči slovenské Žiliny na fakultě tělesné kultury. V laboratořích katedry přírodních věd v kinantropologii absolvovali sérii kondičních měření včetně maximálního zátěžového testu na běhacím páse, při kterém protekly litry potu.

„Trenérům se snažíme poskytnout ucelený obrázek o funkčním stavu každého hráče. Zjišťujeme mimo jiné individuální schopnost adaptace na tréninkové zatížení, zastoupení tělesného tuku, zda hráčům nehrozí riziko dehydratace nebo jak je jejich tělo zásobováno kyslíkem a kolik ho při běhu využijí. Dále nás zajímá, jak dlouho dokážou tolerovat vysoký stupeň únavy při běhu do vyčerpání, do jaké výšky jsou schopni se odrazit z místa nebo zda hráči nemají zkrácené či ochablé svaly, a nehrozí jim tak riziko zranění,“ přiblížil Michal Botek, garant laboratoře zátěžové fyziologie.

Výsledky testů jsou pro trenéry jedním z podkladů pro stanovení podoby přípravy před pokračováním ligy. „Testování je pro nás důležité, abychom věděli, jak dále s hráči pracovat, jakou jim dávat zátěž. Testy se zaměřují na silovou i vytrvalostní složku výkonu, takže je to pro nás opravdu významný podklad, od kterého se při práci odrážíme. Jsme tu s celým A týmem, tedy s třiadvaceti hráči,“ uvedl asistent trenéra David Hubáček, který sledoval, jak si při testech vedou fotbalisté FC Fastav Zlín.

Dodal, že do Olomouce to mají ze Zlína blízko, a když fakulta otevřela laboratoře v nových prostorách budovy Centra kinantropologického výzkumu, nemohli si možnost testování nechat ujít. „Vše proběhlo bez problémů. Organizace i zázemí, které nám fakulta nabízí, jsou na vysoké úrovni. Včetně personálu,“ pochválil Hubáčkův kolega Petr Slončík. 

Kromě hráčů Zlína a výše zmíněné Žiliny absolvovali v těchto dnech kondiční testy na fakultě tělesné kultury také fotbalisté 1. FC Slovácko a MFK Karviná.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

UPoint vystavuje koláže studenta přírodovědecké fakulty

Hned několik desítek koláží představuje na výstavě Fundamentální folklór univerzitní informační centrum a obchod UPoint. Autorem všech výtvarných prací je Ondřej Daněk, student Mezinárodních rozvojových studií na přírodovědecké fakultě.

Nový výstavní projekt připravili na přelomu roku pro UPoint kurátoři Tereza Jelínková a Karel Havlíček, kteří v prostorách na olomouckém Horním náměstí představují průřez z tříleté autorovy tvorby. Jak vysvětlují, Ondřej Daněk se zapojil do volného uskupení proudu Recykliteratura. Ta podle kurátorů kombinuje fotografické a textové výstřižky z novin, časopisů a knih, čímž vytváří překvapivé, až často absurdní koláže. „Tvůrčí proces je hledáním nečekaných souvislostí, které tvoří ještě nečekanější příběh těchto náhodných fragmentů. U některých děl se lze nechat unést jednoduchým vtipem, avšak jiná nás nutí k zamyšlení, co nám tím chtěl autor sdělit. Tato hra dává starým obrazům druhý život, který může diváka svým novým spojením uvést do jiného světa,“ vysvětlují Tereza Jelínková a Karel Havlíček.

Expozici koncipovali jako výzdobu pokojíčku či skříňky pracujících v továrně a Daňkovy koláže rozčlenili do tří obsahových celků, které reflektují dobu první republiky a socialismu. „Ondřej pracuje s ready made materiálem, který je výsledkem materializace národních a často i osobních vzpomínek, a pomocí nadhledu, humoru i notné dávky surrealismu nám pomáhá vyrovnat se s dědictvím doby, kterou (ačkoliv sám nezažil) vnímáme jako dobu ´temna´, či ji naopak romantizujeme jako ´to krásné tehdy´,“ dodávají kurátoři.

Výstava Fundamentální folklór je v UPointu k vidění do konce ledna.

UPoint vystavuje koláže studenta přírodovědecké fakulty

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Ne, 01/12/2020 - 08:00

Hned několik desítek koláží představuje na výstavě Fundamentální folklór univerzitní informační centrum a obchod UPoint. Autorem všech výtvarných prací je Ondřej Daněk, student Mezinárodních rozvojových studií na přírodovědecké fakultě.

Nový výstavní projekt připravili na přelomu roku pro UPoint kurátoři Tereza Jelínková a Karel Havlíček, kteří v prostorách na olomouckém Horním náměstí představují průřez z tříleté autorovy tvorby. Jak vysvětlují, Ondřej Daněk se zapojil do volného uskupení proudu Recykliteratura. Ta podle kurátorů kombinuje fotografické a textové výstřižky z novin, časopisů a knih, čímž vytváří překvapivé, až často absurdní koláže. „Tvůrčí proces je hledáním nečekaných souvislostí, které tvoří ještě nečekanější příběh těchto náhodných fragmentů. U některých děl se lze nechat unést jednoduchým vtipem, avšak jiná nás nutí k zamyšlení, co nám tím chtěl autor sdělit. Tato hra dává starým obrazům druhý život, který může diváka svým novým spojením uvést do jiného světa,“ vysvětlují Tereza Jelínková a Karel Havlíček.

Expozici koncipovali jako výzdobu pokojíčku či skříňky pracujících v továrně a Daňkovy koláže rozčlenili do tří obsahových celků, které reflektují dobu první republiky a socialismu. „Ondřej pracuje s ready made materiálem, který je výsledkem materializace národních a často i osobních vzpomínek, a pomocí nadhledu, humoru i notné dávky surrealismu nám pomáhá vyrovnat se s dědictvím doby, kterou (ačkoliv sám nezažil) vnímáme jako dobu ´temna´, či ji naopak romantizujeme jako ´to krásné tehdy´,“ dodávají kurátoři.

Výstava Fundamentální folklór je v UPointu k vidění do konce ledna.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

K nejlepším vyučovacím hodinám Street Law patří lekce olomoucké právničky

Výběr nejlepších interaktivních výukových hodin praktického práva z celého světa nabízí knižní novinka Street Law and Public Legal Education. Mezi 27 podrobně popsanými lekcemi z 22 zemí nechybí příspěvek odbornice z České republiky. Editoři do ní zařadili výukovou hodinu Lucie Madleňákové, která na olomoucké právnické fakultě působí na katedře správního práva a finančního práva a současně vede Centrum pro klinické právní vzdělávání.

Kniha Street Law and Public Legal Education je výstupem z konference, která se konala v roce 2016 v Jihoafrické republice a byla zatím jediným celosvětovým setkáním odborníků na Street Law, tedy na interaktivní výuku napomáhající zvyšovat právní gramotnost neprávníků. Setkání tehdy iniciovali zakladatel Street Law Američan Ed O'Brien a jeho jihoafrický kolega David Mcquoid-Mason. „Ed O'Brien bohužel krátce před konferencí zemřel. Kniha, kterou jako hlavní editor připravoval David Mcquoid-Mason, vznikla na jeho počest. Je mi velkou ctí, že mohu být její součástí,“ řekla Lucia Madleňáková. Úkolem účastníků konference bylo připravit si vyučovací hodinu Street Law, která by byla inspirativní pro ostatní a současně použitelná kdekoli na světě. A právě ty nejlepší nápady tvoří základ knihy.

Unikátní publikace, podle které mohou právníci nebo studenti práv kdekoli na světě vzdělávat neprávníky různého věku, vyšla na konci loňského roku. Její autoři a spoluautoři ji slavnostně pokřtili na prosincové konferenci Global Alliance for Justice Education v Indonésii. Odtamtud si jeden výtisk i s osobním věnováním přivezla také Lucia Madleňáková. „Děkuji za váš příspěvek do této knihy. Pokračujte ve skvělé práci, kterou děláte v České republice,“ napsal jí mimo jiné David Mcquoid-Mason.

