Novinky z UP a PřF

Tělocvikáři z celé země se sejdou na Těloolomouci

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 08/23/2019 - 07:50

Na čtyři sta učitelů tělesné výchovy přivítají pořadatelé z fakulty tělesné kultury na dvanáctém ročníku pracovního setkání Těloolomouc. Nabitý program zahrnuje praktické lekce týkající se klasických odvětví, jako je gymnastika, atletika nebo plavání, účastníky čekají také některé sportovní novinky a besedy.

„Jedním z velkých témat současného školství je inkluze a i my se jí budeme na Těloolomouci věnovat. Společně s kolegy z katedry aplikovaných pohybových aktivit jsme připravili diskuzi o zapojování zdravotně postižených dětí do školní tělesné výchovy. K další besedě jsme pak oslovili ředitele škol, kterých se účastníci budou moci zeptat na věci, které je zajímají,“ přiblížil garant akce Dušan Viktorjeník z katedry sportu.

Na programu Těloolomouce se podílejí tři desítky lektorů z fakulty tělesné kultury a partnerských škol a pracovišť. Přestože je podle dřívějších ohlasů mezi účastníky zájem zejména o osvěžení a upřesnění základů tradičních disciplín, zahrnuje program i některé nové aktivity. Zájemci si vyzkoušejí například novou sportovní hru CzeBumBal, cvičení na stoneboardu nebo jugger zvaný též jako postapokalyptické ragby, který sklidil úspěch již na posledním ročníku akce. „S fyzioterapeuty z naší fakulty jsme zařadili také lekce o tejpování a prevenci sedavého životního stylu,“ doplnil Dušan Viktorjeník.

Vedle samotného „pracovního“ rozvrhu je pro účastníky připraven i doprovodný společenský program, prohlídka Olomouce nebo cyklovýlet do okolí hanácké metropole. Akce bude zahájena ve středu 28. srpna a potrvá do pátku 30. srpna. Program se uskuteční zejména v Aplikačním centru BALUO a v tělocvičně FTK Hynaisova, také v prostorách Obchodní akademie Olomouc a Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické E. Pöttinga.

Pracovní setkání Těloolomouc je tradiční akcí fakulty tělesné kultury, na níž si nejen učitelé tělesné výchovy vyměňují zkušenosti již od roku 1995. Uspořádání letošního ročníku je finančně podpořeno projektem KLIKO – Společenství praxe pro rozvoj sociálních a občanských kompetencí: zkušenostní učení s využitím pohybových her, psychomotoriky, výchovy v přírodě a dramatické výchovy.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

UP získala cenu Evropské asociace pro mezinárodní vzdělávání

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 08/22/2019 - 09:18

Za vynikající výsledky v internacionalizaci obdržela Univerzita Palackého prestižní cenu Evropské asociace pro mezinárodní vzdělávání EIAE 2019. V letošním roce je v dané oblasti mezi evropskými vysokými školami nejlepší. 

European Association for International Education (EAIE) vybírá univerzitu s nejlepší strategií a výsledky v oblasti internacionalizace jednou ročně. Cenu může získat jakákoliv evropská univerzita.

„Ocenění oslavuje vysokoškolské instituce, které prokázaly vynikající výsledky v oblasti internacionalizace. Asociace oceňuje úspěšně vyvinuté a implementované internacionalizační strategie a činnosti, které zahrnují, odrážejí nebo propagují tři nebo více hodnot EAIE. Patří mezi ně spolupráce, inspirace, inkluzivita i excelence. Protože se cena uděluje jednou ročně, můžeme říci, že za rok 2019 jsme v tomto žebříčku v Evropě nejlepší,“ řekl Martin Kudláček, prorektor pro zahraničí UP. Doplnil, že společně s ním převezme cenu rektor UP Jaroslav Miller, a to v září na největší evropské konferenci mezinárodního vysokoškolského vzdělávání, která se uskuteční ve dnech 24.–27. září v Helsinkách.

V minulých letech cenu získala belgická Ghent University, portugalská University of Porto, německá Georg-August-Universität Göttingen, britská Coventry University, finská University of Helsinky i česká Masarykova univerzita v Brně.

European Association for International Education (EAIE) je organizace zaměřená na rozvoj internacionalizace v evropském vysokoškolském vzdělávacím prostoru. Je evropským lídrem v internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Pedagogická fakulta má kempy pro středoškolské studenty

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 08/22/2019 - 07:58

Letní kemp biologie také výchovy k občanství, demokracii a evropanství a English kemp jsou prvními prázdninovými vícedenními akcemi, které pedagogická fakulta zorganizovala pro středoškolské studenty. Populárně naučnou formou jim nabízí volnočasové aktivity, jež v následujících letech hodlá rozvíjet.

Kempy pořádá Centrum celoživotního vzdělávání s cílem nabídnout nadaným středoškolákům více praktických činností, k nimž se během školního roku nedostanou. Veškerá nabídka je díky dotaci MŠMT ČR a statutárního města Olomouc zdarma. V závěru kempu obdrží studenti certifikát.

„Cílili jsme na studenty gymnázií a středních škol Olomouckého kraje, podařilo se nám však oslovit i studenty z Ostravy nebo Chrudimi. V kurzech se učí zhruba po dvaceti studentech a na výuce se podílejí pedagogové zainteresovaných kateder i jejich doktorandi,“ uvedla Alena Opletalová, vedoucí Centra celoživotního vzdělávání PdF. Její kolegyně Barbora Mlčochová pak dodala, že Letní kemp výchovy občanství, demokracii a evropanství organizátoři obsahově propojili s šestadvacátým ročníkem právě probíhající letní školy, věnující se tématu Třicetiletí obnovy a budování občanské společnosti v českých zemích. „V tomto případě nám šlo i o mezigenerační propojení. Středoškoláci se mohou od erudovaných odborníků i od řadových učitelů hodně dozvědět z novodobé historie,“ řekla.  

Během letního studování si podle Barbory Mlčochové studenti středních škol vyzkoušejí i jak to tak zvaně chodí na vysoké škole. Může jim to pomoci jak v komunikaci s vysokoškolskými pedagogy, tak i v pozdějším výběru vysoké školy. To potvrzuje i Martin Jáč, vedoucí katedry biologie, který se vedení biologického kempu ujal. 

„Chceme studentům ukázat, že biologie je zajímavý a atraktivní obor, a podpořit v nich o tento obor zájem. V Letním kempu biologie si studenti můžou vyzkoušet věci, ke kterým se běžně na střední škole nedostanou, například proto, že nemají dostatečné laboratorní vybavení, chemikálie a přístroje. Myslím, že si během týdne i ověří, že se na vysoké škole nemusejí ničeho obávat. Budu rád, když se aspoň s některými v budoucnu na katedře potkám. Jsem totiž velmi rád, že jsou mezi nimi i zájemci o učitelské povolání,“ řekl Martin Jáč. Během letního kempu studentům přiblíží všechny oblasti biologie a nebude v něm chybět i systematika rostlin, živočichů včetně jedné kombinované botanicko-biologické terénní exkurze do Litovelského Pomoraví. 

„Máme i laboratorní den zaměřený na molekulární biologii a genetiku. Studenti si vyzkoušejí mimo jiné také izolaci DNA. Vyzkoušejí si i detekce bílkovin, a to způsobem, kterým se běžně dělají v nemocnici, když se diagnostikuje nějaké onemocnění. Jeden den budeme mít i pitevní praktikum. Budeme pitvat různé druhy bezobratlých živočichů,“ doplnil vedoucí katedry biologie Martin Jáč. S takto pojatým letním kempem má první zkušenost, ale se studenty a žáky některých základních škol i s učiteli biologie a přírodopisu Olomouckého kraje už nějakou dobu spolupracuje při různých workshopech.

Také středoškoláci v English kempu mají nabitý týden, a patří do něj i návštěva univerzitního Britského centra. Široký tematický záběr kempu potvrdil Petr Antene z Ústavu cizích jazyků PdF, když uvedl, že studenti diskutují nejen o současné společnosti, médiích, cestování, ale i o plánech do budoucna.  V kempu jsou podle něj motivovaní středoškoláci, kteří angličtinu už používají i mimo školu.

„Mnozí své znalosti využili i v zahraničí nebo to plánují, případně se s angličtinou běžně setkávají na sociálních sítích. Z mého pohledu je tedy cílem English kempu jejich praktické jazykové znalosti a dovednosti dále rozvíjet a prohlubovat. Konkrétně v mých hodinách se budeme věnovat rozdílům ve formální a neformální komunikaci, určitě se zastavíme také u rozdílů mezi britskou a americkou angličtinou,“ dodal. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Návštěvníky Flory lákal výzkum rostlin v podání Centra regionu Haná

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 08/21/2019 - 08:00

Přednášky, praktické ukázky a pokusy i hru pro děti připravili výzkumníci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) pro návštěvníky letní etapy květinové výstavy Flora Olomouc. Lidé si za asistence vědců mohli vyzkoušet izolaci DNA z banánu, zjistili, jak rostliny vzájemně interagují, obdivovali rozmanitost semen nebo se seznámili s novými metodami šlechtění.

Výzkum vědeckého centra přibližovali návštěvníkům v pavilonu H, který se proměnil v improvizovanou laboratoř výzkumu rostlin, zástupci všech partnerských pracovišť CRH­­­ – Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR i Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Společně s molekulárními biology si lidé mohli ve čtvrtek a pátek vyzkoušet izolaci DNA z banánu, pod mikroskopem si prohlédli buňky cibule a sledovali buněčné dělení. Dozvěděli se i o přípravě transgenních rostlin a nových metodách šlechtění. Odborníci z oddělení chemické biologie a genetiky představili výzkum rostlinných hormonů a jejich využití v zemědělství.

