Novinky z PřF a UP

Centrum vědy a výzkumu na Fakultě zdravotnických věd UP reprezentovalo Českou republiku na unikátní studijní návštěvě v excelentním výzkumném centru IBEC (Institute for Bioengineering of Catalonia) v Barceloně. Třídenní akce přinesla jedinečnou příležitost pro sdílení know-how a budování mezinárodních partnerství v oblasti vědy a výzkumu.

Na prestižní události se sešlo dvacet manažerů výzkumu z různých evropských zemí, které čelí specifickým výzvám spojeným s rozvojem vědy a výzkumu. Své zástupce měla v Barceloně Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovensko, Malta, Arménie, Tunis, Rumunsko, Řecko, Polsko a další. Centrum vědy a výzkumu na FZV UP reprezentovala jeho projektová manažerka Marika Svrčková.

„Účast na stáži byla pro nás skvělou příležitostí nahlédnout do fungování excelentních výzkumných center západní Evropy, sdílet své know-how a navázat cenné spolupráce napříč kontinentem i za jeho hranicemi. Spolupráce a vzájemné učení jsou klíčovými faktory v rozvoji vědy a výzkumu. Pro naše centrum byla účast na této akci neocenitelnou zkušeností,“ zhodnotila Marika Svrčková.

V průběhu třídenního programu se manažeři výzkumu seznámili s nejlepšími postupy vedení výzkumu, inovativními vzdělávacími programy, účastí na soutěžním financování vědy a výzkumu a podporou transferu technologií. Diskutovalo se také o institucionálních iniciativách, významných projektech a otázkách otevřené vědy a etiky ve výzkumu.

Studijní návštěva proběhla pod patronátem Technologického centra Praha v rámci probíhajícího projektu NCP_WIDERA-NET, který si klade za cíl poskytnout výzkumníkům a manažerům výzkumu z tzv. „widening countries“ možnost přístupu k postupům a sítím excelence.

Každá dobrá kniha má pointu. Odborné a populárně-naučné knihy nevyjímaje. I proto se Vydavatelství UP a UPoint rozhodly spustit nový cyklus neformálních autorských besed právě s tímto názvem. Pointa bude v UPointu na Horním náměstí představovat olomoucké akademiky a akademičky a jejich zajímavá díla ze všemožných oblastí. Premiéru obstarají 7. března od 17 hodin Michal Sýkora a Luboš Ptáček z katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty UP na netradiční filmové téma – „budování“ socialistické detektivky.

Detektivní filmy. Žánr nadmíru oblíbený, avšak rovněž také vpravdě „buržoazní a západem prohnilý“. Minimálně tak jej vnímaly politické elity za časů socialismu. Jak se s tímto rozkolem vypořádali tvůrci televizních detektivek v 50. až 70. letech 20. století, aby splnili „ideovou představu“ a zároveň potěšili oko socialistického diváka? Tomu se věnuje nejnovější kniha Michala Sýkory a Luboše Ptáčka Slepá cesta k socialistické detektivce. Nejzajímavější poznatky představí právě na Pointě v UPointu.

„Olomoučtí akademici pravidelně přicházejí s knihami, které se věnují zajímavým, netradičním a čtenářsky atraktivním tématům bez ohledu na fakultní příslušnost. Proč si o takových knihách přímo s jejich autory nepopovídat? Jsme rádi, že jsme ve spolupráci s UPointem našli další způsob, jak popularizovat a propagovat olomouckou vědu,“ řekl Tomáš Franta, vedoucí marketingu a distribuce Vydavatelství UP.

Pointa nebude znát žánrové omezení, vždy však bude nabízet témata, která mají přesah do širší společensko-kulturní sféry a nevyžadují hluboký odborný základ od publika. Cílem cyklu autorských besed je ukázat výsledky olomouckého univerzitního bádání v odlehčené perspektivě a současně představit knihy akademiků vydané v domovském univerzitním vydavatelství.

„Chceme letos více posílit komunitní roli UPointu. Prostory univerzitního informačního centra plánujeme oživit kromě pořádáním besed také pravidelnými výstavami, užší spoluprací se studentskými organizacemi nebo sérií workshopů. Těší nás, že právě spolupráce s Vydavatelstvím UP v podobě cyklu Pointa je onou pomyslnou první vlaštovkou tohoto oživení unikátních prostor v centru města,“ dodal Ondřej Martínek, vedoucí Oddělení marketingu UP.

Smlouva o fungování EU, Smlouva o EU a Listina základních práv EU. Komentář k těmto třem základním dokumentům, kterými se řídí Evropská unie, nově vychází také v ukrajinštině. Na jeho vydání se výrazně autorsky podíleli i odborníci z olomoucké právnické fakulty.  

Dokumenty upravují fungování Evropské unie jsou základními kameny evropského společenství, ke kterému by se ráda připojila i Ukrajina. Komentář ke Smlouvě o fungování EU, Smlouvě o EU a Listině základních práv EU nemají dosud vydané ve svých jazycích dokonce ani některé členské státy. Tým expertů z právnických fakult Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého a Západočeské univerzity se však postaral o to, aby u příležitosti českého předsednictví EU v roce 2022 vyšel v češtině. Tehdy tým přišel také s myšlenkou oslovit zkušené překladatele a vydat jej i v ukrajinštině. Nad tímto projektem pak převzal záštitu předseda vlády Petr Fiala.

„Jednohlasně jsme tehdy souhlasili s překladem díla a jeho zpřístupněním zdarma, bez jakýchkoliv honorářů, online všem ukrajinským čtenářům, akademikům, studentům i praktikujícím právníkům. Dílo, právem můžeme říct opus o 1780 stranách, se povedlo a komentář právě vyšel,“ řekl Ondrej Hamuľák, jeden ze spoluautorů a proděkan pro vědu a výzkum PF UP. Spolu s ním se na vzniku komentáře podílelo dalších pět olomouckých odborníků: Michal Petr, Václav Stehlík, Helena Kopa Bončková a Ondřej Dostal, všichni z katedry mezinárodního a evropského práva, a Martin Kopa z katedry ústavního práva.

Toto vědecky náročné a obsáhlé dílo u příležitosti dvouletého výročí ruské agrese na Ukrajině vydalo nakladatelství Wolters Kluwer. Slavnostní křest se uskutečnil na konci února v Karolinu a pokřtili ho odborný garant projektu Michal Tomášek z pražské právnické fakulty, rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Olomouckou fakultu na slavnostním setkání reprezentoval děkan Václav Stehlík. „Tento počin patří do mozaiky všeho, co se snaží naše fakulta a univerzita na podporu Ukrajiny v posledních dvou letech dělat. Vydání komentáře právě v těchto dnech je symbolické a má se stát nástrojem toho, aby Ukrajina mohla udělat další krok ke své integraci do západních struktur. Chtěl bych ukrajinským akademikům i praktikům popřát, aby jim nový komentář dobře posloužil ke sbližování ukrajinského a evropského práva. Chtěl bych taktéž poděkovat kolegům z pražské katedry evropského práva za jejich náročnou editorskou práci,“ řekl Václav Stehlík.

Michal Tomášek v rámci křtu zdůraznil „právní“ blízkost obou zemí. „Je velice cenné, že Ukrajina na své cestě k EU dostává k dispozici komentář připravený českými autory, protože naše právní myšlení je velmi podobné. Čím podobnější je právní myšlení, tím je to pro čtenáře stravitelnější, než kdyby Ukrajina dostala například komentář britský nebo německý. Naše historická zkušenost a přístup k řadě pojmů a institutů je totiž velice podobná,“ řekl Michal Tomášek a dodal, že komentář s nadšením kvitoval už ukrajinský Ústavní soud.

Komentář v ukrajinštině je volně přístupný na webu nakladatelství.

E-Bezpečí PdF UP spouští nový online videokurz, zaměřený na problematiku umělé inteligence. Prostřednictvím předtočených videolekcí, ale také interakcí přímo s umělou inteligencí, seznamuje účastníky s klíčovými tématy, jež se dotýkají fungování a především využívání umělé inteligence ve vzdělávání.

Kurz o Al je rozdělený do čtyř hlavních lekcí a je primárně určený pedagogům všech typů škol. Využít ho však může kdokoli, kdo se o umělé inteligenci chce něco nového dozvědět.

„V E-Bezpečí umělou inteligenci již mnoho měsíců školíme a s našimi prezenčními kurzy objíždíme jak základní, tak i střední či dokonce vysoké školy. Uvědomujeme si zároveň, že prezenční lekce nedostačují. Učitelé i další zájemci o Al potřebují čas vše si v klidu vyzkoušet a otestovat, zároveň se potřebují ke vzdělávacímu obsahu vracet, a především chtějí studovat vlastním tempem – tehdy a tam kde jim to vyhovuje. Reakcí na tuto situaci je právě náš kurz!,“ uvedl garant a zároveň i tvůrce nového online videokurzu Kamil Kopecký z PdF UP.

První lekce kurzu je věnovaná základům umělé inteligence, další lekce se pak věnuje především generování grafiky. Na hlavní lekce pak navazují tematické tutoriály, které se zaměřují na rozvoj dovedností pedagogů (a dalších zájemců) při práci s umělou inteligencí. Vše je připraveno v podobě předtočených videí s názornými ukázkami – odpadá tak nutnost číst text a kurz mohou zájemci poslouchat a sledovat kdykoli a kdekoli – třeba při vaření oběda či relaxaci ve vaně.