Příspěvek Lucie Madleňákové s podrobným plánem její vyučovací lekce najdete v knize na straně 181. Svou výukovou hodinu nazvala Banánová republika. Jejím cílem je ukázat na jednoduchém příkladu, kdy žáci v roli různých zvířat hájí své potřeby a zájmy při plánované stavbě dálnice, jak funguje zastupitelská demokracie. Poprvé ji v praxi použila zhruba před pěti lety, kdy ji vyzkoušela na posluchačích Dětské univerzity UP.

Street Law, interaktivní vzdělávání neprávníků o zákonech, demokracii a lidských právech, vzniklo v 70. letech v USA. Jeho základem je spolupráce mezi právnickou fakultou a školami, veřejnými institucemi nebo neziskovým sektorem, kdy studenti práv chystají pro cílovou skupinu pod pedagogickým dozorem interaktivní lekce. Důraz je kladen na použití práva v praxi. Výhodou Street Law je, že je přínosné nejen pro vzdělávané, ale také pro samotné studenty práv, kteří díky němu mohou svou teoretickou znalost práva konfrontovat s každodenní realitou a učit se vysvětlovat právo neprávníkům.

Jako první se v České republice začali Street Law věnovat na pražské právnické fakultě, a to v roce 2009. O dva roky později s ním začali v Olomouci. Na obou fakultách jsou to nyní standardní volitelné předměty ohodnocené kredity. „Myslím, že úroveň Street Law v Česku je velmi dobrá. Samozřejmě je stále kam se posouvat. Našim studentům nabízíme tři úrovně Street Law. Mohou učit právo na základních školách, středních školách nebo koučovat středoškolské týmy v rámci soutěže v simulovaném soudním jednání,“ vysvětlila Lucia Madleňáková s tím, že fakulta nyní připravuje rozšíření Street Law i do neziskového sektoru. „Zahajujeme spolupráci se spolkem Trend vozíčkářů Olomouc, humanitární organizací Maltézská pomoc a Charitou Olomouc. Rádi bychom nabídli naše lekce jejich klientům,“ dodala.

S Charitou Olomouc má již PF UP uzavřenou rámcovou smlouvu o spolupráci. Děkanka Zdenka Papoušková ji podepsala v únoru 2018 a její podstatou je zajištění odborných praxí studentů práv v charitní Dluhové poradně..

K nejlepším vyučovacím hodinám Street Law patří lekce olomoucké právničky

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 01/11/2020 - 08:00

Výběr nejlepších interaktivních výukových hodin praktického práva z celého světa nabízí knižní novinka Street Law and Public Legal Education. Mezi 27 podrobně popsanými lekcemi z 22 zemí nechybí příspěvek odbornice z České republiky. Editoři do ní zařadili výukovou hodinu Lucie Madleňákové, která na olomoucké právnické fakultě působí na katedře správního práva a finančního práva a současně vede Centrum pro klinické právní vzdělávání.

Kniha Street Law and Public Legal Education je výstupem z konference, která se konala v roce 2016 v Jihoafrické republice a byla zatím jediným celosvětovým setkáním odborníků na Street Law, tedy na interaktivní výuku napomáhající zvyšovat právní gramotnost neprávníků. Setkání tehdy iniciovali zakladatel Street Law Američan Ed O'Brien a jeho jihoafrický kolega David Mcquoid-Mason. „Ed O'Brien bohužel krátce před konferencí zemřel. Kniha, kterou jako hlavní editor připravoval David Mcquoid-Mason, vznikla na jeho počest. Je mi velkou ctí, že mohu být její součástí,“ řekla Lucia Madleňáková. Úkolem účastníků konference bylo připravit si vyučovací hodinu Street Law, která by byla inspirativní pro ostatní a současně použitelná kdekoli na světě. A právě ty nejlepší nápady tvoří základ knihy.

Unikátní publikace, podle které mohou právníci nebo studenti práv kdekoli na světě vzdělávat neprávníky různého věku, vyšla na konci loňského roku. Její autoři a spoluautoři ji slavnostně pokřtili na prosincové konferenci Global Alliance for Justice Education v Indonésii. Odtamtud si jeden výtisk i s osobním věnováním přivezla také Lucia Madleňáková. „Děkuji za váš příspěvek do této knihy. Pokračujte ve skvělé práci, kterou děláte v České republice,“ napsal jí mimo jiné David Mcquoid-Mason.

Příspěvek Lucie Madleňákové s podrobným plánem její vyučovací lekce najdete v knize na straně 181. Svou výukovou hodinu nazvala Banánová republika. Jejím cílem je ukázat na jednoduchém příkladu, kdy žáci v roli různých zvířat hájí své potřeby a zájmy při plánované stavbě dálnice, jak funguje zastupitelská demokracie. Poprvé ji v praxi použila zhruba před pěti lety, kdy ji vyzkoušela na posluchačích Dětské univerzity UP.

Street Law, interaktivní vzdělávání neprávníků o zákonech, demokracii a lidských právech, vzniklo v 70. letech v USA. Jeho základem je spolupráce mezi právnickou fakultou a školami, veřejnými institucemi nebo neziskovým sektorem, kdy studenti práv chystají pro cílovou skupinu pod pedagogickým dozorem interaktivní lekce. Důraz je kladen na použití práva v praxi. Výhodou Street Law je, že je přínosné nejen pro vzdělávané, ale také pro samotné studenty práv, kteří díky němu mohou svou teoretickou znalost práva konfrontovat s každodenní realitou a učit se vysvětlovat právo neprávníkům.

Jako první se v České republice začali Street Law věnovat na pražské právnické fakultě, a to v roce 2009. O dva roky později s ním začali v Olomouci. Na obou fakultách jsou to nyní standardní volitelné předměty ohodnocené kredity. „Myslím, že úroveň Street Law v Česku je velmi dobrá. Samozřejmě je stále kam se posouvat. Našim studentům nabízíme tři úrovně Street Law. Mohou učit právo na základních školách, středních školách nebo koučovat středoškolské týmy v rámci soutěže v simulovaném soudním jednání,“ vysvětlila Lucia Madleňáková s tím, že fakulta nyní připravuje rozšíření Street Law i do neziskového sektoru. „Zahajujeme spolupráci se spolkem Trend vozíčkářů Olomouc, humanitární organizací Maltézská pomoc a Charitou Olomouc. Rádi bychom nabídli naše lekce jejich klientům,“ dodala.

S Charitou Olomouc má již PF UP uzavřenou rámcovou smlouvu o spolupráci. Děkanka Zdenka Papoušková ji podepsala v únoru 2018 a její podstatou je zajištění odborných praxí studentů práv v charitní Dluhové poradně..

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Olomoučtí neurochirurgové pomáhají lidem s Parkinsonovou chorobou unikátní metodou

Vyléčit ji nelze, pouze zmírnit její projevy a následky. Řeč je o Parkinsonově chorobě, obávaném onemocnění centrální nervové soustavy postihujícím pohybové ústrojí. Již prakticky po tři desetiletí rutinně využívají lékaři v boji s projevy Parkinsonovy choroby metodu hluboké mozkové stimulace. Její nejmodernější a nejméně invazivní způsob mají k dispozici odborníci na Neurochirurgické klinice Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. A to jako první v Evropě a teprve druzí na světě.

Protože se Parkinsonova nemoc nedá vyléčit, terapie se zaměřuje zejména na zmírnění jejích nepříjemných projevů a minimalizaci zdravotního postižení. Metoda hluboké mozkové stimulace k tomu využívá pravidelné elektrické impulsy prostřednictvím implantovaného neurostimulátoru a elektrod zavedených hluboko do mozku. Díky tomu dokáže zase na několik let vrátit pacientům a jejich rodinám ztracenou kvalitu života a psychickou pohodu, i když zbavit je všech potíží nedovede. Tato technika nahradila dříve využívané operace s nevratnými následky a řadou nežádoucích účinků. Terapie je plně hrazena zdravotními pojišťovnami.