Víkend byl v režii biofyziků, kteří předávali návštěvníkům své znalosti o elektrické signalizaci v rostlinách, komunikaci rostlin a o jejich stárnutí. „Na oblíbených rostlinách mucholapkách jsme demonstrovali roli elektrického potenciálu. Na přednášce Andreje Pavloviče byli posluchači překvapeni sdělením, že anestetika působí na rostliny podobně jako na živočichy. Marek Rác poutavým způsobem vyprávěl o nově objevených mechanismech vzájemné interakce rostlin, které mohli návštěvníci z řad zahrádkářů porovnat ze svými osobními pěstitelskými zkušenostmi,“ popsala aktivity biofyziků Martina Špundová, která seznamovala příchozí s procesem stárnutí rostlin a možnostmi, jak jej ovlivnit. S návštěvníky probírala i související praktické otázky, například proč neotrhávat listy rostlinám rajčete nebo zda sekat, či nesekat trávník.

Celkem čtyři dny se na výstavě prezentovali zástupci olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Jejich expozice si vysloužila Pohár hejtmana Olomouckého kraje. Odborníci se zaměřili zejména na otázky opylování, hmyzí opylovatele a semena rostlin. „Lidé byli velmi překvapeni rozmanitostí semen, kterou si často člověk uvědomí teprve tehdy, když vidí větší kolekci na jednom místě. Různorodost semen a plodů zelenin a léčivých, aromatických a kořeninových rostlin si mohli návštěvníci prohlédnout pouhým okem, pod zvětšovacím sklem i s pomocí binokulární lupy, díky které mohly vzniknout i prodejné publikace s makrosnímky 180 druhů semen a plodů. Pod lupou si návštěvníci prohlédli i některé zástupce hmyzích opylovatelů, a to včely medonosné, čmeláky a dva zástupce tzv. samotářských včel. Největší popularitu si získala drvodělka fialová,“ objasnila Kateřina Smékalová.

Expozice ÚEB AV ČR představila nejnovější výsledky ve výzkumu a šlechtění rostlin. Její součástí byla výstava velkoformátových snímků uznávaného švýcarského fotografa Maria del Curta, které zapůjčila Akademie věd ČR a Velvyslanectví Švýcarské konfederace. Fotografie přibližují práci a odkaz ruského botanika a genetika Nikolaje Vavilova, který se zasloužil o záchranu genového bohatství důležitých plodin.

Iniciativa Univerzity Palackého s názvem Zaparkuj – oživujeme veřejný prostor nabídla malým i velkým návštěvníkům výstaviště netradiční odpočinkovou zónu s příjemným posezením a půjčovnu dek. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Barbora Pařízková: Díky Nadačnímu fondu UP jsem byla na špičkovém pracovišti ve Švédsku

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 08/20/2019 - 08:00

Palacký dává příležitost – to je motto Nadačního fondu UP, který od roku 2015 podporuje mladé talentované vědce. Každým rokem přibývají další, kteří dostanou na rok šanci bez přehnané byrokracie pracovat na svém projektu, vyjet do světa, potkat se s uznávanými kapacitami svých oborů a učit se medializovat vědu. Má ale podpora skutečně smysl? Může mladým vědcům pomoci v kariéře? Pokud ano, jak? Na tyto i další otázky odpoví v seriálu Žurnálu Online někteří z těch, kteří získali podporu v minulosti a s odstupem času už mohou práci fondu hodnotit.

Barbora Pařízková, studentka doktorského programu Experimentální biologie na přírodovědecké fakultě, získala pro svůj projekt věnující se přípravě a charakterizaci fluorescenčně značených derivátů auxinů podporu Nadačního fondu UP opakovaně.

„Auxiny řídí téměř všechny aspekty správného růstu a vývoje rostlin. Od dozrávání plodů, opadu listů, tvorby kořenového systému až po reakce na různé formy stresu, před kterými rostliny nemůžou utéci jako zvířata či lidé. Proto rostliny evolučně vynalezly tento důmyslný systém, kdy prakticky jediná strukturně velice jednoduchá molekula řídí tak obrovské spektrum procesů pouze v závislosti na tom, kde, kdy a v jaké koncentraci působí. To mi přijde fascinující,“ říká Barbora Pařízková. Hormony jsou ale malé molekuly a působí při velice nízkých koncentracích, což komplikuje jejich studium. „Pokusili jsme se navázat na molekulu auxinu fluorescenční značku, tím jej ´rozsvítit´ a zprostředkovat tak lidskému oku pomocí speciálního mikroskopu. Tyto svítící auxiny lze následně využít ke studiu jejich lokalizace a distribuce v rostlinách a pomoci tak odhalit jejich mechanismus účinku,“ přidává vědkyně vysvětlení.

Měla podle vás podpora Nadačního fondu UP vliv na vaši vědeckou kariéru?

Jednoznačně. Na mou vědeckou kariéru měla určitě největší vliv dvouměsíční zahraniční stáž ve Švédsku na špičkovém pracovišti zabývajícím se rostlinnou fyziologií, kterou jsem uskutečnila právě díky podpoře Nadačního fondu UP. Měla jsem možnost pracovat s opravdovými experty v oboru, využívat nejmodernější technologie a navázat velice důležité kontakty. Díky získaným výsledkům jsem se do Švédska několikrát vrátila a začala spolupracovat na několika dalších mezinárodních projektech. Například na přelomu loňského a letošního roku jsem tam absolvovala půlroční stáž, v rámci které jsem se zabývala vývojem nové inovativní metody pro studium rostlinných hormonů. Vyvinutá metoda byla následně vybrána k prezentaci formou ústní přednášky na prestižní mezinárodní konferenci v Paříži. Přednášet své výsledky ve společnosti jmen, která znám především ze stránek věhlasných vědeckých časopisů, byla, kromě velkých nervů, také obrovská zkušenost a zážitek. První stáž podpořená Nadačním fondem UP tak mou kariéru významně odstartovala.

Jak vnímáte dopad vzdělávacích a doplňkových aktivit fondu na vaše schopnosti a motivaci pro vědu?

Díky workshopům vedeným odborníky v oblasti medializace vědy jsem se naučila prezentovat své výsledky různému typu publika na základě jeho odbornosti. Ač se to nezdá, pro vědeckou kariéru je velice důležité umět se podělit o stejné výsledky s různými lidmi. Je klíčové umět úplně jednoduše vzbudit zájem u posluchačů v oboru „nepolíbených“ nebo naopak sofistikovaně prodat svůj projekt komisi odborníků při prezentaci o granty. A není to vždy úplně jednoduché, v tom mi fond také opravdu pomohl. 

Co by vám ještě pomohlo?

V tuto chvíli mě osobně nenapadá, co by mohlo být uděláno lépe. Podle toho, jak aktivity fondu a především podpořených studentů sleduji, myslím, že stoprocentně plní svůj účel a cíle. Studenti se učí získat vlastní finanční prostředky, pracovat s nimi a díky podpoře realizovat nápady s mezinárodním přesahem. Učí se projekty prezentovat a ukazovat jejich smysl, díky zahraničním stážím získávají důležité kontakty pro budoucí spolupráce. Tedy vše, co si vědec na startu své vědecké kariéry potřebuje osahat. Podle mého je to naprosto skvělá práce všech, kteří se na chodu Nadačního fondu UP podílejí, a patří jim za jejich úsilí obrovský dík.  

Báro, už víte, jakou vědkyní se jednou chcete stát?

Zrovna nedávno jsem slyšela pro mne velice výstižnou definici práce snů: Je to taková práce, kterou byste dělali, i kdybyste ve sportce vyhráli doživotní rentu a do smrti nemuseli hnout prstem. Dělali byste ji, protože vás baví, naplňuje a vidíte v ní smysl. Přesně takovým vědcem bych chtěla být: Dělat svou práci snů, jejíž výsledky by zároveň alespoň částečně přispěly do tak složité mozaiky, jako je správný růst a vývoj rostlin. Tyto znalosti by totiž v budoucnu mohly vést například k pěstování rostlin s vyšší odolností proti suchu či s vyšším výnosem, což jsou v dnešní době palčivá témata. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Konference Spationomy představí výsledky spolupráce čtyř univerzit

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 08/19/2019 - 08:00

Propojování ekonomických a geoinformatických dat bylo cílem projektu Spationomy, na kterém spolupracovala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty s Moravskou vysokou školou Olomouc, Ruhr-Universität Bochum z Německa a University of Maribor ze Slovinska. Závěrečná konference, na které budou představeny výsledky celého projektu, se uskuteční ve čtvrtek 22. srpna v prostorách Bea centra Olomouc.

Spationomy je tříletý projekt v mezinárodním programu Erasmus+, na kterém se podílejí studenti i akademici. „Jeho cílem bylo předávání znalostí napříč obory. Vidím velkou mezeru na vzdělávacím trhu ve spojení ekonomie a geoinformatiky, těchto zdánlivě vzdálených oborů. Snažili jsme se proto najít společnou řeč mezi studenty a akademiky, přenést znalosti z ekonomie, business informatiky, dálkového průzkumu země, geoinformatiky a geografie,“ uvedl vedoucí projektu Vít Pászto z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Studenti byli v průběhu projektu rozděleni do čtyřčlenných mezinárodních týmů, ve kterých komunikovali pouze anglicky. „První týden měli společný, poté tři až čtyři měsíce zpracovávali vybrané téma. Výsledky své práce pak prezentovali na letní škole. Její součástí byla i simulační hra, ve které byla předem stanovená pravidla. Studenti se například museli poprat s náhlou povodní či následnou evakuací,“ popsal Vít Pászto.