„Kurz zahrnuje víc než pět hodin vzdělávacího obsahu a budeme jej dále rozšiřovat o další lekce a tutoriály. Jeho součástí je také přímá implementace technologie GPT do kurzu, tj. uživatelé si mohou umělou inteligenci zkoušet, aniž by se museli někam registrovat,“ dodal Kamil Kopecký.

Více o tématu na portále Učitel21. Další informace o kurzu včetně cen pro jednotlivce i skupiny najdete přímo na stránkách kurzu.

Univerzitní mobilní aplikace pro správu studia, kterou nyní využívá přes 20 tisíc studujících a akademiků a akademiček Univerzity Palackého, se dočkala dalších vylepšení. Nově si uživatelé mohou zobrazit seznam svých výpůjček a rezervací v univerzitní knihovně či zobrazit svůj studentský profil.

„Apka“ má také novou sekci pro zájemce a uchazeče o studium, ve které se nachází průvodce s přehledem o univerzitě, důvody, proč studovat v Olomouci, důležité odkazy nebo termíny akcí, na kterých se lze dozvědět více o studiu.

Knihovnická sekce

V nové knihovnické sekci dostupné z hlavního menu UPlikace studující a vyučující uvidí bez nutnosti dalšího přihlášení seznam výpůjček a rezervací spolu se základními informacemi o publikaci, obálkou a termíny pro vrácení či vyzvednutí. K dispozici je v ní i seznam zadaných rezervací se stavem. Vítanou funkcí je zaslání upozorňující notifikace před termínem vrácení. „Pro studující je mobil první komunikační volbou, proto jsme jim pomocí UPlikace chtěli dopřát pohodlí rychlého a jednoduchého napojení na informace o službách knihovny i na jejich čtenářské profily,“ uvedla ředitelka Knihovny UP Helena Sedláčková.

Profil a rozlišující piktogramy

Další novinkou je možnost zobrazení profilu studujícího, který obsahuje souhrn informací o studentské identitě. V něm se dá zobrazit univerzitní přihlašovací jméno, kterým se dá přihlásit do Portálu UP, nebo studentské ID, které je potřeba pro vyplácení mimořádných stipendií. Pokud někdo studuje dva a více studijních programů, ocenění i nové vyobrazení piktogramů kolečka, trojúhelníku či čtverce, které rozlišují, ke kterému programu se daný předmět či výsledek zkoušky vztahuje. Aplikace umí nově i otevírat v profilech předmětů odkazy na Moodle či Microsoft Teams.

Možnost výběru role Při spuštění UPlikace má nyní každý uživatel možnost si vybrat svou roli, zda je studující, vyučující či zájemce o studium, nebo může pokračovat jako nepřihlášený. Podle toho se mu bude dále zobrazovat obsah na míru. Zájemci o studium mohou nyní vyplňovat anonymní dotazník, který univerzitě pomůže získat přehled, odkud se o ní dozvěděli nebo z kterého kraje pocházejí. „UPlikace se v této sekci propojuje i s naším speciálním webem pro zájemce Univerzitní město, který obsahuje přehled studijních programů, podrobný program dnů otevřených dveří nebo rozcestník na stěžejní aktivity univerzity. Sekci budeme dále rozšiřovat,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Studující pak mohou kromě tradičních funkcí, jakými jsou zobrazení rozvrhu či přehledu o studiu, zapsání termínů zkoušek či anonymní evaluace, využít také průvodce KudyKam, který vedle praktických rad, přehledů, návodů obsahuje i popis řešení různých situací, ať už jde o vyřízení stipendia či poplatků. „Nový obsah a funkce by měly vést ke zvýšení počtu studujících, akademiků a nově i zájemců o studium využívajících aplikaci,“ dodal Martínek s tím, že od srpna do ledna 2024 si ji nainstalovalo přes 9 400 nových uživatelů.

Funkce i pro vyučující

Aplikace slouží i vyučujícím, kteří si mohou zobrazit vyučované předměty, rozvrh, zkouškové termíny, seznam zapsaných studujících či si zapisovat výsledky zkoušek. Všichni uživatelé pak mohou využívat interaktivní mapu univerzitních budov, odkazy na aplikaci menzy, informační dlaždice s aktualitami nebo interaktivní hru HolUP, která je zatím dostupná jen ve verzi pro Android.

UPlikace je od roku 2016 oficiální mobilní aplikací Univerzity Palackého. Byla vyvinuta absolventem přírodovědecké fakulty Lukášem Novákem a jeho olomouckým vývojářským studiem Beecode ve spolupráci s Centrem výpočetní techniky UP. Je bezplatně ke stažení na Google Play, App Store i App Gallery (Huawei).

Houslista a zároveň houslový pedagog Petr Vrána, posluchač doktorského studijního programu Hudební teorie a pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého, je autorem aranžérského CD projektu A Tribute to George Gershwin & The String Quartet, na němž se interpretačně podílela smyčcová formace Corvus Quartet. Hudební album je nyní součástí CD kolekce Universal Edition, umístěné ve vídeňském koncertním domě hudebního spolku Musikverein.

CD s názvem A tribute to George Gershwin & The String Quartet obsahuje smyčcové verze dvou vybraných instrumentálních děl amerického hudebního skladatele George Gershwina. Realizace CD projektu, stejně tak, jako samotný řešitelský proces souvisejícího grantu, se uskutečnily pod odborným dohledem mentora grantu, profesora Petra Planého z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty UP.

„Cílem a uměleckým záměrem bylo interpretovat vybraná díla velikána světové hudební scény George Gershwina prostřednictvím nových, nekonvenčních a pokud možno inovativních smyčcových aranžmá,“ uvedl Petr Vrána, který při realizaci alba zastával i pozici výkonného hudebního producenta, interpreta, aranžéra a symptomaticky také hlavního řešitele grantového projektu.

Hudební obsah alba tvoří instrumentální úpravy Gershwinova klavírního cyklu Three Preludes for piano (1926) a plno-rozsahová komorní verze symfonické poemy An American In Paris (1928) pro smyčcové kvarteto. CD nosič je opatřen devatenáctistránkovým bookletem v anglickém znění. Součásti CD brožury jsou i odborné recenze dvou zahraničních akademických autorit z Itálie a Slovenska. Od února je album spolu s jedenácti dalšími audio projekty vystaveno v prezentační CD vitríně hudebního nakladatelství Universal Edition, která je fixní součástí reprezentačních prostor světoznámého Musikverein Wien.

Návštěvníci tohoto věhlasného hudebního stánku se tak nově mohou prostřednictvím prezentační CD vitríny renomovaného hudebního nakladatelství Universal Edition seznámit s aktuální nabídkou nahrávek hudebních skladatelů/aranžérů z různých zemí světa, včetně jednoho zástupce českého.

„Tato forma prezentace poskytuje mimořádnou příležitost k dosažení efektivní publicity a prestiže tvůrčích/uměleckých počinů v autoritativním prostředí věhlasného koncertního domu, situovaného v samotném srdci významného evropského kulturního centra, města Vídně,“ dodal doktorand PdF UP.

Obsah prezentační vitríny nakladatelství Universal Edition je obměňován zpravidla čtvrtletně. CD album A Tribute to George Gershwin & The String Quartet, jehož limitované vydání bylo realizováno s institucionální podporou Univerzity Palackého, a to v rámci vědeckovýzkumného grantu č. DSGC-2021.0031, je uloženo ve fondech českých vědeckých knihoven. Jeho digitální verze je v současnosti dostupná i prostřednictvím streamovacích platforem.

Související grantový projekt byl realizován v rámci Doktorské studentské grantové soutěže na Univerzitě Palackého (v roce 2021), která byla financována z prostředků OP VVV Zkvalitnění schémat Doktorské studentské grantové soutěže a jejich pilotní implementace, reg. č. CZ.02.2.69/0.0/0.0/19-073/0016713.

Mgr. Petr Vrána (*1976), posluchač doktorského studijního programu Hudební teorie a pedagogika na PdF UP absolvoval Konzervatoř P. J Vejvanovského Kroměříž a magisterský studijní program Hudební umění na Umělecko-pedagogické katedře Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v houslové třídě profesora Zdeňka Goly. V letech 2001-2013 profesně působil v Komorní filharmonii Pardubice a od roku 2004 je členem smyčcové formace Corvus Quartet, s níž se úzce pojí i jeho aranžerské aktivity. Výuce houslové hry na Konzervatoři Evangelické akademii v Olomouci se věnuje od roku 2010. Funkci vedoucího oddělení strunných a bicích nástrojů zde zastává od roku 2016. Každoročně vyučuje na Olomouckých interpretačních kurzech OLMIK. Je také autorem několika hudebně-teoretických výstupů, které byly publikovány ve sbornících mezinárodních konferencí nebo odborných časopisech v Čechách a na Slovensku.

Fakulta zdravotnických věd rozšiřuje nabídku doktorských studijních programů. K Ošetřovatelství a Ochraně a podpoře zdraví se od příštího akademického roku přidá Aplikovaná klinická rehabilitace. Nový studijní program bude otevřený v kombinované formě, zájemci se mohou hlásit do konce května. Přijímací zkoušky se uskuteční v červnu, přijato bude osm uchazečů.