Zavedení elektrod do mozku představuje jeden z náročnějších neurochirurgických výkonů. Ve Fakultní nemocnici Olomouc pomáhá specialistům při tak náročné implantaci nejmodernější přístrojové vybavení, jako je navigační, plánovací a zobrazovací systém, jež dokáže sloučit předoperační snímky z magnetické rezonance s aktuálními snímky z takzvaného O-ramena (perioperativního rentgenu umožňujícího snímkování v rozsahu 360 stupňů a následné 3D zobrazení přímo při operaci) k přesné orientaci při operaci a v neposlední řadě bezrámový systém NexFrame, přes který se samotné elektrody do mozku zavádějí. Díky těmto technickým vymoženostem je olomoucká neurochirurgie prvním pracovištěm v Evropě a teprve druhým pracovištěm na světě, které provádí bezrámovou implantaci systému hluboké mozkové stimulace bez použití registračních pinů pro navigaci. Svým technickým vybavením se tak řadí k nejmodernějším operačním sálům na světě.

Navigační systém lékařům umožňuje přesně lokalizovat anatomické struktury mozku, precizně zacílit požadované místo umístění elektrod a přesně sledovat směr chirurgických nástrojů během celé operace. V součinnosti se zobrazovacím systémem navigační systém vizualizuje anatomii pacienta během operace a doslova vede lékaře na potřebné místo s vysokou přesností. Celý systém tak funguje podobně jako GPS navigace. Namísto mapy se lékařům zobrazuje mozek a tělo pacienta s přesně naplánovanými body operačního zákroku. „Implantace elektrod a neurostimulátoru jsou i šest hodin trvající výkony. Výhodou nové metody je i to, že zkrátila délku operace zhruba o polovinu. Operace je pro pacienta méně invazivní, komfortnější a rychlejší, pacient nemá v průběhu operace hlavu pevně fixovanou v rámu,“ vysvětluje primář Neurochirurgické kliniky David Krahulík.

Hlubokou mozkovou stimulaci provádějí odborníci na této klinice od roku 2008, za minulých šest let se tato metoda dělá bezrámově a za poslední rok s použitím O-ramena. „První centrum, které tuto technologii využívá, se nachází v USA, my jsme druzí na světě. Pro pacienty to znamená, že nemají nic namontováno na hlavě a také samotná operace je zhruba o třetinu kratší než stejný výkon při použití starších technologií. Vzhledem k našemu vybavení působíme i jako tréninkové centrum pro celou Evropu, Blízký východ a Asii v oblasti hluboké mozkové stimulace,“ zmiňuje docent Krahulík unikátnost olomouckého postupu.

Samotná implantace elektrod probíhá v lokální anestezii; pacient je tedy po celou dobu při vědomí, aby mohli lékaři průběžně kontrolovat jeho motorické a kognitivní schopnosti. Musí například vyjmenovat všechny měsíce v roce nebo hýbat rukou podle pokynů lékařů. Mozek samotný totiž nebolí, neobsahuje příslušné receptory. Tkáně, které je obsahují, jsou znecitlivěné anestetikem. Po zavedení elektrod následuje implantace neurostimulátoru pod klíční kost, která již probíhá v celkové anestezii.

Nastavení parametrů hluboké mozkové stimulace pak již provádějí lékaři Neurologické kliniky, kde je dále pacient pravidelně sledován a kontrolován. Při adekvátním nastavení stimulace a úpravě medikamentózní léčby dochází k výraznému zlepšení kvality života pacientů s Parkinsonovou chorobou. Ačkoliv choroba je i nadále jejich doživotním průvodcem a operace nezastaví ani její další progresi, tak díky působení hloubkové mozkové stimulace se na několik let většinou významně utlumí její nepříjemné příznaky a pacienti se znovu dokážou zapojit do plnohodnotného života. Jsou schopni se o sebe sami postarat, nejsou odkázáni na své okolí, mnozí se vrátí zpět do práce, mohou se věnovat svým koníčkům a žít prakticky běžný život. Terapie hloubkové mozkové stimulace je kromě Parkinsonovy choroby využitelná i pro léčbu dystonie či esenciálního tremoru.

Olomoučtí neurochirurgové pomáhají lidem s Parkinsonovou chorobou unikátní metodou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 01/10/2020 - 13:00

Vyléčit ji nelze, pouze zmírnit její projevy a následky. Řeč je o Parkinsonově chorobě, obávaném onemocnění centrální nervové soustavy postihujícím pohybové ústrojí. Již prakticky po tři desetiletí rutinně využívají lékaři v boji s projevy Parkinsonovy choroby metodu hluboké mozkové stimulace. Její nejmodernější a nejméně invazivní způsob mají k dispozici odborníci na Neurochirurgické klinice Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. A to jako první v Evropě a teprve druzí na světě.

Protože se Parkinsonova nemoc nedá vyléčit, terapie se zaměřuje zejména na zmírnění jejích nepříjemných projevů a minimalizaci zdravotního postižení. Metoda hluboké mozkové stimulace k tomu využívá pravidelné elektrické impulsy prostřednictvím implantovaného neurostimulátoru a elektrod zavedených hluboko do mozku. Díky tomu dokáže zase na několik let vrátit pacientům a jejich rodinám ztracenou kvalitu života a psychickou pohodu, i když zbavit je všech potíží nedovede. Tato technika nahradila dříve využívané operace s nevratnými následky a řadou nežádoucích účinků. Terapie je plně hrazena zdravotními pojišťovnami.

Zavedení elektrod do mozku představuje jeden z náročnějších neurochirurgických výkonů. Ve Fakultní nemocnici Olomouc pomáhá specialistům při tak náročné implantaci nejmodernější přístrojové vybavení, jako je navigační, plánovací a zobrazovací systém, jež dokáže sloučit předoperační snímky z magnetické rezonance s aktuálními snímky z takzvaného O-ramena (perioperativního rentgenu umožňujícího snímkování v rozsahu 360 stupňů a následné 3D zobrazení přímo při operaci) k přesné orientaci při operaci a v neposlední řadě bezrámový systém NexFrame, přes který se samotné elektrody do mozku zavádějí. Díky těmto technickým vymoženostem je olomoucká neurochirurgie prvním pracovištěm v Evropě a teprve druhým pracovištěm na světě, které provádí bezrámovou implantaci systému hluboké mozkové stimulace bez použití registračních pinů pro navigaci. Svým technickým vybavením se tak řadí k nejmodernějším operačním sálům na světě.

Navigační systém lékařům umožňuje přesně lokalizovat anatomické struktury mozku, precizně zacílit požadované místo umístění elektrod a přesně sledovat směr chirurgických nástrojů během celé operace. V součinnosti se zobrazovacím systémem navigační systém vizualizuje anatomii pacienta během operace a doslova vede lékaře na potřebné místo s vysokou přesností. Celý systém tak funguje podobně jako GPS navigace. Namísto mapy se lékařům zobrazuje mozek a tělo pacienta s přesně naplánovanými body operačního zákroku. „Implantace elektrod a neurostimulátoru jsou i šest hodin trvající výkony. Výhodou nové metody je i to, že zkrátila délku operace zhruba o polovinu. Operace je pro pacienta méně invazivní, komfortnější a rychlejší, pacient nemá v průběhu operace hlavu pevně fixovanou v rámu,“ vysvětluje primář Neurochirurgické kliniky David Krahulík.

Hlubokou mozkovou stimulaci provádějí odborníci na této klinice od roku 2008, za minulých šest let se tato metoda dělá bezrámově a za poslední rok s použitím O-ramena. „První centrum, které tuto technologii využívá, se nachází v USA, my jsme druzí na světě. Pro pacienty to znamená, že nemají nic namontováno na hlavě a také samotná operace je zhruba o třetinu kratší než stejný výkon při použití starších technologií. Vzhledem k našemu vybavení působíme i jako tréninkové centrum pro celou Evropu, Blízký východ a Asii v oblasti hluboké mozkové stimulace,“ zmiňuje docent Krahulík unikátnost olomouckého postupu.

Samotná implantace elektrod probíhá v lokální anestezii; pacient je tedy po celou dobu při vědomí, aby mohli lékaři průběžně kontrolovat jeho motorické a kognitivní schopnosti. Musí například vyjmenovat všechny měsíce v roce nebo hýbat rukou podle pokynů lékařů. Mozek samotný totiž nebolí, neobsahuje příslušné receptory. Tkáně, které je obsahují, jsou znecitlivěné anestetikem. Po zavedení elektrod následuje implantace neurostimulátoru pod klíční kost, která již probíhá v celkové anestezii.