Na závěrečném setkání budou mimo jiné představeny všechny výsledky projektů, které studenti během tří let vytvořili. Celá konference je plánována jako platforma pro otevřenou diskuzi, připraveny jsou krátké interaktivní lekce, křest knihy "Spationomy", workshopy s praktickými ukázkami výukových činností a ohlédnutí za vědeckými úspěchy projektu.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Každý učitel je tak trochu herec, říká Soňa Formánková z FTK

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 08/17/2019 - 08:00

Málokdo se může pochlubit, že se narodil na zámku. Soňa Formánková z fakulty tělesné kultury přišla na svět na zámku v Přílepích u Holešova a s humorem sobě vlastním dodává, že je poslední zámecká panna. Myšleno dle data narození a znamení zvěrokruhu. Svou bezprostředností již přes čtvrt století okouzluje i studenty, a když vedení fakulty přišlo před časem s výročními cenami pro akademiky, nejlepším pedagogem byla vyhlášena jako první právě ona.

Optimistická, tolerantní, temperamentní. Těmito slovy se vedoucí katedry sportu Soňa Formánková na začátek našeho povídání pro magazín Žurnál vystihne. „Optimismus pramení mimo jiné z toho, že si od dětství uvědomuji, jaké mám štěstí, že jsem zdravá, dělám to, co dělám a co mě baví, mám zdravé děti. Odlišné názory příliš nehrotím. A temperamentní? Jsem rychlá, není čas ztrácet čas,“ vysvětluje.

Kořeny má Soňa Formánková v Kroměříži. Zdejší porodnice byla tenkrát zavřená, proto ten přílepský zámek v rodném listě. V hanáckých Athénách žila do sedmé třídy, kdy se rodina přestěhovala do Olomouce, aby nevidomá sestra měla snazší dojíždění do školy. „Nemohla jsem si tu zvyknout, vstřebala jsem to až na gymnáziu. Do Kroměříže strašně ráda jezdím, děláme každý rok srazy se spolužáky ze základky. Vždycky si to tam projdu, je mi tam hezky. Ale už je to pro mě malé město,“ přiznává.

Učitel – herec

Na FTK nastoupila v roce 1992, téměř deset let vede katedru sportu a druhé období předsedá akademickému senátu. Učí základní gymnastiku. Učitelkou chtěla být odmala. Nebo herečkou. Každý učitel je ale podle ní tak trochu herec, takže se jí splnilo obojí. Ještě na gymnáziu ji přitom přitahovala biologie, koketovala i s matematikou. „Chtěla jsem si podat přihlášku na systematickou biologii. Brali ale velmi málo lidí, tak jsem šla na jistotu, na biologii s tělocvikem. Biologii jsem se chtěla věnovat v prvé řadě, takže po celé studium jsem si psala ‚Biologie – tělesná výchova‘, ne obráceně,“ uvádí Soňa Formánková.

Po promoci nastoupila jako učitelka přírodopisu a tělesné výchovy ve Vrahovicích u Prostějova. Na rok na tamní škole vzpomíná nesmírně ráda. „Ještě jsem učila pozemky. Já, která v životě ani nevypěstovala květinu. Naštěstí toho na pozemku moc nebylo a přes zimu se učivo probíralo z knížky a to už byla botanika, moje parketa,“ směje se. Poté učila v Těšeticích a na olomouckém Komeniu – až do konkurzu na vyučující gymnastiky na fakultě.

Pětikačka v zadku

Gymnastika je pro Soňu Formánkovou celoživotní záležitost. Sportovní gymnastice se věnovala na krajské úrovni ještě v Kroměříži, přestěhování do Olomouce přineslo zajímavou odbočku. „Chtěla jsem v gymnastice pokračovat, ale tady bylo centrum vrcholového sportu a na to jsem neměla. Dost jsem to oplakala. Spolužáci mě dovedli do šermu, kde bylo málo holek, tak jsem chvíli šermovala. Skončila jsem, když jsem měla trénovat na tzv. elektrice, to je člověk kabelem propojený s aparátem, který sleduje zásahy. V tu ránu jsem měla psychický blok, cítila jsem se jako pes u boudy. Chodila jsem se ale dívat na skoky na trampolínách, kde mě oslovili, jestli jim nechci dělat gymnastickou přípravu. Trénovala jsem tam pak děti, sama jsem i skákala ve starší ženské kategorii,“ objasňuje dáma, pro kterou ani dnes není problém udělat „provaz“. Po studentech takový rozsah pohybu nevyžaduje. Ale dát jejich zkrácené svaly trochu dohromady, aby si v jiných sportech neublížili, bývá náročné.

Při výuce přitom padá řada nezapomenutelných hlášek. Proč například jezdit tramvají jako s pětikačkou v zadku? „Na jedné z prvních hodin probíráme správné držení těla. To má několik prvků, mimo jiné stažené hýžďové svalstvo. Studentům říkám, že si mohou správné držení těla procvičovat v tramvaji mezi fakultním kampusem v Neředíně a tělocvičnou Hynaisova. Národ se hroutí v sedačkách, ale oni přijdou, srovnají se, staticky posilují hýžďové či břišní svalstvo. Když tramvaj přijede na zastávku, mohou se uvolnit, s rozjezdem se zase srovnají. A takhle mohou cvičit nahoru dolů,“ vysvětluje vedoucí katedry sportu a s úsměvem dodává: „Gymnastika není jednoduchá. Kdyby byla, jmenovala by se fotbal.“

Fakultní Ámos

Soňa Formánková je na fakultě jedním z nejoblíbenějších pedagogů. Jako vůbec první laureát obdržela v roce 2013 fakultní cenu Ámos roku, která zohledňuje výsledky evaluace výuky. „Na to jsem nesmírně hrdá. Utvrdilo mě to v tom, že tak, jak to vedu jako učitel-herec, to asi má smysl. A to jsem přísná, v tělocvičně mám ticho, že by byl slyšet špendlík spadnout.“

Nad svými učitelskými vzory přitom vůbec nemusí přemýšlet. „Na gymnáziu jsme na češtinu a dějepis měli Lidmilu Hrdličkovou. Byla svým způsobem ironická, těch bonmotů, kterými výklad prokládala. Bylo na ní vidět, že se baví sama – a to se mi často stává taky. Pak ruštinářku Hanu Stáncovou, to byla ta herečka. Přišla do třídy a už to lítalo, nikdo nemohl nedávat pozor. Z vysoké školy pak dvě učitelky s velkým U: Jana Šopková a Hana Krapková. Dodnes se s nimi scházím, jsou pro mě vzory lidskosti a přitom přísnosti a poctivosti v učitelském řemesle,“ vyjmenovává.

Podnikavá babička

Vysypat z rukávu může Soňa Formánková i spoustu zážitků z výcvikových kurzů na Pastvinách, na které nedá dopustit. Svým způsobem je pro ni srdcovka i budova v Hynaisově ulici, kde má po celou dobu působení na FTK svou kancelář. „Blížící se stěhování katedry na Neředín bude smutné. Navíc teď to mám z domova do práce sedmnáct a půl minuty ostré chůze, to mi bude chybět, v nové kanceláři budu za pět minut. Pokud ale budu chodit učit na sportovní halu, nemusím se obávat, že nesplním doporučovaných deset tisíc kroků denně. S krokoměrem ale nechodím, ani na kole nemám tachometr, nenechám se ničím řídit,“ tvrdí.

Mezi její koníčky patří tzv. babinec. Jednou týdně chodí s kamarádkami cvičit a následně při posezení proberou všechno potřebné. Také čte, aktuálně knihu životních příběhů sportovců Bez frází. Na vaření ji ale neužije. Až jednou bude mít vnoučata, na buchty prý k ní chodit nebudou. „Budu babička přísná a podnikavá. Pokud mi je děti svěří a já ještě budu fyzicky schopná, rozhodně s nimi budu cestovat a vymýšlet blbiny. Ale po svém,“ dodává na závěr.

 

Soňa Formánková (* 1963)

Odborná asistentka katedry sportu FTK UP, vyučuje základní gymnastiku. Absolvovala obor Biologie – tělesná výchova na Pedagogické fakultě UP, po promoci učila na základních školách. Na FTK působí od roku 1992, v současnosti vede katedru sportu a je předsedkyní Akademického senátu FTK UP. V roce 2001 absolvovala doktorský program Kinantropologie. Je autorkou několika studijních materiálů, mimo jiné vyhledávané publikace Základní gymnastika – názvosloví nejčastěji používaných postojů, poloh a pohybů (cvičení prostná). Je prvním laureátem fakultní ceny Ámos roku pro nejlepšího pedagoga. S partnerem má dvě děti, v současnosti vysokoškoláky.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Gabriel Gonzalez: Nadační fond UP mi pomohl lépe prezentovat mou práci

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 08/16/2019 - 08:00

Palacký dává příležitost – to je motto Nadačního fondu UP, který od roku 2015 podporuje mladé talentované vědce. Každým rokem přibývají další, kteří dostanou na rok šanci bez přehnané byrokracie pracovat na svém projektu, vyjet do světa, potkat se s uznávanými kapacitami svých oborů a učit se medializovat vědu. Má ale podpora skutečně smysl? Může mladým vědcům pomoci v kariéře? Pokud ano, jak? Na tyto i další otázky odpoví v seriálu Žurnálu Online někteří z těch, kteří získali podporu v minulosti a s odstupem času už mohou práci fondu hodnotit.

Gabriel Gonzalez získal podporu v roce 2017. Student doktorského studijního programu Experimentální biologie na přírodovědecké fakultě nazval tehdy svůj projekt Cure by design – léčba na míru. „Vývoj léčiv jako proces je poměrně složitý, skládá se z více vědeckých disciplín a vyžaduje spolupráci velkého počtu vědců,“ připomíná Gonzalez. Ve výzkumu se zaměřuje na tři obory. „Prvním je počítačový návrh, který slouží k vytipování a otestování kandidátních molekul ve virtuálním prostředí na receptorech spjatých s Parkinsonovou chorobou. Dalším je medicinální chemie, kdy už pracuji s fyzickými chemikáliemi. Biologické testování pak uzavírá minipříběh látek proti Parkinsonově chorobě. V současné době se zaměřuji na testování aktivit látek na buněčném modelu Parkinsonovy choroby, kde je možné vyvolat toto onemocnění, poté aplikovat nejrůznější látky spolu se standardními léčivy, které slouží jako srovnávací standardy, a sledovat jejich aktivitu,“ vysvětluje vědec. Jeho výzkum už přináší první hmatatelné výsledky. V únoru 2019 se mu spolu s kolegy v týmu profesora Miroslava Strnada podařilo podat patentovou přihlášku na skupinu látek, které vykazují výraznou antiparkinsonickou aktivitu.