Cílem doktorského studijního programu je připravit vysoce kvalifikované odborníky samostatně realizující vědecko-výzkumnou, publikační, projektovou a koncepční činnost v oboru aplikované klinické rehabilitace. „Doktorský studijní program je zaměřen především na výzkum aplikace moderních terapeutických technik a protokolů komprehenzivní rehabilitace, analýzy a aplikace klasifikačních systémů pro diagnostiku a hodnocení rehabilitačních intervencí, rovněž na výzkum nových terapeutických intervencí fyzioterapie, ergoterapie, medicínské rehabilitace, fyzikální medicíny a dalších multidisciplinárních přístupů za účelem zlepšení klinické praxe. Nový studijní program se dále soustředí na vývoj intervencí a programů aktivního životního stylu jako klíčového prvku prevence a dlouhodobé správy zdraví motivující k pravidelné fyzické aktivitě a zdravým životním návykům,“ uvedl přednosta Ústavu klinické rehabilitace Petr Konečný.

Nedílnou součástí DSP Aplikovaná klinická rehabilitace je výchova budoucích akademických pracovníků vzdělávajících odborníky v oblastech klinické rehabilitace a oborech s ní spojených.  

Po absolvování všech studijních povinností a úspěšném obhájení disertační práce je absolventům udělen titul Ph.D. 

Výuka nového DSP bude probíhat v českém jazyce, studijní program pro doktorandy v angličtině chystá Ústav klinické rehabilitace FZV UP na akademický rok 2025/2026.

Andrea Nogová se v oblasti získávání a implementace národních a mezinárodních výzkumných grantů pohybuje od roku 2012, od roku 2018 působí na Univerzitě Palackého. Nejprve zastávala pozici specialistky grantové politiky RCPTM a od roku 2021 je vedoucí CATRIN Grant office.

Jak jste se k této problematice dostala?

Vlastně to byla úplná náhoda. Byla jsem ve druhém ročníku doktorského studia na oboru Sociální geografie a regionální rozvoj na Masarykově univerzitě a po absolvování půlroční stáže na Tata Institute of Social Sciences v Indii jsem dospěla k názoru, že vědecká kariéra není nic pro mě. Zároveň mě ale svět vědy a výzkumu bavil a chtěla jsem zůstat v kontaktu s univerzitním prostředím. Jednoho dne přišel kamarád s tím, že na NETME Centre Vysokého učení technického v Brně získali projekt z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a že hledá projektového manažera. Tak jsem to vzala.

Nyní už jste ale v CATRIN. Liší se práce zde od té na předchozích pracovištích?

Manažeři ve vědě a výzkumu jsou v principu podporou pro své vědecké týmy. Rostou a rozvíjejí se s nimi. Proto není jedno, na které instituci pracujete – ne všude se dostanete k zajímavým kolaboracím a projektům. Pro mě bylo od jisté doby cílem najít pracoviště, které má ambici ucházet se o projekty financované z Rámcových programů pro výzkum a inovace EU. Prošla jsem jich několik, ale až v CATRIN jsem našla prostředí, které jsem hledala, a tým, se kterým bylo možné se na tuto náročnou cestu vydat. Ve své podstatě mi tedy CATRIN umožnila posunout se v kariéře tam, kam jsem chtěla.

Co všechno vaše práce obnáší?

V současné době působím jako vedoucí Grant office CATRIN, což obnáší nejen přípravu vědeckých projektů, ale také práci s kolegy a kolegyněmi na pozicích projektových manažerů a manažerek. V poslední době mám pocit, že mě mnohem více zaměstnává ta druhá část. Od roku 2021, kdy naše snahy dostat se do programu Horizon 2020 zaznamenaly první rozsáhlejší úspěchy, jsme získali řadu grantů financovaných z tohoto programu. A tomu jsme museli uzpůsobit také manažerskou strukturu. Bylo potřeba nabrat a proškolit řadu nových zaměstnanců, kteří se o tyto projekty starají po finanční a administrativní stránce. To nebylo vůbec jednoduché, protože v našem regionu lidé s tímto know-how prakticky nejsou. Naštěstí ale naši vědečtí kolegové stále přicházejí s novými ambiciózními nápady a projektů píšeme víc a víc, takže mám stále možnost dělat i tu část svojí práce, která mě baví nejvíc. Velkou oporou jsou mi v tomto směru kolegové Martin Grepl a Michaela Holecová, kteří se stejně jako já zaměřují na podporu vědců při přípravě žádostí o grantové projekty (tzv. pre-award).

Co je náročnější – pochopit specifika konkrétních výzev, nebo najít společnou řeč s vědci?

Na začátku kariéry pre-award projektového manažera je vždycky nejtěžší proniknout do struktury jednotlivých výzev a specifik konkrétních programů a poskytovatelů. Obzvlášť program Horizont Evropa je velmi komplexní a musím říct, že ani dnes neznám všechny jeho části dokonale. V tomto směru je velice hodnotná dlouhodobá zkušenost – jednotlivé programy se vyvíjí a výzvy (i když třeba nové) vždy navazují na to, co už tu bylo. Takže pokud jste v kontaktu s aktuálním děním a trendy, není tak složité zůstat v obraze. Naopak spolupráce s vědci v sobě obsahuje ten aspekt, že je pokaždé jiná. Jistě, některé nešvary se opakují, např. ten, že vědci na začátku značně nadhodnocují část state-of-the-art, protože je nejbližší tomu, na co jsou zvyklí z přípravy vědeckých publikací. Nicméně s každým novým člověkem musíme vždy najít nové porozumění, a to je velmi zajímavá výzva.

Už jste naznačila, co vás na vaší práci baví. Je k tomu ještě co dodat?

Jak jsem říkala na začátku – svět vědy mi byl vždycky blízký a jsem ráda, že se díky své práci dozvídám skoro každý den něco nového. Zároveň mě těší, že mohu svým skvělým kolegům pomáhat v rozvoji vědecké kariéry a v jejich cestě za zodpovězením zásadních otázek života, vesmíru a vůbec. Nedávno jsem v příspěvku Petra Ludwiga narazila na japonský koncept dlouhověkosti IKIGAI a vyšlo mi z toho, že dělám přesně tu práci, která mi dává smysl a důvod, proč ráno vstávat. To mi nepřijde špatné.

Měla jste nějaké mety, které se již podařilo překonat? A jaké ještě stojí před vámi?

Když jsem nastoupila na tehdejší RCPTM, měla jsem před sebou obrovskou výzvu. Tehdy jsme začínali implementovat dva projekty OP VVV, ve kterých jsme v rámci indikátorů slíbili, že do pěti let získáme osm projektů financovaných z programu H2020/HEU. To bylo v roce 2018, kdy jsme měli na palubě pouze jeden projekt ERC Consolidator profesora Michala Otyepky. Hodně lidí by to asi vyděsilo, ale mně to přišlo jako skvělá příležitost. Myslím si, že ten bič, který jsme si na sebe tímto slibem upletli, nás zároveň přinutil k tomu, abychom udělali některé klíčové změny v našem myšlení. To nás (a spolu s námi Univerzitu Palackého) dostalo na mapu úspěšných žadatelů o tyto typy grantů v ČR. V současné době před námi stojí další výzva, kterou je posílení valorizace výzkumu a vývoje v CATRIN. Kolegové z Oddělení transferu technologií aktuálně pracují na nové strategii, která by měla institutu pomoci posunout se ke kýženým výsledkům. Její součástí budou samozřejmě také projekty Horizont Evropa, neboť 75 procent financí v rámci tohoto programu směřuje do projektů aplikovaného výzkumu, který je realizován ve spolupráci se soukromými firmami.

Zmínila jste řadu úspěchů CATRIN v grantové politice. Bez čeho by se to neobešlo?

Jedna věc je, že vědecký tým v CATRIN měl a má obrovský vědecký výkon a potenciál pro další růst. Bez silné podpory vedení bychom těchto úspěchů ale nedosáhli. To je bohužel situace, kterou vidím na celé řadě jiných pracovišť v ČR. Od svých kolegů na jiných univerzitách slýchám, že jejich práci vedení nepodporuje a nijak nemotivuje vědecké pracovníky k tomu, aby investovali čas a energii do přípravy projektových žádostí do takto kompetitivních programů. Jistě, je to běh na dlouhou trať a i nám trvalo několik let, než jsme pochopili, co je potřeba dělat jinak. Ale zároveň je to podle mě jediná možná cesta k naší dlouhodobé udržitelnosti a k dalšímu růstu vědecké excelence CATRIN.

Získala jste Cenu rektora pro neakademické pracovníky. Co to pro vás znamená?

Velice vítám to, že se podobné ocenění na UP uděluje, a myslím si, že je to krok správným směrem. Zároveň si samozřejmě velice vážím toho, že jsem byla nominována ředitelem CATRIN a že byla moje nominace potvrzena také na úrovni vedení UP. Dlouhodobě je pro mě velice důležité to, že pracuji s lidmi a pro lidi, kterých si hluboce vážím, a kteří mi umožňují naplňovat moji práci smyslem. Stále máme hlavu plnou nápadů a já pevně věřím, že se alespoň některé z nich podaří v příštích letech zrealizovat.

S výsledky projektu BESTMAP, který má za cíl vypracovat metodický rámec pro modelování dopadu zemědělských politik na zemědělskou krajinu, seznámil v Bruselu Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty zástupce Evropské komise a Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova. Akce se konala pod záštitou iniciativy Forum for the Future of Agriculture. Závěry projektu BESTMAP poskytují cenná doporučení pro zemědělský sektor EU.