Nastavení parametrů hluboké mozkové stimulace pak již provádějí lékaři Neurologické kliniky, kde je dále pacient pravidelně sledován a kontrolován. Při adekvátním nastavení stimulace a úpravě medikamentózní léčby dochází k výraznému zlepšení kvality života pacientů s Parkinsonovou chorobou. Ačkoliv choroba je i nadále jejich doživotním průvodcem a operace nezastaví ani její další progresi, tak díky působení hloubkové mozkové stimulace se na několik let většinou významně utlumí její nepříjemné příznaky a pacienti se znovu dokážou zapojit do plnohodnotného života. Jsou schopni se o sebe sami postarat, nejsou odkázáni na své okolí, mnozí se vrátí zpět do práce, mohou se věnovat svým koníčkům a žít prakticky běžný život. Terapie hloubkové mozkové stimulace je kromě Parkinsonovy choroby využitelná i pro léčbu dystonie či esenciálního tremoru.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Vzpomínka na profesora Milana Kotoučka

Ve věku 84 let zemřel 7. ledna emeritní profesor Milan Kotouček, který patřil k zakladatelům oborového studia analytické chemie na přírodovědecké fakultě a zasloužil se o jeho rozvoj zejména v oblasti elektrochemických metod. Za celoživotní vědeckou práci na poli analytické chemie byl v roce 2012 oceněn Českou společností chemickou, která mu udělila Hanušovu medaili.

Milan Kotouček se narodil 2. května 1935 v Horním Poříčí na Blanensku. Vystudoval fakultu přírodních věd Vysoké školy pedagogické v Olomouci, kterou ukončil v roce 1957. O devět let později získal na Přírodovědecké fakultě UP titul doktor přírodních věd a na Univerzitě Karlově v Praze vědecký titul CSc. V roce 1986 byl jmenován a ustanoven docentem, v roce 1999 pak profesorem analytické chemie.

Ve vědecko-výzkumné oblasti se profesor Kotouček dlouhodobě věnoval fenoxazinovým barvivům. Studoval jejich redoxní a protolytické vlastnosti z hlediska analytického využití jako indikátorů, sledoval mechanismus redukce fenoxazinových barviv na rtuťové kapce a vyvíjel metody voltametrického stanovení těchto látek. Zvláštní pozornost věnoval polarografickému studiu redoxních rovnováh za tvorby semichinonů. Konstrukcí speciální termostatované nádoby pro polarografii, jež byla předmětem průmyslového vzoru a také zlepšovacího návrhu, přispěl k rozvoji této metody. Do výuky magisterského a později i doktorského studijního programu, stejně jako do výzkumné činnosti katedry, zavedl moderní polarografické a voltametrické techniky.

V 90. letech se začal se svými diplomanty a doktorandy věnovat vývoji nových postupů pro analýzu látek, které mají význam v ochraně životního prostředí a zdraví člověka. Jednalo se zejména o stanovení stopových koncentrací toxických anorganických iontů (např. rtuti a arsenu), z organických látek pak sulfonamidů, pesticidů, růstových regulátorů i potravinářských barviv, a to pomocí metod rozpouštěcí pulzní voltametrie.

Milan Kotouček je autorem či spoluautorem 83 původních vědeckých publikací zveřejněných v tuzemských i zahraničních odborných časopisech, čtyř titulů učebních textů a je autorem patentu v oblasti polarografie. Byl také členem Akademického senátu UP, členem a později místopředsedou Akademického senátu Přírodovědecké fakulty UP a členem pracovní skupiny chemie Akreditační komise MŠMT.

Je nositelem stříbrné a zlaté medaile Univerzity Palackého v Olomouci, Ceny Viléma Baura za přínos k výuce chemie a Hanušovy medaile za vědecký přínos v oboru analytická chemie. Od roku 2005 byl emeritním profesorem Univerzity Palackého. Jako výraz uznání a poděkování za významný přínos k rozvoji elektroanalytických metod a jejich aplikací ve výzkumné oblasti i při výchově nových generací elektroanalytických chemiků mu byla v roce 2017 udělena Cena Metrohm za celoživotní přínos k rozvoji elektroanalytických metod.

Vzpomínka na profesora Milana Kotoučka

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 01/10/2020 - 11:40

Ve věku 84 let zemřel 7. ledna emeritní profesor Milan Kotouček, který patřil k zakladatelům oborového studia analytické chemie na přírodovědecké fakultě a zasloužil se o jeho rozvoj zejména v oblasti elektrochemických metod. Za celoživotní vědeckou práci na poli analytické chemie byl v roce 2012 oceněn Českou společností chemickou, která mu udělila Hanušovu medaili.

Milan Kotouček se narodil 2. května 1935 v Horním Poříčí na Blanensku. Vystudoval fakultu přírodních věd Vysoké školy pedagogické v Olomouci, kterou ukončil v roce 1957. O devět let později získal na Přírodovědecké fakultě UP titul doktor přírodních věd a na Univerzitě Karlově v Praze vědecký titul CSc. V roce 1986 byl jmenován a ustanoven docentem, v roce 1999 pak profesorem analytické chemie.

Ve vědecko-výzkumné oblasti se profesor Kotouček dlouhodobě věnoval fenoxazinovým barvivům. Studoval jejich redoxní a protolytické vlastnosti z hlediska analytického využití jako indikátorů, sledoval mechanismus redukce fenoxazinových barviv na rtuťové kapce a vyvíjel metody voltametrického stanovení těchto látek. Zvláštní pozornost věnoval polarografickému studiu redoxních rovnováh za tvorby semichinonů. Konstrukcí speciální termostatované nádoby pro polarografii, jež byla předmětem průmyslového vzoru a také zlepšovacího návrhu, přispěl k rozvoji této metody. Do výuky magisterského a později i doktorského studijního programu, stejně jako do výzkumné činnosti katedry, zavedl moderní polarografické a voltametrické techniky.

V 90. letech se začal se svými diplomanty a doktorandy věnovat vývoji nových postupů pro analýzu látek, které mají význam v ochraně životního prostředí a zdraví člověka. Jednalo se zejména o stanovení stopových koncentrací toxických anorganických iontů (např. rtuti a arsenu), z organických látek pak sulfonamidů, pesticidů, růstových regulátorů i potravinářských barviv, a to pomocí metod rozpouštěcí pulzní voltametrie.

Milan Kotouček je autorem či spoluautorem 83 původních vědeckých publikací zveřejněných v tuzemských i zahraničních odborných časopisech, čtyř titulů učebních textů a je autorem patentu v oblasti polarografie. Byl také členem Akademického senátu UP, členem a později místopředsedou Akademického senátu Přírodovědecké fakulty UP a členem pracovní skupiny chemie Akreditační komise MŠMT.

Je nositelem stříbrné a zlaté medaile Univerzity Palackého v Olomouci, Ceny Viléma Baura za přínos k výuce chemie a Hanušovy medaile za vědecký přínos v oboru analytická chemie. Od roku 2005 byl emeritním profesorem Univerzity Palackého. Jako výraz uznání a poděkování za významný přínos k rozvoji elektroanalytických metod a jejich aplikací ve výzkumné oblasti i při výchově nových generací elektroanalytických chemiků mu byla v roce 2017 udělena Cena Metrohm za celoživotní přínos k rozvoji elektroanalytických metod.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Badatelé završili víceletou práci věnující se biskupu Karlu z Lichtensteinu-Castelcorna

Odborníci z Muzea umění Olomouc, Univerzity Palackého a Masarykovy univerzity se ve svém čtyřletém výzkumu věnovali olomouckému biskupu Karlu z Lichtensteinu-Castelcorna. Loni nabídli výstavu, nyní svůj výzkum završují vydáním dvousvazkové monografie.

Výstavou Za chrám, město a vlast. Olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna uprostřed barokní Evropy loni vyvrcholila v Arcidiecézním muzeu Olomouc a v Arcibiskupském zámku v Kroměříži několikaletá intenzivní práce desítek odborníků. Na následně vydaných dvojjazyčných monografiích pak pracovaly tři desítky odborníků.