Měla podle vás podpora Nadačního fondu UP vliv na vaši vědeckou kariéru?

Pro mě podpora od Nadačního fondu UP nebyly jen peníze na laboratorní materiál, přestože každá koruna pomůže vždy, například s​ náročnějšími experimenty. Především mi ale pomohla v​ určitém větším přerodu. V​ první řadě mi Nadační fond UP pomohl s​ lepší prezentací našeho výzkumu Parkinsonovy choroby širší veřejnosti, a to jak v​ podobě PechaKucha prezentace na AFO 2018 či na FuckUP Night 2019. Využil jsem možnost méně formálního formátu prezentace, s jistou dávkou humoru i rekapitulací chyb některých experimentů, jež ve finále vedly ke zlepšení celé práce. Podpora mi pomohla i v​ samotném řízení celého projektu, jehož součástí bylo vedení bakalářské studentky. Ta pracovala na zcela novém tématu, které i úspěšně obhájila. Díky Nadačnímu fondu UP jsem se naučil, jak je důležité být brandem (značkou) projektu, kterému se věnuji, ve vztahu k​ odborné a širší veřejnosti.

Jak vnímáte dopad vzdělávacích a doplňkových aktivit fondu na vaše schopnosti a motivaci pro vědu?

Určitě vidím enormní posun ve zvládání trémy, kterou jsem zažíval před absolvováním vzdělávacích a doplňkových aktivit fondu. Řeč je především o oblasti soft skills, jako jsou již zmíněné prezentační dovednosti, komunikace nebo práce v týmu. Co se týče mé motivace, tak tu jsem měl, myslím, vždy velkou. Zásadnější změnu jsem zaznamenal v oblasti zodpovědnosti, a to především díky častým prezentacím výsledků či náplně mého výzkumného projektu veřejnosti.

Gabrieli, už víte, jakým vědcem se jednou chcete stát?

Nejsem člověk, co si vytyčí, kým bude jednou v budoucnosti. To, kdo jsme, vnímám jako sled rozhodnutí konaných „tady a ted´“. Čili to, co bych určitě chtěl „do budoucna“ zachovat, je, abych neslevil ze svých požadavků na sebe, šel více mimo svou „komfortní“ zónu a naučil se i někdy odpočívat.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Přijel jsem si na právnickou fakultu plnit životní sen, říká student z Mali

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 08/15/2019 - 08:00

Doma je v Mali. V chudé africké zemi, kde tři čtvrtiny obyvatelstva žijí v přepočtu za dolar a méně na den. V zemi s vysokou mírou negramotnosti. I z takové startovní čáry se Fodé Traoré dokázal odrazit a jít za svým životním snem. Získat kvalitní vysokoškolské vzdělání na univerzitě v Evropě. Dnes studuje druhým rokem na olomoucké právnické fakultě navazující magisterský obor International and European Law.

„Úroveň vzdělání v Mali samozřejmě není nijak vysoká. Proto je snem mnoha mladých lidí studovat v zahraničí, především v Evropě,“ vysvětluje Fodé Traoré, rodák z Bamaka, hlavního města Mali. Na tamní univerzitě absolvoval obor Public Law Domestic Option. Ale to mu nestačilo, chtěl víc. „Zajímalo mě mezinárodní právo a studium v angličtině,“ říká Fodé. Cesta od jeho první vážné úvahy o studiu v Evropě k nástupu na univerzitu byla složitá a vleklá. Trvala mu dlouhé tři roky.

A proč u něj vyhrála právě Česká republika? „Před lety jsem v Mali pracoval jako tlumočník pro zástupce jedné české firmy. O vaší zemi mluvili moc pěkně, vychvalovali ji,“ vzpomíná čtyřiatřicetiletý student, jenž ovládá francouzštinu – úřední malijský jazyk, bambarštinu – tamní hlavní komunikační jazyk a zdokonaluje se v angličtině. Na základě tohoto podnětu si začal hledat informace o českých univerzitách a možnostech studovat mezinárodní právo. Nakonec si podal přihlášky dvě, do Olomouce a do Prahy.

Evropa? Jiný svět

„Zahraniční oddělení olomoucké právnické fakulty toho pro mě udělalo strašně moc. Přístup fakulty měl a má hlavní vliv na tom, že studuji právě tady. Pokaždé, když jsem zahraniční oddělení kontaktoval, když jsem se potřeboval na cokoli zeptat, vždycky mi rychle odpověděli. Pomohli mi i s náročným a zdlouhavým vyřizováním potřebných dokumentů a povolení,“ nešetří chválou Fodé Traoré.

Cesta za evropským vzděláním byla pro něj i velmi nákladná. Jako příklad uvádí zkušenost z doby, kdy před lety vyřizoval všemožná povolení a kdy v Bamaku ještě nebyla česká ambasáda. Musel tehdy až do Alžírska, celkem tam letěl čtyřikrát. „Jedna cesta mě přišla minimálně na sedm set euro. To jsem si mohl dovolit jen díky štědré podpoře mého strýčka. Podporoval mě i během prvního roku studia v Olomouci.“ Teď se Fodé Traoré snaží postavit na vlastní nohy. Na školné a život v Olomouci si vydělává na brigádách, k tomu získal fakultní stipendium, určené právě na podporu zahraničních studentů.

Na otázku, čím ho Evropa zaskočila a překvapila, když vystoupil poprvé vloni v březnu ve Vídni z letadla, rychle odpovídá. „Připadal jsem si jako v úplně jiném světě, na jiné planetě. A ta zima,“ říká s úsměvem a dodává, že ho stále udivují Evropané, kteří se záměrně opalují. „To v Mali nevidíte.“

Cením si osobního přístupu

Na Univerzitě Palackého má za sebou již podstatnou část studia, a má tedy již co hodnotit. „Tady je rozvrh, který všichni dodržují. Výuka má řád a probíhá v malých skupinách. Je tu velký prostor pro dotazy a vlastní aktivitu. Velmi oceňuji kvalitu zdejších pedagogů a jejich osobní přístup. Mnozí mi pomáhali i nad rámec svých pracovních povinností, například v sociální oblasti. Z vyučujících chci poděkovat hlavně manželům Bellovým a Petře Měšťánkové. O mou situaci se pravidelně zajímá i zahraniční oddělení fakulty.“ A přidává srovnání. V Bamaku je prý běžné, že na přednášky chodí až tři tisíce studentů. A tak je mnohdy potřeba být ve škole i nějakou hodinu předem kvůli místu. K tomu se výuka často přesouvá, hledají se narychlo vhodné prostory. Nikdo nezná jména studentů.

Když má vybrat dosavadní výjimečné okamžiky spojené se studiem, jmenuje návštěvu Osvětimi, zapojení se do mezinárodní soutěže v simulovaném soudním jednání v Nizozemsku nebo aktivní účast na Camp Peira, třídenním cvičení organizovaném fakultou a armádou a zaměřeném na mezinárodní humanitární právo.

Na podzim čeká na Fodého další studijní výzva. V rámci Erasmu bude celý zimní semestr studovat ve Francii na partnerské univerzitě v Clermont-Ferrand.

Dostudovat by měl stihnout do konce srpna příštího roku, kdy mu vyprší povolení k dlouhodobému pobytu. A pak? „Rád bych pracoval pro nějakou mezinárodní organizaci nebo v institucích Evropské unie, proto jsem si vybral mezinárodní právo. Dovedu si ale představit i návrat do Mali. Jsem přesvědčený, že diplom z olomouckých práv mi pomůže sehnat dobrou práci kdekoli,“ dodává mladý muž, který ve volném čase rád čte, poslouchá malijskou hudbu a sleduje fotbal.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

FTK zahájí akademický rok s novou aulou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 08/14/2019 - 08:00

Děkanát fakulty tělesné kultury se na léto proměnil v jedno velké staveniště. Rekonstrukcí a modernizací prochází aula a respirium před ní, další prostory se upravují pro katedru fyzioterapie. Hotovo by mělo být na začátku nového akademického roku.

Již vloni fakulta díky projektu ERDF Modernizace budov FTK UP v Olomouci – Neředín zmodernizovala tři učebny v budově pedagogů. Na tuto rekonstrukci nyní navázala další etapou projektu, během níž dostane novou podobu fakultní aula a prostor před ní. Stavební práce vyjdou na téměř 12,4 milionu korun.

„Chceme, aby aula byla reprezentativním prostorem fakulty, kde se mohou kromě běžné výuky konat slavnostní akty a případné další akce a který bude použitými technologiemi, jako je nejmodernější audiovizuální technika ozvučení či vzduchotechnika, odpovídat současným požadavkům. Kapacita auly zůstane stejná jako doposud, tedy zhruba dvě stovky míst, změní se ovšem jejich uspořádání a uličky mezi nimi. Přibude technická kabina, z níž se bude ovládat projekce nebo speciální scénické osvětlení, které lze využívat právě při slavnostních aktech nebo při pořádaných konferencích či besedách,“ uvedla k nové podobě auly proděkanka pro organizaci Iva Dostálová.

Upravované respirium před aulou pak bude mimo jiné sloužit jako chill out zóna pro studenty s posezením u zelené „živé“ stěny nebo zásuvkami pro nabíjení notebooků a mobilních telefonů.

Stavební ruch v budově děkanátu FTK se ovšem neomezuje pouze na novou aulu. Zároveň probíhá v celém objektu, který byl pro potřeby fakulty přestavěn v 90. letech minulého století a na přelomu tisíciletí, komplexní rekonstrukce rozvodů ústředního topení a výměna topných těles.