Projekt BESTMAP financovaný z programu Horizon 2020 se zaměřil na tzv. agroenvironmentálně-klimatická opatření (AEKO), která jsou jedním z nástrojů Společné zemědělské politiky EU. Metody projektu zohledňovaly složitost rozhodování zemědělců a rozdílné preference jednotlivých typů zemědělských podniků. Zároveň projekt hodnotil dopad různých scénářů implementace AEKO na biodiverzitu a ekosystémové služby v pěti případových územích napříč Evropou, včetně českého území v oblasti Jihomoravského a Zlínského kraje.

„Evropské komisi jsme představili odpovědi na čtyři klíčové otázky – jaké typy farem využívají tato opatření, proč zemědělci AEKO využívají nebo naopak nevyužívají, jaký je dopad těchto opatření na biodiverzitu a ekosystémové služby a hlavně jaká doporučení lze z našeho projektu vyvodit pro implementaci AEKO na místní i evropské úrovni,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty.

Z našeho výzkumu vyplývá, že hlavní překážkou pro větší využívání AEKO je nejen nedostatečná finanční kompenzace za ztížené hospodaření, ale také striktní nastavení podmínek jednotlivých opatření a přehnaná byrokratická zátěž, která je výraznou komplikací hlavně u menších farem. „Pro zvýšení přínosů AEKO pro biodiverzitu a ekosystémové služby je zase žádoucí zvýšit celkovou výměru zavedených opatření a také zlepšit jejich prostorové zacílení tak, aby tvořily propojenější soustavu přírodě blízkého hospodaření na zemědělské půdě. Navíc je potřeba nabízet široké portfolio různorodých opatření, jejichž implementace by zajistila diverzifikovaný mix úkrytových stanovišť a potravních zdrojů pro různé taxonomické skupiny,“ podotkl Tomáš Václavík.

Akce v Bruselu byla zakončena panelovou diskuzí za účasti členů Společného výzkumného centra při Evropské komisi (EC JRC), politických analytiků, vědců, členů DG AGRI a Evropské organizace vlastníků půdy. „Cílem bylo shrnout hlavní závěry, představit názory zúčastněných aktérů a formulovat návrhy, jak by mohly vypadat budoucí nástroje agroenvironmentální politiky. Akce tak připravila půdu pro nadcházející výroční konferenci Forum for the Future of Agriculture příští měsíc, která bude řešit reformu Společné zemědělské politiky EU,“ dodal Tomáš Václavík.

Prezentace z akce jsou k dispozici na stránkách Forum for the Future of Agriculture.
Závěry a doporučení projektu BESTMAP jsou přístupné ve formě tzv. policy briefs.
Rozhovor s Tomášem Václavíkem o projektu BESTMAP a české případové studii lze zhlédnout na YouTube kanálu projektu.

Před dvěma lety, 24. února 2022, napadlo Rusko Ukrajinu. Začala válka, která zcela změnila životy mnoha lidí. Jedním z nich je i student Právnické fakulty UP Vasyl Kapustej. Narodil se na Ukrajině, ale od svých pěti let žije v České republice. Přijetím ke studiu práv se mu splnil sen. Dnes je v posledním ročníku a k magisterskému titulu mu chybí už jen poslední krok. Jenže jeho život v posledních dvou letech nebyl pouze o plnění náročných studijních povinností. Devětadvacetiletý Vasyl, kterému na pozadí telefonu svítí ukrajinský znak, od prvního týdne vypuknutí války na Ukrajině pomáhá.

Založil úspěšnou sbírku, na které sesbíral už přes 11 milionů korun. Humanitární pomoc vojákům a uprchlíků vozí na frontu pravidelně. Koupil mimo jiné několik dronů, terénních osobních vozů, sanitku nebo kamion přestavěný na mobilní zázemí pro vojáky. Jeho úsilí podpořila také právnická fakulta, se kterou společně uspořádali již dvě materiální sbírky. Vasylovu práci pro Ukrajinu vloni ocenil rektor Martin Procházka i fakulta.

Stal se laureátem Ceny rektora pro dobrovolníky a právnická fakulta mu udělila za permanentní humanitární pomoc na Ukrajině a za asistenci ukrajinským studentům jednorázové mimořádné stipendium. A nebyl byl to Vasyl, kdyby celou částku nepoužil na nákup materiální pomoci pro civilisty ve válečné zóně.

Pamatujete si okamžik, kdy jste se dozvěděl, že Rusko napadlo Ukrajinu?

Pamatuji si to, jako by to bylo včera, a nikdy v životě už na to nezapomenu. Byl čtvrtek 24. února 2022 a byl jsem zrovna na koleji Bedřicha Václavka v Olomouci. Kamarád mi zavolal kolem páté hodiny ranní, že to začalo. Zpočátku jsem tomu vůbec nechtěl věřit, ale hned jsem zapnul notebook a viděl mimořádné zprávy, tak jsem tomu uvěřil. Pak jsem volal rodičům do Prahy a příbuzným na Ukrajinu. Ještě ten den kolem poledne jsem jel vlakem do Prahy za rodiči a společně jsme řešili, co budeme dělat dál.

Sbírku založenou Vasylem Kapustejem můžete podpořit zde.

Co to pro vás znamenalo?

Pro mě osobně velmi mnoho. Šlo o životní zlom, o asi dosud nejdůležitější událost. Kompletně a úplně to změnilo můj život, který už nikdy nebude jako dřív. Můj život se teď dělí na „před válkou“ a „po válce“. Úplně se mi změnil způsob, jak žiju, životní priority, hodnoty... Změnil se okruh lidí, se kterými se stýkám, bavím... Byla napadena moje rodná země, moji přátelé a příbuzní jsou v ohrožení. Rozhodl jsem se jim pomoct a nesedět s rukama v klíně. Kdybych se nepřidal a nepřiložil ruku k obraně mé rodné země, tak bych si to po celý zbytek života vyčítal a nikdy bych si to neodpustil. Začal jsem se tedy věnovat dobrovolnické činnosti, založil finanční sbírku. Na té je nyní již přes 11 milionů korun, tím pádem jsem už i mediálně známý a lidé mě sem tam začínají i poznávat na ulici a podobně. V mém životě se tedy změnilo zkrátka všechno.

Aktivně pomáháte, organizujete různé sbírky. Válka ale nekončí, trvá už dva roky. Změnila se nějak ochota dárců za ten čas?

Ty dva roky plnohodnotného konfliktu, který je srovnatelný ve všech ohledech s druhou světovou válkou, jsou zkrátka znát. Je to poměrně dlouhá doba, která ale zároveň paradoxně uběhla rychle jako voda. Samozřejmě že té pomoci už není zdaleka tolik jako na samém začátku války. Tenkrát se vzepjala skutečně ohromná vlna solidarity. Mnozí však pomohli jen jednorázově a od té doby se již neozvali. Zároveň se ale vytvořilo jakési tvrdé jádro podporovatelů, přispěvatelů (chcete-li „fanoušků“), které stojí při nás, ať se děje cokoliv. Tito lidé nám pravidelně každý měsíc posílají finance nebo přijíždějí auty s kufry napěchovanými potravinami, drogerií apod. Zkrátka stále jsou tací, kteří nám pomáhají, a my víme, že se o ně můžeme pravidelně každý měsíc opřít, a umíme si tak propočítat, jaké jsou naše možnosti, na co máme a na co nemáme. Už dávno jsme si uvědomili, že tohle nebude sprint, ale maraton.

Ovlivnila válka vaše studium?

Ano, ovlivnila. Celkově jsem měl těžké studium – nejdřív světová pandemie covidu a pak válka. Válka mě zastihla na univerzitních kolejích. Byl jsem tenkrát v pátém ročníku magisterského oboru na PF UP. Už mi zbýval jen jeden poslední B předmět (kvůli kreditům) a tím už bych měl všechny studijní povinnosti uzavřené. Chybělo jen absolvování státnic a napsat a obhájit diplomku. Tenkrát v únoru jsem se již pomalu, ale jistě připravoval na jarní termín státnic, ale když přišla válka, tak šlo studium do jisté míry stranou.

V ty první kritické okamžiky jsem se studiu nemohl věnovat a bohužel jsem hned ten jarní termín státnic musel vynechat. Ale jak se situace stabilizovala, tak jsem se samozřejmě ke studiu vrátil, uzavřel studijní povinnosti a přihlásil se na první pokusy státnic – nejdřív správní právo, pak trestní právo, pak obhajoba diplomky a nakonec soukromé právo, které mě teprve čeká teď v následujícím jarním termínu. Válka mi značně ztížila přípravu na státnice, protože jsem se kromě učení věnoval i dobrovolnické činnosti na podporu ukrajinské armády přímo na frontě na Ukrajině. Takže jsem šel samozřejmě na opakované pokusy, třeba trestní právo jsem dal až napotřetí.

Pomohla vám univerzita a fakulta?

Univerzita i fakulta mi velmi pomáhají, moc si toho cením. Od pana rektora jsem dostal ocenění za svoji dobrovolnickou činnost a k tomu stipendium ve výši dva tisíce korun. Od fakulty jsem pak dostal stipendium ve výši 42 000 korun. Tyto finanční prostředky jsem si nenechal pro sebe, ale použil jsem je na svoji dobrovolnickou činnost – zakoupil jsem z nich věci na zlepšení životních podmínek civilistů ve válečné zóně a přes vojáky, se kterými spolupracuji, jsem všechny tyto věci poslal na Ukrajinu. Tam je vojáci rozdali civilistům ve válečné zóně. Také jsem ve spolupráci s vedením naší právnické fakulty již dvakrát uspořádal materiální sbírku pro civilisty na Ukrajině – zaměstnanci a studenti mohli nosit na fakultu nejrůznější věci a já jsem to pak vše osobně odvezl na Ukrajinu a předal civilistům ve válečné zóně.