„Mám obrovskou radost, že se nám do autorského kolektivu podařilo zapojit vysoce renomované badatele s celoživotní zkušeností a zároveň dát i nemalý prostor mladým kolegům a absolventům, zejména z kateder historie a dějin umění FF UP, kteří na publikacích odvedli obrovský díl práce,“ řekla Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění olomoucké filozofické fakulty. Je přesvědčena, že v české a anglické mutaci vyšlé dvě monumentální knihy zůstanou po desetiletí základním kamenem poznání této mimořádné osobnosti, jíž Olomouc a Morava vděčí za mnoho krásných staveb, uměleckých sbírek a dalších památek.

I. svazek Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695). Olomoucký biskup a kníže střední Evropy. Editor: Ondřej Jakubec.

II. svazek Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695). Místa biskupovy paměti. Editoři: Rostislav Švácha, Martina Potůčková, Jiří Kroupa.

„První svazek, který editorsky vedl Ondřej Jakubec z katedry dějin umění FF UP, představuje osobnost biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna jako olomouckého biskupa a knížete ve středoevropských souvislostech. Věnuje se osobnosti biskupa z hlediska historického a politického, studuje ekonomické poměry a duchovní a hospodářskou obnovu olomoucké diecéze po třicetileté válce, jeho diplomatické a agentské sítě po Evropě, ale neopomíjí i třeba kvalitu jeho života,“ uvedla Jana Zapletalová. Doplnila, že monografie představuje Karla jako významného mecenáše, který podporoval výtvarná umění, zahradní architekturu, literaturu i hudbu. Věnuje se umělcům, které zaměstnával, strategiím, jak je přilákat do svých služeb, a dílům, které nakupoval či si nechával vytvořit.

Druhý svazek, jehož přípravu řídil Rostislav Švácha z FF UP, Martina Potůčková z MUO a Jiří Kroupa z FF MU, mapuje jednotlivá sídla biskupské rezidenční sítě po Moravě, mezi něž patřily zejména olomoucká rezidence biskupů, zámek v Kroměříži s proslulou Květnou zahradou, zámek ve Vyškově, hrad v Mírově, Hukvaldech, Chropyni či Kelči. Věnuje se jejich obnově či výstavbě, výzdobě jejich interiérů a angažovaným umělcům. Zahrnuje též umělecké dějiny dalších objektů, které byly s biskupem spojeny, a značná pozornost je v něm věnována i uměleckým sbírkám, které ve své době patřily k nejvýznamnějším nejen ve středoevropském kontextu.

Oba svazky, které dohromady váží šest a půl kilogramu, vyšly v nákladu 600 kusů péčí Muzea umění Olomouc. Lze je zatím koupit v muzejním e-shopu a obchodě za 1400 korun.

O projektu Za chrám, město a vlast a také o biskupovi samém více ZDE a ZDE. 

Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění FF UP: „Příprava, zpracování a vydání monografie věnované osobnosti a mecenátu jednoho z nejvýznamnějších olomouckých biskupů Karla z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695) byla dluhem po celé 20. století. Ke zpracování tohoto tématu připravovalo terén několik generací badatelů v podobě dílčích studií. Dochovalo se nám přes 50 tisíc stran biskupovy korespondence, kterou bylo nutné zanalyzovat a interpretovat. Mám radost, že se nám v autorském kolektivu všech tří pracovišť podařilo stmelit nejen kolegy z několika institucí, ale rovněž propojit řadu specialistů z širokého spektra humanitních a společenských věd. Autorský kolektiv musel zahrnovat nejen historiky umění, jež se tématu věnovali dosud nejvíce, ale též církevní a obecné historiky, historiky architektury, zahradního umění, muzikology, numismatiky, specialisty na historické zbraně a staré tisky.“

Badatelé završili víceletou práci věnující se biskupu Karlu z Lichtensteinu-Castelcorna

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 01/10/2020 - 08:00

Odborníci z Muzea umění Olomouc, Univerzity Palackého a Masarykovy univerzity se ve svém čtyřletém výzkumu věnovali olomouckému biskupu Karlu z Lichtensteinu-Castelcorna. Loni nabídli výstavu, nyní svůj výzkum završují vydáním dvousvazkové monografie.

Výstavou Za chrám, město a vlast. Olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna uprostřed barokní Evropy loni vyvrcholila v Arcidiecézním muzeu Olomouc a v Arcibiskupském zámku v Kroměříži několikaletá intenzivní práce desítek odborníků. Na následně vydaných dvojjazyčných monografiích pak pracovaly tři desítky odborníků.

„Mám obrovskou radost, že se nám do autorského kolektivu podařilo zapojit vysoce renomované badatele s celoživotní zkušeností a zároveň dát i nemalý prostor mladým kolegům a absolventům, zejména z kateder historie a dějin umění FF UP, kteří na publikacích odvedli obrovský díl práce,“ řekla Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění olomoucké filozofické fakulty. Je přesvědčena, že v české a anglické mutaci vyšlé dvě monumentální knihy zůstanou po desetiletí základním kamenem poznání této mimořádné osobnosti, jíž Olomouc a Morava vděčí za mnoho krásných staveb, uměleckých sbírek a dalších památek.

I. svazek Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695). Olomoucký biskup a kníže střední Evropy. Editor: Ondřej Jakubec.

II. svazek Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695). Místa biskupovy paměti. Editoři: Rostislav Švácha, Martina Potůčková, Jiří Kroupa.

„První svazek, který editorsky vedl Ondřej Jakubec z katedry dějin umění FF UP, představuje osobnost biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna jako olomouckého biskupa a knížete ve středoevropských souvislostech. Věnuje se osobnosti biskupa z hlediska historického a politického, studuje ekonomické poměry a duchovní a hospodářskou obnovu olomoucké diecéze po třicetileté válce, jeho diplomatické a agentské sítě po Evropě, ale neopomíjí i třeba kvalitu jeho života,“ uvedla Jana Zapletalová. Doplnila, že monografie představuje Karla jako významného mecenáše, který podporoval výtvarná umění, zahradní architekturu, literaturu i hudbu. Věnuje se umělcům, které zaměstnával, strategiím, jak je přilákat do svých služeb, a dílům, které nakupoval či si nechával vytvořit.

Druhý svazek, jehož přípravu řídil Rostislav Švácha z FF UP, Martina Potůčková z MUO a Jiří Kroupa z FF MU, mapuje jednotlivá sídla biskupské rezidenční sítě po Moravě, mezi něž patřily zejména olomoucká rezidence biskupů, zámek v Kroměříži s proslulou Květnou zahradou, zámek ve Vyškově, hrad v Mírově, Hukvaldech, Chropyni či Kelči. Věnuje se jejich obnově či výstavbě, výzdobě jejich interiérů a angažovaným umělcům. Zahrnuje též umělecké dějiny dalších objektů, které byly s biskupem spojeny, a značná pozornost je v něm věnována i uměleckým sbírkám, které ve své době patřily k nejvýznamnějším nejen ve středoevropském kontextu.

Oba svazky, které dohromady váží šest a půl kilogramu, vyšly v nákladu 600 kusů péčí Muzea umění Olomouc. Lze je zatím koupit v muzejním e-shopu a obchodě za 1400 korun.

O projektu Za chrám, město a vlast a také o biskupovi samém více ZDE a ZDE. 

Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění FF UP: „Příprava, zpracování a vydání monografie věnované osobnosti a mecenátu jednoho z nejvýznamnějších olomouckých biskupů Karla z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695) byla dluhem po celé 20. století. Ke zpracování tohoto tématu připravovalo terén několik generací badatelů v podobě dílčích studií. Dochovalo se nám přes 50 tisíc stran biskupovy korespondence, kterou bylo nutné zanalyzovat a interpretovat. Mám radost, že se nám v autorském kolektivu všech tří pracovišť podařilo stmelit nejen kolegy z několika institucí, ale rovněž propojit řadu specialistů z širokého spektra humanitních a společenských věd. Autorský kolektiv musel zahrnovat nejen historiky umění, jež se tématu věnovali dosud nejvíce, ale též církevní a obecné historiky, historiky architektury, zahradního umění, muzikology, numismatiky, specialisty na historické zbraně a staré tisky.“

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Výstava fotografií Jindřicha Štreita vzdává hold všeobecným sestrám

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 01/09/2020 - 08:00

Poctou profesi všeobecných sester je putovní výstava fotografií Jindřicha Štreita s názvem Jsem sestra, která prostřednictvím čtyřiadvaceti snímků seznamuje s prací nelékařského nemocničního personálu. Výstavu inicioval Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester v rámci celosvětové kampaně Nursing now, spolupořadatelem je Ústav ošetřovatelství fakulty zdravotnických věd.