Proměnou procházejí také prostory, které dříve využívala katedra přírodních věd v kinantropologii. „V prvním nadzemním podlaží se provádějí kompletní stavební úpravy včetně všech rozvodů, podstatně se mění i dispozice. Katedra fyzioterapie, která se sem přestěhuje, tak bude moci využívat moderní prostory navazující na zdravotnické zařízení RRR centrum, kde mimo jiné probíhají praxe studentů. Kromě pracoven pedagogů nebo zasedací místnosti tu bude prostorná učebna s lehátky i vybavením pro teoretickou výuku,“ dodala Iva Dostálová. 

Projektantem rekonstrukce je architekt Josef Pálka z Hexaplan International, stavbu provádí firma Elektropráce Spáčil. Všechny stavební práce by měly být dokončeny k začátku nového akademického roku. Tím ale postupná modernizace fakulty nekončí. Během léta 2020 se budou díky výše zmíněnému projektu ERDF rekonstruovat další výukové prostory – učebny, seminární místnosti a tělocvičny. Budova děkanátu též získá nový bezbariérový vstup.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Kriticky ohrožená ještěrka zední není nepůvodní druh, zaslouží si ochranu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 08/13/2019 - 08:18

Kriticky ohrožená ještěrka zední, jejíž výskyt byl na našem území prokázán až v roce 1999, nepatří mezi zcela nepůvodní živočišné druhy a zasluhuje si ochranu. Po několika letech bádání k tomu dospěl tým vědců, kteří se pokoušeli zjistit původ nepočetných populací těchto ještěrek na třech lokalitách v oblasti Moravy. Výsledky vědecké práce, na které se z pozice vedoucího projektu podílel Milan Veselý z katedry zoologie přírodovědecké fakulty, byly publikovány v odborném časopise Mitochondrion.

Odborníci se nakonec přiklonili k verzi, že ještěrky zední už v minulosti na našem území žily a jejich v současnosti izolované populace jsou blízce příbuzné populacím z nedalekého Slovenska, kam z jihu Evropy zasahuje souvislý areál rozšíření tohoto druhu.

Ještěrky zední byly koncem minulého století objeveny v opuštěných lomech u Štramberka na Novojičínsku. Později byly nalezeny i ve Strejčkově lomu v Grygově na Olomoucku a v lomu Hády na severním okraji Brna. Vědci si dlouhá léta lámali hlavu nad tím, odkud tyto ještěrky vlastně pochází a proč nebyly u nás objeveny už mnohem dříve. „Odpověď na to, zda ještěrka zední patří k biogeograficky původním nebo nepůvodním druhům na území České republiky je podstatná, protože může hrát roli při stanovení ochranářských priorit i pohledu na historické šíření druhu,“ zdůvodnil výzkum Milan Veselý z katedry zoologie přírodovědecké fakulty.

Tým odborníků z významných univerzitních pracovišť z České republiky a ze Slovenska nakonec zvolil molekulární analýzu a porovnal sekvence DNA ještěrek zedních žijících na Moravě s genetickou informací ještěrek z nejbližších populací na Slovensku, odkud se mohl tento druh plazu v dávné minulosti na území Moravy rozšířit. Zkoumali také vzdálenější balkánské populace, aby vyloučili možnost umělého vysazení ještěrek pocházejících z jižní Evropy.

Vědci dospěli k závěru, že izolovaný výskyt ještěrky zední ve střední Evropě je zřejmě pozůstatkem dřívějších výkyvů okraje oblasti rozšíření tohoto plaza, které souvisely s dávnými změnami klimatu a vegetace v této části evropského kontinentu. Další výsledky ukázaly, že všechny tři známé moravské populace jsou nejpříbuznější populacím ještěrek zedních, které žijí podél Váhu a na středním Slovensku.

V případě lomu u Grygova u Olomouce však vědci nevyloučili variantu, že tam byly ještěrky zední vysazeny v nedávné minulosti uměle po jejich odchycení na Slovensku či ve Štramberku. Ještěrky zední byly totiž u Grygova objeveny až v roce 2009. Od 60. let minulého století přitom tato lokalita patřila mezi oblíbené cíle zoologických exkurzí studentů i pedagogů z blízké Univerzity Palackého v Olomouci a početná populace ještěrek zedních by jistě neunikla pozornosti odborníků.

„Nemáme zde tedy zcela nepůvodní ještěrky, které by pocházely z Itálie nebo jiných oblastí Středozemí, jako je tomu na řadě míst v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Francii nebo Velké Británii,“ podotkl Milan Veselý. Pokud tedy ještěrky zední v dávné minulosti z území nynější České republiky zmizely a poměrně nedávno se díky rozšíření z blízkých lokalit opět uchytily, tak zapadají do kontextu středoevropské přírody. „Měly by být proto chráněny zákonem,“ dodal Veselý.

 

 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Na UP bude letní škola věnovaná Třicetiletí obnovy a budování naší občanské společnosti

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 08/12/2019 - 08:00

Katedra společenských věd pedagogické fakulty připravuje Letní školu výchovy k občanství, demokracii a evropanství. Letos se s názvem Třicetiletí obnovy a budování občanské společnosti v českých zemích bude věnovat blížícímu se stejnojmennému výročí. V Olomouci přivítá šest desítek účastníků a řadu zajímavých přednášejících.

Šestadvacátý ročník Letní školy výchovy k občanství, demokracii a evropanství se uskuteční ve dnech 18. – 21. srpna v prostorách pedagogické fakulty. Při této příležitosti se do Olomouce sjede několik zajímavých osobností. S přednáškou s názvem 30 let poté. (Ne)konsolidovaná demokracie v České republice? vystoupí 19. srpna od 15.15 hodin ve staré aule PdF Vladimíra Dvořáková z katedry politologie Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky přijede do Olomouce Miroslav Vaněk, jehož přednášku na téma Listopad 1989 jako „symbolické centrum“ si bude možné poslechnout na témže místě 20. srpna od 9.30 hodin.

„Naše spolupráce s oběma jmenovanými profesory je výborná, a to nejen z pohledu organizátora, ale především z hlediska nadstandardně kladných evaluací posluchačů. Už teď se však můžeme těšit i na další známé osobnosti. Hovořit zde bude i například signatář Charty 77 a dlouholetý politik Daniel Kroupa či politolog Jakub Charvát z katedry politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha,“ řekl Pavel Krákora z katedry společenských věd PdF.  

Přestože je zaměření letošního ročníku do značné míry předurčeno výročí, které se váže k soudobým českým, respektive československým dějinám, organizátoři školy zařadili do programu i další témata využitelná v praxi učitelů společenskovědních předmětů a dějepisu na základních i středních školách.

„Všechna témata jsou přínosná nejen pro učitele, ale i pro studenty středních škol, kteří se k účasti na letní škole hlásí také. Od loňského roku jsou právě středoškolští studenti naši novou cílovou skupinou. Pořádáme pro ně Letní kemp výchovy k občanství, demokracii a evropanství, který je součástí naší tradiční letní školy. S přihlédnutím k naplnění kapacity sálu zveme na přednášky samozřejmě i veřejnost,“ dodal Tomáš Hubálek z katedry společenských věd.

Letní školu výchovy k občanství, demokracii a evropanství pořádá pedagogická fakulta olomoucké univerzity od roku 1994. Jejím každoročním cílem je sdělit učitelům nejnovější poznatky a trendy v oborových didaktikách společenských věd a dějepisu, seznámit je s adekvátními strategiemi výuky a upozornit na problémy a otázky související s vývojem a fungováním občanské společnosti, interpretace soudobých dějin, pohledů na multikulturní společnost v ČR a Evropě.

Akce je pořádána za podpory Visegrádského fondu, Statutárního města Olomouc, Olomouckého kraje, a Olomouckého centra otevřeného vzdělávání (OCOV).

Kategorie: Novinky z UP a PřF

David Voda: „Sním o galvanickém impériu a malé galerii“

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 08/10/2019 - 08:00

Miluje umění. Především avantgardu s ezoterickými a okultními přesahy. Za štěstí považuje, že studoval na katedře dějin umění v legendárních devadesátkách, a s úctou vzpomíná na profesory Milana Tognera, Ivo Hlobila, Rostislava Šváchu, Pavola Černého, Pavla Štěpánka, Josefa Bláhu nebo Rudolfa Chadrabu. Teď je však byznysmen. A nedá se říci, že malý. Vede galvanickou zinkovnu s obratem sto milionů korun ročně. Umělec a továrník v jednom.

„Ano, připouštím, že je to tak trochu schizofrenní situace, ale zároveň je to i vášeň. Jsem totiž megaloman a snažím se stíhat nestíhatelné: vést ,galvanické impérium´ a jednou i malou galerii,“ svěřuje se.

Katedru dějin umění studoval v letech 1995–2002, v době, kdy ji zdobila plejáda legendárních kunsthistoriků. „Sídlila v nádherné rozpadající se barokní rezidenci ve Wurmově 13 a oč byla chudá materiálně, o to víc překypovala bohatstvím ducha. Bylo nás v kruhu sotva šestnáct, ale připadali jsme si občas jak v hamburské knihovně Aby Warburga ve 20. letech či na kultovní Vídeňské škole dějin umění. Představte si temnou cimru a v ní Hlobil pouští hodinu a půl diák rozpraskané zdi. To byly semináře památkové péče! Před zkouškou z gotiky u něj jsem se klepal jak ratlík, a to jsem se poctivě dva měsíce drtil,“ vzpomíná.

Ještě za studií začal pracovat v Muzeu umění jako kurátor. Koho by tehdy napadlo, že s odstupem času přehodí výhybku. „Netušil jsem, že mám i jiné schopnosti. Ale koneckonců jsem synem svého otce,“ říká energický tmavovlasý čtyřicátník.