Jak vidíte budoucnost Ukrajiny? Jaká by podle vás měla být?

Vzhledem k tomu, že v poslední době, zhruba od jara/léta 2023, došlo k pár vojenským neúspěchům a ztrátě důležitých opěrných bodů na frontě, a také proto, že se značně zmenšila životně důležitá vládní pomoc ze západních zemí (tedy pomoc v podobě financí, vojenské techniky a munice) a v některých ohledech se i prakticky zastavila (viz třeba ta munice), tak aktuálně budoucnost Ukrajiny moc růžově bohužel nevidím.

Budeme rádi, když aspoň ubráníme to, co dosud máme, ale na osvobození dalších území můžeme za stávajícího rozložení sil zapomenout. Pokud se tedy nezvýší pomoc ze západních zemí, tak je vcelku realistický scénář Severní a Jižní Koreje, tedy že bude naše země rozdělena a část bude okupována a část si ponecháme my a mezi těmito dvěma částmi bude jakási demilitarizovaná zóna.

Podle mě by ale taková budoucnost Ukrajiny být rozhodně neměla. Ukrajina si plně zaslouží rozhodovat o svém vlastním osudu, o tom, zda chce patřit na Západ, či na Východ. Nikdo by jí to neměl diktovat. Ukrajina chce patřit na Západ a podle mě chce být časem určitě členem jak EU, tak i NATO. Obětovala tomu velmi mnoho a plně si to zaslouží. Takto by to podle mě bylo správné a tak to i já osobně cítím. Ale je to ideál, který reálně asi nebude naplněn, pokud se neobnoví a nezvýší razantně pomoc ze Západu, protože nehledě na všechnu heroickou odvahu a nezlomnost ukrajinského lidu, tak to sám bez jeho pomoci nezvládne. Rusko je velmi silný a nebezpečný nepřítel, kterého porazíme jedině tehdy, když budeme držet spolu a navzájem si pomáhat.

Univerzita Palackého, její zaměstnanci i studenti začali od prvního okamžiku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, organizovat pomoc. Jako dobrovolníci pomáhali mnoho hodin v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině, tlumočili, starali se o děti, doprovázeli uprchlíky ve vlacích atd. Začaly se pořádat sbírky potřebných věcí. Stejně tak rychle reagovala univerzita i jako instituce. Rektor Martin Procházka se setkal s ukrajinskými studenty, které válka zastihla u nás, zajímal se o jejich problémy. Konala se shromáždění na podporu Ukrajiny. Nezůstalo přitom jen u deklarací, univerzita nabídla studentům finanční pomoc, připravila sbírku pro partnerskou Černovickou univerzitu atd. Vše, co se v roce 2022 dělo, jsme shrnuli ve speciálním Žurnálu, který najdete zde.

To byl první rok války. Přišel druhý a začíná třetí. Válka nekončí a Ukrajina stále naši pomoc potřebuje a univerzita se snaží ukrajinským studentům být pořád nápomocna. I proto se opět před několika dny rektor Martin Procházka s nimi sešel, zajímal se, jak situaci zvládají, a zdůraznil, že UP jim i nadále poskytne veškerou potřebnou podporu. Psali jsme zde.

Aktuality z UP týkající se ukrajinských studentů, zaměstnanců i veřejnosti a rozcestník na podporu či volnočasové aktivity najdete na adrese upol.cz/ukrajina. (ipu)

Přispět k užší spolupráci evropských univerzit při výzkumu i vzdělání by měla nová otevřená výzva aliance Aurora. Na společný mezinárodní projekt v ní lze získat až 25 000 euro. Výzva podporuje také pořádání tematických letních škol, a to částkou do 20 000 eur. Třetí podpořenou aktivitou jsou krátkodobé mobility zaměřené na mladé vědce.

Podporu ve výši až 25 000 euro na dva roky může získat společný projekt, do nějž se zapojí výzkumníci či výzkumnice alespoň ze tří univerzit, které jsou plnohodnotnými členy aliance Aurora. „Cílem je nejen podpořit samotný výzkum, ale také pomoci vzniklému týmu během dané doby připravit projektovou žádost do rámcového programu Horizont Evropa nebo jiných evropských grantových výzev. Důležitým kritériem je však především prohloubení mezinárodní spolupráce napříč univerzitami,“ říká Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Výzkumné týmy mohou být jak jednooborové, tak interdisciplinární. Pro nalezení vhodných partnerů lze vedle jiných kontaktů využít existující databáze sítě Aurora: Aurora Research Resources, Aurora Connect Gateway nebo Aurora Doctoral Pool. Rozpočet lze využít podle potřeby na cestování a navazování kontaktů, sdílení informací, získávání přístupu k údajům či provádění předběžného výzkumu.

Výzva nezapomíná ani na rozšiřující vzdělávání. Na uspořádání letní (či zimní) školy v ní lze získat až 20 000 euro. Podpořeny mohou být krátkodobé (1–2 týdny) školy, které se budou zabývat konkrétním vědeckým tématem (nejde tedy o výuku jazyka či trénink komunikačních dovedností nebo psaní grantových výzev). Podmínkou je, aby přednášky, praktická cvičení nebo konference, které budou jejich součástí, vedli převážně odborníci z univerzit, které jsou plnými členy aliance Aurora (alespoň pět odborníků z nejméně tří univerzit).

Mladí vědci a vědkyně navíc mohou s finanční podporou vyjet za výzkumem na některou z členských univerzit Aurory. Univerzita Palackého v této výzvě financuje mobility maximálně v délce jednoho měsíce. Ucházet se o ni mohou studující posledních ročníků magisterského studia, doktorandi nebo postdoci.

Plné znění výzvy a všechny podmínky naleznete v tomto PDF, které obsahuje i odkazy na přihlašovací formuláře k vyplnění. Přihlášky lze podávat do 30. dubna, následně je zhodnotí Vědecká rada Aurory (Aurora Scientific Council), v němž mají svého zástupce všechny členské univerzity aliance Aurora. Další otázky zodpoví pracovníci Aurory na L'Université Paris-Est Créteil, která výzvu administruje (aurora@u-pec.fr), případně se můžete obrátit na Mgr. Marii Jadrníčkovou z kanceláře Aurory na Univerzitě Palackého (marie.jadrnickova@upol.cz).

Lokální úrovni politiky, která hraje podstatnou roli v utváření a zejména posilování prodemokratického smýšlení, se věnuje nová odborná publikace s názvem Challenging Citizens: Democratic Innovations at the Local Level. The Case Study of the Czech Republic, Slovakia and Poland. Vznikla v kolektivu autorů pod vedením Pavla Šaradína z katedry politologie a evropských studií FF UP a je vůbec prvním uceleným dílem, jenž v daném ohledu reflektuje část střední Evropy.

Prestižní nakladatelství Palgrave/Macmillan nedávno vydalo odbornou publikaci s názvem Challenging Citizens: Democratic Innovations at the Local Level. The Case Study of the Czech Republic, Slovakia and Poland (Výzva občanům: Demokratické inovace na místní úrovni. Případová studie Česka, Slovenska a Polska). Kniha je jedním z výstupů tříletého výzkumu, který podpořila Grantová agentura České republiky. Za kolektiv autorů poskytl Žurnálu Online rozhovor docent Pavel Šaradín z katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Pane docente, můžete knihu krátce představit? Co je jejím cílem?

Velmi často se diskutuje o krizi nebo erozi demokracie, o jejím úpadku. Někdy právem, někdy se situace podceňuje, někdy přeceňuje. Lokální prostředí umožňuje aktivní participaci občanů na politice, a to skrze nejrůznější nástroje či inovace. Máme podloženo, že pokud k jejich zavedení dojde a používáme je správně, pak skutečně mohou hrát velmi důležitou roli v pozitivním významu demokracie. V knize se zaměřujeme na vysvětlení těchto nástrojů, na jejich fungování, zkušenosti i na jejich evaluaci. Naším cílem nebylo přinést teoretickou knihu, ale prováděli jsme empirický výzkum, chtěli jsme naše zjištění podložit daty.

Co jsou demokratické inovační nástroje? Na co všechno mohou mít vliv, jak mohou pomoci?

Demokratické inovace chápeme jako procesy a nástroje, které vedou k prohloubení občanské participace v procesu vládnutí s cílem toto vládnutí zlepšit a oživit. Jedná se tedy o zlepšení demokracie, o jakousi demokratizaci demokracie. Jde například o participativní rozpočty, participativní plánování a podobně, tedy něco, co oživuje demokracii. Jmenované procesy zároveň mají další funkce, které nesouvisí jen s politickou efektivitou. Občanskou participací může například docházet ke zlepšení transparentnosti, zvyšování důvěry v politiku, k odpovědnosti, lidé se učí, jak funguje politika a lépe ji pak rozumí. Jsou to velmi důležité přínosy rovněž pro vnímání celostátní politiky. Přínosem naší knihy není jen objasnění, proč tyto inovace fungují, ale i to, proč někdy dochází naopak k jejich opuštění či pádu. Zpravidla se jedná o případy, kdy jsou špatně zavedeny, nemají polickou podporu, když selže komunikace apod.