Známého fotografa oslovily proděkanka FZV Zdeňka Mikšová a Libuše Winklerová, která na fakultě učí ošetřovatelskou péči v psychiatrii. Obě jsou zároveň viceprezidentkami pořádajícího Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester. „Profesor Štreit je člověk se srdcem na dlani a fotí život takový, jaký je. Všechny pořízené fotografie jsou velmi důvěrnými obrazy z každodenní práce zdravotních sester, například na dětské klinice, operačních sálech, na oddělení geriatrie, v porodnici nebo na urgentu. Výběr finálního souboru nebyl vůbec jednoduchý. Snažily jsme se, aby výstava poskytla komplexní pohled na tuto pestrou, ale nelehkou práci,“ uvedla garantka výstavy Libuše Winklerová.

Jindřich Štreit fotografoval sestry v reálných pracovních situacích ve Fakultní nemocnici Olomouc, v nemocnicích ve Šternberku a Vsetíně, také v Hospicu sv. Lukáše v Ostravě. Celkem vzniklo přes čtyři tisíce snímků. Při vernisáži v olomouckém obchodním centru Šantovka fotograf prozradil, že se nenechal k tomuto projektu příliš přemlouvat. „Byl jsem několikrát v nemocnici a zdravotní sestra je pro mě doslova andělem na zemi. Když člověk vidí, co všechno dělá, musí smeknout klobouk,“ řekl.

Význam práce těchto „andělů“ při zahájení výstavy vyzdvihla i hlavní sestra ČR Alice Strnadová a také představitelé profesních organizací či nemocnic, ze kterých záběry pocházejí, včetně ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Romana Havlíka. „Chtěl bych na tomto místě poděkovat všem porodním asistentkám, zdravotním sestrám a dalšímu nelékařskému personálu za to, že se snaží a vykonávají toto nesmírně obtížné povolání, které bude s tím, jak stárne populace, ještě náročnější,“ poděkoval děkan fakulty zdravotnických věd Martin Procházka, který nad výstavou v Olomouci, stejně jako rektor UP Jaroslav Miller, převzal záštitu.   

Fotografie přibližující práci všeobecných sester budou v olomouckém obchodním centru k vidění do konce ledna, poté výstava poputuje do dalších měst, například Ostravy, Zlína či Prahy. Výstava je hlavní českou akcí v rámci celosvětové kampaně Nursing now, která vyvrcholí v květnu připomínkou 200. výročí narození zakladatelky moderního ošetřovatelství Florence Nightingale.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Výstava fotografií Jindřicha Štreita vzdává hold všeobecným sestrám

Poctou profesi všeobecných sester je putovní výstava fotografií Jindřicha Štreita s názvem Jsem sestra, která prostřednictvím čtyřiadvaceti snímků seznamuje s prací nelékařského nemocničního personálu. Výstavu inicioval Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester v rámci celosvětové kampaně Nursing now, spolupořadatelem je Ústav ošetřovatelství fakulty zdravotnických věd.

Známého fotografa oslovily proděkanka FZV Zdeňka Mikšová a Libuše Winklerová, která na fakultě učí ošetřovatelskou péči v psychiatrii. Obě jsou zároveň viceprezidentkami pořádajícího Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester. „Profesor Štreit je člověk se srdcem na dlani a fotí život takový, jaký je. Všechny pořízené fotografie jsou velmi důvěrnými obrazy z každodenní práce zdravotních sester, například na dětské klinice, operačních sálech, na oddělení geriatrie, v porodnici nebo na urgentu. Výběr finálního souboru nebyl vůbec jednoduchý. Snažily jsme se, aby výstava poskytla komplexní pohled na tuto pestrou, ale nelehkou práci,“ uvedla garantka výstavy Libuše Winklerová.

Jindřich Štreit fotografoval sestry v reálných pracovních situacích ve Fakultní nemocnici Olomouc, v nemocnicích ve Šternberku a Vsetíně, také v Hospicu sv. Lukáše v Ostravě. Celkem vzniklo přes čtyři tisíce snímků. Při vernisáži v olomouckém obchodním centru Šantovka fotograf prozradil, že se nenechal k tomuto projektu příliš přemlouvat. „Byl jsem několikrát v nemocnici a zdravotní sestra je pro mě doslova andělem na zemi. Když člověk vidí, co všechno dělá, musí smeknout klobouk,“ řekl.

Význam práce těchto „andělů“ při zahájení výstavy vyzdvihla i hlavní sestra ČR Alice Strnadová a také představitelé profesních organizací či nemocnic, ze kterých záběry pocházejí, včetně ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Romana Havlíka. „Chtěl bych na tomto místě poděkovat všem porodním asistentkám, zdravotním sestrám a dalšímu nelékařskému personálu za to, že se snaží a vykonávají toto nesmírně obtížné povolání, které bude s tím, jak stárne populace, ještě náročnější,“ poděkoval děkan fakulty zdravotnických věd Martin Procházka, který nad výstavou v Olomouci, stejně jako rektor UP Jaroslav Miller, převzal záštitu.   

Fotografie přibližující práci všeobecných sester budou v olomouckém obchodním centru k vidění do konce ledna, poté výstava poputuje do dalších měst, například Ostravy, Zlína či Prahy. Výstava je hlavní českou akcí v rámci celosvětové kampaně Nursing now, která vyvrcholí v květnu připomínkou 200. výročí narození zakladatelky moderního ošetřovatelství Florence Nightingale.

Avast bude spolupracovat na prevenci online bezpečnosti s PdF UP

Společně budou v rámci projektu Buď safe online a E-Bezpečí analyzovat dopad internetových hrozeb na děti a dospělé a připravovat specializované výukové materiály.

Avast, globální lídr v oblasti digitálního zabezpečení, uzavřel memorandum o spolupráci s Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého (Centrum PRVoK), které se v posledních letech úspěšně etablovalo na poli prevence, intervence a výzkumu v oblasti rizikového chování v online prostředí.

“Zájem velkých komerčních firem o spolupráci a partnerství s naší fakultou mě nesmírně těší. Potvrzuje totiž, že naše vědeckovýzkumná pracoviště jsou kvalitní a dokáží se prosadit i v konkurenčním prostředí. Spolupráce s Avastem patří mezi velmi důležité,” uvedla Libuše Ludíková, děkanka PdF UP.

V průběhu příštího roku bude Centrum PRVoK s Avastem realizovat řadu sociologických šetření, ale také popularizačních, preventivních a intervenčních aktivit orientovaných na klíčová témata internetové bezpečnosti – a to prostřednictvím jejich klíčových projektů Buď safe online (Avast) a E-Bezpečí (Centrum PRVoK). Ve svých aktivitách se zaměří jak na dětské uživatele internetových služeb, tak i jejich rodiče a také pedagogy.

“Významná část našich společných aktivit bude cílena na rodiče, pro které vznikne několik specializovaných materiálů, které jim pomohou s nastavením bezpečnostních zásad v rámci rodiny. Nebudou chybět ani technická bezpečnostní řešení, která v současnosti využívá pouze přibližně pětina rodičů,” řekl Kamil Kopecký, vedoucí Centra PRVoK PdF UP a expert na kybernetickou bezpečnost.

Centrum PRVoK a Avast budou také analyzovat nové formy internetových hrozeb, a následně přípraví strategii jejich eliminace či minimalizace jejich dopadu na děti i dospělé. Zaměří se přitom především na dominantní internetové služby a jejich potenciální bezpečnostní rizika.

“Podle našich výzkumů tráví děti na internetu dvě hodiny denně, o víkendu dokonce tři až pět. Často se pohybují na sociálních sítích a webových stránkách, které jejich rodiče neznají nebo jim nerozumí. Z toho důvodu vnímáme jako důležité učit děti bezpečnému chování na internetu a vzdělávat rodiče, aby měli přehled,” vysvětlila odbornice na dětskou online bezpečnost z Avastu a ambasadorka projektu Buď safe online Julia Szymańska. “Těšíme se, že společně s Centrem PRVoK budeme zkoumat dopad nových online hrozeb na děti a rodiče a hledat způsoby, jak jim pomáhat s prevencí,” dodala.