Zinkovnu poznal již v dětství. Jeho otec pracoval v olomouckém podniku Kovo-Dřevo. Po revoluci se rozhodl, že bude podnikat. Víkendy tak společně se synem trávil na galvanovnách. „Táta spolu s Ervínem Schleserem vybudoval poměrně velký podnik a já si v něm lecčíms prošel. I když jsem si to neuměl představit, začal jsem tu pracovat jako obchodní zástupce. S tátou jsem tak strávil dalších krásných skoro deset let,“ doplňuje a dostává se tak k momentu, kdy otcova předčasná smrt pro něj znamenala převzetí podniku.

„Bez velké podpory mé ženy Sabine, historičky, literární vědkyně a také básnířky, by však nic z toho nebylo možné. Daří se jí sladit péči o dům a dva syny s kariérou na katedře germanistiky, kde působí od roku 2001. Aktuálně bádá o moravském osvícenství v evropském kontextu, tedy o počátku věku rozumu, který nyní v době postfaktické vlastně končí. Troufám si tvrdit, že díky svému italskému původu a rozsáhlé erudici je to mimořádně úspěšná a talentovaná vědkyně,“ vypráví.

Nestěžuje si, že dnes už nemá čas na umění. To je život. Nic není zadarmo ani napořád. Za posledních pět let firma zvýšila obrat o padesát procent. „Svou roli sehrála i odvaha, s níž jsme se pustili do velkých věcí. Postavili jsme další zinkovnu, snažíme se působit na evropském trhu, hledáme zakázky v Německu a ve Francii. Instalujeme nové technologie, začínáme spolupráci s Regionálním centrem pokročilých technologií a materiálů UP na bázi nanotechnologií,“ vypočítává mladý továrník. Líbí se mu dennodenní adrenalin, který vyžaduje velkou dávku kreativity, ale i prozíravosti. Neumí si představit, že by odešel.

„Jakmile ráno přijdu a do nozder nasaju odér zinkovny, hned mě to pohltí. Musíte se ale naučit žít s tím, že nejste pánem svého času. Obvykle se totiž hraje na několika šachovnicích zároveň. Neustále řešíte technické či personální problémy. Za pochodu se zabýváte i sociální situací svých zaměstnanců. Je třeba být připraven na setkání s vybranou společností na Hradě i na jednání s polomafiemi, které nabízejí dělníky z Ukrajiny. Kolikrát se stane, že v jedné větě třikrát sám sebe popřete. Takový je byznys,“ dodává. Ve volných chvílích studuje jazyky, němčinu prý pochytil díky své ženě, teď oprašuje gymnaziální franštinu. V hlavě má pořád hromadu plánů a některé míří ke kumštu.

 „V září se uskuteční už čtvrtý ročník básnické soutěže Cena Václava Buriana, kterou jsem spoluzakládal. Jsem spjatý s generací kolem Václava a velmi si vážím toho, že se mohu potkat s řadou vynikajících středoevropských básníků,“ říká. Sám taky píše. Před lety dokonce získal za svou sbírku nominaci na Magnesii Literu.

„Jednou bych se rád vrátil k umění, kterému jsem se věnoval dřív. Vrcholem byla výstava AENIGMA Sto let antroposofického umění v roce 2015 v Muzeu umění. Obsáhla práce 125 tvůrců z let 1913–2013, zápůjčky jsme měli ze sedmi evropských zemí a dokonce o ní psali Frankfurter Allgemeine Zeitung,“ vzpomíná. A na povrch tak vyplouvá jeho další vášeň. Sběratelská. Sbírá nábytek, umělecké řemeslo, volné umění, grafiku, malby i knihy. Zatím má vše umístěné v depozitáři ve firmě. „Jednou by to ale mohlo být jinak. Potřebuji totiž vidět, že se věci posouvají dál. Přitom ale velmi hřeším. Jak píše Kafka, netrpělivost je nejtěžší hřích.“ 

David Voda (* 1976) 

Absolvent oboru Teorie a dějiny umění na FF UP. Historik umění, básník a podnikatel v průmyslu. Pracoval nejprve v  Muzeu umění Olomouc a poté v Divadle hudby. Publikuje politické glosy v dvoumesíčníku Listy. Jako básník debutoval v roce 2010 sbírkou Sněhy a další (Fra, Praha), která byla nominována na cenu Magnesia Litera 2011. Společně se svou ženou Sabine Voda Eschgfäller (FF UP) napsal knihu Antroposofové na Moravě (a v Čechách). Ve Vydavatelství UP vyšla v roce 2014. Ve firmě FESTA SERVIS, spol. s r.o. pracuje od roku 2005, od roku 2014 jako spolumajitel a jeden z jednatelů (spolu s Ervínem a Dagmar Schleserovými). Pohled do jeho sbírek lze najít na Instagramu (#bibliotecaenigmatica). 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Skončil pátý ročník letních škol European and Czech Culture

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 08/09/2019 - 07:45

Na pedagogické fakultě skončil pátý ročník letních škol European and Czech Culture. Na 250 studentů z dvanácti čínských univerzit se domů vrací s novými vědomostmi i zkušenostmi. Mnozí v Olomouci potkali řadu nových přátel a nemálo z nich už navždy zůstane Olomouci, České republice i střední Evropě nakloněno.

Slavnostní zakončení letních škol European and Czech Culture se uskutečnilo v aule pedagogické fakulty. Čínští studenti obdrželi certifikáty o absolvování. Kromě nich byli v aule také jejich pedagogové a ´buddies´, kteří čínským posluchačům po celou dobu pobytu pomáhali.  

Jestliže se při zahájení letních škol prezentovala česká kultura, v jejich závěru obstarali program naopak studenti z Číny. V aule tak byly slyšet populární melodie i operní zpěv v čínském podání včetně klavírního doprovodu. Během víc než hodiny byly k vidění i různé druhy tanců. A nezřídka po krátkém představení zaznělo: „Mám rád Olomouc, mám rád Českou republiku. Velmi děkuji Univerzitě Palackého!“

Studenti z různých koutů Číny se víc než měsíc věnovali na pedagogické fakultě angličtině, dramaterapii a jiným kreativním terapiím, hudební a výtvarné výchově. Letos poprvé pro ně fakulta připravila i kurz zaměřený na metodologii kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Základním předpokladem k účasti na této zhruba měsíc trvající škole je vždy znalost angličtiny, a to minimálně na úrovni B1 podle evropského referenčního rámce. Dalším požadavkem pro přijetí byl zájem o obor.

„Letní školy jsou na naší fakultě poměrné velkým projektem. Zapojeno je do nich víc než padesát akademických i neakademických pracovníků a doktorandů. Pracuje v něm i 28 ´buddies´jako podpora pro studenty v rámci doprovodného programu. Studenti se nám hlásí sami na základě pozitivních referencí účastníků z minulých ročníků. Doposud jsme tedy žádnou reklamu nepotřebovali a myslím, že tento trend podpořil i právě skončený ročník,“ řekl Vojtech Regec, proděkan PdF.  Čína patří k zemím, o které má UP velký zájem. Podle Vojtecha Regece se velmi rychle rozvíjí a vzdělání tam hraje stěžejní roli.  

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Právnická fakulta bude hostit experty na mediaci. Již popáté

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 08/08/2019 - 08:30

Olomoucká právnická fakulta se stane v září na dva dny centrem mediace. Právě na tuto metodu mimosoudního řešení sporů bude zaměřená mezinárodní vědecká konference MEDIACE 2019. Zájemci o účast se mohou přihlašovat do konce srpna.

Konferenci věnovanou mediaci pořádá fakulta co dva roky. Právě připravovaný ročník je v pořadí již pátý. Uskuteční se 12. a 13. září v Pevnosti poznání a na právnické fakultě. Záštitu nad ním převzala děkanka Zdenka Papoušková. „Cílem konference je interdisciplinární reflexe mediace v České republice a v zahraničí. Diskutovaná budou témata z teorie, výzkumu i praxe mediace. Kromě odborného programu je pro nás důležitá také možnost vzájemného setkávání, sdílení příkladů dobré praxe, ale také těžkostí. Atmosféra konference bývá vždy dělná a velmi přátelská,“ uvedla Lenka Holá z katedry politologie a společenských věd PF UP a hlavní organizátorka vědeckého setkání.

Pořadatelé již tradičně program rozdělili do tří částí. V úvodním plenárním zasedání vystoupí významní čeští i zahraniční odborníci. „Velice si ceníme, že pozvání přednášet přijal například Ray Kramer, soudce správního soudu New York City, profesor práva a zkušený mediátor. Zajímavým tématem bude také diskuze institutu prvního setkání se zapsaným mediátorem v kontextu právního řádu České republiky, s nímž vystoupí advokátka Anna Márová. Zapomínat nemůžeme na interdisciplinární povahu mediace, například psychosociální pohled na moc, pomoc a bezmoc v mediaci přinese slovenský kolega Vlado Labath,“ vyjmenovala Lenka Holá. Druhá část bude mít formu tematicky zaměřených sekcí a ve třetí se uskuteční interaktivní workshopy. Součástí konference bude také společenský večer.

Před dvěmi lety setkání přilákalo přes sto účastníků. Cestu do Olomouce si našli vedle českých odborníků i přední experti na mediaci z Rakouska, Německa, Maďarska a Slovenska. „Počítáme, že účast bude podobná. Opět očekáváme širší profesní zaměření hostů, od akademiků přes soudce, advokáty, psychology, sociology, sociální pracovníky až po zapsané i nezapsané mediátory a podporovatele mediace,“ naznačila Lenka Holá.

Generálními partnery dvoudenního sympozia jsou Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně a Ministerstvo spravedlnosti. Letošní ročník je navíc jednou z aktivit výzkumného projektu Grantové agentury ČR s názvem Podmínky výkonu mediace v České republice dle zákona o mediaci a seznámí s prvními výsledky uvedeného výzkumu.