Kniha je zároveň případovou studií České republiky, Slovenska a Polska. O fungování demokratických inovacích tedy hovoříte ve třech středoevropských zemích. V čem se s ohledem na výše uvedené jednotlivé země odlišují, co je jim naopak společné?

Nechtěli jsme psát o jediné zemi, pro nás byl důležitý komparativní rozměr. Ten ale není vždy realizovatelný, například z toho důvodu, že tyto tři země mají odlišná pravidla fungování komunální politiky. V Polsku je u větších měst povinností mít participativní rozpočet, u nás a na Slovensku nikoli. Právě zde jsou i další inovace nejrozšířenější a nejvíce používané. Společné mají tyto země zejména jednu věc, jako v celé postkomunistické Evropě je zde menší ochota participovat na politice a nižší důvěra v ni. Je to obrovský kontrast se západní, zejména severní Evropou.

Jak dlouho jste na knize společně s dalšími autory pracovali? Z jakých zdrojů jste vycházeli?

Kniha vznikla v rámci tříletého výzkumu podpořeného Grantovou agenturou České republiky. Její vydání podpořila i Filozofická fakulta UP. Rok jsme sbírali informace a dělali výzkum, zhruba dva roky jsme knihu psali, reagovali na oponenty a věnovali se běžné ediční činnosti. Pokud vím, je vůbec první takto ucelenou knihou, jež reflektuje část střední Evropy, západní země již prozkoumané máme.

Knihu vydalo prestižní nakladatelství Palgrave/Macmillan. Jaký význam pro vás má její vydání právě v tomto nakladatelství?

Obrovský. V sociálních vědách jsou důležitá zejména tato tři nakladatelství: Springer, Palgrave a Routledge. Celý proces byl poměrně náročný, od vyplnění vstupních formulářů, kde se například popisuje metodologie, zhodnocuje se vědecký přínos a inovativnost, přes odeslání části rukopisu až po jeho dokončení a editaci. Realizace naší knihy odpovídá vydání pěti, šesti článků v prestižních časopisech.

Stipendium Petra Zoubka na podporu mimořádně nadaných studentů Právnické fakulty UP má již čtyři laureáty. Na seznam nově přibylo jméno Davida Krejčího, studenta posledního ročníku programu Právo a právní věda. Stipendium, které je spojené s finanční podporou 40 000 korun, uděluje fakulta společně s Nadačním fondem Petra Zoubka jednou ročně.

Pojmenované je po výjimečném posluchači právnické fakulty, který těsně před dokončením studia v březnu 2019 podlehl agresivnímu nádorovému onemocnění. Rodina a přátelé Petra Zoubka krátce nato založili nadační fond a spojili síly s fakultou. „Prostřednictvím fondu se snažíme šířit Peťův odkaz, jeho vize a přístup k životu. Máme dva cíle, podporovat hematoonkologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě a výjimečné studenty olomouckých práv, kteří se svou aktivitou a přístupem k lidem našemu synovi nejvíce podobají. Za spolupráci s fakultou jsem velmi vděčná,“ uvedla Renáta Zoubková, matka Petra Zoubka, členka správní rady nadačního fondu, s tím, že největší sílu stipendia vidí v podpoře lidství, ochotě pomáhat a snaze být aktivní.

Pravidla pro přiznání Stipendia Petra Zoubka upravuje fakultní vnitřní norma. Žadatelé musí splňovat pět podmínek – vážený studijní průměr do 1,8 za celé dosavadní studium na fakultě, alespoň jeden úspěšně dokončený semestr ve Studentské právní poradně nebo jiné klientské právní klinice vyučované na fakultě, absolvování odborné praxe. Student musí také být aktivní sportovec a musí se zapojovat do dobročinných společensky přínosných aktivit.

Kritéria tentokrát splnil David Krejčí, vše potřebné doložil ve své žádosti. „Podmínky jsou podle mého názoru adekvátní odkazu Petra Zoubka. Pokaždé, když bylo stipendium udělováno, bylo to pro mě znamení, že hodnoty jako slušnost a ochota pomáhat druhým nejsou samozřejmostí a že zde jsou tací, kteří si těchto hodnot váží a jsou ochotni je ocenit. Velmi si vážím, že stipendium mohu převzít,“ řekl David Krejčí, který je i členem Akademického senátu PF UP.

Ve svém děkovném proslovu odkazoval na krále Gilgameše a jeho touhu po nesmrtelnosti. „Věčného života dosáhnout nelze, nicméně nesmrtelnosti ano. A to skrze náš odkaz a činy, které během svého života učiníme. Dosáhl jí i Petr Zoubek, a to svou laskavostí, slušností a ochotou pomáhat. Díky těmto zcela lidským, přesto vzácným ctnostem tu Petr s námi bude navždy. Bude tu skrze svou rodinu, své přátele, naši fakultu i laureáty stipendia, kteří hrdě ponesou Petrův odkaz a hodnoty, které za sebou zanechal.“

Za fakultu předávali stipendium oceněnému Václav Stehlík, děkan fakulty, a Maxim Tomoszek, proděkan pro bakalářské a magisterské studijní programy. „Jsem velice rád, že už několikátým rokem v řadě můžeme tohle stipendium udělovat, že se najde student, který dokáže splnit přísná kritéria,“ uvedl děkan. Jeho slova doplnil Maxim Tomoszek. „Kdyby Petr studium dokončil, byl by přesně tím absolventem, kterým by se fakulta mohla chlubit. Doufáme, že laureáti budou právě takovými absolventy, kteří budou fakultu skvěle reprezentovat a šířit její dobré jméno.“

Na slavnostní udělování stipendia navázal odborný seminář Etika – opatření na konci života. Složen byl ze dvou referátů. Olomoucká advokátka Michaela Lukášová Brynecká si připravila příspěvek Právo na život a ukončení léčby, Martin Šamaj z FZV UP na ni navázal s tématem Jak může ovlivnit organizace zdravotní péče znalecký posudek?

Stipendium udělovala právnická fakulta a Nadační fond Petra Zoubka počtvrté. Vloni ho získal student Filip Zátopek, před ním Veronika Vysoudilová a Kateřina Dračková.

Záznam z předávání stipendia a odborného semináře je zveřejněn na fakultním YouTube kanále.

Celkem 44 ocenění za akademické práce, odborné publikace a sportovní výkony předal rektor UP Martin Procházka při slavnostním ceremoniálu, který se konal ve středu v aule Pedagogické fakulty UP. Vyhlášení výsledků studentských cen a čestných uznání pro doktorandy a autory monografií za uplynulý rok je jedním z tradičních bodů programu Akademického týdne UP.

Za bakalářské a magisterské diplomové práce bylo oceněno sedm studujících. Cenu získala například Michaela Zapletalová, nyní již absolventka pedagogické fakulty, za práci Analýza jazykových deficitů u osob s neurodegenerativním onemocněním mozku. „Ceny od pana rektora si velmi cením. Výzkumu se i díky projektu TA ČR věnuji nadále,“ uvedla absolventka. Dále si čestné uznání rektora za odborný článek převzalo i 16 doktorandů a doktorandek z 8 fakult UP.

Vedle ocenění za studentské práce a články byly předány i tři ceny rektora pro nejlepší sportovce z řad studujících. První místo získal Tomáš Raděj, student fakulty tělesné kultury a přírodovědecké fakulty, za skvělé výsledky v závodním raftingu. „Za loňský rok si nejvíce vážím zisku titulu absolutního mistra Evropy a dále pak titulů mistra ČR a vítěze českého poháru,“ prozradil a dodal, že se jeho posádce opět podařilo zajistit místo v reprezentačním družstvu ČR.

Výsledky studentské části soutěže podle rektora potvrzují tvořivost, odbornost a soutěživost posluchačů a posluchaček. „Těší mě, že jsou oceněné práce či články studentek a studentů Univerzity Palackého na tak vysoké úrovni, navíc je skvělé, že často mají i praktický přesah. U našich sportovců zase oceňuji, že se úspěšně prosazují také na velkých akcích, jako jsou mistrovství či olympiády. Děkuji všem oceněným za jejich práci, podané výkony a také za to, že šíří dobré jméno naší alma mater,“ sdělil rektor Martin Procházka.

Čestná uznání za odbornou knihu obdrželo tentokrát 18 autorů či autorek z řad akademické obce za 15 publikací. Věnovali se tématům zdravotnickým, teologickým, filozofickým, psychologickým, historickým i uměnovědným. Nejsilnější zastoupení mezi oceněnými tituly měly ty ze společenských věd.

Například docentka Nadežda Petejová z III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc a Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava byla oceněna za monografii Nefrologie kritických stavů. „Ocenění od rektora UP pro mě znamená v první řadě uznání, že moje práce má smysl. Cena mi zároveň dodala odvahu pracovat dále ve smyslu standardů, které jsem si stanovila: bádat neprobádané, objevit to, co je neobjevené, a přiblížit podstatu jevů k realitě,“ uvedla docentka Petejová s tím, že ji těší, že publikace přispěla ke zvýšení úrovně akutní nefrologie.

Ceny a čestná uznání uděluje rektor ve snaze zvýšit prestiž vědecké práce na olomoucké univerzitě. Produkce členů akademické obce podle něj svědčí o rozsahu bádání na fakultách a dalších pracovištích. Loni rektor ocenil 19 studentských vědeckých a uměleckých prací, 3 sportovce a 44 autorů 40 odborných knih. Seznam aktuálně oceněných je k dispozici zde, více o Akademickém týdnu UP, který se koná do 25. února, tady.