Centrum PRVoK: Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého (dále Centrum PRVoK) je certifikované univerzitní pracoviště orientované na rizikové formy komunikace dětí a dospělých v prostředí internetu. Zaměřuje se především na kyberšikanu, kyberstalking, kybergrooming, hoax a spam, sexting, sociální inženýrství v online prostředí, rizika sdílení osobních údajů v prostředí sociálních sítí a další nebezpečné komunikační jevy.

Realizuje jak základní, tak aplikovaný výzkum (včetně smluvního výzkumu). Orientuje se například na rizikovou komunikaci dětí a sexuálních abuzérů, rizikové sdílení osobních údajů napříč jednotlivými komunikačními platformami, specifické formy kybernetických útoků využívajících webkamery (webcam trolling), odhalování falešných profilů, identifikaci podvodných eshopů a obchodních nabídek, rozpoznávání útočníků či podporu obětí.

V oblasti výzkumu, vzdělávání a intervence Centrum PRVoK spolupracuje s řadou firem, zejména s firmami O2, Google, Vodafone, ČSOB, Avast, ale také s Policií ČR, Národní centrálou proti organizovanému zločinu a dalšími institucemi. V roce 2015 projekt E-Bezpečí zvítězil v národním kole Evropské ceny prevence kriminality. Více: www.prvok.upol.cz.

Avast: Avast (LSE: AVST) je globální lídr v oblasti digitálního zabezpečení. Svým více než 400 milionům uživatelům po celém světě nabízí produkty pod značkami Avast a AVG, které je chrání před hrozbami na internetu a přibývajícími hrozbami v prostředí internetu věcí (IoT). Síť detekce hrozeb Avastu je jednou z nejpokročilejších na světě a díky technologiím strojového učení a umělé inteligence dokáže okamžitě zjišťovat a zastavovat útočící hrozby. Bezpečnostní produkty Avastu pro mobilní zařízení, počítače s Windows a Macy se umístily na předních místech různých žebříčků a získaly certifikace od institucí jako VB100, AV-Comparatives, AV-Test, SE Labs a dalších. Více: www.avast.com.

Buď safe online: Projekt Buď safe online je nevýdělečný, osvětový program pod záštitou MŠMT, který se zaměřuje na vzdělávání a prevenci v oblasti bezpečnosti na internetu u dětí na základních školách. Volí formu interaktivní, živé besedy (workshopu), kde dětem na konkrétních příkladech z praxe názorně ukazuje, jak předcházet rizikům spojeným s používáním internetu a moderních technologií. To pak kombinuje s prezentací na internetu v podobě webových stránek a videí zaměřených na jednotlivé hrozby. Za projektem stojí technologická společnost Avast a influencer Jirka Král. Více: www.budsafeonline.cz

Avast bude spolupracovat na prevenci online bezpečnosti s PdF UP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 01/08/2020 - 08:00

Společně budou v rámci projektu Buď safe online a E-Bezpečí analyzovat dopad internetových hrozeb na děti a dospělé a připravovat specializované výukové materiály.

Avast, globální lídr v oblasti digitálního zabezpečení, uzavřel memorandum o spolupráci s Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého (Centrum PRVoK), které se v posledních letech úspěšně etablovalo na poli prevence, intervence a výzkumu v oblasti rizikového chování v online prostředí.

“Zájem velkých komerčních firem o spolupráci a partnerství s naší fakultou mě nesmírně těší. Potvrzuje totiž, že naše vědeckovýzkumná pracoviště jsou kvalitní a dokáží se prosadit i v konkurenčním prostředí. Spolupráce s Avastem patří mezi velmi důležité,” uvedla Libuše Ludíková, děkanka PdF UP.

V průběhu příštího roku bude Centrum PRVoK s Avastem realizovat řadu sociologických šetření, ale také popularizačních, preventivních a intervenčních aktivit orientovaných na klíčová témata internetové bezpečnosti – a to prostřednictvím jejich klíčových projektů Buď safe online (Avast) a E-Bezpečí (Centrum PRVoK). Ve svých aktivitách se zaměří jak na dětské uživatele internetových služeb, tak i jejich rodiče a také pedagogy.

“Významná část našich společných aktivit bude cílena na rodiče, pro které vznikne několik specializovaných materiálů, které jim pomohou s nastavením bezpečnostních zásad v rámci rodiny. Nebudou chybět ani technická bezpečnostní řešení, která v současnosti využívá pouze přibližně pětina rodičů,” řekl Kamil Kopecký, vedoucí Centra PRVoK PdF UP a expert na kybernetickou bezpečnost.

Centrum PRVoK a Avast budou také analyzovat nové formy internetových hrozeb, a následně přípraví strategii jejich eliminace či minimalizace jejich dopadu na děti i dospělé. Zaměří se přitom především na dominantní internetové služby a jejich potenciální bezpečnostní rizika.

“Podle našich výzkumů tráví děti na internetu dvě hodiny denně, o víkendu dokonce tři až pět. Často se pohybují na sociálních sítích a webových stránkách, které jejich rodiče neznají nebo jim nerozumí. Z toho důvodu vnímáme jako důležité učit děti bezpečnému chování na internetu a vzdělávat rodiče, aby měli přehled,” vysvětlila odbornice na dětskou online bezpečnost z Avastu a ambasadorka projektu Buď safe online Julia Szymańska. “Těšíme se, že společně s Centrem PRVoK budeme zkoumat dopad nových online hrozeb na děti a rodiče a hledat způsoby, jak jim pomáhat s prevencí,” dodala.

Centrum PRVoK: Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého (dále Centrum PRVoK) je certifikované univerzitní pracoviště orientované na rizikové formy komunikace dětí a dospělých v prostředí internetu. Zaměřuje se především na kyberšikanu, kyberstalking, kybergrooming, hoax a spam, sexting, sociální inženýrství v online prostředí, rizika sdílení osobních údajů v prostředí sociálních sítí a další nebezpečné komunikační jevy.

Realizuje jak základní, tak aplikovaný výzkum (včetně smluvního výzkumu). Orientuje se například na rizikovou komunikaci dětí a sexuálních abuzérů, rizikové sdílení osobních údajů napříč jednotlivými komunikačními platformami, specifické formy kybernetických útoků využívajících webkamery (webcam trolling), odhalování falešných profilů, identifikaci podvodných eshopů a obchodních nabídek, rozpoznávání útočníků či podporu obětí.

V oblasti výzkumu, vzdělávání a intervence Centrum PRVoK spolupracuje s řadou firem, zejména s firmami O2, Google, Vodafone, ČSOB, Avast, ale také s Policií ČR, Národní centrálou proti organizovanému zločinu a dalšími institucemi. V roce 2015 projekt E-Bezpečí zvítězil v národním kole Evropské ceny prevence kriminality. Více: www.prvok.upol.cz.

Avast: Avast (LSE: AVST) je globální lídr v oblasti digitálního zabezpečení. Svým více než 400 milionům uživatelům po celém světě nabízí produkty pod značkami Avast a AVG, které je chrání před hrozbami na internetu a přibývajícími hrozbami v prostředí internetu věcí (IoT). Síť detekce hrozeb Avastu je jednou z nejpokročilejších na světě a díky technologiím strojového učení a umělé inteligence dokáže okamžitě zjišťovat a zastavovat útočící hrozby. Bezpečnostní produkty Avastu pro mobilní zařízení, počítače s Windows a Macy se umístily na předních místech různých žebříčků a získaly certifikace od institucí jako VB100, AV-Comparatives, AV-Test, SE Labs a dalších. Více: www.avast.com.