Veškeré podrobnosti, včetně online přihlášky, jsou k dispozici na webové stránce konference.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

CRH přiblíží návštěvníkům Flory Olomouc výzkum rostlin, Zaparkuj poskytne relax

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 08/07/2019 - 08:00

Po loňské úspěšné premiéře se i letos Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum představí na letní etapě květinové výstavy a zahradnických trhů Flora Olomouc, která se uskuteční od 15. do 18. srpna. Vědci znovu promění pavilon H v improvizovanou laboratoř výzkumu rostlin a přiblíží veřejnosti například děje uvnitř rostlin, metody šlechtění nových odrůd, možnosti využití rostlinných hormonů nebo význam opylení pro tvorbu plodů a semen.

Do čtyřdenního programu se tentokrát zapojí všichni tři partneři vědeckého centra – odborníci z přírodovědecké fakulty i olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Zatímco ve čtvrtek a pátek se návštěvníci setkají s molekulárními biology a zástupci oddělení chemické biologie a genetiky, o víkendu je světem rostlin provedou biofyzici.  Po celou dobu výstavy budou přítomni zástupci olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i.  Zájemci se mohou těšit na jednoduché experimenty, zajímavé ukázky i přednášky.

Šlechtění rostlin i jejich komunikace

Molekulární biologové seznámí návštěvníky s přípravou transgenních rostlin a přiblíží jim metody šlechtění rostlin, od těch klasických až po nejmodernější metody cílené editace genomu včetně CRISPR. Nabídnou rovněž odpověď na otázku, jak lze zajistit více potravin pro neustále se rozrůstající lidskou populaci.  Jejich kolegové z oddělení chemické biologie a genetiky představí výzkum rostlinných hormonů a jejich využití v zemědělství.

Biofyzici si letos pro návštěvníky připravili krátké přednášky na téma elektrických signálů v rostlinách, komunikace rostlin a jejich stárnutí. Návštěvníci se dozví, že i rostliny využívají elektrické signalizace k přenosu informací a že je lze uspat pomocí anestezie. „Vysvětlíme návštěvníkům, že svět rostlin a živočichů není zas tak rozdílný, jak se na první pohled zdá,“ uvedl Andrej Pavlovič z CRH. Vědci poodhalí tajuplný svět rostlinného „internetu“ a prozradí, o čem si rostliny povídají. Objasní, jak rostliny stárnou a jak mohou tento proces zpomalit. Mimo přednášky bude možné popovídat si s odborníky na další zajímavá témata, jako jsou reakce rostlin na různé stresy (např. poranění nebo  příliš intenzivní světlo), fotosyntéza, pohyby rostlin a další.  Zájemci se také dozvědí, které rostliny spolu dobře vycházejí a které se nemají rády. Pomyslnou třešničkou na dortu bude „zpívající rostlina“.

Svět semen a opylovatelů

Semena a opylovatelé rostlin budou vévodit expozici olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Návštěvníci se budou moci seznámit s binomickou lupou, která přiblíží vznik publikací s makrosnímky semen, jež bude možné na výstavě zakoupit.  Připraveny budou ukázky semen zelenin a léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. „Chceme poukázat nejen na rozmanitost  semen, ale také na úlohu hmyzích opylovatelů, bez nichž by vývoj semen a plodů nebyl možný. Lidé si budou moci některé z hmyzích opylovatelů prohlédnout pod lupou i na fotografiích, ukážeme i experimentální úlky pro včely medonosné, včely samotářky  nebo čmeláky zemní. Vysvětlíme rovněž, jak lidé mohou hmyzí opylovatele v přírodě podpořit,“ uvedla Kateřina Smékalová z VÚRV.

Fotografie přiblíží práci botanika a genetika Vavilova

Expozice ÚEB AV ČR představí nejnovější výsledky ve výzkumu a šlechtění rostlin. Její součástí bude výstava velkoformátových snímků uznávaného švýcarského fotografa Maria del Curta, které zapůjčila Akademie věd ČR a Velvyslanectví Švýcarské konfederace. Fotografie přibližují práci a odkaz ruského botanika a genetika Nikolaje Vavilova, který se zasloužil o záchranu genového bohatství důležitých plodin. Jako jeden z prvních vědců přišel s myšlenkou uchování genetické rozmanitosti a během více než stovky expedic osobně sesbíral tisíce semen nejrůznějších rostlin. Za svou práci se v Sovětském svazu nedočkal uznání, z politických důvodů byl zatčen a zemřel v gulagu. Jeho sbírka se přesto stala základem donedávna největší světové genové banky, která je součástí Vavilovova institutu v Petrohradě.

Od jeho dob však věda zaznamenala obrovský pokrok, podařilo se například rozluštit dědičnou informaci mnoha důležitých plodin. Návštěvníci se dozvědí, jak se na tomto výzkumu podílejí vědci z olomoucké laboratoře ÚEB. Bez nových metod šlechtění nebude možné zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci. V naší práci věnujeme velkou pozornost genetické diverzitě zemědělských plodin, starých odrůd a jejich planých příbuzných. Právě tyto rostliny mají geny podmiňující důležité vlastnosti potřebné pro současné šlechtění, a proto jsou genové banky, které uchovávají toto bohatství, tak důležité,“ potvrdil vedoucí olomoucké laboratoře ÚEB a vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel.

Zaparkuj Zóna

Na letní etapě Flory Olomouc nebude chybět ani iniciativa Univerzity Palackého s názvem Zaparkuj – oživujeme veřejný prostor, která nabídne malým i velkým návštěvníkům netradiční odpočinkovou zónu s příjemným posezením a půjčovnu dek. „Ve stánku Zaparkuj bude možné si zapůjčit deskové hry a sportovní vybavení nebo si odnést na památku upomínkové předměty z produkce nejstarší moravské univerzity. Program zóny doplní živá i reprodukovaná hudba nebo soutěže pro děti,“ dodal koordinátor projektu Zaparkuj Ondřej Martínek. 

 

 

 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Student práv napsal a vydal knihu. Napínavý thriller

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 08/06/2019 - 08:00

Sport, cestování, hudba, filmy nebo literatura. Tak nejčastěji vysokoškoláci tráví volný čas. A právě nad knížkami si volno užívá i student právnické fakulty Boris Steinbauer. Jenže on je nejen rád čte, ale i píše. Přesněji začal psát. Letos mu vyšla prvotina s názvem Žena, která zmizela.

„Je to zvláštní pocit vidět vlastní knihu v regálu knihkupectví. Splnil se mi sen, napsal jsem knihu a vydal ji, což jsem ještě nedávno považoval za absolutně nemožné,“ říká skromně Boris Steinbauer, který studuje 3. ročník oboru Právo. Své první literární pokusy spojuje s první nebo druhou třídou základní školy. „Už tehdy jsem hodně a rád četl, většinou fantasy. Měl jsem takové malé sešitky, kam jsem si psal své první vymyšlené příběhy, které se podobaly tomu, co jsem právě četl. Schované je ale bohužel nemám.“

Rodák z Jihlavy vystudoval gymnázium v Praze, třídu s humanitním zaměřením. Tam ho pro literaturu ještě víc nadchla učitelka češtiny. V maturitním ročníku pak přišly jeho další tvůrčí pokusy, kdy napsal dvě tři povídky a publikoval je na internetu. „Po čase jsem je stáhl, s odstupem času mi přišly příšerné,“ usmívá se Boris a přitom listuje svou novou knihou.

Když vyplňoval přihlášky na vysokou školu, zvítězila práva. Prý hlavně kvůli uplatnění. „Hlásil jsem se i na češtinu. Nakonec to byl jediný obor, kam mě nevzali,“ přiznává dvaadvacetiletý student a vzápětí dodává, že studovat češtinu a literaturu by jej asi stejně nebavilo. Na psaní se mu líbí možnost tvořit příběh a přemýšlet nad ním. Bere ho jako formu relaxace a sebenaplnění. Jako ideální odreagování od náročného studia.

Pro svůj literární debut zvolil milovník severských detektivek žánr thriller, hotový jej měl za necelé tři měsíce. „První dvě kapitoly jsem napsal o něco dřív. Dal jsem je přečíst svému učiteli němčiny. Povzbudil mě, abych v psaní pokračoval. Pak už jsem text s nikým nekonzultoval a ani nedával nikomu číst. Jen jsem o nějaké faktické rady požádal policii,“ vzpomíná student a podotýká, že knížku od začátku připravoval bez větších ambicí, jen jako pokus dokázat si, že to zvládne.

Hotový rukopis zkusil poslat do několika nakladatelství. A vyšlo to. Na prvotinu mladého neznámého autora zareagovalo nakladatelství Petrklíč a vydalo mu knihu o 230 stranách. A první autorovy pocity? „Bylo a stále je to pro mě neuvěřitelné. Dřív jsem si nedovedl představit, že by na nějaké knize mohlo být moje jméno.“ Mezi první čtenáře jeho knížky patřila rodina a spolužáci.

Jak se na thriller sluší, ani tomu Borisovu nechybí napětí a emoce. Hlavní hrdina je mladý, mírně naivní právník, kterému v životě nic nechybí. Aspoň tedy na začátku knihy, do události, která celý příběh rozpohybuje. Děj thrilleru se odehrává na reálných místech v Jihlavě, v Praze, v Rakousku a chvilku i na olomoucké právnické fakultě.

Vydání prvotiny motivovalo studenta práv k dalšímu psaní. „Můžu prozradit, že chystám druhou knihu. Hotová by měla být na podzim. Bude to opět thriller, jen trochu víc kriminální. Asi bych ani jiný žánr napsat nedokázal,“ dodává Boris Steinbauer, který učení, četbu a psaní knih prokládá tenisem. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Okamžiky sametové revoluce: Vydavatelství UP hledá fotky z let 1989 a 1990

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 08/05/2019 - 08:00

Vzpomenete si, co jste dělali a jak jste žili před třiceti lety? A pomáháte své paměti fotkami, které jste v roce 1989 pořídili? Pak neváhejte a podělte se o ně. Vydavatelství UP se totiž připojilo k projektu České tiskové kanceláře (ČTK) Okamžiky sametové revoluce a shromažďuje fotky z přelomového roku.