Kde jsou hranice toho, jak se jako lidský druh můžeme díky vědě „vylepšovat“? Chceme se zbavit závažných nemocí nebo mít děti „vyrobené na míru“? A jak drahou léčbu můžeme zaplatit? A komu? K zamyšlení nad těmito i dalšími etickými otázkami vyzval publikum v zaplněné aule pedagogické fakulty Marek Orko Vácha. Právě on byl prvním hostem nového debatního cyklu Procházka s…, jehož hostitelem je rektor UP Martin Procházka.

Univerzita Palackého si tento týden připomíná řadou akcí své znovuobnovení v roce 1946. A právě zahájení nového diskuzního cyklu s osobnostmi z různých oborů lidské činnosti se stalo jedním z důležitých bodů programu Akademického týdne UP.

Prvním hostem, pro kterého se rektor Martin Procházka rozhodl, byl teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha. Volba nebyla náhodná. Martin Procházka je lékař, který se specializuje na vysoce riziková těhotenství a který také řadu let vedl Ústav lékařské genetiky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Debata nazvaná Člověk jako všemocný bůh nebo zachránce lidstva tak představila publiku jak teoretický pohled na moderní genetiku a možnosti, které nabízí, tak i postřehy z každodenní lékařské praxe

„Dlouhá léta jsem pracoval na porodních sálech a s těhotnými a člověk se občas cítil jako všemocný. Ale příroda vás velmi rychle vrátí na zem. Do medicíny spíš patří skromnost, nadhled, velká pokora a pracovitost než nějaké povýšené myšlení, protože to se okamžitě vrátí, zejména v té profesní rovině,“ vysvětlil Martin Procházka svůj pohled na „všemocnost“ člověka.

„Já jsem katolický kněz, a jestli mě něco moje tradice v křesťanství naučila, je, že vytáhne člověka za límec a řekne mu: Chlapče, studuj, pracuj, uč se, maluj, skládej symfonie, uč se věci nazpaměť, přemýšlej, cvič se a něco laskavě udělej se svým životem. Někdy říkáme: to už nemůžeme udělat, to by si člověk hrál na pána boha… No tak dobře. Když ale po této přednášce bude pršet, vytáhnu si deštník místo toho, abych řekl: děj se boží vůle, asi to tak pán bůh chtěl. Když vám děti onemocní, tak jim dáte antibiotika, půjdete s nimi do nemocnice. To znamená, že člověk je pozván k tomu, aby ruku v ruce s bohem dokončoval stvoření světa,“ uvedl mimo jiné Marek Orko Vácha.

Spolu s rektorem i publikem během více než hodiny a půl trvající debaty přemýšlel nad tím, co nám nové genetické metody přinášejí, jaká jsou rizika a jaké hranice. Ukazoval, že odpovědi na zdánlivě jednoznačné a jasné otázky mohou být mnohoznačné. Sedm otázek, které dal publiku, najdete v první části záznamu a můžete si zkusit na ně sami odpovědět. „Kéž byste si odnesli možná ne odpovědi, ale alespoň ty otázky, o kterých budete přemýšlet,“ vyzval publikum na závěr první Procházky s… Marek Orko Vácha.

Předchůdce Dana Browna z Moravy? S jistou nadsázkou ano. Řeč je o olomouckém německy píšícím autorovi Franzi Spundovi, jehož román Bafomet v překladu germanistky Ingeborg Fialové-Fürstové vyšel ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

Franz Spunda (1890-1963) byl jedním z nemnohých olomouckých německy píšících básníků, který ve své době dosáhl jistého věhlasu i za hranicemi úzkého regionu. „Jeho román Bafomet z roku 1928 z rané „magické“ fáze prozaické tvorby, se ve své době se těšil všeobecnému zájmu o okultismus, magii, alchymii a mystiku všech druhů, podobně jako díla dnes slavnějších autorů spjatých s Čechami a Moravou, Gustava Meyrinka, Alfreda Kubina, Paula Leppina či Karla Hanse Strobla,“ vysvětluje germanistka Ingeborg Fialová-Fürstová z katedry germanistiky FF UP.

Podle ní je román zajímavý nejen pro fanoušky a sběratele tohoto žánru. „Myslím, že může oslovit jako poněkud vážnější a méně akční předchůdce Dana Browna i milovníky tajuplných dobrodružných příběhů hemžících se alchymisty, magiky, mystiky, ďábly, svůdnými ženami, exorcisty, dvojníky, tajnými bratrstvy a jinými okultními půvaby,“ říká překladatelka.

Právě překlad do současného jazyka byl stěžejní. „Román je psaný poněkud již zastaralou, místy exaltovanou, jindy zase velmi učenou němčinou. Snažila jsem se proto o překlad do moderního, dnešnímu čtenáři srozumitelného a snesitelného jazyka a výrazu. Na autorství předmluvy se podílel ostravský soukromý badatel ve věcech okultních, Martin Jiroušek,“ doplňuje Ingeborg Fialová-Fürstová.

Spundův román je součástí knižní řady „Poetica Moraviae“, kterou už víc jak dvacet let vydává Centrum pro výzkum moravské německé literatury. „V této řadě už v českém překladu vyšly například romány našich krajanů vypuzených po roce 1945 ze země Petra Härtlinga a Gerolda Tietze, sbírky básní Vlastimila Artura Poláka, Louise Fürnberga a Romana Karla Schulze, olomoucký román Willibalda Müllera Konšel olomoucký, americká korespondence Hugo Haase s Friedrichem Torbergem – a další příjemné čtivo,“ připomíná olomoucká germanistka.

Kniha Bafomet vyšla s podporou Česko-německého fondu budoucnosti a Rakouského centra UP. Najdete ji zde.

Mezinárodní tým vědců z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP, Univerzity Karlovy a univerzity ve švédském Lundu pomocí analýzy DNA popsal počínající vývoj nových druhů mikroskopické řasy Synura petersenii ze skupiny zlativek, který souvisí především s její dlouhodobou adaptací na měnící se životní podmínky. K tomu závěru vědci dospěli díky studiu více než stovky vzorků řasy odebraných z několika jezer v Evropě a Kanadě. Výsledky jejich práce byly publikovány v časopise Current Biology.

„Způsob, jakým vznikají nové druhy organismů, patří mezi fundamentální otázky biologie. Významný posun způsobilo relativně levné a efektivní sekvenování DNA. Výzkum v této oblasti se ale zatím převážně omezuje na zvířata a rostliny. A to i přesto, že naprostou většinu druhů na planetě tvoří mikroorganismy. Spolu s kolegy z Univerzity Karlovy (práce byla vedená Pavlem Škaloudem) a univerzity ve švédském Lundu jsme se pokusili tuto mezeru vyplnit,“ uvedl Petr Dvořák z katedry botaniky přírodovědecké fakulty.

Vědci si pro výzkum vybrali řasu Synura petersenii, která náleží do skupiny zlativek (Chrysophyta, Stramenopila). Tato řasa žije běžně v planktonu jezer v našich zeměpisných šířkách. Jedná se o koloniální bičíkovce, jejichž buňka je pokrytá křemičitými šupinami. Na nich lze pomocí elektronového mikroskopu spatřit výrazné ornamenty, které jsou druhově specifické.

„Pro objasnění faktorů, které vedly k diverzifikaci v rámci tohoto druhu, jsme pořídili více než 100 laboratorních kultur ze vzorků z několika jezer v Evropě a Kanadě. Jedná se o největší soubor dat tohoto typu mezi řasami a prvoky. Pomocí sekvenování DNA jsme získali reprezentaci celého genomu každé laboratorní kultury a následně zrekonstruovali evoluční vztahy mezi jednotlivými vzorky,“ popsal.

Analýzy populační struktury odhalily, že řasa Synura petersenii se za více než 100 000 let vyvinula do tří diverzifikovaných populací, které jsou na cestě k tomu stát se v budoucnu novými druhy. „Diverzifikace začala před 125 000 lety, tedy ještě před posledním glaciálem, což bylo vypočteno na základě datování pomocí molekulárních hodin. Výrazná radiace populací probíhala v posledních 14 500 letech, tedy po poslední velké době ledové. Z toho můžeme vyvodit, že diverzifikaci této řasy stejně jak u rostlin ovlivnily klimatické změny. Diverzifikace řasy Synura byla navíc velmi rychlá v porovnání s ostatními řasami, u kterých tento proces trvá řádově miliony let,“ podotkl Petr Dvořák.  

K diverzifikaci populací této řasy vedla adaptace na lokální podmínky, zejména různé teploty a množství rozpuštěných látek ve vodě. Evoluci jednotlivých populací ovlivnily také vydatné deště, které způsobují vyplavování živin ze dna, promíchají vodu a snižují průhlednost, což ovlivňuje všechny planktonní organismy, které musí být na tyto události adaptované. „Nezanedbatelnou roli hrála také geografická vzdálenost na úrovni mezikontinentální, i když se organismům původně přisuzovaly téměř neomezeně velké schopnosti šířit se po celé planetě. Populace se stále diverzifikují v nové druhy, přestože mezi nimi nadále probíhá genetický tok. Z toho vyplývá, že ekologická diverzifikace je silnějším faktorem než genetické promíchávání linií,“ dodal Petr Dvořák.