Buď safe online: Projekt Buď safe online je nevýdělečný, osvětový program pod záštitou MŠMT, který se zaměřuje na vzdělávání a prevenci v oblasti bezpečnosti na internetu u dětí na základních školách. Volí formu interaktivní, živé besedy (workshopu), kde dětem na konkrétních příkladech z praxe názorně ukazuje, jak předcházet rizikům spojeným s používáním internetu a moderních technologií. To pak kombinuje s prezentací na internetu v podobě webových stránek a videí zaměřených na jednotlivé hrozby. Za projektem stojí technologická společnost Avast a influencer Jirka Král. Více: www.budsafeonline.cz

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Profesorka Ulrichová se stala členkou vládní rady pro vědu

Prorektorka Univerzity Palackého pro vědu a výzkum Jitka Ulrichová je novou členkou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Rozhodla o tom v pondělí na svém jednání vláda.

Kromě profesorky Jitky Ulrichové, která je přednostkou Ústavu lékařské chemie a biochemie UP a vedoucí Laboratoře buněčných kultur na lékařské fakultě, se novými členkami RVVI staly bývalá předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková a ředitelka Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR Ilona Müllerová.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády. Má 17 členů, včetně předsedy. Nové členy navrhuje předseda rady, jímž je premiér. Funkční období jejích členů trvá čtyři roky, mohou ho zastávat nejvýše dvakrát po sobě. Rada se podílí mimo jiné na přípravě Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací.  

Profesorka Ulrichová se stala členkou vládní rady pro vědu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 01/07/2020 - 14:45

Prorektorka Univerzity Palackého pro vědu a výzkum Jitka Ulrichová je novou členkou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Rozhodla o tom v pondělí na svém jednání vláda.

Kromě profesorky Jitky Ulrichové, která je přednostkou Ústavu lékařské chemie a biochemie UP a vedoucí Laboratoře buněčných kultur na lékařské fakultě, se novými členkami RVVI staly bývalá předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková a ředitelka Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR Ilona Müllerová.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády. Má 17 členů, včetně předsedy. Nové členy navrhuje předseda rady, jímž je premiér. Funkční období jejích členů trvá čtyři roky, mohou ho zastávat nejvýše dvakrát po sobě. Rada se podílí mimo jiné na přípravě Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací.  

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Germanisté FF jsou řešiteli čtyř nových projektů

Katedra germanistiky FF se pyšní mimořádným úspěchem v grantových soutěžích. Její badatelské týmy budou od ledna 2020 do konce roku 2022 řešit tři standardní projekty Grantové agentury České republiky (GA ČR) a jeden projekt ve spolupráci s německou univerzitou Oldenburg zaměřený na spolupráci ve vědě a výuce.

„Je to pro nás historický úspěch. Souběžně tak budeme řešit největší počet projektů. V následujících třech letech se můžeme těšit na větší počet excelentních publikací a intenzivnější mezinárodní spolupráci. V plánu máme i několik workshopů a konferencí, do nichž zapojíme náš vědecký dorost,“ řekla Kristýna Solomon, vedoucí katedry germanistiky FF.

Dva projekty GA ČR jsou lingvisticky zaměřené. Tým pod vedením Libuše Spáčilové se chystá věnovat Soudnímu řádu Jindřicha Polana z roku 1550, přispěje k lepšímu poznání role magdeburského práva na severní Moravě. Germanisticko-bohemistický tým pod vedením Karstena Rinase se zaměří na dějiny teorie české interpunkce v evropském kontextu. Podle Veroniky Opletalové, členky katedry germanistiky, naváže na předchozí výzkum řešitele věnovaný historii německé teorie interpunkce. „Výsledky tohoto výzkumu prezentuje Rinasova monografie Theorie der Punkte und Striche, která vyšla v roce 2017 v nakladatelství Winter,“ uvedla. Třetí projekt GA ČR, jehož řešitelem je Jörg Krappmann, se má věnovat rakouské meziválečné literatuře. Bude zkoumat transkulturní procesy v rakouských románech o budoucnosti.

Vedle trojice nových projektů GA ČR se katedře germanistiky podařilo získat institucionální partnerství s univerzitou Oldenburg (Germanistiche Institutspartnerschaft), které zaštítila německá organizace Deutscher akademischer Austauschdienst (DAAD).

Germanisté FF jsou řešiteli čtyř nových projektů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 01/07/2020 - 08:00

Katedra germanistiky FF se pyšní mimořádným úspěchem v grantových soutěžích. Její badatelské týmy budou od ledna 2020 do konce roku 2022 řešit tři standardní projekty Grantové agentury České republiky (GA ČR) a jeden projekt ve spolupráci s německou univerzitou Oldenburg zaměřený na spolupráci ve vědě a výuce.

„Je to pro nás historický úspěch. Souběžně tak budeme řešit největší počet projektů. V následujících třech letech se můžeme těšit na větší počet excelentních publikací a intenzivnější mezinárodní spolupráci. V plánu máme i několik workshopů a konferencí, do nichž zapojíme náš vědecký dorost,“ řekla Kristýna Solomon, vedoucí katedry germanistiky FF.

Dva projekty GA ČR jsou lingvisticky zaměřené. Tým pod vedením Libuše Spáčilové se chystá věnovat Soudnímu řádu Jindřicha Polana z roku 1550, přispěje k lepšímu poznání role magdeburského práva na severní Moravě. Germanisticko-bohemistický tým pod vedením Karstena Rinase se zaměří na dějiny teorie české interpunkce v evropském kontextu. Podle Veroniky Opletalové, členky katedry germanistiky, naváže na předchozí výzkum řešitele věnovaný historii německé teorie interpunkce. „Výsledky tohoto výzkumu prezentuje Rinasova monografie Theorie der Punkte und Striche, která vyšla v roce 2017 v nakladatelství Winter,“ uvedla. Třetí projekt GA ČR, jehož řešitelem je Jörg Krappmann, se má věnovat rakouské meziválečné literatuře. Bude zkoumat transkulturní procesy v rakouských románech o budoucnosti.

Vedle trojice nových projektů GA ČR se katedře germanistiky podařilo získat institucionální partnerství s univerzitou Oldenburg (Germanistiche Institutspartnerschaft), které zaštítila německá organizace Deutscher akademischer Austauschdienst (DAAD).

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Univerzitu navštívili Tři králové

Narodil se Kristus Pán! Tuto radostnou novinu se vydali po významných olomouckých institucích zvěstovat Tři králové Kašpar, Melichar a Baltazar. Nevynechali ani Univerzitu Palackého, kde zkratkou latinského Christus mansionem benedicat (Kristus požehnej tomuto domu) ozdobili dveře pracovny rektora a cyrilometodějské teologické fakulty.

Kostýmy Tří králů oblékli olomoucký primátor Miroslav Žbánek, rektor Arcibiskupského kněžského semináře Pavel Stuška a ředitel Charity Olomouc Petr Prinz. Delegace na koních doprovázená muzikanty z Konzervatoře Evangelické akademie zavítala kromě univerzity také na radnici, do Moravského divadla nebo na Arcibiskupství olomoucké, průvod a koledu zahájila poklona narozenému králi v jeslích v dómu svatého Václava.

Vzácnou návštěvu v pracovně rektora přivítal a špekem a škvarky pohostil prorektor Petr Bilík. „Budeme rádi, když za betlémskou hvězdou po nás přijde štěstí a radost do tohoto i dalších domů univerzity a vaše mysl a srdce zůstanou otevřené po celý rok. Slyšeli jsme, že univerzita vede k otevřenosti k dobrým skutkům a že si místní charitativní instituce této činnosti univerzity váží. Za to vám děkujeme a přejeme, aby se dobro a dobročinnost šířily skrze vás i nadále,“ popřáli univerzitě Tři králové.

Zvěst o narození Ježíše Krista vyslechli také na cyrilometodějské teologické fakultě. Proděkan Tomáš Parma přislíbil, že tuto dobrou zprávu, kterých není nikdy dost, budou na fakultě nejen opatrovat, ale i šířit dál.

Průvod Olomoucí s koledou po významných institucích ve městě je součástí tradiční Tříkrálové sbírky, jejíž dvacátý ročník právě probíhá s cílem získat finanční prostředky pro lidi v ocitající se nouzi. Do olomouckých ulic se letos vydalo na 1500 dobrovolníků–koledníků. Výtěžek sbírky podpoří rozvoj domácí hospicové péče na Olomoucku. Část vybraných peněz bude použita na úpravy azylového domu sv. Anežky pro starší nemocné lidi a také na opravy a rozšíření hygienického zázemí pro lidi bez domova.

Stránky