ČTK zapojuje do projektu lidi z celé země a snaží se od nich získat fotografie, které mapují nejen listopadové události, ale i dny a měsíce před nimi. „Téměř každý zná záběry z Václavského náměstí nebo z Letné. Jak to ale vypadalo v krajských či okresních městech? Podaří se najít třeba i fotografie listopadových událostí z českých a moravských vesnic? Oko každého fotografa se na událost dívá jiným pohledem. Podělte se o ten svůj!“ vyzvala ČTK před časem obyvatele ČR. Nejlepší snímky by se měly objevit na velké výstavě, některé se mohou stát součástí Fotobanky ČTK, která spravuje nejrozsáhlejší zpravodajský fotoarchiv v České republice.

Univerzitní vydavatelství se k projektu ČTK aktivně přihlásilo. „Jsme sběrným místem pro Olomouc a okolí. A nejen to. Chceme nashromáždit největší počet fotografií v rámci ČR a vydat knihu se snímky lidí z Olomouce a okolí. Proto vyzývám všechny zaměstnance Univerzity Palackého, kteří mají doma nějaké fotografie z té doby, aby se o ně s námi podělili,“ řekl ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek. Fotografie nemají zachycovat jen listopadové dny, ale i rodinný život, práci, školu a podobně. „Míříme především na snímky, které nebyly nikdy publikované a zřejmě by jinak zůstaly v soukromých archivech. Pro připravovanou knížku Olomoucké okamžiky 1989 hledáme fotografie nejen z toho roku, ale i z počátku roku 1990. Projděte své archivy a přineste nám své fotky k naskenování. Originály vám vrátíme,“ požádal zaměstnance UP Aleš Prstek.

Vydavatelství UP také při této příležitosti navázalo spolupráci s Muzeem umění Olomouc, které připravuje výstavu s tematikou událostí roku 1989. „Využijeme pro ni náš sbírkový fond. Ten je sice zaměřen především na ukázky fotografie výtvarné, experimentální, konceptuální, včetně dokumentace akcí a happeningů. V posledních letech se nám podařilo vytvořit i malou, ale reprezentativní kolekci dokumentárních a reportážních fotografií, které se vztahují k událostem roku 1989,“ uvedla Štěpánka Bieleszová, kurátorka Muzea umění.

Jak dodala, ve sbírce jsou zastoupeni uznávaní autoři jako Jindřich Štreit, Milena Valušková nebo Petr Zatloukal, kteří dokumentovali například dění na UP nebo v olomouckých ulicích a nechybí ani reportážní snímky někdejšího fotoreportéra ČTK Vladislava Galgonka. „V připravované publikaci, kterou chystáme spolu s Vydavatelstvím UP, chceme ale využít i fotografie dosud neznámé, ze soukromých archivů, od amatérských fotografů. Proto budeme rádi, když nám lidé fotografie zapůjčí. Věřím, že právě při příležitosti třicetiletého výročí sametové revoluce se ještě objeví nějaké zajímavé snímky,“ řekla kurátorka, která se nyní věnuje terénnímu výzkumu a prochází soukromé archivy.

Co má být na fotografiích

Revoluční dění: na ulici, ve škole či na pracovišti, plakáty, nápisy, kulturní akce, strach, očekávání atd.

Běžný rodinný život: poslední dovolená za „železnou oponou“, první svobodné Vánoce, skryté pohledy za hranice, fotografie Václava Havla či T. G. Masaryka atd.

Vzpomínky: móda (účesy, oblečení), architektura (novostavby, zničené budovy, dnes zaniklá místa), technika (auta, kola, motorky) atd.

Jak postupovat

Fotografie můžete zaslat nebo přinést Tereze Vintrové do Vydavatelství Univerzity Palackého na adresu Biskupské nám. 1, 771 11, Olomouc. Fotografie, které přinesete, naskenují a originály vrátí. Kontakt: E-mail: tereza.vintrova@upol.cz, Tel.: +420 585 631 757

Nezapomeňte napsat k fotkám základní informace: název fotografie, autora, datum a místo pořízení (přibližně), komentář k fotografii.

nebo

Naskenujte své fotografie a nahrajte je přímo na webu ČTK pomocí jednoduchého formuláře na stránce Výstava Okamžiky sametové revoluce.

Fotografie se sbírají do konce září 2019.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Nemocnice, kde se léčí písničkou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Ne, 08/04/2019 - 08:00

Objetí, pohlazení nebo třeba písnička, to jsou postupy a prostředky, kterými se léčí nemoci a zranění v Nemocnici pro medvídky. Tu „provozují“ studenti lékařské fakulty, kteří tak formou hry seznamují předškolní děti s prací lékařů a učí je odpovědnosti za zdraví své i druhých.

„Děti si do školky přinesou svého oblíbeného medvídka či jiného plyšáka a vymyslí mu nějakou nemoc, kterou potom spolu léčíme. Dostávají se tak do role rodiče, který má zodpovědnost za své dítě. Uvědomují si, proč je důležité starat se o zdraví a že lékař jim chce pomoci. Zbavují se tak i strachu z bílých plášťů,“ vysvětluje Claudia Gürtlerová z olomoucké pobočky International Federation of Medical Students Association (IFMSA). Tato organizace sdružuje studenty medicíny ve více než stovce zemí světa a Nemocnice pro medvídky je jednou z jejích osvětových a preventivních aktivit.

Na připravených stanovištích si děti s mediky povídají o svých prodělaných nemocech a úrazech a leccos si z lékařské práce také vyzkoušejí. Například obvazují rány, měří krevní tlak, poslouchají fonendoskopem srdce anebo u improvizovaného rentgenu na snímcích poznávají zobrazené části těla. Dozvědí se také, jak si správně čistit zuby.

Vrcholem programu je operace velkého medvěda. „Děti se obléknou do operačních plášťů a stanou se doktory. Máme více variant, buď medvěda trápí zánět slepého střeva, nebo ho bolí břicho, protože snědl moc sladkostí, anebo ho srazilo auto, když se nerozhlédl při přecházení silnice. Medvěda uspíme, změříme mu teplotu, někdo mu pomáhá dýchat s maskou, další drží kapačku. Společně se podíváme do břicha nebo na případné zlomeniny. V závěru operace pak medvěda probudíme písničkou,“ popisuje Claudia Gürtlerová.

Další informace o Nemocnici pro medvídky zájemci najdou na stránkách IFMSA nebo je možné obrátit se přímo na olomoucké organizátory na e-mail medvidci.upol@ifmsa.cz.

Na Nemocnici pro medvídky se studentka pátého ročníku Všeobecného lékařství podílí už od počátku svého studia v Olomouci, poslední zhruba tři roky aktivitu koordinuje. To obnáší zejména shánění potřebného materiálu, například prošlé obvazy či injekce z „opravdových“ nemocnic a ordinací, a komunikaci se školkami.

„Za těch pět let se výrazně změnil jejich zájem. Zatímco dříve jsme školky s nabídkou programu pro děti oslovovali, nyní se ozývají samy. Máme tolik žádostí, že ne všem jsme schopni vyhovět. Jako medici jsme časově poměrně vytížení a na jeden program nás musí být minimálně pět či šest. Během semestru zvládneme měsíčně dva až tři programy,“ říká.

Jedním dechem ale dodává, že i když je to při náročném studiu práce navíc, navštěvují školky rádi. „S dětmi zažíváme spoustu srandy, mají hodně hlášek a vždy nám dodají kopec energie. Navíc i my se při tom učíme. Jako budoucí lékaři si zkoušíme komunikaci s dětskými pacienty. Nemocnice pro medvídky je zkrátka moje srdcovka, práci s dětmi miluji,“ přiznává medička.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Aleš Pečinka v Universitas: Považuji se za jednoho z amabasadorů GMO

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 08/03/2019 - 08:00

Proč je důležité prozkoumat buněčné jádro rostlin? Jak zásadní je genové inženýrství pro aplikovaný výzkum? Proč je zbytečné obávat se geneticky modifikovaných plodin? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro magazín vysokých škol Universitas rostlinný genetik Aleš Pečinka z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). 

Vědec, který se označuje za jednoho z ambasadorů GMO, chtěl být v dětství myslivec. Nakonec to u něj ale vyhrály rostliny a po studiu na olomoucké přírodovědecké fakultě, kde získal klasické botanické vzdělání, se z „kytičkáře“ posunul přes cytologii až k molekulární biologii a epigenetice. Dnes patří k předním odborníkům na výzkum buněčného jádra rostlin, po 16 letech působení na prestižních zahraničních institucích včetně Max Planckova ústavu pro výzkum šlechtění rostlin v Kolíně nad Rýnem s celou skupinou přesídlil do CRH, konkrétně zdejší laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.  

V rozhovoru pro Universitas popisuje nejen klíčové směry výzkumu jeho skupiny, ale velkým tématem jsou i genetické úpravy plodin a s tím související nedávná výzva vědců ze 121 evropských institucí, kteří volají po změně legislativy ohledně metod cíleného editování genomu.

„Z mého pohledu budou tyto postupy pro šlechtění nových odrůd nezbytné, pokud chceme zajistit dostatek potravy pro světovou populaci a současně nezatěžovat ještě více než dosud životní prostředí. Metody vzešlé z takzvané zelené revoluce z minulého století, tedy kombinace šlechtění, používání minerálních hnojiv a velkého množství herbicidů a pesticidů, již totiž k tak razantnímu zvýšení výnosů nepřispějí. Současně vidíme, že mají velký negativní dopad na kvalitu půdy i biodiverzitu krajiny,“ upozornil Pečinka.

Celý rozhovor je dostupný zde. Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol. Podílí se na něm i Univerzita Palackého.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Stránky