Mezinárodnímu týmu vědců vedenému českými fyziky se poprvé podařilo vyvinout unikátní magnetický nanografen. Zkombinovali přitom dva koncepty vzniku magnetismu a jako první dokázali detekovat jejich magnetický signál pomocí pokročilé rastrovací mikroskopie a kvantově mechanických výpočtů. Grafenové nanočástice mají potenciál pro využití k uchování a zpracování informací v kvantové informatice.

Článek publikovaný v časopisu Nature Chemistry popisuje inovativní postup návrhu, přípravy a ověření magnetických vlastností grafenu ve tvaru čtyř zaoblených trojúhelníků, jenž připomíná „motýlí křídla“. Na každém z nich je lokalizován jeden nepárový pí elektron, který je zodpovědný za zmíněné magnetické vlastnosti.

„Dosavadní přístupy se omezovaly na jediný magnetický původ, což limitovalo počet korelovaných spinů nebo typ magnetického uspořádání v nanografenech. V této práci se nám poprvé podařilo zkombinovat dva přístupy, které daly vzniknout tomuto unikátnímu magnetickému nanografenu se čtyřmi nepárovými elektrony. Navíc se nám podařilo díky kombinaci experimentálních a teoretických výpočtů přinést nezvratný důkaz o jeho magnetickém charakteru,“ říká Adam Matěj z Fyzikálního ústavu AV ČR a Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci.

Recept na přípravu nanomateriálu ze Singapuru

Nanografen syntetizovali vědci v Singapuru na povrchu zlata, když zahřáli předem připravenou organickou molekulu na 600 Kelvinů a tím došlo k dehydrogenaci a cyklizaci vazeb v jednotlivých „motýlích křídlech“. Veškerá příprava nanografenu musela probíhat v ultra vysokém vakuu, protože syntéza vysoce reaktivních látek je v roztoku problematická.

Tradiční obrázek magnetismu je spojen s přechodnými kovy, jako je například železo, které obsahuje silně prostorově lokalizované nepárové elektrony. Proto se dlouhou dobu předpokládalo, že materiály na bázi uhlíku se silně delokalizovanými elektrony nemohou mít magnetické vlastnosti.

Nicméně výzkum v posledních letech ukázal nové možnosti přípravy magnetických systémů na bázi nanografenových struktur. Tento nový koncept magnetismu se kvůli přítomnosti nepárových pí elektronů nazývá pí-magnetismus. Jednou z nenaplněných výzev nové třídy magnetismu zůstávala nejen příprava nanografenů s vyšším počtem nepárových elektronů, ale také přímé experimentální ověření jejich magnetického charakteru.

Unikátní magnetické vlastnosti nanografenu ověřovali čeští vědci z týmu Pavla Jelínka z Fyzikálního ústavu AV ČR pomocí skenovací tunelovací mikroskopie, která je schopná díky sondě s molekulou niklocenu změřit lokální magnetické pole v určité části molekuly.

Teorie a experiment v silné shodě

Experimentální výsledky, jež určují elektronovou strukturu, byly potvrzeny pomocí nejmodernějších kvantově chemických výpočetních metod ve spolupráci s týmem Libora Veise z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

„Výpočty elektronové struktury molekul s několika otevřenými slupkami jsou obecně velmi náročné. Již mnohokrát jsme však měli příležitost se přesvědčit, že výpočetní nástroje, které vyvíjíme, dokážou tento problém řešit s velkou přesností. Také v tomto případě si díky obrovské shodě mezi experimentálními a teoretickými výsledky můžeme být jisti závěry naší studie. Výhodou teoretických výpočtů navíc je, že často poskytují informace, které jsou experimentálně nedostupné, v tomto případě například způsob, jakým jsou jednotlivé elektronové spiny vzájemně entanglované (silně propletené),“ vysvětluje Libor Veis.

Na experimentálním a teoretickém ověření vlastností nanografenu se podíleli vědci z Národní singapurské univerzity, výzkumného ústavu CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, čínské Nankingské univerzity a dvou ústavů Akademie věd ČR – Fyzikálního ústavu a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského.

Není se čeho bát, naopak je radost někomu pomoci. S těmito slovy navštívili Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc první dárci z řad studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého v rámci letošního ročníku výzvy Daruj krev s rektorem. Odběry krve zároveň zahájily Akademický týden UP, během kterého si univerzita připomíná své obnovení v roce 1946.

Výzvu Daruj krev s rektorem vyhlásila univerzita na podporu bezplatného darování krve již potřinácté. Přihlásila se zhruba stovka studentů a zaměstnanců, třetina z nich se rozhodla během následujících dní darovat nejcennější tekutinu vůbec poprvé.

První pondělní dárce přivítala na transfuzním oddělení jeho primářka Dana Galuszková, která působí také na fakultě zdravotnických věd, rektor Martin Procházka i prezident Českého červeného kříže Marek Jukl, jinak též docent na přírodovědecké fakultě. „Velmi oceňuji, že se univerzita už třináctým rokem věnuje nejen výuce a vědě, ale i péči o druhé. Když někomu darujete krev, byť nevíte komu, darujete tím kousek sebe. Patří vám za to obrovské poděkování,“ uvedla primářka.

Rektor s pozdravem a slovy díků připomněl, že dostatek krve je pro nemocnici nezbytně důležitý, a proto tuto výzvu považuje za jednu z nejdůležitějších univerzitních akcí. Společně s prezidentem ČČK se pak zamysleli, jak bezplatné dárcovství na univerzitě ještě více podpořit. „Měli bychom o tom více mluvit. Pokud se lidé dozvědí, k čemu to celé je, dárci se jistě stanou. Zároveň mohou současní dárci zvážit, jestli nemají ve svém okolí někoho, kdo by mohl také darovat,“ zmínil Marek Jukl, který sám má za sebou již 272 odběrů.

Příklad pro svůj návrh by prezident ČČK našel hned mezi prvními dárci, kteří na transfuzní oddělení dorazili. Terezu Markovou, studující na FZV a lékařské fakultě, přivedla k darování krve její kamarádka Kateřina Polcrová, která studuje na fakultě tělesné kultury. „Poprvé jsem z toho byla v takové extázi, že můžu někomu pomoci. Teď už to tak neprožívám, ale mám radost z toho, že o sobě můžu říct, že jsem dárce krve a není mi jedno moje okolí,“ řekla Tereza Marková, která navštívila odběrový box již poosmé.

Pro Kateřinu Polcrovou šlo již o patnáctý odběr. „V 18 letech jsem se o možnosti darování krve někde dočetla, a protože mě baví pomáhat, tak jsem šla. A když jsem začala v Olomouci studovat a dozvěděla se o výzvě Daruj krev s rektorem, tak mě to ještě více motivovalo. Chodím každý rok,“ doplnila studentka FTK. Zároveň vzkázala všem, kteří o darování krve uvažují, ale zatím se k návštěvě transfuzního oddělení neodhodlali: „Není se čeho bát, nebolí to. Případně stačí jen přivřít oči, zatnout zuby a půjde to!“

Darování krve už tradičně zahájilo Akademický týden UP, během kterého si druhá nejstarší univerzita v Česku připomíná své obnovení v roce 1946. Stěžejními akcemi v pestrém programu týdne je první z besed Procházka s…, jejímž hostem bude teolog, spisovatel a pedagog Marek Orko Vácha, dále slavnostní předávání cen rektora akademikům a studentům a Reprezentační ples UP, kterým týden v pátek vyvrcholí. Podrobný program Akademického týdne UP najdete zde.

Vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Daniel Šaňák a děkan Fakulty zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Michal Vostrý jsou novými členy Vědecké rady Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého. Jejich nominaci schválil v uplynulém týdnu Akademický senát FZV UP.

Návrh předložil děkan fakulty Jiří Vévoda. „Oba pokládám za vynikající odborníky ve svém oboru, proto jsem se je rozhodl navrhnout ke schválení a jsem rád, že se stanou významnou posilou naší vědecké rady,“ uvedl.

Daniel Šaňák studoval na Lékařské fakultě UP a od roku 2001 působí na Neurologické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Od roku 2011 je vedoucím lékařem Komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice Olomouc. Ve své vědecko-výzkumné činnosti se zaměřuje především na cerebrovaskulární onemocnění a je autorem nebo spoluautorem 87 původních vědeckých prací. Od loňského roku je garantem magisterského programu Specializace v ošetřovatelství – Ošetřovatelská péče v interních oborech v Ústavu ošetřovatelství Fakulty zdravotnických věd UP.

Michal Vostrý absolvoval na Fakultě zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem v oboru Ergoterapie, poté vystudoval na Pedagogické fakultě UJEP magisterský obor Vychovatelství pro speciálně pedagogické instituce, resp. Speciální pedagogika – poradenství. Doktorský titul v oboru Speciální pedagogika získal na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Na fakultě zdravotnických studií byl od roku 2021 do loňska vedoucím Výzkumného centra, zastával zde rovněž post proděkana pro vědu a internacionalizaci. Od listopadu 2023 je novým děkanem Fakulty zdravotnických studií UJEP.

„Odborná specializace profesora Šaňáka a doktora Vostrého je v souladu se zaměřením naší fakulty a myslím si, že oba budou pro vědeckou radu a další rozvoj fakulty velkým přínosem," uvedla statutární zástupkyně děkana a proděkanka pro internacionalizaci Jarmila Zimmermannová.